(15.40 hodin)
(pokračuje Schillerová)

Já jsem velmi aktivně vystoupila letos na jaře na Radě ECOFIN v rámci rumunského předsednictví proti návrhu tohoto předsednictví na zavedení tzv. domácího pálení, a tehdy jsem řekla: právě proto, že jsme země postižená stigmatem metanolové aféry, my tady nic takového nepovolíme a s ničím takovým nebudeme souhlasit. A dokonce i to, že by to byla výjimka, ke které by se Česká republika ve své legislativě nepřipojila, přesto jsem to nepodpořila, protože jsem nechtěla ohrozit to, že tyto výjimky budou možné v okolních státech. Tam byl návrh až na 100 litrů na domácnost. To znamená, my jsme v této politice naprosto konzistentní. A kroky, které děláme, se v žádném případě vzájemně nevylučují.

Padala tady celá řada věcí. Ještě možná ke zdanění výher z hazardních her. Já tady často slýchám, že máme zákon o daních z příjmů, já to mám všechno zpracované v tabulce, vyčíslené, plný výjimek. Každá ta výjimka, a bavím se o zákonu o dani z příjmu, je jedno obrovské politikum, které tam zavedly různé vlády, tak jak kráčely dějinami této země. Kdybychom je všechny ze zákona vyjmuli, a říkám otevřeně, že je to nemožné, tak se bavíme o úspoře asi 200 až 250 mld., jenom pro vaši informaci. Ale říkám otevřeně, že to je nemožné. Když si dovolíme, tato vláda, jednu z těch výjimek osvobození zrušit, a to ještě tak, že to vůbec nechce zrušit v limitu od nuly, ale od 100 tisíc, tak je z toho pozdvižení na vsi. Takže si řekněme, co vlastně chceme. A skutečně se bavíme o osvobození nad 100 tisíc a jenom v té části zisku.

Poslední věc, ke které bych se chtěla vyjádřit, je ještě možná zvýšení poplatků za vklad do katastru nemovitostí. To je novela, kterou jsme dali do daňového balíčku na návrh ministra zemědělství. On tu dnes nemohl být, takže v tuto chvíli si dovolím citovat z jeho mediálního vystoupení k tomuto návrhu. Je to návrh, který opakovaně navrhoval Český úřad zeměměřický a katastrální, a to z toho důvodu, že tento poplatek se neupravoval od roku 2012. Kdybych pominula to, že došlo k růstu inflace, významnému navýšení nákladů a tak dále, tak zejména zatěžuje to, že od roku 2014 vstoupil v platnost a účinnost nový občanský zákoník, který naprosto zvýšil procesní náročnost vůči katastrálnímu úřadu. A katastrální úřad k tomu ve své citaci uvádí, že tímto zvýšením se dostáváme na úroveň Slovenska, kde je totožná právní úprava. Na Slovensku se dnes za vklad do katastru platí 66 eur, což je asi 1 800 korun, a samozřejmě tady máme další srovnatelné okolní země.

Co se týče problematiky zvyšování daní, daňové kvóty, daňové neutrality, s těmi pojmy se tady včera velmi pracovalo. Já osobně vnímám daně z hazardu a spotřební daně odlišně. Vnímám je z hlediska i teorie finančního práva jinak než daně klasické, které rozhodně v plošné míře nechceme v žádném případě zvyšovat. Tady včera několikrát padalo, že bývalá vláda ODS navrhla zvýšení daní na tři roky kvůli krizi a potom navrhla pro rok 2014, tuším, že se nemýlím, jejich zrušení. No, to je pravda, to musím seriózně říct, to bylo v účinné právní úpravě. Jenom prostě zapomněla říct těm vládám, které přijdou po ní v roce 2014, kde na to mají vzít. Protože ve střednědobém rozpočtovém výhledu o tom nebyla ani zmínka a ten zásek v té době podle tehdejších cen znamenal 40 mld. Takže té bývalé vládě nezbylo, já jsem v ní nebyla, ale chápu to, nic jiného, než aby tuto úpravu zrušila. Ale bývalá vláda na to nerezignovala, ani současná. A já pořád ukazuji tuto tabulku (předvedeno názorně) kde je od roku 2015 až do roku 2019 všechno snižování daní, které bylo provedeno. Je to za celých dohromady 98,8 mld. A další schválila tato Poslanecká sněmovna jako součást novely zákona o EET, kde máme snižování DPH, to je bratru dalších 3,4 mld. Takže není pravda, že tato nebo bývalá vláda daně nesnižovaly. Naopak, opak je pravdou.

Složená daňová kvóta. My se tady s panem poslancem Skopečkem o to spolu uhadujeme, už co jsem ve funkci ministryně. Chtěla bych říct, že pokud se zvyšuje daňová kvóta, tak je to dáno několika faktory. A to je teorie, to není nic, co bych si tady teď vymýšlela. Jedním z nich může být zvyšování daní, ale my víme, že se tady daně nezvyšovaly. Víte přece, že se tady žádné daně nezvýšily, teď jsem vám naopak řekla, že se snížily. Ale důvodem zvýšení daňové kvóty je také ekonomický růst, a pan poslanec to jako ekonom velmi dobře ví, ale také boj proti daňovým únikům. Jinými slovy, pokud více poplatníků platí daně tak, jak má, pak se to pozitivně odrazí na inkasu daní, to znamená na zvýšení daňové kvóty, a bez korektní analýzy to takto prostě nelze říct.

A mimo diskusi o tom, zda došlo či nedošlo ke zvýšení daní - jednoznačně přece každý z nás ví, že ne - si dovolím uvést na pravou míru pojem daňová neutralita. Myslím, že s ním včera tady pracoval pan předseda Stanjura. Tak já řeknu svůj pojem daňové neutrality. Daňová neutralita, jak ji vnímám já, je primárně o tom, aby se redukoval distorzivní efekt daní, což je typické právě u daňových výjimek, jak jsem o nich před chvílí hovořila, které často potom nelogicky motivují k určitému ekonomickému jednání. Klasickým, i když jednání daňově nepodpořené, může být ekonomicky, ekologicky, společensky lepší. Typickým narušením daňové neutrality je určitá selektivní výjimka, která právě zvýhodní pouze jeden z produktů, to znamená, například volba spotřebitele je narušena do té míry, že potom silně narušuje jeho optimální alokaci zdrojů. To už je hodně odborné. Typickým příkladem může být třeba i takzvaný švarcsystém.

Samozřejmě bych mohla mluvit ještě déle. Doufám, že jsem se vyjádřila ke všem nejzásadnějším připomínkám, které tady zazněly. Myslím si, že největší nepřesnosti, a to jsem velmi korektní, zaznívaly ve vztahu ke správné tvorbě rezerv, tak aby byly daňově účinné pouze v určité výši, tak jak to znala právní úprava českého právního řádu do roku 2000, samozřejmě třeba v určité jiné modifikované formě, protože dnes máme evropskou směrnici Solvency II a my chceme, aby se postupovalo podle ní. Takže jsem chtěla, abyste znali korektní vysvětlení toho, co tu včera padalo.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v řadách poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byla paní ministryně. A nyní mám s přednostním právem přihlášeného předsedu poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska. Máte slovo. Další v pořadí s přednostním právem se hlásí předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane předsedající, my už jsme se před chvílí domluvili s paní ministryní, že se můžeme v parlamentní rozpravě oslovovat napřímo. Takže já si dovolím to reflektovat a říct: Paní ministryně, já respektuji, že v politické diskusi je určitá míra demagogie součástí politické výzbroje a že je namístě, ale prostě to musí mít svoji míru. Nesmí to být tak zoufalá a tak průhledná lež, jakou vy tady servírujete poslancům Poslanecké sněmovny a navíc ještě české veřejnosti. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP