(11.00 hodin)
(pokračuje Okamura)
To jsou naše názory. Takže ať si tady budete říkat, co budete chtít, vymlouvat se, říkat, jaké jsou to nějaké populistické nápady a tak - ano, my jsme slyšeli vox populi. My jsme slyšeli od občanů, a je to vox populi, a od toho jsme tady my v SPD. Já chodím téměř každý víkend po akcích, ptám se lidí, co je pálí. Já vím, že vy děláte v ČSSD salonní politiku. Já vás na žádných akcích téměř nevidím nikde. Nám to říkají občané a my přenášíme tyto podněty do Poslanecké sněmovny a naším úkolem je to transformovat do návrhů a projednávat to s vámi.
Takže to je vše a doufám, že tady dostanu uspokojivou odpověď na financování těch politických neziskovek, o to mi tady jde, to je ten můj dotaz, proč se tedy financují. A ať ta odpověď bude taková nebo maková, tak já se rozmyslím, že bych si připravil třeba ten širší seznam, co všechno Ministerstvo práce a sociálních věcí za ty politické neziskovky financuje, abychom se na to třeba mohli příště podívat o něco podrobněji. Děkuji. (Potlesk z lavic SPD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan předseda Tomio Okamura. Ještě než budeme pokračovat v přihláškách, změníme to pořadí vzhledem k tomu, jak přišly faktické a přednostní přihlášky do rozpravy. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Ferjenčík a s přednostním právem paní ministryně Maláčová. Pan poslanec Ferjenčík s faktickou poznámkou. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane Okamuro prostřednictvím pana předsedajícího, vy jste asi bohužel neposlouchal mé vystoupení k vašemu návrhu, k tomuto tisku. Základní problém je, že jste zpracovali legislativní paskvil, který dělá to, že lidé, kteří odvedli více peněz a pracovali více let, dostanou na důchodu méně peněz. To je přece úplně absurdní. Je naprostý nesmysl, aby člověk, co má dneska po tom zvýšení nárok na důchod 10 tisíc, měl nižší důchod než člověk, který platil a odváděl méně v minulosti a má dneska nárok na důchod 9 200. To je přece úplně na hlavu postavené, aby člověk, který odpracoval méně a odvedl méně, dostával více peněz. A tohle vy jste navrhli a z toho důvodu my to nemůžeme podpořit. Takže prosím vás, neobviňujte nás tady, a pokud chcete skutečně pomoci těm nízkopříjmovým důchodcům, což my také chceme, proto podporujeme tento vládní návrh, tak připravujte ty legislativní návrhy důkladně, aby se člověk nemusel stydět pro ně hlasovat. Děkuji. (Potlesk poslanců Pirátů.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktické poznámky - já eviduji přednostní právo pana předsedy klubu ČSSD, ale faktické poznámky podle jednacího řádu ještě musím vyčerpat. Pan poslanec Jan Zahradník, Lubomír Španěl, Jaroslav Holík. Potom paní ministryně Maláčová, poté předseda klubu sociální demokracie. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já vás nepřekvapím, nebudu tady mluvit odborně k tomu tématu, o kterém tady již dlouho diskutujeme. Spíš bych si dovolil zareagovat na to, co říkali tady pan kolega Kalousek a kolega Bauer, kteří zmiňovali práci té pracovní skupiny. Téma důchodů, to není žádné téma, které by bylo tématem našeho století, tématem naší doby. Zabývali se jím lidé poměrně podrobně již v minulém století. Já můžu třeba zmínit článek, který vyšel v roce 1885 v Časopise pro pěstování mathematiky a fysiky, jehož autorem je Martin Pokorný, ředitel Vyššího reálného gymnázia tady nedaleko od nás na Malé Straně. Ten článek se jmenuje Důchod invalidní, ale to slovo invalidní, nebo člověk invalidní byl tehdy vnímán jinak než dneska, v daleko širší míře - jako člověk, nebo osoba, která není schopna pracovat a prací sobě zajistit obživu. A tady Pokorný říká: Hlavní těžisko otázky sociální spočívá na zabezpečení výživy každého pracujícího člověka pro jeho stáří. Nebo také - dál cituji z jeho článku: Zajisté záleží každému státu na tom, aby blahobyt občanů jeho byl zabezpečen jak možno nejlépe a zvláště aby vzbuzovala se chuť jeho ke spoření s úmyslem, by takto oni sami dopomáhali si k dostatečnému opatření ve stáří. - Čili tady to máte od Pokorného doporučeno.
Já samozřejmě vím, že to asi není pro vás nějaké velké téma, ale pokud by kohokoli z té pracovní skupiny toto téma z minulého století, z předminulého století zajímalo, tak můžu ten článek samozřejmě poskytnout pro podrobnější studium. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Skončil vám čas k faktické poznámce. Faktická poznámka pana poslance Lubomíra Španěla. Máte slovo.
Poslanec Lubomír Španěl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jenom velice krátce bych chtěl podpořit slova Tomia Okamury a Lucie Šafránkové. Víte, my jsme mnohdy asi hodně odtrženi od té životní reality. Já žiji na vesnici, vidím to, spousta lidí opravdu zoufale čeká, kdy už konečně tato Sněmovna polepší těm s těmi nejmenšími příjmy. Já nevím, kde berete to přesvědčení, že každý si svůj maličký důchod zavinil sám. Věřte tomu, že jsou důchody, bavíme se tady o tom, že někteří nedosahují příjmu ani 13 tisíc, ale jsou důchody, které nedosahují ani 8 tisíc. A jak ti lidé s tím skutečně mají vyžít? Proč jste přesvědčeni, že si to zavinili sami? Nezapomeňte také, že vy jste mladí, žijete už v nové době, ale ti lidé přecházeli z původního socialismu do kapitalismu, mnozí se tomu nestačili přizpůsobit, ne každý byl natolik vzdělaný, aby sehnal jemu odpovídající placené zaměstnání, to znamená, že dělal za nižší mzdu, platil nižší sociální odvody. Samozřejmě z toho důvodu má dneska menší důchod. Ale to přece neznamená, že budeme stále hledat výmluvy a nepomůžeme těmto lidem, aby vůbec přežili v naší společnosti. Prosím vás, zamysleme se nad tím. Děkuji. (Potlesk z řad SPD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě než udělím slovo k faktické poznámce panu Jaroslavu Holíkovi, přečtu omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny. Mezi 11. a 12. hodinou se omlouvá z osobních důvodů paní poslankyně Helena Langšádlová. Nyní pan poslanec Jaroslav Holík, připraví se poslanec Roman Sklenák, také s faktickou poznámkou.
Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, já bych trošičku navázal na slova kolegy Lubomíra Španěla. Moje maminka pracovala celý život ve výrobním družstvu Styl. Má důchod 9 tisíc korun. Já si nestěžuji, ona víceméně je skromná a nestěžuje si také. Ale máme tady řadu skupin, sociálních skupin a jiných skupin lidí, kteří celý život nepracovali, a jim se důchod vypočítává z průměru. Takže v současné době, kdy je průměrný důchod kolem 14 tisíc, tak je to jistá nespravedlnost.
A dovolte ještě, abych tedy prostřednictvím pana předsedajícího oslovil pana kolegu Ferjenčíka. Pane kolego, může se stát, že ne všechny návrhy jsou dokonalé, ale pokud chceme pomoci důchodcům, my bychom měli spolupracovat a táhnout za jeden provaz, a ne hledat jeden na druhém chyby. Děkuji. (Potlesk z řad SPD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce, zatím poslední faktická poznámka pana poslance Sklenáka. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já ke svým dvěma předřečníkům. Pánové, my se neposloucháme. Každý z nás, kdo tady sedí, má samozřejmě možnost a má právo předkládat pozměňovací návrhy. Ale ten postup by měl být takový, že pokud chci nějakou ideu zapracovat do pozměňovacího návrhu, tak to největší úsilí bych měl napřít na kvalitu toho legislativního návrhu, potom bych si také měl ověřit, jestli ten pozměňovací návrh, pokud bude schválen, je aplikovatelný v praxi. A až mám takový návrh, tak bych ho měl mediálně prezentovat. Tady bohužel se stalo takovým nešvarem, že ta mediální prezentace, na tu se investuje 95 % času i peněz, takže těch tiskových konferencí, těch vystoupení od tohoto místa jsou desítky, a pak to prostě někdo napíše za pět minut. A v tom je ten problém. To, co vy jste předložili, prostě neodpovídá ani tomu, co tady prezentujete.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě jedna faktická poznámka, pana poslance Pavla Bělobrádka. Pane poslanče, máte slovo. ***