(17.40 hodin)
(pokračuje Stanjura)
No, jak se zvyšují příjmy státního rozpočtu? No tím, že daňoví poplatníci zaplatí více. Takže se jedná evidentně o zvyšování daní. Takže zazvonil zvonec a pohádky o tom, jak hnutí ANO nezvyšuje daně, je konec. Od té doby, co jsme ten tisk obdrželi, víme naprosto jednoznačně, že ten slib, kterým se tak velmi často a podle mě velmi nepravdivě politici hnutí ANO zaštiťovali - my nikdy nepřipustíme zvyšování daní - ten slib je pryč. Tento návrh je pouze o zvyšování daní. A není to pouze o zvyšování daní z tabáku, alkoholu nebo hazardu, jak umně vytvářejí mlhu vládní politici. Ten návrh má několik částí, tak mi dovolte, abych je postupně prošel, tak jak je struktura tohoto návrhu, a aby paní ministryně nebyla překvapená, některé z těch částí považujeme za dobré a smysluplné. Některé. Já řeknu přesně které.
Prvním blokem je daň z nemovitých věcí. Kdyby ten návrh zákona obsahoval pouze tuto část, tak my občanští demokraté budeme hlasovat pro návrh zákona. (Na ojedinělé výkřiky z levé části jednacího sálu reagoval poslanec Stanjura odmlčením.) Je to logické, protože v této oblasti dochází k rozšíření okruhu osvobození od daně z nemovitosti. To vláda dělá s lehkým srdcem, i když je to správně. Protože čí jsou příjmy z daně z nemovitosti? Vlády, nebo obcí? Obcí. Takže cizím se snižují daňové příjmy mnohem jednodušeji než sami sobě. Ale říkám, že je to správně. (Ministryně financí u stolku zpravodajů reaguje mimo mikrofon.)
Paní ministryně, nemluvte na mě, buďte tak hodná. Pokud máte co říct, tak se přihlaste a můžeme spolu polemizovat přes mikrofon. Navíc jsem vás za to pochválil. Paní ministryně je z toho celá na rozpacích. (Ministryně: To jsem nečekala. - Výkřiky a neklid v sále.) Pochválil jsem paní ministryni, to se opravdu stává zřídkakdy. To je možná na zápis do památníčku.
Zvyšuje se rozsah osvobození v rámci boje se suchem, boje proti klimatickým změnám a tak dále a tak dále. Zjednoduší to život majitelům, zejména těch krajinotvorných prvků. Takže to je opravdu dobře a v této části by vláda naši podporu získala. Bohužel vláda k tomu přilepila mnohé další věci.
Já bych se možná zaměřil na něco, co paní ministryně nerada slyší. Ona říká, že to není sektorová daň pro pojišťovny, ale je to sektorová daň pro pojišťovny. Jmenuje se trochu jinak, zase s tím argumentem, proč to pojmenovat přesně, když to můžeme nějak popsat a zamlžit tu věc. Je to zdanění technických rezerv pojišťovně. Nejdřív vám v krátkosti shrnu pět základních důvodů, proč je to špatně, a pak vás seznámím se stanoviskem celého trhu. A víte moc dobře, že pokud se celý trh shodne na nějakém stanovisku k zákonu, je to věc spíše výjimečná než běžná.
Roční zisk v celé oblasti pojišťovnictví byl v roce 2018 necelých 12 miliard korun. V celé oblasti, když sečtete zisky všech pojišťoven na trhu. Vláda přichází s plánem vyhlásit daň s plánovaným výnosem zhruba 10 miliard. Takže přibližně celý roční zisk chce vláda pojišťovnám sebrat s tím, a to má pravdu vláda, když říká, že ty rezervy vytvářely ty pojišťovny každá jinak. Ty opatrnější, rozvážnější, konzervativnější, to znamená ty, které myslí na své klienty, vytvářely i vyšší rezervy než ti druzí. Co vláda říká? Kdo zodpovědně hospodařil, kdo si vytvářel rezervy, aby uplatnil případné nároky klientů, ten bude spravedlivě potrestán a bude zdaněn a my si ty peníze vezmeme, protože my víme mnohem lépe než pojišťovny, které to mají pro své klienty, co s těmi penězi můžeme udělat.
Ty vyšší rezervy mají především ty pojišťovny, které působí na celém trhu, i geograficky i na celém trhu všech pojišťovacích produktů. A ty prostě vědí, že někdy se jim živelní pohroma nevyhne. Vláda se sice může usnést, že v České republice žádná živelní pohroma nebude, ale nevím, zda by tomu tak bylo. Už jsme tady měli vládu, která poroučela větru a dešti, a jak to dopadlo. Takže ti opatrnější budou opravdu potrestáni. Vyšší rezervy tedy uplatňovaly ty pojišťovny, jejichž případný pád by ohrozil celou českou ekonomiku, a tedy by si vyžádal další prostředky daňových poplatníků. V případě, že by ty rezervy byly nebyly dostatečně vysoké a přišla by nedej bože živelní pohroma, tak nakonec to zaplatí daňoví poplatníci cestou státního rozpočtu. Je pravda, že podobný krok v historii Ministerstvo financí už několikrát zvažovalo. To je prostě pravda a myslím, že to není nový nápad. Myslím, že zejména úředníci, kteří jsou na těch přeživších odborech, to vědí. Ale vždy nakonec vyhrála jednoduchá úvaha, že obezřetnost velkých pojišťoven je namístě, a ten návrh nebyl přenesen do návrhu zákona a nebyl předložen vládě či Poslanecké sněmovně.
A teď vás seznámím s podrobnějším stanoviskem České asociace pojišťoven proti zdanění technických rezerv pojišťoven. Vláda schválila na konci května návrh zákona, který s účinností od 1. ledna roku 2020 uvaluje daň na takzvané technické rezervy pojišťoven, respektive technicky vzato mění způsob stanovení... (Odmlka kvůli hluku v levé části jednacího sálu.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Dámy a pánové, prosím o klid v levé části sálu, abychom mohli pokračovat. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zbyněk Stanjura: ... mění způsob stanovování jejich daňové uznatelnosti. Doposud byly daňově uznatelné technické rezervy, které mají pojišťovny zahrnuty v účetnictví. Nově by podle tohoto návrhu zákona měly být daňově uznatelné technické rezervy tvořeny na základě evropské směrnice Solvency II, nebo Solventnost II, a jednorázově podle hodnot ke konci letošního roku má být zdaněn kladný rozdíl mezi účetními a Solvency II rezervami.
A co na to říkají samotné pojišťovny? Za prvé je to projídání budoucnosti. Protože jsou ty rezervy podle Solvency II aktuálně nižší - ale ještě abych se k tomu vrátil, vůbec k té myšlence. Co ta Solvency II vlastně říká o těch rezervách? Stanovuje ne jejich maximální výši, pak by bylo možná k úvaze, pokud by byla stanovena maximální výše, to zdanit, ale stanovuje minimální výši. Minimální. A co říká naše vláda? Kdo má rezervy vyšší než minimální, toho zdaníme. Není normální dělat si rezervu větší, než je stanovené minimum. Otázka zní proč. Co je na tom špatně? Obezřetný přístup pojišťoven. A s tímto absurdním argumentem nám říká, že to je vlastně podle evropské směrnice. Ale podotýkám, ta směrnice stanovuje minimální rezervy.
Velmi často tady rádi hovoříme o tom, že u nás je finanční sektor stabilní, ať už bankovní, nebo pojišťovny. A je to pravda. Tento krok vede k tomu, aby byl méně stabilní, méně výkonný, méně připravený na případné otřesy a mimořádné příležitosti. Protože těch 10 miliard se prostě hodí. To je jediný důvod namalovat si ta čísla do rozpočtu, abychom pak mohli tvrdit, že schodek je pouhých, v uvozovkách pouhých, 40 miliard. Žádnou jinou logiku to nedává, protože mít rezervu větší než minimální... Příště může přijít nápad vlády, že stanoví minimální rezervy i občanů. A řekne třeba tříměsíční plat, nebo šestiměsíční, a kdo má víc, tomu to zdaníme, mimořádně. Proč má tolik peněz v rezervě, to je přece podezřelé. To by se nám hodilo, to bychom pak mohli rozdělovat my. My bychom dělali ty dobré. Ne že oni si sami rozhodnou, co s těmi penězi. Připadá vám to absurdní? No, je to absurdní. Ale stejně absurdní je tento návrh vlády.
Jedná se o jednorázový příjem do rozpočtu. To vláda samotná přiznává. Sice rozhodí na dva roky, ale jednorázový příjem. Kdyby se ten jednorázový příjem měl použít na něco mimořádného... (Odmlka kvůli hluku v levé části jednacího sálu.) ***