(15.20 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Nová regulace v tomto směru funguje lépe, než jsme čekali. K omezení dostupnosti hazardu skutečně došlo, ale chceme, aby se uplatnila v celém svém původně navrženém rozsahu a mohla fungovat ještě lépe, k čemuž patří i lepší diferenciace zdanění. Samozřejmě také probíhá sběr podkladů pro vyhodnocení účinnosti regulace, protože sebelepší analýza je pouze odhadem, který je nutné následně ověřit. Na Ministerstvu financí v současné době probíhá projekt, jehož cílem je právě vyhodnocení těchto podkladů. Lze tak shrnout, že rozdělení do tří pásem zdanění je založeno na odborných analýzách a má svůj smysl.
Je také možné se ptát, proč je ta která hra v některém pásmu zdanění. Původní návrh zákona vycházel z toho, že v nejvyšším pásmu zdanění mají být automaty - odborně technická hra. To je aktuálně splněno a na tom nebudeme nic měnit. Cílem předkládaného návrhu je ale rozdělit nižší pásmo zdanění na střední pásmo a nízké pásmo. (Ministryně se otáčí do vládní lavice na hlasitě diskutující ministry s upozorněním, že je tu hluk.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní místopředsedkyně vlády, já vám rozumím. Znovu žádám kolegy a kolegyně, aby diskutovali téma, které se netýká daňového balíčku, zásadně v předsálí a nechali úvodní slovo paní ministryni financí a místopředsedkyni vlády přednést v takovém ovzduší, které umožňuje diskusi nad ním. Děkuji. Můžete pokračovat.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Děkuji.
Ve středním pásmu zdanění mají být nově zdaněny živá hra, bingo a loterie. Hazardní živou hrou je třeba ruleta, Black Jack, kostky, případně i poker, který je hazardní hrou, to potvrdil i Nejvyšší správní soud, a nemá cenu zde vést debatu o tom, že jde o ušlechtilé povolání nebo o dovednostní hru, jak často zaznívá. O zařazení živých her do vyššího pásma rizikovosti není sporu. V odborné literatuře dokonce najdete názory, že živé hry jsou podobně rizikové jako hry technické, protože mají podobná rizika vzniku závislosti, avšak s ohledem na jejich nižší dostupnost v rámci hazardní regulace byla jejich nebezpečnost zohledněna tím, že je nejde provozovat jinde než v kasinech, je tedy nutné řadit je do nejvyššího pásma zdanění. Bingo sice v současné době není moc populární, Ministerstvo financí má však obavu, že pokud by bylo zdaněno méně než živé hry, tak by se tato situace mohla změnit, protože je mezi nimi možná substituce. Mimoto existují odborné adiktologické články, podle kterých je bingo středně škodlivou hazardní hrou. V případě loterií je nutno přiznat, že se u nich významně uplatní kritérium ziskovosti. Nadto se vedle relativně neškodného sázení v uvozovkách v trafice, kdy probíhá slosování jednou týdně, zejména v posledních letech objevují hry, které se zejména v online prostředí začaly velmi podobat technické hře. Rizikové je už jen to, že tyto loterie mají slosování každých pár minut, takže padá argument o jejich neškodnosti z toho důvodu, že hráč musí čekat až týden, než se dozví, zda vyhrál. Na internetu dokonce najdete stírací losy. V praxi jsme také zaznamenali snahu o zavedení her, které by byly formálně loterií, ale tvářily by se jako živá hra. Pokud by už tak bylo možné souhlasit s tím, že klasická loterie je relativně neškodná, tak loterie v dnešní podobě až tak nevinná není.
V nižším pásmu zdanění pak mají být zařazeny ostatní hazardní hry, tedy kurzová sázka, totalizátorová hra, tombola s herní jistinou nad 100 000 a turnaj malého rozsahu. Z adiktologických analýz vyplynulo, že tyto hry sice určité riziko představují, ale oproti hrám, které mají být zařazeny do vyššího pásma zdanění, je toto riziko znatelně nižší.
S tímto dále souvisí novela zákona o dani z příjmu, která omezuje současné osvobození výher z hazardních her na administrativní limit ve výši čisté výhry 100 000 Kč. Návrh na tuto úpravu vzešel ze závěrečného projednávání na vládě a souvisí s plněním programového prohlášení vlády v části odstraňování daňových výjimek, o kterém probíhá diskuse v zásadě permanentně. Cílem úpravy je zejména naplnění zásady horizontální spravedlnosti, to je principu směřujícího ke zdanění příjmů stejnou sazbou daně bez ohledu na zdroj. Z tohoto principu by měla být stanovena výjimka například v podobě osvobození daňového příjmu pouze tehdy, je-li tento příjem nějakým způsobem společensky preferovaný. Obecně myslím, že je shoda, že příjem z hazardních her mezi ně nepatří, a není tak důvodné, aby měl nějaké zvýhodnění oproti například příjmům ze zaměstnání či z podnikání. Proto se navrhuje odstranit tuto nelogičnost u výher z hazardních her. Daň z příjmu bude dopadat na čisté výhry z hazardu převyšující 100 000 Kč. Za čistou výhru je přitom považován kladný rozdíl výher bez vrácených vkladů a sázek.
Zároveň musím uvést, že spolupracujeme se zástupci podnikatelů v této oblasti ve věci případné korekce navržené u správy daně tak, která nyní dominantně počítá s uplatněním srážkové daně, abychom v určité části zavedli formu podání daňového přiznání - na základě požadavku podnikatelské společnosti.
Novela zákona o daních z příjmů - a teď mi dovolte - a zákona o rezervách - abych pohovořila - pro zjištění základu daně z příjmu mění metodu tvorbu technických rezerv pojišťoven pro účely daně z příjmů právnických osob. Zdůrazňuji, není to žádná sektorová daň, jak tady padá nepřesně a nesprávně z úst některých opozičních politiků. Tento postup je v souladu s cílem deklarovaným v programovém prohlášení vlády, kde je uvedeno, že daňově uznatelné technické rezervy budou nově vázány na pravidla obsažená v evropské směrnici Solvency II, a navrhuje se konstruovat daňovou uznatelnost rezerv dle zásad, které platí pro ostatní rezervy, tedy odvozovat daňovou účinnost rezerv dle pevně stanoveného administrativního ukazatele, tedy ne tak, jak se hodí pojišťovnám. Tato metoda je objektivnější, neboť představuje propracovaný a objektivní systém kontrolovaný regulátorem a založený na rizicích, která dodržují všechny státy Evropské unie. Proto takto vytvořené rezervy lépe odpovídají hodnotě nutné k vyrovnání závazků z veškeré provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. Tento systém zároveň do velké míry eliminuje možnosti daňové optimalizace prostřednictvím rezerv, zejména - a to je ten smysl - odkládání zdanění.
Existence tohoto potenciálu daňové optimalizace je mimo jiné častým argumentem k nutnosti zavedení sektorové daně na pojišťovny, kterou naopak Ministerstvo financí dlouhodobě odmítá, protože se se sektorovým zdaněním principiálně neztotožňuje. Čili má sloužit jako protihodnota v uvozovkách optimalizačním možnostem, ale nelze s tímto souhlasit vůbec, neboť jednu nadstandardnost bychom kompenzovali jinou. Podstatné je v tomto případě, že nejde o žádnou formu dodatečného zdanění, pouze se standardizuje rozložení daňového břemene v čase a eliminují se možnosti odkládání daňové zátěže. Ty pojišťovny si odložily v čase zaplacení daně a my chceme, aby je zaplatily v určitý okamžik, a pak tvořili rezervy všichni stejně podle evropského standardu. Nejde tedy o žádné sankcionování pojišťoven. A rozhodně si stát nechce sáhnout na peníze klientů, jak proběhlo zcela nekorektně v tisku.
Nejožehavější otázkou je pak přechodné období, v rámci kterého se mají současné rezervy narovnat na nová pravidla. Tato otázka byla samozřejmě řešena se zástupci pojišťoven, kdy na základě připomínek došlo k rozložení dopadu na dva roky, což znamená, že důsledky zvýšené tvorby rezerv by měly být vyrovnány do druhé poloviny roku 2022. Při započítání faktu, že v programovém prohlášení vlády je záměr na toto opatření již deklarován od první poloviny roku 2018, je celkové období, v rámci kterého se tyto subjekty mohou a mohly na opatření připravovat, přes čtyři roky. Je to čtyři a půl roku. ***