Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

24.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb.,
o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon),
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 408/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zemědělství Miroslav Toman. Ano, prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Dobrý den, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh novely zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. O vypracování a předložení novely lesního zákona v souvislosti se současnou kalamitou v lesích bylo Ministerstvo zemědělství požádáno Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky a k předložení návrhu novely lesního zákona bylo ministerstvo vyzváno také usnesením zemědělského výboru Poslanecké sněmovny.

Potřeba urychlené dílčí novelizace lesního zákona vyvstává zejména v souvislosti s rozsáhlou kalamitou, která zasáhla lesy na velké části území České republiky. Zkušenosti z praxe poslední doby, poznatky orgánů státní správy lesů na všech úrovních včetně České inspekce životního prostředí a dále zájmových sdružení vlastníků lesa svědčí jednoznačně o tom, že je v zájmu lesů a lesního hospodářství nečekat na komplexnější novelu lesního zákona. S ohledem na naléhavost problému je třeba lesní zákon novelizovat dílčím způsobem, pokusit se odstranit ty nejpalčivější problémy, s nimiž se v praxi v současné době potýkáme.

Předkládaná novela lesního zákona má zejména jednoznačně stanovit povinnosti odborných lesních hospodářů, zakotvit institut vedení evidence odborných lesních hospodářů včetně možnosti pověřit vedením této evidence Ústav pro hospodářskou úpravu lesů jako organizační služku státu, umožnit výjimku z pravidel pro použití reprodukčního materiálu v případě mimořádných událostí typu živelní pohromy v rozsahu velkoplošné kalamity.

Vládní návrh zákona projednal zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na své 24. schůzi a svým usnesením doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky schválit vládní návrh zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Pozměňovací návrhy přijaté zemědělským výborem se týkají zejména rozšíření podpor vlastníků lesů, zpřesnění některých dalších ustanovení zákona jako nemožnosti zcizení státních lesů nebo jen za podmínek zákonem uvedených. Dále je to vstup do lesa včetně úpravy odpovědnosti za škodu na majetku, zdraví nebo životě, provádění mýtní úmyslné těžby v lesních porostech lesa vysokého, mladšího než 80 let, nebo lesa nízkého, středního, mladšího 20 let, zpřesnění povinnosti odborného lesního hospodáře včetně sankcí za neplnění těchto povinností, povolení malých vodních staveb drobných. To znamená je to odpuštění poplatků za odnětí. S těmito návrhy souhlasíme.

Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny projednal na své 19. schůzi návrh zákona a přijal pozměňovací návrhy týkající se zejména nemožnosti zcizení státních lesů nebo jen za podmínek zákonem uvedených a zpřesnění povinností odborného lesního hospodáře včetně sankce za neplnění těchto povinností. Tyto pozměňovací návrhy jsou v souladu s koncepcí předkladatele a přispějí ke zkvalitnění návrhu, a proto s nimi souhlasíme.

Co se týká dalších pozměňovacích návrhů, zejména na výboru pro životní prostředí, které se týkají zejména přednostního provádění, respektive povinnosti neprovádět těžbu nahodilou, prodloužení lhůty pro zalesňování holin, dále povinnosti Ministerstva zemědělství poskytovat inspekci pro výkony její dozorové činnosti data schválených plánů, s těmito pozměňovacími návrhy nesouhlasíme, neboť nejsou v souladu s koncepcí vládního návrhu a případná změna dočtených ustanovení lesního zákona by měla být ve snaze nalézt komplexnější řešení podrobena další, širší odborné diskuzi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán výboru pro životní prostředí. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 408/1 a 4. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj zemědělského výboru a zároveň zpravodaj výboru pro životní prostředí poslanec Karel Tureček a informoval nás o projednání návrhu ve výborech a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Tureček: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Kolegyně a kolegové, já bych vás chtěl informovat, že zemědělský výbor jako garanční výbor tento návrh lesního zákona projednal 12. června a přijal k němu usnesení výboru, které vám je k dispozici jako sněmovní tisk číslo 408/3, kdy doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky návrh zákona schválit s přijatými pozměňovacími návrhy.

Ty pozměňovací návrhy zazněly už v úvodním slovu pana ministra, tak bych se odvolal jenom na toto úvodní slovo. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám řadu přihlášených poslanců a poslankyň. Takže jako první má slovo paní poslankyně Pekarová, připraví se paní poslankyně Gajdůšková. Paní poslankyně, máte slovo, prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ráda bych zde odůvodnila sérii pozměňovacích návrhů, ke kterým se v podrobné rozpravě ještě přihlásím a které společně s kolegy Válkem, Holomčíkem a Balcarovou předkládáme a jejichž cílem je řešit současný krizový stav našich lesů.

Jednou z hlavních příčin současné krize v lesích je nevhodná druhová skladba, tedy výsadba zejména smrků a borovic, do prostředí, kde by v přírodě jinak nerostly, nebo nevhodné způsoby jejich pěstování spolu s holosečným způsobem hospodaření. Důsledkem dřívější výsadby smrku na nevhodná stanoviště nižších a středních poloh a pahorkatin je skutečnost, že jen letošní nahodilá těžba kalamitního smrkového dřeva bude dle odhadů činit 30 až 50 milionů metrů krychlových. To je ekvivalent jedné vytěžené plochy o velikosti minimálně jednoho fotbalového hřiště každé tři minuty nepřetržitě po celý rok. Abychom obdobné situaci v budoucnu zabránili, je potřeba pěstovat lesy druhově i věkově pestré. Pestrá škála stromů je schopna mnohem účinněji čelit ohrožujícím faktorům, kterým bude les v budoucnu čelit. (V sále je silný hluk.)

Nynější znění lesního zákona požaduje při obnově lesa vysazovat takzvané meliorační a zpevňující dřeviny, což jsou především listnáče a jedle. Jejich podíl ale stanovila vyhláška číslo 83/1996 Sb. v roce 1996 na velmi nízké úrovni, většinou mezi pěti až třiceti procenty. Tím umožnila ve většině našich lesů nadále vysazovat převážně smrky, a to i na zcela nevhodných stanovištích.

Vzhledem k postupujícím klimatickým změnám je zapotřebí řešit tento problém zásadnější změnou. Právě o tu se snaží pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem 3111, který zpřísňuje -

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Poprosím vás o klid, aby se paní poslankyně mohla v klidu vyjádřit. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Který zpřesňuje obecnou povinnost vlastníka obnovovat les dřevinami ekologicky a klimaticky vhodnými. Tento termín uvolňuje a rozšiřuje možnosti vlastníka zvolit odpovídající dřeviny. Přitom je přesnější a lépe vyjadřuje, co se od pěstování lesa očekává, a to i s ohledem na probíhající změny klimatu.

Další příčinou současného chřadnutí a hynutí lesů je narušení lesních půd projevující se změnami v prokořenění lesních půd, mykorhiza a tak dál. Důsledkem je ztížený příjem vody stromy, živinová deficience, zhoršené kotvení stromů v půdě, náchylnost k houbovým a hmyzím patogenům. Zhoršené fyzikální vlastnosti lesních půd zhoršují jejich infiltrační a retenční schopnost. Tento stav výrazně zhoršuje schopnost lesů adaptovat se na klimatickou změnu.

Majoritní uplatnění holosečných způsobů hospodaření je v rozporu s přirozeným vývojem středoevropských lesů, neboť plošné rozpady lesa byly pouze více či méně častým vybočením z vývojového cyklu probíhajícího převážně pod mateřskými porosty. Holosečné způsoby hospodaření nevytvářejí předpoklady pro zdárný vývoj stinných dřevin, zejména jedle a buku, které vyžadují v mládí růst v zástinu. Holosečné způsoby snižují věkovou, prostorovou, druhovou a genetickou diverzitu lesních ekosystémů a oslabují jejich stabilitu. Zejména při uplatnění vysokého podílu umělé obnovy deformují genofond populací lesních dřevin.

Pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem číslo 3113 proto určuje maximální povolenou velikost a šíři holé seče při mýtní úmyslné těžbě.

Další pozměňovací návrh, pod sněmovním dokumentem číslo 3115, prodlužuje lhůty k zalesnění a zajištění porostů, které přinese významné ekonomické úspory, protože umožní většímu podílu porostů vzniknutí přirozeného zmlazení. Dosavadní výsledky nákladného umělého zalesňování velkoplošných holin z posledních let na severní Moravě jsou velmi špatné, většina sazenic usychá.

Stávající znění zákona o lesích formuje absolutní povinnost zasahovat proti škůdcům. Ta způsobuje problémy nejen v chráněných územích, ale také v případech kalamit regionálního a celostátního rozsahu, jak je definuje nový § 8a poslední novely vyhlášky 101/1996 Sb., kdy není v možnostech vlastníka při objektivním nedostatku těžebních a zpracovatelských kapacit těmto povinnostem dostát. Nedávno schválená novela lesního zákona se snažila problém řešit, ale zmocnění k vydání opatření obecné povahy Ministerstvu zemědělství se ukazuje jako nedostatečný prostředek, protože není dostatečně vyjasněna zodpovědnost ministerstva. Spolu se zněním zákona nadále dostává vlastníky do neřešitelné situace, kdy jim hrozí postihy sankcemi ze strany státní správy za porušení zákona, který nemohou naplnit, případně je nezamýšleným důsledkem nutí například k plošnému použití jedovatých chemických postřiků, jejichž důsledky mohou být horší než působení kůrovce.

Tento problém má za cíl řešit pozměňovací návrh pod sněmovním tiskem číslo 3116.

Cílem pozměňovacího návrhu pod sněmovním dokumentem číslo 3117 je uvést v soulad zákon o lesích se zákonem o ochraně přírody a managementem některých zvláště chráněných území. Stávající znění zákona o lesích formuluje absolutní povinnost zasahovat proti škůdcům. To je většinou vhodné v hospodářských lesích, ale v některých zvláště chráněných územích, kde je cílem ochrany samovolný vývoj porostů, je taková povinnost v přímém rozporu s posláním těchto území. U zvláště chráněných území, jako jsou zejména národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, případně části chráněných území, ve kterých plán péče stanovuje ponechání samovolnému vývoji, je často řešení této kolize administrativně komplikované. V praxi pak dochází k četným kontroverzím mezi Státní správou ochrany přírody, Státní správou lesů, k chybám těchto správních orgánů a někdy i rozporuplným rozhodnutím České inspekce životního prostředí. Další častá nedorozumění jsou důsledkem skutečnosti, že ponechání samovolnému vývoji není definováno v zákoně na ochranu přírody.

Návrh uvedené rozpory řeší úpravou obou právních předpisů - zákona o lesích i zákona o ochraně přírody a krajiny. To je zvlášť důležité nyní při kalamitním rozpadu lesů, aby nedocházelo k chybným postupům orgánu ochrany přírody a orgánu státní správy lesů, aby na jednu stranu nedocházelo k poškození nejcennějších lesů chráněných v rezervacích těžbou a na stranu druhou aby byla snížena rizika šíření škůdců z chráněných území správným vymezením území ponechaných na samovývoj.

Předposlední pozměňovací návrh, který zde odůvodním, je v systému zaveden pod sněmovním dokumentem 3118. Jeho záměrem je ponechat v lesích určité množství suchých a tlejících stromů, což má zásadní význam pro biodiverzitu. Na mrtvé dřevo je vázána třetina lesních druhů. K ponechání jsou vhodné zejména ekonomicky nezhodnotitelné stromy - pahýly, stromy s hnilobou, nevhodným tvarem, nevyužitelné souše a podobně. Biodiverzita je přitom jedním ze zásadních faktorů zvyšujících odolnost lesů.

A konečně poslední pozměňovací návrh se týká změny zákona o myslivosti a v systému je veden pod sněmovním dokumentem číslo 2120. Návrh přenáší konečnou zodpovědnost za stanovení, schválení plánu mysliveckého hospodaření na orgán státní správy myslivosti. Uživatel honitby je povinen předat orgánu státní správy myslivosti podklady k plánu, jejichž náležitosti - například posouzení celkového stavu ekosystému, porovnání kontrolních a srovnávacích ploch, výsledky sčítání zvěře, míra škod na lesních kulturách, stanovené minimální a normované stavy zvěře, poměry pohlaví a koeficienty očekávané produkce, jakož i záměry, které byly uvedeny v návrhu na uznání honitby zamýšlené zazvěřování, výstavba mysliveckých zařízení, opatření v péči o zvěř a při ochraně a zlepšování životních podmínek zvěře a dalších - určí ministerstvo vyhláškou.

Obnova pestré druhové skladby není možná bez nastolení rovnováhy mezi stavy zvěře a obnovou lesů. V současné době přemnožená spárkatá zvěř spase nebo vážně poškodí někde všechny, někde většinu vysázených listnáčů a jedlí. Podle poslední inventarizace škod zvěří je průměrně poškozeno 64 procent mladých listnáčů a jedlí; na polovině území České republiky je to více než 75 procent a na čtvrtině území republiky je to 100 procent. Zejména vzhledem ke kalamitní situaci, kdy je třeba obnovit obrovské plochy poškozených lesů, je tento pozměňovací návrh absolutní prioritou pro umožnění obnovy lesů. Proto je nezbytná související novelizace zákona o myslivosti.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, toto bylo to nejstručnější možné odůvodnění těch mnoha pozměňovacích návrhů, ke kterým se ještě přihlásím v podrobné rozpravě a které s kolegy Válkem, Holomčíkem a Balcarovou předkládáme. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přečtu dvě omluvy. Paní poslankyně Pěnčíková se omlouvá od 13 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Zdeněk Ondráček se omlouvá v době od 13 hodin do konce jednacího dne z jiných pracovních důvodů.

Nyní další v pořadí v obecné rozpravě, paní poslankyně Alena Gajdušková. Prosím, máte slovo. Připraví se pan poslanec Josef Kott. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, vážení páni ministři, určitě se shodneme, že není depresivnější pohled než na umírající les. Jako sociální demokratka považuji lesy za národní bohatství a jsem přesvědčena, že tak se všichni k lesům musíme chovat. Bohužel dlouho byly ve společnosti přehlíženy klimatické změny, dokonce ti, kteří o tom mluvili a mluvili o nebezpečí a důsledcích, které klimatické změny budou mít, a o tom, že je potřeba se na řešení jejich dopadů připravit, byli přímo zesměšňováni. Dnes tedy již v hodině dvanácté musíme řešit důsledky tohoto přehlížení.

Suchem oslabené lesní porosty snadno podléhají hmyzím škůdcům. Tuto situaci je skutečně třeba řešit velmi urychleně, proto moje poděkování patří panu ministrovi zemědělství Miroslavu Tomanovi, že opravdu tak rychle činí předložením novely lesního zákona, a tedy vytvořením podmínek pro zvládnutí kůrovcové kalamity od odborné garance správného hospodaření v lesích přes zpřesnění působnosti státní správy lesů až po zajištění podmínek pro zalesňování.

V této chvíli ale vážené kolegyně, vážení kolegové, musím ohlásit něco jako střet zájmů. Dříve by se říkalo, že jsem paní hajná. Musím také oznámit, že většinově zastoupená profese v mé nejužší rodině jsou lesáci a kousek lesa můj manžel také po rodičích vlastní. (Poslanci stále velmi hlučí!)

Z odborné veřejnosti, se kterou samozřejmě jsem v kontaktu, zní podpora navrhovaného zákona ocenění jak otevřeně, fundovaně ho pan ministr a jím řízený rezort zemědělství -

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Prosím o klid! Paní poslankyně, omlouvám se. Prosím vás opravdu o klid, protože už i já tady nahoře přestal slyšet, o čem vlastně paní poslankyně hovoří. Takže ještě jednou prosím o klid. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji pane předsedající. Já tedy zopakuji to, co jsem řekla před chvílí a co nebylo slyšet.

Odborná veřejnost oceňuje, jak fundovaně a otevřeně ministerstvo zemědělství, pan ministr Toman tento návrh zákona připravoval. A je ten návrh zákona považován za skutečně dobrý. Také z praxe mám tři pozměňovací návrhy, které v této chvíli jen kratince představím.

První pozměňovací návrh se týká toho, čemu se říkají bagatelní poplatky. Při stanovení poplatků za odnětí pozemku plnění funkcí lesa podle přílohy k zákonu číslo 289/1995 Sb., o lesích, a dalších, dochází k situaci, kdy je orgán státní správy lesů nucen předepsat poplatek za trvalé, respektive dočasné odnětí pozemků plnění funkcí lesa. Tyto poplatky pak při dodržení té metodiky mnohdy dosahují jenom desítek korun. Jde o případy malých výměr lesních pozemků, jimž je odňato plnění funkcí lesa, nebo tam, kde je doba odnětí krátká. Ten návrh říká to, že tyto bagatelní poplatky u těch krátkodobých odnětí do 50 korun, u dlouhodobých do 100 korun nemají být předepisovány. Určitě nemusím nikoho přesvědčovat, že administrace a ten správní úkon je v tomto případě dražší než částky, které samozřejmě by do státního rozpočtu přitekly. A je to skutečně nesmyslné opatření.

Druhý pozměňovací návrh se týká likvidace klestí a zbytků z těžby dřeva po kůrovcové těžbě. Tento návrh řeší střet se zákonem o ochraně ovzduší, který hovoří o tom, že na otevřeném ohništi lze pálit jen suché dřevo. Jenomže v případě řešení kůrovcové kalamity pálit to suché klestí už nemá žádný smysl, protože kůrovec už v něm není. To opatření pálení klestí ve vztahu ke kůrovcové kalamitě má smysl jen tehdy, když je klestí, ty zbytky po těžbě jsou páleny bezprostředně, tedy ve chvíli, kdy je kůrovec ještě v tom dřevě přítomen.

Třetí návrh je trošku složitější. Řeší terminologii a výklad, tak aby nedocházelo k obcházení zákona snižováním zakmenění porostu. Odborníci si jistě najdou písemné zdůvodnění u předloženého pozměňovacího návrhu.

Závěrem chci ještě zdůraznit - víte, dříve se děti ve školách učily, že lesy jsou plícemi Země. Pro nás v České republice lesy nejsou jen těmi pomyslnými plícemi, ale jsou důležitým faktorem pro udržení vody v krajině, tedy zajištění vody jako základní podmínky života. Pro nás všechny vůbec jsou lesy vpravdě národním bohatstvím a my jako společnost máme skutečně povinnost dělat všechno pro to, abychom je udrželi pro další generace. Proto věřím, že tato novela lesního zákona, tak jak je nám představena, bude schválena. Jen vás požádám o podporu pozměňovacích návrhů, ke kterým se v podrobné rozpravě přihlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobré odpoledne. Já také děkuji. Než pozvu dalšího řečníka, jímž je pan poslanec Kott, seznámím vás s omluvenkou, která tady leží, a nevím, jestli už byla načtena. Takže paní poslankyně Válková se nám omlouvá od 12.30 do konce jednacího dne z osobních důvodů.

Nyní prosím do obecné rozpravy pana poslance Kotta, připraví se pan poslanec Holomčík. Prosím.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, milé kolegyně a vážení kolegové, dobré odpoledne. Já bych ve stručnosti odůvodnil své pozměňovací návrhy. Týká se to v podstatě udělování licence. Moje změna navrhuje úpravu textu tak, aby byla vypuštěna podmínka pro udělování licence u obchodních společností - fyzické osobě zastávající funkci vedoucího pracovníka. Zatímco u státních podniků a organizací má tato podmínka význam, protože se jedná o větší subjekty, u obchodních společností, zejména u jednočlenných s. r. o. na venkově, se jedná o podmínku zcela nadbytečnou. U jednočlenných s. r. o. nutí podnikatele, který má společnost založenou často z důvodu možnosti odpočtu DPH při objemu ročních obchodů nad 1 milion korun - je nanejvýš nežádoucí, aby tito malí podnikatelé museli mít zaměstnaného odpovědného zástupce, který by rozpočet těchto malých obchodních společností nepřiměřeně zatěžoval. Uvedená zátěž je nežádoucí zejména na venkově a za situace, kdy jediný vlastník s. r. o. splňuje podmínky pro udělení licence pro výkon činnosti zejména odborného lesního hospodáře. Jde o podmínku nadbytečnou.

Vypouští se též podmínka pro udělení licence pro úředníky státní správy lesů, pokud to vylučují nebo omezují zákony, které upravují jejich pracovněprávní vztahy. Uvedená podmínka je podmínkou nadbytečnou a za současného právního stavu podmínkou matoucí, a to z toho důvodu, že zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních správních celků a o změně některých zákonů, zákon č. 324/2014 Sb., o státní službě, ani zákoník práce jakožto předpisy upravující pracovněprávní, respektive služební vztahy nic takového neomezují ani nevylučují. Pro případ, že by uvedené předpisy omezení nebo vyloučení možnosti udělení licence obsahovaly, je uvedení takovéto podmínky v lesním zákoně zcela nadbytečné.

Pro úplnost je nutné dodat, že udělení licence zaměstnanci státní správy lesů není v konfliktu se zájmy zaměstnavatele. V konfliktu se zájmy zaměstnavatele by byl výkon licencované činnosti ve správním obvodu, kde úředník vykonává státní správu lesů. To však již zákony upravující pracovněprávní, respektive služební vztahy vylučují.

Já se v podrobné rozpravě k tomuto přihlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní bych pozval k mikrofonu pana poslance Holomčíka. Než dorazí, přečtu omluvenku. Omlouvá se nám od 13.30 do konce jednání z osobních důvodů pan poslanec Zlesák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl říct dvě věci. Jednak představit čtyři pozměňovací návrhy, které jsme nahráli dneska do systému. Chtěli bychom otevřít na výboru po druhém čtení diskusi o zakmenění v lesích, které nejsou primárně určeny k plnění hospodářských funkcí, to znamená v lesích zvláštního určení, v lesích chráněných, protože podle části odborné veřejnosti ta současná úprava je vlastně zbytečně přísná u lesů, kde to nedává smysl, a naopak vlastně to snížení zakmenění může pomoci nějaké lepší kondici, lepší obnově a vlastně lepší biodiverzitě v lese.

Další pozměňovací návrh se týká zjednodušení situace pro vlastníky malých lesů pod 50 hektarů ve vztahu k financování odborných lesních hospodářů.

Další pozměňovací návrh, u toho jsme se inspirovali zejména v Rakousku. V současné podobě lesního zákona je podle našeho názoru už překonaný zákaz pastvy v lese. My bychom chtěli tento zákaz zrušit, respektive přidat do lesního zákona, že pastva je možná se souhlasem vlastníka lesa. Vychází, jak jsem říkal, z rakouské inspirace. Teď se poměrně často hovoří o agrolesnictví. Já velice vítám, a děkuji za to panu ministrovi, že už se i ministerstvo ve větší míře podporou agrolesnictví začalo zabývat. Věřím, že k tomu přispěl i seminář, který jsme s panem kolegou Jurečkou dělali v loňském roce v květnu na toto téma. Myslíme si, že to je prostě přirozené pokračování toho otevírání dveří nějakým k přírodě šetrnějším způsobům hospodaření a k tomu, co se teď souhrnně nazývá agrolesnictví.

Poslední pozměňovací návrh se týká legisvakanční lhůty tohoto zákona. My jsme byli informováni, že řada soukromých vlastníků na tento zákon čeká jako na smilování boží, zejména v kontextu peněz, které Ministerstvo zemědělství vyčlenilo na podporu, a chceme - a zase je to k diskusi - ještě o malinko přiblížit okamžik, kdy ta pomoc vlastníkům lesa přijde.

To jsou ty pozměňovací návrhy, ke kterým se ještě přihlásím v podrobné rozpravě.

A pak bych chtěl pohovořit ještě o jedné věci. Já se přiznám, že když jsme tady tento zákon projednávali na zemědělském výboru, tak jsem byl v šoku z přístupu ministerstva k novele mysliveckého zákona, respektive k řešení situace ohledně přemnožené zvěře, která podle opět názoru jak odborné veřejnosti, tak vlastníků lesa a lesních hospodářů je jednou ze základních, pokud ne úplně tou největší bariérou obnovy lesa ničeného kůrovcem. Doposud jsem se z toho nevzpamatoval, protože v odůvodnění nesouhlasného stanoviska bylo to, ten hlavní bod byl ten, že Poslanecká sněmovna nedala takové zadání. Já bych tedy čekal od vrcholného orgánu státní správy lesů malinko jiný přístup, obzvlášť když na to neupozorňujeme jenom my tady ve Sněmovně, ale upozorňují na to lesnické univerzity, respektive fakulty, upozorňují na to vlastníci lesa, lesní hospodáři, dokonce i ochránci přírody. A myslíme si, že tohle je opravdu velký problém, je to z mého pohledu fatální selhání. Já moc doufám, že ministerstvo konečně začne toto řešit.

Ať se nám to líbí, nebo ne, prostě česká krajina je v drtivé většině případů krajina kulturní, to znamená, že je spjata s činností člověka, to znamená, že je do značné míry na té jeho činnosti závislá. Já bych si zde dovolil citovat jednu takovou krásnou myšlenku, kterou jsem nedávno slyšel na jednom semináři. Víte, co řekla liška Malému princi: "Když sis mě ochočil, tak se o mě starej." A já bych chtěl pana ministra poprosit, abychom se konečně začali starat. Děkuji. (Potlesk poslanců Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A nyní prosím paní poslankyni Fialovou, která je přihlášena do obecné rozpravy.

 

Poslankyně Eva Fialová: Hezké odpoledne všem. Já bych tady ráda odůvodnila některé pozměňovací návrhy, které jsem připravila společně s kolegou Schillerem, ale začnu nejprve citací, nebo vůbec důvodovou zprávou předkládané novely lesního zákona, která opakovaně hovoří o potřebě novelizovat lesní zákon v souvislosti s klimatickými extrémy, suchem, kalamitou podkorního hmyzu, prakticky však neřeší hlavně důsledky, nikoliv příčiny tohoto stavu. Vláda se přitom při svém programovém prohlášení zavázala, a dovolte mi, budu parafrázovat - praktickými opatřeními posílíme ochranu lesů, především jehličnatých, které jsou v současné době vážně ohroženy dopady klimatických změn, a zasadíme se o ekologicky vhodné řešení nedostatečně druhové a věkové diverzifikace a kalamitních stavů v lesích.

Z těchto důvodů jsem se rozhodla společně s kolegou Janem Schillerem předložit pozměňovací návrhy, které skutečně reflektují programové prohlášení vlády, některé jsou i součástí pozměňovacích návrhů z výboru pro životní prostředí. A velice mě mrzí, že Ministerstvo zemědělství s některými z nich nesouhlasí a odůvodňuje, že musí projít hlubší odbornou diskusí, přitom mnoho z nich vychází z postřehů a přání samotných lesníků, kteří se v lese pohybují každý den.

Předložené pozměňovací návrhy naplňují vládou schválené zásady státní lesnické politiky z roku 2012, a to zejména zajistit zachování lesa a lesní půdy pro budoucí generace, zvyšovat biodiverzitu v lesích, ekosystémech, jejich celistvost a ekologickou stabilitu, podporovat hospodaření v lese s cílem zachovat a zvyšovat biologickou rozmanitost zejména tak, aby se lesní porost blížil přirozené skladbě lesa a byla v něm stanoviště přirozených druhů, podporovat ponechání v lese přirozeného podílu tlejícího dřeva, těžebních zbytků stromů prošlých přirozeným vývojem stárnutí a melioračních a zpevňujících dřevin, podporovat přirozeně blízké způsoby hospodaření v lese, včetně v minulosti tradičních způsobů hospodaření, podporovat zvyšování různorodosti druhové, věkové a prostorové struktury lesa pro zajištění dlouhodobé stability lesa včetně zvyšování podílu listnatých dřevin v lesních porostech.

Pozměňovací návrhy, které zde dnes předkládáme, se zaměřují na hospodářský způsob a hospodářský tvar lesa, kde se rozšiřují hospodářské způsoby na výběrečný, ve kterém je předmětem hospodaření jediný strom nebo skupina stromů, a pasečný, ve kterém je předmětem hospodaření lesní porost určitého věku a možnost jejich kombinace. Dále pak možnost Ministerstva životního prostředí vydávat vyhlášku pro území národních parků a jejich ochranných pásem.

A podstatnou změnou našeho pozměňovací návrhu je návrh změny zákona o ochraně přírody a krajiny, která řeší náhradu újmy. Náhrada újmy nebude vyplácena za újmu vzniklou nebo trvající na pozemcích ve vlastnictví státu. Dojde tím k zamezení transferů finančních prostředků uvnitř státu, kdy jsou státní prostředky vypláceny zejména státním podnikům za újmu na státních pozemcích, na kterých stát deklaroval zejména ochranu přírody. Navrhovanou novelou dojde zároveň k odstranění nerovnosti mezi subjekty, žadateli o újmu, kteří hospodaří na své vlastní půdě, a těmi, kteří užívají státní půdu z jiného právního užívacího titulu. Uvedenou situaci je naléhavé řešit zejména v návaznosti na probíhající kůrovcovou kalamitu, kdy v důsledku omezení těžeb z důvodu ochrany přírody mohou vznikat státním podnikům (nároky) na náhradu újmy v řádech až stovek milionů korun, což s sebou zároveň nese výrazný nárůst nákladů na administraci žádostí o náhradu újem Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky v řádech milionů korun. S dopady kůrovcové kalamity je přitom třeba počítat po dobu několika dalších let.

Přihlásím se k pozměňovacím návrhům v podrobné rozpravě a děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. To byla v tuto chvíli poslední přihláška v obecné rozpravě. Pokud se nikdo další nehlásí, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova ze strany navrhovatele nebo zpravodaje. Není tomu tak. V tom případě otevírám rozpravu podrobnou, do které mám šest přihlášek. Jako první je přihlášen pan poslanec Podal, poté paní poslankyně Pekarová.

 

Poslanec Zdeněk Podal: Děkuji za slovo. Vážená vládo, kolegyně, kolegové, chtěl bych se přihlásit k pozměňovacímu návrhu k tisku 408, který je v systému načten jako sněmovní dokument č. 2932. Součástí je též důvodová zpráva.

Zdůvodnění: Stávající text ustanovení § 32 odst. 3 umožňuje orgánu státní správy lesů, aby při uložení opatření podle § 32 odst. 2 současně rozhodl i o tom, kdo ponese náklady s tím spojené. Novelizační bod 4 ve vládním návrhu tuto pravomoc orgánu státní správy lesů bez náhrady a bez odůvodnění vypouští. Navrhovaná úprava novelizačního bodu směřuje k zachování stávajícího právního stavu, který orgánům státní správy lesů umožňuje přenést břemeno nákladů na realizaci mimořádných opatření na osobu, která z nich má prospěch.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Jako další prosím paní poslankyni Pekarovou. Připraví se paní poslankyně Gajdůšková. Pokud zde paní poslankyně Pekarová není, tak ji zařadím na konec a prosím paní poslankyni Gajdůškovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Ještě jednou děkuji za slovo. Já jsem pozměňovací návrhy, ke kterým se chci přihlásit, představila v obecné rozpravě. Zdůvodnění těchto návrhů je samozřejmě součástí písemné podoby. Pozměňovací návrhy jsou skutečně ryze praktické. Prosím tedy o jejich podporu. Jsou to pozměňovací návrhy, ke kterým se hlásím, pod č. 2927, 2928 a 2929. Prosím o jejich podporu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím pana poslance Kotta. Připraví se pan poslanec Holomčík.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacím návrhům, které jsem odůvodnil v obecné rozpravě. Je to sněmovní dokument č. 3001 týkající se licence odborných lesních hospodářů a sněmovní dokument č. 3002 týkající se legislativně technické úpravy u Státního zemědělského a intervenčního fondu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A nyní prosím pana poslance Holomčíka. Připraví se paní poslankyně Fialová.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl tímto přihlásit k návrhům, které jsem představil v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já bych vás, pane poslanče, požádal alespoň o číslo sněmovního dokumentu. Pokud ho nevíte v tuto chvíli, prosím, přihlaste se znovu. Děkuji. A nyní prosím paní poslankyni Fialovou.

 

Poslankyně Eva Fialová: Já bych se ráda přihlásila ke sněmovnímu dokumentu pod č. 3112 s odůvodněním na základě obecné rozpravy, které obsahuje hospodářský způsob a hospodářský tvar lesa, dále možnost Ministerstva životního prostředí vyhlašovat vyhlášku v národních parcích, a jak už bylo uvedeno v obecné rozpravě, změnu zákona o ochraně přírody a krajiny, která řeší náhradu újmy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A prosím paní poslankyni Pekarovou, která již je přítomna.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji, pane předsedající. Chci se přihlásit k pozměňovacím návrhům, které jsem tady odůvodnila již v předchozí rozpravě a jsou vedeny pod sněmovními dokumenty čísla: 3111, 3113, 3115, 3116, 3117, 3118 a 3120. Stručně už to odůvodnění bylo. A samozřejmě v rámci pozměňovacích návrhů najdete také důvodové zprávy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní znovu pan poslanec Holomčík.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Omlouvám se za předchozí nepřipravenost. Rád bych se tímto přihlásil k pozměňovacím návrhům vedeným pod čísly 3123 a 3124 v systému Poslanecké sněmovny.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano, děkuji. Byly odůvodněny v obecné rozpravě. Tím jsme vyčerpali všechny přihlášky do rozpravy. Pokud se nikdo další nehlásí, končím i podrobnou rozpravu. Opět se ptám, jestli je zájem ze strany navrhovatele nebo zpravodaje o závěrečná slova. Není tomu tak. V tom případě konstatuji, že nezazněly žádné návrhy, o kterých bychom měli v tuto chvíli hlasovat, takže končím druhé čtení tohoto návrhu.

A nyní se hlásí pan poslanec Benda.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, jestliže máme před sebou mimořádně důležitý bod a tím je vnitrozemská plavba, nebylo by úplně nejšťastnější, abychom ho rozhodovali ve víceméně náhodném složení. Proto navrhuji všechny následující body této schůze vypustit a schůzi dnes ukončit. A budeme doufat, že se sejdeme až v září, ač to není zcela jisté. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, pane poslanče. Mám zde nějaký návrh postupu k této věci, tak ho načtu. Pokud by s ním někdo neměl shodu, tak to budeme řešit. (V sále je velký hluk.)

Běžně je zvykem končit v pátek ve dvě hodiny, nicméně mám zde dohodu předsedů poslaneckých klubů, kteří navrhují vyřadit zbývající neprojednané body ze schváleného pořadu 33. schůze Poslanecké sněmovny, v případě senátních vratek zejména pak proto, že senátoři nejsou přítomni. Čili návrh postupu je takový, že nejdříve budeme hlasovat jednotlivě o vyřazení bodů z bloku zákonů vrácených nebo zamítnutých Senátem a potom o vyřazení dalších neprojednaných bodů z 33. schůze.

Takže pokud nikdo nemá jiný návrh, jak bychom postupovali, tak nejdříve bychom hlasovali o vyřazení sněmovního tisku 150, což je návrh zákona o vnitrozemské plavbě. Je zde žádost o odhlášení. Kolegy jsem ještě svolal do sálu. (Zní gong. Do sálu vbíhá mnoho poslanců.) Počkáme, až se nám počet přihlášených ustálí, a pak budeme procedurálně hlasovat. Ještě nám stále přibývají přihlášení. Vypadá to, že je to vše.

 

Opakuji, budeme hlasovat o tom, že vyřadíme z pořadu schůze sněmovní tisk 157 - návrh zákona o vnitrozemské plavbě.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro vyřazení. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 124 je přihlášeno 129 poslanců a poslankyň, pro 96, proti 13. Návrh byl přijat, sněmovní tisk jsme vyřadili.

 

Nyní je zde návrh na vyřazení sněmovního tisku 179, je to návrh zákona o dani z nabytí nemovitosti.

Zahajuji hlasování číslo 125. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 125 je přihlášeno 131 poslanců a poslankyň, pro 96, proti 8. Návrh byl přijat.

 

Mám zde faktickou poznámku poslance Navrkala, ale to je, předpokládám, omyl.

 

Dále je zde návrh na vyřazení sněmovního tisku 200, což je návrh zákona o prodejní době v maloobchodě.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro vyřazení. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 126 je přihlášeno 131 poslanců a poslankyň, pro 106, proti 4. Návrh byl přijat.

 

Dalším je návrh na vyřazení sněmovního tisku 72 - návrh zákona o znalcích.

Kdo je pro vyřazení? Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 127 je přihlášeno 133 poslanců a poslankyň, pro 108, proti 4. Návrh byl přijat, tento tisk jsme vyřadili.

 

Dále je to sněmovní tisk 73 - návrh zákona o soudních tlumočnících - návrh na vyřazení z pořadu schůze.

Zahájil jsem hlasování číslo 128. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti vyřazení? Děkuji vám.

V hlasování číslo 128 je přihlášeno 135 poslanců a poslankyň, pro 117, proti 4. Návrh byl přijat.

 

Další na vyřazení je sněmovní tisk 74 - návrh zákona v souvislosti s přijetím zákona o znalcích a znaleckých kancelářích.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro vyřazení. Kdo je proti?

V hlasování číslo 129 je přihlášeno 135 poslanců a poslankyň, pro 113, proti 4. Návrh byl přijat.

 

Poslední senátní vratkou je sněmovní tisk 273 - návrh zákona o obcích, krajích a hlavním městě Praze.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro vyřazení. Kdo je proti?

V hlasování číslo 130 je přihlášeno 135 poslanců a poslankyň, pro 110, proti 9. Návrh byl přijat.

 

Tím jsme se vyrovnali se všemi vratkami a zamítnutými návrhy v Senátu.

 

Nyní tedy budeme hlasovat o vyřazení všech dalších zbývajících neprojednaných bodů z programu 33. schůze.

Zahajuji hlasování číslo 131. Ptám se, kdo je pro vyřazení všech zbývajících neprojednaných bodů. Kdo je proti?

V hlasování číslo 131 je přihlášeno 134 poslanců a poslankyň, pro 104, proti 7. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že tímto jsme projednali stanovený pořad 33. schůze Poslanecké sněmovny, protože nám nezbývají žádné body, a já ji tímto končím. Děkuji všem za účast. Uvidíme se snad až po prázdninách. Přeji příjemné léto.

 

(Schůze byla ukončena ve 13.29 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.