Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

25.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb.,
o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších zákonů
/sněmovní tisk 420/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jedná se o důležitý zákon, který do určité míry reflektuje to, že současný stav na trhu mobilních operátorů je zcela takzvaně oligopolní. To by samo o sobě ještě nebylo ani tak velkým problémem jako to, že v tuto chvíli vykazuje dle sdělení ČTÚ prvky takzvané tacitní koluze. Přeloženo do češtiny, jedná se vlastně o to, kdy se jednotliví operátoři chovají stejně, aniž by se fakticky přitom domlouvali. To samo o sobě v důsledku přineslo to, že trh mobilních operátorů, zejména s ohledem na ceny dat mobilních operátorů tolik zmiňovaných v těch posledních měsících, jsou z našeho pohledu nekonkurenční ve smyslu toho, že trh vykazuje známky takové, kdy pro spotřebitele jsou ceny extrémně vysoké, naopak pro korporace a velké instituce extrémně nízké. (V sále je hlučno.)

Cílem je tedy vytvořit výrazně vyšší konkurenční prostředí, a to takové, které by v důsledku i vedlo k tomu, že bude zájem v rámci vstupu na trh. Jinými slovy, připravujeme aukci pro čtvrtého operátora.

Pokud to sledujete, tak v současné době jsme ve fázi, kdy se realizuje takzvané veřejné slyšení vůči Českému telekomunikačnímu úřadu. Abychom mohli získat dalšího operátora, je zjevné, že on musí vidět, že trh je pružný, že trh funguje na bázi zdravé konkurence, a z tohoto důvodu a já jsem tomu velmi rád, že to v rámci prvního čtení prošlo za poměrně vysokého souhlasu členů Sněmovny, a děkujeme za to v tom slova smyslu, že se - za prvé - zásadním způsobem mění přechod od jednoho operátora ke druhému, a to na bázi takové, kdy se nebude požadovat úhrada za vypovězení smlouvy, b) zavádí se takzvaný one-stop shop. Fakticky se jedná o to, že zákazník, který přechází od jednoho operátora ke druhému operátorovi, už nebude muset toto sdělovat tomu původnímu operátorovi, to znamená, vše za něj vyřídí ten operátor nový, ke kterému přechází, a zkracuje se doba z deseti dnů na dva dny.

Hospodářský výbor jako garanční návrh zákona projednal 15. května, doporučil Poslanecké sněmovně jeho schválení a já bych chtěl poděkovat všem členům výboru za vysoce konstruktivní přístup během projednávání návrhu zákona. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 420/1 a 2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru poslanec Martin Jiránek a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Jiránek: Zdravím, kolegové, kolegyně, pane místopředsedo. Já budu velmi stručný ve své úvodní řeči. Pan ministr představil v základu tu změnu, kterou děláme. My jsme to víc probírali už v tom prvním čtení tady, takže jenom jako důležitá informace pro vás, že hospodářský výbor přijal komplexní pozměňovací návrh, který jsme s kolegou Patrikem Nacherem a samozřejmě ve spolupráci s ministerstvem připravili. Dohodli jsme se, že ho podrobně představí v obecné rozpravě právě on. Já pak na konci obecné rozpravy k tomu budu mít ještě dvě větičky. Děkuji.

Jinak jsou tam samozřejmě další pozměňovací návrhy, které si, předpokládám, představí jednotliví kolegové i včetně mě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeného pana poslance Radka Kotena, a připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane předsedající. Dovolte mi, abych načetl pozměňovací návrh, který je k tomuto návrhu zákona, který v paragrafu 33 bod 5 zní: "Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen u všech volání na čísla tísňového volání bezodkladně zpřístupnit subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem těchto tísňových volání, lokalizační a jiné údaje, které umožní identifikaci volajícího." Doplňuje se tam souvětí: "Pokud v souvislosti s voláním na čísla tísňového volání koncové zařízení, z něhož je volání uskutečňováno, umožňuje automaticky vytvořit a odeslat pracovišti pro příjem volání na čísla tísňového volání textovou zprávu, která bude obsahovat informace o tom, kde se volající nachází, není k vytvoření a odeslání takové textové zprávy třeba souhlas osoby, jíž se údaje týkají."

Odůvodnění. S rozvojem technologií v oblasti elektronických komunikací dochází k rozvoji nástrojů sloužících při záchraně životů, ochraně zdraví či majetku. Mezi takovéto nástroje patří např. i vytváření lokalizačních zpráv ve formátu Advanced Mobile Location - dále jen AML, který je definován v technickém standardu ETSI. Konkrétně jde o tzv. služby Emergency Location Services, ELS. Je to vyvinuto společností Google. Její podpora je zavedena v koncových zařízeních jak s operačním systémem Google Android, tak i v operačním systému Apple iOS. AML je v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, tzv. směrnice o univerzální službě, a s doporučením Komise ze dne 25. července 2003 o zpracování informací o místě volajícího v elektronických komunikačních sítích v zájmu zlepšení určení místa volajícího v rámci služeb pro tísňové volání. Jenom bych tady zdůraznil, že tato služba nyní funguje v osmi státech Evropské unie, např. Rakousko, Estonsko, Belgie, a v osmi dalších se připravuje ke spuštění v nejbližším období.

Ten princip jsem už popsal. V podstatě se jedná o to, že v případě, že voláte na číslo 112 - a to zdůrazňuji, pouze na tísňovou linku - tak mobilní telefon automaticky odešle lokalizační SMS operátorovi na té tísňové lince. Aby si náhodou někdo nemyslel, že to je další způsob, jak šmírovat běžného občana, který nevolá na tísňovou linku. To bych tady velice rád zdůraznil.

Já bych jenom zdůraznil, že tento nástroj může zachránit mnoho lidských životů, protože obvykle lidé, kteří jsou v nějaké špatné životní situaci, havarují na dálnici, havarují na nějaké komunikaci, tak málokdo sleduje, kde se nachází. Díky této službě bude operátor moct poslat pro toho člověka, který volá na tísňovou linku, záchranu v podstatě ihned. A co se týká té záchrany, tak bude daleko rychlejší, daleko efektivnější. Navíc odpadá jakákoli instalace aplikací do mobilního telefonu, protože spousta lidí aplikaci jako záchranka, horská služba apod. nemá nainstalovanou, takže tady to bude fungovat naprosto automaticky a zkrátí to podstatně i čas pro záchranu toho člověka, a to např. i pro horské záchranáře bude velkým přínosem, protože v terénu hor se orientovat je daleko horší.

Takže systém AML SMS přinese výrazně větší efekt než doposud propagované aplikace, a nebude nutné tedy nahrávat a zkoušet aplikaci v telefonu. Funguje to plně automaticky při vytočení tísňového čísla na všech telefonech se satelitní lokalizací. To je všechno. Ještě se přihlásím potom v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Další v obecné rozpravě vystoupí pan poslanec Patrik Nacher a připraví se s přednostním právem pan zpravodaj Martin Jiránek. Prosím. (Z pléna upozornění na faktickou.) Já se omlouvám, já jsem přehlédl faktickou poznámku. Takže pan poslanec Brázdil vystoupí s faktickou poznámkou, která mi tady teď naskočila. Takže prosím, vaše dvě minuty, omlouvám se.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji. Promiňte, nechci zdržovat. Nicméně dobrý nápad, fajn, ale v současné době prosím vás mateme veřejnost. 112, jasně, je to integrovaný záchranný systém, nicméně v případě zdravotních problémů si troufám říct, že to je zdržení - volání na hasiče, ti to přepošlou datovou větou, ano, bude se vědět, kde ten člověk je. Ale jsou tu mnohem výhodnější věci, jako je aplikace Záchranka. Ano, musí si to člověk nainstalovat, to je pravda. Na druhou stranu už přímo to jde na pult záchranky, taky se ví, kde se ten člověk nachází, a může se přímo a hned zahájit telefonní asistovaná pomoc. Tedy člověk na tom drátě neví nic, je pod tlakem, tak mu bude někdo radit.

Čili já to nezamítám, je to dobrá varianta, je to něco navíc, ale chtěl bych možná i veřejnost - prosím vás, v případě zdravotních problémů i dopravní nehody atd. jde především napřed o život, teprve potom o nějaké hašení a podobné věci. Proto volejte v naší republice číslo 155, a ne voláním 155, ale stažením si do svého mobilního telefonu chytrou aplikaci Záchranka, která umí mnoho dalších věcí. A při jednom tlačítku, které zmáčknete, hned voláte na číslo 155 a hned operátor ví, kde se nacházíte. Není to žádné lobbování za nic, je to za zrychlení celého toho řetězce. Snahou je být u vás co nejdříve. A mimo jiné v té aplikaci také najdete místa, kde zjistíte, kde jsou v současné době defibrilátory automatické, najdete tam, když budete v ní listovat, pojedete vlakem, jak se chovat, já nevím, ke zlomenině, k masivnímu krvácení a další věci.

Čili snad to není nic zlého, že jsem tady řekl, že je fajn, co se chystá, ale že tady je i jiná varianta. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Mašek. Vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Dobrý den, pane předsedající, dámy a pánové. Já se připojím ke kolegovi Brázdilovi a pouze bych chtěl apelovat, že u zdravotnických problémů je skutečně linka 155, a ta už dneska dva roky má funkční program Záchranka s plnou lokalizací, naprosto přesnou, využívá ji i horská služba. A dnes právě proto, že 112 to ještě nemá, tak naopak pomáháme stodvanáctce v navigaci těch jednotek na místo. Přesto souhlasím samozřejmě s tím, aby ta stodvanáctka to zvládla, je to evropské tísňové číslo. Ale podepisuji to, co tady říkal Milan, 155 rovná se zdravotní obtíže. Je to rychlejší a lokalizaci už máme dnes. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní tedy v obecné rozpravě vystoupí pan poslanec Patrik Nacher a připraví se s přednostním právem zpravodaj pan poslanec Martin Jiránek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, pěkné dopoledne. Já bych vám rád představil v rámci obecné rozpravy, a potom v té podrobné to řeknu i přesně s těmi čísly, pozměňovací návrhy, které se týkají novely zákona o elektronických komunikacích. Jak řekl pan ministr, základní vládní novela vychází zejména ze čtyř parametrů, které by se měly změnit a zlepšit. Jedno je ten tzv. one-stop shop, tzn. to, že můžu vyměnit toho operátora pouze návštěvou a vyřízením u nového operátora, zkrácení z deseti na dva dny, zrušení těch pokut, které jsou dneska ve výši 20 % u spotřebitelů a ve výši 100 % u podnikajících osob na nulu po třech měsících a zařazením právě do této skupiny spotřebitelů i mikropodniků a živnostníků.

My jsme po důkladné rozpravě v rámci dvou podvýborů tady s kolegou Jiránkem, který je zpravodajem tohoto tisku, a po dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu přišli s komplexním pozměňovacím návrhem, který některé ty věci zpřesňuje a rozšiřuje. Já si dovolím velmi stručně jejich popis.

Jednak je to lepší identifikace toho účastníka. My jsme to v původním návrhu měli, pak to z toho vypadlo po debatě na podvýboru pro ochranu spotřebitele, pak jsme to tam vrátili - je to tzv. ověřovací kód účastníka, tak aby ten účastník byl jednoznačně identifikován, nestačí tam jenom doklad. Ten ověřovací kód generuje a vygeneruje teď jeho stávající operátor.

Další upřesnění je, že ty dva dny, které tam byly, jsme upřesnili, že se jedná o dva pracovní dny, aby to bylo úplně jasné.

Skupinu mikropodniků a živnostníků jsme sjednotili jenom na živnostníky, aby osoby pro ty operátory byly jednoznačně identifikované, zatímco u těch mikropodniků jsme došli k názoru, že by tam muselo být nějaké čestné prohlášení, oni se nedostanou ke všem těm údajům, apod.

Dále jsme v návrhu zpřesnili, že přenos čísla bude bezplatně, a to jsme tam napsali explicitně, tudíž že ten, kdo mění číslo, za to nebude dostávat - teď nemyslím pokutu, ale nebude platit nějaký náklad.

Další změnou, která to rozšiřuje a má svoji logiku, je vrácení kreditu v případě předplacených karet, a to do 30 dnů.

Potom jsme tam načetli pozměňovací návrh tak, abychom donekonečna neprodlužovali to jednání, na pevné datum 1. 1. 2020. Nicméně potom vzhledem k tomu, že teď jsme teprve ve druhém čtení, jak vidíte, kolegové, máme hned pozměňovací návrh k tomuto komplexnímu pozměňovacímu návrhu, je to posunuto na 1. 4. 2020, protože už jsme mysleli, že teď to tady budeme mít zpátky ze Senátu, případně už to bude podepsáno prezidentem, to se tak neděje.

Poslední velkou změnou je srovnávací kalkulačka, nezávislá, která by měla porovnávat ceny operátorů, tak aby ji zajišťovala nějaká nezávislá instituce, něco na způsob ČTÚ apod.

To je jeden komplexní pozměňovací návrh. K tomu jsou ty drobné změny, jak jsem vám o nich říkal. To je ten ověřovací kód, to posunutí, což mě velmi mrzí, z toho 1. 1. na 1. dubna 2020.

A koneckonců poslední pozměňovací návrh vychází z nařízení Evropského parlamentu a týká se sankcí. Protože pro operátory vznikla povinnost regulovat ceny SMS do zahraničí v rámci EU 15. 5. 2019, kde jsou nějaké dané ceny. Nebudu vás tady tím zdržovat. Za minutu volání, za SMS ta samotná povinnost má trvat pět let, stejně tak jako ty sankce, které my navrhujeme.

Ke všem těm pozměňovacím návrhům, jak k tomu komplexnímu, tak k těm třem drobnějším, které jsme dali s kolegou Martinem Jiránkem, se potom v podrobné rozpravě přihlásím přímo těmi čísly. Já už to nebudu opakovat ty obsahy. Další pozměňovací návrhy má kolega Jiránek sám. Děkuji za vaši pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj pan poslanec Jiránek. Prosím, máte slovo. A připraví se pan poslanec Leo Luzar. Prosím.

 

Poslanec Martin Jiránek: Děkuji za slovo. Já vám teď představím své dva pozměňovací návrhy. Jeden, pod číslem 3108, řeší hodně specifické situace u využívání kmitočtů. Zákon o elektronických komunikacích v současné době totiž neumožňuje regulátorovi, Českému telekomunikačnímu úřadu, řešit situace, kdy operátoři působící na trhu elektronických komunikací uzavřou smlouvu, jejímž předmětem jsou kmitočty získané ve výběrovém řízení na příděl rádiových kmitočtů, a na základě této smlouvy jsou tyto kmitočty využívány způsobem, který obchází podmínky výběrového řízení. Například se může jednat o situaci, kdy službou pronájem okruhů na předmětných kmitočtech dojde k obcházení spektrálních limitů, které Český telekomunikační úřad stanovil v podmínkách výběrového řízení. Tedy touto navrhovanou změnou získá Český telekomunikační úřad nový nástroj, který může zabránit manipulaci a spekulaci s kmitočty. Je to důležité i vzhledem k připravované aukci, která má za úkol posílit konkurenci na trhu.

Tohle bylo hodně komplikované. Ono těch případů třeba nemusí být moc, možná nebude třeba vůbec žádný. Ale zjednodušeně, to, co chci, aby podmínky aukce, které nastaví ČTÚ, se obcházely co nejméně, ideálně vůbec neobcházely. A tato úprava rozšíří pravomoci ČTÚ, aby v případě zjištění, že se o to někdo pokouší, mohl regulátor aktivněji reagovat, což nyní nemůže. Tak to je první změna.

A druhý pozměňovací návrh, 3109, je, že tato změna, která byla předjednána s MPO a ČTÚ, je po vzoru právní úpravy pro energetické sítě, která byla provedena ze stejného důvodu již v minulém volebním období v roce 2017, kdyžtak je to sněmovní tisk 927, a umožňuje vyvlastnění služebnosti dle § 104 zákona č. 127 o elektronických komunikacích, na němž stojí existující a legálně zřízená veřejná komunikační síť. Podotýkám tedy, že navrhovaná právní úprava není v právním řádu ojedinělá. Možnost vyvlastnění práv pro zřizovanou či existující stavbu výslovně umožňuje také například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Vyvlastnění služebností pro již existující stavby bude podle návrhu možné pouze za předpokladu, že vlastník veřejné komunikační sítě nezmaří svým jednáním zřízení služebnosti zákonem předpokládaným způsobem. Také trošičku komplikované. Zatím, co jsem zjišťoval, tak ti energetici zjišťují počty těch zkušeností, kdy se tohle dělo, a zatím nemám jediný případ. Je to jenom jistota, že to tam bude.

Navržená změna reaguje na skutečnost, že v současné době neexistuje právní možnost, aby se vlastník veřejné komunikační sítě, toho kabelu v zemi, mohl domáhat zřízení služebnosti v případech, kdy zanikne právní titul užívat pozemek pro umístění jeho veřejné sítě. V případě, kdy nedojde k dohodě vlastníka pozemku s vlastníkem veřejné komunikační sítě, pak existuje povinnost odstranit veřejnou komunikační síť z daného pozemku, čímž může dojít k odpojení většího množství zákazníků. Zjednodušeně - jde o to, aby nový vlastník, který má na svém pozemku třeba tři metry kabelu, na který je připojeno třeba deset tisíc lidí, tak aby v uvozovkách nemohl nutit bez dohody toho operátora k tomu, aby to vykopal a obkopal kolem tu jeho loučku, což řádově znásobuje samozřejmě náklady. Je to úplně běžné třeba u energetických sítí a vedla se tady kolem toho v roce 2017 už podrobná debata.

Tak to jsou mé dva pozměňováky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Já přečtu omluvu. Pan doktor Jaroslav Dvořák, pan poslanec, se omlouvá od 12.15 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Leo Luzara, zatím poslední přihláška do obecné rozpravy. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte, abych obhájil svůj pozměňovací návrh, který v podrobné rozpravě načtu a přihlásím se k němu.

Návrh, který je vám předkládán, je vcelku vítaným možným krokem k zatraktivnění a snížení toho základního požadavku občanů, to znamená ceny datových a telekomunikačních služeb v České republice. Mrzí mě, že tato Sněmovna musí přistupovat k tomuto trhu tímto stylem, aby donutila operátory, aby vyslyšeli volání občanů po levných datech a levném volání. Řekněme si na rovinu, je to problém. Jistě by nás nikoho nenapadlo hledat cesty v zákonech a vymýšlet kličky, abychom ten trh více otevřeli, abychom více ty operátory, jak se říká, hlídali, kdyby oni sami přišli s tou iniciativou a hledali cesty, jak ten trh zatraktivnit. Tolik k modelu, který je předložen. A musím říct, že ho vítám, protože zase se ukazuje, že prostě ten stát je nutný v rámci regulace, je nutný v rámci hledání cest, jak donutit soukromý kapitál k tomu, aby byl přívětivější k lidem.

Teď ke konkrétnímu návrhu. Ten není složitý, ale pouze se zabírá otázkou, která je v návrhu navržena, to znamená automatickým nebo organizovaným a zjednodušeným přesunem čísla. Zkusím to vysvětlit vcelku lidsky. Vy máte zájem změnit operátora. Již se nemusíte starat dle tohoto návrhu. Zadáte u nového operátora - já k vám chci - a on zařídí zbytek. Jednoduše řešeno, jak by to mělo probíhat. Já mám pouze obavu, aby se tady v tomto modelu neobjevilo něco podobného, co známe z energetiky a změn k dodavatele energie, kdy pod přesně podobným modelem, to znamená snížit ceny energií, jsme umožnili, aby si lehčeji mohli občané měnit svého energetického operátora, dodavatele energie, a v ten moment vznikly desítky firem, které pro ty dodavatele energie dělají tu službu. Teď velké uvozovky službu. Já jim říkám šmejdi. Ta služba spočívá v tom, že oni mají smlouvu s poskytovatelem té energie a obíhají lidi a nutí je, aby změnili operátora. Nutí, aby změnili dodavatele pod různými triky. Nebudu je tady vysvětlovat.

Tento návrh, který máme před sebou, v té analogii by mohl - mohl, zdůrazňuji - otevřít podobný systém byznysu. Jinými slovy se objeví podnikatelé, kteří pro operátory budou nahánět zákazníky s tím, že sice v návrhu zákona je vymezen okruh dat, která musí od toho zákazníka získat, aby ten automatický přesun mohl proběhnout, tak přesto tato data jsou na volném elektronickém trhu docela snadno dostupná. Jak jméno, datum narození, bydliště a tyto záležitosti jsou vcelku snadno dostupné. A vy ten pokyn, který vy dáváte, v těch úvahách předkladatelů bylo, že bude ověřován. Nějaké dvoufázové ověřování pomocí mobilního čísla atd.

Když jsme na tu debatu narazili, tak se ukázalo, že to ještě není dopracováno do tohoto stavu, aby okamžitě platností tohoto zákona nějaké dvoufázové ověřování přišlo. Aspoň jsem to tak pochopil z vyjadřování Českého telekomunikačního úřadu a dalších, že sice si to plánují zavést jako ověřování toho přesunu, ale ještě to nemají, jak se říká, na papíře přesně, jak to bude fungovat.

Proto můj návrh mění jedno dvě slovíčka. V tom návrhu se hovoří o tom, že přejímací poskytovatel služby je oprávněn ověřit totožnost toho, koho převádí. Oprávněn. Ale nemusí. Je pouze oprávněn požadovat tuto totožnost, aby si ověřil, že ten, který chce převést, je opravdu on, že to není nějaký zprostředkovatel, popř. třetí osoba. A já tam zavádím to slovíčko, že není oprávněn, ale je povinen prokazatelně ověřit. Jinými slovy, že dostane povinnost ten, který to číslo dává, aby si ověřil, že opravdu ten člověk, který to chce převést, je ten člověk a není to nějaký zprostředkovatel, popř. šmejd. Protože samozřejmě z toho zákona ten člověk má potom možnost okamžitě toho operátora jakoby postihnout, žádat nápravu, že to nebyl on, že nedal ten pokyn, ale když si představíte praktickou realizaci, tak budete třeba měsíc bez telefonního čísla, než ti operátoři zareagují. A to, jak uznáte, může být docela silný tlak na to, jak se tomu vyhnout a jak získat tady tyto záležitosti.

Čili můj jednoduchý pozměňovací návrh směřuje k tomu, aby ti, kteří získávají, to znamená, začnou provádět tu službu pro zákazníka ve svůj prospěch, že k sobě začnou přivádět ty zákazníky a vyřizovat za ně tu administrativu, byli povinně nuceni prokázat, že opravdu pracují pro toho konkrétního člověka, kterého získávají. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já přečtu další omluvu. Jedná se o paní poslankyni Helenu Válkovou, dnes od 12.30 do konce jednacího dne z osobních důvodů.

Takže já další přihlášku do obecné rozpravy nemám, tak se rozhlédnu po sále, zdali někdo další - ještě do obecné rozpravy, pane poslanče? Tak prosím, pan zpravodaj Martin Jiránek. Prosím.

 

Poslanec Martin Jiránek: Paní zapisovatelka mi to zrovna odnesla, protože si potřebuje ofotit určitou formulaci. Kdybyste mi, pane místopředsedo, poradil s tím komplexním pozměňovákem. Je takový úzus, že bychom mohli přijmout ten komplexní pozměňovák za nosič, ale musíme o něm hlasovat. Nebo můžeme o něm hlasovat.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: No tak vy ho v rámci druhého čtení podáte, můžete ho podat i ústně, to není problém, můžete mi ho tady dát i ústně a napsat ho dokonce rukou a dát mi ho tady na stůl. To taky není problém. Pak je otázkou samozřejmě ta legislativní správnost. Přihlásíte se k němu ve druhém čtení a budeme o něm hlasovat potom ve třetím čtení. To není žádný problém. Můžete podat, i tady přímo v plénu můžete podat váš pozměňovací návrh ve druhém čtení. (Poslanec Jiránek: On je podaný.) Ano, takže se potom k němu přihlaste v podrobné rozpravě. Jak tak koukám pan poslanec Nacher je přihlášen, takže to proběhne.

Tak já se ještě zeptám, jestli je nějaká další přihláška do obecné rozpravy. Žádnou další přihlášku nevidím, takže obecnou rozpravu končím. Táži se na závěrečná slova. Pan zpravodaj? Pan ministr? Máte zájem? Nemáte zájem. Otevírám tedy podrobnou rozpravu a jako první do podrobné rozpravy je přihlášen pan poslanec Radek Koten. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, já bych se tedy přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který je veden pod sněmovním dokumentem 3119. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já bych jenom připomenul - teď je tedy v pořadí pan poslanec Patrik Nacher - že během podrobné rozpravy můžete samozřejmě předkládat k návrhu zákona pozměňovací, popř. jiné návrhy, nejedná-li se o písemný návrh, popř. neobsahuje-li písemný návrh odůvodnění, odůvodní poslanec návrh v podrobné rozpravě dle § 94 odst. 1. Takže pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za slovo. Jak jsem slíbil, tak tady načítám ta konkrétní čísla k těm pozměňovacím návrhům, tak jak jsem vysvětlil jejich obsah. Ten komplexní pozměňovací návrh najdete pod číslem 2788, ten základní komplexní pozměňovací návrh, který už přijal hospodářský výbor.

A pozměňovací návrhy už k tomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu, ty pozměňovací návrhy už se dělají k tomu komplexnímu. Pod číslem 2892 je ten ověřovací kód, 3096 je prodloužení na 1. dubna a 3097 jsou ty sankce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní s přednostním právem tedy chce v podrobné rozpravě vystoupit pan zpravodaj poslanec Jiránek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Jiránek: Tak já taky v rychlosti. Už jsem odůvodnil ty dva své pozměňovací návrhy, teď se k nim tedy přihlašuji, a je to pozměňovací návrh 3108 a 3109. Je to to rozšíření pravomocí Českého telekomunikačního úřadu a ta služebnost, jak jsem před chvílí představoval. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, to by mělo být dostačující. Nyní tedy pan poslanec Leo Luzar, připraví se pan poslanec Radim Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji. Já se také chci přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu evidovanému v systému pod číslem 3068. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní tedy předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala, připraví se předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dle jednacího řádu se chci také přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je již načten do systému pod číslem 2887. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy vyzývám pana poslance Jakuba Michálka, kterého mám - ano, prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já bych chtěl, nebo navrhuji doprovodné usnesení k tomuto tisku a týká se trošku jiné materie, než kterou jsme tady řešili, nicméně týká se materie, která je taky v zákoně o elektronických komunikacích v § 97 odst. 3 a 4 a nedávno ji posuzoval Ústavní soud, a to otázky plošného uchovávání údajů. To znamená, že všichni, jak máme mobilní telefony, jak máme počítače, tak se o nás ukládá u telefonních operátorů, kde se zrovna nacházíme a komu píšeme. Já si myslím, že to není normální. Soudní dvůr si myslí taky, že to není normální v této plošné podobě, a z toho důvodu tu evropskou směrnici, která platila, Soudní dvůr Evropské unie zrušil v roce 2014 v rozhodnutí Digital Rights Ireland C-293/12, C594/12. A následně Soudní dvůr uvedl v rozhodnutí Tele2/Watson, že plošné sledování té komunikace je tedy v rozporu s evropskou směrnicí o soukromí v podmínkách elektronické komunikace. To je C-203/15, C-698/15.

Tuto otázku taky posuzoval náš Ústavní soud, nicméně ten ji posuzoval pouze z hlediska souladu s Ústavou a dospěl k závěru, že to neodporuje Ústavě, byť my se domníváme, že to odporuje evropskému právu a že ta úprava, kterou dneska máme v zákoně o elektronických komunikacích, je zastaralá a Ministerstvo vnitra a další orgány, vláda, by měly zvážit, jestli není čas tuto úpravu aktualizovat i s ohledem na základní práva občanů v digitálním věku.

Takže já navrhuji doprovodné usnesení, které zní: "Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby v návaznosti na zrušení směrnice o plošném uchovávání údajů ze strany Soudního dvora Evropské unie a související judikatury Soudního dvora Evropské unie zvážila potřebu aktualizovat ustanovení § 97 odst. 3 a 4 zákona o elektronických komunikacích za účelem uvedení do souladu se základními právy občanů.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Další přihlášku do podrobné rozpravy nemám, takže se rozhlédnu. Podrobnou rozpravu tedy končím. Táži se zpravodaje i navrhovatele, zdali mají zájem o závěrečná slova. Zájem o závěrečná slova není, takže já končím projednávání, končím druhé čtení tohoto návrhu.

 

Nyní se tedy vrhneme na další tisk a je to

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.