Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

53.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Na pořad jednání 33. schůze Poslanecké sněmovny byly předloženy celkem čtyři odpovědi na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu, které zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

Nyní přistoupíme k projednávání odpovědí na jednotlivé písemné interpelace. Tou první je interpelace na předsedu vlády Andreje Babiše. Předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslankyně Věry Kovářové ve věci usnesení Senátu k duplicitám kontrol. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 482. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády Andreje Babiše. Před chvílí jsem četl jeho omluvu z pracovních důvodů, není tedy možné projednat tuto interpelaci a budeme se jí věnovat v jiný jednací den.

Dále je zde interpelace na místopředsedkyni vlády a ministryni financí Alenu Schillerovou, která odpověděla na interpelaci poslance Vojtěcha Munzara ve věci porušování ústavně zaručeného práva na ochranu vlastnického práva Generálním finančním ředitelstvím. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 496.

Poprosím pana poslance, aby přednesl své úvodní slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové, dobrý den paní ministryně. Děkuji, že jste přítomna na moji interpelaci.

Nejdřív vám, vážené kolegyně, vážení kolegové, řeknu, čeho se týkala moje interpelace. Jedná se o to, že berní úředníci jedné firmě několik let v rámci tzv. nadměrného odpočtu DPH zadržovali peníze, i tu část, s kterými nebyl z daňového hlediska žádný problém. Ústavní soud to nazval nespornou částí odpočtu. Ústavní soud na konci letošního února řekl, že je takový krok porušováním vlastnického práva a Finanční správa takto nemá postupovat. Následně poté vydala ředitelka správy Richterová interní předpis, jehož obsahem je de facto to, aby úředníci Finanční správy rozhodnutí soudu nerespektovali a žádostem, dalším žádostem o vrácení odpočtů nevyhověli.

K interpelaci a k mému nesouhlasu mě vedlo několik důvodů. I když samotný fakt, že Finanční správa nerespektuje rozhodnutí Ústavního soudu a je v tom ministryní financí podporována, by úplně stačil. Je to takový vzkaz veřejnosti. Nějaký Ústavní soud, no a co. My jsme Finanční správa. V demokratickém státě ale prostě není možné, aby státní instituce nerespektovala rozhodnutí moci soudní, judikaturu a výklad zákona. Pokud nebude rozhodnutí soudu respektovat státní moc, jaký tak dává příklad respektu soukromým osobám a soukromým subjektům?

Nyní podrobněji k odpovědím paní ministryně.

V průběhu času mezi žádostí o zařazení interpelace na plénum a dnešní den mi ministerstvo odpovědělo na jednu z položených otázek, kdy bude připravena novelizace daňového řádu, která to bude řešit. Já teď tady nechci diskutovat o konkrétním způsobu řešení, protože bychom se dostali do diskuse prodloužením lhůt vratek z 30 na 45 dnů. Řeší se to nějakými zálohami a skutečně to není předmětem interpelace. K interpelaci mě ale vedlo něco jiného, a to je fakt, že došlo k nerespektování rozhodnutí Ústavního soudu.

V jedné otázce jsem se ptal paní ministryně na riziko spojené se žalobami dalších firem a s nimi spojené náklady státu, které zaplatí daňový poplatník na odškodnění takových firem. V odpovědi mi paní ministryně odpověděla, že stejné, ne-li větší riziko by mohlo nastat, pokud by ze strany Finanční správy došlo ke zbrklému či nesprávnému pokusu o respektování tohoto nálezu. Zajímavá odpověď.

Já se chci zeptat, paní ministryně, jestli mi můžete sdělit taková rizika. Vy jste v odpovědi uvedla, že by pak mohlo být daňovým subjektům vyměřeno penále, a tím údajně chráníte daňové subjekty. Opravdu je chráníte tím, že jim radši zadržíte úplně všechno? Já této tezi rozumím tak, že aby ty peníze neutratili, tak jim je radši zadržíte. Já jsem přesvědčen, že jsou úplně blahem bez sebe, jak jsou chráněni Finanční správou. Ale skutečně ta otázka zní: Jaké riziko je tak vysoké, aby opravňovalo nerespektovat nález Ústavního soudu? Vy jste mi, paní ministryně, také odpověděla, že závěr Ústavního soudu je závazný pouze pro tuto konkrétní kauzu. Já sice nejsem právník, ani ústavní, ale pokud Ústavní soud použil argumenty, které platí všeobecně, tak by k nim také měla Finanční správa takto přistupovat.

Já si vám, kolegyně a kolegové, dovolím ocitovat pouze krátký výňatek ze závěru Ústavního soudu, který zní: "Ústavní soud závěrem shrnuje, že chybějící zákonný základ pro zásah do vlastnického práva chráněného článkem 11 Listiny nelze nahradit konstatováním orgánů veřejné moci, že zákon neposkytuje konkrétní procesní postup, jak se tohoto zásahu do práv nedopustit. Daňový řád umožňuje správci daně prověřovat před vyměřením daně pouze tu část plnění, o níž existují důvodné pochybnosti. Nedává však správci daně pravomoc zadržovat nespornou část nadměrného odpočtu odvozenou od těch zdanitelných plnění, která jako nesporná nemohou být předmětem prověřování."

Tedy argumentaci, že neexistuje procesní postup, a proto Ministerstvo financí nevrací, respektive Finanční správa nevrací nadměrné odpočty, Ústavního soud nejen vyvrátil, ale také ji označil za nesprávnou. Přesto Ministerstvo financí a Finanční správa i takto dále argumentují a ignorují tím rozhodnutí Ústavního soudu. Jinými slovy zde Ústavního soud řekl, že Finanční správa nešetří práv daňových subjektů a nadužívá své pravomoci. Bohužel se zde opět Ministerstvo financí snaží obhájit postup Finanční správy a snaží se tedy obhájit neobhajitelné.

Nález Ústavního soudu je zajímavý ještě z jednoho hlediska, a to je to, že na tomto příkladu upozornil na další nepřiměřený postup a přístup Finanční správy k daňovým subjektům. Jinými slovy říká, že by Finanční správa měla postupovat v souladu s principem proporcionality, minimalizovat své zásahy, aby se její postup nestal vůči jednotlivci nepřiměřeným. A Finanční správa bohužel takto nekoná. Tím Finanční správa popírá to, jaké má zákonné pravomoci. A Ústavní soud popírá zcela správně tu politiku posledních let, která je nastavena na Finanční správě, kterou si Ministerstvo financí a Finanční správa daly do vínku, a to je agresivní přístup k daňovým subjektům za účelem maximalizace výběru daní.

Táhne se to bohužel jako červená nit konáním Finanční správy. Toto není jediný příklad, toto není jediná kauza. Táhne se to skutečně mnoha kauzami, které tady neustálé projednáváme. Ale zdá se, že rozkaz z Ministerstva financí zněl jasně. Vidíme to na mnoha dalších příkladech. Jenže účel výběr daní, byť bohulibý, nesvětí jakýkoliv prostředek. A na to se snažil dle mého názoru Ústavní soud upozornit.

Vážená paní ministryně, doufám, že mi některé věci osvětlíte a zejména se budete soustředit na ta rizika, která vás vedou k nerespektování rozhodnutí Ústavního soudu. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Zahajuji rozpravu a jako první vystoupí paní ministryně, aby reagovala.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, dnešní projednání ústní interpelace se týká problematiky zadržování daňových odpočtů, nebo nadměrných odpočtů, chcete-li, orgány Finanční správy a navazuje na předchozí písemnou interpelaci pana poslance Vojtěcha Munzara, který požádal o její zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny.

Jak s obsahem interpelace, tak s obsahem mé odpovědi, kterou jsem zaslala 21. května 2019, včetně podrobné argumentace doplněné i číselnými údaji v dané věci, jste měli možnost se seznámit. Takže nebudu opakovat prosím, pane poslanče, jestli dovolíte, všechny vznesené argumenty, ale pouze ve stručnosti zopakuji závěr, který z mé odpovědi vyplývá.

Zadržování nárokovaných nadměrných odpočtů na dani z přidané hodnoty z důvodu nutného prověření jejich oprávněnosti je nepochybně legitimním krokem, který vyplývá z daňového řádu, následně samozřejmě částečně i ze zákona o DPH. Na druhou stranu se ale jedná o zásah do vlastnického práva daňového subjektu, o tom není pochyb, takže by měl být používán maximálně šetrným a přiměřeným způsobem.

A jak je i v mé odpovědi dokumentováno na konkrétních údajích od roku 2014, Finanční správa se snaží minimalizovat objem zadržovaných nadměrných odpočtů, a tím tedy minimalizuje ten zásah do vlastnického práva. Jenom pro vaši informaci, velmi tomu pomohlo i takzvané kontrolní hlášení. Protože kontrolní hlášení dnes znamená, že Finanční správa disponuje ve své analytické činnosti miliony dat, dochází k prvnímu párování, k druhému párování a v podstatě v tom systému zůstávají jenom problémové odpočty. A já na té tabulce, kterou jsem vám zaslala, kde jsou tvrdá čísla zadržovaných odpočtů od roku 2014 do roku 2019, tak ten trend v té tabulce je jednoznačně jasný. Máte tam podrobná čísla. Objem zadržených nadměrných odpočtů se podařilo snížit na částku lehce přesahující miliardu korun. To bylo číslo někdy k začátku roku.

Včera jsem měla pravidelnou pracovní schůzku se zástupci Ministerstva financí a Finanční správy, kde pravidelně analyzujeme pokladní plnění, a včera ten meziroční rozdíl těch zadržených odpočtů byl asi 600 milionů. To je historicky nejnižší číslo. To znamená, že neustálou analytickou činností Finanční správa zpřesňuje své kroky a neobtěžuje většinu poctivých daňových subjektů, nebo subjektů, které nechybují. Ona tam samozřejmě může být i chyba, která nesouvisí s tím, že by se jednalo o nepoctivého podnikatele.

Takže zatímco v některých měsících roku 2014 tato částka přesahovala 17 miliard korun, přičemž dlouhodobý průměr byl kolem 5 miliard korun, tak v podstatě dneska se pohybujeme skutečně na těchto částkách, které vám říkám, a je to zejména díky institutu kontrolního hlášení a na něj navazující analytické a metodické práci. Vedle toho v případě, že daňovému subjektu je zadržován nadměrný odpočet delší dobu - zákon říká čtyři měsíce - je mu od roku 2017 přiznávána kompenzace v podobě úroku z daňového odpočtu. To máme v zákoně.

Přes všechny tyto pozitivní posuny Ministerstvo financí spolu s Finanční správou již delší dobu s odbornou veřejností - a bylo to i s takzvaným expertním týmem k daňovému řádu, kde sedí zástupci Nejvyššího správního soudu, Ministerstva spravedlnosti, státního zastupitelství, advokátní komory, Komory daňových poradců, ombudsmana a tak dále. Je to skutečně expertní tým, který léta pracuje. Účastnila jsem se, i na nižších úrovních jsem pracovala, a pokud mi čas dovolí, tak chodím i alespoň na část tohoto jednání v této době.

Diskutovala se otázka, zda by nebylo možné přijmout legislativní změnu, která by umožnila vyplatit část nárokovaného nadměrného odpočtu, takzvanou, říkáme tomu pracovně takzvaná nesporná část, a to dřív, než bude potvrzena v celé výši a než dojde k jejímu stanovení. Tyto diskuze už se odehrávají, to je dokladatelné a doložitelné, dávno předtím, než byl přijat aktuální nález Ústavního soudu v dané věci, který vyšel 28. února 2019, a vy jste na něho teď poukázal. Výsledkem tohoto snažení je aktuální návrh novely daňového řádu a souvisejících zákonů, který obsahuje institut zálohy na daňový odpočet, která bude moci být daňovému subjektu vyplacena v rozsahu, v jakém oprávněnost nadměrného odpočtu nevyžaduje dalšího prověřování. Tento návrh zákona byl Ministerstvem financí 21. května 2019 rozeslán do mezirezortního připomínkového řízení, které stále probíhá. A vy to víte, protože jste z něj už citoval některé pasáže.

Samozřejmě, říkal jste, není to předmětem interpelace, takže já jsem schopna se vyjádřit okamžitě z hlavy k těmto věcem. Ale předpokládám, že povedeme debaty velice, protože se dostane velmi rychle na půdu, ať už Poslanecké sněmovny, rozpočtového výboru. Víte, že chodím osobně na tyto věci, takže určitě - a vy tam chodíte, i když nejste člen rozpočtového výboru - takže určitě se o tom budeme bavit.

Pokud jde o ten nález Ústavního soudu, který jste tady citoval, podle něhož by Finanční správa měla v rámci kontroly nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty zadržovat jen tu jeho část, která je prověřována, prostě není ho možné v tuto chvíli akceptovat. Máme zpracovanou analýzu právní, pracovali na ní experti Ministerstva financí, Finanční správy, prostě legislativa současná to neumožňuje. Není to prostě možné. Proto musíme vyčkat jednoznačně, až tato Poslanecká sněmovna přijme úpravu, která je teď v meziresortním připomínkovém řízení, o které se povedou debaty. Prostě v tuto chvíli v konkrétní kauze tedy postup samozřejmě je respektován, ale není možné - v této konkrétní kauze to bude respektováno samozřejmě, protože to je konkrétní věc, konkrétní kauza, ale není to možné prostě plošně, v tuto chvíli. Nemáme k tomu legislativu. Ta legislativa to neumožňuje. Není možné částečně vracet. Myslím samozřejmě účinný daňový řád, který máme, který k této aplikaci slouží. K tomu, aby se právními názory použitými v rámci argumentace Ústavního soudu mohl jakýkoliv orgán veřejné moci řídit, je zapotřebí, aby byly jasné, jednoznačné a souladné s dalšími pravidly vyvěrajícími z ústavního pořádku. To platí tedy zejména pro zásadu zákonnosti, což je obecná zásada právní, ale je to i jedna ze zásad daňového řádu, podle níž lze státní moc uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.

Vedle toho řešení, které ve věci vracení části nadměrných odpočtů zvolil Ústavní soud, je, promiňte mi ten výraz, dosti nešťastné, a to jak z hlediska kvality a komplexnosti použité argumentace, tak i z hlediska zvolené praktické cesty prostřednictvím dílčího stanovení daně, které tuzemská právní úprava neobsahuje. Prostě my neumíme dnes částečně stanovit daň. Dokud nepřijmeme tuto novou právní úpravu, kterou jsme poslali do legislativního procesu, tak to prostě není možné aplikovat v praxi plošně.

Cíl, k němuž zmíněný nález Ústavního soudu a snahy Ministerstva financí směřují, je nicméně stejný. Způsob jeho dosažení by ovšem neměl být nepromyšlený, neboť by mohl v konečném důsledku negativně dopadnout na všechny daňové subjekty. Protože jak jsem uvedla ve své odpovědi na písemnou interpelaci, Finanční správa stojí nyní před nelehkým úkolem popasovat se s právními názory, které jsou obsaženy ve zmiňovaném nálezu Ústavního soudu, a pokusit se na jejich základě sestavit smysluplný metodický návod, jak postupovat, ale přitom neporušit daňový řád. Práce na tomto řešení aktuálně probíhají a předmětná problematika je diskutována na různých platformách, a to za účasti odborné veřejnosti, zástupců ministerstev, soudů, advokátů, daňových poradců, akademiků, veřejné ochránkyně práv a dalších. A z posledního období ještě si dovolím uvést odbornou debatu na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, která byla 16. dubna 2019, kde bylo téma diskutováno, zejména odborníky na ústavní právo, nebo seminář Aktuální výzvy pro správu daní, který ve dnech 4. a 5. června 2019 pořádala Finanční správa za účasti zejména soudců Nejvyššího správního soudu.

Samozřejmě nabízím vám opakovaně, já na půdě této Poslanecké sněmovny jsem to opakovaně nabízela, nabízím vám i spolupráci na toto téma. Klidně se do této diskuse zapojte a přispějte svou odborností a svými znalostmi, a myslím to úplně vážně, do této nelehké diskuse. Samozřejmě to se týká všech poslanců této Sněmovny napříč politickým spektrem. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Mám zde několik čerstvých omluv. Omlouvá se pan poslanec Martin Kolovratník po celý jednací den z rodinných důvodů, omlouvá se pan poslanec Vít Kaňkovský mezi 9. a 11. hodinou z rodinných důvodů, omlouvá se pan poslanec Martin Jiránek mezi 9.00 až 9.30 bez udání důvodu, omlouvá se paní poslankyně Barbora Kořanová mezi 14.30 až 22.00 hodin z pracovních důvodů, omlouvá se paní poslankyně Květa Matušovská mezi 9.00 až 10.30 z pracovních důvodů a omlouvá se pan poslanec Pavel Plzák od 9 do 13 hodin z rodinných důvodů.

Tak, ptám se, kdo má zájem o vystoupení v rozpravě. Pan poslanec Munzar, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, paní ministryně, za vaši odpověď. Mě tam zaujalo několik věcí. Vy jste ve svém vystoupení zopakovala některé věci, které jste měla v té písemné odpovědi. Nicméně jste tady zopakovala větu, která mně přijde velice zajímavá, a to je, že není možné akceptovat rozhodnutí Ústavního soudu plošně, že se bude postupovat pouze k této konkrétní kauze. No, já jsem tady na začátku ve svém vystoupení ocitoval ten závěr Ústavního soudu, který ale se netýká, respektive týká se této konkrétní kauzy, ale není zaměřen pouze na tuto kauzu. Jsou to obecné argumenty. A já je znovu přečtu: "Ústavní soud závěrem shrnuje, že chybějící zákonný základ pro zásah do vlastnického práva chráněného článkem 11 Listiny nelze nahradit konstatováním orgánu veřejné moci, že zákon neposkytuje konkrétní procesní postup, jak se tohoto zásahu do práv nedopustit." Vy jste, paní ministryně, tady říkala, právě že neexistuje konkrétní procesní postup. To znamená, není možné akceptovat rozhodnutí Ústavního soudu. Ústavní soud ale i svým závěrem i svým projednáváním i svými výstupy toto popírá.

Já vám přečtu z toho Ústavního soudu ještě jednu argumentaci: "Daňový řád sice výslovně neumožňuje nakládat s nespornou částkou odděleně od částky sporné, rovněž však daňový řád v žádném svém ustanovení neumožňuje zadržovat nespornou částku společně s částkou spornou... Neplyne tento závěr z daňového řádu o nic víc než možnost vrácení nesporné částky daňovému subjektu." Jinými slovy, Finanční správa si nějak vykládá daňový řád, říká, že nemá procesní postup. Ústavní soud říká, že musí maximálně chránit Finanční správa práva daňového subjektu, minimalizovat své zásahy, mít přiměřený postup k daňovým subjektům. A takto Finanční správa nečiní.

Vy mi tady, paní ministryně, říkáte v odpovědi na interpelaci, že se to netýká všech daňových subjektů, že se to týká pouze jenom konkrétní kauzy, že se to vyřeší až novelou daňového zákona. Ale mezitím, než bude schválen daňový zákon, tak se tady začínají množit další žaloby firem na Finanční správu, jsou zde žaloby o nečinnosti. A já jsem se vás ptal, paní ministryně, jaké vidíte riziko toho vašeho přístupu, že nechcete akceptovat rozhodnutí Ústavního soudu. A vy jste mi odpověděla, že to riziko vracet ty odpočty je větší než respektování Ústavního soudu. Tak já jsem se ptal na ta rizika, proč je vidíte větší, zda se nebojíte nějakých nákladů spojených s aktuálními žalobami a jakým způsobem se tedy bude postupovat, pokud to bude stát daňové poplatníky finanční prostředky. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Omlouvám se, mám zde, jestli je to správně - faktická poznámka, pan poslanec Bělobrádek? (Poslanec Bělobrádek dává přednost paní ministryni.) Tak dá prostor paní ministryni reagovat.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: No, tak já se pokusím znova. Zásada zákonnosti říká, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Takže Finanční správa samozřejmě v konkrétní věci, a to je obecný právní princip, je vázána rozhodnutím Ústavního soudu a v té konkrétní věci bude konat. Obecně musí ale naplňovat zásadu zákonnosti. A vy jste tady citoval z rozhodnutí Ústavního soudu, které samo o sobě právě ten rozpor konstatovalo. Ono řeklo: neexistuje, ano, daňový řád nezná způsob částečného stanovení daně, to jste řekl. Já jsem se daňovému řádu a správě daní věnovala 25 let, takže já teď se trošku cítím být doma. Říká na jedné straně: nelze vracet částečně, ale na druhé straně říká: nemělo by to být pro vás důvodem. A já k tomu říkám, ještě je tady zásada zákonnosti, takže ani obutá, ani bosá trošku. Tak to vidím já, chytrá horákyně. To říká ten Ústavní soud.

A já říkám, zapojte se do té expertní skupiny, která teď vlastně řeší toto dilema - ani obutá, ani bosá. Legislativa je napsána, je v legislativním procesu. O té se budeme tady bavit. Sám říkáte, teď to není předmětem jednání. Na druhé straně já vám říkám, Finanční správa ušla obrovský kus cesty díky i kontrolnímu hlášení a zadržuje dneska - včera to bylo číslo 600 milionů. To je historicky nejnižší číslo. Říkala jsem vám, bylo to v roce 2014 17 miliard, průběžně ročně 5 miliard. Dneska je to 600 milionů. Uvědomme si, že to je samozřejmě vynikající zpráva pro cash flow daňových subjektů. Je to horší zpráva pro cash flow státu, ale o ty subjekty samozřejmě nám jde především. Protože Finanční správa samozřejmě tím, že detekuje díky prvnímu párování, druhém párování kontrolních hlášení automaticky - automaticky -, tak z prvního párování vypadnou prostě první chyby, ty se vykomunikují neformálně, pak v rámci výzev, a z druhého párování už padají věci zásadnější, které jdou potom do prověřování formou buď vytýkajícího řízení, nebo formou daňové kontroly, nebo prostě vypadnou celé karuselové podvody - tedy karuselové řetězce, pozor, to ještě nevíme, co to bude, řetězce, a ty se předávají podle toho, že dnes máme stanoveno, že daňovou kontrolu zahájí ten správce daně, který ji zahájil jako první. To znamená, nemáme tady princip obecné místní příslušnosti, takže daňovou kontrolu může provádět kterýkoli správce daně. Tím jsme vyřešili Prahu jako daňový ráj. Tak se to vlastně předává těm jednotlivým správcům daně. Takže to je obrovský kus cesty, který se ušel za pouhých pár let díky kontrolním hlášením, která přijala ta bývalá Poslanecká sněmovna, a pokračuje v tom tím, že věřím, že tato Poslanecká sněmovna schválí vracení nesporné částky.

Ale teď stojí Finanční správa před obrovským problémem, jak se popasovat ne v té konkrétní kauze, tam vyhoví, vždycky je vázána, musí vždycky vyhovět samozřejmě soudu v konkrétní kauze. To je obecný princip, který vyplývá z procesních předpisů, které upravují řízení soudní. Ale jak se popasovat plošně s těmito závěry, to je to nejtěžší. Jak dodržet zásadu zákonnosti a respektovat daňový řád a na druhé straně vyhovět tomuto Ústavnímu soudu. A to je skutečně pro chytrou horákyni.

Takže jestliže se zapojíte a přinesete svoji trošku do mlýna, a myslím to opravdu vážně, není v tom ani kousek ironie, já vám budu vděčná.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní tedy faktická poznámka, pan poslanec Bělobrádek, poté faktická poznámka, Marek Benda. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové, já tedy nejsem právník, ale mně přijde dost zvláštní, když tady říkáte, že rozhodnutí Ústavního soudu, který vykládá vlastně soulad s ústavním pořádkem jako s nejvyšší právní normou, která je v České republice - řeknete, že názor vašich právníků prostě je v rozporu s tím, co udělal Ústavní soud. To znamená, podle mého názoru zákon může vykládat pouze soud. My tady máme rozhodnutí soudu, nad něž není, protože to je soud Ústavní. Takže mně jaksi vaše argumentace v tom, že je možné zpochybňovat rozhodnutí Ústavního soudu, který rozhodl nějak, za prvé na základě názoru nějakých lidí, tak to mi přijde dost absurdní. To potom skutečně popíráme vůbec náš právní řád a naši správní soustavu. To mi přijde jako absurdní. Pokud je to tak, že můžete rozhodnout pouze v jednom konkrétním případě, pak nezbývá, než vyzvat všechny ty, kteří mají podobný problém, aby se všichni obrátili na Ústavní soud a zahltili ho možná tisíci takovýchto žalob.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka, pan poslanec Benda, poté faktická nebo řádná přihláška, paní ministryně. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, dámy a pánové, já jsem původně přišel podpořit Vojtěcha Munzara čistě jenom psychicky, ale zaujal mě tento typ výkladu. Já rozumím tomu, čemu říkáte - pokud by se jednalo o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nebo obecně nějakého soudu, že je aplikovatelné jenom v té jedné konkrétní věci. Ale nemůžeme takto vykládat rozhodování Ústavního soudu. V tom si myslím, že vás vaši úředníci šidí. To je prostě obecně závazné pro všechny a nelze říct: bude uplatněno jenom v této věci a plošně ho uplatnit nemůžeme. Tam je rozdíl mezi Ústavním soudem a běžnými soudy, které opravdu jenom judikují v konkrétní kauze. Ale Ústavní soud, jeho rozhodování jsou závazná pro všechny v této zemi, nálezy. (Reakce na poznámku:) Ale i usnesení jsou závazná, ne třeba celé zdůvodnění, to je samozřejmě spor, který se v té právní veřejnosti vede. Já vítám to, že připravujete něco nového. Ale nelze říct: v jedné věci uplatnit můžeme a v ostatních věcech uplatňovat nemůžeme. Kdybychom tímto způsobem vykládali judikaturu Ústavního soudu, a já vím, že to Ministerstvo financí občas dělá, tak se úplně zblázníme v té zemi. Fakt musíme vycházet z toho, že ta rozhodnutí jsou závazná ve všech věcech pro všechny a musí se s nimi do budoucna tak nakládat.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní paní ministryně, poté pan předseda Kalousek.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Znovu. V té věci samozřejmě bude konáno. A pracuje expertní tým na tom, jakým způsobem naplnit tento rozpor, že tu máme stanovisko, nebo rozhodnutí Ústavního soudu a vedle toho máme daňový řád, který něco takového neumožňuje. Máme tu zásadu zákonnosti, sešel se expertním tým k daňovému řádu, sešel se expertní tým na půdě právnické fakulty, schází se, pracují na tom expertní týmy. Prostě není to naplnitelné. Nová legislativa je běhu, je v legislativním procesu, tak jak jsem vás informovala, ale v tuto chvíli prostě jsme ve velkém právním problému, na kterém pracují nejen mozky, tak jak tady říkáte, Ministerstva financí. Já nevím, jestli jste tu byl, pane poslanče, když jsem přednášela reakci na interpelaci. Řešilo se to na půdě s experty na ústavní právo, na půdě právnické fakulty. Byl na to svolán daňový expertní tým expertů napříč, tam jsou i soudci atd. Je to obrovský problém, který v tuto chvíli nemá řešení, ale snažíme se o ně. Prostě nemá řešení.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Paní ministryně, ve vší úctě, tomu se nemůže říkat rozpor. Rozpor to byl do okamžiku, než to rozhodl Ústavní soud. Nad něj už pak nikdo není. To je ta nejvyšší autorita při vykládání zákonů. Já jsem měl také několik takových problémů a ne vždycky se nám rozhodnutí Ústavního soudu musí líbit, ale nezbývá nám nic jiného, než to respektovat.

Dovolím si říct jeden příklad, který mě velmi osobě bolí, protože ten člověk je mimořádně poctivý a já ho mám rád.

Jeden z mých náměstků, když se dostal do téhle situace, že padlo rozhodnutí Ústavního soudu a on si neuměl poradit, jak to udělat podle stávající legislativy, tak si na to objednal právní analýzu asi za 400 tisíc korun. Poté co přišel dnešní pan premiér Babiš na Ministerstvo financí, tak Ministerstvo financí na toho náměstka podalo trestní oznámení pro porušování povinností při správě cizího majetku, protože si neměl co objednávat právní analýzu, ale měl provést rozhodnutí Ústavního soudu, a ten člověk byl za to pravomocně podmíněně odsouzen. Najdete to v jurisdikci trestního senátu tuším pro Prahu 7, kde se právě říká, ten soudce ho odsoudil a říkal: Vy jste neměl co zvažovat a co analyzovat, vy jste to měl provést, protože to udělal Ústavní soud. Takhle to prostě je v našem právním řádu.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Paní ministryně, poté pan poslanec. Ještě přečtu omluvu. Dnes se omlouvá ještě pan poslanec František Vácha mezi 9.00 a 10.30 - zdravotní důvody.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Nemohu se k tomu vyjádřit, pane předsedo Kalousku. Nevím, o čem byla řeč, takže to nemohu nijak komentovat. Nicméně já chápu, co mi říkáte. My máme respekt k Ústavnímu soudu. To není prostě pohrdání Ústavním soudem. My hledáme cestu. Nikoho si nenajímáme externě. Nic takového se neděje. Bavíme se napříč s největšími právními mozky v této zemi. A hledáme cestu. Vedle toho jsme proaktivně připravili novou právní úpravu, na které jsme notabene pracovali už předtím. A hledáme cestu. To je celé. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec (Munzar).

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, paní ministryně. A děkuji svým kolegům předřečníkům prostřednictvím pana předsedajícího, že to tady se svou zkušeností vysvětlili možná lépe než já.

Zkusím to ještě jinak. Ústavní soud říká, že Finanční správa dnes nemá právo zadržovat celou částku na základě platného daňového řádu. Vy se odvoláváte, paní ministryně, na zákonnost, na chybějící zákonnost vracet ty odpočty. Ale pro stávající postup Finanční správy také nemá Finanční správa zákonnost podle rozhodnutí Ústavního soudu. Takže pokud je tady takový rozpor, tak by v tomto okamžiku měla Finanční správa více chránit práva daňového subjektu. Přesto byl vydán interní pokyn na Finanční správě, aby se rozhodnutí Ústavního soudu nerespektovalo. A já se vás ptám, protože se tady začínají objevovat další žaloby: Nezvýšilo se tím riziko, že další firmy budou ve svých žalobách úspěšné, a bude tedy stát, resp. daňový poplatník platit díky tomu nějaké náhrady škody a podobně? Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Paní ministryně.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Myslím, že už všechno bylo řečeno. Pořád platí zásada zákonnosti. Neplatí žádná zásada, že se má chránit ten či onen víc. Neplatí zásada, že se má přiznávat někomu víc práv či méně práv. Platí zásada zákonnosti. A já říkám, hledá se cesta. Protože je tady rozpor, je tady konstatování Ústavního soudu, ano, vysoké právní autority. A hledá se cesta, jak ho naplnit do doby, než tato Poslanecká sněmovna přijme novou právní úpravu. To je celé. A je to vysoce náročný právní problém.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Faktická poznámka, Marek Benda. Poté jsem si všiml - přihláška pana poslance Munzara. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, dámy a pánové. Zásada zákonnosti nepochybně platí, paní ministryně. Ale pokud bylo Ústavním soudem vyloženo ve prospěch daňového poplatníka, pak je nezbytně nutné, aby to Finanční správa dodržovala, protože Ústavní soud řekl, podle ústavních principů, nikoli podle běžných, podle ústavních principů, který rozhoduje zásadně jenom na základě ústavních principů, musí být konáno tím a tím způsobem. V tom případě ten zákon - ano, vy ho chcete opravit - ale v tuto chvíli je v rozporu s ústavními principy v této zemi přece. A takhle jako moc nechápu, proč vedeme tuto debatu, ve které se tváříme, že Ústavní soud rozhoduje, ale my to budeme ignorovat. To podle mého názoru nejde. Kdybyste nám říkala ano, co nejrychleji připravujeme... Ale nemůžete se odvolávat na zásadu zákonnosti proti rozhodnutí Ústavního soudu. To tedy fakt ne. To umějí úředníci Ministerstva financí. Já vím, že to umějí. Ale to prostě v normálním běžném životě neplatí a platit nemůže.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Munzar.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Chtěl bych ještě jednou poděkovat Markovi Bendovi prostřednictvím vaším. On jako právník to daleko lépe dokáže vysvětlit nežli já neprávník. Nicméně jedna věc platí, že veřejné instituce musejí postupovat podle principu veřejnoprávních pretenzí, to znamená, mohou postupovat pouze na to, co jim zákon umožňuje, a Ústavní soud řekl, že tak jak postupují, tak jim to stávající daňový řád neumožňuje. Aspoň takto si to vykládám. Nicméně to bychom se už dostali dokolečka, protože se o tom tady stále... (Ministryně reaguje z místa.) Tak jsme tady do oběda, jak říkáte, paní ministryně.

Takže bohužel nemohu souhlasit s tou vaší odpovědí, ač jsem rád, že Ministerstvo financí zareagovalo a připravuje řešení prostřednictvím novely. Nicméně jsme v období, kdy by se mělo respektovat rozhodnutí Ústavního soudu. Finanční správa by už dnes měla podle rozhodnutí Ústavního soudu postupovat nejenom v tomto konkrétním případě, ale i ve všech ostatních. A z tohoto důvodu dávám návrh podle jednacího řádu na vyslovení nesouhlasu Poslanecké sněmovny s odpovědí paní ministryně.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Zavnímal jsem tento návrh. Paní ministryně chce vystoupit. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Už to nechci protahovat, protože pokud bychom tady měli zásadu veřejnoprávních pretenzí, začali řešit, tak jak jsem říkala, budeme tu do oběda. Já si myslím, že nejsme ve sporu, že si rozumíme, že v podstatě vnímáme jak Ministerstvo financí, tak Finanční správa, že tady je rozhodnutí Ústavního soudu, a hledají se cesty, jak ho naplnit. Myslím si, že jsme tím, že jsme připravili novou legislativu v tak krátkém čase - ona byla připravena v tak krátkém čase, protože se na ní dva roky dělalo, jinak by samozřejmě nebyla připravena v tak krátkém čase mezi únorem a květnem, to by nebylo reálné, když v únoru vyšlo rozhodnutí Ústavního soudu a v květnu jsme ji posílali do legislativního procesu. A hledají se cesty, jak naplnit to rozhodnutí Ústavního soudu vůči stávající účinné legislativě. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Okamžik. Je tady technická, nebo faktická - pan poslanec Ferjenčík. Poté se do rozpravy hlásil pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Musel jsem jenom reagovat na poznámku paní ministryně, že není s panem Munzarem ve sporu. Vždyť to je úplně absurdní. Pan Munzar říká, prosím vás, začněte dodržovat ten nález Ústavního soudu pro všechny kauzy, a vy říkáte ne, my to dělat nebudeme. To je přece obří spor. A já jsem naprosto na straně pana Munzara, že vy máte aplikovat rozhodnutí Ústavního soudu na vaši činnost a ne se tvářit, že to uděláte pro každou kauzu zvlášť.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Chtěl jsem reagovat podobně jako pan poslanec Ferjenčík. Paní ministryně, my jsme v zásadním sporu. Rozhodnutí Ústavního soudu je součástí právního řádu. A vy, když to rozhodnutí nerespektujete a neaplikujete ho ihned, tak ten právní řád porušujete. A naše diskuse nevede k ničemu jinému, než že vás zdvořile žádáme, abyste začala aplikovat neprodleně, protože jinak podle našeho názoru porušujete právní řád.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení v rozpravě? Pan poslanec Michálek. Pan předseda Michálek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Ještě jsem se chtěl zeptat k doplňujícímu dotazu na paní ministryni, protože máme tady rozhodnutí Ústavního soudu, které samozřejmě má nějakou obecnou část, kde Ústavní soud hovoří o právní úpravě a z toho vyvozuje v konkrétním případě závěry. Tedy v obecné úpravě dospívá k nějakým závěrům ohledně odpočtu daně. A chci se zeptat, jestli tedy vyšel pokyn úředníkům, že nemají dodržovat rozhodnutí Ústavního soudu v tom mezidobí, dokud my tady neschválíme tu novou právní úpravu, a pak budou soudní spory, ve kterých budou vystupovat ty právnické osoby, které byly tímto postupem Finanční správy poškozeny, a stát bude muset platit těmto osobám odškodnění, případně bude muset platit úrok z prodlení a další sankční platby. Jestli to Ministerstvo financí bude vymáhat tedy po těch úřednících, kteří rozhodovali v těch konkrétních věcech, nebo po té osobě, která vydala tu instrukci úředníkům, podle které oni musí tedy na základě nějaké služební závaznosti postupovat, a kdo je ta osoba, která tedy vydala tu instrukci a je za ni zodpovědná a bude nést tedy odpovědnost za případnou škodu, pokud soudy dospějí k tomu, že v těchto případech vznikla škoda.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Paní ministryně.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Tak nevím, pane předsedo Michálku, jakou instrukci máte na mysli. Instrukce samozřejmě je jakýsi právní dokument nižší právní síly. Víte, že o něm hovořil i Ústavní soud. Dokonce řekl, že když si vydá orgán veřejné správy nějakou instrukci nebo vnitřní normativní instrukci, tak je jí vázán a její porušení by znamenalo porušení Ústavou zaručených práv a svobod, takové rozhodnutí existuje, hodně už staré. Takže nevím, kterou instrukci máte na mysli. Já si nejsem vědoma, že by nějaká taková instrukce šla. A jinak obecně náhrada škody se řídí předpisy, které vy určitě znáte. Je to náhrada škody za nesprávné rozhodnutí orgánů veřejné správy nebo nesprávný úřední postup.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se, zda někdo chce vystoupit v rozpravě. Pan předseda Michálek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Pan poslanec Munzar mi sdělil, že tam je interní pokyn, takže bych byl možná rád, aby to bylo nějakým způsobem doplněno. A jestli byste nás mohla informovat o tom, jestli je to pravda, že tam je nějaký interní pokyn, který tuto záležitost upravuje, nebo podle čeho vlastně mají tedy dneska ti úředníci postupovat. My bychom potřebovali jasnou odpověď, jestli mají postupovat podle toho, jak rozhodl Ústavní soud, anebo jestli je tam něco, co je nabádá k tomu, aby rozhodovali jiným způsobem.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Paní ministryně.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Nemám ve svých podkladech žádný interní pokyn. Rozhodně by ho nevydalo Ministerstvo financí. Protože Ministerstvo financí není výkladovým orgánem, je pouze legislativním orgánem. Výklad zajišťuje Generální finanční ředitelství. A samozřejmě já jsem vás informovala o tom, že se ten problém intenzivně řeší.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Pan poslanec Munzar.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Já jenom doplnění na pana poslance Michálka prostřednictvím pana předsedajícího. Podle veřejných zdrojů byl vydán generální ředitelkou Finanční správy interní pokyn, aby se nerespektovalo rozhodnutí Ústavního soudu. Aspoň takto hovoří veřejné zdroje. Já jsem se na to ve své interpelaci ptal, nebylo to nějakým způsobem v té písemné odpovědi zpochybněno. Předpokládám tak tedy, paní ministryně, že takový interní pokyn na Finanční správě byl vydán.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se, zda ještě někdo má zájem o vystoupení v rozpravě. Paní ministryně chce reagovat.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Nemohu teď na to reagovat, nemám ho v podkladech. Ale nevěřím tomu, že vyšel pokyn, aby se nerespektovalo rozhodnutí Ústavního soudu. Pokud vyšel nějaký pokyn, a samozřejmě to ověřím, tak maximálně v tom směru, že se ten problém řeší. A že jsou tam problémy typu, které jsem tu v této hodině naznačovala.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan předseda Michálek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já jsem tedy chtěl poprosit, jestli by nás paní ministryně mohla informovat o tom skutečném stavu věcí, až si zjistí podklady k té interpelaci, jestli tam nějaký pokyn šel, jaký byl jeho obsah, a abychom měli ujištění, že se bude postupovat v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu. Protože pokud se dostaneme do stavu, kdy vláda nebude respektovat právní názory dovozené z právního řádu České republiky, tak si myslím, že to bude velmi špatný stav.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se, zda ještě někdo má zájem o vystoupení v rozpravě k tomuto bodu. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Budeme hlasovat o návrhu pana poslance Munzara, který chce, aby Sněmovna svým usnesením vyslovila nesouhlasné stanovisko. Všechny vás odhlásím, poprosím vás o opětovné přihlášení. Přivolám kolegy z předsálí. Počet hlasujících se již ustálil. Zopakuji i pro ty, kteří právě vstoupili do sálu.

 

Budeme hlasovat o nesouhlasném stanovisku k odpovědi na písemnou interpelaci paní místopředsedkyně vlády a ministryně financí.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 74, přihlášeno 83, pro 35, proti 39. Návrh na nesouhlasné stanovisko nebyl přijat. Děkuji vám.

 

Přejdeme k další písemné interpelaci, která je také na místopředsedkyni vlády a ministryni financí Alenu Schillerovou. Místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová odpověděla na interpelaci poslance Vojtěcha Munzara ve věci možného zneužívání pravomocí pracovníků veřejné správy. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 497. Pan poslanec už je za řečnickým pultem. Já poprosím o klid v sále. Děkuji. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Já teď budu asi stručnější, než jsem byl v předchozím případě. Já jsem se obrátil na paní ministryni v souvislosti s informacemi, které proběhly v médiích, o tom, že si měla Finanční správa údajně platit informátory a maskovat je jako své zaměstnance, což by byl samozřejmě nepřijatelný postup. Já jsem rád, že mi paní ministryně jednoznačně odpověděla, že takovou praxi Finanční správa nemá, informátory si neplatila a neplatí. To znamená, že tyto informace v médiích se nezakládají na pravdě, jak jsem pochopil. Takže doufám, že byla paní ministryně ze strany Finanční správy jednoznačně a pravdivě informována, nikoliv jako v případě vázání odměn na doměrky daní. A de facto o zařazení tohoto bodu jsem požádal, abyste se mohli s interpelací a odpovědí na ni seznámit. Nepožaduji až tak úplně jinou odpověď, jenom bych chtěl poprosit paní ministryni, protože v médiích se objevila informace, že to šetří policie, zda má nějaké nové informace, které může sdělit, protože to je součástí vyšetřování. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Zahajuji rozpravu. Jako první je přihlášena paní ministryně financí.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, já v podstatě mohu zopakovat to, co bylo předmětem mé interpelace. Mohu to doplnit o to, že Finanční správa, vlastně dneska převážná část zaměstnanců, většina, podléhá zákonu o státní službě, tzn. prostě přesně stanoveným zde uvedeným pravidlům. Nic takového, co se uvádí v médiích, se nezakládá na pravdě. Já jsem opakovaně požádala generální ředitelku o vysvětlení, byla jsem ubezpečena, že nic takového se neděje. Že by to odporovalo i principům zákona o státní službě i zákoníku práce, protože nějaká malá skupina, třeba marginální skupina lidí tam pracuje na dohody. Nezakládá se to na pravdě. Skutečně je tam jeden případ, který šetří orgány činné v trestním řízení. Já nevím nic víc, ani vědět nemůžu, ani paní generální ředitelka nic víc neví. Musíme vyčkat, až to řízení se dokončí.

Vy jste se mě, myslím, ještě ptal, pokud se dobře dívám, na odchod pana Ing. Zbyška Malého, mám pocit, že jste to tam měl v těch podkladech. To byl ředitel sekce rizik na Generálním finančním ředitelství. On podle mých informací, které jsem dostala od paní generální ředitelky, rezignoval. Rezignoval ještě k rukám bývalého generálního ředitele, takže dnes tu funkci nevykonává, údajně z osobních důvodů. Nic bližšího k tomu nejsem schopna říct.

Takže říkám jednoznačně, neděje se to. Byla jsem o tom ubezpečena. A ten případ skutečně tam jeden šetřen policií je, ale nic víc k tomu nevím a neví to ani paní generální ředitelka. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Munzar.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Já jenom chci paní ministryni poděkovat za dovysvětlení. Uvidíme, jak ten jeden případ. Pokud by mělo být toto nějakou praxí, tak by to samozřejmě bylo nesmírně nebezpečné a varující, ale děkuji za tu odpověď, že se to nezakládá na pravdě. Uvidíme. V tomto případě nenavrhuji žádné usnesení, pane předsedající. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se, kdo má zájem o vystoupení v rozpravě k tomuto bodu? Nikoho nevidím. Rozpravu končím a vzhledem k tomu, že nebyl přednesen hlasovatelný návrh, končím projednávání této interpelace.

Další interpelace, kterou budeme projednávat, je interpelace na místopředsedu vlády a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka. Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček odpověděl na interpelaci poslance Ivana Adamce ve věci plánovaného bezúplatného převodu areálu bývalého dolu Kateřina I do vlastnictví obce. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 538. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, já jsem vyslovil nesouhlas s odpovědí pana ministra ne z důvodu, že bych obsahově nesouhlasil s tím, co mi napsal. A hned v úvodu musím říct, že ta problematika je samozřejmě dlouhodobá, má dlouhodobější horizont. Pan ministr k tomu přišel jak slepý k houslím vlastně příchodem do funkce. Ten problém skutečně je letitý a myslím si, že říkat, že stát se v těchto případech chová s péčí řádného hospodáře, je velmi odvážné tvrzení, protože já říkám, že státní a veřejná sféra prakticky jedno a totéž jsou, co se týká své činnosti. Každá má svou samozřejmě část podílu v té veřejné sféře, ale nicméně i to, kdyby nedej bože třeba obec pak ten majetek prodala nebo nějakým způsobem ho využila, jiným prostředkům, tak ty prostředky stejně zůstanou ve veřejné sféře. Proto mě to trápí už léta. Po vlastních zkušenostech vím, že sám jsem se dostal do problémů s bezúplatným převodem od státu - nemovitostí, které bohužel dodnes chátrají, protože o ně zájem není. Stát je nabízí neustále v různých veřejných soutěžích, nicméně doba ubíhá, cena těch nemovitostí padá a řešení v nedohlednu.

Já bych řekl, proč zrovna důl Kateřina, obec Radvanice. Je to obec v mém volebním obvodu. Je to malá obec, která je postižena hornickou, respektive důlní činností. Na jejím území byl důl Kateřina, ten důl skončil samozřejmě už před lety a vznikla tam hořící halda, říká se tomu odborně odval, kterou stát rekultivoval de facto deset let za poměrně vysokých nákladů v té době, a zůstaly tam nějaké zbytné nemovitosti, o které se stará společnost Palivový kombinát Ústí nad Labem. Je to státní podnik. Mimochodem, Ústí nad Labem a Radvanice, je to víc jak 200 kilometrů od sebe. Myslím, že i ten státní podnik, ta státní firma s tím má problémy. Obec začala vlastně vyjednávat od doby rekultivace té haldy, od roku 2008, kdy jí byl přislíben bezúplatný převod pro činnost obce. Máme rok 2019, převod se neděje. A teď si to vezměte tak, že vlastně obec žádá od roku 2008, respektive ty termíny jsou pozdější, ale je to devět let od první žádosti a pořád se nic neděje. Stát to nabízí opět v těch soutěžích, což mně nepřipadá úplně normální, ale chápu to, máme takový zákon o státním majetku a je otázka, jestli tento zákon je úplně v pořádku, protože ty důvody, o kterých jsem hovořil na začátku, jsou zcela evidentní, že něco v pořádku určitě není.

Vezměte to tak. Budete si vyjednávat koupi domu, budete jednat s vlastníkem a samozřejmě každý rozumný vlastník, když má konkrétního zájemce, už nehledá další nabídku, protože se stává v ten okamžik neseriózním partnerem v tom obchodu. Stát to tak nedělá. Stát prostě nabízí pořád, a když bezúplatně, tak neví, co by si řekl za podmínky, neustále je zpřísňuje, že nakonec obec řekne, že za těchto podmínek prostě ať si to ten stát nechá. A nemovitost chátrá, nic se neděje a život jde dál.

Musím říct, že obec Radvanice leží na úpatí Jestřebích hor, je to krásná podkrkonošská krajina a to postižení důlní činností je tam obrovské. A pokud chceme, aby lidé nejezdili jenom do Krkonoš, ale do Podkrkonoší - a ty Jestřebí hory, to vám tedy můžu říct veřejně všem, stojí za návštěvu - tak je potřeba, aby ti turisté tam měli odpovídající zázemí. Ubytování, restaurace, nějakou další alternativní činnost a podobně. Obec se snaží získat tento majetek od státu od roku 2010, a nic.

Takže já bych samozřejmě byl velmi rád, kdybych viděl to pověstné světýlko na konci tunelu, abychom byli schopni říct, že prostě veřejná instituce, jako je obec, není žádný podvodník, že ten majetek skončí opět ve veřejné sféře, a když neskončí majetek ve veřejné sféře, tak skončí peníze ve veřejné sféře, pokud by to někdo prodal. Já si vzpomínám na dobu, kdy na náměstí tehdy stát prodal hotel Varšava, takové příznačné jméno v česko-polském pohraničí, dvěma podnikatelům - řekl bych, že to je silné slovo, byli to podvodníci, kteří skončili ve vězení, dokonce zemřel ten jeden společník ve vězení, ten druhý zmizel neznámo kam, a ten hotel chátral na náměstí a stát si kladl neustále podmínky. My jsme říkali tehdy státním úředníkům, že my umíme ten hotel prodat lépe než oni, umíme ho zabezpečit a umíme té nemovitosti vrátit její užitnou hodnotu, takže bude fungovat. Stát tehdy pochopil, učinil a dopadlo to dobře.

Na druhé straně máme středověké vězení v našem městě, které z pro mě nepochopitelných důvodů je státní. Nevím, jak ten stát k tomu historicky přišel, vždycky to byla obecní šatlava, ale stát ho má a já už patnáct let, možná i více se snažím o bezúplatný převod na město. Podmínky, které si stát klade, jsou neuvěřitelné. Asi to skončí tak, že řekneme nakonec, ať si to ten stát nechá, a budeme mít vřed ve středu města, anebo řekneme, že to koupíme, protože se nenecháme od státu omezovat, protože cílem vlastnit takovou nemovitost je, aby ta nemovitost sloužila svému účelu, případně aby se zhodnocovala, vydělávala, ne aby nám stát zakázal s ní nakládat podle své vůle.

Takže proto jsem tu interpelaci chtěl přednést tady na plénu. Není to tak jednoduchá věc, jak to na první pohled vypadá. Myslím si, že to je systémová chyba v tom, jak se stát tady chová. Já se přiznám, že poprvé jsem tuto interpelaci poslal na paní ministryni financí, to jsem si myslel, že to spadá pod Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, se kterým mám bohaté zkušenosti. Musím se za to omluvit, že jsem obtěžoval ji a její úředníky. Kompetenčně to spadalo pod Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tam to došlo. Jinak chápu odpověď pana ministra, tu nerozporuji. A nevidím tam to světlo na konci tunelu. Takže proto ji přednáším tady a byl bych rád, kdybych slyšel názory samozřejmě pana ministra i případně vaše.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pan ministr a místopředseda vlády je připraven k odpovědi. Můžeme tedy pokračovat v projednávání. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já mockrát děkuji za tu interpelaci. Děkuji panu poslanci Adamcovi, protože mě tím přinutil se tedy opravdu detailně podívat na ten problém, což není o tom, že bych nechtěl ty problémy vnímat, ale přece jenom těch účastí státních jenom pod naším resortem je třicet. Toho majetku je tam obrovské množství a samozřejmě i těch různých sporů a transakcí tam probíhají prostě stovky.

Takže já jsem i díky tomu tedy šel do absolutního detailu a musím tedy bohužel říct, že to je opravdu smutný, smutný příběh, protože principiálně ono se jedná o to, že skutečně ten odval je takzvaně vyřízen. Od roku 2008 prokazatelně jsme v situaci, kdy stát ví, že to je pro něj nepotřebný a nevyužitelný majetek. Na druhé straně je tady obec Radvanice, která nabízí - nejenom nabízí, ale která je připravena, což je důležité říct, tam vybudovat prostě aktiva a aktivity spojené se sportovním, kulturním, rekreačním prostředím a tak dále, to znamená, je to naprosto objektivní požadavek té obce, a ten stát to nechce. A teď my jsme v situaci, že od roku 2008 do roku 2019, jedenáct let řešíme to, jak to, co někdo nechce a ten druhý to chce, jak mu to má předat, což je neuvěřitelné. Teď já tady mám celý ten jízdní řád toho, jak to probíhalo, a všechny ty milníky, a já vás tím ani snad nebudu zatěžovat, co nastalo v roce 2008, co nastalo v roce 2009, 2011, 2013 atd.

Myslím si, že to není otázka politického či nepolitického boje nebo ideologie, je to prostě typický problém úředního charakteru a toho šimla. K čemu nicméně došlo, když překročím všechny ty milníky, žádosti a vrácení a Evropská komise a obava a nepovolená veřejná podpora a tak dál.

Tak v srpnu roku 2018 - a to je celkem důležitý milník - po všech těch diskusích obdržel státní podnik, čili Palivový kombinát Ústí, žádost dalšího zájemce o odkoupení čističky důlních vod v Radvanicích včetně části okolních pozemků. Takže my jsme se paradoxně po deseti letech diskusí, jak to máme převést či nepřevést, dostali do situace, kdy skutečně už teď ten Palivový kombinát je v prekérní situaci, protože on skutečně musí jednat s péčí řádného hospodáře, což tedy znamená, že on by to jakoby neměl teď převést, protože v tu chvíli má nějakou nabídku. A to zase není možné se mu divit. Druhá věc, proč to nastalo a proč to těch deset let trvalo. A na druhé straně pochopitelný zájem veřejný, kterým je to vybudování sportovního, kulturního a rekreačního místa atd.

Já na to nemůžu říct teď nic jiného, než - samozřejmě my musíme postupovat v nějakém právním režimu, který je vykolíkován - že jsme v tuto chvíli vyvolali to, že se jedná. Jedná se na úrovni toho, že bude předložen nový návrh, jakým způsobem s tím naložit, a to na nejbližší jednání dozorčí rady, která bude skutečně relativně brzy. Já si vezmu všechny ty detaily, příp. jsem připraven i tam jet a vyslechnout si to. V každém případě se tomu budu věnovat osobně, už jenom z toho důvodu, že bych byl docela rád, aby se tahle věc dotáhla, aby se dal nějaký příklad tomu, že to není jenom o tom úředním postupu, ale že to je také o nějakém kupeckém pohledu. Protože my tady nadřazujeme ten úředně právní postup, který v zásadě asi nebyl úplně chybný, úplně laickému kupeckému pohledu a veřejnému zájmu, nemluvě o tom, že ten to chtěl a ten to nechtěl. Takže tady vůbec nešlo o finance, tady nešlo o nic jiného, než udělat nějaký akt, který by byl možná za rámec toho úředního postupu, ale byl by v souladu se zákonem a mohlo to být dávno, dávno vyřešeno. Protože při představě, že bychom takhle řešili všechna sanovaná území, kterých tady máme obrovské množství jenom pod naším resortem, tak si myslím, že bychom se k ničemu nedostali.

Takže já to nechci teď omlouvat, já přijímám pochopitelně tu odpovědnost za to, co se zde realizovalo, do určité míry rozumím i těm úředním postupům, není možné je zcela zpochybnit, ale ten zdravý rozum tady zcela evidentně byl potlačen. Budu se tomu teď věnovat, půjdu za tím a udělám maximum pro to, aby veřejný zájem v tomhle případě zvítězil. Nic víc k tomu bohužel říct neumím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a panu ministru průmyslu a obchodu Havlíčkovi a pan kolega Adamec se ještě hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, já jsem neočekával ani jinou odpověď od vás. Já si myslím, že bylo naprosto správné, co jste tady říkal. Na druhou stranu je také pravda ta, že vždy se najde nějaký zájemce, pokud je nějaká vůle. A teď nechci říkat, že ta vůle může být dobrá nebo může být i na té opačné straně pólu, i zlá. A byl bych velmi nerad, aby to někdo od státu koupil a chátralo to dál a nedělo se tam nic a po letech samozřejmě donutil tu obec, aby za své poslední peníze to vykoupila, protože se tam nic neděje.

A ještě je tam jeden problém, o kterém je potřeba tady říct. Obec, pokud by měla získat jenom tu část, která není úplně ta komerční, tak o to ztratí zájem v tento okamžik, protože ten odval si pak už nikdo nekoupí a zůstane na bedrech pořád státu, resp. správy té společnosti, toho státního podniku. Takže já tady vidím samozřejmě ty pohledy také tak, že stát se chová podle zákona. Mé zkušenosti s tím opravdu jsou bohaté za historii, co působím v komunální sféře. A většinou až na výjimky to nevedlo nikdy k dobrému konci. A byl bych velmi rád, kdyby se tady někdo zamyslel. Navíc Radvanice nejsou severní Čechy, kde třeba to komerčně může být velmi zajímavé. V tomto případě je to fakt malá obec, je to údolí, kde je to zajímavé pro tu obec, pro to zvýšení, řekl bych, atraktivity krásných Jestřebích hor. Kdybyste nevěděli a slyšeli někdy Brendy, je to jedno a totéž, protože německy to byly Brendy, dneska to jsou Jestřebí hory. Byl bych rád, kdyby skutečně tento příběh dopadl dobře ve prospěch jak obce Radvanice, tak ve prospěch českého státu. A opravdu někdy ty zákony, které tady aplikujeme, jsou velmi komplikované.

Já vám možná řeknu ještě jeden případ z historie, abyste si to uvědomili. Město Trutnov vlastní asi 2,5 tisíce hektarů obecního lesa. V současné době z toho nejsme nadšeni, protože se nám zhroutilo lesní hospodářství, ekonomicky, nikoliv fyzicky. My jsme před lety chtěli udělat jednu věc. Lesy, které vlastní město, jsou samozřejmě hospodářské lesy, ale také jsou to lesy pro využití, řekl bych, oddychového času svých obyvatel. A protože sousedíme s Krkonošským národním parkem a taky samozřejmě nejbližší soused je Česká republika, státní majetek, tak jsme chtěli tehdy, a dohadovali jsme to s jednotlivými řediteli, učinit trojsměnu lesů tak, aby pás lesa kolem Trutnova byl městský, zbytek byl státní, a co patří parku, bylo Krkonošského národního parku. Můžu vám říct, že když souhlasil jeden ministr - zemědělství, nesouhlasil ministr životního prostředí, když souhlasil ministr životního prostředí, nesouhlasil ministr zemědělství. Všichni se báli zákona o státním majetku. Obávali se, pokud udělají tyto kroky, aby to nebylo kriminalizováno, aby to nebylo posuzováno jako trestný čin. A nakonec to dopadlo tak, že lesy státní jsou pořád lesy státní, lesy městské jsou lesy městské a Krkonošskému národnímu parku se nám podařilo lesy prodat za velmi pěkné peníze před lety, kdy ten les měl hodnotu, protože oni tam stejně už hospodařili prakticky od svého vzniku a předtím vlastně už za německé říše ty lesy byly našemu městu zestátněny. Takže takhle to nakonec dopadlo, nepodařilo se toho záměru vůbec dosáhnout, pouze částečně jsme se dohodli s Krkonošským národním parkem.

Takže já bych si přál, aby v tomto případě to bylo jinak. Myslím si, že je potřeba hledat další cesty v tomto, i zákonné cesty, aby ten stát se choval pragmatičtěji, aby byl pružnější. Jen tak mimochodem, když jsou nějaké aukce, tak obec do toho nemůže jít. Vezměte si, jak funguje obec. Těžkopádné rozhodování o majetku přes zastupitelstvo obce, musíme zveřejnit ten záměr, tam už jsou ty peníze a každý spekulant nás prostě předběhne. Já si myslím, že v tomto případě je tady třeba udělat legislativní změny, a docela vážné, a je potřeba si říct, i když já jsem tady samozřejmě ve dvojí situaci, hájím stát, hájím samosprávu, ale je třeba říct, že obě to jsou veřejné instituce, které mají na paměti rozvoj a blaho občanů České republiky. A tady v tomto případě je potřeba ty postoje přehodnotit a udělat to tak, aby ty bezúplatné převody byly možné, aby stát důvěřoval obcím a obce státu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Adamcovi a teď se ptám, jestli se někdo hlásí do rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, pan poslanec Adamec nenavrhl žádné usnesení, nesouhlas s odpovědí pana ministra, a když se nikdo nehlásí, mohu tedy ukončit projednávání této interpelace. Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru průmyslu a obchodu.

Tím jsme vyčerpali všechny písemné interpelace, které byly zařazeny na tuto schůzi. Konstatuji tedy, že pro dnešní den jsme ukončili tento bod a pokračovat budeme v 11 hodin podle schváleného pořadu schůze. Upozorňuji, že v 11 hodin je také ještě čas pro případné návrhy na změnu pořadu. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno v 10.18 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, nyní se podle rozhodnutí Poslanecké sněmovny máme zabývat pevně zařazenými body 28, 49, 50, 51 a 52. Poté budeme pokračovat body z bloku smlouvy ve druhém čtení. Připomínám, že odpoledne se budeme věnovat bodu č. 54, což jsou ústní interpelace.

K načteným omluvám přibyla ještě jedna. Pan poslanec Ivan Jáč se omlouvá v době od 14 do 19 hodin z pracovních důvodů.

Ptám se, zda má někdo návrh na změnu schváleného programu 33. schůze. Žádnou přihlášku nevidím, takže budeme pokračovat podle toho, co už Poslanecká sněmovna schválili.

 

Na řadě je tedy bod

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.