Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomáš Hanzel)

8.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb.,
o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 490/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, kterou žádám, aby zaujala své místo u stolku zpravodajů a aby se ujmula slova. Chvilku počkáme, až se nám trošku zklidní atmosféra po hlasování předchozího tisku. V sále zůstanou pouze ti, kteří chtějí projednávat vládní návrh zákona o státní sociální podpoře. A já poprosím paní ministryni, aby se ujala slova.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi načíst návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, který upravuje především zvýšení rodičovského příspěvku z dosavadních 220 tisíc na 300 tisíc korun, a to od ledna příštího roku... (Odmlka pro neklid v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já bych poprosil, abychom tady v sále měli klid, aby paní ministryně mohla přednést úvodní zprávu k tomuto tisku, abychom věděli, co projednáváme, abychom v tom měli všichni jasno.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. V případě vícerčat zachováme poměr 1,5násobek uvedené částky, to je dosud 330 tisíc na nově 450 tisíc korun rodičovského příspěvku. Zatímco rostly za posledních 12 let ceny léků, plen, kojenecké výživy, oblečení, ale i energií a nájmů, rodičovský příspěvek se právě za těch posledních 12 let nepohnul ani o korunu. Proto sociální demokracie navýšení rodičovského příspěvku prosadila do koaliční smlouvy a do programového prohlášení vlády.

Podíváme-li se například na nejčastější délku čerpání rodičovské, tedy do tří let věku dítěte, zatímco doposud rodina dostávala měsíčně zhruba 7 tisíc korun, tak po navýšení, pokud bude tento návrh schválen, tak si budou v tříleté variantě rodiny moci polepšit o 2 700 korun, to znamená na 9 700 korun. Těchto necelých 2 700 korun je pro většinu rodin zásadní přilepšení do jejich rozpočtu. A víte, že když jsou děti malé, tak se hodí každá koruna. Pokud budou rodiny čerpat rodičovskou rychleji, než je tříletá varianta, o to vyšší měsíční částky mohou čerpat. Jen ještě pro ilustraci, abychom to měli v číslech. Tak pro srovnání, u středněpříjmové rodiny se bude jednat o navýšení zhruba 9 %.

Takže se jedná o zásadní signál, že podpora rodin je pro naši vládu zásadní a hlavně že nezůstáváme pouze u slov. Asi nemusím připomínat, že jsem od začátku bojovala za variantu, která by byla pro rodiny nejspravedlivější, tedy pro všechny rodiny s nejmladším dítětem do čtyř let, nicméně z rozpočtových a časových důvodů došlo na úrovni vlády ke kompromisu. A já myslím, že to je vítězství pro většinu rodin s nejmenším dítětem do čtyř let a že to je opravdu ještě jednou signál, že jsme i v době úspor prosadili takto velmi vstřícný prorodinný krok.

Rodičovský příspěvek pobírá v současnosti 280 tisíc rodin a navrhovaná varianta se dotkne zhruba 80 % rodin z tohoto množství.

Ještě ve stručnosti, o co se konkrétně jedná. Tato varianta se bude týkat všech rodin s nejmladším dítětem do čtyř let, které budou k 1. lednu 2020 aktivně pobírat rodičovský příspěvek. Náš systém rodičovského příspěvku nabízí rodičům velkou míru flexibility. Každý si může dle svého uvážení vybrat tu rodinnou strategii, která mu nejvíce vyhovuje, rychle se vrátit do práce, či být skutečně doma a pečovat o své děti až do jejich čtvrtých narozenin. Ale tato vysoká míra individualizace znamená poměrnou komplikovanost našeho systému podpory rodičovství. Měsíční částku lze ale každé tři měsíce měnit, což umožňuje zase reagovat na aktuální situaci rodiny. Vždy však platí maximální hranice odpovídající 70 % předchozích příjmů, tzv. denního vyměřovacího základu. Pro zjednodušení, je to ta samá částka jako u peněžité pomoci v mateřství, takže ta částka, kterou zejména maminky dostávaly během mateřské, představuje maximální částku, kterou mohou rodiny čerpat v rámci rodičovské. Tu horní hranici - ještě jednou zdůrazňuji.

Další zásadní změna, která v rámci těch diskusí zapadla, ale ze které mám osobně velkou radost, a je to dobrá zpráva zejména pro ty rodiny, které chtějí právě slaďovat práci a rodinu, je navýšení limitu pro docházku dítěte mladšího dvou let do předškolních zařízení a přitom pobírající rodičovský příspěvek, a to na dvojnásobek. Nárok na pobírání rodičovského příspěvku tak bude zachován pro děti do dvou let až do limitu 92 hodin měsíčně, což výrazným způsobem, jak už jsem uvedla, pomůže sladit práci a rodinu. Týká se to zejména pobytu v dětských skupinách, které jsou financovány z evropských fondů, a tím pádem z veřejných zdrojů.

Ráda bych také zdůraznila, že navýšení rodičovského příspěvku je prvním krokem v celé řadě prorodinných opatření, která budu v příštích měsících prosazovat. Pokud má být Česká republika zemí skutečně prorodinnou, kde pracující lidé chtějí mít děti a také kde mají mít tolik dětí, kolik si přejí, tak jim potřebujeme v dnešní náročné době zajistit vhodné podmínky. Proto chci v příštích měsících prosazovat v souladu s programovým prohlášením vlády znovuzavedení jeslí, to znamená kvalitní a finančně dostupnou péči pro děti mladší tří let, a to transformací a zkvalitněním dětských skupin a zajištěním jejich systémového financování. Je to koneckonců i věc, která je nám každoročně v rámci tzv. country specific recommendations doporučována Evropskou komisí. Rozvoj částečných úvazků a zejména dostupné nájemní bydlení pro mladé rodiny s dětmi. To znamená, že v příštích měsících přijdu ještě, nebo přijdeme jako vláda s návrhy na znovuzavedení a systémové financování jeslí, podporu částečných úvazků a také rozvoj dostupného nájemního bydlení pro pracující rodiny s dětmi.

Dovolte mi vás, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, požádat o podporu tohoto návrhu, neboť cílem navrhované úpravy je především finančně podpořit rodiny s malými dětmi, usnadnit jim výchovu a péči o své potomky, zvýšit rodinám s malými dětmi kvalitu života, a ocenit tak jejich úsilí, které je společensky nesmírně důležité. Myslím si, že se na tom všichni shodneme. Protože právě pracující rodiny s dětmi vychovávající budoucí generace jsou pro naši společnost klíčové. A koneckonců ze zahraničí víme, že tam, kde mají rodiny s dětmi příhodné, vstřícné prostředí, tam je i vyšší porodnost. A já osobně i vyšší porodnost, než je ta současná - 1,7 dítěte na ženu - považuji za předpoklad udržení sociálního státu nejen v otázce starobních penzí.

Velmi děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já děkuji paní ministryni. Poprosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Já velice děkuji, pane přesedající. Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, v prvé řadě bych chtěla trošku podotknout, že věty paní ministryně, že ona nebo ČSSD prosadila do vládního prohlášení, jsou asi pravdivé, ale vládu máme spojením ČSSD a ANO a tento zákon, pokud projde, a myslím si, že projde tento návrh zákona, tak bude schválen napříč politickým spektrem. Tak poslouchat tady a přetahovat se, čí je to největší zásluha, myslím, že už nikoho moc nezajímá.

Já bych chtěla říct na úvod, že dneska je hezký den pro seniory, kterým jsme schválili navýšení důchodů, a doufám, že bude hezký i pro rodiče dětí rodičů - nebudu říkat matek, protože dneska jsou to i tatínkové, kterým navrhujeme zvýšení rodičovského příspěvku o částku, kterou zde řekla paní ministryně. Mrzí mě, že včera spousta rodičů, kteří nám psali, určitě i vám, se těšilo, že se to projedná včera. Bohužel to bylo prodlouženo diskusí ohledně jiného zákona, tak jsem ráda, že se to dostalo na řadu dnes.

Jak všichni víme, tak podpora rodin s dětmi v ČR je ve srovnání s jinými zeměmi na velice dobré úrovni. Péče o dítě je velice náročná z hlediska času, peněz i energie. To tady asi nemusím zdůrazňovat. Ale přestože je to pro naprostou většinu rodičů přirozená součást rodinného života, musíme brát v potaz... (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ano, paní poslankyně, máte pravdu. Přestože nás v sále není až tak moc, tak ten hluk není příjemný. Takže já vás poprosím všechny, abyste své diskuse přenesli do předsálí, abychom mohli v klidu pokračovat. Děkuji.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Takže zopakuji, že pro naprostou většinu rodičů je přirozená součást rodinného života. Musíme brát v potaz, že životní náklady rostou, což zdůraznila i paní ministryně. A roste také tlak společnosti na slaďování rodinného a pracovního života.

Děti pro nás všechny jsou radost, ale také veliká odpovědnost i starost. A především, a to bych ráda zdůraznila několikrát, že děti jsou naše budoucnost. Je tedy namístě situaci rodinám s dětmi usnadnit, a to alespoň v začátcích, kdy péče o dítě - teď prosím v uvozovkách - zatěžuje rodinu nejvíce. Proto tu nyní budeme debatovat o návrhu novely zákona o státní podpoře, který by tak měl zafungovat.

Jak již paní ministryně řekla, novela upravuje sedm oblastí, z nichž tou nejviditelnější je navýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc, resp. 450 tisíc korun. Péče o nejmladší dítě bude více oceněna a rodiče budou mít zároveň volnější ruce ve volbě výše a délky čerpání rodičovského příspěvku.

Další je zde úprava docházky dítěte do předškolního zařízení, jak bylo řečeno, kdy se zvyšuje z 46 hodin na 92 hodin. Rodičovský příspěvek by navíc měl být podle novely započítáván do rozhodného příjmu pro všechny testované dávky státní sociální podpory, což může ulevit hlavně nízkopříjmovým rodinám. Novela počítá i s jednodušší administrativou a legislativně technickými zpřesněními.

Navrhované úpravy, jejichž cílem je především zvýšit míru ocenění péče o malé děti a umožnit lepší sladění práce a soukromého života pečujících rodičů, odpovídají, jak bylo řečeno, programovému prohlášení celé vlády.

Zde bych ráda dodala, že pečující rodiče jsou rovněž významnou skupinou spotřebitelů, kteří v mnoha případech téměř vše vracejí do systému. Jak jsem uvedla v úvodu, děti jsou naše budoucnost. Každá koruna, kterou vynaložíme jejich směrem, se nám jednou vrátí, a to nejen z hlediska financí.

Neodpustím si ještě jednu poznámku, že mě velice mrzí, že návrh této novely rozpoutal a tak trošku rozevřel nůžky mezi našimi seniory a rodiči, protože jak víte, všem nám chodilo na e-maily a projednávalo se to i na různých schůzkách, které jsme měli, že seniorům přidáme všem a tady děláme nějakou eliminaci a výjimky. Takže to mě docela mrzí, že vlastně otvíráme i tímto nějaké nůžky. A přijde mi, že si někteří myslí, že chceme někomu brát. Naopak, my přidáváme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji paní zpravodajce. A otevírám obecnou rozpravu, do které mám v tuto chvíli přihlášeno šest poslankyň a poslanců. První je paní poslankyně Richterová, připraví se paní poslankyně Pekarová. A konstatuji, že v tuto chvíli je sedm přihlášek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem velmi ráda, že můžeme probírat i něco pozitivního. Piráti rozhodně vítají návrh na zvýšení rodičovského příspěvku, podporují ho. Jsme rádi, že to konečně přišlo na řadu. Bývali bychom si přáli, aby to už bylo rozhodnuté dávno, aby ty desítky tisíc rodičů nemusely být v nejistotě. Současně bych ale byla velmi ráda, kdyby ta diskuze, kterou nevyhnutelně tato novela zákona rozpoutá, umožnila i debatu o dlouhodobém řešení.

Ještě jednou chci zdůraznit, to, že nyní má být ten dlouho stagnující příspěvek navýšen, to je pro nás bez debat. Ovšem právě to dohadování, to handrkování, jehož jsme byli v posledních měsících svědky, je pro nás důvodem, proč představit řešení, které by bylo dlouhodobé. Pravidelnou valorizaci obdobnou té důchodové, založenou na ekonomickém stavu země, tedy na tom, jak rostou ceny, jaká je inflace, a zároveň založenou na jistém podílu i z růstu mezd. Valorizaci, která by znamenala pouze to, že by reálná výše rodičovského příspěvku zůstávala stejná. Je totiž potřeba si říct, že tím, jak jsme zvyklí do našich zákonů dávat pevné částky, tak se ta reálná hodnota těch pevných částek samozřejmě neustále každým rokem snižuje.

Já chci pouze stručně nastínit parametry, které budou samozřejmě předmětem další diskuze. Jsem ráda za to, že řadě dalších kolegyň a kolegů návrh pravidelné automatické valorizace rodičovského příspěvku připadá smysluplný, a samozřejmě jako Piráti jsme otevřeni nějakým úpravám toho návrhu. Ale přece jen mi dovolte velmi stručně představit, co je podstatou toho našeho návrhu.

Podstata je v tom, že vlastně by došlo k postupnému náběhu, poněvadž by se ta valorizace týkala nových příjemců příspěvku, nedocházelo by už k valorizování zpětně, v žádném případě. A to by byla i podstata věci. Aby člověk věděl tu celkovou částku na začátku pobírání rodičovského příspěvku. Pouze by tedy docházelo každý měsíc k navýšení té celkové částky, a to na základě těch zmíněných ekonomických údajů z předchozího roku. V zásadě by to tak bylo.

A pro představu, jak by to mohlo právě v praxi za předpokladu, že se bude ekonomika vyvíjet podobným způsobem, jako se vyvíjela v posledních letech, tak jak by to mohlo vypadat. Valorizovalo by se zhruba o 10 tisíc v roce 2021 pro tu jednu celkovou částku, zhruba o 11 tisíc v roce 2022, zhruba o 12 tisíc v roce 2023. Čili že by se postupně o takovéto částky mohl rodičovský příspěvek zvyšovat. A to je ta pointa, že by to nebyly částky nijak závratné pro jedince, ale znamenalo by to, že by pak už nedocházelo k takovým skokovým velikým rozdílům, které nastanou v lednu tohoto roku poté, co, jak předpokládáme, bude navýšení rodičovského příspěvku schváleno.

Vedle tohoto zásadního návrhu k té postupné valorizaci předkládáme ještě dva o něco méně zásadní pozměňovací návrhy, kdy bychom opět zase byli rádi za diskuzi, za názory ostatních. Ale současně si myslíme, že je velmi důležité se o tom bavit. A sice, v tom předloženém návrhu z pera vlády, z pera ministerstva, není nijak řešeno to, že se zvyšuje celková částka, ale není vlastně současně navrženo i navýšení spodního limitu čerpání. Jde dnes o částku 7 600 korun měsíčně. A když budete se mnou chviličku počítat, tak je to úplně jednoduché. Dnes při celkové částce 220 tisíc korun na rodičovský příspěvek a tomto spodním limitu čerpání 7 600 je vlastně ta doba, kdy člověk, třeba žena, která otěhotněla na vysoké škole a nebyla zaměstnaná, takže nemá ten denní vyměřovací základ počítaný z platu či mzdy, může pobírat rodičovský příspěvek 29 měsíců. Dvacet devět měsíců se dá potom prodloužit, rozložit, ale tohle je ta minimální doba, po kterou ho musí pobírat. A pokud se tahle spodní hranice nezvýší, tak vlastně když budeme dělit 300 tisíc těmi sedmi a půl tisíci, nebo 7 600 korunami, tak jsme na 39,5 měsících. Čili budeme vlastně motivovat lidi, aby na té rodičovské byli minimálně tři a půl roku. To nám přijde nerozumné. Rádi bychom, aby ta hranice zkrátka zůstala na těch zhruba 30 měsících. A přijde nám to právě podstatné, aby se i v zákoně zakotvil ten podíl, ta třicetina částky. Ne konkrétní číslo.

Ještě si dovolím poznámku. Pokud by někdo měl obavu, že to může vést k nějakým neblahým životním strategiím u lidí bez toho denního vyměřovacího základu, tak si myslím, že je skutečně důležité si říci, že se o částku rodičovského příspěvku, o tento příjem, snižuje zase nárok na jiné dávky, třeba o příspěvky na bydlení. Čili dá se říci, že tam, kde by byly obavy, tak pouze dojde k navýšení toho rodičovského příspěvku, ale ke snížení případně jiných dávek.

A třetí věc, kterou bych ráda zmínila. Už to bylo zmíněno například ve zprávě paní ministryně i ve zprávě paní zpravodajky. Ty velké neshody, pocit velké nespravedlnosti v té skupině rodičů, kteří mají malé děti, ale vrátili se zpátky do práce. Po sociálních sítích už samozřejmě kolují jasné návody na to, jak vlastně si zajistit nárok na to navýšení rodičovského příspěvku, jak si prodloužit pobírání nyní třeba tím, že se rozloží vyplácení a člověk má pouze třeba padesátikorunu, stokorunu, měsíčně. Navyšuje se tak významně ta skupina rodičů, kteří zkrátka k 1. lednu budou mít nárok, ale současně zůstává ta velká nespravedlnost, že kdo se vrátil do práce, ten tohle udělat už nemůže, ten už dočerpal.

My jsme proto hledali nějaké kompromisní řešení, aby pro tyhle rodiče byla alespoň nějaká šance. Navrhujeme této Sněmovně řešení, které samozřejmě nebude úplně stoprocentně spravedlivé, ale přece jen nevytvoří tak zásadní propast mezi rodičem, který má stejně staré dítě, ale je zpátky v práci, má trable s dáváním dětí do předškolních zařízení, s tím, jak řešit nemocnost a podobně, a tím rodičem, který je doma. Chceme, aby opravdu stále platilo, že se chodit do práce vyplatí. A navrhujeme zohlednit vlastně věk dítěte, aby tedy ten, kdo má dítě dvouleté k tomu 1. lednu a už je nazpět v práci, měl zhruba možnost toho navýšení postupně vybraného, samozřejmě vybraného v rámci měsíčních limitů, které zůstanou platné, aby měl možnost navýšit si zhruba o 40 tisíc korun. To je podstata toho kompromisního návrhu týkajícího se okruhu příjemců. Když jsme počítali náklady, tak nám i s tím, že by to mělo povzbudit lidi, aby tolik neodkládali návrat do zaměstnání, aby se necítili motivováni zůstat na rodičovské, tak by to mělo zatížit státní rozpočet nanejvýše zhruba miliardou korun.

Já to ještě na závěr shrnu. Vítáme navýšení rodičovského příspěvku jako poslanecký klub Pirátů, podpoříme tento návrh a současně bychom rádi přispěli k dlouhodobému řešení, ať není potřeba pravidelně toto otevírat. Předložíme proto konkrétní návrh realizačního schématu obdobného jako důchody, nyní už to rozesíláme ke konzultaci všem, které toto téma zajímá. Současně bychom rádi, aby se to navýšení celkové částky projevilo i v navýšení spodního limitu čerpání a zároveň aby nějakým způsobem došlo k navýšení i pro pracující rodiče. Tam nám je jasné, že bude potřeba kompromisní řešení, proto předpokládáme i takové.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Dalším v pořadí je paní poslankyně Pekarová, připraví se pan poslanec Bauer. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, konečně se dostáváme k projednávání tolik ožehavého tématu a tématu, nad kterým panuje ve své podstatě napříč politickým spektrem poměrně vzácná shoda. Připomeňme si ale prosím částečně také historii, která do této doby, než jsme konečně ten návrh dostali i jako poslanci k projednání, vedla. Ta cesta totiž vedla přes několik dílčích kroků, které stojí za to si připomenout a které mají velký vliv i na to, že velká část rodičů je stále nespokojena s tím, jaký mechanismus a jaká konkrétní podoba tady byly zvoleny.

Na začátku celé této cesty ke zvýšení rodičovského příspěvku stál slib vlády, že bude zvýšen ve dvou krocích. Tedy původní slib byl, že se nebude zvyšovat rovnou o celou částku těch 80 tisíc, ale půjde to postupně po 40 tisících. Následně vláda zjistila, že není schopna najít shodu, a neměla ani v rámci rozpočtu tyto prostředky, které jsou nemalé, v rámci toho, který byl na současný rok a už i ten předchozí, tedy zohledněny. To znamená, svůj slib z původních 40 plus 40 tisíc, tedy postupného zvyšování, přehodnotila a přišla s tím, že bude rozumnější zvýšit rovnou o celých 80 tisíc.

Těchto 80 tisíc si však také, a to jsou v součtu miliardy samozřejmě, to vidíme v tomto návrhu, je to přes 8 mld. korun, nezohlednila v rozpočtu na rok 2019, a tudíž odkládala ten samotný návrh, tedy i zvýšení, ke kterému podle původních slibů právě už v letošním roce mělo dojít. Proto jsem předkládala k rozpočtu na rok 2019 pozměňovací návrh, který by splnění tohoto vládního slibu vládě umožnil, který by už od července, to znamená vlastně už od tohoto měsíce, umožnil zvýšení příspěvku pro aktuálně pobírající rodiče, a v tu chvíli samozřejmě i splnění toho slibu, o 80 tisíc korun. Samozřejmě jak to dopadlo, víme, schválen nebyl a vůle připravovat ten návrh tak, aby byl stihnutelný ještě na rok 2019, asi také nebyla příliš velká, protože se k němu dostáváme až teď.

Tomu ještě předcházelo takové hádavé jaro, řekněme, kdy se vládní strany nebyly schopny dohodnout, jakou formou zvýšení bude realizováno. Z jednoho koaličního jednání vycházela zpráva od paní ministryně prezentovaná takovým velmi spokojeným způsobem, že je s tím kompromisem spokojená, že vlastně k tomu zvýšení dojde od roku 2020 pro všechny nově narozené děti, následně do 24 hodin, poté co se strhla velká kritika ze strany zejména právě rodičů, ale třeba i nás opozičních poslanců, paní ministryně začala brát zpátečku, řekněme, a začala opatrně zvažovat, že vlastně by bylo rozumné přistoupit k nějaké jiné, rozumnější, řekněme spravedlivější variantě.

Proč to celé říkám, je to, co už zmínila i paní zpravodajka, a myslím si, že je potřeba to mít na paměti. Tato situace, ten neustále se měnící postoj k tomu, jakým způsobem, komu všemu bude vyplácen zvýšený rodičovský příspěvek, vedl k tomu, že se rodiče, které to samozřejmě velmi zajímá, protože se jich to týká, začali nejenom velice angažovat, což je určitě chvályhodné a dobře. Na druhé straně také je to staví častokrát proti sobě, protože jsou někteří spokojeni s tím výsledným návrhem samozřejmě více, když se jich dotkne, a někteří mnohem méně, protože očekávali, že i jich se bude dotýkat, a nakonec zjišťují, že ne. Tedy ta jejich nespokojenost a určitý pocit nespravedlnosti a křivdy jsou poměrně, řekla bych, velké.

Tohle určitě není dobrý stav. Není to tedy jenom o tom, že jsou proti sobě domněle stavěny skupiny rodin s dětmi versus senioři, komu vlastně je přidáno, ale jsou proti sobě stavěny i jednotlivé skupiny rodičů, kteří prostě oprávněně cítili, nebo měli naději, protože to byla úplně ta první verze paní ministryně, že všichni s dítětem do čtyř let věku na to zvýšení dosáhnou. Teď zjišťují, že nikoli, a jsou nazlobení.

TOP 09 od samého začátku byla pro variantu, která by byla pro aktivně čerpající rodiče. Přijde nám, že je to verze, která zohledňuje samotnou filozofii, k čemu je rodičovský příspěvek určen. Že to totiž je dávka, která je určena jako určitá náhrada ušlého platu nebo mzdy toho rodiče, který je s dítětem, pečuje o něj, a tudíž nemůže v tu chvíli plně pracovat, byť samozřejmě flexibilita k tomu příspěvku už dnes velká je a pracovat částečně určitě lze, ale je to právě odměna za to, že se věnujete péči o dítě, nikoli dávka na dítě, tak jak se může mnohým zdát.

Byť tedy samozřejmě postupem minulých let docházelo k různým změnám, a změnám takovým, které umožňovaly právě větší flexibilitu, myslím si, že ta je poměrně velká, ať už je to v tom smyslu, že je možné si určit, na jak dlouhou dobu budeme čerpat, samozřejmě je tam celá řada podmínek, které je nutné splnit, ať už je to v tom, že se lze střídat, oba rodiče si můžou každé tři měsíce zvolit, že tři měsíce bude otec, tři měsíce matka atd., takhle to klidně můžou dělat po celou tu dobu čerpání, tak stále je samozřejmě i v tomto co zlepšovat a jakým způsobem.

Já se domnívám, že vlastně tady v tomto případě ten návrh je nakonec málo ambiciózní v tom, že řeší samotné zvýšení. Je to ta cesta, kterou bychom volili od samého začátku my, takže určitě v tomto směru to rozhodně nekritizuji, naopak s tímto souhlasíme. Ale ukázala se i celá řada dalších, dílčích věcí, které by bylo vhodné řešit a na které tato novela ambice nemá.

Jedním z těchto problémů, které si myslíme, že bychom měli konečně už otevřít, nebo o nichž bychom měli začít debatovat, je, jestli přece jenom ta nejdelší varianta čerpání, čtyřletá, není příliš dlouhá. Je světovým unikátem. Víme, že v mnoha zemích je třeba jenom jeden rok nějaká podpora, která se dá nazvat takovou naší rodičovskou dovolenou. Na to jsou samozřejmě docela rozdílné systémy, takže se to srovnává vždycky s určitým - není to úplně přesné srovnání, abych byla přesná.

Na druhou stranu ta čtyřletá varianta je skutečně něčím, co nemá příliš obdoby. Snad jenom na Slovensku ji mají také. A samozřejmě že to, abychom zkrátili třeba tu maximální klidně třeba na tři a půl roku nebo na tři roky, musí být doprovázeno celou řadou dalších kroků, nemůže to být samo o sobě tak, že to nebude doprovázeno těmi potřebnými dalšími věcmi, jako je zvýšení kapacit předškolních zařízení, garance nároku na umístění dítěte do školky právě třeba ve třech letech, a to i pro ty, které jsou narozené třeba v podzimních měsících, takže se většinou v případě, že kapacita je naplněná, nedostanou, atd. Tak toto by muselo být ruku v ruce s tím. Ale měli bychom mít ambici se na ten systém podívat mnohem hlouběji jako na celek a říci si, jaké jsou jeho limity, kde jsou jeho problémy a kde naopak máme výzvy, které bychom měli naplnit.

Není to jenom kvůli tomu mezinárodnímu srovnání. Je to prostě proto, že víme, že to způsobuje celou řadu problémů ženám, které nejčastěji jsou těmi, které pečují o děti a zůstávají doma s nimi. A v případě těch, které třeba nemají možnost slaďovat v průběhu péče s nějakým zkráceným úvazkem nebo nějakou prací, pak dochází k velkému výpadku na pracovním trhu, zvlášť když těch dětí mají vícero po sobě. A pak jsou na tom samozřejmě bity z hlediska svých dalších možností kariéry, a tedy zejména i mzdově a platově. Proto máme tak velkou i mezeru mezi platy mužů a žen. Není to samozřejmě jediný důvod, to chci zdůraznit, že jsem si samozřejmě vědoma, ale tato záležitost v tom hraje dosti podstatnou roli. Pak se to samozřejmě promítá i v nižších penzích těchto žen. A to samozřejmě potom tady se snaží, jak je známo, řešit současná vláda v rámci i komise, kterou k tomu zřídila, kterou právě proto pojmenovala i tak, že se má týkat právě spravedlivých důchodů.

Já se domnívám, že tady to je všechno právě podhoubí celého toho následného problému, který se táhne jako taková červená nit tím životem, a pak samozřejmě už se těžko napravuje v době, kdy tady je s tím máloco možné udělat.

Jeden ze zásadních kroků k té flexibilitě, které bychom se měli snažit dosahovat stále, je v rámci tohoto návrhu obsažen a je to úprava docházky dítěte do kolektivního zařízení. Tam si myslím, že je to jedině namístě. Díky za to, že k tomu přistupujeme takto. Doufám, že tentokrát už nebude snaha to nějakými pozměňovacími návrhy měnit, protože už v minulém volebním období mohla tato úprava projít. Někteří jsme to navrhovali, bohužel to neprošlo.

Na druhou stranu stále ještě určitá flexibilita by mohla být poskytnuta rodinám a to se budu snažit zahrnout svým pozměňovacím návrhem, který už předem avizuji a který se bude týkat možnosti, aby pobíral příspěvek i prarodič dítěte. Je to takový můj evergreen, takže už asi jste o něm mnozí i slyšeli ode mne, ale připomenu, že ten hlavní problém je v tom, že pokud chce a může pečovat o dítě prarodič, který je ještě v produktivním věku, a tedy sám by měl ještě být zaměstnán nebo chodí do zaměstnání, tak mu nemůže být placeno státem zdravotní pojištění tak, jak je rodiči, a nezapočítává se mu tato doba ani do důchodu. V tomto případě tato jednoduchá úprava by mohla pomoci rozšířit paletu možností, která mimochodem už u mnoha rodin dávno takto funguje, ale oni se pak ti prarodiče těch dětí musejí tvářit před státem buď jako nezaměstnaní a v podstatě ho podvádět, aby měli právě tyto nároky, anebo o ně přicházejí, musí si je platit sami. Tohle si myslím, že je docela jednoduchá úprava, která by mohla velice jednoduše změnit paletu možností tak, aby odpovídala životu, který mnohé rodiny už dnes dávno žijí.

Automatická valorizace, ke které tady chtějí přistoupit někteří, a paní předřečnice ji zmínila, je rozhodně věcí, kterou bychom měli taktéž se snažit zavést. Souhlasím naprosto s tím, že právě ty nedůstojné tahanice o to, o kolik to bude, pro koho to bude, jak to bude fungovat, a pak následně vyvolané obrovské zklamání určitých skupin lidí - tomu by tím bylo předejito. Je to vůbec systém, který jako TOP 09 chceme u co největšího množství sociálních dávek, u takových, které jsou takového typu, jako je právě třeba rodičovský příspěvek. Ale připomenu, že už u příspěvku na péči jsme se snažili tento mechanismus prosadit. A protože to tehdy taktéž vláda odmítala, protože to nebylo připraveno jí samotnou, tak jsme i přijali doprovodné usnesení, které mimochodem brzy bude svým termínem, a to paní ministryni takto jemně připomínám, se blížit k tomu deadlinu, a totiž že právě vláda má přijít s mechanismem, který umožní valorizaci příspěvků na péči tak, aby byla daná zákonem, aby do ní politické síly nemusely a nemohly zasahovat. Stejný systém by určitě prospěl i příspěvku na péči, i rodičovskému příspěvku, i dalším dávkám, které často tady projednáváme.

Automatická valorizace, tak jak ji slibuje navrhnout paní Richterová z pirátské strany, tak bude mít naši podporu, protože to je věc, která je podle mého názoru taktéž... nebo měla by být už dávno ambicí tady toho návrhu. A je škoda, že s tím vláda sama nepřichází.

Co se týče zjednodušení čerpání obecně těch dalších věcí, tak ještě chci pochválit ministerstvo za to, že od července dochází k zjednodušení pro rodiče, kteří žádají o rodičovský příspěvek. Chce se mi říci konečně. Dokonce jsem vyhledala ve svém archivu, který si vedu, dopis, který jsem posílala Úřadu práce už před čtyřmi lety, že k něčemu takovému by se měli snažit přistoupit. Takže jsem velice ráda, že s Českou správou sociálního zabezpečení, Úřadem práce a všemi zainteresovanými, co se týče dávek, které pobírají rodiče malých dětí, se snaží posouvat ty věci ku prospěchu jich, aby nemuseli s některými papíry lítat od čerta k ďáblu, jak se říká. Takže opravdu díky za to, myslím si, že k takovýmto krokům by mělo docházet nejenom u těchto dávek.

Novela, kterou tady projednáváme, vzbuzuje ale určitou obavu u další skupiny, velice důležité skupiny našeho pilíře poskytování péče o nejmenší děti, totiž u těch, kteří provozují dětské skupiny. Paní ministryně to tady sama zmínila, že přijde s novelou, která by měla řešit financování dětských skupin, protože jsou ohroženy tím, že na ně přestaneme získávat peníze z evropských fondů. A musím říci, že jak s nimi jsem v kontaktu a komunikuji, tak mají trošku obavu o to, aby vláda, když se takto handrkovala, dá se říci, o 8,6 mld., které stojí toto opatření, byla schopna ještě najít další peníze, a určitě to také budou minimálně stamiliony, možná právě miliarda i víc, právě na dětské skupiny.

Pevně doufám, že k tomu dojde, protože ve chvíli, kdy bychom o tento důležitý pilíř péče o nejmenší přišli, tak spoustu a troufnu si říci tisíce rodin s malými dětmi uvrhneme zase do nemožnosti skutečné volby, jestli chtějí slaďovat práci s rodinou, či jenom pečovat o dítě. Ve vší úctě k těm, kteří pouze pečují, samozřejmě. Takže tuto obavu chci tady tlumočit a moc apelovat na to, aby neskončilo jenom u rodičovského příspěvku, abychom skutečně ty peníze na dětské skupiny byli schopni získat.

Další z důležitých součástí celé této problematiky - protože ono všechno se vším souvisí - je samozřejmě i poskytování zkrácených úvazků a možnosti zaměstnat se na částečný úvazek. To, že tady dochází k úpravě délky docházky dětí do předškolního zařízení, do kolektivní péče, je jedna velmi prospěšná věc. Ale pokud to nebude doprovázeno souběžně právě s tou péčí, která musí být dostupná, o které jsem mluvila před chvílí, ale i tím, že rodič, který to tak chce, tak také bude schopen najít si práci na zkrácený úvazek, a to i v dobách, kdy třeba nezaměstnanost už nebude tak rekordně nízká a kdy zaměstnavatelé vycházejí mnohem víc vstříc i rodičům s malými dětmi, tak to pořád bude jenom teoretizování, které bude bez reálných možností.

Proto jsem chtěla, abychom zařadili na schůzi hned po tomto bodu i právě návrh, který jsme před časem předložili s kolegy poslanci a poslankyněmi a který se zkrácených úvazků a odvodů za ně placených týká. A mě velice mrzí, že když se hovoří do médií, tak všichni strašně podporují zkrácené úvazky, ale pak, když je reálná možnost s nimi něco udělat a opravdu tedy pomoci tomu, aby jejich nabídka v České republice stoupala, tak to nikdo nechce podpořit ani na program. Nechápu to. Přijde mi to jako rozpor mezi slovy a činy a mrzí mě to. A pokud tedy něco by měla vláda samostatného svého, tak to ještě jsem ochotna pochopit a budu brát tedy ano, je tady snaha prosadit svůj vlastní návrh, ale nic takového tady od vlády nemáme, nic takového, ani nemám informaci, že by bylo třeba už ve vládě řešeno, a přesto se tady stále mluví o tom, že tedy takovéto řešení je také potřeba.

Tak prosím pěkně, nalijme si čistého vína. Vy to ve skutečnosti nechcete a jenom to takto tvrdíte voličům. Prosím pěkně, až se budeme bavit o sdílených pracovních místech, zákoníku práce, to není totéž a není to, respektive ono je to totéž z hlediska toho zaměstnance, je to také zkrácený úvazek, ale to řešení je tam navrhované takové, bez kterého se ti zaměstnavatelé celkem obejdou. Ale to, že musí platit za zkrácený úvazek vyšší odvody, než by bylo spravedlivé, tak to už je mnohem, řekněme, funkčnější opatření. Proto ho také prosazujeme a budeme velice rádi, když se nad tímto zamyslíte a propříště, když o to znovu požádáme, už snad tedy budete opravdu vůči tomu nakloněnější.

Já bych se tedy tímto asi blížila k závěru. Opravdu jsem se snažila být stručná, byť se to nezdá, ale chtěla bych apelovat na to, abychom nezůstali jenom u debaty ohledně peněz, abychom se bavili nad tím systémem jako celkem a abychom si kladli trošku vyšší cíle než jenom přidat a udělat pár kosmetických - byť třeba jsou prospěšné - změn a abychom se zamysleli nejenom nad automatickou valorizací, ale i právě tou délkou rodičovského příspěvku, rodičovské, kterou u nás máme, protože to má spoustu konsekvencí, o kterých všichni víme. Všichni, kteří se tomu dlouho věnujeme, to slýcháme od odborníků neustále. Dopady do zaměstnávání těchto lidí jsou opravdu velké a mělo by se s tím podle mého názoru začít, protože ta debata určitě nebude jednoduchá, toho jsme si všichni, kdo ji už zažíváme nějakou dobu, vědomi. Ale když nezačneme, tak se zase za chvíli přehoupneme do dalšího volebního období a budeme zase na začátku. Myslím si, že to si nikdo z těch zúčastněných, kterých se to týká, nezaslouží. A já pevně doufám, že během těch následujících ještě zhruba dvou let, které tady toto volební období máme, se právě k této debatě odhodláme, pustíme se do ní, a byla bych i moc ráda, kdybychom ji zvládli dokončit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji paní poslankyni. Než dám slovo s faktickou poznámkou panu poslanci Romanu Sklenákovi, tak přečtu dvě omluvy. První, pan poslanec Václav Votava se omlouvá z dnešního jednání Poslanecké sněmovny od 17 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů a pan doktor Jaroslav Dvořák z dnešního jednání od 16 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Paní kolegyně Pekarová Adamová to vzala tedy vskutku komplexně, ale dovolte mi, abych zareagoval alespoň na dvě věci.

Ta jedna věc, opakovaně zmíněná záležitost, že máme nejdelší rodičovskou dovolenou na světě a že je potřeba s tím něco dělat. Já jsem na to hrdý, že máme tak dlouhou rodičovskou dovolenou. A to přece není povinnost těch žen být čtyři roky na rodičovské dovolené. Ta výhoda spočívá právě v tom, že si každá žena může vybrat, jestli chce z porodnice jít rovnou do práce, anebo jestli chce být s těmi dětmi. Ani ta první, ani ta druhá není zvýhodněna nebo znevýhodněna, tak proboha nechte ty ženy, které chtějí být s dětmi, ať s nimi mohou být! Ne každý skutečně chce z porodnice rovnou do práce. Tak jim to umožněte, vždyť ten stát na tom netratí. A ony jsou si samozřejmě velmi dobře vědomy, že čím déle budou s dětmi, tak o to potom ten návrat do pracovního procesu bude těžší a to ohodnocení bude horší, ale ony tuhle daň jsou ochotny zaplatit. Pochopte to prosím.

A druhá věc. Je škoda, že jste v tom exkurzu do minulosti, jak byla historie zvyšování rodičovského příspěvku, nešla ještě dále, protože poslední vláda, která zvýšila rodičovský příspěvek, byla vláda sociální demokracie v roce 2006 a ta změna nastala od roku 2007, potom přišly vaše vlády a vy jste s tím neudělali vůbec nic. Vy jste to pro jistotu nezvýšili ani o korunu. A teď přijdete a říkáte, jak tedy my jsme byli nerozhodní, o kolik to zvednout, a jak jsme měnili ty postoje, a že tedy jsme stavěli ty rodiny s dětmi proti seniorům. Ne, naopak. My zvedáme příjmy jak seniorům, tak rodinám s dětmi. Kdo je stavěl proti sobě, to jste byli vy, když jste seniorům snížili důchody.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za přesné dodržení času. S faktickou poznámkou paní poslankyně Pekarová. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: O důchodech jsme tady mluvili v předchozích bodech dopoledne a já vám, pane kolego, chci připomenout prostřednictvím předsedajícího, že to byla i vaše paní ministryně, která na vašem sjezdu hřímala, jak za Kalouska byly ty důchody reálně vyšší. Tak si to najděte, klidně tu její citaci, pak si najděte ta fakta a pak tady povídejte něco o tom, že někdo důchody snižoval. Nikdo je nesnižoval, to za prvé. To je lež! To je doslova lež. Snížení to rozhodně nikdy nebylo. Nebylo to třeba tak vysoké zvyšování z hlediska absolutního čísla, protože dneska se tady bavíme o zvyšování, o zákonných 720 Kč a 180 Kč, které dáváte nad rámec toho zákona, ale z hlediska poměru k průměrnému platu, k průměrné mzdě, jsme dneska tedy níže - a já jsem tady ten graf ukazovala, ráda vám ho donesu - než to bylo... nebo než to je teď za vás. A za nás to bylo víc. Tak to je jedna věc.

Druhá věc, kterou jste tady zmiňoval - ohledně té délky. Víte, některé věci jsou zdánlivou výhodou a ony se pak následně ukážou jako opravdu nevýhodou. A mě by v tomhle případě docela zajímal názor paní ministryně, jestli úplně souzní s tím vaším, že to, že máme čtyřletou, až čtyřletou variantu, je vlastně tak velká výhoda. Protože pokud znám její názory dobře a pokud se na nich nic nezměnilo, tak si troufnu tvrdit, že s vámi souhlasit úplně nebude. A není to přece o tom, že musíte jít rovnou z porodnice, jak vy to tady demagogicky říkáte, zase zpátky do práce a že to je a že tak si to ty ženy budou pak všechny volit. To není pravda. Ta volba má zůstat samozřejmě stále, ale já jenom říkám, že některé ty skupiny ani nemají tu možnost volby, to jenom připomenutí, abyste věděl, o čem se tady bavíme, a také že celková délka pak je opravdu bič na ty ženy (upozornění na čas). A ne všechny si to možná uvědomují.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Jiří Bláha. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já jsem rád, že tohle téma se tady otevřelo, protože doba mateřský je velice diskuti... dis-ku-ti... (Předsedající napovídá: Diskutabilní.) No prostě víme, o co jde. A je potřeba se tím zabývat, protože nejsou to jenom čtyři roky, na které odcházejí ženy na mateřskou. Je to ve výsledku pět let, ty ženy, které to mají v hlavě nastavené tak, že se na tu mateřskou těší, tak většina odchází, a věřte tomu, že některé opravdu po třech dnech, co přišly do jiného stavu, takže ve výsledku je to pět let vyloučení ze systému. A některé to mají dokonce tak, že to není jenom pět let. Je to pět let plus další mateřská, takže deset let. A v ten okamžik se dostáváme do toho stavu, že ty lidi absolutně ztratí pojem o tom, co to je vstávat do práce, organizovat si rodinný život tak, jak by měl být organizován, a samozřejmě nějakým způsobem přejít k nějakým návykům. Věřte tomu, že se s tím setkávám denně. Denně ty lidi, kteří se pak chtějí vrátit do práce, tak s tím mají problémy, protože si nejsou schopni zabezpečit svoji rodinu, protože ztratili ty návyky, které jsou normálně běžné nám všem, kteří chodíme každý den do práce.

Takže já bych navrhoval, pojďme zvednout mateřský příspěvek nebo to, co jim chceme navýšit, až na 480 tisíc, ale pro ty, kteří budou doma dva roky. A těm, kteří chtějí být čtyři, nechme stávající částku, protože my jim přispějeme tím, že za ně platíme sociální a zdravotní. Uvědomme si, že za ty lidi, kteří nejsou v systému, platíme sociální a zdravotní a ještě navíc jim dáme odpovídající důchody. Takže zkuste nad tím přemýšlet a pojďme se o tom bavit. Já věřím, že dojdeme k nějakému závěru, který bude motivující pro ty, kteří chtějí pracovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickými poznámkami vystoupí pan poslanec Černohorský, paní ministryně Maláčová, paní poslankyně Pastuchová a paní poslankyně Nevludová. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Já se přiznám, prostřednictvím pana předsedajícího pane kolego, že v případě, že bych byl žena, která otěhotní a je třeba zdravotní sestrou někde v nějakém infekčním oddělení, tak okamžitě jdu na tu nemocenskou. To samé, jak jsem již v minulosti říkal, maminka třeba pracuje v zoologické zahradě, tak lidi, kteří fyzicky pracují nebo jsou případně v nějakém nebezpečnějším prostředí, tak okamžitě odejdou na nemocenskou, aby o to dítě případně nepřišli. A opravdu je realitou, že ty ženy můžou být na nemocenské, nebo nemocenské, na rodičovské až čtyři roky, ale tak jsme si to nastavili.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní ministryně Maláčová.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Já jenom ve stručnosti budu reagovat na pana poslance Bláhu, co se týká mých osobních postojů, a těch jednotlivých výtek, které tady padly, tak na ty budu reagovat potom na konci diskuse.

Ale prosím vás, je vidět, že jste nevychovával, neporodil a nevychovával žádné dítě, protože říct o ženách, které pečují o jedno, dvě a více dětí, že ztrácejí pracovní návyky jako vstávání apod., to je opravdu... Nezlobte se na mě, pane poslanče, ale to je opravdu naprosto přestřelené. Já si myslím, že neexistuje náročnější poslání nebo povolání, než je právě péče o malé děti. Takže prosím, pokud nemáte osobní zkušenost s péčí o dítě, což je 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, tak to prosím nehodnoťte a nevykládejte nám tady, že ženy, které pečují o malé děti, ztrácejí základní návyky v práci. Možná ztrácejí kvalifikaci tím dlouhodobým pobytem, ale to je něco úplně jiného než pracovní návyky. Děkuji. (Potlesk z řad především přítomných žen.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji paní ministryni. Paní poslankyně Pastuchová.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Já se omlouvám, že budu reagovat na svého kolegu ze svého poslaneckého klubu, ale to jste fakt přehnal, pane kolego. Já nevím, jak jste přišel na to, že může být někdo doma pět let nebo čtyři roky. Pokud, tak je uznán lékařem a je to rizikové těhotenství. Můžu říct ze své osobní praxe, jako záchranář si nemůžu - teď už samozřejmě ne, ale mé kolegyně - do té sanitky sednout, protože když přijedeme k pacientovi, který ji kopne do břicha, prostě tak to nejde. Na dispečink jít nemůže, takže zůstává doma. Takže je i vinou lékařů možná trochu, že pak napíšou to rizikové těhotenství. To není věc té ženy. Já nevím, z jaké praxe vy to berete, jestli ze svých prodejen, z pekáren nebo z výroby, fakt nevím. A musím souhlasit s paní ministryní - návyky že ztrácí žena? Ona nekrmí, ona nekojí, ona nepřebaluje, ona nevaří, nestará se o svého manžela, nežehlí? Prostě já si myslím, že těch povinností při té mateřské - neříkám dovolené, dneska jsou to už i muži na mateřské dovolené... Ale říkat tady takováto prohlášení na úkor žen a matek mi přijde fakt nefér.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Nevludová s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Bláha. (Šum v sále.) Prosím, máte slovo. A poprosím klid v sále! Haló! Poprosím klid v sále. Děkuji.

 

Poslankyně Ivana Nevludová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se připojím tady k svým dvěma kolegyním, protože sama jsem vychovala dvě děti, mateřské mi na sebe navazovaly, s oběma jsem byla čtyři roky doma, takže to, co tady pan Bláha prohlásil, naštvalo i mě. Protože já jsem po mateřské naskočila do pracovního procesu úplně levou zadní a nedělalo mi problém vstávat v pět ráno a přijíždět v pět odpoledne. A myslím, že to, co teď řekl můj kolega Marian, že tolik lásky, kolik dítěti dáš, tolik se ti potom vrátí, je zcela pravdou. A není to o té délce čtyři roky s dítětem prostě na mateřské. To bylo fakt mimo mísu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Vidím, že faktická poznámka pana poslance Bláhy vzbudila jako obvykle emoce a pan poslanec Bláha má další dvě minuty. Prosím. (Šum i smích v sále.)

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, věřte tomu, že rozhodně nechci zbrojit proti zodpovědným rodičům a matkám. Vážím si každé matky, která poctivě pracuje a stará se o děti, protože to je neuvěřitelná řehole. A věřte tomu, že moc dobře vím, co to je chodit do práce a u toho vychovávat děti. My jsme během podnikání vychovali dvě děti, obě děti úspěšně nastoupily do školky, nejdřív do jeslí ve dvou letech, teď to praktikujeme i na svých vnoučatech, protože moje obě děti podnikají s námi a nic jiného nám nezbývá.

Ale já chci hovořit o tom, že chceme být přece rozpočtově odpovědní. Tady všichni povídáme, jak myslíme na budoucnost. Tak na ni opravdu mysleme. Mysleme na ty rodiny, aby si opravdu mohly šáhnout na nějaké peníze, aby se udělal rozdíl právě mezi těmi, kteří to zneužívají, a těmi, kteří potřebují ty peníze, aby mohli jít dál, aby neztratili tu možnost normálně žít. Proto chci navrhnout to, abychom těm, kteří budou zodpovědní, dali klidně i víc, protože oni si to sami zaplatí. Oni si na to přispějí, že půjdou po dvou letech do práce. A tím pádem jim můžeme nedat jenom 300, můžeme jim dát klidně 480 tisíc a ještě na tom stát ušetří. A navíc neztratí právě ty pracovní návyky. Ono je to totiž trošku jinak, organizovat si rodinu, když jsem celý den doma, nebo organizovat si rodinu, když chodím do práce. Je to prostě jinak.

A vy chcete říct, že v zahraničí tedy nemají lásku k dětem? Že se chovají jinak? V Belgii, kam odjela moje asistentka, teď žijí trvale, jsou jenom čtyři měsíce. Tak tam jsou jako nezodpovědní? Tam jsou jinak na tom? Jsou ve stresu víc ty děti? Podívejte se, jak jsou sebevědomí zahraniční sportovci. A většina dětí tam vyrůstala, že chodila do těch zařízení předškolních už od roku. Takže to jako chcete říct, že ostatní země (předsedající upozorňuje na čas) jsou na tom hůř? (Předsedající upozorňuje na čas a děkuje.) Takže se jenom zamyslete. A opravdu jsem nechtěl tady působit na vás, na ženy, že si nevážím vaší práce.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane poslanče, já jsem vám řekl, že váš čas vypršel, přesto vyvolal další čtyři faktické poznámky. Takže první je pan poslanec Sklenák, připraví se paní poslankyně Pekarová, pan poslanec Ferjenčík a paní poslankyně Richterová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Roman Sklenák: Já jsem nechtěl vyvolat tolik faktických poznámek, bohužel se to stalo. Nechci v tom tedy ani teď pokračovat. Nicméně já musím reagovat na paní kolegyni Pekarovou Adamovou, která mě osočila ze lži. Já prostě trvám na tom, že za vašich vlád se změnil valorizační mechanismus výpočtu důchodů na jednu třetinu růstu reálných mezd a jednu třetinu růstu inflace a reálně ty důchody klesaly. Jenom pro srovnání, vláda sociální demokracie po návratu do vlády valorizační mechanismus změnila tak, že v dnešní době rostou důchody o celou inflaci a polovinu růstu reálných mezd. A právě díky tomu se zvyšují dneska o stokoruny a zvyšovaly by se i bez toho, kdybychom nepřijímali ten zákon, který jsme projednávali před tímto.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Paní poslankyně Pekarová, připraví se pan poslanec Ferjenčík. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Tak ani já jsem nechtěla vyvolat tuto smršť, které jsme svědky, a pana poslance Bláhu prostřednictvím předsedajícího prosím, aby si ty systémy nejdříve nastudoval, protože dost často míchá hrušky, jabka, mateřská - rodičovská také nejsou to samé atd. Ale já jsem přesně o tom mluvila, že to bude těžké, když se tady budeme jednou snad bavit o tom, jestli skutečně čtyři roky jsou ta správná délka. A jak vidíte, je to tak. Bude to opravdu velmi náročná debata.

A kolegovi Sklenákovi prostřednictvím předsedajícího ještě jednou. Ten poměr, když to bylo za vlád pravicových 42 % k průměrné mzdě, v tuto chvíli se dostáváte na nějakých 38 %. Takže toto je realita, takže si tady nemusíme nic nalhávat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Ferjenčík. Připraví se paní poslankyně Richterová a následně pan poslanec Bláha. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěl jsem jenom stručně vaším prostřednictvím reagovat na kolegu Bláhu. Pane poslanče, pokud vy sám jste v nejhorší desetině poslanců svého klubu v účasti zde, to znamená více než čtvrtinu hlasování tady vůbec nejste, tak mistrovat ostatní o pracovních návycích mi přijde poněkud nepatřičné. (Potlesk v pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní poslankyně Richterová. Prosím, máte slovo. (Neklid v sále.)

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Nyní zpátky k věcným otázkám pana poslance Bláhy. Ptal se, zda jsou malé děti ve stresu víc, když jsou od čtyř měsíců věku v kolektivních zařízeních. A já mu mohu s radostí odpovědět, že právě proto tady nikdo nevystupuje proti naší rodičovské, protože na to jsou právě studie, že velmi malé děti v kolektivních zařízeních samozřejmě trpí velkým stresem, měří se to ze slin, a právě z toho důvodu se v řadě jiných zemí od toho raného umísťování velmi malých dětí do kolektivních zařízení upouští. Samozřejmě to, jak hovořila paní ministryně o potřebě služeb péče pro děti, řekněme, od roka věku a výše, to potřebujeme, to tímto vůbec nechci rozporovat, ale čtyřměsíční děti jsou v kolektivním zařízení ve stresu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji, paní poslankyně. Poprosím, abychom interní diskuse vedli mimo jednací sál. S faktickou poznámkou je tady přihlášen ještě pan poslanec Jiří Bláha. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já vás tady opravdu nechci školit a hlavně se nechci nechat školit v tom, abych si něco nastudoval. Já to, o čem tady mluvíte, třicet let prožívám v praxi, v každodenní praxi, takže o tom s těmi lidmi hovořím, s těma lidma to denně prožívám a denně musím koordinovat pracovní plán mé firmy na to, jak potřebují právě matky, které se starají o děti. Takže jim vycházíme vstříc třeba i zkrácením pracovního úvazku nebo nástupem v jiný pracovní čas a tak dále a tak dále. Já nevím, jestli vůbec víte to, že když někdo nastoupí na mateřskou dovolenou, tak firma mu musí vyplatit ještě za tu dobu dovolenou normálně, klasicky, za celý rok. To znamená, že jestli ta dotyčná žena si prodlouží to mateřství na další dítě, aniž přijde do práce, ale pořád spadá do toho, že by měla nastoupit, tak firma zase zaplatí celý rok dovolené té ženě, která nastoupila na tu mateřskou dovolenou třeba před těmi čtyřmi lety. Tak to u nás je a vy o tom vůbec nic nevíte. Firmy to neuvěřitelně zatěžuje, musí držet těm lidem pracovní místo. V okamžiku, kdy ho nedrží, tak samozřejmě jsou nějakým způsobem za to popotahovány a mohly by být popotahovány a je to obrovsky složité v tomhle systému nějakým způsobem pracovat. A rozhodně má slova nesměřují k tomu, abychom tady něco zhoršili, ale právě abychom to zlepšili. Je potřeba pracovat na celkovém systému podpory rodičovství a vymyslet celou řadu podpůrných věcí tak, aby se nám stalo, že nebudeme mít porodnost 1,7, ale budeme mít třeba 2,3 porodnost.

Takže děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní ministryně s přednostním právem.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Faktická. Děkuji. Jenom uvedu na pravou míru, co řekl pan poslanec Bláha. Není to tak, že by se vám nárok na dovolenou během mateřské počítal za celý rok, ale pouze po délku trvání mateřské dovolené, kdy čerpáte peněžitou pomoc v mateřství. To je zásadní rozdíl a je to věc, která vyplývá z evropské legislativy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Jiří Bláha, faktická poznámka.

 

Poslanec Jiří Bláha: Poprosím paní ministryni prostřednictvím pana předsedajícího, aby si to opravdu nastudovala. Protože v okamžiku, kdy odpracuje, fiktivně odpracuje, je na té nemocnosti a na té mateřské dovolené a splní fond pracovní doby, což je 60 odpracovaných dnů, které ale neodpracuje, protože je na té mateřské dovolené, tak jí připadá nárok na celou dovolenou. Nastudujte si to, přijdete na to, že je to úplně jinak.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Vyčerpali jsme faktické poznámky. Můžeme se vrátit zpátky do obecné rozpravy. Pan poslanec Jan Bauer. Připraví se paní poslankyně Hyťhová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bauer: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, dámy a pánové, já se přiznám, že jsem tady přednedávnem, asi minulý týden, řekl, že když paní ministryně práce a sociálních věcí vstoupí do sálu Poslanecké sněmovny, tak je jedna z mála, která vzbuzuje emoce, tak se musím, vážená paní ministryně, buď omluvit, nebo spíše poopravit své stanovisko. Nejste jediná, kdo tady čas od času vzbuzuje emoce. Je nás tady více, viďte, pane kolego Jirko Bláho? Opravdu někdy prostě platí mlčeti, mlčeti zlato.

Pak jsem chtěl jenom opravdu v krátkosti reagovat, ještě než se vyjádřím k rodičovské, k neustálému porovnávání roku 2018, 2019, 2007, 2008 nebo 2009. Já myslím, že je to složité, ale nepřál bych to ani této zemi, nepřál bych to ani zde přítomné paní ministryni financí, ale opravdu porovnávat z hlediska příjmů státních rozpočtů obecních nebo krajských dobu, kdy, a teď mluvím především k panu poslanci Romanu Sklenákovi prostřednictvím pana předsedajícího, padal Lehman Brothers, dobu, kdy Česká republika zažívala obrovské povodně a kdy propady na všech úrovních byly obrovské, a ptát se, proč se v té době některé dávky zvyšovaly nebo nezvyšovaly, mi přijde sice legitimní, já tomu rozumím, že se můžete takto zeptat, vážený pane kolego, ale přijde mi to prostě neuvěřitelné, protože srovnání je téměř nemožné. To jenom zkráceně na to, co tady v diskusi proběhlo.

A teď mi dovolte, k rodičovské promluvím opravdu velmi krátce, protože debatu nechci protahovat. Ostatně ten, kdo ji protahoval a kvůli komu rodiny na vyšší rodičovskou čekají navzdory veřejným slibům pana premiéra a vlády, je právě vládní koalice hnutí ANO a sociální demokracie. My jsme to tady v Poslanecké sněmovně opravdu nezdržovali. Kvůli handrkování a neshodám ve vládě nejen že rodiny a maminky na rodičovské doposud vyšší rodičovskou nedostaly, ale vláda udělala čáru přes rozpočet mnoha rodinám i proto, že některé z nich již s přidáním přestaly počítat, to je prostě evidentní fakt, a zvolily si rychlejší variantu čerpání rodičovské dovolené. A to jim podle navrhovaného vládního modelu už neumožní přidané peníze dočerpat, což je také fakt. Připomínám, že vláda má zvýšení rodičovské ve svém programovém prohlášení a že měla od začátku v této věci podporu opozice, včetně občanských demokratů. A opakuji, o to více mě mrzí, že se problematika rodičovské s takto masivní podporou i z naší strany nedostala na plénum Poslanecké sněmovny daleko dříve.

Mohu tedy jen zopakovat otázky, které jsem tu vznesl už během hlasování o nedůvěře vládě. Proč jste zvýšení rodičovské dávno neschválili? Proč jste ho neschválili, když máte i podporu opozice? A odpovědi zní: Protože jste se neuměli dohodnout ani sami mezi sebou.

Když to jenom shrnu, ono to tady už padlo z úst paní kolegyně Pekarové, nejdříve jste navrhovali navýšení rodičovské z 220 tis. na 260 tis. a mohli si na ni sáhnout alespoň všichni rodiče dětí do čtyř let, i ti, kteří si již v rámci kratší rodičovské původní částku 220 tis. dočerpali. Pak jste přišli s návrhem navýšit rodičovskou na 300 tis. korun - opět pro všechny. A i tento model byla připravena Občanská demokratická strana podpořit. A nakonec, a to je ta výsledná varianta, o které tady dnes diskutujeme, jste vymysleli variantu, kdy částka 300 tis. zůstává, ale maminky - nebo rodiče, kteří šli do práce dřív, nedostanou nic. Je to těch zmiňovaných přibližně 20 tis. těch, kteří požívají rodičovský příspěvek. Do práce odešli hlavně proto, že rodina potřebuje peníze. To je evidentní. Možná by taky chtěli zůstat doma s dětmi o rok déle, ale nerozhodli se takto, nebo si chtěli vzít třeba jen poloviční úvazek, jenomže nemohli čekat na to, až se vláda rozhodne, zda svůj slib z programového prohlášení splní, nebo nesplní. A tyhle mámy předložený návrh zákona evidentně opomíjí.

Věřím, že na půdě výboru pro sociální politiku bude možnost ještě tuto otázku otevřít, a možná se nám povede navrhnout model, ve kterém si budou moci navýšenou částku dočerpat i tito rodiče, že se opět otevře možnost vrátit se v zásadě k jedné z těch variant, o které jste na koalici vyjednávali, a že ten prostor se ještě najde. Už v této chvíli mohu avizovat úmysl poslaneckého klubu Občanské demokratické strany, že tento pozměňovací návrh sami předložíme.

Na závěr si dovolím ještě drobné doplnění. Zvýšená rodičovská bezesporu rodinám s dětmi pomůže, ale není to jediné ani zásadní opatření, které zajistí lepší podporu rodin s dětmi v České republice. Podpora rodin s dětmi se bohužel často omezuje jen na rodiny ze sociálně problematických poměrů a rodiny v ohrožení. Já si ale myslím, že by měla mnohem výrazněji mířit i na funkční rodiny s ekonomicky aktivními rodiči, musí být mnohem širší, promyšlenější a systémová, protože právě v rodinách s dětmi je naše budoucnost a mimo jiné i klíč k řešení krize penzijního systému, o kterém jsme tady dneska tak dlouze diskutovali.

A například mě mrzí, s jakou urputností se úředníci a příslušní ministři brání podpoře rodin s více dětmi například z evropských fondů, jak o tom diskutujeme na výboru pro sociální politiku, nebo jak vláda přehlíží návrhy, které tu leží z poslanecké iniciativy. Za všechny jmenuji jenom jeden, podepsaný poslanci napříč celým politickým spektrem, je to návrh změny, která by rodičům více dětí umožnila dočerpat rodičovskou na starší dítě i v případě, že se do rodiny narodí další mladší dítě. Určitě asi, vážená paní ministryně prostřednictvím pana předsedajícího, víte, že ten návrh tu leží už více než půl roku a doposud nebyl projednán ani v prvním čtení, přestože by výrazně pomohl rodičům, kteří mají odvahu vychovávat více dětí po sobě.

Závěrem - skončím pozitivně. Vláda dnes dostane od opozice obecnou podporu navýšení rodičovské, a proto věřím, že stejně tak vláda podpoří projednávání návrhů na podporu rodin, které předložili poslanci a na kterých lze najít shodu napříč celou Poslaneckou sněmovnou. A především věřím, že vláda konečně začne vnímat rodiny s dětmi a jejich podporu jako prioritu a tu nejlepší investici do budoucna.

Úplně závěrem bych chtěl říci, že sice mám zajímavé projevy, dokonce se i rád někdy poslouchám, ale viděl jsem, že na sjetině vystupujících je moje jméno dvakrát, což si myslím, že je systémová chyba, a domnívám se, že jedno vystoupení stačí. (Na tabuli svítí jména: Hyťhová, Bauer, Golasowská, Aulická Jírovcová.) Tak bych chtěl poprosit pana předsedajícího, jestli by mě mohl z toho seznamu škrtnout, protože už více vystupovat nebudu.

Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Přeji příjemný podvečer. Dovolím si nejdřív poznámku, že není třeba se obracet na ministry mým prostřednictvím, zvláště pak pokud nejsou současně poslanci.

Pan místopředseda Hanzel se nám omlouvá dnes od 17.30 do konce jednání z pracovních důvodů. A paní ministryně žádala o výstup s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Už jsem to avizovala, k jednotlivým výtkám k systémovému nastavení podpory rodin se vyjádřím na závěr této debaty. Nicméně teď si v té faktické poznámce dovolím ještě rozjitřit jednou tu poznámku o tom, jak předchozí pravicové vlády nenavyšovaly nebo navyšovaly důchody. Myslím si, že výmluva na krizi už by měla přestat, protože když se podíváme na naši ekonomiku, tak ta je popoháněna buď exportem, nebo domácí spotřebou. Souhlasím s tím, že během hospodářské krize, která začala v roce 2008, mezinárodní situace neumožňovala, nebo dovedla nás do krize kvůli situaci v exportu. Nicméně právě domácí spotřeba byla jedna z možností, jak se rychleji z té velmi složité hospodářské situace dostat. A to, co udělaly pravicové vlády, tak se právě proškrtaly ještě do ještě horší situace a výsledek byl ten, že jsme se z krize dostávali o dva roky déle než zbytek Evropy. Takže se zastávám pana poslance Sklenáka, protože v tomto má pravdu. Kdyby se předchozí vlády rozhodly navyšovat důchody, tak naše ekonomika mohla být z krize rychleji venku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní se přihlásil s faktickou poznámkou ještě pan poslanec Krejza. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Karel Krejza: Dobrý den. Děkuji za slovo. Budu velmi stručný. Kdyby naše nebo pravicové vlády navyšovaly důchody, tak by nám tady nebylo vyčítáno 200 miliard schodku, ale možná 350. Takže nevím, jestli je to úplně správná cesta, byť s některými věcmi se dá souhlasit, že motivovat ekonomiku státními investicemi v momentě, kdy stagnuje, to je správně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní ještě pan poslanec Munzar s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Ještě krátká reakce na paní ministryni. Zatímco vy jste to dovedli teď k dokonalosti - v době ekonomického růstu zadlužujete státní finance a veřejné rozpočty a ještě navíc soukromou spotřebu dusíte zvyšováním daní, což jste dneska předvedli v předchozím bodě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní tedy do obecné rozpravy paní poslankyně Hyťhová. Prosím.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Také bych se chtěla za náš klub SPD vyjádřit ke zvýšení rodičovského příspěvku. SPD samozřejmě podporuje navýšení rodičovského příspěvku. A rovnou říkáme, že podporujeme toto navýšení pro rodiče všech dětí, které budou k 1. 1. 2020, resp. ke dni nabytí účinnosti projednávané novely ve věku čtyř let a nižším. V tomto smyslu odmítáme selekci a podmínku pobírání rodičovského příspěvku a de facto nabádání k jeho účelovému prodlužování, k čemuž předkládaný návrh prakticky všechny zainteresované rodiče vybízí. A v tomto smyslu a směru také předložíme příslušný pozměňovací návrh, protože předkládaný vládní návrh je jednak nesystémový, ale i do značné míry asociální a velmi nespravedlivý, popírající starou právní zásadu takzvaného legitimního očekávání, které vládní strany vyvolaly u občanů původním slibem navýšit tento příspěvek všem dětem do čtyř let, to znamená i těm narozeným před 1. 1. 2020, bez výjimek. V očích rodičů a mladých lidí se jednalo fakticky o veřejný slib, jak o tom svědčí nejen množství e-mailů v našich e-mailových poslaneckých schránkách, které nám v této věci neustále přicházejí, ale také slib, který měl motivovat ke zvýšení porodnosti okamžitě od chvíle jeho vyřčení, nikoli až od 1. 1. 2020.

Původní plán ANO a ČSSD ohledně navýšení rodičovského příspěvku hovořil o 40 tisících korunách v červenci 2019. Následovat pak měla jakási druhá vlna s navýšením o dalších 40 tisíc korun. Následně se dohodla ministerstva financí a práce a sociálních věcí na tom, že příspěvek vzroste o 80 tisíc korun na 300 tisíc korun od ledna 2020, přičemž pro rodiče dvojčat a vícerčat by měl vzrůst na 450 tisíc korun.

Na zvýšený rodičovský příspěvek by tedy podle SPD měli dosáhnout jednak rodiče, kteří na něj budou mít nárok v lednu 2020, i ti, kteří si jej již vybrali bez ohledu na to, zda vyčerpali rodičovskou dovolenou, ale mají čtyřleté či mladší dítě k předmětnému datu nabytí účinnosti této novely. Zvýšení rodičovského příspěvku pro všechny rodiče se čtyřletými a mladšími dětmi by státní rozpočet vyšlo na cca 11,2 miliardy korun, zatímco takzvaná levnější předkládaná varianta vyjde na 8,6 miliardy korun. Státní pokladna tedy tímto krokem ušetří cca 2,6 mld. korun, což je z pohledu celkového objemu rozpočtu nepříliš dramatická částka, navíc se jedná o jednoznačně prorodinné a propopulační opatření, které v budoucnu bude pro stát finančním přínosem a vkladem do naší budoucnosti. Opak by byl navíc hazardem s důvěrou mladých rodin a mladých lidí.

Varianta zvýšení rodičovského příspěvku pro všechny rodiče se čtyřletými a mladšími dětmi je správná a fér i z toho důvodu, že rodiče, kteří si již příspěvek vybrali dříve a nastoupili do práce, obětovali čas s rodinou kvůli zaměstnání, ze kterého odvádějí nemalou část svých příjmů státu a podílejí se také na růstu naší ekonomiky. Tak proč by tato skupina měla doplácet na svoji píli, aktivitu a také svoji zodpovědnost?

Další věcí, které je nutné k rodičovskému příspěvku zavést, je samozřejmě i zařazení automatického valorizačního mechanismu rodičovského příspěvku do příslušného zákona, s čímž náš pozměňovací návrh také počítá.

Děkuji vám za vaši pozornost. Děkuji. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji paní poslankyni Hyťhové a prosím paní poslankyni Golasowskou. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pěkný podvečer, kolegyně, kolegové. Dovolte mi, abych se také vyjádřila k připravovanému návrhu zákona, k navýšení rodičovského příspěvku, za klub KDU-ČSL.

Samozřejmě my tento návrh podpoříme, protože jakékoliv zvýšení rodičovského příspěvku pro rodiče, kteří se starají a vychovávají malé děti, je jistě pozitivní a já sama jako máma šesti dětí, které už jsou dospělé a které jsem vlastně s manželem vychovávala, vím, co to stojí práce a všeho, takže o to víc oceňuji ten návrh, který míří ke zvýšení. Nicméně musím říci, že bohužel ten návrh, tak jak jej schválila vláda, je diskriminační pro zhruba 70 tisíc rodin, které vylučuje nároku na tento příspěvek. Jsou to rodiny, které již vyčerpaly rodičovský příspěvek, ať už z toho důvodu, že se zapojily na trh práce a čerpaly příspěvek ve zkráceném režimu.

Chtěla bych zde také poukázat například na zákon číslo 20/2017 Sb., o státní sociální podpoře, kdy byl tenkrát příspěvek zvýšen všem rodičům vícerčat do čtyř let, a to nejen aktivně čerpajícím. Myslím si, že by to mohlo být takhle i v tomto případě. Je také třeba přihlédnout k tomu, že zákonní... (Odmlka pro silný hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní poslankyně, já vám rozumím a požádal bych kolegy v sále o větší klid, případně svá jednání přeneste do předsálí tak, abychom se slyšeli. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji. Je třeba také přihlédnout k tomu, že ti rodiče, kteří čerpali rodičovský příspěvek ve zrychleném režimu, šli často do práce a odvádějí tak do státní kasy daně a pojištění.

Chtěla bych ještě zmínit důvodovou zprávu navrhovaného zákona, kde určité věci vnímám jako rozpor. Je tam například psáno, že je potřeba ocenit péči o malé děti, což je pravda, nicméně přitom tento návrh zákona některé rodiče z tohoto ocenění vylučuje. Další věc, že je potřeba pružně reagovat na možnost slaďování rodinného a pracovního života, a to i v oblasti dávkové podpory rodičů pečujících o malé děti, a přitom navrhovaný zákon vlastně trestá ty rodiče, kteří vyčerpali příspěvek dříve a začlenili se na trh práce. A dále, že navrhovaný zákon má pozitivní sociální dopady na příjemce rodičovského příspěvku, neboť bude celková suma této dávky zvýšena. To je pravda, ale pozitivní dopady jsou pouze pro některé rodiče, a to pro ty, kteří rodičovský příspěvek čerpají.

Proto my určitě ve druhém čtení předložíme pozměňovací návrh, kde budeme navrhovat, aby zvýšení rodičovského příspěvku o 80 tisíc se týkalo také těch rodičů, kteří již příspěvek vyčerpali, nicméně jejich dítě je ještě v tom režimu nároku na příspěvek, to znamená, k 1. lednu 2020 bude mladší čtyř let. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím paní poslankyni Aulickou do rozpravy. Paní poslankyně Aulická. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte, abych i já se vyjádřila k této novele. Musím říci, že o zvýšení rodičovského příspěvku se KSČM snažila už minulé volební období. Není to opravdu poprvé, kdy ta snaha z našeho klubu je, a jsem tedy velice ráda, že pokud to nevyšlo o pár hlasů v minulém volebním období, tak že si myslím, že dnes napříč politickým spektrem se podpoří v prvním čtení tato novela, tedy aby se zvýšil o 80 tisíc korun pro rodiny s dětmi od 1. 1. 2020.

Chtěla bych zdůraznit ale na začátku, že podporujeme variantu, která je předkládána v této novele, a to z těchto důvodů, protože vnímám tu diskuzi a možná bych řekla, že někdy až mediálně hrané argumenty. Musíme si všichni uvědomit, že rodičovský příspěvek je náhrada za ušlou mzdu v době, kdy se staráte doma o dítě. To znamená, že pro nás argumenty typu: skončím rodičovskou dovolenou, chci mít stejně nárok, když mám dítě mladší čtyř let, na to dofinancování, respektive na to zvýšení - opravdu si myslím, že tady hovoříme o dvou různých věcech, které musíme rozlišovat. A pokud chceme podporovat, aby rodiče dobrovolně odešli ze svého zaměstnání, protože chtějí vychovávat a chtějí, aby měli děti, tak ano, je pravda, musíme se postarat o to, aby měli adekvátní výši v té době, kdy se starají o své dítě, a i ta flexibilita rozložení těch čtyř let, ale i možnosti práce tady v době, kdy je rodič na rodičovské dovolené, je, to znamená možnost dalšího přivýdělku, tak si opravdu myslím, že nebudeme, nebo bychom neměli vytvářet jednorázovou sociální dávku v podobě 80 tisíc korun pro rodiče, kteří od 1. 1. roku 2020 už nebudou mít rodičovskou dovolenou, tudíž ji budou mít uzavřenu, protože samotní rodiče si mohou volit délku a i po třech měsících na rodičovské dovolené můžou přehodnotit délku a čerpání své rodičovské dovolené. To znamená, ta flexibilita v současné době je ve velké míře. A opravdu si myslím, že je důležité toto říci, protože mám pocit, že z některých politických stran se jedná jenom o velký populismus.

Chtěla bych říci, že rodiny ve velké míře nerodí děti proto, že vidí nějakou podporu od státu. Je tady velmi roztříštěná prorodinná politika. Ta komplexnost je opravdu nutná a je nutné přehodnotit celkový pojem péče o rodinu ze strany státu. A myslím si, že je přesně vidět, že nečinnost těch předchozích vlád -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní poslankyně, já vás přeruším a požádám kolegy, kteří přicházejí do sálu a usedají mezi nás, aby tak činili v klidu, případně aby svá jednání ještě ponechali venku. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji. - Že nečinnost předchozích vlád řešit tuto situaci se právě projevuje v posledních dvou volebních obdobích. Ano, nedostatek péče o děti od dvou let věku, nedostatek samozřejmě i předškolních zařízení v rámci velkých aglomerací, ale jsou tady i další podpory rodin, ale i pracujících rodin především, protože mám pocit, že i v té politice, která se nyní projevuje, tak se zapomíná opravdu na podporu rodin pracujících, a to si myslím, že bychom si měli uvědomit a opravdu tu komplexnost začít hájit a řešit celkově.

Chtěla bych říci, že k této situaci taky přispěla i vlastně likvidace, hromadná likvidace jeslí v 90. letech a nastavení těch čtyř let, nebo až čtyř let rodičovské dovolené, protože se vlastně ta motivace ubírala k tomu, že budou rodiče s dětmi doma, a jesle tedy nebudou potřeba. Nyní vidíme, že je to opravdu velká chyba. Samozřejmě celá společnost se výrazně změnila, ubírá se jiným směrem. A proto samozřejmě ty dopady, které se bohužel neřešily přes dvacet let, tak nyní nás velmi dohání.

Opravdu velký boom historicky bychom mohli asi říci, že byly naposledy Husákovy děti. Já si myslím, že si to tady asi všichni musíme přiznat. Nyní se nám ta křivka pohybuje víceméně tak na stejné míře. Myslím si, že zhruba před deseti nebo dvanácti, patnácti lety jsme řešili výrazné navýšení a potřebnost nebo výrazný další boom, ale od té doby ta křivka nijak výrazně neklesá ani nenarůstá, opravdu se pohybuje tak nějak ve stejných číslech.

Já musím říci, že jsem velice ráda, že došlo ke konečnému, nechci říct handrkování, ale mediálně to opravdu nebylo nic příjemného ze strany ČSSD, ale i ANO, aby se vůbec dohodly, jaké navýšení, odkdy a především v jaké variantě to bude. Jsem velice ráda, že šly tou zlatou cestou, kterou KSČM prosazovala od začátku, to znamená nárok od 1. 1. 2020 plus otevřené rodičovské dovolené.

Já si opravdu myslím, že bychom měli řešit i další navazující věci, jako je kvalitní předškolní vzdělávání nebo další péče, ať už je to v podobě jeslí, dětských skupin. Tam bychom viděli výrazné úpravy, například to, aby ta péče byla do čtyř let věku maximálně, tak aby děti navštěvovaly kvalitní předškolní vzdělávací systémy. A myslím si ale, že i ta možnost flexibility rodičů, to znamená nějaké zkrácené úvazky, by k tomu byla důležitá. A jednoznačně vnímáme, že i potřebnost zabezpečení nějakého kvalitního bydlení, to jsou jedny z těch, a samozřejmě nějaká jistota pracovních možností rodičů. To jsou ty základní věci, které vedou k tomu, že se dva lidé rozhodnou mít děti, a samozřejmě i více dětí, což stát potřebuje. Nejlépe dva a půl, jak je to spočítáno. A doufám, že to budou většinou tři. Ale chceme tím podpořit a opravdu říci, že ta prorodinná politika by se opravdu měla do budoucna řešit komplexně. Ale za to navýšení o 80 tisíc, po které KSČM volá už opravdu minimálně dvě volební období, jsme rádi, ale bereme to jenom jako začátek podpory prorodinné politiky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Klaus, poté s přednostním právem paní ministryně Maláčová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den. My podpoříme nárůst rodičovského příspěvku. Jenom bych chtěl upozornit na jeden aspekt, aby se nemíchala podpora státu a podpora firem, až bude to připomínkové řízení v tom druhém čtení.

Mně se kolikrát ve škole stalo, že paní učitelka měla první dítě, dostala zaplacenou dovolenou, odešla na rodičovskou čtyřletou nebo tříletou, mezitím se odstěhovala mimo Prahu. Pak měla druhé dítě a zase jsme měli 40 dnů jakoby dovolené pro učitele, zase požadovala zaplatit a bylo to vlastně od nás už z rozpočtu, kde s tím ten zaměstnavatel vůbec nepočítal. A u třetího dítěte zrovna tak.

Čili když podporujeme rodiny, ať je podporuje stát, ale nepřenášejme to částečně na ty zaměstnavatele, tuto bohulibou činnost, aby byly maminky dlouho s dětmi. Je tam taková maličko diskrepance a u chudších společností, což třeba byla škola, to pak, když jsme tam měli dvě tři takové dámy, nebylo najednou docela málo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní paní ministryně. Prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Já bych se teď ráda vyjádřila k těm jednotlivým poznámkám, komentářům, které padly v průběhu této debaty, tak jak jsem přislíbila.

Co se týká té poznámky o nějakém systémovém širším řešení. Tak já v podstatě, a říkala jsem to, zmiňovala jsem to i v úvodním slově, že smyslem tohoto návrhu bylo rychle pomoci a navýšit rodičovskou o 80 tisíc na 300 tisíc korun, tak aby se po 12 letech rodinám pečujícím o nejmenší děti pomohlo. Je pravdou, že se nám tato původně rychlá operace značně prodloužila na základě diskusí v koalici.

Mezitím se stalo, že před měsícem jsme na Radě ministrů EU, na Radě EPSKO, schválili směrnici, takzvanou směrnici work-life balance, která by právě nám měla dát jasné zadání, jak systémově zejména podporu rodin změnit. To znamená, že v době, kdy projednáváme tento návrh na rychlé navýšení, už známe jasné obrysy té work-life balance směrnice, která bude muset být do českého prostředí transponována do příštích tří let.

Nicméně bez ohledu na tu směrnici se domnívám, a uváděla jsem to i v úvodním slově, že předpokladem jakýchkoliv systémových změn je zejména podpora školek a jeslí a také podpora částečných úvazků. To jsou návrhy, které mám připravené. Protože tady padaly úvahy o tom, a já se s nimi neztotožňuji, zkrátit rodičovský příspěvek, nebo obecně rodičovskou dovolenou. Myslím, že to byla paní poslankyně Pekarová Adamová, která říkala, na Západě se podpora rodin omezuje na maximálně rok. Já s tím nesouhlasím. Ale i kdybychom si mentálně tuto možnost přehráli, tak co by se stalo, kdybychom rodičovskou zkrátili na rok? Kam by matky ty děti daly? Je to samozřejmě nesmysl, protože my nemáme odpovídající předškolní péči. To znamená, jakýkoliv předpoklad systémových, zásadních systémových změn je dostupnost jeslí a školek a částečných úvazků. Pak právě můžeme přistoupit k systémovému řešení.

Myslím si, že ten časový harmonogram je jasně dán tou směrnici work-life balance. A tam se budou právě muset řešit tyto věci, automatická valorizace, spodní hranice pro ty tříleté varianty, motivace k návratu do zaměstnání. Protože náš systém rodičovské a mateřské bude muset, pokud budeme muset plnit evropské požadavky, projít systémovou změnou. Protože jednotlivé zásahy do dnešního systému, tak jak byly avizovány, a já to konkrétní provedení neznám, vždycky to závisí na detailech, tak ty by znamenaly zase vlastně rozpad celé konstrukce, celé té dávky a další složitější vypočítávání celého systému.

Ještě bych ráda reagovala na paní poslankyni Pekarovou Adamovou. Není pravda, že se dá při pobírání rodičovské částečně pracovat. Při pobírání rodičovského příspěvku na rozdíl od peněžité pomoci v mateřství mohou ženy nebo muži, matka nebo otec pracovat plně. Takže uvádím to na pravou míru. Pokud pobíráte rodičovský, tak můžete pracovat, jak chcete. A ještě jednou zdůrazňuji, že zkrácení rodičovské, já s tím nesouhlasím, na rok a podobně. A myslím si, že by to byl velmi špatný krok. Protože kam by matky ty své děti daly? Takže je to zásadní předpoklad jakýchkoliv úvah. Než se dostaneme do bodu B, měli bychom zařídit bod A.

Padly tady také dotazy na můj osobní názor ke slaďování práce a rodiny. Já jsem se do práce vracela poměrně brzy. Ale nemyslím si, že to je... (Odmlka pro neklid v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám rozumím, paní ministryně, sál se nám zaplnil, což nás jistě těší. Nicméně požádal bych kolegy, aby byli v takovém klidu, aby se tady dalo dále jednat. Takže jak v pravé části sálu, tak v levé části sálu prosím o klid.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Nemyslím si, že brzký návrat do práce je model pro všechny. Já si myslím, že v rodinné politice je klíčová, a myslím, že to potvrzují veškeré mezinárodní studie, svoboda volby. V podstatě pokud si bude moct každý nastavit svou životní strategii, a podle mě neexistuje privátnější věc než nastavení toho, jak budu pečovat o své potomky. Pokud ta svoboda volby je skutečně vysoká, tak to vede k vyšší porodnosti, ale také k vyšší spokojenosti rodin. A víte, že u nás je rozpadovost rodin opravdu vysoká. Nejenom že každé druhé dítě se rodí mimo manželství, ale ti, co se vezmou, tak se každé druhé manželství rozvede, nejčastěji po třech až pěti letech. To znamená, že si myslím, že svoboda volby a nastavení vysoké míry flexibility, slaďování práce a rodiny je strašně zásadní.

Tolik ke všem těm poznámkám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Je zde faktická poznámka paní poslankyně Pekarové, takže prosím. Vaše dvě minuty, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Vážená paní ministryně, já jenom chci napravit to, co vy tady opakovaně jste sdělila, protože jste zřejmě buďto můj proslov neposlouchala bedlivě, anebo záměrně překrucujete to, co jsem tady říkala ohledně toho zkracování té maximální délky.

Já jsem nikdy, a to opakuji a klidně si to najděte ve stenozáznamu, neříkala, že by se měla zkrátit rodičovská na rok. Já jsem říkala, že v zahraničí je to třeba jenom rok. Ale jako příklad. A říkala jsem, že tedy si myslím, že bychom měli zahájit debatu o tom, jestli ta čtyřletá maximální délka je opravdu potřebná a jestli bychom třeba to neměli zkrátit o rok. Pokud máte problém s porozuměním textu, a která předložka co znamená, tak se vraťte na základní školu. (Rozruch v sále. Námitky v lavicích.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já prosím, abychom nebyli příliš osobní. A paní ministryně bude reagovat.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Já myslím, že není potřeba zvyšovat tu agresivitu tónu. Ale jestli mohu požádat o pozornost, tak i kdybychom zkrátili rodičovskou o rok, tak máme stále tuším, že 40 tisíc dětí, které nedostanou místo v mateřské školce, ačkoliv jim byly tři roky. Takže to by ten problém neřešilo. Takže pokud chceme se bavit o jakékoliv záležitosti ve zkracování rodičovské, a já s tím nesouhlasím, tak předpokladem těchto diskusí je zřízení dostatečných kapacit předškolní péče. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Paní poslankyně Pekarová bude reagovat faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Mě totiž vytočí máloco, takže tady v tomto případě opravdu se cítím být dotčena tím, že se tady překrucují má slova. A opět tedy budu reagovat v tom smyslu, že si ten projev ještě jednou pak následně přečtěte ve stenozáznamu, protože přesně to, co říkáte, paní ministryně, jsem říkala i já. To znamená, naprosto se shodujeme v tom, že ten krok musí být doprovázen tím, že kapacity budou odpovídat potřebě, že budou zvýšené a že ty děti budou mít místo zaručené jak v mateřských školách, nebo případně v dalších typech péče. To jsem říkala. Můžete si to najít. A je to určitě v tomto případě věc, na které se shodneme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Černochová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já bych se chtěla paní ministryně zeptat, co udělali ministři za sociální demokracii, ministři školství pro to, aby se zvyšovala kapacita v předškolních zařízeních, aby obce byly motivovány k tomu, jako např. městská část Praha 2, aby držely jesle? Protože jesle jsou mimochodem u nás pod centrem sociálních služeb, tedy pod zařízením sociálních služeb, které spadá do gesce pod paní ministryni a které se bohužel i díky neschopnosti paní ministryně potýká s nedostatkem finančních prostředků.

Přesto držíme jesle. Přesto držíme a udělali jsme maximální počet míst v mateřských školkách. Dokonce jsme v budovách základních škol zřídili tzv. přípravky, aby už se děti naučily chodit do té velké školy, kde se zřídilo oddělení, které bylo školou mateřskou. To vše děláme my jako starostové. A bohužel ministři za sociální demokracii, kteří měli oblast školství po poměrně dlouhou dobu, tak pro to, aby nám v tomto našem snažení jako starostům pomohli, neudělali vůbec nic. Takže pokud vy tady říkáte, co je potřeba, tak si zameťte před vlastním prahem!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. A nyní jsou zde dvě faktické poznámky. Nejdřív pan poslanec Veselý, poté pan poslanec Čižinský. Pak by opět reagovala paní ministryně. Takže prosím pana poslance Veselého.

 

Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se budu snažit trochu diskusi uklidnit. Principem nebo důvodem, proč tady teď jsme, je zvýšení rodičovské. Na té se shodneme. Prosím, nechoďme se hádat. Jenom obecně...

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, prosím na mikrofon. A prosím o větší klid v sále.

 

Poslanec Ondřej Veselý: Jenom obecně řeknu, že samozřejmě jsou města a obce, které zřizují jesle. I Písek má jesle. A nečekáme něco od státu. Beru to tak, že obce se starají o mateřské školy, jesle a základní školy, kraje se starají o střední školy, stát se stará o vysoké školy. Neházejme prosím všechno na stát. Neházejme všechno na stát. U nás to bylo tak, že když bylo málo míst v mateřských školách, tak kraj vypsal dotační program, Jihočeský kraj vypsal dotační program a z toho se to dalo dělat.

Ale pojďme se teď bavit o tomto konkrétním návrhu. Prosím, nejitřeme emoce. Pojďme se bavit o návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji a děkuji za dodržení času. Nyní prosím pan poslanec Čižinský, poté paní poslankyně Kovářová.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za slovo. Já mám jeden konstruktivní návrh právě ohledně předškolního vzdělávání. Stát zavedl poslední rok mateřské školy bezplatně, což se ale projevuje tím, že obce mají, když se to všechno sečte, několik set milionů schodek, který je tímto způsoben. Takže bych rád vyzval vládu, aby toto řešila, protože ty obce si nezaslouží, aby doplácely na to, že je bezplatný poslední ročník mateřské školy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak. Já se omlouvám za své předchozí vyjádření. Nyní tedy paní ministryně Maláčová s technickou poznámkou, poté paní poslankyně Kovářová. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Byla jsem dotázána, co udělala vládu pro dostatečnou kapacitu předškolní péče, předpokládám pro děti mladší tří let. Tak já myslím, že moje předchůdkyně paní ministryně Marksová zavedla zákon o dětských... nebo prosadila zákon o dětských skupinách. Asi víte, že jesle právně neexistují. Zákon o jeslích byl v roce 2012 zrušen. A pokud paní poslankyně Černochová mluví o tom, že obec nebo její městská část provozuje jesle, tak je to patrně zařízení předškolní péče v režimu živnostenského zákona nebo je to dětská skupina.

Co se týká kromě toho, že se prosadil zákon o dětské skupině, který má být právě náhradou za zrušené jesle, tak jen Ministerstvo práce a sociálních věcí za posledních, tuším, šest let nainvestovalo právě do těchto dětských skupin z evropských fondů - to je potřeba míti na paměti - osm miliard korun. To znamená osm miliard korun investovaných do výstavby a provozu. To znamená zejména platy pečujících osob. Jinak vím, že z evropských fondů jsou také investovány v rámci programu IROP miliardy na výstavbu mateřských školek. Takže myslím si, že ta podpora státu je velmi vysoká. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. A nyní tedy paní poslankyně Kovářová, poté paní poslankyně Černochová s faktickými poznámkami. Prosím znovu o klid v sále. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si myslím, že všichni se shodneme na tom, že navýšení rodičovského příspěvku je správným krokem, a to z toho důvodu, je to podobné jako u důchodů. Stoupají životní náklady. To znamená, že rodiče si takovýto příspěvek zaslouží.

Na druhou stranu musím konstatovat, že ruku v ruce musí skutečně s navýšením rodičovského příspěvku jít péče o rodiče. Spousta věcí se udělalo. O dětských skupinách - tam myslím, že i to je dobrá věc. Na druhou stranu, na druhou stranu, pořád musíme dbát na to, že nedostatek míst v mateřských školách je zásadní. V řádech miliard jsou připraveny projekty. My jsme podávali pozměňovací návrh na navýšení dotačního titulu na mateřské školy. Bohužel zde nebyl jak sociální demokracií, tak hnutím ANO tento návrh odsouhlasen.

A pokud hovoříme, dost často v této souvislosti s navýšením rodičovského příspěvku se hovoří, zda to pomůže k navýšení porodnosti. Všechna fakta a výzkumy udávají, že tomu tak být nemusí, ale v evropských státech, tam, kde garantují místa v mateřských školách, resp. v předškolních zařízeních, tak tam ta porodnost rozhodně narostla.

Takže já myslím si, že vstřícným tónem žádám všechny poslance, žádám ministerstva, aby podporovali financování mateřských škol, resp. předškolních zařízení, i když je to v kompetenci obcí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji paní poslankyni. Poprosím znovu o klid v sále a prosím paní poslankyni Černochovou.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Je smutné, že paní ministryně a její ministerstvo sídlí v obvodu Prahy 2 a neví, že na stejném obvodě jsou jesle zřízené zřizovatelem městskou částí Praha 2. Že toto zákon umožňuje. Dokonce máme dvě detašovaná pracoviště. Jedno v Londýnské a druhé Na Rybníčku. Přijímáme děti od šesti měsíců věku, pobyt je možný až do tří let.

Řeknu vám, paní ministryně, co udělala vláda pod vedením sociální demokracie, konkrétně v rezortu Ministerstva školství. Nařídila přijímání dětí v posledním ročníku, jak už to tady zmiňoval kolega - kdy to bylo, víte na úkor koho? Na úkor - protože to byly papírové děti, ty děti fakticky do té školky nenastoupily. Nakonec jsme to tady horko těžko měnili, aby se ten problém vyřešil. Protože ten problém nastal ve chvíli, kdy rodiče, kteří opravdu potřebovali dostat své dítě do školky, to dítě do té školky dostat nemohli, protože ta školka má nějakou kapacitu. My jsme památková rezervace, takže samozřejmě nemůžeme, nemáme ty budovy nafukovací. Tak to byl jeden obrovský problém, který způsobila vláda, kde Ministerstvo školství měli sociální demokraté.

O inkluzi bych tady mohla povídat další dvě hodiny, ale nechci zdržovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní paní poslankyně Gajdůšková se ještě přihlásila s faktickou poznámkou. Já bych možná jenom požádal, abychom se snažili držet projednávaného tématu. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji, vážený pane předsedající, za slovo. Já jenom fakticky. Už tady byla řeč o takzvaných Husákových dětech. Z této doby bylo kapacit ve školkách dost. Ale v období pravicových vlád, ať už to bylo na městech, nebo na centrální úrovni, se ty budovy školek různě rozprodávaly a privatizovaly. My jsme ve Zlíně samozřejmě měli kapacity naplněné na 60 %. Také jsme museli ty školky uzavírat, aby to to město vůbec utáhlo. Ale nepustili jsme je z města. Nepustili jsme je z majetku města Zlína. Zůstaly k dispozici dětem. Tam, kde to neudělali, tak se s tím samozřejmě potýkají. To, že tam ty peníze na obnovení kapacit byly dále dány, to už zde bylo řečeno.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji a v tuto chvíli končím rozpravu. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo od paní navrhovatelky. (Ne.) Paní zpravodajka má zájem o závěrečné slovo? (Mám.) Má? Tak prosím paní zpravodajku. (V sále je velmi rušno.)

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Já to nechci zdržovat, ale chtěla bych poděkovat všem, kdo se do této košaté diskuze -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní poslankyně, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid. Prosím pokračujte.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Chtěla bych poděkovat všem, kdo se do této košaté diskuze přihlásili. I mužům, až na některou výjimku, kterou jsem už tady komentovala. Jenom bych chtěla podotknout k paní poslankyni kolegyni vaším prostřednictvím Richterové, že tady uvedla, že děti, které jdou předčasně, nebo malí, do předškolního zařízení, jsou ve stresu, že se to pozná ze slin. Tak pak nevím, jestli prosazujete dětské skupiny, kam chodí dětí od jednoho do tří let, protože by tedy podle vás měly být ve stresu.

Já se moc těším na odbornou diskuzi ve výborech. Myslím, že jako garanční bude navržen sociální, takže se na to moc těším. A jak jsem si zapisovala, kdo tady už oznamoval, že bude podávat pozměňovací návrhy, tak jich bude asi opravdu mnoho a závěrečná hlasovací procedura bude určitě zajímavá. Takže děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. To byla závěrečná slova. Nezaznamenal jsem žádné návrhy na vrácení či zamítnutí, takže se nyní budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o garančním výboru.

 

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Má někdo jiný návrh na výbor garanční? Pokud tomu tak není, tak bych zahájil hlasování.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo pro přikázání. Kdo je proti přikázání tomuto výboru? Já vám děkuji.

V hlasování číslo 72 je přihlášeno 183 poslanců a poslankyň, pro 170, proti nikdo. Konstatuji, že jsme tedy návrh přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalším výborům. Navrhuje někdo další výbor? (Hlásí se poslankyně Pastuchová.) Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Já navrhuji k projednání do komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Má ještě někdo nějaký jiný návrh na přikázání dalším orgánům? Pokud tomu tak není, myslím, že jsme návrh všichni slyšeli.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro přikázání komisi. Kdo je proti?

V hlasování číslo 73 je přihlášeno 183 poslanců a poslankyň, pro 151, proti 1. Konstatuji, že jsme tedy tento návrh přikázali k projednání i komisi pro sociální politiku.

 

A pokud tedy není nic dalšího, myslím, že nic nezaznělo, tak projednávání tohoto tisku končím. Děkuji navrhovatelce a děkuji zpravodajce a posuneme se dál. Otevírám bod

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.