Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Tomio Okamura)

9.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní
v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů
/sněmovní tisk 509/ - prvé čtení

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili dne 9. července v obecné rozpravě. Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujala místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová a zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jan Volný.

Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, do které mám v tuto chvíli přihlášeného sice pana poslance Mikuláše Ferjenčíka, nicméně předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura byl přerušen. Takže já vám dávám slovo, zdali máte zájem pokračovat ve svém přerušeném vystoupení. Takže předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura a připraví se pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Mně včera fakt chyběly jenom dvě věty. Tak já řeknu tu poslední a ty další dvě věty a tím pro tuto chvíli v obecné budu končit.

Já jsem chtěl říct paní ministryni v tom závěrečném odstavci, že kdyby ten návrh zákona obsahoval pouze úpravu daně z nemovitostí, to znamená snížení daně, respektive osvobození od daně pro krajinotvorné prvky, a kdyby obsahoval pouze osvobození od daně z příjmů kromě obcí a dobrovolných svazků obcí pouze také pro kraje a stát, že by s tím nebyl žádný problém. Ale protože ten návrh se týká pouhopouhého zvyšování daní, tak proto jenom připomínám, že náš klub navrhl zamítnutí tohoto návrhu zákona. A současně kdyby někdo z kolegů navrhl vrácení k přepracování, že i tento návrh k vrácení k přepracování v hlasování podpoříme.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Další v obecné rozpravě je pan Mikuláš Ferjenčík. Zatím nemám nikoho dalšího přihlášeného. Tak pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem chtěl upozornit ještě na jeden problematický aspekt toho zákona, a to je způsob, jakým se zvyšuje zdanění hazardu, kde vlastně paradoxně ty výherní automaty zůstávají na stejné sazbě. Takže ten nejtvrdší hazard se nechává v současném stavu, zatímco ty ostatní, například loterie, se zvyšují. Takže z hlediska uživatelů je vlastně větší... bude to směřovat k tomu, aby lidé přecházeli od loterií k tvrdému hazardu, což je úplně absurdní z adiktologického hlediska. Vlastně znevýhodňujeme loterie proti automatům v rámci posunu těch sazeb. Tohle je jedna věc.

Druhá věc v otázce zvýšení zdanění tabáku, tak zcela absurdně zvyšujeme zdanění i u těch náhražek, kde jsme ho vlastně teprve nedávno zavedli, a přitom logicky ty náhražky, které jsou zpravidla zdravotně příznivější pro kuřáky, kde největší problém kouření je právě dehet, tak zase zdaňujeme a zase zvýšíme obtížnost toho přechodu z kouření dehtu na kouření tabáku méně škodlivým způsobem.

Takže na tyto dva další problémy jsem chtěl upozornit. A navrhuji přerušení tohoto tisku do konce jednacího dne.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, máme tady procedurální návrh na přerušení tohoto tisku do konce jednacího dne. Takže o tom bychom měli neprodleně hlasovat. (Posl. Faltýnek z lavice žádá, ať předsedající svolá kolegy.) Mám tady žádost o odhlášení, takže já vás všechny odhlásím. Zagonguji.

 

Takže já ještě jednou zopakuji, o čem budeme hlasovat. Pan poslanec Ferjenčík navrhuje přerušit projednávání tohoto tisku do konce jednacího dne.

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 59, přihlášeno 144 poslanců, pro 68, proti 76. Návrh byl zamítnut.

 

Budeme tedy pokračovat v obecné rozpravě. Slovo má pan poslanec Vojtěch Munzar a připraví se pan poslanec Jan Skopeček. Pane poslanče, máte slovo. (V sále velmi hlučno.)

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já jsem si vědom toho, že už jsem včera k tomuto bodu vystupoval, a nevystupoval bych dnes, kdybych si na sociálních sítích nepřečetl výstupy, které nám dávají ministři této vlády...

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak já vás prosím o klid, aby se pan poslanec mohl vyjádřit.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. U pana ministra Vojtěcha jsem si přečetl zajímavý tweet o tom, jaká je závislost našich občanů na alkoholu a že to zvýšení daní je krok správným směrem a že vláda jedná a koná. Já bych poprosil členy vlády, aby nadále nešířili toto nové fake news, že tento návrh předkládáte kvůli snižování spotřeby alkoholu, kouření, závislosti na lihu a podobně, protože se skutečně jedná pouze o jednu motivaci z vaší strany a tou je zvyšování daní, ale lepení děr v rozpočtu. Vy tady obracíte de facto příčinu a následek. Dokonce i v důvodové zprávě k tomuto návrhu je napsáno od Ministerstva financí, že to maximálně povede k mírnému snížení poptávky po lihu a po kouření. Takže prosím, už dále toto fake news nešiřte. Ta vaše motivace je skutečně vetknuta do názvu tohoto tisku a do názvu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů.

Kdybyste přišli s tím, že některé daně snižujete, jiné daně snižujete, tak bychom o tom mohli jednat a i bych vám tu motivaci uvěřil, že chcete snížit poptávku po návykových látkách. Nicméně tak to skutečně není. Vy dokonce popíráte i to, co máte napsáno v programovém prohlášení vlády... (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak já vás musím ještě jednou požádat o klid, aby se pan poslanec mohl vyjádřit.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já to zopakuji. Vy dokonce tímhle svým přístupem popíráte to, co máte napsáno ve svém vlastním programovém prohlášení vlády, kde hovoříte o daňové neutralitě, resp. o principu daňové neutrality. Ve skutečnosti ten princip využíváte pouze v případech, že někdo jiný chce snížit daně. Pak voláte o principu daňové neutrality, abyste neměli propad v příjmech rozpočtu. Když chcete daně zvýšit, tak jste na tento princip velice rychle zapomněli.

Dám vám jeden příklad. Já jsem interpeloval paní ministryni ohledně poplatku za návrh na vklad, který tento daňový balíček obsahuje, a zároveň daň z nabytí nemovitosti. Ona mi tady odpověděla, že - odcituji to: "Pojďme se tedy o to zasadit, a to tady teď asi nevyřešíme, pojďme to zasadit do kompletní změny a koncepce majetkových daní. I z pohledu třeba různých osvobození, která máme na dani z příjmu atd. To by bylo fér. Ale vytrhnout toto minus 13 miliard a vyčítat nám poplatek, který notabene dlouhá léta nebyl změněn, a ty úkony tam diametrálně narostly, přibyl počet účastníků, kterými stát získá pár desítek milionů, to je prostě naprosto nepoměrné."

Cituji to tady proto, abyste viděli, jaký je tady rozdíl. Když my voláme po zrušení daně z nabytí nemovitosti, tak paní ministryně argumentuje propadem v příjmech rozpočtu, a najednou zapomíná na princip daňové neutrality v případě, že nám předkládá samotný daňový balíček, který má jediný cíl: zvýšit některé daně a zvýšit náklady na pořízení vlastního bydlení prostřednictvím správního poplatku návrhu na vklad a i zvýšení životních nákladů prostřednictvím zrušení osvobození daně z plynu pro domácí kotelny.

Já musím říci, a říkal jsem to tady už včera, že postup této vlády ohledně bydlení je velice macešský, protože svými kroky neustále komplikuje a zdražuje pořizování vlastního bydlení. Zároveň odmítá zrušení daně z nabytí nemovitosti, zároveň nám předkládá návrh na zvýšení tohoto správního poplatku, návrh na vklad, zároveň nám předkládá návrh novely zákona o ČNB, který povede jenom k dalšímu zpřísňování hypoték, a to všechno komplikuje přístup k vlastnímu bydlení. Mnoho lidí tím vyhání od pořízení vlastního bydlení do nájmů a díky tomu se zvyšuje poptávka po nájmech. Nájmy se tím pádem zvyšují. Životní náklady na bydlení se zvyšují a to bohužel nedoženete zvyšováním důchodů.

Teď rušíte, nebo chcete zrušit osvobození z daně na plyn pro domovní kotelny, což dosáhne, toto opatření, negativně na životní úroveň 400 tisíc domácností. A snad podle samotné důvodové zprávy navrhované zrušení osvobození dopadne právě nejvíce na nízkopříjmové skupiny obyvatelstva. A pak se, když děláte tyto kroky, divíte, že tlak na sociální systém se neustále zvyšuje.

Další věc, ke které se chci vyjádřit, to jsou ty pojišťovny. Já už jsem to tady říkal včera. Vy saháte na rezervy, které tady pojišťovny dlouho tvořily. Je to vlastně trest za odpovědné jednání. Ale je to také signál trhu, že tvořit rezervy v české ekonomice se nevyplácí. Takovéto signály nestabilního podnikatelského prostředí v tak otevřené ekonomice, jako je ta naše, s takovým podílem zahraničního kapitálu, povedou jen ke zrychlenému odlivu kapitálu pomocí dividend z České republiky. Je to signál trhu. Je to signál investorům, že peníze na rezervách nejsou před chtivostí státu nijak chráněny. Dnes jsou to rezervy pojišťoven. Ale kdo bude dál, až zase bude chybět v rozpočtu? Kdo je na řadě? Banky, firmy a jejich rezervy, nebo dokonce domácnosti a jejich úspory?

Takže za prvé pro mě je to nebezpečný precedens do budoucna. Za druhé je to jednoznačně demotivační nástroj pro vytváření jakýchkoliv rezerv a úspor. A jak víme, úroveň soukromých úspor determinuje úroveň investic v ekonomice. Ale proč by se vláda měla zdržovat nějakými ekonomickými principy? Ministerstvo financí bohužel dnes funguje zejména jako účetní a má pouze účetní přístup k rozpočtu. Dávno jste rezignovali na nějakou skutečnou fiskální politiku.

A zakončím svoje krátké vystoupení pouze povzdechnutím, že k takto důležitému zákonu nebyla zpracována RIA. Myslím si, že by RIA měla být zpracována. Proto dávám návrh na přerušení projednávání tohoto tisku do doby zpracování RIA. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, poznamenal jsem si váš procedurální návrh. Takže já zagonguji. Pan poslanec Munzar navrhuje přerušit projednávání do zpracování RIA. Takže já ještě jednou zagonguji, abychom mohli přistoupit k hlasování. Žádost o odhlášení, takže já vás všechny odhlašuji, přihlaste se svými hlasovacími kartami. Myslím, že budeme moci přistoupit k hlasování.

Jenom ještě zopakuji. Pan poslanec Vojtěch Munzar navrhuje přerušit projednání tohoto tisku do zpracování RIA.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 60, přihlášeno je 145 poslanců, pro 63, proti 81. Návrh byl zamítnut.

 

Budeme tedy pokračovat v obecné rozpravě, do které mám přihlášeného pana poslance Jana Skopečka. Teď tedy naskočila faktická poznámka. Pan poslanec bude galantní, takže paní poslankyně Procházková, přestože jsem už vyřkl jeho jméno. Děkuji. A vaše dvě minuty, paní poslankyně. Prosím.

 

Poslankyně Věra Procházková: Já vám velice děkuji, dobrý den. Já mám jenom poznámku ke svému předřečníkovi panu poslanci Munzarovi prostřednictvím předsedajícího. Já bych vás chtěla poprosit o jednu věc. Prosím vás, neříkejte nám, co kde máme říkat, ani nám poslancům, ani našim ministrům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Jana Skopečka v obecné rozpravě a připraví se pan poslanec Jiří Kobza. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Hezké odpoledne, dámy a pánové. Já jsem vystupoval poměrně obsáhle včera v odpoledních hodinách, čili se omezím jenom na to, co chci, aby nezapadlo po té včerejší debatě. Chtěl bych zopakovat dva dotazy paní ministryni a zároveň bych ji chtěl poprosit, aby na ty dotazy, kterých tady včera zazněla spousta, reagovala ještě v rozpravě, nikoliv v závěrečném slově, abychom na ni mohli reagovat.

Moje dotazy, které k ní mířily, byly dvojího rázu. Ptal jsem se, proč vlastně v důvodové zprávě využívá argument růstu reálných mezd a inflace pro to, že je potřeba zvýšit spotřební daně, a tento argument oslyšela, nebo ho nerespektovala ve chvíli, kdy jsme navrhovali zvýšení základní slevy u poplatníka u daně z příjmu fyzických osob. Protože ta logika, jestliže používáte logiku zvyšujících se reálných příjmů a inflace pro to, že je potřeba zvýšit spotřební daně, tak by stejná logika měla platit i u zvýšení základní slevy. Protože když se nezvyšuje, tak vlastně roste reálné daňové břemeno poplatníků.

Pak jsem chtěl ještě od vlády vysvětlit, a vlastně i proto jsem navrhoval zamítnutí v prvním čtení, abyste nám vysvětlili, paní ministryně a pane ministře zdravotnictví, váš rozpor, kdy pán ministr říká, že to zvýšení spotřební daně povede k poklesu spotřeby alkoholu, a vy argumentujete, že to povede k nárůstu daňových příjmů v rozpočtu poměrně vysokých. Tak chci vysvětlit tento rozpor dvou členů stejné vlády. Podle mého názoru ta argumentace je dichotomní a není možné používat oba argumenty najednou.

A pak poslední věc. Ještě jednou výzva kolegům i poslancům hnutí ANO, aby se nenechali zmást. Skutečně nejde o žádné zdravotní aspekty, které by chtěla tato vláda tímto řešit. Tím cílem je skutečně jenom naplnit dalšími příjmy státní rozpočet, aby Ministerstvo financí a celá vláda mohly více přerozdělovat. Ten argument je jednoduchý. Podívejte se do důvodové zprávy, navýšení jakých příjmů z tohoto zákona vyplývá.

Když se podíváte, tak největší inkaso, největší nárůst příjmů, najdete u zdanění technických rezerv pojišťoven. Určitě se shodneme v tom, že když zdaníme technické rezervy pojišťoven, určitě se nesníží spotřeba alkoholu ani cigaret v České republice. A jestliže ten zákon je především o příjmu ze zdanění těch technických rezerv, tak tu argumentovat dominantně zdravotními aspekty je prostě falešné, zavádějící a není to fér nejen vůči poslancům, ale i vůči veřejnosti. Že tím snižujete stabilitu finančního systému, tím dodatečným zdaněním rezerv, vůbec nemusím říkat.

Myslím si, že řada poslanců i hnutí ANO, koalice, kandidovala s tím, že nechce zvyšovat daně. Tento balíček daně dále zvyšuje. Znovu se zamyslete nad tím, jestli chcete plnit svůj předvolební slib, nebo nechcete. Můžu vás uklidnit, už dneska jste šampioni, co se týče velikosti daňového břemene. Paní ministryně je šampionkou mezi ministry financí. Ještě nikomu se nepodařilo jako paní ministryni Schillerové uvalovat na české daňové poplatníky, ať už občany, nebo firmy, vyšší daně, než uvaluje tato vláda nyní.

Čili paní ministryně, už dneska jste šampionkou, co se týče výše daňového břemene, a je zbytečné v této soutěži dál pokračovat. Stěží vás už někdo dohoní. Překonala jste jak pravicové, tak levicové vlády. Tu medaili už vám nikdo nevezme. Díky vám máme historicky nejvyšší daně. Nezvyšujme je ještě dál.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan poslanec Skopeček. Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Jiřího Kobzu a připraví se pan poslanec Petr Bendl. Prosím.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré odpoledne, dámy a pánové, kolegyně a kolegové. Včera jsem velmi pozorně poslouchal projev pana ministra zdravotnictví, který nás tady zásobil spoustou dat o tom, kolik alkoholu se vypije v České republice a jak je nutné tu cenu zvýšit, aby se tato spotřeba snížila.

Jak asi víte - abych ilustroval tuto okolnost - já jsem strávil jedenáct let v zemi, kde platí absolutní prohibice, a můžu vám říct z vlastní zkušenosti, že na snížení spotřeby alkoholu to nemělo vůbec žádný vliv. Jediné, co se stalo, je, že samozřejmě ten alkohol z černého trhu, protože nebyl zdaněn tak drakonicky, byl výrazně levnější a dostupnější.

Je zřejmé, že rozpočet na rok 2019 má problém. Je zřejmé, že s tím, jak zpomaluje ekonomika, je jasné, že se nepodaří naplnit příjmovou složku. A je celkem pochopitelné, že vláda hledá způsoby, jak tuto složku nahradit někde jinde. Způsoby jsou různé. Zvyšování daní, širší uplatňování už tak drakonických pokut za nějaké nesprávné vyplnění nějakého formuláře, který si určitě vymyslí na Finanční správě nebo prostě někdo další, aby se to náhodou živnostníci, a obzvláště ti, kteří si všechno musí dělat sami, nestačili naučit. Je také možné si na to půjčit. Ale k mému velkému překvapení tady nezazněl ten čtvrtý způsob, že by vláda začala šetřit a že by začala přemýšlet, kde ořezat výlohy, které nejsou bezprostředně nutné.

Takže já bych se přikláněl spíš k tomu čtvrtému způsobu a dovolil bych si poprosit paní ministryni, kdyby se spíš zamysleli nad snížením výdajové složky než nad tím, jak odřít občany ještě víc, aby se naplnila krvácející nebo nedostatečná příjmová složka. Protože například uplatněním paušální daně na drobné živnostníky, kterých je přes milion, by se ušetřil obrovský kontrolní aparát. A to už by samozřejmě také stálo za to. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já nyní přečtu jednu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Vlastimil Válek mezi 14.30 a 15.45 z pracovních důvodů.

Další a zatím poslední přihláška - vystoupí pan poslanec Petr Bendl. Nemýlím-li se, vaše premiéra po určité pauze, abych tak řekl. Tak prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Jako dvakrát zvolený poslanec do této Sněmovny během jednoho volebního období. Asi to je moje premiéra. Děkuji, pane předsedající.

Kolegyně, kolegové, já nebudu dlouhý. Ale ze zkušenosti vím, že se často ministři vyhýbají odpovědi na otázky ještě v rámci normální debaty, neboť se vystavují riziku, že budou tázáni námi, kteří nemáme přednostní právo vystoupit. A já si nejsem úplně jistý, že paní ministryně bude mít odvahu odpovědět zejména na otázky, které jí zde položil Zbyněk Stanjura, náš kolega. Neboť je považuji za závažné, chci avizovat, že při vědomí toho, že ta vládní většina, která už tady natěšeně čeká, až to skončíme tuhle debatu a honem ze stolu s tím a jdeme na něco jiného.

Byly tady ale řečeny některé věci, které by vás minimálně aspoň měly zajímat, neboť jak zde bylo zmíněno, tento zákon nemá aktuální RIA, nemá zpracovaný dopad na podnikatelské prostředí, využívá se RIA z roku 2015. Pan kolega Stanjura tady z ní citoval, pro ty z vás, kteří berete svou práci vážně, to nemohlo být jenom tak, jako pro nic za nic, že se s tím jako nepočítá, že je v zásadě jedno, co je tam napsané. Možná by vás ty dopady zcela vážně zajímat měly, abyste věděli, co se na vás kde vyvalí.

V oblasti zemědělství v okamžiku, kdy sáhnete na rezervní zdroje pojišťoven, a Česká národní banka tady avizovala v rámci připomínkového řízení, že dojde, nebo může dojít k poškození trhu pojišťovnictví - jsme v situaci v oblasti zemědělství, kdy jsme na hraně velké krize. Ti z vás, kteří se v tom pohybují, vědí, že to katastrofální sucho, které tady je, může poničit doslova a do písmene český zemědělský a potravinářský průmysl a že je složité se pojišťovat v oblasti zemědělství, dokonce existují rizika, která jsou tzv. nepojistitelná, a naopak stát se snaží motivovat zemědělce k tomu, aby se pojišťovali, a k těm, kteří se pojišťují, se snaží chovat lépe, neboť i oni sami mají zájem na tom, aby chránili svoji živnost před případnými riziky, v případě, že tak činí, stát jim pomáhá více a motivuje je k tomu. V okamžiku, kdy sáhnete na zdroje pojišťoven, tak to asi něco bude znamenat, něco to na tom trhu udělá. A mě by zcela vážně zajímalo, co to udělá v situaci zemědělců, kteří mají zájem se pojišťovat. Bude to znamenat zdražení v té situaci, ve které jsou? Bude to znamenat menší úroveň pojištění? Třeba to nic neznamená. Třeba Česká národní banka nemá pravdu, když říká, nebo když avizovala tuto připomínku - jak jsem pochopil, nebyla úplně vypořádána, respektive byla vypořádána tak, že byla pominuta. Je potřeba, abyste věděli, že to riziko tady existuje, a proto jsem vám ho tady chtěl říct.

Zcela určitě bych chtěl požádat paní ministryni, ať už to hlasování dneska dopadne jakkoliv, aby nám informaci o negativních dopadech - aktuální informaci - o negativních dopadech zákona o podnikatelském prostředí dala k dispozici, nebo alespoň nás o tom informovala, tak abychom byli schopni, i vy, kteří za to ponesete nadšeně největší odpovědnost, věděli, kam jste vlastně šlápli. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan poslanec Petr Bendl. V tuto chvíli nemám žádnou - tak, máme. Pan poslanec Ferjenčík - faktickou, nebo do obecné? Do obecné? Tak ano. Jste jediný, takže prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem doufal, že se paní ministryně přihlásí ještě do obecné rozpravy, aby odpověděla na dotazy. Bohužel se k tomu zřejmě nechystá. Já ještě dva dotazy položím a doufám, že je zodpoví aspoň v závěrečném slově.

Ten první dotaz je, proč navrhuje zvýšení daní, když slibovala, že je zvyšovat nebude. To je první, základní dotaz.

A druhý dotaz je, jakým způsobem připraví státní rozpočet na to, aby až se propadnou příjmy státního rozpočtu v důsledku tohoto zákona zhruba o 10 mld. korun po roce 2022, jakým způsobem nachystá rozpočet na tento propad. Protože mně přijde extrémně nefér vůči budoucím vládám, že teď vláda jednorázově zdaní rezervy pojišťoven, ty peníze využije ve volebním roce 2021 a potom na tu následující vládu čeká výrazný propad, protože pojišťovny nejen že už nebudou mít ty rezervy, které by danily, ale především budou mít daleko nižší zisk, protože ony budou muset kompenzovat ty teď zaplacené daně. Ve chvíli, kdy jim sebereme zhruba roční výnos, tak logicky budou muset šetřit. Takže by mě zajímalo, jakým způsobem připraví rozpočet na tuto situaci, kdy budoucí vlády připravuje o peníze, které se chystá utratit teď. A já nemám žádné indicie o tom, že by se teď chystala nějaká investice jednorázová, na kterou by bylo potřeba krytí z těchto zdrojů. Místo toho se to dává normálně do běžných výdajů. To mi přijde extrémně nezodpovědné. Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ještě mám do obecné rozpravy - pan poslanec Stanislav Juránek se nám hlásí. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Vážený pane předsedající, paní ministryně a všichni ostatní kolegové, já bych chtěl říct jeden důvod, proč by bylo dobře tuto záležitost dopracovat, a to na základě zkušenosti, kterou nemám jenom já sám, mají ji zcela určitě ještě nejméně moji kolegové hejtmani, nebo tady vidím prostřednictvím předsedajícího bývalého primátora hlavního města Prahy, a jsou zde samozřejmě současní hejtmani. A já bych chtěl upozornit, že je velice dobré, abychom se podívali na pojišťovny právě tím způsobem, že v současné době, kdy jsme se rozhodli, že Fond národního majetku, ty peníze zařadíme do rozpočtu, tak již nemáme dostatečnou rezervu na to, abychom dokázali pokrýt veškeré náležitosti, které vzniknou v případě takových povodní, jako byly v roce 2002 a 2006.

Já ten propočet úplně přesně nemám, ale myslím si, že by bylo velmi dobré, kdyby se tento propočet udělal zcela určitě, i když toto postoupí do druhého čtení, tak tady toto velice vřele doporučuji a určitě tímto směrem půjdu. Protože v okamžiku, kdy v budoucnosti nebudou mít pojišťovny dostatečné rezervy, tak bude tady tato záležitost hrazena z rozpočtu státu. Jsou samozřejmě dvě cesty. Můžeme tady toto schválit, můžeme jít touto daňovou cestou, ale pak tuto věc musíme mít zakomponovánu v každém rozpočtu, který budeme v budoucnu schvalovat.

Moje zkušenosti jsou, že ta částka je velká, že se dotkne toho rozpočtu, a proto prosím, abychom tady bez ohledu na to, jak budeme pokračovat s tímto daňovým balíčkem, abychom se tak velmi, velmi pozorně podívali právě na pojišťovny. Protože v těch dalších povodních, které už nebyly tak velké, se podařilo většinu nákladů, které se dotkly právě povodní, vyřešit nikoliv z rozpočtu státu, ale právě prostřednictvím pojišťoven. Tato záležitost je poměrně velmi složitá, protože jsem se setkal s dvěma těmito velkými povodněmi, a protože tehdy nám pomohla i Evropská unie svými dotacemi na odstranění (následků) těchto povodní, na což nám už nepřispěje podle toho systému, ve kterém se teď, v současné době, jede, tak prosím, aby se tady tato záležitost skutečně zakalkulovala.

Já tedy i z tohoto důvodu říkám, že je dobré, aby tento balíček byl dán k dopracování a aby byl předložen následně i s těmito dořešenými věcmi. Samozřejmě druhá varianta je, že tato záležitost bude řešena ve druhém čtení.

Nicméně tady skutečně apeluji, paní ministryně, na to, aby tato záležitost byla dobře propočítána, a chci říct, že ani v minulosti, ani v současnosti nebyly všechny pojišťovny schopny plnit a naplnit všechny požadavky, které vznikly z těchto mimořádných událostí.

Vrátím se k tomu, že možná se v tuto chvíli zdá, že je sucho. Ale sucho a povodně, to jsou přesně ty věci, které se vzájemně doplňují, protože právě momentální situace, která je, vede k tomu, že potom dojde k přívalovým dešťům, nebo dojde k jiné situaci, která způsobí na jedné straně povodně. To znamená, abychom se nenechali ukolébat suchem, abychom počítali s tím, že tato situace tady může nastat. Ty dvě velké povodně nastaly v průběhu čtyř let, 2002 a 2006. Není nic rychlejšího než zapomenutí na to, co se při těch povodních stalo. Předtím byla povodeň v roce 1997 - a v roce 2002 už si to nikdo nepamatoval a najednou byli všichni překvapeni, že je tady znovu velká povodeň.

Já jsem rád, že k těm povodním v současné době v takovémto rozsahu nedochází, ale velice prosím, abychom tady s touto rezervou počítali. A znovu říkám, to řešení je dvojí. Buď budeme počítat a necháme určitou sílu a ponecháme ji pojišťovnám, anebo ta druhá část, že s tímto budeme muset počítat v tom velkém a při tom velkém rozsahu v rozpočtu. V obou případech tuto záležitost, protože jsem ji osobně prožil naprosto bezprostředně v Jihomoravském kraji, prožil jsem ji se svými kolegy hejtmany, kterých se to dotklo, tak tohle považuji za tak důležité, že to budu připomínat jak v rámci tohoto daňového balíčku, tak také v rámci rozpočtu na příští rok.

Děkuji vám za pozornost a znovu zdůrazňuji, z toho pohledu si myslím, že by bylo dobré nechat tuto záležitost daňového balíčku k dopracování.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. Takže jako první vystoupí pan poslanec Dominik Feri a připraví se pan poslanec Petr Bendl. Tak pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, když jsme se tu bavili o povodních, paní ministryně je právnička, to znamená, že ví, že stále na advokátním tarifu lpí 20procentní tzv. povodňová daň, byť to nespadá do její gesce... (Odmlka pro neklid v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás požádám o klid, protože je pravdou, že je tady vyšší hladina hluku. Aby se pan poslanec mohl vyjádřit. Tak prosím. Já vám nastavím čas taky.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji, pane místopředsedo.

Byť to nespadá do její gesce, ale s ministryní spravedlnosti to může konzultovat a tu vyhlášku jí pomoci připravit a narovnat podmínky tak, jak mají být. V každém případě si nemyslím, že bychom takto zásadní změnu, daňový balíček, měli diskutovat, byť jenom diskutovat, za tak turbulentní politické situace, a proto navrhuji přerušení do příští schůze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže navrhujete přerušení do příští schůze. Dobře. Je to váš návrh. Takže vás odhlásím, přihlaste se, prosím, znovu svými hlasovacími kartami. Radši zagonguji, ale jsme tady jinak v dostatečném počtu. Ještě vteřinku počkáme, jestli se někdo dostaví. Ano, tak myslím, že víme, o čem budeme hlasovat.

 

Pan poslanec Feri navrhuje přerušení do příští schůze Poslanecké sněmovny.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 61 je přihlášeno 173 poslanců, pro 80, proti 91. Návrh byl zamítnut.

 

Dále se s faktickou poznámkou v obecné rozpravě hlásí pan poslanec Petr Bendl a připraví se pan poslanec Stanislav Juránek. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já jsem prostřednictvím pana předsedajícího chtěl říct panu kolegovi Juránkovi, že se mýlí. Vláda si nebere ty peníze, těch 10 nebo 11 miliard proto, aby je pak nějakou formou vrátila těm, kteří se mohli pojistit a nepojistili anebo se jim toho pojištění nedostalo. Oni ty peníze chtějí utratit ve státním rozpočtu. Takhle jednoduché to zcela bezpečně je. A všichni ti, kteří se pohybovali kolem povodní v roce 2002 nebo třeba i v roce 1997, mezi které já jsem patřil, já jim chci jenom připomenout, že škody napáchané povodní jsou mnohonásobně nižší než škody napáchané suchem. Mnohonásobně nižší. Když se podíváte na to, kolik Českou republiku stálo, případně finance, které jsme využívali z Evropské unie, obecní a krajské peníze atd., a spočítáte to dohromady, tak si přidejte minimálně nulu a pak se můžete o něčem takovém bavit. Takže když něco takového přijde, tak zcela určitě ani těch 10 miliard stačit nebude. To bude jenom kapka v moři.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Další, zatím poslední přihláška na faktickou poznámku pan poslanec Stanislav Juránek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Já tady nebudu polemizovat vaším prostřednictvím s kolegou Bendlem, ale chci ještě doplnit jeden svůj návrh, který zazněl minule. Já jsem tam navrhl, že by mohlo být prodloužení lhůty o 30 dnů, ale neprojednal jsem to s ministerstvem a s předkladatelem, tzn. navrhuji prodloužení v délce 20 dnů a důvodem je právě to, abychom byli schopni dohledat všechny náležitosti, které se týkají jednotlivostí, které jsou v tomto zákoně.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, reflektuji váš návrh, již jsem si to poznamenal a opravil. Nyní se rozhlédnu po sále, zdali je zájem ještě o někoho, kdo by chtěl vystoupit v obecné rozpravě. Nikoho nevidím, takže obecnou rozpravu končím a táži se, zdali je zájem navrhovatele o závěrečné slovo, případně zpravodaje, jestli má zájem také. Nemá pan poslanec zájem, takže paní ministryně, je to vaše sólo. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, děkuji, že jsem se dostala k tomu, abych se vyjádřila, shrnula, záměrně jsem to udělala na závěr, protože jsem chtěla vyslechnout všechny vaše připomínky.

Dovolte, prosím, abych uvedla na pravou míru naprosto věcně a technicky, jak je to s rezervami pojišťoven. (Obrací se na předsedajícího kvůli zjednání klidu v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás poprosím o klid, aby se paní ministryně mohla vyjádřit. Prosím o klid. Jestli neprojednáváte věci související s tímto tiskem, tak prosím, abyste je projednali v předsálí. Prosím, paní ministryně.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Aby to bylo dobře pochopeno, tak půjdeme do historie. Mně leželo v hlavě, proč to tak strašně vadí. A řeknu vám, o co jde. Řeknu vám, jak je to skutečně podle zákona. Řeknu vám to jako člověk, který dělal 25 let v daních.

Když se v roce 1993 přijal zákon o rezervách, tak tam byl limit pro pojišťovny, že vytvořená rezerva nesmí překročit 60 % předepsaného pojištění. Takže nebylo možné tvořit rezervy jako daňově účinné prosím. Nikdo nebrání pojišťovnám, ať si tvoří rezervy, jak chtějí. Ale chceme limit na daňově účinné rezervy, jako má každá jiná právnická osoba v této zemi. Chápeme se? Jako mají banky, jako mají další, jiné instituce. Proč má sektor jeden jediný takovouto výhodu? Proč si může vytvořit rezervu, jak chce velkou, tím pádem snížit základ daně a odložit si daň v čase podle své úvahy? To nikdo tady nemá a v této zemi to taky nebylo, když se tehdy přijal zákon o rezervách. A najednou jsem to našla včera. Našla jsem to až včera. Do března roku 2000 ten limit skutečně existoval a pak byl zrušen... (Další odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás poprosím ještě jednou o klid, aby se paní ministryně mohla vyjádřit!

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Pak byl zrušen na základě pozměňovacího návrhu pana poslance tehdy, já ho neznám, uvedu jeho jméno, dohledala jsem si to skutečně z relevantních zdrojů, pana poslance Suchánka. Údajně byl za ODS. Takže v podstatě od té doby tady máme výjimečný sektor. Takže v podstatě vy uzavřete pojistku např. na 500 korun měsíčně a proti tomu si ta pojišťovna může vytvořit rezervu podle své úvahy, účetní rezervu, tak, jak si myslí, že by mohla být hodnota škodné události. Říkám to prosím vás lidově, srozumitelně pro ty, kteří se v tom nepohybují. A tu ale si započte jako daňově odečitatelnou, daňově uznatelnou. Takže my chceme jediné - my chceme, ať si příště ty rezervy tvoří tak jako každý jiný právnický subjekt. Ať mají tam určité minimum, jak říká Solvency II, pak ať si je klidně tvoří velké, nebo jak chtějí velké, ale každopádně už ne jako daňově uznatelné.

Takže já rozumím, pane předsedo Kalousku, že se to téma vracelo. Ono to ty úředníky strašně štvalo na Ministerstvu financí. Řekl jste to správně včera.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já bych vás požádal, abyste poslance oslovovala pouze mým prostřednictvím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Já nemusím, já můžu přímo. Já můžu přímo. (Ruch v sále.) Já můžu přímo, ano.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dobře. Je pravda, že poslanci jenom přímo, ale pak se to občas zvrtne tady.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Já vás všechny velmi, velmi ctím. Já bych si nedovolila porušit. (Předsedající: Dobře.) Říkám to potřetí už tady. Jednací řád.

To znamená, štvalo to ty úředníky Ministerstva financí, vracelo se to, až narazili na ministra, který prostě nehájí žádný sektor. A to jsem já. Proto je tento návrh. Takže prosím vás, mluvme pravdu. Nejedná se o žádnou sektorovou daň. Ten výsledek má být takový, že pojišťovny nebudou si prostě už přesouvat nebo odkládat zdanění. To znamená, že není pravda, že by to nemělo žádný význam beze změny sazeb. Naopak. Vezměte si, pokud by i jiní podnikatelé měli možnost si daň sami odložit na později, myslím si, že každý z nich by to udělal. Ale oni, bohužel pro ně, a pojišťovny, bohudík pro ně, jak to vyplývá z té včerejší debaty, tuto možnost prostě nemají. Takže prosím nazývejme ty věci správnými jmény a po pravdě.

Já bych ještě řekla jednu věc. To, že tady včera padlo, že si tady vlastně jednorázově vláda pro sebe vytváří příjmy. Jestli jste studovali, a já jsem to tady včera řekla v úvodním slovu, zopakuji to. Máme to ve vládním prohlášení. Mám ho tady na stole. Půjčím komukoliv z vás. To znamená, že rok a půl to pojišťovny vědí. Teď je to v legislativním procesu, balíček, bude to účinné 2021 a po debatě s nimi - a já hned uvedu přesné termíny, kdy jsem se s nimi sešla, případně můj náměstek s jeho týmem, mám to tady, včera jsem si to vytáhla - tak vlastně jsem to po debatě rozhodla rozložit na rok 2021, 2022. Kdy jsou volby? V roce 2021. Chystáte se vyhrát volby, říkáte to každý den v médiích, takže prostě to asi nechystá si tato vláda pro sebe. Jestliže to je na rok 2021, 2022, ne?

Navíc se to nedotkne všech pojišťoven. Dotkne se to pojišťoven, které skutečně, a jsou to některé i velké pojišťovny, já jsem s nimi mluvila, takže vím, že je to trápí, které skutečně si ty rezervy natvořily. A říkám, není to sektorová daň, ať si tvoří rezervy, jaké chtějí, ale ať tam existuje limit do budoucna, stejně oni si tu daň jenom odložili. Takže my říkáme: v nějakém čase ji doplaťte a pak ji tvořte všichni stejně. To znamená, jako daňově uznatelnou ve výši toho minima, tak jak říká evropská směrnice Solvency II a jak k tomu přistupují v jiných zemích Evropské unie.

Dovolím si ještě v návaznosti na dopis, který poslala Česká asociace pojišťoven a kterou tady včera citoval pan předseda Stanjura, že ten dopis v jedné své části udává, že "pokud bude nová úprava přijata, tak dojde ke snížení tvorby rezerv, tedy že pojišťovny k ní nebudou motivovány." Cituji z toho dopisu. Takže toto je v zásadě přiznání toho, že pojistné rezervy se netvoří pouze a jen na základě objektivních ukazatelů a pojistně matematických modelů, tak jak tady bylo včera celé odpoledne uváděno, ale důležitou roli v tomto směru hraje také daňové plánování. Jednoznačně v tom hraje roli. To znamená, ta pevná, daná a neměnná pravidla pojistné matematiky, tak jak tady včera padalo, která tu uváděl pan předseda Stanjura, tak pevná asi zase nebudou, anebo do nich vstupuje mimo zájem pojištěnců a stability finančního trhu ještě aktuální výhodnost tvoření či rozpouštění daňové rezervy v návaznosti na vývoj sazeb a množství volné likvidity, kterou pojišťovna aktuálně má. Toto je právě důvod, proč se ta úprava provádí. To zamezení přesouvání zisků a možnost odložení plateb daně, které nemůže si běžný podnikatel, běžná právnická osoba, ani ta banka (zvýšeným hlasem) si to nemůže vytvořit. A toto všechno samozřejmě vede k tomu, že tento sektor dlouhodobě platí ročně 2,6 miliardy na dani.

Takže z toho mně plyne jednoznačný závěr. Pokud tedy platí úvodní teze pojišťoven, že jsou jejich rezervy počítány objektivně, na principu pojistné matematiky, pak by k jejich korekci vlivem zdanění nemělo dojít. Pak to nemůže mít na nic žádný vliv.

Ještě k těm schůzkám. Se zástupci pojišťoven jsem jednala v rámci i mimo rámec připomínkového řízení já osobně 29. 5. 2019, další čtyři schůzky mezi dubnem až dneškem měl můj náměstek pro daně a cla se svým týmem a vedla jsem s nimi celou řadu neformálních pohovorů, protože se s nimi setkávám na různých konferencích nebo různých seminářích.

Jinak já bych chtěla ještě říct, tady padalo, že budou to vyvádět formou dividend, že zdraží pojistné. Není jediný důvod ve světle toho, co jsem teď řekla, aby zdražovali pojistné. Pokud to nevyužijí jako záminku. A dividendy, ať vyvádějí dividendy, pokud jsou z řádně zdaněného zisku. Já jsem nikdy nezpochybnila na půdě této Poslanecké sněmovny, že by to nebylo v pořádku. Naopak trpělivě vysvětluji třeba i různým odborářům, různých konfederacím, konferencím, vysvětluji, že vyvádět dividendy z řádně zdaněného zisku na území České republiky je v pořádku a v souladu se zákonem. Naopak dividendová směrnice mezi právnickými osobami osvobozuje tyto dividendy, a pokud se vyplácí fyzickým osobám, je tam 15procentní srážková daň, pokud je to do třetích zemí, tak je tam 35 procent. Takže to je všechno v pořádku, pokud bude řádně zdaněno, ale tady samozřejmě ta daň byla odložena, nakumulována, odložena v čase, protože ty rezervy se tvořily tímto způsobem, ale opakuji, jenom do března roku 2000. Předtím tam ten limit byl a my to chceme vrátit k tomu pořádku, to znamená, dát to do stavu, který prostě dává smysl. To znamená, nechť se tvoří rezervy, ale ne neomezeně jako daňově účinné. To je celé. A dáváme na to skoro pět let dohromady.

Spotřební daně. Já už jsem tady celou řadu věcí řekla v rámci úvodního slova. Nebudu se opakovat a budu reagovat v maximální možné míře na dotazy, které tady padaly.

My jsme nikdy neřekli, že to nepřinese něco do inkasa. Nikdy jsme o tom, to dokonce máte ve všech těch vládních materiálech, které jste citovali, máme to i v tom názvu, který tady uváděla řada z vás. A také proč ne. Včera vám jasně řekl ministr zdravotnictví, jaké jsou celospolečenské dopady spojené s následky kouření, s následky požívání tvrdého alkoholu a s následky hazardu. Mluvil tady o částce dohromady asi 180 miliard, 160 - 15. Takže to, co stát získá, je kapka v moři. A že stát to zapojí do příjmu? Že to použije na priority, které vláda má? Co je na tom špatně? Ráno jste schválili důchody, hlasovali jste, pokud jsem dobře četla, všichni, co tady sedíte, všichni jste pro ně zvedli ruce. Ten průměrný důchod - 900 korun, jenom pro vaši informaci, v příštím roce bude znamenat navíc 37 miliard. Schodek je 40. Takže co se vám na tom nelíbí? Až skončíme tento bod, bude se projednávat rodičovský příspěvek. Vsadím boty a klidně je tady nechám, že zvednete všichni pro něj ruku, tak jak tady sedíte. Takže prosím buďte upřímní. Buďte upřímní.

Padlo tady, pan Kalousek hovořil k propočtu inkasa. Samozřejmě že v propočtech, které Ministerstvo financí provedlo, je počítáno s omezením spotřeby. Tady jsou sledovány nějaké dlouhodobé trendy a s tím se počítá. Takže u lihu činí předpoklad úbytku oficiální spotřeby cca tři procenta, toto je však číslo za celkovou spotřebu. To znamená, že se nesmí zapomínat, že významný podíl těch, kdo požívají alkohol, tvoří i zahraniční státní příslušníci... (Obrací se na předsedajícího kvůli velkému hluku v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás musím požádat ještě jednou o klid. Paní ministryně má pravdu, že skutečně ta hladina hluku se nám tady zvýšila. Já vás chci znovu požádat, už potřetí, zdali byste neprojednávali věci, které nesouvisí s tímto tiskem, mimo jednací sál. Jinak bych opravdu musel přistoupit k nepříjemné věci, že bych musel jmenovat poslance, kteří ruší.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Takže my počítáme s tím, že to snížení se samozřejmě razantněji projeví u části českých konzumentů.

Paní poslankyně Kovářová hovořila o zdanění piva a vína. Samozřejmě že to zaznívalo i z úst ministra zdravotnictví, to nebudu zastírat. Důvod, proč jsme nepřistoupili ke zvýšení spotřební daně u piva a vína, je následující. U vína je ten, že bychom byli jediná země z okolních států, která by měla spotřební daň na víno, ještě ji tuším má Polsko, na tiché víno, tzn. znevýhodnili bychom naše vinaře a donutili bychom, aby každý malý vinař si musel vést daňový sklad. To je věc, kterou jsme udělat z těchto důvodů po debatě nechtěli. Piva, protože jsme vycházeli z toho, že i u zemí, které jsou největší konzumenti piva, je to Německo, Polsko, pořád vychází spotřební daň vyšší než v České republice. To byly zásadní důvody, proč jsme do toho nešli. Jinak já samozřejmě jsem říkala paní poslankyni - jí jsem to říkala i včera, aby nebylo neseriózní, že k ní mluvím teď, když tu není - ať si podá pozměňovací návrh, ať si navrhne zvýšení spotřební daně a vede tuto debatu a případně si ji obhájí. A povedeme ji legitimně na půdě rozpočtového výboru a dalších výborů, příp. i tady na plénu, kam přikáže tato Poslanecká sněmovna novelu k diskusi.

Daň z hazardních her a její zvyšování. To je klasický příklad, klasický příklad toho, že v roce 2015 Ministerstvo financí připravilo a prosadilo zákon o hazardních hrách a dani z hazardních her a dopady jsou takové, že se omezil hazard. My jsme nebyli nikdy pro zákaz hazardu, to by skutečně vrhlo tuto oblast do šedé zóny, ale byli jsme pro jasná restriktivní opatření a máme tvrdá čísla. Já jsem je prezentovala x-krát, naposledy v Bohnicích na tiskové konferenci, kde jsem prezentovala čísla, kdy jsme v roce 2012 měli asi 7,5 tisíce provozoven, dneska jich máme 1 500. Měli jsme přes 6 tisíc kvízomatů různých, možná větší číslo ještě. Měli jsme v centrech měst kasina, herny. Dneska v celé řadě měst nemáme. Na Praze 2 - sedí tady paní starostka Černochová, jestli to říkám dobře, je to Praha 2? - tam dneska nemáme žádnou hernu, ani jednu. Protože vycházíme při povolování z názoru Ústavního soudu, že máme respektovat názor municipalit, jejich vyhlášky. To znamená, když ta municipalita nechce na svém území hernu, tak ji prostě nepovolíme. Máme tam celou řadu adiktologických brzd. Máme v tom zákoně uvedeno, že jsou místa, kde nebudou herny, jako jsou školy, jako jsou tato zařízení. A důsledek? Nejsme kasinem v srdci Evropy. Proč to nešlo dřív? Ale nikdy není pozdě.

Byla jsem tady oslovována včera ze strany opozičních poslanců, jak je to s tím IT systémem, s tím AISG a s těmito věcmi. Je pravda, a nebudu to zastírat, že se Ministerstvo financí dostalo v minulosti do zpoždění, že jsme si tam řešili - a nebudu si tady prát špinavé prádlo, to si vypereme na ministerstvu sami - různé organizační problémy. Ale v tuto chvíli vám řeknu stav, jaký je. 13. prosince 2017 jsem se stala ministryní, byla jsem poprvé jmenována do první Babišovy vlády, ministryní financí, a zakázku jsme vysoutěžili v dubnu 2018, kompletní smlouva pro dodávku správní dozorové části AISG byla potom podepsána v roce 2018. Ono to není tak jednoduché, nestěžuji si, ale máme podepsanou smlouvu a děláme na tom. Dneska máme v podstatě notifikovanou vyhlášku, právní část AISG, tzn. podpora povolovacích, kontrolních a dozorových procesů veřejné správy, Ministerstvo financí, Celní správa - předpokládané spuštění počátkem roku 2020. Dozorová část, tj. kontrola dodržování zákonných povinností provozovatelů, podpora registrace hráčů, vedení rejstříku osob vyloučených z hraní hazardních her - spouštíme v polovině roku 2020. Co se týče analytického modulu AISG, který umožňuje sběr herních a finančních dat od provozovatelů hazardních her, kde výstupem jsou reporty a analýzy, tak ostrý provoz byl spuštěn 1. 6. 2019, čili před měsícem. Jenom abych vám mohla poskytnout kompletní informace.

Padalo tady z mnoha, mnoha vystoupení to, že jsme se zavázali nezvyšovat daně, že to máme ve vládním prohlášení. Já to vůbec nezpochybňuji, absolutně ne. Chtěla bych říct, že zvyšování spotřebních daní v důsledku zvyšování příjmů obyvatel - a víte, že základní argument byl ten, že za deset let se průměrná mzda zvedla o 45 % - není zcela identické jako zvyšování jiných fixních prvků v právním řádu, ať už jde o daňové prvky nebo např. o minimální mzdu, protože u spotřebních daní se totiž především bavíme o dostupnosti, tzn. kolik krabiček si za svou mzdu může pořídit, kolik alkoholu atd. si může pořídit. A tvrzení, která zde zaznívala, že to nepomůže, neboť závislá osoba raději zmenší příjmy své rodiny, než aby se vzdala své lahve, nejsou prosím zcela korektní, protože včera tady jednoznačně uváděl pan ministr zdravotnictví studie, pokud jste tu byli a poslouchali, které toto opatření řadí mezi jedno z nejúčinnějších, ale samozřejmě ne jako jediné. On tu uváděl celou řadu programů a celou řadu dalších věcí - a to jsou ty náklady, o kterých tady mluvil, 100 miliard, 60 miliard, 15 miliard. Znovu to opakuji. To znamená, že toto opatření jako ekonomický nástroj míří především proti vzniku závislosti, tzn. ovlivnění volby spotřebitele.

Zaznívalo tady, že nás to vrhne do šedé zóny. Tato země je postižená - no postižená, vždycky to zůstane v historii naší země - tzv. tragickou metanolovou aférou, po které se přijala celá řada velmi přísných restriktivních opatření. Tato restriktivní opatření - a byla tady hodnocena dva roky zpátky na půdě této Poslanecké sněmovny, byla jsem tu už tehdy v roli náměstkyně pro daně a cla - byla přijata tehdy i ze strany podnikatelské veřejnosti, které se dotkla nejvíce, jako nutná. Díky těmto opatřením, která jsme zavedli, která provádí a kontroluje Celní správa, která tady deklarovala celou řadu nejen těch kamer a různých kontrol, ale deklarovala tady i velice drahé přístroje, které máme - dneska se přiloží k lahvi přístroj a okamžitě zjistíte, jestli je složen z toho, z čeho ten alkohol složen má být, či nikoliv. To jsou všechno věci, které využíváme a které vedly k tomu, že jsme se s tím jednou provždy po této aféře vypořádali. Dnes máme v šedé zóně tvrdý alkohol ve výši asi 3 %, to znamená, že díky těmto opatřením v podstatě šedou zónu nemáme. S cigaretami jsme na tom obdobně. Samozřejmě že tím, že je větší migrace obyvatelstva mezi jednotlivými státy, oni si mohou dovážet na osobu určité množství, tak se sem přiváží tímto legálním způsobem nějaké množství, ale není to nic, co by nějakým způsobem omezilo náš trh.

Já jsem velmi aktivně vystoupila letos na jaře na Radě ECOFIN v rámci rumunského předsednictví proti návrhu tohoto předsednictví na zavedení tzv. domácího pálení, a tehdy jsem řekla: právě proto, že jsme země postižená stigmatem metanolové aféry, my tady nic takového nepovolíme a s ničím takovým nebudeme souhlasit. A dokonce i to, že by to byla výjimka, ke které by se Česká republika ve své legislativě nepřipojila, přesto jsem to nepodpořila, protože jsem nechtěla ohrozit to, že tyto výjimky budou možné v okolních státech. Tam byl návrh až na 100 litrů na domácnost. To znamená, my jsme v této politice naprosto konzistentní. A kroky, které děláme, se v žádném případě vzájemně nevylučují.

Padala tady celá řada věcí. Ještě možná ke zdanění výher z hazardních her. Já tady často slýchám, že máme zákon o daních z příjmů, já to mám všechno zpracované v tabulce, vyčíslené, plný výjimek. Každá ta výjimka, a bavím se o zákonu o dani z příjmu, je jedno obrovské politikum, které tam zavedly různé vlády, tak jak kráčely dějinami této země. Kdybychom je všechny ze zákona vyjmuli, a říkám otevřeně, že je to nemožné, tak se bavíme o úspoře asi 200 až 250 mld., jenom pro vaši informaci. Ale říkám otevřeně, že to je nemožné. Když si dovolíme, tato vláda, jednu z těch výjimek osvobození zrušit, a to ještě tak, že to vůbec nechce zrušit v limitu od nuly, ale od 100 tisíc, tak je z toho pozdvižení na vsi. Takže si řekněme, co vlastně chceme. A skutečně se bavíme o osvobození nad 100 tisíc a jenom v té části zisku.

Poslední věc, ke které bych se chtěla vyjádřit, je ještě možná zvýšení poplatků za vklad do katastru nemovitostí. To je novela, kterou jsme dali do daňového balíčku na návrh ministra zemědělství. On tu dnes nemohl být, takže v tuto chvíli si dovolím citovat z jeho mediálního vystoupení k tomuto návrhu. Je to návrh, který opakovaně navrhoval Český úřad zeměměřický a katastrální, a to z toho důvodu, že tento poplatek se neupravoval od roku 2012. Kdybych pominula to, že došlo k růstu inflace, významnému navýšení nákladů a tak dále, tak zejména zatěžuje to, že od roku 2014 vstoupil v platnost a účinnost nový občanský zákoník, který naprosto zvýšil procesní náročnost vůči katastrálnímu úřadu. A katastrální úřad k tomu ve své citaci uvádí, že tímto zvýšením se dostáváme na úroveň Slovenska, kde je totožná právní úprava. Na Slovensku se dnes za vklad do katastru platí 66 eur, což je asi 1 800 korun, a samozřejmě tady máme další srovnatelné okolní země.

Co se týče problematiky zvyšování daní, daňové kvóty, daňové neutrality, s těmi pojmy se tady včera velmi pracovalo. Já osobně vnímám daně z hazardu a spotřební daně odlišně. Vnímám je z hlediska i teorie finančního práva jinak než daně klasické, které rozhodně v plošné míře nechceme v žádném případě zvyšovat. Tady včera několikrát padalo, že bývalá vláda ODS navrhla zvýšení daní na tři roky kvůli krizi a potom navrhla pro rok 2014, tuším, že se nemýlím, jejich zrušení. No, to je pravda, to musím seriózně říct, to bylo v účinné právní úpravě. Jenom prostě zapomněla říct těm vládám, které přijdou po ní v roce 2014, kde na to mají vzít. Protože ve střednědobém rozpočtovém výhledu o tom nebyla ani zmínka a ten zásek v té době podle tehdejších cen znamenal 40 mld. Takže té bývalé vládě nezbylo, já jsem v ní nebyla, ale chápu to, nic jiného, než aby tuto úpravu zrušila. Ale bývalá vláda na to nerezignovala, ani současná. A já pořád ukazuji tuto tabulku (předvedeno názorně) kde je od roku 2015 až do roku 2019 všechno snižování daní, které bylo provedeno. Je to za celých dohromady 98,8 mld. A další schválila tato Poslanecká sněmovna jako součást novely zákona o EET, kde máme snižování DPH, to je bratru dalších 3,4 mld. Takže není pravda, že tato nebo bývalá vláda daně nesnižovaly. Naopak, opak je pravdou.

Složená daňová kvóta. My se tady s panem poslancem Skopečkem o to spolu uhadujeme, už co jsem ve funkci ministryně. Chtěla bych říct, že pokud se zvyšuje daňová kvóta, tak je to dáno několika faktory. A to je teorie, to není nic, co bych si tady teď vymýšlela. Jedním z nich může být zvyšování daní, ale my víme, že se tady daně nezvyšovaly. Víte přece, že se tady žádné daně nezvýšily, teď jsem vám naopak řekla, že se snížily. Ale důvodem zvýšení daňové kvóty je také ekonomický růst, a pan poslanec to jako ekonom velmi dobře ví, ale také boj proti daňovým únikům. Jinými slovy, pokud více poplatníků platí daně tak, jak má, pak se to pozitivně odrazí na inkasu daní, to znamená na zvýšení daňové kvóty, a bez korektní analýzy to takto prostě nelze říct.

A mimo diskusi o tom, zda došlo či nedošlo ke zvýšení daní - jednoznačně přece každý z nás ví, že ne - si dovolím uvést na pravou míru pojem daňová neutralita. Myslím, že s ním včera tady pracoval pan předseda Stanjura. Tak já řeknu svůj pojem daňové neutrality. Daňová neutralita, jak ji vnímám já, je primárně o tom, aby se redukoval distorzivní efekt daní, což je typické právě u daňových výjimek, jak jsem o nich před chvílí hovořila, které často potom nelogicky motivují k určitému ekonomickému jednání. Klasickým, i když jednání daňově nepodpořené, může být ekonomicky, ekologicky, společensky lepší. Typickým narušením daňové neutrality je určitá selektivní výjimka, která právě zvýhodní pouze jeden z produktů, to znamená, například volba spotřebitele je narušena do té míry, že potom silně narušuje jeho optimální alokaci zdrojů. To už je hodně odborné. Typickým příkladem může být třeba i takzvaný švarcsystém.

Samozřejmě bych mohla mluvit ještě déle. Doufám, že jsem se vyjádřila ke všem nejzásadnějším připomínkám, které tady zazněly. Myslím si, že největší nepřesnosti, a to jsem velmi korektní, zaznívaly ve vztahu ke správné tvorbě rezerv, tak aby byly daňově účinné pouze v určité výši, tak jak to znala právní úprava českého právního řádu do roku 2000, samozřejmě třeba v určité jiné modifikované formě, protože dnes máme evropskou směrnici Solvency II a my chceme, aby se postupovalo podle ní. Takže jsem chtěla, abyste znali korektní vysvětlení toho, co tu včera padalo.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v řadách poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byla paní ministryně. A nyní mám s přednostním právem přihlášeného předsedu poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska. Máte slovo. Další v pořadí s přednostním právem se hlásí předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane předsedající, my už jsme se před chvílí domluvili s paní ministryní, že se můžeme v parlamentní rozpravě oslovovat napřímo. Takže já si dovolím to reflektovat a říct: Paní ministryně, já respektuji, že v politické diskusi je určitá míra demagogie součástí politické výzbroje a že je namístě, ale prostě to musí mít svoji míru. Nesmí to být tak zoufalá a tak průhledná lež, jakou vy tady servírujete poslancům Poslanecké sněmovny a navíc ještě české veřejnosti.

Samozřejmě že všechny pojišťovny v Evropské unii jsou vázány směrnicí Solvency II. Patřil jsem ještě k těm, kteří ji dojednávali. A ta směrnice Solvency II vzhledem ke křehkému finančnímu systému a jeho malé stabilitě v některých zemích Evropské unie nařídila všem zemím Evropské unie, že tam musejí být nějaké minimální rezervy, jinak ten systém bude prostě nestabilní, nemůže být auditován a nemůže být součástí Evropské unie. Ale prosím pěkně minimální. Samozřejmě že je zájmem každé země, aby ty rezervy byly větší než minimální a aby ta stabilita byla větší než minimální. A to nám žádná směrnice nezakazuje. Naopak. To je úplně naopak, než vy to tady těm lidem tvrdíte. Vy říkáte, že to chcete mít podle směrnice Solvency II. Ale to je stejné, jako byste říkala, že prostě pan předseda Bartoš, protože mu ještě nebylo čtyřicet, musí uběhnout kilometr za tři minuty, ale vyčítala mu, že ho nesmí uběhnout za dvě a půl minuty. To je úplně... A tohle vy tady s vážnou tváří veřejnosti vysvětlujete.

A my jsme v situaci, kdy máme robustní, stabilní finanční systém, o který se můžeme opřít, který tvoří jeden z pilířů naší budoucí perspektivy. Když byla před deseti lety krize, paní ministryně, byla jste, pokud si dobře pamatuji, šéfkou právního oddělení jihomoravského finančního úřadu a mohlo vám to být úplně jedno. Ale v té době české finanční soukromé instituce, ať už to byly banky, nebo pojišťovny, nepotřebovaly intervenci daňových poplatníků. A Česká republika... Až domluví pan předseda Faltýnek... A Česká republika byla jednou ze čtyř zemí na celém světě, do jejíhož soukromého finančního sektoru nemusel intervenovat daňový poplatník, protože ten systém byl stabilní a robustní, ať už se to týkalo kapitálové přiměřenosti českých bank, nebo rezerv českých pojišťoven.

A teď kdybych se přesunul od pojišťoven k bankám, tam jste si netroufli, protože pokud vím, Agrofert je angažován zhruba 35 miliardami úvěru u bank, takže tam až tak daleko nejdete. Ale u těch bank je to to samé. Kdybychom šli na směrnice Evropské unie, tak povinná minimální kapitálová přiměřenost je mnohem menší, než mají české banky. A co je dobře? Že ta kapitálová přiměřenost je větší? Nebo je to špatně? No samozřejmě že je to dobře. A úplně stejně je dobře, že rezervy českých pojišťoven jsou větší, než stanovuje směrnice Solvency II. A vláda poté, co vydrancovala všechny rezervy na veřejných rozpočtech, chce teď drancovat ještě rezervy, které jsou v soukromém finančním sektoru, a ten soukromý sektor oslabovat. A kdyby to alespoň - alespoň - bylo dlouhodobě, kdyby to bylo opakovatelné, ale to je jenom na dva roky. A vy proti tomu okamžitému vykešování na jeden až dva roky zapojíte dlouhodobé mandatorní výdaje, a co bude po roce 2022, je vám úplně jedno.

Dnes ještě buďme veselí v té naší bílé posteli. Co bude zítra, kdožpak ví? Zítra si lehneme do rakví. Tohle je vaše politika, paní ministryně, a pana premiéra, který říká, že v environmentální politice ho nezajímá, co bude v roce 2050. Vaše politika a politika pana ministra zdravotnictví, protože vás nezajímá, co bude se zdravotní a důchodovou péčí v roce 2040 až 2050. Vy to prostě chcete nějakým způsobem vyklínovat a vytunelovat na příští dva roky! A co bude pak, je vám úplně jedno. Ale to je taková míra neodpovědnosti, kterou my prostě odmítáme trpět a které se budeme bránit!

A já opravdu varuji všechny poslance napříč politickým spektrem, aby poté, co jste snížili odolnost veřejných rozpočtů a všech - všech! - v penzijním systému, ve zdravotních pojišťovnách, ve státním rozpočtu, na účtech Fondu národního majetku, na rezervách dluhové služby, tam všude jste výrazně snížili odolnost České republiky proti budoucím krizovým situacím. A teď se snažíte tu odolnost snížit ještě v soukromém sektoru.

Dámy a pánové, to je zločin! A já vás prosím, abyste ten zločin nedopustili.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem zatím poslední přihláška - předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Upozorňuji, že nyní jsme mimo obecnou rozpravu, takže pouze poslanci s přednostními právy nebo ministři. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Zaprvé chci procedurálně navrhnout, abychom otevřeli rozpravu hlasováním.

Paní ministryně se umí pochválit. Před chvílí nám řekla, takhle se podívala procítěně k nám doprava (předvádí) a říká "ctím každého z vás, nic jiného bych si nedovolila", ale vystoupí tak, aby kromě mě a pana předsedy Fialy nemohl nikdo z mých ctěných kolegů z ODS vystoupit. Tomu se říká strach. Nic jiného. Takže nectíte mé kolegy. Můžete to říkat, ale reálně děláte něco jiného.

Pak jste nám, paní ministryně, procítěně řekla, že ty peníze jste připravila pro příští vládu, když budeme vládnout my. Děkuji. Děkuji. My říkáme, že ty peníze nechceme. Nemusíte nám je připravovat.

Zatřetí. Vy jste sama sebe označila v tom vystoupení za korektní. No korektní vůbec nebylo. A můžeme se přít velmi dlouho a detailně, ale nechci. Například jste řekla, že jsme ve střednědobém plánu neměli snížení daně z příjmu pro fyzické osoby. To je pravda. To mělo být od roku 2016. Která vláda připravovala střednědobý výhled pro rok 2016? Rusnokova vláda. Ne naše vláda. Takže to je opravdu argumentační faul. Je to argumentační faul, protože poslední střednědobý výhled, který připravovala vláda ODS a TOP 09, byl na roky 2014 a 2015. A sama jste řekla správně, že ty daně měly být zaměstnancům sníženy od 1. ledna 2016, takže logicky nemohly být zapracovány ve střednědobém výhledu na rok 2015.

Paní ministryně tady řekla, že jednala se sektorem pojišťovnictví. Samozřejmě jednala. Víte, jak ta schůzka proběhla? Kdy proběhla a co bylo obsahem té schůzky? Paní ministryně jednala se zástupci pojišťoven dva dny poté, co vláda schválila sektorovou daň pro pojišťovny, a na té schůzce jim oznámila, že už není o čem jednat, protože už vláda rozhodla. A jak říká paní ministryně: vždyť mě znáte, já jsem přístupná každému jednání, není problém. Takže nás ctí - nemůžeme debatovat; je korektní - nepoužívá pravdivé argumenty v rozpravě a jedná tak, že jedná poté, co bylo něco schváleno, a řekne druhé straně: už není o čem jednat, vláda schválila. To má pravdu. Když už to vláda schválila, tak není o čem jednat. Ale proč paní ministryně neměla odvahu s nimi jednat předtím? To nevím, na to si musí odpovědět ona sama. Mě to vlastně nezajímá. Už vidím ten přístup někoho, který to nejdřív nechá schválit, a pak řekne, tak já se omlouvám, už není o čem jednat.

Z dlouhého vystoupení paní ministryně se to dá shrnout úplně jednoduše, použil bych tři slova: výmluvy, výmluvy, výmluvy. Ministryně řekla: je pravda, že jsme se zavázali, že nebudeme zvyšovat daně. To je pravda. A tím končí. Přitom je zvyšuje. To vystoupení je fakt velmi rozpačité, uhýbavé, samá výmluva.

A protože moji kolegové by rádi reagovali na konkrétní věci, v kterých paní ministryně - použiji její slovník a děkuji za ten milý slovník - použila nepřesnosti, proto dávám procedurální návrh na znovuotevření rozpravy. Když tak chce ctít mé kolegy z mého klubu, tak bezesporu přesvědčí svůj poslanecký klub jako ministryně vlády, aby tento návrh podpořili, a oni mohli s vámi debatovat z očí do očí.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane poslanče, pane předsedo, mám chápat váš návrh jako procedurální návrh, kdy jste tedy navrhoval otevřít rozpravu? (Ano.) Dobře. Tak o tom bychom hlasovali. Tento návrh můžete přednést. Takže já vás odhlásím. Svolám všechny do jednacího sálu, zagonguji a vyčkáme, aby měli poslanci čas se dostavit... (Vyčkává se.)

 

Zopakuji ještě jednou, o čem budeme hlasovat. Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura navrhl procedurální návrh, abychom znovu otevřeli obecnou rozpravu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 62 přihlášeno 175 poslanců, pro 78, proti 47. Návrh byl zamítnut.

 

A nyní jenom upozorňuji, že jsme stále mimo obecnou rozpravu, nicméně s přednostním právem má zájem vystoupit místopředseda Sněmovny a předseda KSČM Vojtěch Filip. Pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Já bych se málem rozbrečel po některých vystoupeních zejména po ukončení rozpravy. Dokonce bych tomu i uvěřil, kdyby to neříkali ti, kteří zadlužili stát za jeden rok za 260 miliard a kteří tady teď kážou morálku! (Potlesk KSČM, ANO a ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobré odpoledne, dámy a pánové. S přednostním právem pan předseda Michálek. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Já jsem nikoho nezadlužil ani se nesnažím kázat nějakou morálku. Ale přijde nám zvláštní, že paní ministryně tedy vystoupila takovým způsobem, aby na to nemohl žádný z našich kolegů, kteří řeší ekonomiku, reagovat. A bohužel vy jste nám tohle dělali čtyři roky v pražském zastupitelstvu. Nebylo možné reagovat na radní, protože si to vždycky nechali do toho posledního slova, aby na to nikdo nemohl reagovat. Takže já teď tady asi budu chodit a budu tlumočit všechny ty reakce, které paní ministryně vyvolala tím, že nevystoupila v rozpravě tak jako ostatní normální poslanci. Tedy ona není poslanec, takže na v některých ohledech jiné úrovni, ale zkrátka v rozpravě se o tom má diskutovat a mají se hledat ta nejlepší řešení, a ne že sedím a pak vystoupím a na všechny věci reaguji takovým způsobem, který rozhodně není možné označit za pravdivý, férový způsob hledání nějakého skutečného řešení. Protože když se podívám jenom na konkrétní příklad, paní ministryně mluvila, když srovnávala právní úpravu poplatku, který se platí za zápis v katastru nemovitostí, a říkala, že na Slovensku mají vyšší poplatek, no dobře, a že ho my můžeme také zvýšit. Jasně, to je samozřejmě pravda, paní ministryně nelhala, ale trošku zastírala, když zapomněla říct, že u nás k tomu musíte zaplatit daň z nabytí nemovitosti, která je velmi mastná, zatímco na Slovensku žádná taková daň není. Takže ve výsledku ten převod nemovitosti na Slovensku je dramaticky levnější než v České republice a teď ho ještě víc zdražujeme tímto způsobem, takže navyšujeme daňovou zátěž, kterou nesou daňoví poplatníci v České republice, kteří si pořídí svoji nemovitost.

Takže já bych poprosil, když se paní ministryně vyjadřuje, tak aby skutečně to popisovala tak, jak to je, ty věci, aby ta srovnání byla relevantní, aby to nebyly věci vytržené z kontextu, které slouží opravdu jenom k tomu, že se z toho vytrhnou nějaké výroky a tady se udělá demagogické vystoupení. Děkuji. (Potlesk poslanců Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem nevidím nikoho dalšího přihlášeného, takže se vypořádáme s návrhy, které tady máme. Je tady návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování, který přednesl pan poslanec Ferjenčík 9. 7., a je tady návrh na zamítnutí předloženého návrhu, který přednesl také 9. 7. pan místopředseda Okamura.

 

První budeme hlasovat o návrhu na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 63 je přihlášeno 182 poslanců a poslankyň, pro 76, proti 98. Návrh byl zamítnut.

 

Dále budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí předloženého návrhu zákona.

Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

(Hlasování číslo 64.) Přihlášeno 182 poslankyň a poslanců, pro 77, proti 99. Návrh byl zamítnut.

 

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nevidím... Tady paní poslankyně Langšádlová. Prosím.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Já se omlouvám, pane místopředsedo. Chtěla jsem navrhnout, aby se tím ještě zabýval hospodářský výbor, protože jsou tam otázky zejména okolo těch pojišťoven. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Jako garanční hospodářský? (Ne, jako další.) Dobře. Takže přikázání výboru jako garančnímu - máme tady pouze jeden návrh, a to je návrh: rozpočtový výbor.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

(Hlasování číslo 65.) Přihlášeno 184 poslankyň a poslanců, pro 184, návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání? Paní poslankyně Langšádlová. Prosím.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Omlouvám se. Ano, prosila bych ještě, jestli by to mohlo být projednáno na hospodářském výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ano, děkuji. Pan poslanec Ferjenčík a připraví se pan poslanec Bartošek.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl navrhnout za prvé výbor sociální, protože tady vláda ANO, ČSSD a KSČM chce 400 tisícům domácnostem zdražit bydlení, takže si myslím, že je namístě, aby to projednal sociální výbor. A dále bych navrhl výbor ústavněprávní, protože zdanění 100 % ročního zisku, nebo téměř 100 % ročního zisku celého jednoho odvětví je výrazně na hraně ústavnosti. Takže výbor ústavněprávní. (Oživení v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Bartošek. A poprosím o klid v jednacím sále, ať se slyšíme a ať já to dobře zaznamenám, ať správně hlasujeme a neuděláme chybu.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem chtěl navrhnout taktéž sociální výbor, takže podporuji tento návrh. A stejně jako jsem říkal včera, že není řádně zpracována RIA a reálně hrozí tím, že se zvýší daně a povede to k rozvoji černého trhu, tak jsem přesvědčen o tom, že by to mělo jít na výbor bezpečnostní. (Oživení v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan místopředseda Pikal. A klid prosím!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Jelikož součástí toho návrhu jsou i změny v sazbách daně z hazardu nebo z alkoholu, a to částečně s odůvodněním, které jsme tady slyšeli ohledně závislostí a jiných souvisejících jevů, tak bych chtěl jako další výbor navrhnout výbor zdravotní, tak aby ty daňové sazby tam potom byly racionálně nastaveny tak, abychom dosáhli toho preventivního účinku, který je tady deklarován, protože si myslím, že ten návrh tomu neodpovídá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je někdo další, kdo by chtěl přikázat k projednání tento tisk výboru? Nikoho nevidím, takže budeme hlasovat.

 

Začneme od posledního návrhu pana místopředsedy Pikala, aby byl tento tisk přikázán výboru zdravotnímu.

Kdo je pro? Zahájil jsem hlasování. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 66 přihlášeno 183 poslanců a poslankyň, pro 70. Návrh byl zamítnut.

Dalším v pořadí je návrh pana poslance Bartoška jako přikázání tohoto tisku výboru bezpečnostnímu.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 67, přihlášeno 183 poslankyň a poslanců, pro 64, návrh byl zamítnut.

 

Dalším je návrh pana poslance Ferjenčíka, aby tento tisk byl navrhnut k projednání ústavněprávnímu výboru.

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 68, přihlášeno 183 poslankyň a poslanců, pro 62, návrh byl zamítnut.

 

Dalším v pořadí je návrh poslance Ferjenčíka k přikázání výboru sociálnímu.

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 69, přihlášeno 183 poslankyň a poslanců, pro 64, návrh byl zamítnut.

 

Poslední návrh je paní poslankyně Langšádlové k přikázání hospodářskému výboru.

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 70, přihlášeno 183 poslankyň a poslanců, pro 80, návrh byl zamítnut.

 

Konstatuji, že tento tisk nebyl přikázán dalším výborům.

V obecné rozpravě pan předseda Bartoš. Prosím.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Vážené dámy, vážení pánové, já si jenom neodpustím ten komentář, protože já jsem nereagoval na paní ministryni, která se tady dojímala, jak je otevřená veškeré diskusi a chce to řešit s námi a váží si nás. Takže to nejde do žádného výboru. S největší filipikou zdraví občanů tady vystupoval včera pan ministr zdravotnictví, takže to nejde ani do zdravotního výboru. Přitom to přece není daňové opatření, to je zdravotní opatření, jak jsme se včera dozvěděli. A poté co jsme zjistili, že vláda nezná, jaké to bude mít dopady na rodiny, které topí plynem, tak to nejde ani do toho sociálního výboru, kde by aspoň někdo se tím mohl zabývat, když tedy vláda ani nemá změřeno, jaké to bude mít dopady. Takže toto je otevřená diskuse, odborná diskuse, o které nám tady paní ministryně financí předtím povídala. Tak já doufám, že lidé, co to sledují, tak se to k nim dostane, jak funguje otevřená diskuse z pohledu Ministerstva financí, a tedy i poslanců včetně tedy poslanců z komunistické strany, kteří taktéž nechtějí, aby se to řešilo v sociálním výboru, takže takto to funguje. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Ještě tady máme - v obecné rozpravě pan poslanec Juránek navrhl prodloužit lhůtu o 20 dnů. Toto je možné jen se souhlasem navrhovatele. (Poznámka z pléna.) Bez souhlasu. Já se omlouvám, tady to mám napsáno blbě, no. (Smích v sále.) Dvacet dnů. (Další reakce z pléna.) Ano, ano. Pan poslanec Juránek. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Já bych to rád uvedl na správnou míru, protože já jsem na začátku řekl 30 dnů a to je samozřejmě možné pouze se souhlasem navrhovatele. (Předsedající: A to mě uvedlo v omyl.) Ale potom jsem to opravil na těch 20 a zůstala tady ta první poznámka.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ano, to už nemusí. Přesně tak.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Tam už to nemusí být.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám, pane poslanče, za uvedení věci na pravou míru.

 

Nechám hlasovat o tomto návrhu o prodloužení lhůty o 20 dnů.

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 71, přihlášeno 183 poslankyň a poslanců, pro 78, proti 61, návrh byl zamítnut.

 

Tímto jsme se vypořádali s tímto tiskem a můžeme přejít k dalšímu bodu. Je to

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.