Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

11.
Návrh poslanců Kateřiny Valachové, Patrika Nachera, Aleny Gajdůškové,
Marka Bendy, Lukáše Koláříka a dalších na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech
jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 493/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 493/1 a já poprosím paní poslankyni Kateřinu Valachovou, aby za navrhovatele předložený návrh uvedla. Máte slovo. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážená Sněmovno -

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vás ještě přeruším. Vážená Sněmovno, prosím o klid. Opravdu začala schůze. Máme jednací den. Děkuji.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážená Sněmovno, vážená vládo, dovolte, abych vám představila novelu insolvenčního zákona. Je to poslanecký návrh. A co je jeho cílem? Já jsem moc ráda, že se mi podařilo získat podporu ostatních kolegů pro tento poslanecký návrh, protože obsahem této novely je jednoduchá věc, nebo možná jednoduchá věc na první pohled.

Více jak 50 tisíc mladých lidí v naší republice se dostalo do dluhové pasti a do bezvýchodné situace ne proto, že by snad nechtěli platit dluhy, protože dluhy se platit mají, ale proto, že při 18. roku svého věku se dostali do situace, kdy už v této chvíli jejich zadlužení bylo takové, které vlastně způsobily takzvané dětské dluhy. Vy víte, že tato Sněmovna v prvním čtení podpořila novelu občanského zákoníku a občanského soudního řádu, také z poslanecké dílny, aby do budoucna už vůbec ke vzniku dětských dluhů nedocházelo. Toto je, řekněme, krok dva, kdy se chceme vypořádat s těmi situacemi, jak říkám, desítek tisíc mladých lidí, kteří se dostali do bezvýchodné situace právě proto, že dětské dluhy v naší zemi mohly vznikat. A místo toho, aby si stát došlápl na zákonné zástupce a rodiče, ponechal děti v situaci, kdy jejich zadlužení v 18 letech bylo takové, že v podstatě se dostaly do dluhové pasti dřív, než byly plně právně odpovědné.

Novela insolvenčního zákona je poměrně přísná, protože se samozřejmě snaží vyvažovat i práva věřitelů. A myslím si, že celý insolvenční zákon a jeho filozofie z hlediska poslední vládní novely, která prošla minulý rok, vychází z toho, že chceme rovnováhu mezi povinným a věřitelem. Protože upřímně řečeno, každý z nás se může dostat do situace věřitele a následně do situace povinného.

Co se týká exekuce dětských dluhů, tak novela insolvenčního zákona umožňuje oddlužení v době tří let těm, kdo se chovají odpovědně a po 18. roku svého věku, právě z důvodu dětských dluhů, přičemž objem těchto dětských dluhů musí činit dvě třetiny, což je poměrně hodně, tak se rozhodnou svou situaci takovéhoto nespravedlivého zadlužení řešit a oddlužit se. Novela insolvenčního zákona umožní těmto mladým lidem oddlužení během tří let s tím, že budou měsíčně splácet veškeré množství finančních prostředků, které budou moci.

Filozofie této novely insolvenčního zákona v případě mladých dětí a řekněme dětských dluhů je stejná jak v případě seniorů a zdravotně postižených jako dalších zranitelných osob, které jsme umožnili tímto způsobem snáze oddlužit novelou insolvenčního zákona z vládní dílny na podzim tohoto roku. Mimo jiné tady znovu připomínám, že se tehdy jednalo o můj pozměňovací návrh, takže kolegové a kolegyně, porozumíte tomu, že jsem ve svých názorech zcela konzistentní.

Chtěla bych říct, že tato novela insolvenčního zákona má podporu všech politických stran ve Sněmovně, a chtěla bych poděkovat všem kolegům, kteří připodepsali tento poslanecký návrh, nejenom za podporu, ale také za to, že poskytli za své kluby garanci toho, že tato novela projde na jedno hlasování prvním čtením a že tu nejzranitelnější skupinu mladých lidí a děti budeme chránit co nejrychleji.

Děkuji vám za pozornost. Ještě jednou děkuji všem politickým stranám a všem předkladatelům. A děkuji ještě jednou Sněmovně za bezpochyby hladký průběh této novely a za podporu.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Ačkoliv ten návrh má podporu všech stran, tak neustále je zvýšená hladina hluku v sále. Já poprosím všechny hloučky, nechci jmenovat, nechci říkat, na které straně, jestli je to možné, přeneste své jednání do předsálí, umožněte svým kolegům a kolegyním klidné projednání.

Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Monika Červíčková.

 

Poslankyně Monika Červíčková: Dobrý den všem a děkuji za slovo, pane předsedající. Z pozice zpravodajky tohoto sněmovního tisku bych jenom stručně uvedla, protože vlastně sněmovní tisk moje kolegyně Kateřina Valachová představila podrobně, takže já už za sebe pouze mohu dodat, že jsem samozřejmě velice ráda, že se toto téma zde řeší, protože problémy dětských exekucí opravdu rezonují nejen ve společnosti, ale tady se ukázalo, že i ve Sněmovně, a to napříč všemi politickými stranami. Takže i já bych za to ráda poděkovala. A z pozice zpravodajky mohu pouze dodat, že uvedený návrh samozřejmě obsahuje ještě poměrně nějaké nedodělky, a budu ráda, pokud se je v průběhu dalšího legislativního procesu podaří odstranit. Nicméně cílem je právě odstranit ten problém dětských dluhů a to si myslím, že tento návrh splňuje.

Vláda k tomuto sněmovnímu tisku zaujala souhlasné stanovisko, ale stejně tak vlastně podotkla, že pro jeho budoucí bezproblémovou aplikaci je nutné zvážit v dalším legislativním procesu provedení některých dílčích úprav. Takže věřím, že se to všechno podaří upravit a že bude tento zákon opravdu ku prospěchu dětí, které jsou v té neblahé situaci. Takže za zpravodaje je toto vše, děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které je v tuto chvíli přihlášen jako první pan poslanec Dominik Feri, kterému tímto dávám slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, dovolte mi, abych ve stručnosti odůvodnil, proč TOP 09 podporuje tento návrh a proč jsme pod ním podepsáni.

Během projednávání velké novely insolvenčního zákona, oddlužovací novely insolvenčního zákona, jsme vždy zastávali nejenom oprávněné zájmy dlužníků, ale i oprávněné zájmy věřitelů. A možná někdy až příliš tvrdě, tak tvrdě, že nám bylo dokonce podsouváno, že odmítáme institut sanačního úpadku, to znamená oddlužení, jako takový. Ale to není pravda. Myslíme si, že úpadek a nějaký způsob, jak ho vyřešit, je prostě tradiční součástí našeho právního řádu. Dluhy jako takové vznikají od nepaměti, úpadek - tak to už někdy v 18. století u josefínského konkurzního řádu, a oddlužení - tak to je institut poměrně nový, ale i tak se v našem právním řádu velmi rychle zabydlel. My jsme zkrátka jenom chtěli nějaké rovné podmínky, to znamená, aby se na toho věřitele úplně nezapomnělo a aby aspoň něco dostal a z toho původního dluhu viděl. Toho se, myslím, podařilo po mnoha kompromisech dosáhnout.

A nyní ve světle mnoha excesů a mnoha mediálně probíraných kauz jsme rádi, že Kateřina Valachová přišla s tímto návrhem - moc jí za to děkuji - který se snaží retrospektivně řešit ten divoký západ, který tu byl, prostě to, že se s těmi pohledávkami divoce obchodovalo. To, že ten povinný je nezletilý, že o tom dluhu ani nevěděl, že to nalézací řízení proběhlo zcela bez jeho vědomí, to chceme tímto návrhem společně všichni řešit. To je návrh retrospektivní, řeší dluhy minulosti a podle našeho soudu jsou to skutečně excesy, u kterých je vhodné přistoupit na vstřícnější podmínky u oddlužení, to znamená v tom režimu tří let.

Co se týče nějakého prospektivního řešení, tak tam již jsme projednávali na našem exekučním podvýboru variantu možné úpravy, která tu byla načtena jako předloha, tento tisk zpravodajuji, to budeme řešit v budoucnu, ale to, co se stalo v minulosti, to řeší tento návrh, a proto my ho podporujeme, a podporujeme i zrychlené projednávání v režimu § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným je pan poslanec Jan Bauer.

 

Poslanec Jan Bauer: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážené dámy a pánové, dovolte mi jenom několik poznámek k předložené novele insolvenčního zákona, určitě nechci tu diskusi protahovat, protože je evidentní, že tady panuje maximální shoda napříč celým politickým spektrem.

Pokud jsme tady na půdě Sněmovny nedávno odhlasovali mírnější režim oddlužení pro seniory a invalidy, je určitě správné, že pomůžeme také dlužníkům, kteří si své dluhy přinášejí do života ze svého dětství a dospívání. Předloženou úpravu, z mého pohledu rozumnou a vyváženou, v tomto ohledu vnímám jako méně problematickou než obecnější návrh nového pojetí dětských dluhů v občanském zákoníku, jak tady o tom hovořil můj předřečník, a v občanském soudním řádu, který podle všeho vyžaduje opravdu odbornější a důslednější debatu na půdě ústavněprávního výboru, kam jsme ten návrh počátkem června letošního roku poslali.

V souvislosti s touto aktuálně předloženou - a já opravdu opakuji, z mého pohledu prospěšnou - novelou insolvenčního zákona chci ale současně varovat před tím, aby se tendence odpouštět dluhy a zmírňovat postup oddlužení rozšiřovala dál na skupiny dlužníků, kteří již za své chování nesou plnou odpovědnost.

Pravděpodobně brzy se také budeme zabývat další novelou insolvenčního zákona, která bude reagovat na nově schválenou evropskou směrnici, a tady chci říci, že ta přináší nová pravidla pro oddlužení jak podnikatelů, tak osob samostatně výdělečně činných, a budeme ji muset v dohledné době vtělit do českého právního řádu. Proto si myslím, že je dobré vědět, že tato směrnice počítá s úplným oddlužením do tří let bez uvedení minimální částky, kterou by dlužníci museli splatit. Současně směrnice stanoví podmínky, které mají zajistit, že tato forma oddlužení se bude týkat jen těch poctivých.

Já osobně pohlížím na obsah této směrnice opravdu s velkými obavami a budu rád, pokud Ministerstvo spravedlnosti v souladu s veřejnými vyjádřeními paní ministryně Benešové využije prostor, který nám evropská úprava dává, a přijme rozumné výjimky všude tam, kde to bude nesporně namístě. Také věřím, že současně ministerstvo tuto právní úpravu nevyužije jako nosič dalších změn včetně těch, které se mu nepodařilo prosadit v minulosti.

Na závěr. S ještě většími obavami ale budu vyhlížet legislativní proces na půdě parlamentu, protože ten opět otevře dveře k debatě o zavedení té tolikrát diskutované nuly pro nepodnikající dlužníky, a to považuji za velmi nebezpečné. Navíc si myslím, že bychom nejdříve měli vědět, jak se v praxi u fyzických osob ujme nedávno schválená a velmi citlivě vyvážená novela insolvencí, a to nebude otázka několika měsíců.

Abych to shrnul, já předložený návrh usnadňující vstup do života mladým dlužníkům vítám a podpořím ho, varuji ale do budoucna před tím, abychom ve zmírňování podmínek pokračovali tam, kde nemá žádné opodstatnění. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní s přednostním právem pan předseda Výborný, poté pan poslanec Kolářík, v případě, že mě jenom nezdravil, když vstupoval do sálu, ale vidím, že se hlásil. Poté pan poslanec Nacher, všichni se z místa takto přihlásili. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, vážená vládo, milé kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl jednak zde sdělit stanovisko podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení, který se zabýval předmětným tiskem číslo 493, touto stručnou novelou insolvenčního zákona, tak jak tady byla představena předkladatelkou kolegyní Kateřinou Valachovou. Podvýbor jednoznačně podpořil to, aby plénum Poslanecké sněmovny tuto novelu schválilo, aby ji schválilo podle režimu § 90 jednacího řádu, protože ji považujeme za nutný a poměrně rychlý krok, který souvisí s celým balíkem řešení dětských dluhů.

Já tady chci zdůraznit to, že toto není jediné řešení. My tady samozřejmě v tuto chvíli řešíme to, aby mladý člověk na startu svého samostatného ekonomického života v 18 letech, resp. po dosažení 18. roku života, měl přiměřené podmínky k tomu, aby nebyl zatížen dluhy, které často bohužel nejdou na vrub jeho samotného, ale jdou na vrub nezodpovědného chování jeho rodičů, resp. zákonných zástupců. Protože skutečně ty dluhy často vznikaly právě nezodpovědným chováním rodičů v dětství tohoto mladého člověka. Toto břímě, které si ten mladý člověk nese, ho samozřejmě ovlivňuje na začátku jeho profesní kariéry, jeho pracovní kariéry. A my tady nenavrhujeme nic jiného a opět se snažíme jít, tak jako jsme to činili i při debatě okolo insolvenčního zákona, snažíme se jít nějakou vyrovnanou variantou. Proto navrhujeme nikoli absolutní odpuštění, ale hovoříme o tom, že v případě, že alespoň dvě třetiny dluhu vznikly před dosažením 18. roku života, tak potom umožníme tomu mladému člověku - a já chci upozornit, že to se dnes týká nejenom 18letých, ale to se týká 20letých, 25letých, pokud mají skutečně ty dluhy, které ze dvou třetin vznikly před dosažením zletilosti, před dosažením 18. roku života, tak budou mít nárok nikoli na okamžité oddlužení, ale budou mít nárok na to zrychlené, tzn. budou ve stejném režimu jako osoby pobírající starobní důchod a budou ve stejném režimu jako osoby s postižením ve třetím a ve čtvrtém stupni. Čili budou mít nárok na to rychlejší tříleté oddlužení, a tím jim alespoň částečně zjednodušíme start do samostatného života.

Chtěl bych velmi poprosit Sněmovnu, aby nejenom na doporučení podvýboru, ale i na základě domluvy všech devíti poslaneckých klubů tento zákon podpořila ve zrychleném projednávání v rámci režimu § 90. Děkuji pěkně.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Přečtu omluvy: pan poslanec Jiří Kohoutek se omlouvá z dnešního jednání z rodinných důvodů. Pan poslanec Bohuslav Svoboda se omlouvá mezi 9. a 13. hodinou bez udání důvodu. Nyní pan poslanec Kolářík.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové, já budu velice stručný. Chtěl bych jenom říct, že Piráti samozřejmě podporují tento návrh. Chtěl bych vám všem poděkovat za to, že jste umožnili jeho projednávání v tzv. devadesátce, tzn. ve zrychleném režimu, a můžeme tak napravit to, co jsme opomněli při projednávání velké novely insolvenčního zákona, a tedy zařadíme ty děti do kategorie zvláště zranitelných osob mezi seniory a zdravotně postižené. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Farský. Poté pan poslanec Nacher.

 

Poslanec Jan Farský: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Za poslanecký klub Starostové a nezávislí jsme se s chutí k této rychlé novele připojili také, protože si myslíme, že ukazuje na jeden z problémů, který tady prostě s exekucemi spojen je, a to že některé naše občany, mladé lidi, posíláme do života tak trochu se zlámanýma nohama a ještě s komplikací, za kterou mnohdy nenesou úplně odpovědnost. Je to doběh toho, jak probíhala výchova, jak probíhala výchova v rodině, jak probíhalo samozřejmě vzdělávání, a děcka pak jsou ale v situaci, kdy na tom startu, který by je měl pustit do svobodného života, kdy se můžou realizovat a dosáhnout nějakého úspěchu a uskutečnit svoje sny, tak prostě jim to hned na začátku znemožníme. Já si myslím, že je to dobře. Když jsme se o tom s paní kolegyní Valachovou bavili, já osobně jsem si říkal, že v 18 letech, resp. v těch letech začátku, kdy si člověk hledá svoji cestu, jsou tři roky až dost dlouhá doba. Já bych se přikláněl spíše k roku, protože si myslím, že zastavit někoho v tomto období na tři roky znamená vytvořit hendikep, který se s ním stejně potáhne až do dlouhých dalších desetiletí. Ale prostě politika je otázkou kompromisu a umění dosáhnout výsledku a tady chápu, že pokud to mělo mít podporu všech klubů, tak bylo potřeba najít kompromisní řešení, které toho dosáhne.

Nemyslím si, že je úplně dobrou vizitkou vlády, že s takovýmito řešeními musí přicházet poslanci. Stejně tak u insolvenčního zákona ten tah na branku byl nahrazen ve finále poslanci, a řekl bych přímo tady kolegou Markem Výborným jako předsedou podvýboru, který v určité fázi tu energii převzal. A jsem rád, že byť ne úplně v té ideální verzi z mého pohledu, tak insolvenční zákon v lednu byl schválen a od června je v účinnosti. Myslím si, že se k němu ještě budeme vracet, ale tento zákon k tomu využívat nebudeme.

Já bych chtěl upozornit ještě na jeden problém exekucí a připomenout ho, protože to je problém, který i pan premiér Babiš pojmenoval na konci března, a to je problém nezákonných exekucí. Tady se bavíme o desítkách tisíc případů, ale u nezákonných exekucí jsou to statisíce případů. V České republice pořád, i když už od roku 2011 je jasně judikováno Nejvyšším soudem, že exekuce, které jsou na základě neplatných rozhodčích doložek, neplatných příkazů, jsou nezákonné a takovým způsobem se nesmějí vymáhat. Přesto běží, ať už je to na České správě sociálního zabezpečení, na soudech, běží dále a několik set tisíc lidí v České republice platí dluhy, které by platit správně neměli. Tady nejde, abych to upřesnil, o tu velkou částku, tady jde o ten základ. Ten základ zůstává. Samozřejmě dluh je dluhem. Problémem jsou ta příslušenství, která jsou mnohdy mnohonásobkem původního dluhu, která z dlužníka dělají nevolníka, který splácí už jenom úroky a příslušenství a k jistině tak nějak nemá šanci, k jejímu splacení, se vůbec dostat, protože věřitel si ho drží tak v kleštích, že si z něj udělal svého nevolníka, kterému posílá všechny peníze, které může a které z něj exekutor dostane.

Ve chvíli, kdy to provádí na základě nezákonného exekučního příkazu, tak si myslím, že je to naprosto neakceptovatelné. A to je situace, kdy už v březnu pan premiér se k tomu přihlásil. Řekl původně, že už těch 200 tisíc nezákonných exekucí zrušil. Pak jsme si ve velice krátké době vyjasnili, že nezrušil a že jich tady pořád ještě několik set tisíc je. Bylo přislíbeno, že k tomu budou provedeny aktivní kroky, ale ty aktivní kroky zatím příliš rychlé nejsou. Já obesílám soudy po České republice desítkami návrhů a tyto soudy rozhodují různě. Některé zastavují, některé odmítají mě, že nejsem účastníkem řízení, a některé odmítají, ale zastavují ex officio, tak jak mají povinnost podle rozhodnutí, podle několikrát potvrzené judikatury.

V tomto bych chtěl požádat vládu, protože to není věcí legislativního řešení, ale chtěl bych tady požádat vládu, aby těchto 200 tisíc a více případů, protože samozřejmě je to 200 tisíc případů, které ale ovlivňují další statisíce lidí, což je, řekl bych, dokonce v součtu násobně větší problém s větším dosahem, než je problém dětských exekucí, tak aby se vláda tomuto problému těchto novodobých nevolníků, kteří jsou nezákonnými exekucemi drženi v koutě, co možná aktivně věnovala. Každý měsíc je škoda, když nám ta aktivita ubíhá.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane předsedo. Nyní pan poslanec Nacher.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, pěkné dopoledne. Stručně nejdřív k té samotné novele. Probíral ji i podvýbor pro ochranu spotřebitele, kde také získal podporu, včetně toho zrychleného projednávání. Já to dám ještě do nějakého kontextu.

My se tady o těch dětských dluzích bavíme v několika rovinách a na několika úrovních - na úrovni celostátní i komunální, pokud jde o zastavování dětských exekucí třeba dopravními podniky, a z hlediska času do minulosti a do budoucnosti. Pokud jde o tu budoucnost, tak tam to řešíme tím návrhem, který je poněkud komplikovanější, a tam ta shoda taková není - to je ten tisk 456. Nicméně směrem do minulosti je to 493, to je to, co teď schvalujeme, já vám děkuji za tu podporu, a jde tam v zásadě o to, že mladý člověk, který si často - to nevím, jestli tady bylo řečeno - ten dluh nezavinil, vlastně vstupuje do dospělého věku a už má nějakou zátěž. To znamená, my mu umožňujeme ho zařadit mezi ty zvlášť zranitelné osoby, kde jsou dneska senioři a lidi se zdravotním postižením.

Tím jsem chtěl původně skončit, nicméně musím... Nemůžu nereagovat na kolegu Farského, který sem najednou přimotal ty neplatné exekuce nebo protiprávní exekuce. Já bych chtěl připomenout, že i v tomto se koná - za prvé - mají, tak jak bylo řečeno, z úřední povinnosti ex officio rozhodovat soudy. Ony tak nečiní, takže vláda udělala několik kroků. Za prvé, ministr spravedlnosti poslal na soudy dopis. To bylo v dubnu. Premiér na začátku minulého měsíce poslal zase dopis všem významným zaměstnavatelům státním, jako je Česká pošta, České dráhy a tak dále, aby se podívali ti zaměstnavatelé, účetní, kteří strhávají exekuce těm zaměstnancům, aby se podívali v tom exekučním titulu, na základě čeho, a pokud by identifikovali, že by šlo o tu neplatnou exekuci, tak aby požádali o zastavení. Takže v tomto - vůbec to sem nepatří, nicméně aby tady nezaznělo, že se v tom nic nedělá. Dělá, upozorňuje se na to a já doufám, že se to pohne. Nicméně musím zde připomenout, že o tom musí rozhodovat - a měly by automaticky, nečiní tak - soudy. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Nyní paní poslankyně Fialová se hlásila z místa, poté pan poslanec Benda.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo. Hezké dopoledne všem. Já jsem chtěla poděkovat zpracovatelům za předložení této novely, protože jsem z Ústeckého kraje, kde problém s dětskými exekucemi řešíme dennodenně, máme jeden z nejvyšších počtů vůbec exekucí na hlavu a myslím si, že tato novela přispěje k mnohem rychlejšímu startu dětí do života, náctiletým, kteří vycházejí z dětských domovů u nás velice často a jsou zatíženi téměř všichni dětskými exekucemi, neodpovědným chováním svých rodičů, a tyto děti si to rozhodně nezaslouží. Já jsem velice ráda za zpracování a za podporu napříč politickým spektrem. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní pan poslanec Benda do obecné rozpravy.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedo vlády, paní ministryně, páni ministři, dámy a pánové, já ten návrh samozřejmě podporuji, protože jsem pod ním podepsán, ale když trochu sleduji tu debatu, tak přece jenom mám pocit, že některé věci by tady měly zaznít.

Za prvé mě mrzí, že tady není ministryně spravedlnosti u takhle... já vím, že to nevěděla. Každý ministr tady má být celou dobu jednání schůze Poslanecké sněmovny, to myslím, že je jeho základní povinnost, a mrzí mě, že tady není, protože se ukazuje v průběhu toho jednání, které probíhá zejména kolem toho tisku novely občanského zákoníku, že ten problém leží hodně v oblasti soudnictví. Ty normy jsou v podstatě napsané relativně správně, jenom by musely být správně aplikovány a vykládány.

A jestli jsme dneska v situaci, že Úmluva o právech dítěte říká, že dítě musí být v každém případě, který se ho týká, slyšeno, a děje se tak v nesporných řízeních, zejména rozvodových, tam už se to soudy naučily, ale v těchhle sporných řízeních, kdy se přikazuje nějaký dluh, dítě téměř nikdy slyšeno není, nemá žádné zastoupení, a to dokonce i v těch problematických případech, kdy je zjevně ve střetu se svými rodiči, respektive zákonnými zástupci a nemá žádné právní zastoupení.

To je prostě jeden z klíčových problémů a myslím si, že to je problém více osvěty v oblasti soudnictví, více opravdu toho, že se pokusíme i ty soudce, kteří dělají běžné dluhové věci, přesvědčit o tom, že pokud se týká dítěte, mají posuzovat jeho schopnost se takovým způsobem zavazovat. Mají posuzovat, jestli je to opravdu tak, jak říká občanský zákoník, jestli to odpovídá jeho věku a mentálnímu vybavení, anebo jestli je to fakt vina těch rodičů. A jestli mi dneska říkají případy, kdy sedmileté dítě je odsuzováno samo za sebe, že nezaplatilo jízdenku, ještě když jede s maminkou, tak si připadám absurdně a myslím, že chyba není v zákonodárství, ale je opravdu v té aplikaci. Tak to je první poznámka.

Druhá poznámka k dětským dluhům, která je zase trochu smutná. 99 procent těch dětských dluhů vzniká fakticky z působení orgánů veřejné moci, pokud do nich započítáme i dopravní podniky. Téměř nikdy to nejsou žádné soukromoprávní smlouvy, téměř nikdy to nejsou žádné, jako že si někde někdo něco půjčil, což by asi bylo problematické, ale tak to ve skutečnosti není. Jsou to prostě poplatky obecního charakteru, zdravotnického charakteru, právě jízdné a další věci. A nevím, jestli by se tady veřejná moc, když ji vezmu jako ten úplný globál, neměla sama nad sebou trochu zamyslet a trochu zvážit, jestli je rozumné v tomto případě vymáhat a jestli dává smysl, abychom pak museli přijímat takovéto výjimečné novely insolvenčního zákona. Ale já tu novelu jinak samozřejmě podporuji, jenom upozorňuji na ty souvislosti, o kterých se budeme bavit zejména posléze, až přijde občanský zákoník.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Příspěvek pana poslance Bendy vyvolal faktickou poznámku paní poslankyně Válkové. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Helena Válková: Milé kolegyně, milí kolegové, je to faktická, tak se nemusíte obávat nějakého delšího projevu. K té poznámce číslo jedna. Já souzním s tím, co tady říkal pan předseda ústavněprávního výboru na jedné straně, na druhé straně on velmi dobře ví, že dneska odpoledne se sejdeme s paní ministryní spravedlnosti na neformálním posezení, kde budeme právě řešit otázku, kterou my legislativou těžko ošetříme, a to je právě třeba fungování našich soudů. Tam to je i na Nejvyšším soudu, aby sjednotil judikaturu, aby zajistil školení těch soudců, kteří v současné době rozhodují rozdílně, jak víme, regionálně velmi rozdílně, není to úplně v pořádku. S tím tedy paní ministryně těžko něco udělá jiného než edukací a určitým tlakem na Justiční akademii. Jinak je to tedy v kompetenci Nejvyššího soudu. Ale ona počítá s tím, že se s námi sejde, takže zase po pravdě řečeno nevidím důvod, proč by sem měla jezdit a být tady, když může pracovat užitečněji na Ministerstvu spravedlnosti a přijede sem - to je můj názor, byla jsem ministryní spravedlnosti - a přijede sem na ty tisky, které jsou naplánované. A v poledne jí určitě řekneme obsah toho, co se tady odehrávalo, takže si myslím, že v tomto případě nic nepromeškala. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení v obecné rozpravě k tomuto bodu. Nikoho nevidím. Končím obecnou rozpravu. Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Paní navrhovatelka ne, paní zpravodajka také ne. Nyní rozhodneme, protože nebyla vznesena námitka, nebylo vzneseno procedurální veto, rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání toho návrhu. Přednesu návrh usnesení. Přivolám kolegy z předsálí.

"Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 493 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvním čtení."

Je zde žádost o odhlášení, které jsem právě vyhověl, a poprosím, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami. (Ruch v sále.) Stále ještě přicházejí kolegové, ještě vyčkáme chvilku před hlasováním.

Zdá se, že se počet hlasujících ustálil. Návrh usnesení jsem přečetl.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro přednesené usnesení. Kdo je proti?

Hlasování číslo 35, přihlášeno je 172, pro 171, proti nikdo. Návrh byl přijat. (Potlesk.) Ještě neprošel zákon, to je jen první krok.

 

V tuto chvíli tedy zahajuji podrobnou rozpravu. Ptám se, kdo má zájem o vystoupení v podrobné rozpravě k tomuto bodu. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Ptám se opět, zda je zájem o závěrečná slova. Paní navrhovatelka - nemá zájem, paní zpravodajka - nemá zájem.

Přikročíme tedy k hlasování o celém návrhu zákona.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Kateřiny Valachové, Patrika Nachera, Aleny Gajdůškové, Marka Bendy, Lukáše Kolaříka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 493.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 36, přihlášeno je 175 poslanců, pro 175, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. (Potlesk.)

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Sněmovno, moc děkuji za takovou podporu napříč politickým spektrem, za dvojí potlesk. A dnes jsem opravdu v tomto bodu na Sněmovnu hrdá. A děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já to tedy dořeknu. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas, a projednávání končím. Děkuji všem.

 

Budeme pokračovat dle schváleného pořadu, a to třetími čteními. Jako první otevírám bod

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.