(1.30 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Nicméně já jsem už loni jako první ministr financí přišla s redukcí takzvaných mrtvých duší neboli neobsazených míst. Snížili jsme, tuším, o 1 700 nebo 1 600 místa, ale zavedla jsem systém vázání prostředků: 3 % fluktuace, 3 až 5 % vázání prostředků na obsazení místa a nad 5 % jsem ta místa prostě škrtala. Tím jsme v rozpočtu roku 2019 ušetřili 3,4 mld. A aby nezůstalo jenom u rozpočtu a některý z dalších ministrů financí se nevrátil k tomuto systému, tak jsme zpracovali novelu rozpočtových pravidel, kde toto vázání bude jednou provždy. Ta je teď momentálně zhruba na úrovni Legislativní rady vlády, takže směřuje na vládu.
Takže to jsou kroky, které jsme začali v loňském roce. A já jsem jasně řekla kolegům, budeme pokračovat. A taky, co jsem slíbila... (Odmlka pro silný hluk v sále.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já bych poprosil kolegy a kolegyně o to, aby se ztišili v Poslanecké sněmovně, a pokud mají nějaké věci, které chtějí řešit, ať je řeší vedle. Je přecejen už pokročilá hodina a myslím si, že bychom to chtěli všichni nějakým způsobem ukončit.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji. To znamená, že já jsem hned v lednu, což je korektní, kolegům oznámila, že budeme pokračovat v redukcích. Jestliže nám postupuje digitalizace, jestliže se prostě ta práce dělá jinak, moderněji, já vycházím ze zkušeností ze svého rezortu a to se plus minus opakuje, tak prostě nemůžeme pořád pracovat se stejným počtem. A řekla jsem prostě, vytvářím na vás tlak, abyste začali optimalizovat, začali systemizovat a začali šetřit.
A teď se nebavíme o těch úsporách 10 % provozních výdajů, které jsem prostě všem rezortům vzala. V rozpočtu 2020 všechny rezorty snížily provozní výdaje, ty užší provozní výdaje o 10 %, ale současně jsem nastavila snížení určitého motivačního prostředku. Zatím počítám, dokud nebudu znát makroekonomickou predikci červencovou, která jasně řekne, přesněji, jak ten vývoj se bude dále ubírat, tak prostě zatím počítám s 2% růstem platů ve veřejném sektoru, což kopíruje inflaci. My jsme odhadli inflaci příští rok na 1,6, ale už teď víme, že bude o něco, nebo tušíme, že bude o něco vyšší, protože tam nebyl započten sazbový balíček, který, protože jsme to dělali k 5. dubnu a on ještě nebyl schválený vládou, takže určitě se bude pohybovat kolem 2 %.
A řekla jsem prostě, navrhuji systém snižování - rezorty 10 %, organizační složky státu 5 %, příspěvkové organizace 3 % a polovinu ušetřených prostředků vrátíme do mezd. Anebo prostě snižovat rezorty nebudou a pak samozřejmě ty mzdy porostou jinak. Protože jsou samozřejmě rozdíly. Jsou ministři, kteří jsou ochotni si to odpracovat. A ono to chce nějakou práci. To nejsou tupé škrty.
Já na Ministerstvu financí jsem k tomu přistoupila tak, že jsme provedli optimalizaci, systemizaci, sloučili jsme různé útvary, aby nebyly 1 : 5, že prostě máme jednoho vedoucího na pět zaměstnanců v průměru ve veřejném sektoru, a tak dále. Tato úspora, tak jak jsem to nastavila do rozpočtu 2020, do toho prvního návrhu, tak činí úsporu asi 5 700 zaměstnanců. A finanční úspora je to asi 1,7 mld. a úspora těch užších provozních výdajů jsou asi 3 mld. Já vím, řeknete, že je to málo, ale někde se začít musí.
Každopádně bych chtěla říct, že kromě těch důchodů - důchod vzroste od 1. ledna 2020 zhruba na průměr 14 358 korun. To je nárůst, vlastně těch 900 korun už jsem říkala, 37 mld. Tak jsme tam zabezpečili v souladu s vládním prohlášením rodičovský příspěvek, jak už jsem to říkala ve svém některém jiném vystoupení. Je tam samozřejmě zohledněna karenční doba, která znamená propad v příjmech kolem 4 mld. na sociálním pojištění. Je tam zabezpečen příspěvek na péči, který se pohybuje také zhruba kolem 4 mld. Čili celá řada těchto věcí. A zejména chci říct, že je tam zabezpečen růst platů učitelů pro rok 2020 o 10 % a pro rok 2021 už do střednědobých výdajových rámců jsem nechala dát 9 %, tak abychom v roce 2021 dosáhli závazku daného vládním prohlášením. To znamená průměrný plat pedagogů asi 45 tisíc.
Co je důležité, a to vás určitě bude také zajímat, že počítáme s dalším nárůstem kapitálových výdajů o téměř 13 mld. na celkových 135, včetně EU. Čili z národních zdrojů by to bylo asi 85 mld. A výzkum, vývoj, inovace o 5,5 mld. posilujeme, což je asi 48 mld. A z národních zdrojů to bude financováno ze 78 %. O výdajích na obranu bylo tady už mluveno během dne, zvyšujeme to o téměř 8 mld., to znamená, že počítáme v roce 2020 s 1,3 HDP růstem výdajů na obranu a 1,5 % v roce 2022. Také opětovně valorizujeme příspěvek na samosprávu o 5 %. To znamená, takový ten příspěvek, který slouží k přenesené působnosti těch jednotlivých municipalit.
Pak jste hovořil, pane poslanče, o těch nových daních. Co se týče tvorby rezerv, nebo regulace rezerv pojišťoven. To není nová daň prosím. Je to něco, co bylo korektně vloženo do vládního prohlášení. Takže to není nic, co bychom si vycucali z prstu. Jde o ten problém, že některé pojišťovny - a ne všechny, některé s tím mají problém a některé ne, podle toho, jak k tvorbě rezerv přistoupily. Kdybych to měla úplně zlidovět, ten problém, tak ta pojišťovna prostě uzavře s vámi třeba pojistku, havarijní pojistku na auto, která stojí - já si vymyslím - 500 korun měsíčně. A vytváří si podle své úvahy účetně rezervu na případný vznik škody. A ta tvorba rezerv není nijak regulována. To znamená, že ty pojišťovny některé, některé se řídí už evropskou směrnicí Solvency II, některé to dělají prostě. Ale pak jsou pojišťovny, které to dělají opravdu ve velkém. To znamená, že ony si vlastně regulují tvorbu rezervy, tou rezervou si snižují základ daně a daň. Jenom a propos pojišťovny u nás platí daň ročně asi 2,6 mld. No a my říkáme - samozřejmě ony někdy v budoucnu zaplatí, ony si odkládají to placení (nesroz.) A my jsme řekli ve vládním prohlášení, chceme to zregulovat, dáme vám na to pět let a v podstatě chceme ten deadline. Dodaníte to v určitý okamžik, rozkládáme to ještě na dva roky a pak už to budete dělat podle evropské směrnice Solvency II všichni stejně, to je fér. Měli jsme to ve vládním prohlášení, dáváme to do sazbového, nebo daňového balíčku až na rok 2020, účinnost vlastně nastane až 2021, protože to má roční zpoždění. Nebo ta realizace, účinnost nastane dříve, ale ta realizace až 2021. A ještě to dva roky rozkládáme. Takže to je pět let. To je prostě fér. Ale o tom se budeme určitě bavit na schůzi, kde budeme probírat sazbový balíček. (V sále je rušno.)
Co se týče spotřební daně na alkohol a na cigarety, o tom budeme také mluvit. On tady není pan ministr zdravotnictví, ale bude to na té bezprostředně následující schůzi, takže si ty argumenty všechny řekneme. My jsme dělali tiskovou konferenci, dělali jsme ji s kapacitami lékařskými na adiktologické klinice. Byl tam pan přednosta, byla tam paní profesorka Králíková, která je naše specialistka na problémy spojené s kouřením. A tam představoval ministr zdravotnictví společně s vládní zmocněnkyní pro závislosti ta tvrdá data. Nám vzrostla za pět let průměrná mzda o 40 % a spotřební daň na tvrdý alkohol se deset let nezvyšovala. Na cigarety v podstatě minimálně. Takže my chceme zvýšit tu nedostupnost. V České republice se na osobu ročně spotřebuje 12 litrů čistého lihu včetně kojenců. To není normální. Podle statistik OECD jsme na krásném druhém místě. Budu tady mít čísla, resp. ministr zdravotnictví, kolik spotřebují mladiství. A jenom ještě řeknu tři čísla - ***