(19.40 hodin)
(pokračuje Baxa)
Pan ministr hovořil o tom, že se podařilo najít peníze na financování tzv. překryvů v působení, nebo ve výuce v mateřských školách, to je pravda. Chybí ale jednoznačně, a to je závazek vládního prohlášení, dostatečné kapacity mateřských škol s využíváním národních a evropských finančních zdrojů. Jsem jako poslanec často oslovován zejména starosty z těch suburbánních částí měst a z aglomerací měst, kde tyto kapacity chybí.
Nevidím také žádný pokrok v reformě odborného vzdělávání. Neslyším zatím silný názor na to, jakým způsobem by mělo být reformováno odborné vzdělávání. Musím tedy říct, že jsem byl dnes zaskočen v řeči pana ministra průmyslu a obchodu a vicepremiéra Havlíčka tím, že zavede nový předmět technika do škol. Já jsem měl za to, že tady o tom rozhoduje pan ministr Plaga, nikoliv pan ministr Havlíček, a že to by neměl být primárně krok člověka, který školství na starosti nemá. Já mám k novým předmětům velké výhrady. Objevovaly se tady různé nápady, objevovaly se tady nápady na zavedení povinné branné výchovy ve školách, na zavedení techniky, návratu některých předmětů, které dříve byly. To všechno jsou věci k diskusi, ale asi na půdě Ministerstva školství, nikoliv MPO.
Varuji také před tím, jakým způsobem bude zajištěno další fungování soukromých a církevních škol. Vládní prohlášení si ambiciózně klade za cíl zajistit spravedlivý systém financování veřejných, soukromých a církevních škol a prosadit účinnou regulaci sítě škol. Já jsem tedy přesvědčen o tom, že účinnou regulací sítě škol není to, že ministerstvo donedávna v zásadě zamítalo velkou většinu návrhů na zřizování neveřejných škol, tak jak tento trend zavedla paní ministryně Valachová. Snad se objevuje světlo na konci tunelu, ale i toto budeme pečlivě sledovat. Stejně tak jako diskuse, které se týkají zavedení financování přípravy učitelů a zejména toho, jak vyřešit dlouhodobý problém v oblasti školství.
Shoduji se s panem ministrem Plagou i v tom, že školství by mělo nadále zůstat ne vládní prioritou, to je věc vlády Andreje Babiše, ale že by mělo zůstat školství sněmovní prioritou, protože budoucnost naší země bez reformy školství možná není. Objevují se tu jasné varovné signály. Nedávné statistiky ukázaly vysoký průměrný věk učitelů, poměrně vysoké procento nekvalifikované a neaprobované výuky v českých školách. Závažným problémem jsou regionální rozdíly v kvalitě českého školství, ukazují to jasná data. K velké diskusi je rozhodně také systém jednotných přijímacích zkoušek na střední školy, zavedení povinné maturity z matematiky, těch problémů je celá řada. A doufám, že budou sliby naplněny a že bude oblast školství prioritou, zdůrazňuji ve Sněmovně, a že už se nebudou opakovat ty případy, kdy Sněmovna se v zájmu českého školství na něčem usnesla a pak to bylo druhý den zrušeno.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Foldyna.
Poslanec Jaroslav Foldyna: Pane předsedající, děkuji vám za slovo. Vážená paní ministryně, páni ministři, moji kolegové, já jsem bedlivě poslouchal pana předřečníka, jak nenechal niť suchou na vládě. A já samozřejmě tomu naprosto rozumím. Je v opozici a to k tomu patří. Rozuměl bych všemu, kdyby neuváděl trošku nepravdivé údaje.
On tady hovoří o tom, že pan ministr Staněk by se měl kát asi proto, že se tu zdanily církevní restituce. Poněkud podivný pojem! Ale my jsme tady nezdanili církevní restituce, ale náhrady! Podivné náhrady, které se finančně vypočítaly, tak se navrhuje jejich zdanění. Takže nikoli restituce, ale náhrady. To je prostě jeden z pojmů.
Potom jsem překvapen, nebo vlastně možná se tomu asi nedivím, že kolega z ODS nechce, aby pan ministr byl pochválen za to, že zamezil tunelování společností, které zřizuje Ministerstvo kultury, kdy zbavil funkce generálního ředitele Fajta, a Amnesty International, která určitě není organizací, kterou pan ministr ovládá nebo by byla nějak spřízněna s ním, toto potvrdila, že tady k těm věcem dochází. Zřejmě to tunelování je tak zaběhlé, že se vám to nechce kritizovat. Já tomu rozumím.
Já na druhou stranu pana ministra chválím. Super! Pane ministře, oni vás teda za to odvolali, protože to náměstí dokázali zorganizovat tak, že vás odvolali. Ale my bychom vás měli pochválit za to, když teda i ta Amnesty International přišla s tím, že to tak dopadlo. Čili já trošičku chci poopravit věci, které pan kolega tady říkal.
A o České televizi - to je ta televize, co u ní běží to vyšetřování, které podal nedávno kolega? (Upozornění na čas.) To je ta veřejnoprávní? Tak děkuju.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane poslanče, děkuji vám za dodržení času k faktické poznámce. Mám tady dvě další faktické poznámky. Pan poslanec Marek Výborný a paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jenom velmi krátce vaším prostřednictvím k panu kolegovi Foldynovi. Nějaké podivné náhrady - já myslím, že pan poslanec moc dobře ví, měl pravdu s tou poznámkou, to je pravda, ano, skutečně jedná se o zdanění finančních náhrad. Ale nejsou to nějaké podivné náhrady! Máme tady zákon, máme tady smlouvy, jasně vypočítáno. Takže pane kolego, ta rétorika, jako že nějaké podivné náhrady, skutečně ne! Ano? Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Černochová. Prosím.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych také chtěla reagovat na pana kolegu poslance Foldynu. Myslím si, že se dneska všichni už v těch vztazích pan Staněk, sociální demokraté, pan Babiš, pan prezident ztrácíme. Akorát nevím, jestli to je tím vedrem, nebo jestli kolega Foldyna nezaregistroval jako člen snad stále ještě ČSSD, jednu podstatnou informaci, že my jsme pana Staňka neodvolávali. Pana Staňka odvolávala ČSSD z pozice ministra. Nikoli my jako Sněmovna. Takže to možná zase když on tady opravuje mého kolegu, dovolím si opravit já pana poslance Foldynu. (Poslanec Foldyna z lavice: Máte pravdu. Omlouvám se.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem pan ministr Staněk. Prosím.
Ministr kultury ČR Antonín Staněk Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, členové vlády České republiky, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já mám připraveno vystoupení, ve kterém vám velmi rád shrnu to, co se za rok mého působení v úřadu ministra kultury České republiky podařilo, a také řeknu i to, co se nepodařilo. Protože to je samozřejmě normální, všichni jsme lidé, a kdybychom nedělali chyby, tak bychom byli stroje. Nicméně ta smršť hrůz a katastrof, kterou zde vaším prostřednictvím, pane předsedající, ctihodný pan poslanec Baxa na mě dštil, tak já bych možná začal nejprve některými reakcemi, které se mi podařilo si poznamenat. Protože toho bylo velmi, velmi mnoho.
Tak velikonoční popravy. Tak pane poslanče Baxo prostřednictvím pana předsedajícího, já v tuto chvíli nebudu úplně konkrétní a velmi rád vám mimo mikrofon ty konkrétní věci řeknu. Ale možná bych se zamyslel nad vztahy některých lidí, kteří vám nejsou asi úplně neznámí. Je to jeden pan senátor za Občanskou demokratickou stranu a je to jeden právník vystupující v Národní galerii a sepisující zajímavé smlouvy pro pana generálního ředitele. Nevíte o čem? Tak já vám to upřesním mimo mikrofon. Takže bych byl velmi opatrný, kdybych hájil některé věci týkající se Národní galerie. ***