(17.20 hodin)
(pokračuje Michálek)
Takže základní problém je ten chaos. Výsledky za tu dobu, pokud opravdu vezmeme jako výsledek nikoliv to, že se o něčem mluví, ale to, že se zákon schválil, dotáhl do konce a to opatření se realizovalo v praxi a ideálně už byl naměřen průkazní pozitivní dopad, tak ty výsledky v resortu spravedlnosti opravdu nejsou.
Podíváme se na znalce a tlumočníky. Ty máme ve finálním stadiu, kam je vláda dotáhla za dobu svého působení, možná pro ně ani nemá většinu v Poslanecké sněmovně. Už jsem mluvil o legislativním plánu vlády, že nejsou plněny věci, které v něm jsou, a že se dokonce reálně ty plány vlády nepromítají do toho legislativního plánu vlády, že v legislativním plánu vlády najdeme z velké části pouze evropskou legislativu. Já jsem se díval na aktuální výsledky, co se podařilo dosáhnout, a v zásadě jsme tady měli jeden drobnější návrh, kde bylo zavedeno maření spravedlnosti jako nová skutková podstata trestného činu. A podařilo se tady dosáhnout novely insolvenčního zákona, která ale vznikla zejména na půdě Poslanecké sněmovny. Takže výsledky, které by opravdu vzešly z ministerstva a nebyly to implementace evropských právních předpisů, lze spočítat na prstech jedné ruky.
Já jsem chtěl ocenit, aspoň že paní ministryně začala konečně jednat s těmi zájmovými skupinami, s aktéry, protikorupčními neziskovkami, a že ustoupila od těch nejhorších bodů návrhu, na které my jsme upozorňovali, tzn. to, že by měl nabýt účinnosti až v roce 2022, způsobu obsazování výběrových komisí, to by zejména mělo být v gesci nejvyššího státního zástupce, který je zodpovědný za soustavu státního zastupitelství. Ale stále tam zůstávají problémy typu, že je plánovaná velmi rychlá obměna těch státních zástupců už po dvou resp. třech letech. To znamená, pokud se objeví nějaký člověk, který to nebude s justicí myslet dobře, tak tu soustavu bude moct velmi rychle ovládnout. Považuji toto za rizikové a i zde apelujeme, aby paní ministryně provedla úpravy toho svého návrhu.
Velké selhání v resortu justice sledujeme v digitalizaci. Já jsem předsedou podvýboru pro digitalizaci justice. Připravoval se velký projekt ve spolupráci se soudy, zakázka na digitalizaci insolvenčního rejstříku, tak aby existoval skutečně elektronický spis. Ta zakázka byla velmi rozsáhlá, já jsem až kritizoval, jak byla rozsáhlá, ale teď byla v podstatě zrušena a bude se začínat znovu. Doporučuji vám, abyste promluvili s těmi soudci, kteří se podíleli na její přípravě a kteří jsou velmi zklamaní z toho, že ministerstvo bude vše připravovat odznovu, což znamená, že do konce volebního období se neudělá nic, protože ta zakázka se nestihne ani připravit, natož aby se stihla vysoutěžit a promítnout do praxe. To považuji za opravdu velký problém.
Další bod už tady byl zmíněn, to je za sedmé, zablokování krajské příslušnosti exekutorů. Připravili jsme zde konkrétní návrh. Bohužel to ministerstvo zablokovalo, v tomto případě i ve spolupráci s některými lidmi z opozice, a nepředložilo do Poslanecké sněmovny žádný vlastní návrh. To znamená, nejenom že jsme těm osmi tisícům lidí neposkytli konkrétní řešení jejich problémů, s výjimkou drobné změny v insolvenci, ale vláda nepředložila ani svůj vlastní návrh do Poslanecké sněmovny. To znamená, kdybychom měli hodnotit to, jak se blížíme k výsledku na škále 0 až 100 %, tak jsme na nějakých 20 až 30 % maximálně. A lidi chtějí ty výsledky. Lidi nechtějí jenom dílčí zprávy o postupu v legislativním procesu, o tom jsem hluboce přesvědčen.
Pokud jde o transparenci, tak si myslím, že tam nejvíc vypovídá, že paní ministryně stále tají tu analýzu o trestních stíháních a možnostech si je objednat tady v České republice. Myslím si, že ze strany ministryně spravedlnosti je to opravdu nehoráznost.
A pokud jde o dodržování Ústavy České republiky, na kterou tady všichni přísaháme, přísahá na ni i prezident republiky, tak jsem velmi překvapen tím, že se vláda aktivně nestaví proti tomu, že prezident republiky odmítl jmenovat ministra, kterého navrhla jednoznačně. To není případ jako pan Poche, kde byly dva možné návrhy, ale v tomto případě šel jednoznačný návrh. A Ústava, myslím, že je to nějaký článek 74, říká, že pokud předseda vlády navrhne, tak prezident ministra odvolá. V tomto případě odvolání bylo navrženo, ministr odvolán nebyl. A jakým způsobem se vláda postavila aktivně pro to, aby hájila Ústavu České republiky, to jsme zatím neslyšeli. Takže ani v této oblasti, která se týká resortu spravedlnosti, ta vláda výsledků nedosahuje.
Já se domnívám, že je opravdu potřeba řešit to, aby resort byl obsazen někým důvěryhodným, kdo bude mít ochotu řešit problémy, které se v justici nastřádaly. Protože ačkoliv teď se protestuje hodně za nezávislost justice, a je to dobře, že lidem leží na srdci hodnota nezávislosti justice, tak pořád je potřeba, aby se ten resort vyvíjel, aby se přizpůsoboval aktuálním potřebám, abychom zkvalitňovali služby v resortu justice pro občany, zrychlovali řízení, snižovali počet ležáků na těch soudech, řízení, která jsou tam tři a více let v resortu justice a vracejí se tam a zpátky. Tohle se bohužel neděje, a proto já musím konstatovat, že tato vláda naši důvěru nemá, a to ani v resortu spravedlnosti. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak to byl předseda Pirátů Jakub Michálek. Já přečtu dvě omluvy. Jsou to dodatečné omluvy. Pan poslanec Pavel Jelínek se omlouvá z dnešního jednání od 16 do 17 hodin z pracovních důvodů a dále pan dr. Jaroslav Dvořák se omlouvá od 16 do 17 hodin z pracovních důvodů.
A nyní tedy požádám o vystoupení posledního z přednostním právem, což je předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. A poté, jestli nebude další přihlášený s přednostním právem, tak zahájíme rozpravu, do které je přihlášeno v tuto chvíli 24 poslanců. Takže prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená vládo, Jan Werich kdysi řekl, že odborné věci by měli dělat odborníci. Hnutí SPD stále opakuje stejnou politickou pozici a stanovisko: Česká republika potřebuje vládu odborníků a demokracie potřebuje respekt k výsledkům voleb.
Já dnes budu mluvit hlavně k poslancům hnutí ANO. Vláda odborných nominantů hnutí ANO mohla získat naši podporu. Není pochyb, že bylo možné dosáhnout zásadní programové shody. Nestalo se a vznikla vláda ANO, sociálních demokratů s podporou KSČM. Jde o vládu, ve které účast sociálních demokratů je vlastně popřením výsledků voleb. Voleb, kde občané dali jasně najevo, že sociální demokracie ztrácí důvěru občanů. Neztratila ale důvěru elit Evropské unie, pro které vláda s programovou podporou hnutí SPD byla a je noční můrou. Pan premiér v představě, že ukolébá elity Evropské unie, hlavně paní Merkelovou a pana Junckera, a vyhne se Majdanu, souhlasil s účastí sociálních demokratů ve vládě. Bylo jasné, že sociální demokracie má spíše talenty na politikaření, dělání dluhů, ničení školství, tunelářské kauzy než odborníky pro vládnutí. Práce ministrů za ČSSD je výmluvná a plně potvrzuje naše hodnocení. Zneužívání Ministerstva vnitra k očerňování opozice, např. ve zprávě o extremismu, protektorátní zahraniční politika nerespektující mezinárodní právo, měřící dvojím metrem, a podpora nepřizpůsobivých, to je pracovní výkaz sociálních demokratů doplněný o poměrně nestandardní nároky vládních činitelů na bydlení v Praze.
Účast sociální demokracie ve vládě měla být cenou za klid od Bruselu, Berlína a politických neziskovek řízených globalisty. Hnutí SPD tento krok hodnotilo jednoznačně - pan premiér bude mít skutečně nestabilní vládu a dočká se navíc i Majdanu. Elity Evropské unie budou vždy ničit každého, koho plně nekontrolují. Existuje jediný způsob, jak tomu čelit: po vzoru Itálie, Maďarska držet pevný vlastenecký program vlády. Bohužel hnutí ANO a KSČM tuto vlasteneckou koncepci opustily a pustily se do kompromisu. Kompromisu, který může vést k destabilizaci země. Brusel a jeho globalističtí poskoci vám prostě nedají pokoj.
Česká republika potřebuje vládu odborníků, která bude hájit zájmy této země. Je plně v možnostech této Sněmovny takovou vládu vytvořit. Současná vláda s účastí sociálních demokratů takovou vládou není. Proto nemá a ani nikdy neměla důvěru našeho hnutí. Děkuji. (Tleskají poslanci SPD.)***