(11.50 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Za kulisami této politické manéže je vláda, která odvedla pro tuto zemi veliký kus práce. A proto je moc dobře, že historie se vůbec neptá na to, kdo v den hlasování o důvěře vládě ovládl vybroušenou replikou titulní stránku na Novinkách či iDNES, ale na to, zda stát hospodařil s přebytkem či ve ztrátě, zda jeho dluh rostl či klesal, zda dokázal na úrovni Evropské unie prosadit své zásadní priority, či jestli dopravní projekty rozjížděl nebo zastavoval. Jsem hrdá na to, že svědomí této vlády může být naprosto čisté.
A budu zcela konkrétní a začnu popořadě. Česká republika má jeden z nejlépe hospodařících veřejných sektorů v rámci Evropské unie. Pouze dvě země z celé osmadvacítky dosahovaly v loňském roce menšího veřejného zadlužení a současně vyššího přebytku než Česká republika. Také v roce 2019 očekáváme přebytek veřejných financí na úrovni 0,3 % HDP. Zadlužení poklesne na 31,5 % HDP. V této souvislosti si nemohu odpustit rychlou sondu do období, kdy vládla současná opozice. V roce 2013 dosahoval dluh této země 45 % HDP. To bylo absolutně nejvíce v historii samostatné České republiky. Od té doby se podařilo dluh snížit o celých 10 procentních bodů. Jasný trend, jasná čísla, nezpochybnitelná skutečnost.
Jako vůbec první vláda řešíme ve velkém problém s vysokým počtem neobsazených míst ve státní správě. Na letošní rok jsme škrtli 1 300 neobsazených míst. Příští rok plánujeme zrušit přes 5 700 přebytečných míst. Naším cílem je efektivní a fungující státní správa. Klišé? Možná. Ale určitě ne kvůli této vládě, protože ta pro zefektivnění státní správy něco skutečně dělá, zatímco současná opozice o tom vždy pouze plamenně hovořila, a možná ani to ne.
Máme extrémně nízkou nezaměstnanost, již několik let nejnižší v Evropské unii. Ekonomika je vyrovnaná i z hlediska vnějších vztahů. Máme nízkoinflační prostředí. Zároveň jsme vládní politikou posílili robustnost domácí poptávky, zejména spotřebu domácností, a investice, a to včetně investic vládních institucí. Ano, i v návrhu rozpočtu na rok 2020 zvyšujeme investice na rekordních 135 miliard. Dáváme na vědu a výzkum 48 miliard, přidáváme 10 % na platy učitelů a o 5 % procent zvyšujeme příspěvek pro místní samosprávy. Opět zvyšujeme průměrný důchod o 900 Kč. Díky úpravě valorizačního schématu a zvýšení základní výměry se v letech 2015 až 2019 průměrný měsíční důchod zvýšil téměř o 2 000 Kč. Jasná číslo. Je to třikrát víc než v předešlých čtyřech letech, kdy důchod vzrostl dohromady jen asi o 700 Kč. Všichni si pamatujeme doby, kdy naši rodiče, prarodiče dostávali obálky s informací, že se jim důchod zvedne o 40 Kč - oni mi to dodneška píší - nebo dokonce ještě méně. Dokonce mi jedna paní říkala o 7 korun. A pamatují si to i občané. To se můžete spolehnout!
Současná vláda snížila daně za rok 2018 o 24 miliard. Celkem od roku 2014 do loňska dokonce o více než 100 miliard. Přesto zajistila lepší hospodaření, vyšší investice a růst životní úrovně. Díky čemu? No přece díky jejich lepšímu výběru a boji s daňovými úniky a podvody. Jednoduchá matematika. Je to již za 2,5 roku, co Ministerstvo financí spustilo jedno z nejdůležitějších systémových opatření k narovnání podnikatelského prostředí - elektronickou evidenci tržeb. Systém od prvního dne funguje bez technických problémů a své ambiciózní cíle plní. Obavy z dlouhého čekání na účtenku v obchodech ani z hromadného ukončování podnikatelské činnosti se v žádném případě nepotvrdily. Obchodníci zaevidovali dohromady 10,5 miliardy účtenek při průměrné době odezvy 17 milisekund. Celkový přínos přesáhl ke konci loňského roku 20 miliard. Každý z nás už asi poznal EET v praxi a může si udělat obrázek, zda se kvůli němu tvoří fronty u pokladen, čeká v restauraci na účet nebo kolik obchodů či restaurací v jeho okolí položilo placení daní na záda. Každý se mohl jednoduše přesvědčit, jestli se obavy opozice naplnily, nebo nikoliv. A já jsem ráda, že veřejnost svůj názor má. Proto pro mě není překvapivý výsledek, že více než dvoutřetinová většina občanů, 68 %, považuje EET za pozitivní opatření, stejně jako jej podporuje drtivá většina podnikatelských a oborových organizací zastupujících stovky tisíc podnikatelů a živnostníků.
I přes vleklé a nedůstojné opoziční obstrukce se nám podařilo na počátku června v této Sněmovně prosadit velmi důležitou novelu, která upravuje náběh třetí a čtvrté fáze, přináší nejmenším podnikatelům možnost evidovat své tržby ve zvláštní papírovém režimu a významným způsobem snižuje DPH na vodné, stočné, stravovací i odborné služby. To je další snížení daní, které na vyšších maržích pocítí živnostníci a podnikatelé. Pro ně je tentokrát určeno. V případě vodného a stočného, které podléhá cenové regulaci Ministerstva financí, pak snížení DPH pozná přímo zákazník na nižších konečných cenách.
Musím se pousmát, když od opozice slýchám oblíbené, že vláda nic nedělá s daňovými úniky velkých korporací, ale že se zaměřuje jenom na ty malé. Finanční správa a samozřejmě Ministerstvo financí prostřednictvím legislativy se na velké ryby zaměřuje a máme výsledky. Stačí se podívat na daňové doměrky, které jsou rekordní. Jen za rok 2018 se podařilo snížit daňovou ztrátu, případně zvýšit základ daně těchto korporací o více než 18 miliard korun. Rok 2018 byl v tomto ohledu úspěšný jako předchozích pět let dohromady.
V rámci daňového balíčku na letošní rok jsme přišli celou řadu opatření, která boj s daňovými úniky velkých ryb ještě zintenzivní. Jedná se například o omezení odečitatelnosti úroků od základu daně limitem 80 milionů korun, nebo 30 EBITy, zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví do zahraničí, zdanění ovládaných zahraničních společností nebo pravidla proti zneužívání nesouladu daňových systémů. Zavedli jsme také povinnost pro korporace, které vyplácí do zahraničí větší podíly na zisku, aby tuto výplatu oznámily správci daně. Díky tomu získala Finanční správa možnost lépe mapovat toky zisků plynoucí mimo naši zemi a další cenný nástroj v boji proti daňovým únikům.
Úspěšně řešíme sdílenou ekonomiku. Již v loňském roce jsme uzavřeli daňové memorandum se společností Uber, na jehož základě získává Finanční správa veškeré informace nezbytné k zajištění kontroly daně z příjmů fyzických osob. Připravili jsme a prosadili novelu zákona o místních poplatcích, která nastoluje rovná pravidla pro všechny poskytovatele ubytovacích služeb, včetně Airbnb. Naším návrhem digitální daně podle prestižního Bloombergu Česko ukázalo světu, jak správně zdanit internetové giganty. Nejen u nás, ale v každé zemi na světě platí, že bez vybudované infrastruktury, bez právního systému by tam žádná firma dělající byznys přes internet neprodala a nevydělala téměř nic. A to je vůči tradičnímu byznysu, který příslušné zemi platí daň z příjmů, nefér. Proto digitální daň. Výnos pro státní rozpočet - cca 5 miliard korun. ***