Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomáš Hanzel)

1.
Kritická situace ve financování sociálních služeb v roce 2019 a její řešení

Prosím, aby se slova ujal předseda strany KDU-ČSL poslanec Marek Výborný. A ještě jednou vás poprosím, vážené kolegyně, kolegové, abychom se ztišili a mohli začít projednávat tento bod. Můžete, pane předsedo.

 

Poslanec Marek Výborný: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, milé kolegyně, vážení kolegové, pravděpodobně všichni, tak jak tady sedíme, máme ve svém okolí, ve svých rodinách, u svých sousedů, kolegů, přátel někoho, kdo je klientem v rámci celého systému sociálních služeb v České republice. Zcela jistě máme ve svých rodinách seniory, kteří jsou například klienty pobytových zařízení domovů pro seniory. Máme ve svém okolí často osoby s hendikepem, autisty, dnes je Světový den roztroušené sklerózy, osoby trpící různými nemocemi, často osoby upoutané na lůžko, které se o sebe nemohou, nedokážou samy postarat.

K základním atributům moderního státu, moderního sociálního státu patří, že se dokáže postarat o ty, kteří se sami o sebe postarat nemohou. A my jsme dnes v České republice v situaci, kdy tady, sice ne bezprostředně dnes nebo zítra, ale pokud se nic nestane a pokud vláda bude stále před tím problémem strkat hlavu do písku, tak tady hrozí nejpozději na začátku září kolaps sociálních služeb. Nemaluji čerta na zeď, jako lidovec bych si to neměl dovolit, ale říkám to zcela jasně a jednoznačně. Pokud vláda nedostojí svému slibu - a věřím, že mě poslouchá i předseda poslaneckého klubu hnutí ANO, vládní strany... škoda, že neposlouchá - tak ten slib tady padl v době, kdy se schvaloval státní rozpočet pro rok 2019.

Jsem rád, že paní hejtmanka Vildumetzová souhlasně kývá hlavou, protože ono se to týká i krajů. Týká se to sociální komise Asociace krajů, týká se to vás, protože finanční prostředky na sociální služby od roku 2015, jak všichni dobře víme, jdou a jsou přerozdělovány přes jednotlivé kraje. Kraje tady fungují jenom jako průtokový ohřívač. Ty finanční prostředky přerozdělují svým zprostředkovatelům sociálních služeb, dále je poskytují na obce a poskytují je samozřejmě také charitám, diakoniím, nadějím a dalším neziskovým organizacím, které často suplují roli, a je to tak v pořádku, kterou má zastávat stát.

Od roku 2015 s výjimkou loňského roku jsme vždy pravidelně v těchto týdnech a měsících svědky naprosto trapné situace, kdy tady kraje, potažmo neziskový sektor, charity, diakonie, prostě poskytovatelé sociálních služeb, přicházejí s otevřenou dlaní, žadoní, prosí: Vládo, pane premiére, paní ministryně, prosím dofinancujte to, co jste slíbili v roce 2015, protože přece, a to všichni víme, není možné, aby na jedné straně stát přenesl zodpovědnost, v tomto případě zodpovědnost za financování sociálních služeb, na kraje a obce a zároveň řekl: ale finanční prostředky na to si nalezněte sami. Takto prostě není možné řídit tento stát.

Proto jsme v situaci, která tady nastala - a my jsme na ni upozorňovali v době schvalování rozpočtu hnedka po Novém roce - v březnu tohoto roku zařadili mimořádný bod na jednání Poslanecké sněmovny, kde jsme požadovali, a byl tam konkrétní termín, jestli se nepletu, 20. duben 2019, kdy jsme chtěli od vlády jasné ujištění, že chybějící 2 miliardy na financování sociálních služeb budou skutečně krajům, potažmo dalším poskytovatelům poskytnuty. Vláda, respektive vládní koalice, toto usnesení odmítla, prohlasovala, schválila takové gumové usnesení, jako že je potřeba ten problém řešit, ale bez toho, že by učinila další kroky.

A my jsme dnes v situaci, kdy je konec května, a pokud ty nutné finanční prostředky ve výši 2 miliard korun nebudou krajům k dispozici nejpozději do poloviny června, tak ten transfer, který potom musí následovat přes jednání zastupitelstev krajů, následně také zastupitelstev obcí, ten transfer se nestihne tak, aby jednotlivé organizace byly schopny financovat služby vůči klientům. Znovu připomínám, jsou to služby pro maminky v azylových domech, jsou to služby vůči hendikepovaným, autistům, seniorům, vůči těm, kteří jsou upoutáni na lůžko často doma a šetří finanční prostředky státu, protože samozřejmě domácí péče je výrazně levnější než péče v pobytových zařízeních.

A čeho jsme se dočkali? Dvě ministryně této vlády, paní ministryně Maláčová a paní ministryně Schillerová, si tady hrají ping-pong, neustále si přehazují horký brambor jedna od druhé. Mně to někdy připadá, že jsme někde na trhu, kde se hádáme, kdo za to vlastně může.

Já se tedy mimochodem ptám, co dělá ten, kdo má tu vládu řídit, protože to je přece premiér. Bohužel tady pana premiéra nevidím. Ale já osobně bych se domníval, že premiér má v situaci, kdy dva podřízení, v tomto případě dvě ministryně, se nejsou schopni domluvit, tak má jednoznačně zasáhnout a tu situaci je potřeba řešit.

Upozorňovali jsme na to a opět jsme minulý týden byli svědky, že Ministerstvo práce a sociálních věcí říká A a Ministerstvo financí říká B. Takže my říkáme naprosto jednoznačně - nelze postupovat dále tímto způsobem, nelze nechávat nejenom poskytovatele, ale také jejich zaměstnance v této naprosté nejistotě. Já chci upozornit, že se tady bavíme o zhruba milionu klientů a jejich rodinných příslušníků, ale také se tady bavíme o tisícovkách zaměstnanců poskytovatelů sociálních služeb, ať už těch terénních, nebo v pobytových zařízeních. Jsou to často lidé, kteří makají, jedou na hraně svých možností, mají doma děti, živí rodiny, a my tímto způsobem, stát, potažmo v tuto chvíli vláda se k nim staví takto odtažitě a odmítá - a mimochodem, bavíme se o marginální částce 2 miliard. Podívejte se, na co vláda našla finanční prostředky za posledního půl roku, na různé sliby od A až po B, na to všechno bylo. Ale 2 miliardy korun, které patří poskytovatelům, tak ty se nalézt nepodařilo.

Čili není možné tady nadále prodlužovat tuto nejistotu, není možné tady prodlužovat tuto nestabilitu, protože - a ty zprávy z terénu jsou naprosto jednoznačné - např. Slezská diakonie už v tuto chvíli má plán propouštění svých zaměstnanců a s některými už se musela bohužel rozloučit, protože ta jistota tady samozřejmě chybí. A pokud ty finanční prostředky nebudou, tak tady skutečně hrozí rozvrat celého systému sociálních služeb v České republice.

Já tedy vyzývám vládu, vyzývám paní ministryni Maláčovou i paní ministryni Schillerovou - přestaňme tady hrát nějaký politický boj. Tady přece vůbec nejde o politické body. Tady jde o to, aby ti, kteří si to zaslouží, a ti, o které je třeba se postarat, protože se sami o sebe nepostarají, aby tu jistotu měli. Přece není možné hřešit na to, že ti lidé z těch lůžek prostě nevstanou a nepůjdou vám tady pískat pod okna, nepůjdou před Strakovu akademii to panu premiérovi říct. Možná je to taky tím, že pak nejdou k těm urnám do volebních místností. Ale my, KDU-ČSL, to jednoznačně odmítáme. Proto jsme iniciovali - a já bych chtěl poděkovat i dalším stranám, ODS, Pirátům, Starostům a nezávislým a TOP 09 za to, že se připojili k naší výzvě a že jsme mohli svolat tuto mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny. A my chceme jediné - chceme, aby tady vystoupil pan premiér, případně ministryně Schillerová, resp. ministryně Maláčová, a jasně řekli, jakým způsobem, a ne obecný závazek, že o tom vláda bude na nějakém mimořádném jednání jednat, to si jednejte třeba ve tři ráno, ale my chceme jasný závazek a slyšet, odkud ty 2 miliardy korun na dofinancování sociálních služeb nejpozději do 15. června vláda sežene. (V sále je silný hluk.)

Dovolte mi připomenout ještě jednu věc, řekl bych neméně důležitou, a to je otázka sociální práce. Tam se pohybujeme v úplně jiných číslech. Sociální práci v loňském roce vláda financovala částkou 400 milionů, na letošní rok ten rozpočet byl snížen na 200 milionů, a najednou jsme -

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane předsedo, já se omlouvám, já vás přeruším. Já bych poprosil Poslaneckou sněmovnu, abychom se ztišili, protože přes ten hluk neslyším, co tady pan předseda Marek Výborný říká. Jestli to nevadí vám, mně to vadí. Já si myslím, že je to docela velice závažné a důležité téma a měli bychom tomu věnovat náležitou pozornost. Pokud chceme vést jiné debaty, tak je veďme venku. Já vám děkuji. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Marek Výborný: Já vám také děkuji, pane místopředsedo. Já se ještě vrátím k těm sociálním službám, aby tady zazněla jasná čísla.

Původní požadavek krajů na financování sociálních služeb v tomto roce zněl na 20 miliard korun. Je potřeba říci, že se tady nebavíme pouze o platech pracovníků v sociálních službách. Ty sociální služby je potřeba také rozvíjet, je potřeba nakoupit kompenzační pomůcky, je potřeba nakoupit polohovací lůžka a to v tuto chvíli vůbec ty jednotlivé organizace a instituce neřeší, protože na to prostě nemají. V tuto chvíli už jedou v jakémsi nouzovém módu a řeší hlavně to, aby dokázali zafinancovat pracovní sílu, ty ženy a muže, kteří pracují v sociálních službách. To by byla debata na za druhé, za třetí, za čtvrté, že je potřeba také zajistit co nejlepší podmínky pro výkon sociální práce, že je potřeba skutečně i těm lidem poskytnout to nejlepší. Na to ta zařízení dnes vůbec nemají. Ve finále požadavek ze strany krajů zněl na 17,12 miliardy korun. Ve státním rozpočtu vláda v prosinci schválila 15,72 miliardy, kraje ve skutečnosti dostaly pouze 15,12 miliardy korun. Čili to byl ten výsledek. Je potřeba také znovu zdůraznit a připomenout, že současně s tím nebo paralelně - já myslím, že to bylo v jednom týdnu, pan premiér by to věděl přesně - vláda schválila navýšení z 5 na 7 %, a to je v pořádku, protože ti lidé, ti pracovníci sociálních služeb si to skutečně zaslouží. Ale vláda navýšila tabulky, navýšila také sociální příplatek, nebo zvláštní příplatek, ale už neřekla to B - tady na to máte ty finanční prostředky. A to byl ten závazek a slib, který tady veřejně zazněl, že se vláda postará o to, aby v průběhu roku 2019 tyto finanční prostředky na kraje, potažmo k těm poskytovatelům, skutečně doputovaly. No a dodnes ty 2 miliardy nejsou.

Tak já se ptám, kde je ten problém. Má je paní ministryně Schillerová za květináčem někde na Ministerstvu financí? Na chodbě? Slyšel jsem, že občas se tam někde najdou. Anebo je má paní ministryně Maláčová? A kde? Možná ve sklepě na Ministerstvu práce a sociálních věcí? Tak dámy, prosím pěkně, dohodněte se. Pokud to nezvládnete, tak nechť to zařídí pan premiér. On často říká, že toto umí a maká, tak já věřím, že tady přestává legrace. Skutečně ty 2 miliardy je nutné na dofinancování sociálních služeb dořešit, a to do poloviny června.

A teď ještě ta poslední věc a to už budu velmi stručný. Je to otázka té sociální práce, protože tam se jedná o částku podstatně nižší, 200 milionů korun. Horší je, že paní ministryně Maláčová už signalizovala, že pro příští rok, dámy a pánové, to bude nula. Nula korun! Čili ten budovaný systém sociální práce, který opět ve finále přece šetří prostředky státu, státní kasy, protože ti lidé jdou do terénu, s těmi lidmi pracují a šetří finanční prostředky, které potom na dávkách jsou těm lidem, klientům vypláceny. Čili pokud jste se rozhodli pro naprostý rozvrat sociální práce na obcích, tak já vám tedy tleskám. Ale to je hluboce, hluboce nezodpovědné. Takže já věřím, že nejenom sociální služby, ale systém sociální práce vezme vláda vážně.

A na závěr mi dovolte jenom přečíst usnesení, které budeme navrhovat na závěr této schůze:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

1. ukládá vládě, aby v termínu do 15. června 2019 předložila Poslanecké sněmovně návrh k dofinancování sociálních služeb pro rok 2019 ve výši 2 miliard korun.

2. Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby v termínu do 31. července 2019 předložila Poslanecké sněmovně návrh finanční alokace na dotace pro sociální služby na rok 2020.

To z jednoho prostého důvodu - my opravdu tady za rok nechceme opět trávit zbytečně čas, chceme se věnovat potřebným zákonům ve prospěch občanů této země, a ne tady trávit čas trapným handrkováním se, kde vláda dofinancuje služby v roce 2020.

3. Vyzýváme Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby v termínu do 25. června 2019 předložilo výboru pro sociální politiku věcný záměr vládní novely zákona o sociálních službách. Po jeho projednání ve výboru pro sociální politiku ukládá MPSV uspořádat kulatý stůl za účasti zástupců Ministerstva financí, Ministerstva zdravotnictví, Asociace krajů, Svazu měst a obcí, zástupců poskytovatelů sociálních služeb k dlouhodobému - a teď to zdůrazňuji - k dlouhodobému a předvídatelnému financování sociálních služeb v České republice v dalších letech.

Další body usnesení budou načteny v průběhu rozpravy kolegou Vítem Kaňkovským. Já vám děkuji za pozornost. Děkuji za to, že jste podpořili program této schůze. Toho si samozřejmě vážíme. A věřím, že schůze nebude nijak dlouhá a že po vystoupení obou dvou paní ministryň bude jasné, že naše výzva skutečně padla na úrodnou půdu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji, pane předsedo. Já bych vás chtěl požádat, jestli byste se ujal zpravodaje tohoto tisku. A požádám paní ministryni, která požádala o vystoupení s přednostním právem.

Přečtu omluvy, než se paní ministryně ujme slova. Pan poslanec Daniel Pawlas se omlouvá dne z odpoledního jednání do 19 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Ondřej Benešík dnes od 15.30 do 16.30 z pracovních důvodů, z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Rostislav Vyzula od 14 do 16 hodin. Dále pan poslanec a předseda vlády Andrej Babiš dnes od 15.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Jiří Bláha dne 29. 5. od 15.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych se vyjádřila k této problematice dofinancování a obecně budoucnosti sociálních služeb v České republice.

Dofinancování sociálních služeb tedy je problém, který se řeší téměř každé léto. Za posledních několik let tvořil jedinou výjimku minulý rok, protože se ve státním rozpočtu na konci roku 2017 pro státní rozpočet 2018 nalila rekordní částka. Jinak se jedná o problém, který je opravdu řešený každoročně. V této souvislosti bych ráda připomněla, že se mi podařilo jako nově nastupující ministryni práce a sociálních věcí vyjednat rekordně vysoký rozpočet ve výši 15,7 miliardy korun. Takto vysoký rozpočet na sociální služby doposud nebyl.

Jedno z prvních rozhodnutí, které jsem učinila po nástupu do funkce, byla také realokace na požadavek 1,5 miliardy korun z operačního programu Zaměstnanost a na jaře tohoto roku tuto realokaci Evropská komise schválila. Přesto se ztotožňuji s tvrzením, že je zde finanční propad a že je potřeba finanční prostředky do sociálních služeb dofinancovat.

Upozorňuji také na to, že už při sestavování rozpočtu jsme upozorňovali na to, že pokud nebudou uspokojeny všechny nároky Ministerstva práce a sociálních věcí, budou se muset sociální služby dofinancovávat v průběhu roku 2019. Ten důvod je jasný. Navyšovaly se zejména mzdy a platy. Druhý důvod je výpadek a končící projekty, takzvané individuální projekty z operačního programu Zaměstnanost pro toto dofinancování a samozřejmě také rostoucí potřeba a poptávka po kapacitě sociálních služeb.

Já bych ráda upozornila, že v minulých letech došlo ke značné personální stabilizaci sociálních služeb obecně. Nyní ale opět odvracíme krizi, a to zejména, jak už jsem zmiňovala, kvůli těm zvýšeným mzdám, platům a výpadku evropských projektů. Často jsem dotazována, jak je to možné. Kde ty finanční prostředky jsou. A já upozorňuji, že kvalitní sociální politika není levná záležitost. Sociální služby se neustále rozvíjejí a modernizují. Aktuálně jsme na celkovém počtu 5 694 poskytovatelů služeb... (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já rozumím. Takže znova poprosím, vážené kolegyně, vážení kolegové, o klid v sále. Děkuji.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Aktuálně jsme na celkovém počtu 5 694 poskytovatelů sociálních služeb a v roce 2007 se začínalo na 3 497, kdy zákon o sociálních službách vznikl v roce 2008. Jedná se tedy o nárůst o 2 197 poskytovatelů. Také roste počet klientů, kteří potřebují pomoc. V současnosti sociální služby obsluhují 257 tisíc klientů.

V roce 2017 se zastavil odliv pracovníků do komerčního sektoru, zejména sociálních pracovníků, a do obchodních řetězců, zejména pečovatelky. Platy a mzdy v sociálních službách za poslední čtyři roky se zvýšily o zhruba 35 %, což je největší položka obecně v dotacích na sociální služby a tvoří tři čtvrtiny celkového objemu. Jen pro vaši představu konkrétní příklad. Sociální pracovník pro osoby mentálně postižené bral v roce 2011 mizerných 18 tisíc korun hrubého za náročnou práci, kde se stará až o 50 klientů, má vyšší odborné vzdělání, někdy i vysokoškolské. Dnes po navýšení platů bere 29 tisíc korun. To znamená o 11 tisíc korun hrubého více. Chcete mi někdo tvrdit, že těmto lidem je co závidět? A že si navýšené platy nezaslouží?

Další důvod neustále narůstající objemu jsou rostoucí ceny energií, to všichni známe z každodenního života, a obecně režijních nákladů. Zlepšili jsme ale také kapacitu i kvalitu. Dnes už díky, a to zejména, projektům z operačního programu Zaměstnanost klienti neleží na desetilůžkových pokojích a já si myslím, že to je dobře. Navíc je potřeba počítat do budoucna s tím, že požadavky na objem finančních prostředků v sociálních službách bude růst. Jen pro osvěžení připomínám, že dnes máme podíl osob starších pětašedesáti let na celkové populaci 18 %.

V roce 2030 - a upozorňuji, že to číslo se zdá být vzdálené, ale je to za jedenáct let - tu bude čtvrtina obyvatelstva, a v roce 2050 budeme mít třetinu obyvatelstva starších pětašedesáti let a v roce 2050 bude každý desátý občan ČR starší pětaosmdesáti let. V tomto kontextu mě vysloveně těší, v uvozovkách, jakému zájmu se náhle tématu dostává ze strany pravicové opozice, která když byla u vlády, tuto oblast tragicky podceňovala. Když jsme přebírali vládu, tak stát v roce 2014 do sociálních služeb vložil - a teď poslouchejte - 7,7 miliardy korun. Dneska máme 15,7 miliardy korun. O 104 % více.

My máme připravené systémové řešení v podobě novelizace zákona, ale teď musíme vyřešit aktuální situaci. Já si to velmi dobře uvědomuji. Východiska pro novelu zákona o sociálních službách představím v týdnu od 10. června. Poté budeme diskutovat se všemi důležitými aktéry, to znamená se zástupci zřizovatelů, se zástupci poskytovatelů, klientů, ale i zaměstnanců a zejména s politickou reprezentací. Jen pro vaši informaci, v neděli jsem pozvána na jednání expertního týmu pana prezidenta do Lán a očekávám, že novela zákona o sociálních službách a především otázka hospicové péče bude jedno z nejžhavějších témat.

S vámi, ctěnými poslanci, jsem diskutovala v první... již 2. května na sociálním výboru. Příští týden mám neformální setkání se senátory Parlamentu ČR. S kraji, zejména s hejtmany, jsem domluvena na jednání 11. června. Důležitější, a já si to uvědomuji, bude ovšem setkání s jejich podřízenými, s krajskými radními pro sociální otázky. Hodlám ale také diskutovat s obcemi, se zdravotně postiženými. S panem předsedou Krásou z Národní rady osob se zdravotním postižením už velmi čile komunikujeme, s Asociací poskytovatelů sociálních služeb a také v neposlední řadě s Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče.

Pojďme se ale ještě jednou podívat na ten celý současný problém dofinancování a na možná řešení, protože od toho tu jsme, abychom problém vyřešili. Ten deficit pro rok 2019 a jak vznikl. Minulý týden, 23. května, jsem jednala se sociální komisí Asociace krajů ve Zlínském kraji, kde se jednání na Velehradu uskutečnilo. Shodli jsme se na tom, že je potřeba dofinancovat částku 2 miliard korun, na tom máme shodu, a já vám ráda rozkryji nebo rozložím, jak tato částka vznikla.

První částka je 380 milionů korun na dofinancování zbylých 2 % na nárůst platů. Ministerstvo financí v návrhu státního rozpočtu na rok 2019 zohlednilo pouze nárůst o 5 %. Pak se mi podařilo vyjednat navýšení platů o 7 % a vláda takto rozhodla, nicméně tato 2 % nebyla pokryta.

Další částka, 639 milionů korun, na dokrytí navýšení zvláštních příplatků za směnnost, o kterém z pokynu pana premiéra minulý rok na posledním zasedání vlády těsně před Vánocemi za účelem stabilizace zdravotnictví rozhodla vláda.

Dále se jedná o výpadek zhruba 900 milionů korun v rámci programu Zaměstnanost, který už jsem zmiňovala, a ačkoliv jsem rozhodla na podzim minulého roku o dodatečné alokaci 1,5 miliardy, tak Evropská komise tuto realokaci schválila na jaře tohoto roku. Dle výroků zástupců Asociace krajů je příprava těchto individuálních projektů časově náročná, a proto je potřeba tyto finance pokrýt ze státního rozpočtu.

Posledních zbylých 81 milionů korun tvoří deficit pro optimální dofinancování sociálních služeb s nadregionální či státní působností. Asi nemusím připomínat, že se jedná o služby, které se týkají zejména například problémů autismu či lidí s roztroušenou sklerózou, když máme dnes ten významný mezinárodní den.

V případě nedofinancování - jaké to bude mít důsledky? Jedna třetina služeb bude nucena propustit až polovinu zaměstnanců. Když to přepočteme na celé úvazky, tak se jedná o 10 tisíc přepočtených úvazků kvalifikovaného personálu. Tito lidé skončí jako uchazeči o zaměstnání a budou pobírat dávky v nezaměstnanosti, to znamená, že dojde k dalšímu zatížení státního rozpočtu. Mezi roky 2017 a 2018 - a já už jsem to zmiňovala - došlo konečně k personální stabilizaci sektoru. Nyní opět hrozí rozpad. Hrozí, že tito lidé trvale z oblasti sociálních služeb odejdou, což já osobně považuji za výsostně nežádoucí stav. Asi víte, že v příštích patnácti letech budeme kvůli demografickému vývoji potřebovat dvojnásobnou kapacitu pracovníků v sociálních službách a to nebude možné, pokud tito lidé nebudou náležitě personálně finančně ohodnoceni a nebudou mít jistotu a předvídatelnost financování sociálních služeb.

Dále dojde ke snižování kapacit sociálních služeb, čímž dojde k sociální exkluzi skupin obyvatel a řešení tohoto problému bude pro stát ve svém důsledku mnohem nákladnější než dofinancování sociálních služeb ve výši 2 miliardy. A to je vlastně zásadní problém na dnešní diskusi, že vlastně musíme, pokud chceme, aby oblast sociálních služeb a pomoc nejpotřebnějším byla stabilizována, ty 2 miliardy najít, tak aby nehrozil personální exodus a abychom nepoškodili ty, co jsou na sociálních službách závislí, a jsou to nejzranitelnější členové naší společnosti.

Takže se dostaňme k té otázce, jak tento problém vyřešit. Já osobně se domnívám, že to není jen záležitost Ministerstva práce a sociálních věcí. Jako příklad uvedu nedávné dofinancování silnic druhé a třetí třídy, kdy se našlo řešení na úrovni téměř celé vlády, kdy si předsedkyně Asociace krajů, dotčený ministr, paní ministryně financí a pan premiér společně sedli a našli řešení. A já udělám maximum, aby se to v příštích dnech podařilo a problém jsme společnými silami vyřešili.

Často slýchávám, že Ministerstvo práce a sociálních věcí má ty 2 miliardy najít ve svém rozpočtu. Zde chci upozornit, že 94 % rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí jsou mandatorní výdaje. Připomínám, že za posledních pět let se nám podařilo rozpočet na sociální služby navýšit o 104 %, že jsem v rámci OPZ dotačně přesunula 1,5 miliardy korun a tyto finanční prostředky z evropských fondů by šly na mnohem méně smysluplné věci. Také připomínám, že jsem v rámci své rozpočtové kapitoly našla pro obce dodatečných 200 milionů korun na dofinancování veřejně prospěšných prací, protože si myslím, že všichni lidé, kteří mohou, by měli pracovat. A vím, jaké starosti a problémy s tím starostové mají. Hledáme také 200 dodatečných milionů na dofinancování dotací pro sociální práce na obcích.

Slyšela jsem také, že mám ve svém rozpočtu 6 volných miliard v rámci kapitoly 313. Říkám na to - říkala jsem to v posledních dnech také - že to není pravda. Kdybych měla dodatečných 6 miliard, tak mi věřte, že bych v posledních měsících neabsolvovala celá ta kola jednání kolem rodičovského příspěvku.

Naše kapitola 313 vykazuje celkové nespotřebované výdaje ve výši 6,16 miliardy korun, z toho 5,25 miliardy má jasné určení. Největší objem profilujících nespotřebovaných výdajů připadá na prostředky evropských operačních programů ve výši 2,8 miliardy korun. Jsou to prostředky určené na již schválené a realizované projekty. MPSV a náš operační program Zaměstnanost je na tom nejlépe v čerpání a tento rok bude čerpání evropských fondů vrcholit. Nerada bych toto čerpání ohrozila.

Na investiční programy je alokováno 1,95 miliardy korun. Tyto prostředky jsou alokovány na konkrétní registrované investiční akce, jako například rekonstrukce a výstavba domovů seniorů v krajích, nebo také pro fungování Ministerstva práce a sociálních věcí do budoucna bude strategicky důležitý přechod na nové IT systémy. Víte, že tento cíl musíme splnit k 31. 12. 2020, tak abychom nebyli závislí na jednom dodavateli a měli IT systém, který odpovídá 21. století. Jen pro vaši informaci, v tomto roce jsme ze státního rozpočtu pro investice do IT dostali celkem 0,0 korun.

Dalších 460 milionů korun jde na platy. 85 % z toho je na platy lidí pracujících na evropských projektech, které tedy nelze využít na nic jiného. Pak máme ještě zaokrouhleně v rámci zjednodušení zhruba miliardu korun, z toho 100 milionů je na provoz úřadů práce, kde je potřeba dofinancovat, a 50 milionů korun na stabilizaci lékařské posudkové služby. To jsou finanční prostředky, které byly schváleny v rámci novely příslušného zákona 19. prosince minulého roku.

Zbývající finanční prostředky budou použity na dofinancování potřeb resortu včetně právě té zmíněné sociální práce, dotace obcím na sociálně-právní ochranu dětí a již zmiňované veřejně prospěšné práce. Tyto realokace v tuto chvíli buď schválilo, nebo bude posuzovat Ministerstvo financí.

Dovolte mi rovněž zmínit, že například na příspěvek na péči ve třetím a ve čtvrtém stupni, který Sněmovna schválila v prosinci minulého roku, bude potřeba letos jen 1,9 miliardy korun a státní rozpočet na tento rok s touto částkou nepočítal.

Často také slýchávám, že bych měla zvýšit úhradovou vyhlášku. Ráda bych také vysvětlila, proč to nehodlám udělat a myslím si, že to je protisystémové. S navýšením takzvané úhradové vyhlášky zásadně nesouhlasím. Je to jen další způsob, jak přenášet další náklady na seniory a zdravotně postižené. Navíc se jedná pouze o desetinu klientů a celkový objem, který by navýšením úhradové vyhlášky byl vyřešen, je 8 milionů korun. Asi se shodneme, že to je kapka v moři. Naše vlastní resortní šetření týkající se reálné výše úhrad vybíraných za stravu a ubytování u pobytových zařízení ukázalo, že u osob se zdravotním postižením více než 57 % klientů není schopno hradit maximální částku z úhradové vyhlášky. U domovů pro seniory je to 21 %. U domovů se zvláštním režimem je to 29 %. Zároveň bych ráda připomněla, že v uvedené situaci, kdy značná část organizací není schopna vybrat ani aktuálně platná maxima úhrad, není důvod tato maxima dále navyšovat. Navíc v případě, že klienti nemohou částku zaplatit, hradí ji zařízení, a tím by se opět zvýšil tlak na kraje pro dofinancování.

Abych to shrnula, opakuji, že dofinancování je třeba řešit na úrovni celé vlády. Udělám pro to maximum. My s paní ministryní financí již jednáme. Už na minulé mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny v březnu tohoto roku, kdy se problematika řešila, jsme začali neprodleně s vládními kolegy o této situaci komunikovat. Pevně doufám, jak už jsem několikrát zmínila, že v řádu několika dnů se nám společně podaří najít řešení.

Ještě jednou k novele zákona o sociálních službách. Často jsem dotazována, co bude obsahovat. Ve stručnosti. Protože lze očekávat vzhledem k tomu demografickému vývoji exponenciální růst nákladů na sociální služby, tak Ministerstvo práce a sociálních věcí v tuto chvíli plánuje zajistit stabilitu a předvídatelnost sociálních služeb. Chceme, aby financování bylo udržitelné a víceleté. Chceme v souladu s programovým prohlášením vlády zajistit vícezdrojové financování. Chceme zajistit peníze na výstavbu kapacit. Víte, že to bude velký problém. Letos se nám podařilo na výstavbu domovů pro seniory vyjednat 450 milionů, nicméně ty celkové roční požadavky jsou mnohonásobně vyšší. Jen tento rok máme požadavky ve výši čtyř miliard korun, to znamená osminásobek.

Ale já si také uvědomuji, že je velmi důležité zřizovatelům a poskytovatelům administrativně ulevit a odbřemenit. Takže to bude další prvek novely zákona o sociálních službách. Jak jsem zmiňovala, tak to představení východisek, standardní postup, který Ministerstvo práce a sociálních věcí postupuje, bude představen od 10. června tohoto roku. Poté bude série kulatých stolů a jednání s těmi již zmíněnými aktéry.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, myslím si, že Ministerstvo práce a sociálních věcí a Asociace krajů jsou ve shodě na konkrétní částce ve výši 2 miliard korun. V tomto smyslu jsme splnili výzvu Poslanecké sněmovny z března tohoto roku. Na 27. schůzi 27. března jsem byla také vyzvána k několika dalším úkolům: předložit analýzu funkčnosti současného modelu financování sociálních služeb a předložit na podzim tohoto roku po projednání s Asociací krajů novelu zákona o sociálních službách. Jak už jsem v předchozím vystoupení zmínila, tak v současné době novelu dokončujeme, připravujeme její důkladné projednání se všemi aktéry, kterých se problematika sociálních služeb týká. Součástí těchto takzvaných východisek bude i důkladná analýza současného modelu financování sociálních služeb, která vám bude poskytnuta. Jak jsem zmiňovala, v novele bude nastaven spravedlivý systém financování sociálních služeb. Doufám také, že najdeme společně shodu pro novelizaci a v příštích letech už nebudeme muset tuto situaci, tak jak je to každým rokem v létě zvykem, řešit.

Co se týká těch bodů ohledně dofinancování, tak předpokládám, že v příštích dnech nalezneme na úrovni vlády společné řešení. Velmi děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni Janě Maláčové a otevírám rozpravu. (Ministryně Schillerová se hlásí o slovo s přednostním právem.) Přednostní práva jsou, paní ministryně, vyčerpaná. Takže vás samozřejmě napíšu do seznamu s přednostním právem. První s přednostním právem vystoupí pan předseda Fiala, poté pan předseda klubu Rozvoral, který zastupuje předsedu poslaneckého klubu, poté pan kolega Stanjura jako předseda poslaneckého klubu ODS, poté pan předseda Rakušan, poté pan předseda klubu Bartošek a poté tedy paní ministryně financí. Pane předsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, Občanská demokratická strana je spolunavrhovatelem této mimořádné schůze. Já velmi stručně - já to vlastně zjednoduším. Tady to paní ministryně tak jako komplikovala. Já to zjednoduším, o co tu vlastně, jde a navrhnu vládě úplně jednoduché řešení a východisko.

Ale začnu něčím, co zdánlivě nesouvisí s politikou. Před zhruba dvěma týdny vydražil v New Yorku nejmenovaný sběratel sochu amerického tvůrce Jeffa Koonse nazvanou Zajíc. Ta socha má sotva metr. A tu sochu vydražil ten neznámý nejmenovaný sběratel za 91,1 milionu dolarů, což je něco přes 2 miliardy korun. A my jsme tu dneska taky kvůli 2 miliardám korun. A samozřejmě budu s vámi souhlasit. Dvě miliardy korun za nějakou sochu je opravdu šílená částka. Šílená částka. Ale v našem státním rozpočtu, který měl loni příjem 1 400 miliard, dokonce víc, tak v tomto státním rozpočtu je to jedna sedmina z jedné setiny příjmů státního rozpočtu za minulý rok. Jedna sedmina z jedné setiny!

A pro koho je určena tato, nebo má být určena, tato jedna sedmina z jedné setiny státního rozpočtu? My tady nemluvíme o nějakém balíčku na přilepšení. My tady nemluvíme o nějakém předvolebním dárku. My tady ani nemluvíme o 6 miliardách, tedy trojnásobné částce na jízdné pro důchodce i pro ty, kteří by si to sami mohli zaplatit, kterým zaplať pánbůh slouží zdraví, jsou aktivní. My jim to přejeme, aby se jim dařilo. Ani o této částce nemluvíme. My zde mluvíme pouze o jedné sedmině z jedné setiny státního rozpočtu, která v tuhle chvíli chybí a která je určena těm nejvíc ohroženým, nejvíc postiženým, nejvíc bezbranným, nejvíc zkoušeným osudem. A tyto 2 miliardy tu chybí proto, že zřejmě vládě předtím chyběly na nějaký nepromyšlený slib, který vláda někde udělala, tak si prostě ty 2 miliardy vzala, protože si myslela snad, že si toho nikdo nevšimne.

Ale tak to nejde, dámy a pánové. A tato mimořádná schůze, kterou jsme svolali, to vážně není věc názoru. Ona by to vlastně neměla být ani věc diskuze. Tady to přece vůbec není o nějaké ideologii. Možná ani ne o politice. My tu vlastně ani nejsme kvůli nějakému věcnému sporu. Tato mimořádná schůze, to je vlastně forma nátlaku. Ano, přiznávám to, říkám to jasně. Je to forma nátlaku na vládu, aby rychle našla jednu sedminu z jedné setiny státního rozpočtu a poslala ji těm, kteří to nejvíc potřebují a kteří si to také zaslouží. Tedy do sociálních služeb, tedy těm, kteří slouží těm nejslabším, nejchudším a nejpotřebnějším.

Proto bych chtěl požádat - a bude nám to stačit, říkám to za ODS, bude nám to stačit - o jediné slovo, o jedinou půlvětu jakéhokoliv člena vlády, který slíbí, že se tyto peníze najdou. A pak jako by se nic nestalo. Jako by se nic nestalo, nemusíme se tady dál bavit. Ono se tedy bohužel stalo už to, že ty peníze nenašla vláda sama od sebe, to samo o sobě je trapné. Ale prosím vás řekněte, že vláda tu jednu sedminu z jedné setiny příjmu státního rozpočtu najde, rychle najde, že je někam pošle, a ukončeme to. Tak je to jednoduché! (Potlesk z řad poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Fialovi. Nyní vystoupí pan poslanec Rozvoral z SPD. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, sešli jsme se u další manifestační a propagační mimořádné schůze. Jelikož je mimořádně absurdní a směšné, když se nad stavem sociálních služeb děsí partaje, které se po desítky let podílely na likvidaci české ekonomiky, partaje, které prošustrovaly bilionové státní majetky a miliardy obecních a městských majetků.

Sociální služby slouží sociálně slabým. A my zákonodárci a vláda bychom měli mít primární starost o to, abychom žádné sociálně slabé neměli, nebo jich měli co nejméně. V praxi to znamená, že stát a obce by měly mít peníze na důstojné důchody pro seniory a pro ty, kdo se o sebe ze zdravotních nebo jiných objektivních důvodů postarat nemohou. Stát a obce by měly mít také důstojné bydlení pro všechny potřebné, pro bezmocné seniory, pro rodiny s dětmi, ale i pro mladé, kteří si ještě nemohli našetřit na svoje bydlení ani nemají na komerční nájem.

Co pro to od roku 1989 udělaly ty staré partaje, které tady doposud vládly? Udělaly maximum pro to, aby stát neměl příjmy ze státního majetku na sociální pomoc. Udělaly v obcích a městech maximum pro to, aby obecní majetky rozprodaly, aby obce zbavily možnosti poskytovat jak sociální bydlení, tak jakoukoliv sociální pomoc.

Byly doby, kdy z takzvané pravice ve Sněmovně i v médiích zaznívaly bláboly o tom, že důchodci projedli státní rozpočet. Obludnost a drzost těch, co tuhle zemi nechali rozkrást, a tím ožebračili lidi, opravdu nemá hranice. Vláda lidovců a sociálních demokratů položila základy soukromého exekutorského byznysu, připravila půdu pro zdroj neskutečné lichvářské mafie, která statisíce lidí, rodin s dětmi a důchodců, ožebračila a připravila často o veškerý majetek.

Nikdo z dosavadních vlád problém dluhových pastí účinně neřeší. Šéfkuchař Pohlreich říká, že kuchyně se pozná podle nejhoršího jídla. To samé platí o státu a jeho službě občanům. Tomu, kdo je na ulici, tomu, kdo nemá na nájem a na jídlo, je úplně šumafuk, jaké je HDP a jakou dálnici postavíte, a je úplně jedno, kolik miliard dáváte do sociálních služeb, když on sám nemá na důstojný život. A to nejen proto, že je třeba nemocný nebo v dluhové pasti, ale také proto, že dře za malou mzdu, ze které prostě rodinu neuživíte, i kdybyste dluhy neměli. Lidé potřebují nejen lepší sociální služby, ale v prvé řadě lidé potřebují také vymahatelnou spravedlnost, dobře placenou práci a důstojné důchody. Lidi do dluhové pasti nedostali jen nenasytní advokáti a exekutoři. Exekuce za lichvářské pokuty, úkony a přísudky přece schvalovaly soudy, tedy stát, který si z těchto exekucí ukrojí pětinu v rámci DPH jako svůj vlastní lichvářský úrok, a přímo se tak na ožebračování nejslabších podílí.

Vážené kolegyně a kolegové, strašíte tím, že nejsou peníze na platy zaměstnanců v sociálních službách. Kdopak asi má podíl na tom, že byly a jsou tak malé? Každá vláda měla šance ty platy zvyšovat, každá vláda měla možnost snižovat byrokracii, a tím uspořit v rozpočtu nebo přestat financovat nepotřebné hlouposti. Není to tak dlouho, co zde náš předseda Tomio Okamura řekl, že nám Německo dluží více než deset tisíc miliard korun na válečných reparacích. Tento dluh Německo nikdy nepopřelo a pan ministr zahraničí nám na interpelaci také víceméně nechtěně a nerad, ale přece jen potvrdil, že dluh je nepromlčitelný a že jde jen o politickou vůli peníze chtít či nechtít. A naše vlády více než dvacet let usilovně peníze po Německu nechtějí, a to podotýkám, že ze všech zemí, které se dnes Německu o reparace hlásí, je nárok České republiky absolutně nejtransparentnější a absolutně nezpochybnitelný. Připomenu, že kdyby vláda tento dluh vymohla, každý občan může dostat minimálně jeden milion korun. Otázku reparací již otevřelo Polsko a Řecko. Těm, co tuto částku zpochybňují, připomínám, že jde o částku přepočtenou na dnešní hodnotu plus minimální úrok za zhruba osmdesát let, co si Němci budují prosperitu za naše peníze.

Pro fanoušky landsmanšaftu v této Sněmovně připomenu základní fakta. Dluh Německa nikdy nezpochybnila Česko-německá deklarace - je to jen deklarace, ne smlouva - a kancléř Kohl ihned po podpisu smlouvy na tiskové konferenci ubezpečil právě vaše kamarády z landsmanšaftu, že se netýká majetku. Za druhé, veškeré dohody ohledně reparací výslovně vylučují, aby se do reparací počítal majetek zabavený Němcům a kolaborantům. Neobstojí ani argument o tom, že by vymáhání dluhu rozhodilo naše vztahy. A samozřejmě znovu připomenu fakt, že Německo bez protestů v roce 2010 zaplatilo poslední část reparací z první světové války, a to do rukou soukromých investorů, kteří pohledávky odkoupili. Pokud máte starost, aby byly peníze pro naše sociálně slabé a pro naše občany, udělejte jim, vládo, radost a vymozte z Německa deset tisíc miliard korun, které nám patří.

Vážené kolegyně a kolegové, pojďme zavázat vládu, ať zanalyzuje skutečnou výši našich nároků vůči Německu k dnešnímu dni, a pojďme zavázat vládu, aby vyzvala německou vládu k plnění závazků daných poválečnými dohodami. Je přece absolutně amorální, aby německá vláda z našich peněz financovala například arabské imigranty a dávala jim z našich peněz násobně vyšší dávky, než jsme my schopni platit lidem, co se starají o sociálně slabé, natož abychom měli peníze na to, abychom sociálně slabým zajistili důstojný život bez žebroty. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Rozvoralovi. Nyní vystoupí pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Připraví se kolega Rakušan. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Myslím, že některá vystoupení mě inspirovala v poznámkám, některé večerníčky úplně ne.

Chtěl bych se nejdříve věnovat tomu, co tady ve svém dlouhém vystoupení řekla paní ministryně. Jsem asi tak třicetkrát slyšel - já jsem udělala, já jsem přednesla, já jsem zařídila, já nemám 6 miliard, 400 milionů jsem dala tam, tam či onam. Chci říct paní ministryni, že to jsou peníze daňových poplatníků a ne vaše. To za prvé. Ale v tom vystoupení mně chybělo slovo, kterému se chci věnovat já ve svém vystoupení při diskusi k tomuto bodu - a to jsem očekával, že uslyším mnohokrát v tom vystoupení paní ministryně - a to slovo je člověk, občan, klient sociální služby, vyberte si. Já bych chtěl odcitovat paragraf 2 odstavec 2 zákona o sociálních službách, který mimochodem platí od roku 2006, toto znění, takže to není nijak nové. To znamená, platí už třináct let. - (Otáčí se za sebe k vládní lavici, kde spolu hovoří ministryně práce a ministryně financí.) Kdybyste ty peníze hledaly někdy jindy, tak bych to ocenil.

Vracím se k citaci zákona o sociálních službách. Rozsah a forma pomoci poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob. (Opět se otáčí k vládní lavici, kde spolu stále hovoří obě ministryně. Ministryně financí mimo mikrofon: Omlouvám se, pane předsedo.) Ano, pan místopředseda mi nezjednal klid. Ale nevadí.

Já to považuji opravdu za klíčové sdělení, to vystoupení, paragraf zákona o sociálních službách. Takže ještě jednou, ať přečtu ten jeden odstavec dohromady:

Rozsah a forma pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob. Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby aktivně, podporovat jejich samostatnost, motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace, a posilovat jejich sociální začleňování. Sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod osob. - A za to úřední slovo nebo slovo z legislativy osob si dosaďte člověk, spoluobčan, člověk, který potřebuje pomoc ostatních.

Podle tohoto zákona, který schválili naši předchůdci v roce 2006, je povinnost každé sociální služby, aby pracovala v dostatečné kvalitě, která bude znamenat co největší důstojnost, lidskost, soukromí, možnost osamostatnit se, zkrátka systém přístupu zaměřený na člověka. O tom jsem, paní ministryně práce a sociálních věcí, ve vašem původním vystoupení neslyšel vůbec nic a je mi to líto. Myslím si, že - a popsal to dobře pan předseda Fiala - to dohadování a hledání dvou miliard není ten hlavní problém. Je to aktuální problém, který se dá vyřešit poměrně rychle. Asi proběhne nějaký souboj uvnitř vlády, kdo nakonec tu dobrou zprávu oznámí, že ty peníze našel.

Mnohem důležitější je, abychom my jako zákonodárci a současně vláda jako moc výkonná zajistili naplňování tohoto zákona. To znamená dostatečnou službu, která bude respektovat důstojnost, soukromí, motivaci k tomu se osamostatnit a podobně. Já úplně nebudu souhlasit s panem předsedou Výborným. Podle mých informací osob, které dneska pobírají sociální služby nebo které jsou příjemci sociálních služeb, je zhruba kolem půl milionu a ty služby poskytuje zhruba 5,5 tisíce příspěvkových organizací. Některé ty osoby jsou totiž vykazovány, jsou vykazovány opakovaně... (Poznámka z pléna.) Jasně, tomu rozumím, to už jsem si nevšiml.

Je zhruba 5,5 tisíce organizací, které se tomu věnují. Podle našich informací je mírná většina neziskový sektor, zhruba 45 procent jsou příspěvkové organizace a nepatrné množství jsou normální obchodní společnosti. A pokud stát má za zákonnou povinnost tuto službu zajistit, tak má tomu vytvářet podmínky. Podmínky pro ty, kteří ty služby potřebují, a současně podmínky pro ty, kteří ty služby poskytují.

Stát, a to mě určitě paní ministryně zkontroluje, má pouze pět příspěvkových organizací. Všechno ostatní zajišťují buď příspěvkové organizace samospráv, ať už krajských, nebo městských, či obecních, či neziskový sektor. Stát tedy něco chce, sám to zajistit neumí a nemůže. Neberte to jako kritiku, zajišťují to, říkám, jak samosprávy, tak neziskový sektor, ale stát má vytvořit takové podmínky legislativní, organizační, finanční, aby klienti byli v tom systému spokojení.

Velmi často se na půdě Sněmovny, a já tomu i rozumím, vede debata pouze o té finanční stránce věci. U rozpočtu, jenom připomenu, loni v prosinci, když jsme navrhovali zvýšení peněz na sociální služby, tak se nám vládní koalice vlastně vysmála. Paní ministryně ať se podívá, jak hlasovali její spolustraníci, když jsme tam navrhovali prostřednictvím mého kolegy pana místopředsedy sociálního výboru Jana Bauera zvýšení peněz o jednu miliardu. Jak jste hlasovali, abyste potom od února, března, dubna, dneska je konec května, hledali řešení.

Nemáme se bavit pouze o těch penězích, ale taky o kvalitě a o rozsahu těch služeb. Je to samozřejmě místo od místa jiné, v mnoha oblastech se čeká na sociální služby, nejsou v takové struktuře, v jaké by byly potřeba. A musím souhlasit s paní ministryní, ať ji jenom nekritizuji, že ta situace se bude vyvíjet, nechci říkat zhoršovat, ale budeme prostě potřebovat do budoucna, a já myslím, že je to úplně jasné, větší šíři, větší paletu nabídky sociálních služeb. A současně souhlasím s paní ministryní v tom, že kvalitní sociální, ne ovšem socialistická, ale kvalitní sociální politika státu stojí nemalé peníze. Právě proto musíme zrušit socialistické experimenty, které ty peníze vynakládají zbytečně, aby na tu kvalitní, potřebnou a ne levnou sociální péči prostředky skutečně zbyly.

Já s paní ministryní nemůžu souhlasit v tom, že ona zásadně odmítá změnu úhradové vyhlášky. Já se bavím s řediteli jednotlivých příspěvkových organizací, zejména u pobytových služeb, a ti to zvýšení o těch dvacet korun jak u poplatků za ubytování, nebo u poplatků za stravování, považují za vhodný nástroj, který zdaleka nevyřeší ten problém, který tady dneska máme, ale považují ho za vhodný a potřebný. Podle neoficiálních informací Ministerstvo financí s tímto navýšením problém nemá, paradoxně proti je Ministerstvo práce a sociálních věcí. V logice normálního fungování bych očekával přesně opačné postoje těchto ministerstev. To není nic osobního, to jenom hodnotím standardní úkoly jednotlivých ministerstev bez ohledu na to, kteří ministři či ministryně stojí v čele těch úřadů.

Hlavní problémy sociálních služeb, které bychom měli řešit - a nevím, zda ty problémy odstraní ta připravovaná novela, uvidíme, až ji budeme mít na stole, takže velmi těžko můžu dopředu říkat, zda je dobrá, nebo špatná - je nepředvídatelnost tohoto systému, nejasná výše příspěvku na daný rok, protože od začátku roku vlastně víme, že nekryjeme celou potřebu. Paní ministryně správně řekla, že ten problém možná s výjimkou loňského roku se pravidelně opakuje.

Nerovnost. Nedostává každý stejně za stejnou službu. Nerovný přístup mezi příspěvkovými organizacemi a neziskovým sektorem. Já tomu i rozumím, pracoval jsem v samosprávě. A je docela logické, že se samosprávy nejdřív postarají o své příspěvkové organizace, až poté se postarají o neziskový sektor.

Velký rozdíl mezi platy a mzdami. Málo se o tom mluví. Ano, ti, kteří mají platy, to jsou ty příspěvkové organizace samospráv, to mají v zásadě jednodušší, zvyšují se tarify, dostanou od samosprávy zvýšený příspěvek. U neziskového sektoru to tak jednoduché není. Skoro v každém rozhodnutí o přidělení dotace je určen limit mzdových prostředků. To znamená, musí se znovu žádat, musí se znovu administrovat, musí se upravovat nejenom nová výše dotace. Nedá se jenom poslat někde půl milionu navíc. Současně se musí dodatkem změnit i ten limit mzdových prostředků.

Dalším problém je, už jsem to zmínil, mnoho let nezvýšená hranice na stravné a pobyt, kdy se zvyšují náklady těm poskytovatelům, zvyšují se ceny za potraviny, za elektřinu, navyšují se platy, tzn. zvyšují se provozní výdaje, ale nezvyšují se tyto hranice pro jednotlivé poplatky.

Dalším problémem je nejasná spolupráce se zdravotními pojišťovnami. Opět dlouhodobý problém, nechci z toho vinit paní ministryni. Ty problémy, které jsem pojmenoval, nejdou za paní ministryní, jsou to problémy dlouhodobé. Nicméně vláda v tomto složení pracuje v zásadě šestým rokem.

Jaká jsou řešení? Řešení nejsou jednoduchá, nejsou krátkodobá, nicméně aspoň některé základní věci se dají přijmout poměrně rychle a mohly by přinést výrazné zvýšení v této oblasti.

Za prvé změna v přístupu k financování. Myslím, že by mělo být jasné, kolik stojí hodina práce nebo kolik stojí pobyt na jednom lůžku. Nám to přijde spravedlivé a myslím si, že od toho by se mohlo vyvíjet i financování. Případně by mohlo být určeno, kolik procent z těchto nákladů hradí stát a kolik platí samosprávy, které zřizují své příspěvkové organizace.

Dalším řešením, které bezesporu zmenší ten problém, je rovný přístup k platům a mzdám.

A dalším přístupem, který by mohl pomoci, je nastavit systém tak, jak chce stát, tzn. jak mají vypadat (nesroz.) služby a jakou kvalitu musí ti poskytovatelé odvést, aby měli nárok na příspěvek z veřejných peněz. Musíme se zbavit toho dědictví, které máme, kdy máme mnohdy pětilůžkové pokoje, které jsou velmi často průchozí, a pak už nejsou ani pětilůžkové, ale patnáctilůžkové.

Kdybych to měl shrnout. Ty dvě miliardy se bezesporu najdou. Souhlasím s tím, že dneska je to spíš nátlak především opozičních stran, možná i jedné vládní strany, možná dvou vládních stran na to, aby se ty peníze našly. Ale mnohem důležitější je mít na paměti klienta, toho člověka a zabezpečit takový systém, abychom mohli plně dostát tomu, co v zákoně už máme třináct let, tzn. ty služby poskytovat s ohledem na důstojnost, lidská práva a soukromí klientů sociálních služeb. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Omlouvám se paní kolegyni Valachové, která se přihlásila s faktickou poznámkou. Ještě než jí udělím slovo, odcituji omluvu z dnešního jednacího dne pana poslance Václava Klause od 15.30 do 19 hodin a od 16.30 do 19.15 pan poslanec Richter. Nyní paní poslankyně Valachová s faktickou poznámkou, k faktické poznámce se přihlásil i kolega Veselý.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: No já nemohu nereagovat na poslance Rozvorala prostřednictvím předsedajícího. Zatlačila jsem slzy dojetí nad tím, jak SPD pečuje o nemocné a osoby v dluhové pasti. Překonala jsem toto dojetí a jsem tedy, vážení kolegové a kolegyně, u tohoto pultíku. Zejména když jsem si vzpomněla na to, jak o ty nemocné SPD pečovala, když nepodpořila obnovení nemocenské opravdu pro ty nejchudší od prvního dne nemoci, nebo když nepodpořila insolvenční zákon, zákon o oddlužení, který právě má za cíl s účinností od 1. června pomoci řadě lidí z dluhové pasti, seniorům, seniorkám, kteří se stali obětí různých šmejdů, praktik apod., astronomických dluhů a byli zbídačeni. V těch strašných dobách, na které tady pan poslanec Rozvoral prostřednictvím předsedajícího zavzpomínal.

A druhá poznámka. Myslím si, že by bylo fér, když jsme tady vzpomínali na ty hrůzy v minulosti, které se staly a uvrhly ten lid do nemoci a dluhové pasti, tak by bylo také dobré zavzpomínat, že to byla sociální demokracie, hnutí ANO a KDU-ČSL, kteří podpořili v době, kdy byli u vlády, regulaci spotřebitelských úvěrů, snížení odměn exekutorů, snížení odměn advokátů. A v tuto chvíli sociální demokracie a hnutí ANO prosazuje také princip jeden dlužník - jeden exekutor, teritorialitu, zastavování exekucí pro předlužení majetku dlužníka a připravuje tyto kroky v rámci vládního návrhu, nemluvě o společné iniciativě koaličních i opozičních poslanců ohledně dětských dluhů. Myslím si, že je fér, i když ta debata je úplně o něčem jiném, ale pokud to tady bylo zaneseno (předsedající upozorňuje na čas), na to zareagovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní kolegyně, skončil vám čas k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Ondřeje Veselého, poté pan kolega Ferjenčík. Máte slovo k faktické poznámce, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Budu pro změnu reagovat na pana kolegu Stanjuru vaším prostřednictvím, i když tady teď zrovna není, a to v části komentáře k úhradové vyhlášce. Samozřejmě že by každý chtěl mít více peněz navíc, ale pokud zvýšíme úhradovou vyhlášku, jak bylo navrhováno, to znamená 30 korun na ubytování a 20 korun na stravu denně, je to 50 korun denně, ale pořád ty služby budou potřebovat dofinancovat 2 miliardy. A jenom důchodce, chudák, bude za měsíc chudší o 1 500 korun. To znamená, že my mu 900 korun přidáme na důchodu a pak mu 1 500 z důchodu vezmeme. No, tomu se říká pravicové perpetuum mobile. Na tom se sociální demokracie samozřejmě podílet nebude. Financování sociálních služeb je úkol státu a přenášet to na občany, na ty, pro které sociální služby máme, je opravdu naprosto nevhodné. Není to nic, co by sociální demokracie prosazovala nebo podporovala. A samozřejmě chápu, že pravice to má jako základní modus. Když je nějaká povinnost, přenesme platbu na občana, ať si ji chudák sám zaplatí. To ne, přátelé. To ne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan kolega Ferjenčík s faktickou poznámkou a pokračujeme vystoupením pana poslance Víta Rakušana. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem chtěl jen stručně fakticky zareagovat na kolegyni Valachovou, připomenout jí, že právě včera čtyři poslanci ČSSD spolu s poslanci hnutí ANO, KSČM, TOP 09 a ODS odložili exekuční zákon, který zaváděl princip jeden dlužník - jeden exekutor, fakticky na neurčito.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. A nyní tedy budeme pokračovat. S přednostním právem pan předseda Vít Rakušan, připraví se kolega Bartošek, poté paní ministryně Schillerová. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuji vám za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, dámy a pánové, vážená paní ministryně, pokusím se nebýt konfliktní, pokusím se nemluvit ani dlouho, pokusím se být starostensky praktický a neopakovat to, co už tady bylo řečeno mými předřečníky.

Bylo tady paní ministryní vysvětleno, co všechno se jí povedlo za dobu působení v rezortu udělat, a já vlastně o tom ani nechci diskutovat, ani nechci rozporovat její slova, zda zaznamenala úspěchy či neúspěchy v té či oné oblasti, ale chci se dostat k objektivní skutečnosti, která tady na stole je, a tu žádná slova okolo neomluví. V současné době reálně a objektivně, a všichni na krajích a městech to cítíme, prostě chybí 2 miliardy korun na dofinancování sociálních služeb, to je fakt, který tady je, a asi by se neměl úplně dávat do návaznosti na jiné vaše kroky na ministerském postu. My se skutečně bavíme o tom, že se najdou měsíčně peníze - půl miliardy na to, abychom propláceli například slevy na jízdném, půl miliardy korun měsíčně, a teď nemáme 2 miliardy korun na dofinancování sociálních služeb. Nechci zpochybňovat to, že důchodci určitě konzumují slevy na jízdném, ani to, že je konzumují studenti. Ale já se ptám, kdo je v této společnosti skutečně tím potřebným, komu by peníze ze státní kasy měly směřovat. Zda to jsou lidé, kteří jsou objektivně v sociální nouzi, jsou to lidé hendikepovaní, jsou to lidé, kteří si prostě sami pomoci nemohou a ani nemají právě tu možnost, aby si nějaký přivýdělek bez státní pomoci sami obstarali.

Paní ministryně tady řekla větu, že je potřeba zařídit, aby došlo k vládnímu konsenzu, byla by ráda, kdyby do jednání vstoupil pan premiér, paní ministryně Schillerová, Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ale to my bychom byli rádi taky. To je to, proč dnes tuto mimořádnou schůzi svoláváme. Svoláváme ji právě proto, aby tady byl apel na celou vládu, ale odpovědnost za sociální záležitosti v této vládě má paní ministryně. Proto ona je primárně oslovovanou a ukáže se, jak silnou ministryní této vlády je, a ukáže se to v té chvíli, zda ona bude schopna na půdě vlády České republiky dosáhnout dohody se svými ostatními partnery o tom, aby se 2 miliardy korun na dofinancování sociálních služeb našly. To je prostě to, oč tu momentálně běží, o nic jiného.

Dnes se tady nebavíme o reformě sociálních služeb v České republice. Dnes se tady skutečně bavíme o tom, že jako končící starosta města Kolína jsem měl v pondělí zastupitelstvo - Kolín je třicetitisícové město a naše rozpočtová rezerva činí 6 milionů 200 tisíc korun. Z těch 6 milionů 200 tisíc korun rozpočtové rezervy jsme museli uvolnit 3 miliony 100 tisíc korun na dofinancování platů zaměstnanců v sociálních službách. To už je záležitost, která rozpočtové danosti středně velkého města, za které jsem jako starosta zodpovědný, prostě výrazně mění. Vidím, že se tady diví paní hejtmanka (k poslankyni Mračkové Vildumetzové), jak nízkou máme rezervu, prostřednictvím pana předsedajícího. My jsme historicky velmi zadlužené město a musíme jet na dřeň, ale stále to ještě zvládáme. Nicméně pokud přijdou takovéto vládní zásahy do našich rozpočtů a my prostě neplánovaně musíme takto pracovat s naší rezervou, tak se skutečně děje to, že musíme omezovat jiné služby, a krom jiného musíme třeba omezovat i to, abychom dávali finance z našeho městského rozpočtu jako příspěvky neziskovému sektoru, který tradičně a dlouhodobě v České republice supluje státní roli ve výkonu nejrůznějšího typu sociálních služeb.

Potom bych se vyjádřil ještě k jedné věci. My jsme tady porovnávali nějakou vládu levice - pravice. Já se do toho pouštět nechci, já jsem v té době rozhodně v politice nebyl a nebyl jsem ani členem žádné z těch stran, která předtím vládla. Ale budeme porovnávat období, za které už je sociální demokracie spoluzodpovědná - dotace na výkon sociální práce v rámci obecních úřadů k plnění zákonných povinností obcí. V roce 2015 šlo na tuto oblast 250 milionů korun, v roce 2017 a 2018 to bylo 400 milionů korun a v letošním roce je to opět 200 milionů korun. Jsou ohroženy skutečně výkony té nejzákladnější sociální péče a především je ohroženo to, že si města nebudou moci dovolit zaměstnávat pracovníky na výkon těchto sociálních služeb, tedy objektivně a zcela reálně, a to říkám jako starosta, se prostě těm nejpotřebnějším, třeba i lidem s mentálním postižením, nebude dostávat každodenní terénní pomoci, kterou potřebují. To je prostě to, o čem my se tady bavíme. On to není žádný zásadní politický střet pravice - levice. My se tady skutečně bavíme, že pokud se sociální služby nedofinancují, tak se tady nedostávají finanční prostředky k těm úplně nejpotřebnějším, a v rámci portfolia výdajů státního rozpočtu říkám, že je kde škrtat, aby se na ty nejpotřebnější dostalo.

Další věc, kterou bych ještě chtěl říci, je to, že už musí přestat doba, kdy stát přenáší odpovědnost za výkon sociální činnosti na kraje v České republice, na obce v České republice, aniž by jim na to dal adekvátní finanční prostředky. My už prostě na to nemáme, a nejenom finančně, my už na to na obcích nemáme ani organizačně. Vy nás vystavujete rozpočtovému napětí právě z toho důvodu, že nemáme žádnou záruku, kdy ty peníze budou, zda budou, a nemáme to avizováno samozřejmě ani dopředu, že se peníze na obce a města v České republice nedostanou.

Proto se samozřejmě připojíme k usnesení, které tady prezentoval vážený pan kolega Výborný, připojíme se k tomu, aby byl daný jasný termín, či jasný závazek vlády České republiky, že ty 2 miliardy korun se v rámci letošního rozpočtu najdou. A já bych chtěl skutečně paní ministryni ubezpečit, že z mé strany se ani v nejmenším nejedná o nějaký politický výpad. Z mé strany se skutečně jedná o prosbu starosty středně velkého města, který v současné době nemá finanční prostředky, aby z vlastního rozpočtu, pokud má zajistit chod svého města, dofinancoval sociální služby ve svém městě. A věřte, vážená paní ministryně, že sociálním službám ve svém městě se věnuji velmi intenzivně už devět let.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Vítu Rakušanovi. Ještě než dám slovo panu kolegovi Bartoškovi, dovolte mi ještě tři omluvy z jednání - od 17.00 do 19.00 pan Karel Schwarzenberg z pracovních důvodů, od 17.00 do konce jednacího dne pan Ivan Bartoš z pracovních důvodů a od 16 hodin do konce jednacího dne pan ministr Antonín Staněk.

pan kolega Jan Bartošek a připraví se paní ministryně Schillerová. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já jsem člověk, který má rád šťastné konce, příběhy se šťastným koncem. A pevně věřím, že až po mně vystoupí paní ministryně financí, tak řekne: situaci jsem vyřešila, 2 miliardy jsou na světě, problém neexistuje, jdeme dál. Jestli tohle bude výsledkem dnešního jednání, já budu spokojen, protože přesně to je to, co potřebují kraje na dofinancování svých služeb.

Jinak, paní ministryně Maláčová, jistě že patří poděkování za to, že jste nám tady dala výčet sociálních služeb, jak rostou, že dobře čerpáte fondy z Evropské unie, že spoustu věcí děláte dobře. Já jsem za to rád. A jsem rád, že se vám v práci daří. Jediný problém je, že tahle schůze je svolána kvůli tomu, že v sociálních službách chybějí 2 miliardy, a ne jak čerpáte fondy Evropské unie. Stačilo říct peníze mám, dám je krajům, přijali jsme usnesení a mohli jsme jít domů. To, že problém řešíme od roku 2008, pro vás není nic nového. Kraje vždycky přijdou jako služebníci a říkají: milý státe, pomůžeš nám? A vždycky přijdou s prosíkem a stát se rozhodne, buď ano, nebo ne, a moc, nebo málo. A je potřeba si uvědomit, že bez změny zákona o sociálních službách se tento scénář bude opakovat každý rok.

Velmi mě mrzí, že když KDU-ČSL vstupovala do předchozí koalice a přišli jsme s myšlenkou víceletého financování sociálních služeb, zastabilizace tohoto řekněme odvětví, tak to oba naši partneři odmítli. Mě to mrzí, protože problém stabilizace financování sociálních služeb již mohl být pět let vyřešen.

Také se ptám, přemýšlíte tedy alespoň o tom, že výdaje na sociální služby se stanou mandatorním výdajem? Alespoň toto? Aby sociální služby mohly plánovat. Já jsem v sociálních službách pracoval. A můžu vám říct, že je to úžasné, když na začátku roku nemáte tři měsíce peníze a nevíte, z čeho budete existovat, a pak pevně doufáte a modlíte se, že se najde nějaký dobrák ať už na úrovni kraje, nebo státu a ty peníze vám dá, abyste mohli existovat. Samozřejmě že službu můžete zrušit, zavřít. Není s tím problém. Ale nikdo se v ten okamžik neptá, co se stane s těmi klienty, s těmi, kteří nemůžou, na konci toho řetězce, o které by se měl stát postarat.

Samozřejmě že vím, že financování sociálních služeb je vícezdrojové, že je placeno státem, který dodává peníze v rozmezí nějak 27-29 %. Kraje dávají zhruba 5 miliard, obce zhruba 4 miliardy ročně. Nojo, ale stát se, paní ministryně, nemůže chovat tak, že si zjistí, že kraje mají na svých účtech hodně peněz, a řekne si, to je dobrý, my jako kraj, my jako stát sice schválíme zvýšení mzdy o 7 %, ale krajům pošleme navýšení na mzdy jenom o 5 %, a říct si, ony ty kraje se s tím přece vypořádají, vždyť mají dost peněz. Někde je to 150 milionů, někde 200 milionů. No tak když mají miliardu na kontu, tak není problém, aby to dofinancovaly. Vždyť přeci žádný kraj rok před krajskými volbami si nedovolí, aby popadaly sociální služby, aby se propouštělo. Já osobně to vnímám, že tato vláda kraje vydírá z jednoho prostého důvodu, protože ví, že žádný kraj si to nedovolí a doplatí to. A prostě vláda, které chybí 50 miliard, tyto 2 miliardy ušetří, protože to kraje zatáhnou, lidově řečeno.

Strukturu o tom, kde kolik za co chybí, to znamená nedofinancování platů, zvýšení zvláštních příplatků rozhodnutím z poloviny prosince 2018 na nějakých 680 milionech, individuální projekty, to je pochopitelné. Škoda, že jste neposlouchali KDU-ČSL, kteří už loni při schvalování rozpočtu říkali, peníze budou chybět a náš kompromisní návrh ve výši 800 milionů nebude stačit, ale alespoň to zastabilizuje. Řekli jste ne, pozměňovací návrh jste nepřijali a nyní řešíme, co s tím budeme dělat, přestože jste řešení měli už koncem minulého roku. (Poslanci ČSSD v hloučku u své lavice hlučně debatují.)

Jenom pro praxi, asi to víte, v okamžiku, i kdyby se ty 2 miliardy našly, tak se pošlou na kraje, kraje budou muset vypsat dotační řízení, poskytovatelé sociálních služeb budou muset žádat. To není tak, že pošlete peníze a poskytovatelé sociálních služeb je mají zítra. V tom je ten problém. To znamená, jestli chcete tuto situaci smysluplně řešit, je potřeba, aby ji vláda dokázala vyřešit do půlky června, peníze poslala a aby se tyto peníze dokázaly smysluplně zrealizovat a převést poskytovatelům. V podstatě v praxi to znamená, že když se to nestane, koncem září nebo října budeme propouštět a budou se zavírat sociální služby. A pak nechť tato vláda vysvětluje lidem, proč není možné...

Kolegové nalevo, poprosím o klid.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám zjednám klid i od kolegů.

 

Poslanec Jan Bartošek: ... proč není možné se postarat o lidi, kteří leží doma, o terénní služby atd. Předpokládám, že jim to dokážete vysvětlit.

Souhlasím s jedním stanoviskem Ministerstva financí, a to je, že je zde nutná reforma financování sociálních služeb. Máte mou plnou podporu. Ale je potřeba si uvědomit, že když všechno dobře půjde, tak taková reforma je možná až od roku 2021 za předpokladu, že se to stihne schválit v Poslanecké sněmovně, a to v praxi znamená, že máme před sebou dva roky, kdy budou sociální služby opět rukojmí vlády, ať už bude jakákoli.

A abychom byli féroví, tak je potřeba říct, že pro dofinancování sociálních služeb nestačí 2 miliardy. Máme-li být upřímní, měly by to být 3,5 miliardy. Dvě miliardy - to je takové to záchovné minimum. A já se ptám paní ministryně Maláčové, jak to například vypadá s financováním nadregionálních služeb, které jsou financovány z programu B, jaký tam je například požadavek, nebo jaký tam bude propad. Když mi odpovíte, budu rád.

Jinak účelová dotace na obci, to je stejný příběh. V okamžiku, když opustíte výkon sociální práce na obci, znamená to, že celý systém se stane neefektivní, drahý, bez kontroly. A jediné, co uděláte, je, že si pak budete říkat, my jsme zrušili, nebo obce zrušily, protože to některé nebudou chtít financovat ze svých peněz, co budeme dělat. A věřte, že obnova je vždycky dražší než zachování stávajícího systému. Obce se v současné době na to připravují. V případě, že platí vyjádření paní ministryně, že se nepočítá s dofinancováním na rok 2020, víceméně obce převedou lidi na jinou práci, bude se propouštět a na některých obcích s velkou pravděpodobností sociální práce vymizí. Rozhodnutí této vlády respektuji, ale obávám se, že je to značně neprofesionální přístup. Jenom výčtově například, co nám může zmizet - denní, týdenní stacionáře pro seniory, osoby se zdravotním postižením, chráněné bydlení, odborné sociální poradenství.

Mimo jiné odborné sociální poradenství je velmi zajímavý příběh. Od 1. 6. 2019 vstupuje v účinnost tzv. insolvenční novela, kde budou insolvenční správci navrhovat a potažmo krajské soudy rozhodovat o povinnosti sociálních odborů (nesroz.), aby mohl být klient oddlužen. Pokud vím, tak mezi MPSV a Ministerstvem spravedlnosti nebylo dořešeno financování výkonu rozhodnutí soudu. Například kraje v rámci připomínkového řízení tuto novelu neměly možnost ani připomínkovat. Ptám se Asociace krajů, je to pravda, nebo ne? Tato novela se vyhnula připomínkování Asociace krajů, nebo jednotlivých krajů? A MPSV je informováno o tom, že kapacity, které jsou, tak nebudou k dispozici.

V sociálních službách v Jihočeském kraji, kde pracuji, je v přímé péči 3 394 pracovníků a při nedofinancování jsou ohroženi všichni tito zaměstnanci, kterým z důvodu nedostatku financí může být ukončen pracovní poměr nebo krácen úvazek. Jen tak pod čarou je třeba podotknout, že se to týká i služeb v prioritě jedna, což jsou služby přímé péče, která je poskytována 24 hodin nepřetržitě.

Co závěrem? Otázka je v podstatě takováto. Co tato vláda dala směrem k sociálním službám? Za sebe říkám nejistotu a ohrožení. Promrhala 22 miliard z Fondu národního majetku a nyní destabilizuje sociální služby. A je důležité, ať občané České republiky dobře slyší, že této vládě nezáleží na těch nejpotřebnějších a nejzranitelnějších. Pamatujte si, že až vám ubude sil, tak tato vláda místo péče vám raději zvedne daně a nepostará se o vás. Vláda, která se nestará o ty nejzranitelnější, jako jsou nemocní, nemohoucí, případně senioři, tak to je špatná vláda! A přesně tak se tato vláda chová. Hanba jí za to, že se nestará o ty nejslabší v české společnosti!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bartoškovi. Ještě před vystoupením paní místopředsedkyně vlády je k faktické poznámce přihlášena paní kolegyně Valachová a pan poslanec Nacher. Paní kolegyně ji bere zpět, tak pan kolega Nacher s faktickou poznámkou. Ještě než začne kolega Nacher, ministr dopravy Vladimír Kremlík se omlouvá od 18.15 hodin do ukončení jednacího dne.

Dobře, kolega Nacher se odhlásil z faktické poznámky a paní ministryně financí a místopředsedkyně vlády Alena Schillerová má slovo, hned jak se situace ve sněmovně uklidní. Kolegové, kteří vedou jinou debatu, než je kritická situace ve financování sociálních služeb, nechť přenesou své debaty do předsálí. Paní místopředsedkyně vlády, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, poslouchala jsem - já nějak nestíhám se přihlásit s těmi přednostními právy, to už se mi stalo několikrát, ale zase jsem si vyslechla zajímavou debatu.

Nebudu jmenovat předřečníky, protože vnímám jenom ty pocity, které z té debaty mám. Tato vláda je označována za asociální! Tato vláda, která jenom za jeden rok zvýšila důchodcům v průměru důchod víc než pravicové vlády za pět let? Tato vláda? (Potlesk poslanců ANO 2011.) Slyším dobře, nebo se mýlím?

Téma dnešní schůze je mimořádně závažné a věřte, že já jako ministryně financí si to uvědomuji především. Rezonuje veřejným prostorem, má naprostou prioritu, protože se dotýká těch, kteří se bez pomoci státu neobejdou. Vláda problematiku financování sociálních služeb a sociální práce v žádném případě nepodceňuje. Věřím ale také totiž tomu, že naším společným cílem je jasně identifikovat a pojmenovat problém, oprostit se od politicky motivované emocionální rétoriky a nalézt naprosto konkrétní řešení. Pevně věřím, že naším cílem není strašit, okopávat si kotníky nebo zneužívat diskuzi o financování sociálních služeb k útokům na rozpočtovou politiku státu, neboť všichni dobře víme, že čísla a fakta, a já je tady přednesu, jasně potvrzují, že sociální politika ještě nikdy nebyla ze strany státu podporována více než v posledních letech, přičemž aktuální rozpočet na rok 2019 je v tomto ohledu, nakonec jak potvrdila i ministryně práce a sociálních věcí, naprosto rekordní.

A teď mi dovolte pár čísel. Systém financování, který vyvolává každý rok tento problém, se změnil v roce 2007. Do tohoto roku v podstatě se financovalo, tak jak mě poučili mí kolegové, nejsem na to expert, na lůžko. Pak se zavedl tento systém dotací. A já vám přečtu tvrdá čísla. Ta čísla jsou z rozpočtu. Já jsem si je nevymyslela. A vy si zasaďte do toho každého roku, kdo v té době vládl. To už asi zvládnete sami.

2007 - skutečnost 7,122 mld., 2008 - 7,405 mld., 2009 - 6,102 mld., 2010 - 6,817 mld., 2011 - 6,211 mld., 2012 - 6,373 mld., 2013 - 6,550 mld. A teď to začíná: 2014 - 7,694 mld., 2015 - 8,570 mld., 2016 - 9,190 mld., 2017 - 11,253 mld., 2018 - 14,895 mld. a 2019 - 15,725 mld. Stačí? (Potlesk poslanců ANO 2011.) Děkuji.

Nenalhávejme si však, že tlak na dodatečné financování přenesené působnosti z důvodu navýšení platových tabulek zaměstnanců veřejného sektoru je něčím novým. Není! Toto téma je pravidelným koloritem, se kterým se setkáváme v posledních letech téměř bez výjimky. Vždy se argumentuje tím, že když se tak nestane, peníze na vyšší platy se samosprávám dodatečně nepošlou, hrozí omezování, propouštění a hrozí kolaps atd. Nakonec, zaznělo to tady i letos. Já to však v žádném případě nepodceňuji.

Dovolte mi, abych tedy v tomto případě shrnula to nejpodstatnější z hlediska vlády. Já jsem přečetla tady částky. Mám samozřejmě tady i částky růstu příjmů krajů a obcí, ty mohu také tady uvést, mám tu i graf (ukazuje), mám tu i částky, které hovoří o neustálé valorizaci - a je to dobře, já to nevyčítám nikomu - příspěvku na přenesenou působnost, tak jak o tom hovořila celá řada mých předřečníků. Tvrdá čísla. Rostou příjmy krajů, rostou příjmy, valorizují se tyto příspěvky. Přesto stát zvyšuje tuto dotační politiku. A nejvíc tato vláda. Ta tam dala prostě absolutně nejvíc. A co je výsledkem? Co je výsledkem? Že jsou nespokojeni úplně všichni! Všichni jsou nespokojeni. Šlo tam, já vám to řeknu přesně, 15,725 mld. a všichni jsou nespokojeni. Je legitimní, že jako ministryně financí chci rozvahu k té částce, chci vědět, kde je ten problém, protože jinak by v Letenské 15 mohl sedět bankomat, třeba i bez PINu, a nemusela bych tam sedět já.

Takže já logicky se ptám, kde je problém. Kde je problém? Kde konkrétně? Popsat. Dnes jsem slyšela, že je shoda na 2 mld. Já tu rozvahu nemám. My jsme naposledy skončili u nějaké debaty kolem 1 mld., ale to je jedno. My jsme schopni komunikovat. Já jsem psala paní ministryni dopis už začátkem května a my prostě komunikujeme a my ten problém budeme řešit a řešíme. Ale chci vědět, v čem je problém, protože ten problém je prostě každý rok. A to je naprosto legitimní.

Také velmi vítám to, že paní ministryně se tady zavázala, že připraví, nebo že má snad už připravenu novelu zákona o sociálních službách. Já jsem samozřejmě připravena jako ministryně financí na tom spolupracovat, protože my máme systémový problém. Musí se jednat o podílové financování. To znamená, musíme si jasně říct, jakým způsobem bude financování služeb do budoucna zajištěno. Představa, že to bude sanováno z velké části ze státního rozpočtu čím dál víc, je prostě také neudržitelná. My si musíme říct, jaká nastavíme pravidla. Musí se stanovit standardizace služeb. Musíme si říct, jak velkou a jak kvalitní síť stát garantuje, jaké stojí náklady, co je efektivní a co není. To všechno, počítám, že tato právní úprava přinese.

Na čem se s paní ministryní neshodujeme - a to je také legitimní, přece my spolu nemusíme vždycky souhlasit. Podstatné je o tom mluvit. Na čem se neshodujeme, je nezastupitelná kompetence Ministerstva práce a sociálních věcí přijmout úhradovou vyhlášku. Zastávám názor, že by se nemělo toto rozhodnutí odkládat, protože v podstatě vše nám vzrostlo a úhradová vyhláška se od roku 2014 nezměnila. Tady já zastávám jiný názor, ale prostě je to legitimní. Upozorňuju, že navýšení úhradové vyhlášky by mohlo přinést téměř jednu miliardu. Volají po tom kraje, jak jsem zaznamenala, zmínil to předseda Svazu měst a obcí pan Lukl i na sněmu, když jsem byla minulý týden, píší mi to různé asociace a tak dále. Čili tady mám názor odlišný, což není nic proti ničemu, je to o legitimní debatě. A samozřejmě, když budu mít tu rozvahu, budu vědět, kde je problém, budu vědět, že hledáme systémové řešení, tak jsem připravena vždycky spolupracovat. Spolupracovala jsem s Asociací krajů, s paní Vildumetzovou, když řešíme dvojky, trojky. S panem premiérem spolupracujeme při celé řadě věcí. Ale říkám, musím mít prostě vstupy a musím mít podklady a musím vědět, o čem je řeč.

Čili já v tuto chvíli říkám, že historicky jako vláda jsme dali nejvíc do sociálních služeb, nepočítáme s krácením v příštím roce, to zdůrazňuji. A chci o tom vést legitimní debatu, chci vědět, na jaké částce je shoda, chci vědět, z čeho to vycházelo, jak je možné, že při tak extrémní částce pořád jsme tam, kde jsme byli, a to je prostě celé. A myslím si, že nazývat a označovat nás za asociální vládu je skutečně mimo.

Byli jsme dnes svědkem pět hodin debatám a obstrukcím při třetím čtení novely zákona o EET. Novely, která kromě toho, že má narovnat podnikatelské prostředí, po čemž volají podnikatelé v této zemi, aby EET bylo pro všechny, tak má přinést i nemalé příjmy do státního rozpočtu to, že tady bude třetí a čtvrtá vlna. Třeba i ty prostředky, které pomohou financovat celou řadu věcí. Přesto mám novelu zaparkovanou v Poslanecké sněmovně už rok. Opět jsme byli svědky ponižujícího, ponižujícího chování opozice.

Děkuji všem občanům České republiky, poděkovala jsem jim dnes prostřednictvím médií, kteří mi psali celých těch pět hodin podporující zprávy, podporující e-maily, kteří se vyjadřovali velice, bych řekla, někdy až tvrdě, nedovolila bych si to tady interpretovat, některé ty zprávy, k tomu, co se tady dělo, co předváděla opozice za peníze daňových poplatníků místo toho, abychom řešili problémy, které skutečně tato země má a které ji pálí.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců vládní koalice.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní místopředsedkyni vlády a ministryni financí Aleně Schillerové. Máme tady teď sedm faktických poznámek. A ještě předtím, než dám slovo panu kolegovi Nacherovi, který je první přihlášený k faktické poznámce, poté Marek Výborný a další, tak přečtu omluvu došlou předsedovi Sněmovny, a to mezi 17.30 a 19.00 hodin z důvodů pracovních se omlouvá poslankyně Taťána Malá. Nyní poslanec Patrik Nacher s faktickou poznámkou. Připraví se Marek Výborný. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Patrik Nacher: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážená paní ministryně. Poprosil bych kolegy, protože to budu směřovat na kolegu Bartoška, já jsem původně tady k tomu nechtěl vystupovat, ale mě to vyprovokovalo. Zároveň bych chtěl odpovědět paní ministryni, jak je to s tím bankomatem. On ten bankomat v Letenské je a byl tam. V momentě, kdy u vlády byla ODS s KDU-ČSL a TOP 09, tak byl zaslepen, takže peníze nevydával na sociální služby. A když jsou v opozici, tak má vydávat i bez PINu. Takhle bych to přibližně popsal.

Ta čísla jsem měla připravená, nebudu je opakovat, ale je to tak. Mezi roky 2008 až 2013 se průměrně na sociální služby vydávalo mezi šesti, sedmi miliardami, loni to bylo 15,7 mld. Já sám osobně jsem byl na třech, čtyřech demonstracích Národní rady osob se zdravotním postižením mezi lety 2004 až 2010 ohledně navýšení příspěvků na péči, ohledně změny zákona o sociálních službách. Nula. První zvýšení, první valorizace například příspěvku na péči byla až v roce 2016, tu druhou jsme schvalovali až v tomto období, letos, před několika měsíci.

Takže kolegové, já rozumím tomu, že to je politické téma, ale mě skutečně zvedla ze židle slova typu: nejistota, destabilizace, tato vláda se nestará o nejzranitelnější, o nejslabší. To prostě není v duchu těch čísel pravda. A vzpomeňte si na to, co se tady dělo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka poslance Marka Výborného, připraví se Marian Jurečka, Jana Mračková, Jan Čižinský, Vít Kaňkovský, poslanec Ferjenčík a paní kolegyně Valachová. To jsou zatím přihlášení k faktickým poznámkám. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Rád bych zareagoval na paní ministryni Schillerovou a vlastně i na kolegu Nachera. Pojďme opravdu řešit současnost a ne historii a minulost. (Smích z okolí poslance Nachera.) Byla úplně jiná demografická situace, byl jiný systém financování sociálních služeb.

A rád bych odpověděl na některé konkrétní věci paní ministryni Schillerové. Jednak máte naši podporu, pokud jde o valorizaci úhradových limitů. My to také máme, je to součást toho usnesení, určitě vás podpoříme. Mě tedy překvapuje, že vy si tady 29. května říkáte o to, kde jsou ty problémy, a že chcete slyšet přesné vyčíslení. Pro pána krále, co jste dělali pět měsíců ve vládě, aby vám paní ministryně Maláčová ta čísla dodala?

Pokud je nedodala, tak vám to přečtu, a máte jasně vyčíslené, kde ty 2 miliardy jsou. Je to výpadek ze zdrojů Evropské unie na preventivní služby podle výpočtu MPSV 0,8 mld. korun, navýšení platů místo 5 o 7 %, odhad 2 % vychází opět z výpočtů MPSV 0,3 mld. korun, navýšení zvláštních příplatků vychází z výpočtu Asociace poskytovatelů sociálních služeb 0,5 mld. korun a odvody ze sociálního a zdravotního pojištění z navýšení 0,272 mld. korun. Dohromady 2,072 mld. korun. Jsou to jednoduchá čísla. Nevěřím tomu, paní ministryně, že byste je neměla. A přijde mi opravdu zvláštní, že si říkáte o ta čísla na konci května. Čísla jsou jasná, hovoří za vše. A nikdo nezpochybňuje, že tam je nárůst. Ale pokud zvednete současně s rozpočtem i platy, tak je potřeba tyto finanční prostředky poslat.

A pro paní ministryni Maláčovou. Když slibujete tu novelu zákona o sociálních službách, tak vícezdrojové víceleté financování úspěšně funguje v Pardubickém kraji. Nahoře na galerii sedí radní Pardubického kraje pro sociální věci Pavel Šotola. Zaběhněte za ním, on vám to vysvětlí, jakým způsobem to jde dělat na úrovni kraje, a věřím, že inspirace pro novelu zákona, tak aby to fungovalo v celé republice, je tady na stole. (Předsedající: Pane poslanče, skončil váš čas k faktické poznámce.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní faktická poznámka poslance Mariana Jurečky. Připraví se paní Jana Mračková Vildumetzová. Máte slovo k faktické poznámce, pane poslanče.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Dobré odpoledne, kolegyně, kolegové, vážené paní ministryně.

faktickou si dovolím na kolegu Patrika Nachera prostřednictvím předsedajícího. KDU-ČSL a TOP 09 nikdy spolu ve vládě býti nemohla. Takhle to tady bylo řečeno. To jenom pro uvedení do kontextu.

Paní ministryně Schillerová, prosím pěkně, ten váš výčet byl na první pohled úplně bombastický, ale řekněte mi: Je nějaké ministerstvo v České republice, které v letošním roce nemá rekordní rozpočet? Je nějaké ministerstvo, kterému by v posledních letech nestoupal rozpočet? Všem rostou rozpočty! Dramaticky ty rozpočty rostou. Takže těmito argumenty říkat, že jste geniální, že na ty sociální služby myslíte, to prostě není obhajoba.

To, že se ty peníze navyšují, je logické - výkon ekonomiky, vyšší výběr daní, inflace atd. Nicméně v prosinci loňského roku kolega Vít Kaňkovský, kolegyně Pavla Golasowská tady při schvalování rozpočtu upozorňovali, že pokud vláda ústy pana premiéra deklarovala zvýšení platů a mezd o 7 %, tak rozpočtová kapitola Ministerstva práce a sociálních věcí tomu neodpovídá. Když se podíváme na údaje z veřejných zdrojů, tak celková kapitola MPSV narostla o 12,9 %, ale ta část, která se týká financování sociálních služeb, narostla o 4,2 % - a vy jste deklarovali navýšení platů a mezd o 7 %. Do toho ještě přišly konce individuálních projektů.

Takže bavme se opravdu o tom, jestli se reálně ten problém řeší. Neřeší! Ví se šest měsíců, že ten problém tady bude, upozorňovali jsme na něj opakovaně v průběhu letošního roku v rámci interpelací, v rámci březnové schůze, a bohužel jste se neposunuli ani o píď. Takže prosím pěkně, ať z vašich úst, vážené paní ministryně, zazní vůči těm ředitelům, vůči těm pracovníkům a vůči klientům, kdy a jakou formou a v jaké částce k tomu dofinancování sociálních služeb dojde. A to říkám jako člověk, který je zastupitel Olomouckého kraje, kde také jsme tuto záležitost řešili na posledním jednání zastupitelstva. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová, připraví se pan kolega Čižinský. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, pouze v tuto chvíli můj postřeh a reakce, protože já ještě vystoupím v obecné rozpravě. Dneska v tom dopoledním bloku do 14 hodin jsme tady všichni zažili 751 pozměňovacích návrhů, se kterými se musíme vypořádat v rámci EET, což bude 13 hodin, kdy to tady budeme projednávat. A myslím si, tak jak tady zaznělo, že máme spoustu dalších důležitých zákonů, na které čekají občané České republiky.

Teď tady projednáváme důležité téma - dofinancování sociálních služeb. Já jsem velmi ráda, že toto téma a tuto schůzi svolaly KDU-ČSL, ODS, Piráti a Starostové. Jen se ptám, kde jsou? Kde je ten pan předseda Fiala a pan předseda Stanjura? On si tady řekl spoustu věcí k tomuto tématu, ale nikdo tady z těch lidí a poslanců nesedí. Takže tak jak se tady hovoří o tom, že to je nějaký nátlak, tak mně to v tuto chvíli připadá, že to je zviditelnění a že se nikdo o dofinancování sociálních služeb nezajímá, protože se tady vede důležitá diskuse, důležité argumenty, které tady zazněly od paní ministryně financí, ale ti lidé tady v tom sále nejsou. Tak já nevím, co si o tom mám myslet. Děkuji za pozornost. (Potlesk v části sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslankyni Mračkové za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka poslance Jana Čižinského. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za slovo. Já bych se tedy rovnou obrátil prostřednictvím pana předsedajícího na svoji předřečnici a trochu se podivil tomu potlesku. Pokud tady moje předřečnice říká, že tady nikdo není, kdo svolal schůzi, tady je předseda KDU-ČSL, který tady sedí, jsme tady my, co jsme to podepsali, a vy tleskáte tvrzení, že tady nikdo není. Je to evidentně lživé tvrzení, protože to není pravda, že tady nikdo není. Jsou tady lidé, kterým na tom záleží, jsou tady lidé, kteří se domnívají, že skutečně to téma je obří.

Já bych navázal na paní ministryni. (Ministryně Schillerová mimo mikrofon: Kterou?) Na paní ministryni financí. Paní ministryně se ptala, kde je problém. Ten problém tady byl zcela zřetelný. Paní ministryně financí tady hovořila od pultíku a paní ministryně pro sociální věci Maláčová nad tím, jak tady hovořila paní ministryně financí, vrtěla hlavou. Bylo to zcela evidentní. A toto je ten problém, dámy a pánové. Je problém, že nejsou peníze na sociální služby, je problém, že obcím a krajům teď nepřišly peníze jako v minulém roce na sociální práci. Je problém, že se avizuje, že nebudou peníze na orgán sociálně-právní ochrany dětí, což je, dámy a pánové, zcela asociální. Takže toto je problém. A je problém, že nejsou ty peníze, které když nebudou poskytnuty, tak se nám v budoucnu dramaticky prodraží.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Přibyly další faktické poznámky. Nyní pan kolega Vít Kaňkovský, poté pan poslanec Ferjenčík, kolegyně Valachová, Volný, Patrik Nacher, Válek. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Děkuji vám za slovo. Já bych se rád obrátil na paní ministryni financí Alenu Schillerovou vaším prostřednictvím, pane předsedající. Já si myslím, že pokud tady máme vést korektní diskusi o tom, jakým způsobem se vyvíjejí rozpočty a co valorizujeme, tak je potřeba se podívat také na ty další faktory. A musím říct, že tak jak si paní ministryně velmi vážím, tak tady říci, že tato vláda rekordně navyšuje na sociální služby, aniž by uvedla další faktory, tak si myslím, že to není fér.

Všichni víme, jak se vyvíjela ekonomika, všichni víme, jak se vyvíjely některé další faktory. A já jenom připomenu - v roce 2008 byla průměrná mzda v České republice 21 600 korun. V roce 2018 byla průměrná mzda v České republice 31 000. A já se ptám, jestli tedy není logické, že se i rozpočty na sociální služby navyšují. A tam těch faktorů je samozřejmě mnohem více. Kolik jsme měli sociálních lůžek v roce 2008? Kolik jsme měli seniorů nad 70 let? A mohli bychom se bavit o dalších a dalších faktorech, které ovlivňují potřebnost sociálních služeb a také samozřejmě narůstání těch rozpočtů. Já bych mohl být spokojený jako člen KDU-ČSL, protože k tomu nejvyššímu navyšování došlo v době, kdy KDU-ČSL byla ve vládě, ale toto přece není honit si tady politická trička, ale bavme se o tom, jaký problém máme v tuto chvíli. A v tuto chvíli nám na letošní rok chybí 2 miliardy korun.

A potom si neodpustím ještě jednu poznámku. Paní ministryně tady zmiňovala ty úspěchy, které hnutí ANO má, že navýšili penze o rekordní částku. Ano, je to správně, ekonomika roste, je na vysoké úrovni a bylo by naopak ostudou, kdyby se penzistům nepřidalo. Ale já si vzpomenu na jedno léto z minulého volebního období, kdy se také jednalo o navýšení penzí a tehdejší ministr financí Andrej Babiš dvakrát na vládě odmítl navýšení penzí a až na nátlak tehdejšího premiéra a tehdejšího předsedy KDU-ČSL, těchto dvou lidí (upozornění na čas), došlo k tomu navýšení penzí. I to je potřeba připomenout.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Ferjenčík, potom paní kolegyně Valachová, také s faktickými poznámkami. Máte slovo k faktické poznámce, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl stručně reagovat na paní ministryni Schillerovou.

Za prvé, ptala jste se, kde je problém. Tak ten problém je v tom, že s paní ministryní Maláčovou si posíláte dopisy. To já považuji za velký problém. Lidi, co sedí vedle sebe v lavici a potřebují vyřešit nějaký problém, tak když ho chtějí vyřešit, tak si nepošlou dopis, ale domluví se. Když se nedomluví, tak to vezmou na vládu a zkusí se domluvit na vládě, když se nedomluví na vládě, tak to zkusí ve Sněmovně. Ale vy si místo toho posíláte dopisy. Tak to je ten problém.

A potom jsem chtěl reagovat na ten nesmysl o obstrukcích u EET. Žádné obstrukce u EET neproběhly. Bylo předloženo mnoho pozměňovacích návrhů z toho důvodu, že zavádění EET u celé řady oborů je úplně absurdní, zavádění EET u chovatelů velbloudů je prostě nesmysl. A dneska jsme to tady odhlasovali. My jsme teda byli proti EET pro chovatele velbloudů, koalice byla pro, nicméně pokusili jsme se vám ukázat, jak strašně absurdní byrokratické opatření zavádíte pro obory, kde ve skutečnosti nemůže pomoct výběru daní, ale ještě mu uškodí, protože třeba část, se kterou se zruší, kamenolomy přestanou prodávat hotově kámen malým odběratelům, například. Tohle kvůli EET hrozí. A označovat to za obstrukci mi přijde úplně sprosté.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní kolegyně Valachová, připraví se pan poslanec Volný. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Já mám dvě poznámky. První faktickou k panu kolegovi Bartoškovi vaším prostřednictvím, pane předsedající. Pan poslanec Bartošek tady prohlásil, že tedy koaliční vláda je mimořádně obludná, něco v tom duchu, protože zvláštní příplatek, o kterém opravdu vláda rozhodla v prosinci minulého roku, tedy zlomyslně nezakomponovala do rozpočtu a teď se rozhodla - a to mě nejvíc pobavilo - zlikvidovat kraje. Já bych jenom chtěla poznamenat, že kraje ovládá právě hnutí ANO a ČSSD, takže bychom se vzájemně likvidovali. Je to zajímavá představa, ale zřejmě k tomu nedojde.

Co se týká toho zvláštního příplatku, tak jenom chci říct, o co jde. Jde o to, že dříve, pokud byly velké sliby o navyšování platů zdravotnickému personálu, tak se nikdo nestaral o to, že právě v sociálních službách máme velkou řadu zdravotnického personálu, kterému tyto platy nerostly. Nikdo se o ně nezajímal. K tomu sloužil právě ten zvláštní příplatek a jeho navýšení v prosinci. Na poslední chvíli, je to pravda, ale v prosinci minulého roku, tak aby také zdravotnický personál v zařízeních sociálních služeb byl náležitě ohodnocen.

To, že pokud v prosinci navýšíte zvláštní příplatek pro zdravotnický personál, to nedokážete zkonstruovat do rozpočtu, to si myslím, že je úplně normální včetně toho, že je normální, že dojdou dofinancování během roku. My jsme tady na Sněmovně diskutovali v březnu. Já se k tomu dostanu v rámci svého řádného příspěvku. Všechny body usnesení Sněmovny naplňujeme a jediné, o čem se bavíme, abychom do poloviny roku jasnou částku na dofinancování sociálních služeb poslali krajům. Ale v tuto chvíli nemáme ještě ani konec května.

Takže opravdu, nedělejme tady debatu, nedělejme tady paniku. Já věřím, že se o té částce dohodneme (upozornění na čas) a do poloviny června máme čas ji zaslat. Další v obecném příspěvku. (Upozornění na čas.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Jan Volný, připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Prosím.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji. Já nejsem v této oblasti expertem. Samozřejmě jsem všemi deseti pro, aby stát se účelně postaral o naše spoluobčany, kteří to potřebují. Ale opravdu mě zarazil ten výčet tady pana kolegy zpravodaje, když on spočítal, proč vlastně mluví o dvou miliardách, na pěti různých absolutně nesouvisejících číslech a řekl: A tady proto říkáme, že nám chybí dvě miliardy.

V tom kontextu, co říkala paní ministryně, že vlastně během pěti let se navýšilo o sedm miliard, to znamená, nebo o osm, ze šesti na patnáct, o tom ani slovo řečeno nebylo. Ale pokud vycházíte z těch vašich čísel, která jste tady předváděl, že nám chybí dvě miliardy, tak mi je to opravdu líto, a je to pro mě absolutně nedůvěryhodné. A docela mě zaráží, že se neptáte i třeba na jiné věci - proč se zdvojnásobil počet poskytovatelů těchto služeb, protože to také není úplně, že by se zdvojnásobil počet potřebných. To si také nemyslím. A to je právě ta studie, kterou by ráda paní ministryně financí věděla nejdřív, než udělá nějaké rozhodnutí, a to je zase logické. Ale to byste se měli zeptat především vy, protože pokud by se ty dvě miliardy opravdu potřebovaly a dávaly by se zvýšenému počtu poskytovatelů, tak by to mohla být také jedna velká černá díra. A těm opravdu potřebným by se to také nemuselo dostat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Máme tady devět faktických poznámek. První je na řadě pan poslanec Patrik Nacher, připraví se pan poslanec Válek. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za slovo. Já bych rád vysvětlil to, co říkala kolegyně Mračková, panu kolegu Čižinskému prostřednictvím pana předsedajícího.

Vy nás tady co chvíli obviňujete, že tady není přítomen ministr nebo premiér. Dokonce to měl ve svém, a to mě nemile překvapilo, ve svém úvodním projevu i pan zpravodaj, že tady není, škoda, že tady není pan premiér, když všichni vědí, že je na jednání Evropské rady. Takže tady paní poslankyně Mračková pouze konstatovala, a myslím si, že velmi trefně, to, že ti, co svolali tuto mimořádnou schůzi, tak tady ve většině nesedí, když se podíváte na to složení. Nic víc, nic méně. A to tak je. To se vizuálně můžete podívat. To není nic proti zpravodaji, který tady sedí vedle mě. Ale ti řečníci si to řekli a šli pryč, protože zřejmě je nějaká schůze nebo něco podobného. A to my jsme konstatovali. Vy také konstatujete, když tady někdo není z vládní koalice. Na takové konstatování, promiňte, nemáte monopol.

Jinak upřesním ještě u toho svého prvního výstupu kolem zaslepeného bankomatu na Ministerstvu financí, aby to bylo dobře srozuměno. Když jsem vyjmenovával ODS, TOP 09, KDU, tak jsem nemyslel, že byly všechny tři v jedné vládě, ale že se postupně v těch vládách střídaly, aby to bylo úplně přesně pochopeno.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jak jsem avizoval, nyní bude pan poslanec Válek a připraví se pan poslanec Bartošek. Prosím.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Také si to jdu užít. Tak když už se to dostalo do toho lehkého volného tónu, tak zkusím navázat.

Já jsem se domníval, že se tady pragmaticky bavíme o tom, že chybí dvě miliardy na sociální péči, které by v září na tu sociální péči měly nějakým způsobem přijít. Tak buď chybí, nebo nechybí. Pokud si koalice myslí, že nechybí, tak stačí říct: Nechybí, mýlíte se, opozice. Když to řeknou obě dvě ministryně - ministryně práce a sociálních věcí a ministryně financí - je to jednoduché, není co řešit.

Pak je další varianta, která tady zazněla z úst mého předřečníka, že přibývají pečovatelské služby, té sociální péče je moc. Zredukuje se, pak ty peníze také nechybí. Zase jednoduchá odpověď. Rozumím jí. V pohodě.

Ale co mě fascinuje, že z médií a i tady zaznívá od jedné ministryně, že ty peníze nemá, a od druhé ministryně, že ty peníze má. Tak mně to přijde, jako že obě dvě se naučily ten scénář z divadelního představení Járy Cimrmana. Vy jste spolu hovořily? Ne, my jsme spolu nehovořily. Hovořily. Nehovořily. A chce se mě zeptat, co jste na té vládě spolu u všech všudy dělaly, že jste spolu nehovořily?

A zase začínáme znovu - hovořily, nehovořily. Vždyť je to jednoduché. Potřebujeme dvě miliardy v září? Nepotřebujeme. Buď potřebujeme, nebo nepotřebujeme. Potřebujeme. Kde je vezmeme? Má je jedno ministerstvo? Ano. Ne. Nemá. Dá mu je Ministerstvo financí. Ano. Ne. To je hrozně jednoduché. Pár odpovědí, pár otázek. Nechápu, kde je problém.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Bartošek, připraví se pan poslanec Čižinský. Prosím.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji, pane místopředsedo. Krátká reakce na probíhající debatu. Vaším prostřednictvím budu mluvit ke kolegovi Nacherovi a Kateřině Valachové. Oni si už přeberou, komu co patří.

No, velmi jednoduchá věc, že hrozíme. Jestliže se řekne, že budou končit sociální služby, že řadě klientům, když se to nedofinancuje, prostě skončí pomoc od sociálních služeb, že se budou muset o sebe postarat sami, nebo že nebude někdo, kdo se o ně postará, protože reálně hrozí, že peníze dojdou na konci září a zbudou tři měsíce a ty služby zaniknou, protože prostě některé organizace propustí své zaměstnance, protože na to nebudou mít peníze, tak já osobně to vnímám jako ohrožení koncových spotřebitelů nebo uživatelů sociálních služeb. Nezlobte se na mě, já to skutečně jako ohrožení vnímám.

No, jistě jsem neřekl, že sociální demokracie je obludná. To bych si nedovolil.

Každopádně myšlenka, že by, když kraje spravuje hnutí ANO a sociální demokracie, že byste občas neměli potřebu si trošku škodit, tak jako Jihočech mohu konstatovat, že bych o tom mohl občas pochybovat. Ale dobře. To je spíš téma pro sociální demokracii.

A věc je jednoduchá. O tom, že peníze nebudou, vláda ví čtyři měsíce. Stálým vysvětlováním, že peníze nebudou, nezaplatí se, jděte pryč, jsme ztratili čtyři měsíce. Teď se to řeší až na základě tlaku opozice. Tohleto si řekněme. Kdyby nebyl tlak, vláda to neřeší, nemá důvod. No, otázka jednoduchá. Mně stačí odpověď ano, nebo ne. A ta zní: Budou tedy ty dvě miliardy do půlky června na dofinancování sociálních služeb, nebo ne? To je, oč tu běží. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec Jan Čižinský s faktickou poznámkou a připraví se paní poslankyně Procházková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za slovo. Já si dovolím tedy zareagovat na pana poslance Nachera. Pokud by nikdo znamenal nikdo a nikdo znamená ani jeden, bylo to takhle pravda, tak nikdo o tom nehovoří.

Ale já bych rád řekl ještě, zareagoval na paní poslankyni Valachovou. Sociální služby by neměly být těmi, ti poskytovatelé by neměli být vždycky v situaci, že trnou hrůzou, jestli jim peníze v polovině roku nebo někdy jindy, anebo nepřijdou. Teď chybí dvě miliardy. A když se paní ministryně financí Schillerová ptala, kde je ten problém, tak ten problém je v tom, že ty dvě miliardy nebudou stačit v září, protože pokud ten poskytovatel sociálních služeb nebude vědět, že ty peníze přijdou, tak musí na konci srpna ty lidi propustit. Jinak nebude plnit zákoník práce. Nebude mít na odstupné, které je ze zákona povinné.

To znamená, ta situace je velmi vážná. A prosím, sestavme vždycky už potom rozpočet tak, aby poskytovatelé sociálních služeb věděli, kolik jim ten rok přijde peněz, mohli s tím počítat, byli si tím jisti a nemuseli mít vždycky personál závislý na tom, jestli peníze v polovině roku přijdou, nebo nepřijdou.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Procházková, připraví se pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Procházková: Hezké pozdní odpoledne všem. Omlouvám se za svoji hlasovou dispozici, ale mluvit nebudu dlouho. Já bych chtěla ke svým dvěma předřečníkům, kteří říkali, že ty dvě ministryně spolu nemluví, tak se podívejte na novinky.cz, kde je online napsáno a ukázáno, že Stanjura musel ve Sněmovně napomínat štěbetající ministryně. Asi spolu tedy mluví.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Vít Kaňkovský, připraví se pan poslanec Marian Jurečka. Prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Děkuji za slovo. Já bych se vaším prostřednictvím chtěl obrátit k paní kolegyni Valachové a paní kolegyni Procházkové. Ano, paní ministryně spolu hovoří, to tady občas vídáme, nicméně my jsme tady naposledy o tomto tématu dlouze hovořili asi tři a půl hodiny 27. března. Padly tady nějaké závazky ze strany obou ministryň, že si seženou analýzu, provedou analýzu a vyhodnotí a následně vyřeší to dofinancování.

Pokud vím, tak Asociace krajů analýzu má. Pokud vím, tak zástupci Asociace poskytovatelů analýzu mají. Tak já se ptám, když tady dnes paní ministryně financí řekla, že ona analýzu nemá, tak se pak ptám na tu efektivitu, jak spolu ty ministryně hovoří. A já bych jim chtěl nabídnout, že jim jako formou daru zaplatím pracovní oběd, ať si sednou v klidu, nemusejí tady štěbetat za našimi zády, a ať to spolu proberou a najdou řešení. Protože my čekáme na řešení. My nečekáme na to štěbetání, ale čekáme na řešení.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dalším v pořadí je pan poslanec Marian Jurečka a připraví se pan poslanec Marek Výborný. Prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já si dovolím reagovat na paní ministryni i na pana poslance Volného prostřednictvím pana předsedajícího. Tady zaznělo z jejich úst zpochybnění, jak k té částce 2 miliardy došlo a jestli ty sociální služby a ti poskytovatelé hospodaří řádně a podobně. Prosím pěkně, uvědomte si, že zpochybňujete v tom případě práci vaší hejtmanky, která je předsedkyní Asociace krajů, kde odborná komise, která sesbírala všechna data z jednotlivých hejtmanství, došla k té částce. Tu si tady nevymyslel nikdo z nás poslanců. A potom jako úplně logicky nemusím být velký myslitel ani, a jestliže se řekne zvýší se platy a mzdy o 7 % a v rozpočtové kapitole MPSV zvýšíme částku na sociální služby o 4,2 %, tak tam asi nějaký rozdíl chybí už ze startu. A nebavíme se o těch věcech, jako jsou individuální projekty atd.

Takže prosím pěkně, nezpochybňujme výpočet, jak se k němu došlo, nezpochybňujme práci těchto institucí, těchto lidí, protože oni dlouhodobě drží fungování těch služeb, protože pro mnohé z nich to není zaměstnání, ale je to povolání a poslání.

Tak prosím pěkně, ať tady už zazní závazek vlády, kdy to vyřeší. Sedí tady hejtmani, zastupitelstvo Olomouckého kraje i včetně všech zastupitelů za ANO zvedlo ruku, protože ta situace je kritická, že se má řešit.

A k poslankyni Kateřině Valachové - poprosím, ať tady kolega Patrik Nacher neruší prostřednictvím pana předsedajícího. Za čtyři roky, co jsme byli my jako KDU-ČSL ve vládě, jsme nikdy nenechali poskytovatele sociálních služeb dojít do takové situace vzhledem k tomu datu, ve kterém jsme. Ten rok, myslím, že to byl rok 2016, v tuto dobu už věděli, že ta částka k nim bude putovat, v průběhu prázdnin proběhla mimořádná jednání krajských zastupitelstev a peníze už tam byly směřovány. Dneska se tady pořád virtuálně handrkujeme o to, jestli na to mají nárok, jestli je to oprávněné, nebo ne. Prosím vás, už se k tomu postavte čelem.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Marek Výborný, připraví se paní poslankyně Hana Aulická. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já mám tři poznámky.

První, vaším prostřednictvím k panu kolegovi Nacherovi. Tak pan premiér byl na Evropské radě včera. Vracel se zpátky, skoro nepřiletěl, protože ho málem zastřelila jeho ochranka v letadle. Doposud na to byli experti lidovečtí ministři, teď už je to i u vás. To je jedna věc.

Druhá věc se týká toho, jak spolu paní ministryně hovoří. Tak se zeptejte některých delegátů sněmu Svazu měst a obcí. Možná že by to byla zajímavá debata.

Třetí věc, ta nejzásadnější, k panu poslanci Volnému. To vyčíslení, které jsem tady předložil, je vyčíslení Asociace krajů a předsedkyně Asociace krajů sedí před vámi a přede mnou. Sedí tady dalších pět hejtmanů, nebo další čtyři hejtmani, mlčí, neříkají vůbec nic. Čili to nejsou žádná čísla vycucaná z prstu. A kraje nemohou navyšovat počty poskytovatelů sociálních služeb, protože na to ani nemají prostředky. Takže opět to, co tady říkáte, je skutečně naprostý nesmysl. A to vyčíslení - mimochodem, Asociace krajů se na tom naposledy minulý pátek, myslím, že to paní ministryně Maláčová může potvrdit, shodla i s ní. Vychází z výpadku financování z Evropské unie, už to tady zaznělo, a ze dvou nařízení vlády, které prostě ty kraje a obce musí reflektovat a plnit. To je celé.

Čili je to úplně zbytečná debata. Nechť tady vláda jasně řekne - tady jsou 2 miliardy, je potřeba to dofinancovat, a nemusíme dále diskusi tady vůbec vést. Ale protože v tuto chvíli to od paní ministryně Schillerové nevíme a nezaznělo to zcela jasně a máme tady dalších devět přihlášených do rozpravy, tak já bych si za předkladatele dovolil požádat a procedurální hlasování, že tento bod budeme projednávat dnes i po 19. hodině. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ano, já nechám svolat poslance do sálu. Už jsem zagongoval. (Chvíli se čeká na poslance přicházející do sálu.) Já se omlouvám poslancům a poslankyním, které jsem přivolal tímto do sálu. Hlasovat o tom nemusíme a nebudeme, protože to není zákon a můžeme jednat do 21. hodiny.

Ptám se pana poslance Bartoška, jestli má nějaký procedurální návrh. Prosím.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. Já zpřesním tento návrh. Standardně se jedná do 21 hodin. To znamená, že já dám procedurálně hlasovat, abychom jednali dnes i po 21. hodině. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Teď to dává smysl. Ještě jednou zagonguji. Nechám hlasovat o tom, že budeme jednat i po 21. hodině.

Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 3, přihlášeno 160, pro 69, proti 11. Návrh byl zamítnut.

 

Vrátíme se zpátky k faktickým poznámkám. Poprosím Poslaneckou sněmovnu o klid. Ti, co měli důležitá jednání v předsálí, se k nim mohou znovu vrátit. Ti, co chtějí projednávat tento tisk, tak se prosím ztiší. Já jenom upozorňuji, že máme ještě čtyři faktické poznámky, devět přihlášek do rozpravy a zatím registrované jedno přednostní právo.

Myslím, že hladina hluku je přijatelná. Paní poslankyně Hana Aulická a její dvě minuty. Prosím.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já chci být stručná a rychlá. Mám připravené vystoupení. Každopádně mě k tomu mému technickému přihlášení donutilo předešlé vystoupení. Opravdu vás žádám, abychom se věnovali činnosti a obsahu této schůze.

Za KSČM říkám, že my chceme opravdu najít ty 2 miliardy. Nerozporujme - a já si myslím, že i to, co tady bylo řečeno - ten nárůst. Nerozporujme neustále to, že dochází k velkému navýšení atd. Ano, dochází. Ale mzdové navýšení schvaluje vláda. Došlo asi k 43%, teď už vlastně k 50% navýšení a optimálně k tomu samozřejmě musí jít nárůst i těch částek. Dochází k neustálému nárůstu lůžek, personálních úvazků a tak dále. A na základě toho rostou ty náklady. To není, že by se vláda, nebo respektive koalice u vlády, zamyslela, že tam bude přihazovat částky. Ale je to na základě požadavků, adekvátních požadavků, toho, co přichází z krajů na základě toho, co vzniká v té základní síti u poskytovatelů sociálních služeb. Takže nehrajme si na to, že tady neustále budeme říkat, jak dochází k tomu nárůstu, ale vždycky je to proti těm aktuálním číslům, která opravdu jsou podstatná a podle čeho se máme pohybovat. Já si myslím, že 2 miliardy tady byly doloženy a že je opravdu nutné řešit, kde se to vezme.

Patnáctý červen je poslední termín, jak můžeme pomoci v této situaci. Protože pak to kraje adekvátně nebudou stíhat rozdělovat a dostaneme se opravdu do velkých problémů toho, že nám tady budou končit některé primární, terénní péče a další poskytovatelé sociálních služeb, anebo se budou alespoň snižovat. Takže pojďme řešit to, co je obsahem, a ne si tady předhazovat, kdo je lepší. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Já bych poprosil, aby u stolku zpravodajů byl klid. A slova se ujme pan místopředseda Pikal, připraví se paní poslankyně Valachová. Prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Vážený pane předsedající, předně bych se chtěl vaším prostřednictvím omluvit kolegyním, které čekají na to, aby mohly řádně vystoupit v rozpravě. Nicméně nechtěl jsem původně vystupovat a reagovat na paní předsedkyni Vildumetzovou, ale pan kolega Nacher mě k tomu donutil svým vystoupením. Takže poznámka k tomu, kdy kritizujeme, že tady ministři nejsou. Kritizujeme, že tady ministři nejsou, když tady nejsou na interpelace, nebo že tady nejsou, když se projednává zákon, který spadá věcně do jejich agendy. A možná jste si všimli, že v době, kdy vystupovala paní Vildumetzová, jsem tady také nebyl. Slyšel jsem ji z kanceláře, protože máme samozřejmě v kancelářích monitory a můžeme tam běžně sledovat, jak tady probíhá rozprava. Často je to slyšet lépe než tady v sále.

Tolik příspěvek ode mě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Další v pořadí je paní poslankyně Valachová, připraví se pan poslanec Jan Hrnčíř. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Tato debata navazuje na debatu z 27. března 2019. Tam jsme se domluvili a také společně odhlasovali několik kroků. Pokud se s tímto usnesením seznámíte, kolegové, bezpochyby ho máte k dispozici, tak musíte shledat, že vše vláda naplňuje. S jednou jedinou výjimkou, respektive tou částečně, kdy usnesení Sněmovny znělo: Sněmovna žádá vládu, aby zahájila jednání ve věci zajištění dofinancování sociálních služeb v roce 2019 na základě výstupu Asociace krajů České republiky. I tato část usnesení je vládou naplněna a jediné, a to s vámi souhlasím, co zbývá, je říct, jaká částka a kdy odejde na dofinancování sociálních služeb krajům. Podotýkám, že nikdy jsem nezpochybnila a neslyšela jsem to od žádného koaličního poslance nebo poslankyně, že bychom někdo zpochybňovali, že tuhle věc musíme mít vyřešenou do poloviny roku. A prosím, aby nám nebylo neustále podsouváno, že to vyřešit nechceme. Není to pravda.

A teď k tomu, co mě skutečně zlobí, a to je neustálé podsouvání toho, že tady máme snad nějaké handrkující se ministryně. Já tady nevidím handrkující se ministryně. Já tady vidím ministryni financí jako strážkyni veřejných prostředků a vidím tady ministryni práce, která chce co nejkvalitnější a nejširší pomoc a péči pro ty nejzranitelnější. A každá z nich si odvádí své dílo. Jenom teda, upřímně řečeno, díky vám, kolegové, že jste svolali tohle svoje zasedání, se tak děje veřejně. Ale ani to mně nevadí. A my to vyřešíme.

Co se týká toho, co se stalo. Podle mého soudu se letos spojilo několik věcí. A to vám řeknu ve svém obecném příspěvku, protože mi zbývá pět vteřin.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Přesně tak, děkuji. Pan poslanec Jan Hrnčíř, připraví se pan poslanec Ivo Vondrák. Prosím.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych jenom chtěl říct, že všichni víme, jak je práce v sociálních službách obtížná, a myslím si, že je velmi nedůstojné, že tady lidé, kteří se starají o naše potřebné, o seniory, se musí znervózňovat tím, jestli budou mít na podzim nebo na konci roku ještě práci.

A vláda, která prý maká, tak jistě dobře ví, že kraje požadovaly o 5 miliard větší rozpočet na pokrytí sociálních služeb. Vláda jim tyto peníze nedala, dala jim o 5 miliard méně. Takže už bylo jasné na konci loňského roku, že ty peníze tady chybět prostě budou, a teď se řeší, kde se najdou nějaké 2 miliardy, a zbytečně necháváme v nejistotě lidi, kteří se o ty potřebné občany starají. Já myslím, že to je hanebnost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Ivo Vondrák a jeho dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Dvě minuty na trestné lavici. Dámy a pánové, já bych si tady dovolil zareagovat na pana Výborného, který říkal, že tady sedíme jako hejtmani a nic neříkáme. Víte, ono v téhle diskuzi se nedá nic říct. To není diskuze, tohleto. Já bych chtěl říct, že máme spočítáno na krajích, co potřebujeme. My víme, že ty 2 miliardy ne že to je to, co je perfektní, ale že to je to nezbytně nutné. To je to nezbytně nutné.

A já bych skutečně chtěl, když už to tady zaznělo, jestliže existuje na Ministerstvu práce a sociálních věcí přebytek, tak prosím vás, důležitější než informační systémy je postarat se o ty lidi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem tady mám paní poslankyni Olgu Richterovou za poslanecký klub Piráti. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Vážená paní ministryně - ovšem nevím, jestli tady je paní ministryně práce. Je, skvělý. Jsem ráda, že můžu mluvit i k ní. Vážená paní ministryně financí, vážení další přítomní členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, za Piráty jsme mlčeli a pozorně poslouchali. Víte, že jsme spolu s ostatními byli mezi svolavateli této mimořádné schůze, a věřím, že i víte, že mi na této situaci mimořádně záleží. Že jde skutečně o něco, co je zcela nedůstojné pro naši zemi. Na to, jaká jsme v podstatě bohatá společnost, že právě ti, kteří u nás pracují v sociálních službách, jsou neustále drženi v nesmírné nejistotě. Vedení těch více než pěti tisíc zřizovatelů je každý rok v nesmírném stresu.

Vím, že pro vás, kteří jste mnozí matadoři, jste tady už roky, to může znít ambiciózně. Ale já bych ráda nastínila nějakou možnost řešení, jak se dostat z toho, že se tohle každý rok opakuje. Máme tady od začátku mého působení ve Sněmovně tohle téma na stole. Bylo to vlastně doplnění rozpočtu, přijaté pozměňovací usnesení k rozpočtu, hned po těch sněmovních volbách. A týkalo se to sociálních služeb. Je to prostě evergreen. Pojďme se ho zbavit. Nemá smysl, aby tolik lidí věnovalo po celé republice tolik kapacit tomuhle tématu už prostě několik desítek let.

Druhá věc je, že vedle těch poskytovatelů služeb skutečně nemůžeme tímto způsobem vysilovat i naše obecní a krajské zastupitele. To je taky naprosto zbytečné. Zase, hejtmani, kteří tu sedí, dobře vědí.

Já bych ještě ráda připomněla - v diskuzi samozřejmě mnohé zaznělo. Opravdu jsem se snažila velice pečlivě poslouchat. Za Piráty se tady nehodláme opakovat. Ale chci dodat něco, co podle mého nebylo vypíchnuto.

Všichni mluvili o sociálních službách, o těch zhruba dvou miliardách, které akutně chybí ze strany centrály, a byla tady zmíněna i sociální práce. Nevím, zda tady jasně zaznělo, že tam je třeba letos těch 200 milionů - sociální práce na obcích. To je dalších 200 milionů, které skutečně nutně potřebujeme. A potom ještě do budoucna potřebujeme nutně obcím zajistit jistotu státního příspěvku na sociálně-právní ochranu dětí. Proč to tady zmiňuji dohromady? Bylo totiž avizováno na jednání paní ministryně, že může dojít k výraznému krácení peněz i v této oblasti. Ve finále by tak obce veškerou sociální práci v těchto aspektech od koordinování sociálních služeb a jejich provázanosti až po ochranu dětí platily samy. A fakt nevím z čeho. A samozřejmě nejen obce, ale i kraje. Takže kudy z toho ven?

Ještě než se dostanu k principu, který by mohl být řešením, tak si vám dovolím ještě připomenout jedno číslo. Je to číslo založené na veřejně dostupných datech Českého statistického úřadu a jde o to, jak se právě liší platy a mzdy čili odměny v té veřejné sféře, ve veřejné sféře působících sociálních pracovníků a u těch, kteří jsou zejména v sektoru neziskovém. Soukromých poskytovatelů je opravdu maličko. To číslo je 2 600 korun, to je rozdíl v odměně mezi těmi ve veřejné a soukromé neziskové sféře v první polovině roku. Říkám vám to proto, že podle první poloviny roku se plánuje rozpočet. Je to něco, co vlastně je založené na tom, že neziskovky čekají, až dotace reálně přijdou, a až teprve potom mohou zvýšit mzdy, ale státní rozpočet se plánuje právě na datech z té první poloviny roku. Dělá se během léta, takže se vždycky opírá o nižší číslo, než kolik pak jsou agregované platy za celý rok. Ono se to nezdá, ale tím, že se jedná o 45 tisíc pracovníků, tak ve finále takovýto rozdíl - 2 600 korun - a to, že právě většina je v neziskovém sektoru, dělá obrovskou chybu už při samotném návrhu rozpočtu. Tak tohle jsem ještě chtěla připomenout, že se to dá vyčíst právě z údajů Statistického úřadu.

A vedle toho, s čím se musí potýkat obce a kraje a co už bychom dál opravdu neměli dopouštět, ještě jenom maličkou poznámku. Zaznívalo to tady, ale chtěla bych od paní ministryně Maláčové jasné vyjádření, zda ta chystaná novela zákona o sociálních službách, takzvaná stoosmička, bude obsahovat i definici standardu sociálních služeb. Takže žádám o jasné vyjádření k tomuto, protože bez standardu kvality nebudeme vědět, k čemu míříme. My si musíme říct, na co cílíme, a potřebujeme pak podle toho samozřejmě plánovat rozvoj, rozvoj sítě tak, aby byla efektivní, aby pokrývala ty regiony, ale zároveň aby v ní nebyly překryvy, i k tomu může docházet, ale aby v ní taky nebyly díry.

Já vám teď dám jeden konkrétní příklad, co řeší sociální pracovník typicky na obci, ze které pocházím, kde jsem byla čtyři roky komunální zastupitelkou, na Praze 10, což na počet obyvatel má okolo 110 tisíc obyvatel, tedy zhruba šestá největší obec v České republice. A příklad, který je opravdu poměrně běžný, že starší člověk s psychiatrickou diagnózou přijde o svého pečujícího. Může to být z nedávné doby, kazuistika - paní kolem šedesáti let, zemřela jí maminka přes osmdesát, psychiatrická diagnóza jí znemožňovala jednat s úřady. Neuměla si vyřídit žádné dávky. Hrozilo, že přijde o byt, kde strávila celý život. A jenom díky tomu, že obecní sociální pracovnice na ni měla dostatek času, mohla ta paní navázat nějaký rozumný vztah důvěry. Podařilo se vše potřebné s úřady vyřídit a ve finále je to pro celou společnost levnější. Ta paní s nemocí, která potřebovala pomoc - to je přesně příklad těch nejpotřebnějších, o kterých se tady dnes mluví - neskončila v nějakém pobytovém zařízení, prostě situace vyšla pro všechny nejlépe, jak mohla. Včetně jí.

Teď se dostávám zase k číslům. Ten jeden sociální pracovník u nás ale u takových složitějších případů musí ročně zvládnout 170 lidí, komplexně je provést k řešení jejich životní situace, a pak ještě 236 jednorázových konzultací. To všechno řeší 14 celých úvazků. Pokud bychom chtěli zajistit, aby mohli řešit pouze 140 lidí ročně, 140 takto komplikovaných případů, tak by museli mít 17 úvazků. A já jenom zmíním, podle metodiky, oficiální metodiky Ministerstva práce, se doporučuje 120 takových případů na jednoho pracovníka ročně, což je 20 úvazků. Jinými slovy, čtvrtina lidí stejně v té sféře chybí. Taková situace je všude. A zmiňuji se o tom takhle dopodrobna proto, abyste pochopili, že to není tak, že by se tahle sféra topila v penězích. Ne. Ti lidé tam jsou dlouhodobě přetížení, ta sféra stejně je dlouhodobě podfinancována, a přitom v podstatě letos jde pouze o těch 200 milionů na sociální práci na obcích.

Takže já žádám paní ministryni Maláčovou, pokud by mohla kromě toho vyjádření, zda stoosmička bude řešit kvalitu, standardy sociálních služeb, i zodpovědět, zda hodlá jaksi systémově ukotvit právě financování sociální práce na obcích, aby to bylo pro obce zvládnutelné.

Druhý příklad. Služby s nadregionální působností. Já vím, že tady zmiňovala moje předřečnice paní Aulická, že jako první hrozí, že se budou škrtat terénní služby. Chci zdůraznit, jestli si umíte představit, vážení kolegové, vážené kolegyně, co to znamená. Znamená to, že situace, do které se může dostat každý z nás, že jeho blízký se dostane do závislosti na alkoholu, se totiž týká potenciálně mnoha set tisíc lidí v téhle republice. To říká oficiální zpráva naší vlády. Takže tihle lidé zůstanou bez pomoci. Síť adiktologických poraden je u nás kvalitní a široká, ale je v neustálém ohrožení. A přitom je nesmírně důležitá pro to, aby se lidi mohli vrátit zpět do společnosti, aby třeba se předešlo zbytečnému nakažení opravdu nevratnými chorobami. Pro společnost to ve finále vyjde zkrátka levněji. A to je ještě jedna věc, kterou zmíním.

Nezazněla tady částka, kterou spočítala Agentura pro sociální začleňování. Zeptala bych se paní ministryně Schillerové. Paní ministryně, víte, kolik stojí naši společnost na různých ušlých ziscích a nákladech člověk, který zkrátka je mimo systém? Který je na dávkách, nedokončil třeba základní nebo střední školu a nepracuje oficiálně? Víte, jaká je ta částka spočítaná nedávno za celý život? Je to spočítáno Agenturou pro sociální začleňování - je to 13 milionů korun. Třináct milionů korun v nákladech, když se nám nedaří vracet lidi zpátky do systému. Třináct milionů. Na druhou stranu intenzivní sociální práce, která vrátí a stabilizuje rodiny. A to je, prosím vás, druhé číslo. Já už se pak dostanu k návrhu řešení, ale chtěla jsem, abyste si všichni uvědomili, jak palčivé to téma je.

Druhé číslo je, kolik stojí právě jakási stabilizace rodiny, jednoho dvou rodičů a dětí, když dostanou šanci bydlení, ale i té povinné návazné sociální práce. Většinou tam potom po zhruba roce dochází k nalezení práce a lidi se začnou začleňovat. Jejich děti dodělají školu. Tohle stojí, teď řeknu pouhých, 55 tisíc na ten celý rok, protože takovou opravdu intenzivní sociální práci s rodinou lze dělat pouze deset rodin na jednoho pracovníka. Jsou to zkušenosti z celé republiky. Agregovala jsem data z Ostravy, nejenom z Brna, z řady jiných měst, kde provazují sociální práci se službami, s bydlením. Takže prosím vás, máme tady buď ušlé peníze ve výši 13 milionů, anebo preventivní, včasný zásah ve výši 55 tisíc na rok a poté postupný návrat do systému. To se přece vyplatí.

A nyní k tomu, co tedy s tím, jak na to, aby obce už nemusely spolu s kraji každý rok řešit ten neskutečně bolestivý stav nejistoty. K tomu návrhu řešení je samozřejmě potřeba analýza. Na tu já sama ani s týmem expertů v Pirátech nemám dostatečné zázemí, to má Ministerstvo práce a sociálních věcí. Proto vám poté přednesu i návrh usnesení. Ovšem ráda bych to nejprve vysvětlila.

Jde o to, že samozřejmě je plně na obcích a krajích, jak využijí příjmy, které mají z centrálního rozpočtu formou rozpočtového určení daní. Ovšem je pro ně velice obtížné právě plánovat v tom systému, kdy mají peníze z RUDu a potom ty nejisté dotace. A já jsem po mnoha konzultacích s mnoha experty dospěla k tomu, že by stálo za prověření - a to bude ta žádost na Ministerstvo práce -, zda by si obce a kraje neměly díky pevnému podílu spolufinancování pro začátek té sociální práce říct, že když mají potíž a chtějí dlouhodobě pracovat právě třeba v nějaké problematické lokalitě, tak aby měly jistotu, že když dají nějakou část peněz, tak ten zbytek opravdu dofinancuje ministerstvo.

Navrhla bych to k prověření u té sociální práce, kde skutečně jde o něco, co by mohlo umožnit obcím vrhnout se trošku do té preventivní činnosti, a zároveň by ten poměr dofinancování byl prevencí toho, aby si obce říkaly o víc, než by potřebovaly. Mohlo by to být samoregulační. A technicky by to šlo zařídit přes to, jak by fungovaly výzvy na ty účelové dotace vyhlašované ministerstvem. Myslím, že by stálo za to i prověřit, jak by takový systém fungoval právě pro sociální služby. Ale jsem si dobře vědoma toho, že tam záleží na spoustě faktorů typu velikost obcí, to, zda má třeba ve své působnosti nějaká velká pobytová zařízení. To by samozřejmě bylo oříškem na to, jak ten pevný podíl kofinancování stanovit. Ale jde mi o to prověřit, zda z toho současného systému, který neposkytuje nikomu jistotu a jenom skutečně požírá lidské kapacity nás všech, by toto nebyla cesta ven k možnosti plánovat, k možnosti rozvíjet ty sítě služeb, k možnosti, aby obce skutečně mohly pak skládat účty ze své politiky. Jenže je k tomu potřeba domluvu i samozřejmě s Ministerstvem financí a Ministerstvem vnitra. Je mi jasné, že není úplně snadné takovou věc domluvit. Ovšem ten dnešní vágní způsob mixování těch prostředků pro obce a kraje na sociální služby a sociální práci zkrátka nefunguje. Tak to pojďme změnit.

Shrnu, že samozřejmě tím prvním východiskem musí být zjistit, jaká je dnes ta skutečná, opravdová míra spolufinancování ze strany krajů a obcí, a to právě v tom rozpadu na sociální služby, sociální práci a sociálně-právní ochranu dětí. A po takovém zjištění může následovat nějaké dohadování případného závazného procenta, jak už jsem zmínila, klidně odstupňovaného podle velikosti územního celku nebo podle počtu klientů třeba právě těch pobytových zařízení apod. Ale není možné jaksi nezvážit systém, který by skutečně mohl zajistit předvídatelnost. A to je to, co dneska palčivě chybí.

A samozřejmě plně podporujeme to, že letos je třeba řešit situaci akutně a hned. Samozřejmě že pro tento rok a patrně ani rok příští nebude možné ještě něco takto stabilnějšího zavést. Ale pro budoucnost opravdu si nelze hrát na to, že máme kupříkladu - a to už bude poslední věc, kterou řeknu - nějaký systém vyrovnávacích plateb. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nemáme. V systému vyrovnávacích plateb, který by fungoval, by přece muselo být stanoveno, kdo a v jakém poměru komu vyrovnává prokazatelnou ztrátu, a když jsou přeplatky, komu se jako prvnímu takový přeplatek vrací. A stejně tak je samozřejmě znovu třeba zdůraznit, že ten systém pevného podílu financování by musel záviset na nějaké pevněji stanovené kvalitě těch poskytovaných služeb, ať už by se jednalo o jaksi závažnější standardy i u té sociální práce nebo pak u těch sociálních služeb.

Já si teď dovolím přečíst návrh usnesení, který shrnuje tyto myšlenky, a současně jde opravdu pouze o žádost o prověření, o žádost o analýzu. Ale první bod je výzva.

Návrh usnesení tedy zní:

1. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vyzývá vládu, aby v termínu do 15. června 2019 předložila Poslanecké sněmovně návrh k dofinancování sociální práce na obcích a krajích ve výši 200 mil. korun.

2. Poslanecká sněmovna vyzývá ministryni práce a sociálních věcí, aby do 30. srpna 2019 předložila Poslanecké sněmovně analýzu míry spolufinancování krajů a obcí v oblasti a) sociálních služeb, b) sociální práce, c) sociálně-právní ochrany dětí, a to známou z těch nejaktuálnějších dostupných dat. V závorce - jsem si vědoma toho, že to patrně budou data z roku 2017.

3. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vyzývá ministryni práce a sociálních věcí, aby v souladu s usnesením jednomyslně přijatým na výboru pro sociální politiku 2. května 2019 pod č. 110 předložila do 16. září 2019 Poslanecké sněmovně v rámci analýzy možností stabilního či víceletého financování sociálních služeb také - a to je ta nová část - analýzu možného zavedení pevného podílu obcí, krajů a státu na financování sociálních služeb, sociální práce a sociálně-právní ochrany dětí, včetně zohlednění velikosti obce a rozdílného podílu vysoce kapacitních pobytových zařízení, jakož i vyloučených lokalit. A v návaznosti na tuto analýzu by měla vláda předložit i návrh zavedení takového systému vyrovnávacích plateb, který by stanovoval, kdo a v jakém poměru vyrovnává prokazatelnou ztrátu a komu se jako prvnímu vrací případný přeplatek.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, vím, že to patrně bylo techničtější, než je tady zvykem, ale přijde mi opravdu nemožné dál pokračovat v tom obecném nářku a hořekování. A chci jenom připomenout ta dvě čísla. 13 milionů korun jsou náklady na neřešení u každého jednoho člověka. Máme zhruba 1 100 dětí, které opouštějí základní školy, aniž by je dokončily, ročně. To je naprosto šílené číslo. Na druhou stranu 55 tisíc korun stojí ta preventivní sociální práce s celou rodinou na jeden rok. To nemůžeme z téhle rovnice vyvodit, že sociální práce se skutečně vyplatí? Děkuji. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Přečtu omluvu. Paní poslankyně Ivana Nevludová se omlouvá dnes od 18 hodin do konce jednacího dne. S faktickou poznámkou pan poslanec Válek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Já se teď až trošku stydím po tom krásném... A opravdu to pomezí sociálně-zdravotní je obrovský problém. Prostřednictvím pana předsedajícího kdybych okem dohlédl až na paní profesorku Adámkovou, jistě by kývala. Já tak daleko nedohlídnu, ale tuším, ji tímto směrem mávám.

Pragmaticky se vrátím ke třem dotazům, co jsem v minulé technické řekl, a jsem rád, že jsem na ně od koaličních poslanců slyšel jasnou a logickou odpověď.

První problém, a já se omlouvám, že jsem ten pocit měl, je vyřešen. Prostřednictvím pana předsedajícího paní poslankyně Valachová jasně řekla, že ve vládě je totální shoda, není absolutně spor a peníze jsou.

Prostřednictvím pana předsedajícího kolega pan poslanec Vondrák, pan profesor, jasně řekl, že peníze má Ministerstvo práce a sociálních věcí, že jsou to nejméně 2 miliardy, takže dva dotazy mám zodpovězené.

A teď bych jenom strašně prosil o stručnou odpověď, kdy to ministerstvo pošle na kraje. Stačí měsíc, nepotřebuji přesně den. A pochopitelně počítám, rok je důležitý, protože většinou se přesně určuje den, obtížně měsíc a rok nikdo nechce říct, tak bych ten rok a pak mi stačí ten měsíc. Je mi jedno, jestli k prvnímu nebo poslednímu.

Máme to vyřešeno a můžeme v podstatě pokračovat v dalších důležitých bodech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem paní ministryně Maláčová. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Já bych to prostřednictvím pana předsedajícího uvedla na pravou míru. Já jsem neřekla, rozhodně jsem neřekla, že máme peníze v rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí. Já jsem jasně ve svém úvodním slově řekla, že finanční prostředky v rozpočtu MPSV nejsou, a řekla jsem to poměrně jasně, takže tady došlo k nějakému nedorozumění.

Jestli mohu velmi krátce reagovat na ostatní příspěvky, tak dotační titul na sociální práci v roce 2014 zavedla sociální demokracie, to bylo, myslím, na pana poslance Rakušana prostřednictvím pana předsedajícího a bylo to v reakci na sociální nepokoje v Janově. Takže my si jeho důležitost velmi dobře uvědomujeme a budeme pokračovat na jeho rozvoji. A je to také reakce na dotaz paní poslankyně Richterové prostřednictvím pana předsedající, v září chystáme celou řadu diskusí o koncepčním uchopení sociální práce jako takové.

Padly tady různé dotazy, zda plánujeme v novele zákona o sociálních službách uchopit výdaje na sociální služby jako mandatorní výdaje. Ano, je to jedna z verzí. Je otázkou, jestli by měla být kombinace mandatorní výdaje a víceleté financování, ale počítáme s tím v jedné z verzí a také počítáme se standardy, se zavedením standardů do sociálních služeb v rámci novely sociálních služeb. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou opět pan poslanec Válek. Prosím.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Já se, pane předsedající, omlouvám. Dámy a pánové, jsem zmaten. Byť mně neurony umírají věku přiměřeně, přesto mi paměť zatím slouží, navíc si dělám poznámky, takže jsem ani omylem, ani omylem, prostřednictvím pana předsedajícího paní ministryně, nebo možná přímo, jestli mohu, nenaznačoval, že vy jste něco takového řekla. Ale jeden z koaličních poslanců prostřednictvím pana předsedajícího něco takového řekl. A vzhledem k tomu, že vaše spolustranická kolegyně předtím řekla, že mezi oběma ministerstvy není sporu, naopak existuje téměř láskyplná shoda, tak jsem se domníval, že to, kde ty peníze jsou a kolik jich je, je vyřešeno a teď už jenom zbývá to datum.

A teď jsme zase tam, kde jsme byli s mými třemi dotazy, a zase jsem u toho Cimrmana. Vy jste spolu nehovořily? Hovořily. Co jste u všech všudy na té vládě dělaly? A teď se trochu bojím prostřednictvím pana předsedajícího, že paní poslankyně Valachová přijde a zase řekne, že se ministryně nepřou. Tak jestli by nestálo za to, že by si koaliční strany udělaly chvilku, řekněme, přestávku a dohodly se, jak to tedy s těmi penězi je, kde jsou a kdy budou. Já v tom fakt nevidím problém. Vždyť je to jednoduché. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V tuto chvíli se dostáváme po třech hodinách rozpravy do obecné rozpravy. První na řadě přichází paní Hana Aulická. Připraví se paní poslankyně Richterová. Prosím.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Nevím, jestli trpělivost růže přináší, jak tady říká kolega. Ano, budeme doufat, že přinese 2 miliardy. (S úsměvem.)

Každopádně, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, já si myslím, že dosavadní exkurz, který tady byl, vlastně sledovatele, naše občany, a především asi poskytovatele, ale i zástupce krajů a dalších dotčených subjektů, nevím, jestli u toho emočně vydrželi celou dobu, každopádně myslím, že bychom se opravdu měli dostat k jádru věci.

Přesto si ale dovolím ještě říci pár vět a historie. Tradičně se již řadu let, a nezáleží na tom, kdo je zrovna u vlády, potýkáme s problémem, jak ufinancovat rostoucí potřeby v oblasti sociálních služeb. Již řadu let vlády odráží svými návrhy státního rozpočtu nevykrývající finanční potřeby, požadavky poskytovatelů sociálních služeb. Dráždí nejen poskytovatele a klienty systému, ale i média a celou veřejnost. Zbytečně, neboť stejně se vždy řešení muselo v polovině roku nalézt. Podíváme-li se zpět do roku 2005 a 2006, pak se dopracujeme k bodu startu. Tehdy byla připravena zásadní změna, která nastartovala legislativní revoluci. Jednak byl zrušen příspěvek na bezmocnost a za druhé bylo místo něj připraveno klientům systému a zřizovatelům i poskytovatelům sociálních služeb tržní prostředí, ve kterém si má každý potřebný či lékařskou posudkovou službou uznaný občan služby nakupovat za nově zavedené sociální dávky, tedy příspěvek na péči.

Nechci rozebírat specifiku takzvaného tržního prostředí široké oblasti sociálních služeb, kde řada klientů na nějaké plánovité chování ani není mentálně vybavena, či kde nemálo poskytovatelů v tomto prostředí žel více podniká než slouží, musím však konstatovat, že se tento projekt moc nepovedl. Výdaje vynakládané na příspěvky na péči několikanásobně překročily náklady na příspěvek na bezmocnost, a přesto to nestačí. Nyní se budeme pohybovat v roce 2020 částkou 31 mld. v rámci výdajů na samotný příspěvek na péči. Stát musí vynakládat další peníze na projekty, dotace, dofinancování, prostě na neinvestiční transfery. Systém se výrazně prodražuje a stále to nestačí. A to nás teprve čekají zvýšené potřeby spojené s demografickým vývojem. Po léta se nedaří vyřešit to, že všechny peníze z příspěvků na péči se pro nákup služeb nevyužívají, neboť slouží zejména v některých případech u klientů s lehčím postižením jen k vylepšení jejich příjmu. Dochází také k nadužívání služeb, a to je využívání jedné služby postupně u více poskytovatelů. Také náklady jsou u různých poskytovatelů značně rozdílné a ne vždy z důvodu nestejných podmínek a tak dále.

Tyto problémy by měly daleko intenzivněji řešit kraje, které se vehementně hlásily o větší rozhodovací pravomoci, ale i obce. Ministerstvo práce a sociálních věcí by především mělo přijít se slibovanou novelou zákona o sociálních službách a více pozornosti věnovat metodice komunitního plánování, aby to nebyly jen výčty přání poskytovatelů, ale odrážely se v nich především budoucí reálné potřeby a finanční možnosti.

Dovolila jsem si tento stručný přehled jen proto, abych upozornila, že složitost financování sociálních služeb není problém nový a že se na nedostatku peněz projevuje více faktorů. Ale musím přiznat, že i kolegyně Richterová, která hovořila přede mnou, opravdu hovořila o problematice jako celku, i když v některých částech byla samozřejmě podrobnější.

Dnes však máme řešit zachování funkční schválené sítě pro tento rok 2019, neboť aby systém nezkolaboval, dotuje stát každoročně mimo příspěvku na péči prostřednictvím krajů poskytovatele sociálních služeb zařazených v sítích. Řada z nich znovu volá po dofinancování a řada volá oprávněně, jinak by musely skončit svou činnost, redukovat nebo ukončit. A věřte, že nejen tento neziskový sektor je vlastně takové nejisté hektické podnikání, kdy nejen v prvém čtvrtletí, ale i v prvém pololetí nevíte, na čem vlastně jste, budete-li muset odmítat klienty a propouštět zaměstnance, kterým nemáte z čeho vyplatit odstupné, nebo se zase peníze nakonec najdou. Nutné je však uvést, že tento systém je financování vícezdrojově, nejen ze státního příspěvku na péči, invalidního nebo starobního důchodu nebo dávek pro osoby se zdravotním postižením, které směřují přímo ke klientům, jak jsem již zmínila, ale také z dotací, které obdrží každoročně prostřednictvím krajů poskytovatelé zařazení v jejich síti. Jsou tu však dále i různé projekty financované z prostředků Evropské unie a vyžadující potřebnou dobu udržitelnosti, dále granty i dary měst a obcí, dary občanů, firem, ale i výtěžky z vlastní podnikatelské činnosti některých poskytovatelů.

Upřímně řečeno, nikdo nemá přehled při schvalování žádostí o příspěvek či dofinancování, kolik peněz se podaří té které organizaci v reálném roce od všech oslovených získat. To se ukáže až výroční zprávou, která i odhalí v průběhu roku různé účetní přesuny mezi položkami. Takový systém jsme prostě v České republice zavedli, kde vedle státu, krajů, obcí a privátního sektoru zajišťuje rozhodující podíl sociálních služeb neziskový sektor. A tak se odvětví sociálních služeb stalo u nás jedním z nejvíce dynamicky se rozvíjejících, což lze i do budoucna dále předpokládat. Žel, máme v republice 14 krajů a také 14 různých přístupů, možná metodik, i když by samozřejmě měli všichni postupovat v souladu se zákonnými normami a samozřejmě postupují. I když dochází k pokroku nejen stále ještě dostatečně sladěny (?) a nejde jen o tvorbu sítě a kvalitu komunitního plánování, jde mi dnes zejména o výši povinností měst a obcí do stanoveného procenta podílu spolufinancování. Máme kraje, kde musí, nebo by mělo dávat, kde musí dávat nebo spoluúčast mít města 30 %, někde 20, a resp. pak kraj, nebo můžeme říct stát dále dofinancovat.

Také bude třeba v rámci jedné sítě různé služby kategorizovat. Vím, že se to nerado slyší, ale jsou opravdu služby nezbytné a služby, které jsou sice využívány, ale nemají tu největší prioritu a často se i dublují v činnosti jiných zodpovědných institucí - například řada poradenství poskytovaných zdarma. Komunitní plány by pak měly plánovat konkrétněji s výhledem, které služby se budou rozvíjet, které stagnovat a které třeba půjdou do útlumu. Ale ne všechna města komunitní plánování mají.

Na druhé straně zase stále nemáme vyřešen problém hospicové péče, která není zařazena do sociálních služeb, ale sociálně-zdravotní pomezí se nám stále nepodařilo vyřešit, i když tu byla memoranda ministrů či neformální pracovní skupiny. Rovněž transformace psychiatrických nemocnic a této oblasti vyvolává potřebu navýšit kapacitu. Propojení zdravotních a sociálních služeb a úhrady ze stran zdravotních pojišťoven je dalším dlouhodobě diskutovaným oříškem. Je toho hodně, co je třeba konečně dotáhnout až do zdárného konce ke spokojenosti zainteresovaných, ale i k lepšímu a hospodárnému využívání státních a veřejných prostředků.

Dnes však máme obrazně řečeno uhasit tradiční požár, tedy přesvědčit vládu o nutnosti dofinancování. Měli bychom se však podívat na tento problém přeci jen podrobněji a k tomu směřuje i náš návrh usnesení, který si teď dovolím přečíst:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ukládá ministryni práce a sociálních věcí zaprvé neprodleně předložit analýzu dosavadního vícezdrojového financování sociálních služeb." Já si dovolím jenom drobné komentáře. Je to z důvodu toho, a myslím si, že i mí kolegové, nebo předřečníci to tady řekli, že se bavíme o tom, že existuje analýza dosavadního vícezdrojového financování, a na základě této analýzy, o které hovoří Ministerstvo práce a sociálních věcí, že ji má zpracovanou, mělo dojít i k tomu dofinancování v tomto roce 2019 v souladu s požadavky krajů, jak tady bylo řečeno. A my opravdu hájíme ty dvě miliardy korun.

"Za druhé - souběžně předložit principy nového systému víceletého financování sociálních služeb, které budou zohledněny v novele zákona o sociálních službách a budou odrážet zejména růst minimální mzdy a inflace. S dotčenými partnery, zejména Asociací krajů, Svazem měst a obcí a zástupci poskytovatelů sociálních služeb, projednat nad rámec připomínkových řízení připravované změny zákona o sociálních službách." Chtěli jsme tím zdůraznit, že zde opravdu připomínáme, že tyto zmíněné subjekty, nebo partneři, jsou pro konečný směr, nebo konečnou verzi připravované novely zákona o sociálních službách nejdůležitější, a proto nechceme, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí s nimi řešilo tuto otázku jen v běžných připomínkových řízeních, ale aby opravdu s nimi byla zahájena důsledná komunikace o připravovaných změnách, protože pro ten další vývoj nejenom v rámci financování, ale i těch dalších aspektů jsou nejdůležitější.

Dále: "Ve spolupráci s garančním výborem pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky uspořádat k předloze návrhu zákona o sociálních službách kulatý stůl a následně projednaný návrh novely zákona o sociálních službách předložit vládě České republiky."

A poslední část, a zde tady také byla diskutována úhradová vyhláška, je: "Zahájit diskusi k vyhlášce číslo 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách." Jde o navýšení úhradových limitů za stravovací a ubytovací služby v pobytových zařízeních a hodinové sazby za úkony v terénních a ambulantních službách v souladu s usnesením komise Rady Asociace krajů ČR ze dne 28. 2. 2019. (Poslanci ČSSD mezi sebou hlasitě diskutují ve svých lavicích.)

My opravdu zdůrazňujeme, že bychom chtěli o změně nebo novelizaci, nevím, jak to mám nazvat, této vyhlášky diskutovat, protože je to požadavek nejenom krajů, ale samozřejmě poskytovatelů. A já musím říci, že pokud se nevalorizovalo, nebo neměnila zhruba šest let, tak za tu dobu významně narostly samozřejmě náklady spojené s těmito parametry. A bavíme se opravdu, že ty náklady se už do těch limitů, které jsou dneska zastropovány, nevejdou. Já si myslím, že zde bychom měli věřit především samotným poskytovatelům, protože oni sami si jsou vědomi toho, že pokud mají klienty, kteří nedosahují těch možných úhrad, tak samozřejmě nebudou zvedat ty částky tak, aby samotní klienti na to neměli, protože by logicky o ně i mohli přijít. A já sama říkám, jak to z terénu opravdu vnímám, zde bychom tu diskusi zahájit měli. A já osobně vnímám, že bych se vůbec nebála té novelizace podle těch požadavků komise Rady Asociace krajů, protože to vychází z potřeb terénu. A zase se dostáváme i na to sociálně-zdravotní pomezí. (Řečnice se odmlčela a čeká na klid v sále, aby mohla pokračovat v projevu.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Omlouvám se. Teď jsem taky nedával pozor. Ale uznávám, že hluk z levé strany sálu byl v tuto chvíli nepřiměřený. Takže paní poslankyně, aspoň vidíte, jaké to je, když jste předtím rušila. Máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Já už nebudu dlouhá. Chápu, že už jste asi všichni unaveni. Myslím, že ten den od devíti hodin opravdu není jednoduchý. A to hlasování dopoledne taky nebylo úplně nic lehkého, neustále zvedat ruku a mačkat čudlík. Takže chápu, že ta únava došla do nějaké fáze.

Ale chtěla bych ještě říci, že pro KSČM jsou ty dvě miliardy, a v rámci toho, co tady bylo řečeno, a samozřejmě vycházíme z podkladů asociace, jsou opravdu, ta částka, kterou vnímáme, že musíme najít a nalézt dnes - dnes - tu cestu a vlastně i říkáme do 15. června, tak aby se ty dvě miliardy dostaly krajům opravdu do této doby, protože jinak hrozí celkový kolaps.

Jsem ráda, že tady bylo zmíněno paní kolegyní Richterovou, a i paní ministryně Maláčová o tom hovořila, dofinancování dalších potřebných částí, jako je veřejně prospěšná práce pro pracovníky OSPODů a samozřejmě i pro sociální pracovníky.

Mně je jenom velice líto, že - a teď to berte, že to je opravdu ode mě a jak vnímám tu skutečnost - že se o tom bavíme na konci května. Jsem přesvědčena, že tato situace u této části nemusela dojít až do této doby a že se to mohlo řešit okamžitě v průběhu začátku roku a ty peníze najít tak, abychom nemuseli řešit někdy na konci května, že ty peníze chybí, a že tedy najdeme peníze aspoň v nějaké části takhle pozdě. Myslím si, že to je nefér především k obcím, ale především k samotným pracovníkům, protože ti jsou opravdu ta nejdůležitější část na obcích, a já se velice často setkávám s tím, že jsou až dehonestováni za to, že nesedí v kancelářích, že jsou neustále někde v terénu a že si opravdu neplní svoji, jak to mám říci, úřednickou povinnost, ale to jsou právě ti lidé, které my v terénu potřebujeme a kteří nám řeší ty první nárazové záležitosti a podchycují v systému vlastně tu celou problematiku v sociální práci. Takže naopak si myslím, že bychom se měli zamyslet a řešit to opravdu koncepčně.

Také si trošku přihřeji polívčičku a řeknu znova, že my jsme opravdu začali řešit jenom populistická gesta a přestali jsme jednat systémově tak, abychom nejenom mysleli na jeden dva roky dopředu nebo jedno volební období, ale aby to byl dlouhodobý efekt. A s tím samozřejmě souvisí i přijímání třeba navýšení příspěvků na péči ve 3. a 4. stupni, ale jenom do domácí péče. A když si vezmete, že se tady bavíme o dofinancování sociálních služeb, kdy ve větší míře jdou peníze právě na ty pobytové sociální služby, tak se opravdu musíme hluboce zamyslet, že jsme udělali někde velkou chybu, a měli jsme tohle řešit koncepčně a především v souladu s tou velkou změnou financování, zákona o sociálních službách. A já bych byla opravdu ráda, kdybychom se nad tím zamysleli a nedělali ze sebe, a teď se omlouvám za to, slušné idioty a konečně šli a pomohli vlastně dlouhodobě naší společnosti a nehráli si nikdo na stranická trička. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji paní poslankyni. S faktickou poznámkou pan poslanec Marek Benda. Než dojde k mikrofonu, přečtu omluvy. Pan poslanec Jiří Běhounek se omlouvá od 19 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů a pan poslanec Patrik Nacher od 18.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedající, vážené paní ministryně, pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, já jenom nezbytnou reakci na kritiku, kterou tady vznesla paní kolegyně Jana Mračková Vildumetzová na neúčast předsedy Fialy a předsedy Zbyňka Stanjury na schůzi Poslanecké sněmovny v tuto chvíli. Tak vaším prostřednictvím bych jí rád vyřídil, že jsem zjišťoval, kde jsou, a jsou na jednání s vaším panem manželem. (Pobavení.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Golasowská v rozpravě a připraví se paní poslankyně Valachová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, když jsme na konci roku 2018 projednávali návrh státního rozpočtu, tak jsem opravdu netušila, že 29. května roku 2019 tady budu stát a budu žádat dofinancování 2 mld. na sociální služby.

Já vím, co teď poskytovatelé zažívají, protože jsem v sociálních službách pracovala a každý rok jsem žádala o finance, a vím, jaká to je nejistota, když nevíte, s jakým objemem peněz můžete počítat. Tato situace je pro ně nekomfortní a nedůstojná. Už teď v mnoha službách sociální pracovníci i pracovníci v sociálních službách scházejí, neboť mzdy v této sféře zdaleka neodpovídají náročnosti této práce. Zejména pobytovým službám schází zaměstnanci u lůžek pro seniory, osoby se zvláštním režimem a s různými druhy demence. Jen pro příklad uvedu, jak asi může fungovat pobytová služba pro seniory a osoby se zvláštním režimem, kde jsou dva zaměstnanci v přímé péči na 110 osob. Tady se nedá vůbec hovořit o kvalitě služby a personální standardy dostávají pořádně na frak.

Vážené kolegyně, kolegové, dokážete si představit, že v takovéto službě máte svoji maminku, tatínka, babičku, dědečka? Nebo že jednou vy sami, my sami budeme v takovéto službě a budou nám pomáhat pracovníci, kteří budou na pokraji zhroucení a vyhoření?

Vážené kolegyně, kolegové, umíte si představit, že vám nepřijde plat, nebo je tak nízký, že si hledáte práci jinde, byť máte kvalifikaci v oboru sociální práce? Možná si řeknete, že to jsou pravidla trhu, nabídky a poptávky, a komu se mzda nelíbí, může jít jinam, ale tady se přece nejedná jen o zaměstnance, ale jedná se o klienty, o ty, kdo jsou slabí, bezmocní a odkázaní na pomoc jiných. A když nebude mít kdo pracovat v sociálních službách, kdo se o klienty postará?

Ale abych pořád nemluvila jenom o službách pobytových, musím zmínit také služby ambulantní a terénní. A už to tady od některých mých předřečníků zaznělo, že finance, které jdou do služeb sociální prevence, jsou vždycky nižší než finance, které pak vynakládáme na služby pobytové, na služby, které řeší důsledky ať už rozpadlých rodin, důsledky nesprávných rozhodnutí, nesprávné výchovy dětí, problémů s bydlením, zadlužením, různými druhy závislostí. Také víme, že na výkon sociálně-právní ochrany dětí na obcích schází 200 mil. V minulých letech obce přijaly pracovníky, dostaly na výkon sociálně-právní ochrany 400 mil. v loňském roce a letos je to pouhých 50 %. Takže obce opět budou pracovníky propouštět a ti pracovníci budou opět scházet v terénu, budou scházet v rodinách s dětmi, budou scházet při pomoci občanům, kteří se nacházejí v obtížných životních situacích.

Vážené kolegyně a kolegové, dnes seděla dvě hodiny na galerii ředitelka Slezské diakonie, která má na starosti 109 registrovaných služeb, a věřte, že si dnes tady nechtěla udělat celodenní výlet z Českého Těšína, je to zhruba 400 kilometrů, ale přišla si poslechnout, co bude ministerstvo dělat s touto situací, kdy už je teď nucena propouštět zaměstnance, neboť na ně nemá finanční prostředky. Slezské diakonii schází 30 mil. korun. Slezská diakonie poskytuje své služby více jak 8 tisícům uživatelů z různých cílových skupin a má více než tisíc zaměstnanců. Ještě možná pro představu, mám tady několik služeb. Samozřejmě nebudu uvádět celou stovku služeb, jak se jich vlastně dotkne nedofinancování. Takže například Domov pro osoby se zdravotním postižením v Ostravě provozuje čtyři registrované sociální služby pro osoby s těžkým zdravotním postižením, z nichž dvě jsou pobytové, mají 18 lůžek. Pak je to pobytová odlehčovací služba - 6 lůžek, dvě ambulantní služby, denní stacionář pro 50 osob, sociálně terapeutické dílny pro 15 osob. Pro rok 2019, to znamená pro rok letošní, byli již nuceni podniknout z ekonomických důvodů následující opatření: Jsou neobsazena tři pracovní místa na pozicích pracovníků v sociálních službách v domově pro osoby se zdravotním postižením, jsou to pracovníci v přímé péči. Dále je ukončena činnost speciálního pedagoga, omezení kapacity fyzioterapeuta, 50% omezení služeb zajišťujících provozní záležitosti a redukce nákladů na vzdělávání a externí podporu pracovníků v přímé práci jakožto prevence vyhoření.

Další službu, kterou uvedu, je to Azylový dům pro ženy a matky s dětmi ve Frýdku, který provozuje čtyři registrované sociální služby. Je to azylový dům s 37 lůžky, noclehárna s 8 lůžky, sociální rehabilitace. V letošním roce byli nuceni z důvodu nepříznivé ekonomické situace přistoupit k organizační změně, která spočívá ve zrušení pracovní pozice vedoucí služby.

Další službou je služba TABITA Český Těšín, Třinec, Jablunkov, která poskytuje šest registrovaných terénních služeb osobní asistence a odlehčovací služby. Z důvodu podfinancování služeb z prostředků státního rozpočtu čelí pracovníci služby silnému tlaku na výkon. Příjmy od uživatelů jsou klíčové pro přežití služby, a tedy jakýkoli výpadek v přímé práci, například z důvodu úmrtí uživatele, změny zdravotního stavu a podobně, způsobuje komplikace v podobě výpadku úhrad od uživatelů. Služba nedisponuje dostatečným personálním zajištěním, a to jak v rovině sociálních pracovníků, kde schází jeden úvazek, tak v rovině pracovníků v sociálních službách, a to z opět z důvodu nedostatku financí na úhradu jejich mezd a s tím spojených dalších nákladů.

Vážené paní ministryně, paní ministryně financí a práce a sociálních věcí. Věřím, že se peníze pro sociální služby a také pro výkon sociální práce na obcích najdou, že tak dáte jasný signál, že si práce zaměstnanců v sociálních službách vážíte a souhlasíte, že jejich práce má být náležitě finančně oceněna. V opačném případě doufám, že jste si vědomy všech následků, které nedostatek financí přinese nejen zaměstnancům, ale zejména klientům, a to těm nejslabším a nejpotřebnějším.

Ještě bych chtěla říct, paní ministryně prostřednictvím pana předsedajícího, že jste řekla, že budete o navýšení částky diskutovat. Ale zaměstnanci a klienti nechtějí diskuse a poskytovatelé služeb potřebují peníze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou paní poslankyně Dražilová. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, měla jsem připravenou delší řeč, ale spousta z toho, co jsem chtěla říct, tady už padlo. Ve spoustě věcí se shoduji s paní kolegyní Aulickou a chtěla bych za sebe říct, že považuji za velmi důležité, aby došlo ke změně úhradové vyhlášky. Zítra se tím bude zabývat i podvýbor pro sociální služby a zdravotně postižené. Je to skutečně první krok, ke kterému musí dojít, a myslím si, že argument některých, kteří říkají, že se služby potom stanou pro některé klienty finančně nedostupné, je nepravdivý, protože ve stávajícím zákonu máme § 73 odst. 3, podle kterého klientovi musí zůstat 15 % z jeho příjmu. A jenom na vysvětlenou, současná vyhláška stanovuje strop 11 700 korun měsíčně. Pokud někdo má důchod 11 700 korun měsíčně, tak z toho mu musí zůstat 15 %, to je 1 755 korun. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. V rozpravě vystoupí poslankyně Valachová. Připraví se poslankyně Pekarová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi shrnout na základě debaty, kterou jsem zatím měla možnost vyslechnout, svůj názor na věc, a to i s přihlédnutím k tomu, že jsem 27. března 2019, kdy jsme tady diskutovali o situaci ve věci financování sociálních služeb, se snažila vydiskutovat a napříč politickými stranami najít shodu na tom, jak by mohlo vypadat tehdejší usnesení Poslanecké sněmovny k financování sociálních služeb. Mimo jiné proto, abychom jako Sněmovna ukázali zejména těm nejzranitelnějším a nejpotřebnějším, že jejich osud nám leží na srdci, nejsou nám lhostejní a v tomto případě moc nehrajeme na barvu politického dresu. Já vám teď pro připomenutí, a skutečně mám pocit během té dnešní debaty, že jsme na podstatnou část toho, co jsme si tehdy odhlasovali, zapomněli, připomenu a přečtu.

Za prvé jsme jako Poslanecká sněmovna vyzvali vládu - tady podotýkám, já to vůbec nevidím jako rozdíl mezi koaličními poslanci a poslankyněmi a opozičními poslanci a poslankyněmi, protože Sněmovna jako celek kontroluje vládu, tak jsme jako Sněmovna vyzvali vládu, aby do 30. září 2019 předložila Poslanecké sněmovně analýzu funkčnosti současného modelu financování sociálních služeb v České republice dle ustanovení § 101a zákona o sociálních službách s porovnáním dopadů na poskytování sociálních služeb v jednotlivých krajích.

Zároveň jsme vyzvali v bodě II. vládu, aby po projednání s Asociací krajů České republiky předložila Poslanecké sněmovně novelu zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, včetně změn § 101a a přílohy tohoto zákona týkající se výše procentního podílu krajů na celkovém ročním objemu finančních prostředků na sociální služby, které budou reagovat na analýzu funkčnosti současného modelu financování sociálních služeb v České republice s cílem odstranit meziregionální rozdíly.

Zastavím se u tohoto bodu II. a musím konstatovat, jak bod I., tak bod II. vláda plní. Jestli jste si povšimli těch termínů, které jsme odhlasovali, a potom tedy samozřejmě, protože vedeme paralelně i kuloární debaty o různých návrzích, ať je to KDU-ČSL, pirátské strany, Komunistické strany Čech a Moravy, tak bych byla moc ráda, kdyby tvůrci těch dalších usnesení si zkontrolovali, co všechno se kryje s tím původním usnesením z března. Podle mého odhadu je to tak asi 90 % textu.

Budu pokračovat v tom, co se už nekryje, řekněme, s naší dnešní debatou a činností, a to je bod III. našeho březnového usnesení, podotýkám společného, kdy jsme požádali vládu, aby zahájila jednání ve věci zajištění dofinancování sociálních služeb v roce 2019 na základě výstupu Asociace krajů České republiky. Tak jak jsme na tom z hlediska plnění tohoto bodu? Samozřejmě opozice může kritizovat, že to mělo být rychleji, lépe, radostněji, jednotněji, soudržněji ve vzájemném objetí ministryně financí a ministryně práce a sociálních věcí, to samozřejmě všechno může opozice tvrdit, nicméně fakt je, že analýza ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí existuje, jednání se sociální komisí Rady Asociace krajů proběhla. V tuto chvíli, řekněme, nám chybí to, abychom měli celkovou analýzu, tak jak požaduje ministryně financí z hlediska celkové částky, která byla na základě sociální komise oficiálně vládě sdělena 23. května 2019, a samozřejmě abychom měli jednoznačné stanovisko Rady Asociace krajů.

Už v březnu jsme se myslím shodli na tom, že abychom poctivě dofinancovali sociální služby, tak toto dofinancování musí fakticky a fyzicky proběhnout nejpozději během června do poloviny roku, tak abychom dokázali zorganizovat zastupitelstva, abychom dokázali dostat finanční prostředky k příjemcům sociálních služeb a koneckonců zejména k těm nejpotřebnějším a nejzranitelnějším, kvůli kterým samozřejmě především tuto debatu vedeme.

Z mého pohledu tedy dnes, dnes bychom si skutečně měli říct a měli bychom vidět před svýma očima zejména ty, co jsou v zařízeních sociálních služeb, ty konkrétní klienty, klientky, osiřelé děti, maminky v azylových domech, seniory, seniorky v domovech pro seniory, zdravotně postižené. Tyto bychom měli vidět. A z mého pohledu, a teď to říkám z hlediska svého nejlepšího vědomí a svědomí, oni potřebují vidět jednu jedinou věc - aby Sněmovna jasně řekla, dokdy nejpozději, to znamená termín, finanční prostředky na dofinancování sociálních služeb vláda zajistí a uvolní. Nic víc ti lidé nepotřebují vědět. Pokud to nebudou vědět, tak se budou jenom bát, budou si číst noviny a budou poslouchat opozici z hlediska všech šílených katastrofických scénářů o krizovém vývoji ve financování sociálních služeb.

Dovoluji si vás tedy vyzvat napříč politickým spektrem, abychom, řekněme, všechna usnesení, která diskutujeme v kuloárech, takříkajíc zkřížili. A já si dovoluji navrhnout, že společná shoda, společný kompromis by mohl znít tak, že Sněmovna vyzývá vládu právě v návaznosti na usnesení z 27. března 2019, aby v termínu do 15. června 2019 předložila Poslanecké sněmovně návrh dofinancování sociálních služeb pro rok 2019, a to na základě výstupu Asociace krajů - vaším prostřednictvím nejenom k milé paní poslankyni Vildumetzové, ale zejména na předsedkyni Asociace krajů - tedy na základě výstupu Asociace krajů České republiky a Ministerstva práce a sociálních věcí. Toto si myslím, že je něco, co může příjemce sociálních služeb uklidnit. Všechno ostatní je znejisťuje a myslím si navíc, že tady nic ani neřeší.

Na závěr bych se chtěla poctivě vyjádřit k jedné věci, která tedy mě úplně netěší, a to jsou opakované návrhy, někdo říká poctivě k navýšení, někdo to schovává a říká valorizace úhradové vyhlášky, tedy zjednodušeně řečeno ubytovné a stravné v zařízeních sociálních služeb. Tak tady musím říct, že to zdaleka nevidím tak jednoznačně jako Svaz měst a obcí. Samozřejmě jsem zaregistrovala ve veřejném prostoru jeho doporučení a také to nevidím tak jednoznačně jako Asociace krajů, protože také jejich veřejné prohlášení směrem k úhradové vyhlášce, k valorizaci úhradové vyhlášky, jsem zaznamenala. A teď vám řeknu, proč.

Samozřejmě chápu, že paní ministryně financí jako ostříž to zaregistrovala také, stejně jako já, a jako správkyně veřejných prostředků chce samozřejmě vidět nějakou analýzu, chce vidět, jakým způsobem by tohle zafungovalo, jak to zapojit do financování sociálních služeb. A já vám řeknu několik faktů, protože samozřejmě na základě Svazu měst a obcí i Asociace krajů jsem se snažila zjistit, jak to tedy s úhradovou vyhláškou v praxi je. A tady bych chtěla říct, že je to tak, že 36 % - 36 %, to není málo - klientů zařízení sociálních služeb už dneska mají právo bez ohledu na to, co si tady povídáme, na sníženou úhradu. To znamená, že jejich příjmy jsou zkrátka takové, že i kdybychom si vymysleli nevím co z hlediska valorizace nebo navýšení úhradové vyhlášky, je chrání zákon, od nich zkrátka nic víc nevybereme. A je to 36 % příjemců. 36 %. A já si myslím, že je fér se bavit o tom, jestli tedy celá ta operace nám tolik přinese nebo nám také něco vezme. Tato Sněmovna současně projednává navýšení důchodů. Myslím, že všeobecně je tady velká část poslanců a poslankyň, která si myslí, že pořád je to ještě málo. Já bych vás chtěla jenom upozornit, že po selském rozumu těchto 36 % seniorů a seniorek bude zase hradit tyto částky z oněch takzvaně zvýšených důchodů, z těch dvou stovek.

A co se týká vůbec tedy míry bohatosti našich klientů sociálních služeb - teď tedy mířím směrem k domovům pro seniory - tak bych vás chtěla upozornit, že na základě jasných statistických dat, a já věřím, že bezpochyby to bude zajímat i všechny zúčastněné členy vlády, skutečně pouze procenta, u domovů pro osoby se zdravotním postižením jsou to snad jenom 2 nebo 3 %, u těch ostatních, řekněme klasických domovů pro seniory je to cca 20 %, ale mně se teda nezdá, že by to bylo nějak moc, tak pouze tato procenta, nebo maximálně dvě desítky procent seniorů a seniorek mají vyšší důchod než 14 000 korun. Takže na jednu stranu rozumím tomu, a prostřednictvím předsedajícího vidím kolegyni Markétu Adamovou Pekarovou, že určitě existuje část seniorů a seniorek, kteří by dokázali ze starobních důchodů hradit vyšší částky, bezpochyby taková skupina existuje, na druhou stranu si myslím, že 36 % seniorů a seniorek, tak jak jsem zmínila, je velké množství, která beztak nic navýšeného platit nebudou. A promysleme si, jestli tedy skutečně valorizace úhradové vyhlášky je alfa a omega dofinancování sociálních služeb a jestli je to signál, který chceme jako vláda i jako opozice směrem k sociálním službám vyslat.

Závěrem tedy shrnuji, že se domnívám, že v březnu jsme se dohodli na postupu, vláda tento postup plní. Drtivá většina části usnesení, které diskutujeme v kuloárech, jsou pouhou podmnožinou tohoto usnesení. A jediná věc, o které můžeme diskutovat, je, jestli se shodneme na tom, zda a do jakého času všichni dohromady řekneme příjemcům sociálních služeb: do té a té doby na základě výstupu Asociace krajů a Ministerstva práce a sociálních věcí, analýzy, tu situaci vyřešíme. Tím bychom jim prospěli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Marek Výborný. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane předsedající. No tak já musím trochu korigovat, když vidím ten utrápený obličej kolegyně Kateřiny Valachové. Tak jednak v březnu taky řada usnesení nebyla přijata. My jsme přece chtěli vládu zavázat, aby to bylo do 20. dubna. Bylo vidět, jak sociální demokracie opravdu ten problém chce řešit. Nechtěla ho řešit, nepodpořila toto usnesení.

A to, že vláda vlastně tady jedná, že paní ministryně mají všechno dohodnuté a že vlastně usnesení se plní... No tak plní se tak, že ještě minulý týden i na Ministerstvu práce a sociálních věcí převažoval názor, že není potřeba dofinancovat vůbec ani korunou. Když začaly tlačit kraje, opozice, ale také poskytovatelé těch služeb atd., tak se najednou začaly věci trochu hýbat a bylo zřejmé, že se bude muset nějak dohodnout. Čili není to pravda, usnesení není plněno a je potřeba dát jasné termíny, pokud to nezazní dnes, že vláda je skutečně povinna do poloviny června zde předložit jasný koncept řešení dofinancování služeb. Takže to je jedna věc.

A úplně nerozumím tomu nápadu nebo návrhu, který tady zazněl, že by to mělo být na základě výstupu Asociace krajů. Já bych do toho vůbec Asociaci krajů netahal. Tady je potřeba, aby se dohodla vláda, aby se dohodla paní ministryně financí, paní ministryně práce a sociálních věcí a ideálně aby to moderoval ten, kdo nad tím má tu zodpovědnost, a to je premiér. Asociace krajů, resp. sociální komise Asociace krajů přijala minulý týden jasné usnesení a vyzvala vládu k tomu samému, k čemu ji vyzýváme my. Nerozumím, proč by tam měly být nějaké výstupy, protože pokud jde o ta čísla, o ty 2 miliardy, o kterých se tady neustále bavíme, tak tam je to naprosto jasné. Já jsem tady i znovu zopakoval pro paní ministryni financí, která mi říkala, že to dodnes neví, tak jsem jí to řekl. Jsme schopni jí to předat. Je to výstup z Asociace krajů, ta čísla jsou podložená, je to naprosto zřejmé, není potřeba o tom dále diskutovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou paní poslankyně Valachová. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Asociace krajů je v daném usnesení proto, že to sama Asociace krajů požadovala právě proto, že chtěla mít kontrolu nad tím, a požádala o to Poslaneckou sněmovnu, že vláda na její požadavky nezapomene. Z právního hlediska bych chtěla poznamenat, že sociální komise Asociace krajů není to samé co Asociace krajů. A já, ačkoli chci dofinancovat sociální služby, tak také chci vědět, že všichni hejtmani v jednom šiku tuto částku podporují a také ji budou následně řešit.

A co se týká tady těch zlomyslných úvah, že by snad na Ministerstvu práce a sociálních věcí ještě minulý týden nechtěl nikdo dofinancovat nic, no tak to teda nevím, jakou mušku kolega Marek Výborný najal, pravděpodobně ho zradila, špatně slyšela, neměla naslouchátko, nevím. Nesmysl. Nesmysl. Myslím, že tomu sám nevěří, už se směje. Jako myslím si, že Ministerstvo práce a paní ministryni práce můžeme podezřívat z lecčeho, ale že by tvrdila, že nemají sociální služby dostat ani korunu, to si myslím, že tomu nevěří ani Alena Schillerová. Ta už se asi také směje. Tak to je skutečně neuvěřitelné.

Co se stalo? Stalo se to, že v březnu jsme si řekli z hlediska diskusí, které jsme vedli, a prosím vás, nezastírejme, že si je také vedeme kuloárně, že v případě dofinancování sociálních služeb skutečně potřebujeme minimálně - tady chci říct, pan kolega Vondrák prostřednictvím předsedy, má pravdu - minimálně nezbytně vydat dvě miliardy, ale také, a to byla otázka v březnu, jsme vycházeli z toho, že kraje dokážou zapojit více jak miliardu a půl, která byla zajištěna již v minulém roce ze strany ministryně práce a sociálních věcí z hlediska evropského financování. Ano. A to se nestalo v tuto chvíli. Je čerstvá informace ze strany sociální komise (upozornění na čas), že tyto finanční prostředky nedokážou dočerpat, a to je ta změna. (Upozornění na čas.) To je celé.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Kaňkovský, faktická poznámka. Prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Já si také dovolím krátce reagovat prostřednictvím pana předsedajícího na kolegyni Valachovou. Bavíme se tedy o dvou miliardách. Na začátku téhle diskuse tady padaly polemiky o tom, zda vůbec ty dvě miliardy jsou potřeba, že nám chybí k tomu nějaké analýzy. Nakonec si myslím, že z té diskuse tady vyplynulo, že se shodla Asociace krajů, že se shodla Asociace poskytovatelů a po nějakých peripetiích že se shodly i výpočty MPSV. To znamená, podle mého názoru v tom usnesení už není důležité, jestli tam bude na základě Asociace krajů, ale důležitá je tam ta částka dvou miliard korun.

A pak podle mého názoru je tam důležité jiné slovo. A to je to, že my bychom neměli vyzývat vládu, ale bychom měli uložit vládě, aby do 15. června tohoto roku předložila návrh k řešení. Protože my jsme tady seděli tři a půl hodiny 27. března a vyzývali jsme vládu, aby ten návrh řešení předložila. A jak říkal kolega Marek Výborný prostřednictvím pana předsedajícího, my jako KDU-ČSL jsme to chtěli do 20. dubna. Nicméně ten termín nakonec prošel do konce června, ale i dnes tady z diskuse vidíme, že není na úrovni vlády dohoda. A my chceme slyšet, že ta dohoda bude existovat, a chceme to v reálném termínu do 15. 6.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Marek Výborný, faktická poznámka. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Jenom velmi stručně. Teď to tady řekl kolega Kaňkovský. A k těm dohodám a jednání. Na Asociaci krajů, na sociální komisi, minulý týden paní ministryně přijela s tím, že stačí jedna miliarda. Další informace, které šly k Asociaci poskytovatelů ze strany pana premiéra i paní ministryně Schillerové byly takové, že vlastně to potřeba není a že je potřeba hledat zdroje uvnitř těch krajů. Čili to je nezpochybnitelné. Doloží vám to všichni členové sociální komise Asociace krajů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Valachová faktická poznámka. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Nemá smysl se sporovat. Kdo mě dobře poslouchal, tak slyšel, že z hlediska usnesení směrem k 15. červnu, tak aby vláda jasně stanovila dofinancování do 15. června, naopak bych zdůraznila, že s tím plně souhlasím a že to je to, co nám chybí a na čem jsme se měli shodnout. Takže nemá smysl se o to sporovat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Vracíme se do rozpravy. Paní poslankyně Pekarová. A já přečtu omluvu pana ministra Richarda Brabce, dnes od 18.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, už tady zaznělo opravdu mnohé a nechtěla bych opakovat věci, které jste si tady mnozí vyslechli v té debatě. Já chci jenom, tedy navážu-li na ten spor, který tady teď je, vysvětlit, nebo říci i z pozice členky výboru pro sociální politiku, že když jsme tuto oblast řešili za přítomnosti paní hejtmanky, poslankyně a předsedkyně Asociace krajů Mračkové Vildumetzové, za přítomnosti paní ministryně Maláčové tuto problematiku na výboru, tak tam ještě nebyla jasná shoda na tom, kolik peněz tedy chybí, jaká ta částka je, a diametrálně se lišily. Lišily se v tom smyslu, že tedy opravdu se jednalo doslova o jiné řády. Takže v tomhle je ten vývoj v posledních týdnech opravdu značně dynamický. A já bych byla velice ráda, abychom tady alespoň našli shodu na tom, že opravdu ty peníze tam je potřeba dofinancovat. Že je to potřeba urychleně, co nejdříve, protože opravdu tady už bylo mnohokrát řečeno, co hrozí za kolaps a jak to bude dopadat na ty nejpotřebnější a lidi, kteří potřebují opravdu tu pomoc velmi často, velmi intenzivní. A tento spor, který se tady pak už vede, jestli to má být tedy do toho a toho data, brzy nebo takhle trošku později, to si myslím, že už je tedy věcí, která je tady spíše takové špičkování mezi jednotlivými aktéry této diskuse.

Já chci také přednést krátký a velice stručný návrh usnesení, kterým bychom rádi doplnili ty body, které tady už byly mnohokrát řečeny. Ale do té diskuse chci přinést ještě jiný pohled.

Včera jsem před Sněmovnu předstupovala při projednávání pořadu schůze s požadavkem, s žádostí o zařazení nového bodu. Týkal se financování jednotlivých projektů z evropských fondů, které jsou a teď pozastaveny v jejich proplácení Evropskou komisí a financuje je český stát. Jedná se v tuto chvíli o 161 milionů korun. Jeden z těch nejznámějších příkladů, který jsem taktéž zmiňovala, je linka na toustový chléb společnosti Penam, kde se jedná o 100 milionů korun. A v tomto případě jste odmítli tedy - je to samozřejmě plné právo, většina se našla pro odmítnutí zařazení tohoto bodu - projednávat tuto problematiku, ale přesto k tomu chci přivést pozornost a navázat na to z toho prostého důvodu, abychom si uvědomili, na co je schopna vláda peníze najít, na co jsou posílány částky nemalé ze státního rozpočtu, a kde nám naopak tedy hrozí kolaps, protože ta vůle chybí.

Tady v tomto případě kdybychom 100 milionů korun neposílali na linku na toustový chléb, tak bychom si mohli dovolit v rámci sociálních služeb např. celoroční službu v azylových domech. To znamená jak ubytování, služby a provozní náklady, včetně stravy pro 913 klientů. 913 lidí, kteří mají konkrétní životní osudy, situace. Jsou to většinou maminky s dětmi, které se ocitly opravdu v nezáviděníhodné pozici a kterým bychom mohli pomoci. Ne, máme místo toho linku na toustový chléb Penamu.

Nebo bychom mohli financovat v rámci pracovníků sociální péče 4 562 pečovatelů za měsíc, což činí 380 pečovatelů za rok. Konkrétních 380 lidí, kteří pomáhají klientům, kterých jsou tisíce. Stejně tak by se dalo hovořit samozřejmě o osobní asistenci, která by za to mohla býti. A bylo by to konkrétně 769 230 hodin takovéto práce. Osobní asistence, odlehčovací služby, pečovatelská služba. Je to 32 hodin asistence pro tisíc seniorů. Tohle všechno by za to mohlo býti, ale místo toho je linka na toustový chléb Penamu, tedy firmy, která má miliardové obraty.

Tady v tom našem... v té debatě už také zazněla jiná priorita vlády, na kterou se peníze nacházejí. Jsou to slevy na jízdné, které od začátku kritizujeme, a tvrdíme, že je to nesystémové vyhazování peněz - a přesně s argumentem, který jsme říkali už od samého začátku, se na vás teď obracím. Tyto peníze teď chybí tam, kde jsou mnohem více potřeba. Financuje se tady sleva i pro ty, kteří si mohou dovolit jezdit za své, kteří to nepotřebují. Ale ti, kteří si pomoci sami nemohou, ti, kteří potřebují, jsou odkázáni na pomoc druhých, tak těm teď tedy horko těžko sháníme peníze. Je to jedna třetina z té částky, která se ročně dá na slevy na jízdné. A řekněme si každý sám za sebe, a myslím, že když budete k sobě zcela upřímní, tak se shodneme na tom, že kde jsou více potřeba, je zcela jasné. Jsou to právě sociální služby.

Takže tato debata jenom ukazuje, jaké priority tato vláda má, kde ty peníze je schopna bez nějakých velkých handrkování najít. A pak se ukazuje potom tady v praxi, že když už se jedná o skutečně potřebné věci, jako byl v nedávné době rodičovský příspěvek, jako je v tuto chvíli dofinancování potřebných sociálních služeb, tak tam už tak jednoduchá shoda není, a vláda tedy se pře, jeden ministr s druhým -, jedna ministryně s druhou, abych byla přesná, kde tedy se ty peníze mají ve skutečnosti najít a kdo je má dát.

Myslím si, že těch usnesení už tady máme sice celkem dost na výběr, ale dovolím si přidat ještě návrh, který mi pomohl zkonstruovat pan kolega Válek, který velmi často do politiky tím, že tady je první volební období, přináší takový ten pohled zvenčí a říká: vždyť stačí vědět, kdy ty peníze budou zaslány krajům. A to je celé. Celá ta debata není o ničem jiném, než kdy to konečně bude, aby nejistota v sociálních službách skončila, aby poskytovatelé věděli, že nemusejí propouštět, a abychom my mohli uklidnit klienty, že o ty služby opravdu nepřijdou a že péče o ně bude zachována. Proto tedy to usnesení velmi jednoduše a velmi, řekněme, cíleně, zcela zřejmě.

Dovolím si citovat: "Poslanecká sněmovna žádá ministryni práce a sociálních věcí, aby na schůzi Poslanecké sněmovny v úterý 4. 6. informovala Poslaneckou Sněmovnu o datu, kdy odešle potřebné finanční prostředky na dokrytí financování sociálních služeb v roce 2019 na kraje."

Je to jedno jednoduché souvětí, které je, myslím, všeříkající a dostatečně nám dá pak odpověď, pokud samozřejmě skutečně bude ten termín dodržen, na ty otázky, které tady zaznívají už několikátou hodinu v rámci debaty. Prosím vás o podporu tohoto usnesení, abychom mohli v tuto chvíli dát poskytovatelům aspoň jakous takous jistotu toho, že se těch peněz skutečně dočkají. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí v rozpravě je paní poslankyně Gajdůšková. Připraví se pan poslanec Kaňkovský. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážená vládo, paní poslankyně, páni poslanci, na úvod jako sociální demokratka říkám, že nám jde o lidi, ať jsou to klienti sociálních služeb, nebo pracovníci, kteří se o tyto klienty starají. Proto jsme navyšovali opakovaně mzdy a platy v sociálních službách. V roce 2017 to bylo o 23 %, předtím po deseti procentech a poté také. Proto také ale v této chvíli si myslím, že musíme odmítnout návrh usnesení z dílny KDU a pravice, bod 5, o navýšení úhrad klienty. A proto podpoříme návrh Kateřiny Valachové, tak jak ho zde přednesla, protože to dává ten rámec, který v téhle chvíli poskytovatelé sociálních služeb potřebují.

Nyní mi dovolte být trošičku širší a přece jenom vysvětlit naši, nebo moji pozici trošku v souvislostech.

Víte, v poslední době mi chodí maily, ale oslovují mě lidé i osobně, naposledy včera na filmovém festivalu ve Zlíně lidé z kulturní branže, a ptají se mě, jak dlouho se necháme přehlížet koaličním partnerem. Odpovídám na to, že pro mě je důležité, že se plní program sociální demokracie, to je ochrana zaměstnanců, zvyšování mezd, podpora rodin s dětmi atd. Všechno by bylo totiž jinak, kdyby Andrej Babiš vládl s pravicí nebo stranou typu okamurovci. Nám sociálním demokratům jde o věc, o lidi, o děti, o seniory. To je víc než naše ješitnost. Proto jsme také při přípravě státního rozpočtu žádali na sociální služby těch už zmiňovaných přes 17 mld. Kč. Podařilo se získat 15,72 mld. Kč. Z operačního programu Zaměstnanost Ministerstvo práce a sociálních věcí ještě přesunulo na sociální služby 1,5 mld. Kč.

Nyní se ukazuje, že náš původní požadavek na zafinancování a na výši financí na sociální služby byl oprávněný. A mně je skutečně líto, že jestliže víme a slyšíme, a již tomu věnujeme druhou mimořádnou schůzi, že prostě v sociální oblasti peníze chybí, a přitom všichni víme, že resort Ministerstva práce a sociálních věcí má 94 % svých výdajů v podstatě jasně daných, protože jsou to mandatorní výdaje, jsou to prostě peníze na důchody, na rodičovské příspěvky, dávky atd., a přitom nikdo nediskutuje o rozpočtech dalších resortů. Já se musím ptát, byť vím, že to opět rozbouří debatu, ale opravdu by nešlo nakoupit například vybavení pro armádu levněji, nota bene když - jak jsem se dneska dozvěděla - sami v České republice máme velmi silný obranný průmysl? A co třeba výstavba silnic a dálnic? Říkalo se, že stavíme nejdražší dálnice v Evropě. Mimochodem, 2 km nové dálnice by byly přesně ty 2 mld., které zde potřebujeme. A teď si dejte na misku vah ty 2 km cesty a ty statisíce lidí, kterých se to týká ať už jako klientů, nebo zaměstnanců.

Zarazil mě, a to se přiznám, i výrok pana ministra zdravotnictví. Zdravotnictví je resort, který ty peníze také potřebuje, ale tato úvaha je o tom, že půjde 7 mld. navíc lékařským fakultám. Já určitě nebudu zpochybňovat to, že potřebujeme lékaře. Proti tomu opravdu žádná. Ale budou tyto peníze efektivní? Přibude tím opravdu lékařů v terénu a v nemocnicích? Nebo si jenom absolventi vylepší své vizitky titulem MUDr. proto, aby se jim lépe zastupovaly farmaceutické firmy, kde se točí skutečně zajímavé peníze? Nebylo by levnější a hlavně efektivnější, chceme-li skutečně lékaře získat, vybrat například uchazeče o studium medicíny také tak, zda ti lidé mají předpoklad k tomu skutečně léčit a pracovat s lidmi v nemocnicích? Personalisté mají takový krásný testík, jmenuje se to kariérové kotvy, a tam se pozná, jestli ten člověk vůbec je schopný pracovat s lidmi.

Podobné příklady bychom našli ve všech ostatních resortech. Moje předřečnice paní poslankyně Adamová Pekarová vzpomínala peníze, které jdou na nákup nějakého stroje do firmy. Na MPO bychom takových příkladů našli určitě více.

Očekávám, že situaci, o které se bavíme, vláda dostojí jako celek, že vláda dostojí své odpovědnosti za financování v sociální oblasti. Pan premiér mluví o investicích. I sociální péče je investice do lidí. Jistě se všichni shodnou, že v civilizované společnosti to je ta nejefektivnější investice, která se společnosti vždycky vrátí. Věřím, že vláda jako celek tuto situaci zvládne a potřebné peníze na zajištění sociálních služeb najde. Že také ale vláda jako celek poté podpoří návrh na vícezdrojové a víceleté financování.

Chci ale znova podtrhnout, že odpovědnost za sociální služby je nejen odpovědností státu, ale také odpovědností krajů a obcí. A tady si nemohu odpustit poznámku. Dnes zde na tiskové konferenci, která byla k tomuto tématu zajištění sociálních služeb, byla i paní radní pro sociální oblast ze Zlínského kraje. Zlínský kraj je mimochodem vedený hejtmanem za KDU-ČSL. A náš pan hejtman se snaží za každou cenu prosadit skutečně kontroverzní výstavbu nové nemocnice za 8 mld. A to je oficiální cena. Odborníci ve stavařině odhadují 14 mld. Jen na rozjezd stavby té fungl nové nemocnice na zelené louce pan hejtman uvádí, že budou potřeba 2 mld. korun. Říká, že kraj na to má. A já se musím tedy zeptat. Má-li kraj těch 8, potažmo 14 mld., to nemá na to, aby dal 160 mil. korun do svých sociálních služeb? A já to říkám záměrně a podtrhnu slovo svých. Protože zřizovatelem těch sociálních služeb je kraj. Nebo jsou to nevládní organizace navázané na církev. Těch ostatních je v tom kraji minimum. To jen pro pořádek.

My chceme samozřejmě jako sociální demokracie tu nejlepší péči pro seniory, lidi se zdravotním postižením, ale i důstojné podmínky pro pracovníky sociálních služeb. Jejich práce si obrovsky vážíme a to, co jsme pro ně dělali v minulosti, o tom už jsem mluvila a nebudu to opakovat.

Znova říkám, sociální demokracii jde o lidi. A jsem přesvědčena o tom, že vládě s účastí sociální demokracie musí jít o totéž. Ministerstvo práce a sociálních věcí samo potřebné peníze nemá. Finance musí dát dohromady vláda jako celek. Není to záležitost dvou paní ministryň. To není jen debata mezi nimi, mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem financí.

Dodávám k tomu, že navýšení úhrad od klientů, jak navrhuje usnesení z dílny navrhovatelů tohoto bodu v bodě 5, které prosazují pravicoví a další navrhovatelé této schůze, je pro nás nepřijatelné. Odhadem by to přineslo 8 milionů korun a postihlo by to ty nejchudší. To skutečně není řešení.

Závěrem chci vyjádřit skutečně důvěru v to, že vláda jako celek potřebné peníze najde. K tomu také směřuje návrh usnesení, který zde přednesla Kateřina Valachová a kterou samozřejmě podpořím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji paní poslankyni. Dřív než dám prostor faktickým poznámkám, tak vás seznámím s omluvenkami. Omlouvá se nám pan poslanec Venhoda od 19 do 21 hodin z pracovních důvodů, dále pan místopředseda Hanzel od 19.30 do konce jednacího dne, omlouvá se nám paní poslankyně Levová od 18.45 do konce jednacího dne z rodinných důvodů, omlouvá se nám pan poslanec Votava od 19 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, omlouvá se nám paní poslankyně Černochová do konce jednacího dne z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Vácha mezi 19.30 a 23.45 z pracovních důvodů, omlouvá se nám paní poslankyně Válková mezi 19.15 a 21 hodinami z pracovních důvodů.

A nyní prosím s faktickou poznámkou pana poslance Jurečku, připraví se pan poslanec Juránek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Mně to nedalo, abych tady trošku nereagoval na paní poslankyni, kolegyni Gajdůškovou prostřednictvím pana předsedajícího. Já si myslím, že všem, kteří tady jsme v té Sněmovně, jde o lidi. Myslím si, že v tom se tady nemusíme tak ujišťovat, jak to tady několikrát zaznělo.

Ale hlavně proč jsem přišel. Vy jste tady začala zmiňovat, kde hledat ty finanční prostředky, a začala jste zmiňovat příklad Zlínského kraje, hejtmana Jiřího Čunka a hejtmanství a jejich záměr výstavby nemocnice. To prosím pěkně, když takovéto argumenty používáte, tak to potom řekněte celé. Protože tady stojí na miskách vah dvě věci. Investovat 10 až 12 miliard korun po dobu deseti let do areálu stávající nemocnice, která je v záplavové oblasti, nebo investovat částku, která je do 10 miliard korun na výstavbu nové supermoderní nemocnice, která není v záplavové oblasti? Takže to potom říkejme celé, jak ta fakta stojí, prosím pěkně.

A vy jste si tady vlastně protiřečila, protože já jsem nepochopil ten příspěvek v tom kontextu, že jste říkala, proč vlastně ten Zlínský kraj těch 160 milionů korun nemůže najít, aby je mohl do těch sociálních služeb dát. Tak proč vlastně jako sociální demokratka podporujete tady tento bod, kdy se tady snažíme žádat tu vládu? Potom teda řekněme, že to mohou platit ty kraje, ty obce, a mohou platit spoustu jiných věcí. A ty líbivé dárečky bude dávat jenom vláda ze svého rozpočtu, jako například zvýšení slev na jízdném. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím, abychom se na sebe neobraceli přímo. A nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Juránek, poté pan poslanec Benešík, poté paní poslankyně Gajdůšková, poté pan poslanec Válek. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Prostřednictvím pana předsedajícího k paní kolegyni Gajdůškové. Opravdu tentokrát musím říct, milá kolegyně, že jste velmi nehorázným způsobem znevážila práci KDU-ČSL na úrovni krajů v rámci celé České republiky. A chtěl bych říci, že to vnímám jako velmi osobní záležitosti, protože jsme shodou okolností s vámi vytvářeli určité podmínky v rámci Jihomoravského kraje.

Mohu říci, že tam, kde KDU-ČSL je, tak je dokonce prostor v rámci těch jednotlivých krajů, je možnost dělat víceleté financování. A podle vzoru, který probíhal do té doby, dokud jsme byli v koalici v Jihomoravském kraji, který probíhal v Jihomoravském kraji, probíhal v Pardubickém kraji, nebo v současné době se připravuje ve Zlínském kraji, tak tenhleten způsob je možno převzít v rámci celé České republiky.

A já tady zcela zodpovědně říkám, milá kolegyně, že my už jsme mnohem více sociální, než je Československá strana sociálně demokratická, ať to řeknu dobře. (Předsedající upozorňuje na chybu.) Co jsem řekl špatně? (Předsedající: Československá.) Česká. A já jsem řekl československá, omlouvám se. Česká strana sociálně demokratická. A já budu jenom velmi rád, když tady tyhle věci z úrovně kraje sem nebudeme vztahovat.

Poslední věc, kterou chci říct v rámci celé téhle věci, tak chci říct ke všem, kteří zde jsou za kraje, a chci říci ano, vždycky od roku 2000 to měly kraje těžké a žádná vláda těm krajům nevycházela úplně samozřejmě vstříc. A vždycky jsme museli všechny věci zdůvodňovat, i když tam byli naši představitelé v té vládě. A já si myslím, že to je stejná povinnost i pro vás, abyste ty věci vysvětlovali, dali zcela jasně na papír, aby to bylo tak jasně napsáno, jako je to teď v té zprávě Asociace krajů. (Předsedající upozorňuje na čas.) A tu zprávu podporuji a podporuji také to, co je v ní napsáno ve finanční části.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Děkuji a nyní prosím pana poslance Benešíka, opět s faktickou poznámkou, poté paní poslankyně Gajdůšková.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, vážené torzo vlády, já jsem také členem zastupitelstva Zlínského kraje od roku 2004, jsem služebně jeden z nejstarších, byť věkem nejsem nejstarší. To, co tady zaznělo, je prostě pravda - a sice stavba nové nemocnice bude podle všech analýz daleko levnější, kratší a méně bolestivá pro pacienty i personál, než by byla oprava stávající. Pokud odhad je 7 miliard korun stavby nové, tak odhad rekonstrukce té stávající je větší. Pokud budeme porovnávat, co by to nakonec stálo, musíme navýšit i druhou částku za tu rekonstrukci. To je prostě tak a já si myslím, že Zlínský kraj, který nemá fakultní nemocnici, si zaslouží špičkové pracoviště pro své lidi. O to nám ve Zlínském kraji jde. A znovu opakuji, podle všech analýz - a my jsme vedli na zastupitelstvech desítky hodin diskusí s odborníky - varianta stavby nové nemocnice vyjde prostě levněji. Dneska ta nemocnice, nebo respektive Zlínský kraj vynaloží přes 100 milionů korun ročně, jenom aby pořešil havarijní a nevyhovující stavy v té staré nemocnici, a dlouhodobý úvěr nás vyjde na zhruba dvojnásobek. Tak si představte, že my to tam lepíme jak vlaštovka hnízdo, děláme situaci těžkou pro doktory i pro pacienty i pro sestry a stojí nás to jenom v tom havarijním stavu přes 100 milionů korun, a možná můžeme mít novou nemocnici, kterou sice budeme splácet, ale 200 miliony ročně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Děkuji za dodržení času a chtěl bych přece jenom požádat, abychom se snažili držet věci, když vím, že reagujeme na rozpravu. Paní poslankyně Gajdůšková, poté pan poslanec Válek. Prosím, paní poslankyně. (V sále je silný hluk.)

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Jenom velmi rychle. Nechtěla jsem samozřejmě rozvíjet debatu o zlínské nové kontroverzní nemocnici. Fakta, o těch bychom tady mohli mluvit dlouho. Názory jsou na to různé, stanoviska také různá. Chci jenom podotknout, že mě skutečně zajímá ta pozice k penězům jako takovým. Na jedné straně nám to nevadí, v miliardách, na to máme jako kraj, na druhé straně říkáme, že prostě tohle je problém a sociální služby padnou, když to nedostanou do určité doby. Já jsem přesvědčena o tom, že ty peníze tam stát dát má a že je tam -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní poslankyně, já vás přeruším, pak vám dám víc času. Prosím sněmovnu o větší klid. Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Nemyslím si, že bych si protiřečila. Stát tam peníze má dát a dá. A já jsem přesvědčena o tom, že to ale musí udělat tak, že je potřeba se podívat po všech resortech. A sociální služby musí být prioritou. Nicméně reagovala jsem na tiskovou konferenci v poledne ze strany KDU, kde byla osočována paní ministryně, kde jsme byli osočováni jako sociální demokracie, a reagovala jsem i na to, co zde bylo řečeno.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím pana poslance Válka, připraví se paní poslankyně Pěnčíková. Než dám panu poslanci Válkovi slovo, jsou zde další omluvenky. Omlouvá se nám pan poslanec Richter od 19.00 hodin do půlnoci z pracovních důvodů a paní poslankyně Malá též od 19.00 hodin do půlnoci z pracovních důvodů. Nyní prosím pana poslance Válka s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Tady se vám, pane předsedající, omlouvám, já tedy hodně stručně. Prostřednictvím pana předsedajícího paní poslankyně, rád proberu zlínskou nemocnici, už se tady o tom nebavme, a pokud mi aspoň trošku věříte, tak nic lepšího ten kraj nemůže potkat, než když toto se jim povede. Fakt. A já jim budu strašně závidět.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za krátkost. Prosím paní poslankyni Pěnčíkovou, připraví se pan poslanec Výborný.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, dámy a pánové. Já naštěstí nemám hlas, takže budu velice stručná. Musím se zastat kolegyně Gajdůškové, i když ta diskuse, jak bylo řečeno, sem úplně nepatří. Vaším prostřednictvím, pane předsedající, k panu kolegovi Benešíkovi. Já už naštěstí v tom krajském zastupitelstvu nejsem. Chodím se tam jenom bavit, protože - všem vám to doporučuji, občas si tam zajděte i z ostatních krajů - je to o pravdu zážitek. Žádné podrobné analýzy a propočty k nemocnici předloženy nebyly.

A k panu kolegovi Jurečkovi. Jsem strašně ráda, že se zajímáte o to, co se děje v ostatních krajích, ale možná byste si mohli poučit pana hejtmana o tom, že usnesení zastupitelstva jsou docela důležitá, že by je mohl začít dodržovat. Děkuji. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Opět připomenu, že bychom se na sebe neměli obracet přímo, a prosím pana poslance Výborného s jeho faktickou poznámkou a poté pan poslanec Benešík.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Jednak bych poprosil, abychom tu debatu vrátili tam, kde byla, a opravdu bych si velmi vyprosil, aby tady přestaly útoky na naše krajské politiky. Mimochodem, když se podíváte, kdo drží sociální věci na těch krajích, jsou to na mnoha místech právě radní za KDU-ČSL, v Ostravě, ve Zlíně, v Pardubicích a dále.

A k paní kolegyni Gajdůškové. Jak můžete v roce 2015 převést zajištění sociálních služeb ze státu na kraje a dneska říkat, že jim na to těch 160 milionů vlastně nedáte? Já bych vás možná poprosil, abyste si vyjela stenozáznam vašeho vystoupení. Pošlete ho vašemu hejtmanovi Martinovi Netolickému do Pardubic. Já jsem zvědavý, co on vám na to řekne, protože to je naprosté nepochopení toho, jak má fungovat financování sociálních služeb.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času a prosím pana poslance Benešíka. Než dorazí k mikrofonu, seznámím vás s další omluvenkou. Omlouvá se nám pan poslanec Farský z dnešního jednání z osobních důvodů od 19.45 hodin. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji. Pane místopředsedo, dámy a pánové, tady to není opravdu zasedání o zlínské nemocnici. Každopádně trvám na tom, že investice do krajského zdravotnictví, které jsou menší než ta oprava, jsou dobře, že to nejsou vyhozené peníze. To není hejtmanův reprefond, to není reprefond rady, to je prostě investice do zdraví obyvatel Zlínského kraje a já jsem na to hrdý, že to takto děláme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Tím jsme se vypořádali v tuto chvíli s faktickými poznámkami. Prosím do obecné rozpravy pana poslance Kaňkovského, připraví se paní poslankyně Mračková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové, původně jsem měl přichystaný opravdu poměrně dlouhý strukturovaný projev. Vzhledem k tomu, jaký je čas a kolik už toho dnes zde bylo řečeno, budu se snažit pouze glosovat ty nejdůležitější věci.

Možná začnu tím, co jsem prožíval dneska odpoledne, kdy nás tady ve Sněmovně navštívili poskytovatelé sociálních služeb, a to jednak zástupci charity, Slezské diakonie a některých dalších. Musím říct, že rozhovory s nimi byly velmi praktické. Oni nám říkali své praktické zkušenosti, jak na tom v tuto chvíli s financováním jsou. Zaznělo například z úst ředitelky Slezské diakonie, že už v tuto chvíli je nucena propouštět některé zaměstnance, protože skutečně výhled financování na tento rok je pro ni asi nejhorší za posledních pět let. Ale když jsme se rozcházeli, tak se nás tito zástupci poskytovatelů ptali - jak si myslíte, pane poslanče, že to dneska dopadne? A já jsem říkal, já už jsem tady ve Sněmovně zažil mnohé, ale pokud představitelé vládní koalice včera na tiskových konferencích řekli, že podpoří program této schůze, tak jsem přesvědčen o tom, že v tuto chvíli již mají nachystané řešení a že v podstatě z nás opozice tady udělají dneska kašpárky. A já jsem si říkal proč ne.

Tento problém, který tady dnes máme řešit, je skutečně tak závažný, že pokud vláda dneska přijde a ústy vicepremiérky paní ministryně financí Schillerové řekne - my to máme dojednané, my jsme se konečně dnes dopoledne s paní ministryní práce a sociálních věcí dohodli, předáme to takto panu premiérovi a dvě miliardy korun budou během června dofinancovány, tak to bude to nejlepší, co se na téhle schůzi bude moct dít. A já jsem věřil, že to tady dneska v úvodních slovech zazní a že těch - já nevím - osm řádných a deset přednostních práv tady vůbec nebude uplatněno a že budeme ve čtyři, možná v pět hodin hotovi. Bohužel to nenastalo.

Ta diskuse tady byla dneska velmi košatá, už opravdu nemá cenu tady říkat všechny argumenty, proč je nutné dofinancovat dvě miliardy korun do sociálních služeb. Já jsem rád, že to tady zaznívá nejenom z opozičních lavic, ale že to tady zaznívá i z těch vládních lavic. A jediný úkol, který nám zbývá, je skutečně říct si datum, kdy kraje ty peníze dostanou. A proto také naše usnesení, které načte pan předseda za náš poslanecký klub, skutečně začíná tím nejdůležitějším, a to je to, abychom do 15. června tohoto roku dostali od vlády závazné stanovisko, jak tu situaci vyřeší, a to i s těmi formálními kroky. Pak budeme spokojeni a myslím si, že bude snad spokojená celá tato Sněmovna, ale hlavně to přinese jistotu jednak poskytovatelům a jejich zaměstnancům, což je důležité, ale ještě mnohem důležitější je, že to přinese jistotu těm, kteří jsou konzumenty těch sociálních služeb.

Tady dneska zaznělo od kolegy Rozvorala - já se ho nechci nijak dotknout prostřednictvím pana předsedajícího - že si tady děláme nějakou propagační schůzi. Tak já vás chci ujistit, pane kolego, že to tak není. Jeden komentátor řekl minulý týden, když byla tisková konference ke svolání této mimořádné schůze, že opoziční kluby jsou naprosto neschopné, protože kdyby chtěly tohle nosné téma využít, tak to měly udělat před evropskými volbami, že ta schůze se měla odehrát minulý týden těsně před evropskými volbami. To by byla ta politika, to by bylo to politikaření, které samozřejmě se tady někdy odehrává. My jsme to neudělali, protože tento problém skutečně není až tak politický, ale je věcný. Takže já vás chci požádat, členové vládní koalice a zejména členové vlády, vystupte tady ústy paní vicepremiérky, která tady dneska zastupuje pana premiéra, který je řádně omluven, seznamte nás s tím praktickým řešením, řekněte, že skutečně jste schopni se do konce tohoto týdne na tom dohodnout. My budeme spokojení, nebudeme tady vystupovat a hlavně budou spokojení všichni ti klienti sociálních služeb.

A pak se ještě krátce zmíním o tom, že my jsme ta usnesení o něco rozšířili, už se tady také o tom dnes hovořilo. My bychom skutečně nechtěli zažít, a hlavně by to nechtěli zažít ti poskytovatelé sociálních služeb, abychom se tady v tomto modu setkali na podzim při schvalování státního rozpočtu a příští rok zase na jaře. Proto také chceme, aby nás vláda skutečně seznámila alespoň s věcným záměrem novely zákona o sociálních službách, aby nás seznámila s tím, jak chce zajistit vícezdrojové, ale hlavně dlouhodobé a předvídatelné financování. A myslíme si, už jsme k tomu vyzývali paní ministryni na výboru pro sociální politiku, že bychom skutečně tohle měli dostat v řádech několika týdnů, maximálně měsíců.

Milé kolegyně, vážení kolegové, já pevně věřím, že výsledkem této schůze nebude jenom několikahodinová diskuse, ale že na konci toho bude závazek vlády, že skutečně dofinancuje potřebné dvě miliardy korun na provoz sociálních služeb v tomto roce. Je to skutečně zájem občanů této republiky, ale zejména těch, kteří jsou zdravotně hendikepovaní, seniorů, ale i lidí, kteří se starají o postižené děti a další.

A neodpustím si na závěr jeden konkrétní případ. Obdržel jsem, a možná jste ho obdrželi i vy, dopis od Společnosti pro ranou péči, což je společnost, která zastřešuje organizace, které se starají o postižené děti, a poskytuje jim velmi potřebnou ranou péči do sedmi let věku, která může zabránit mnohým, nebo alespoň snížit závažná postižení těch dětí v pozdějším věku. Oni velmi apelují na to, aby skutečně sociální služby byly dofinancované, a mj. zmiňují některé faktory, které je k tomu vedou. Už dnes je dostupnost rané péče v mnohých regionech vysoko pod standardem Evropské unie. A v některých regionech se čeká v průměru na poskytnutí některých typů rané péče 250 dní. Já jsem přesvědčený o tom, že rodiny těch postižených dětí si toto nezaslouží, stejně jako si to nezaslouží rodiny, které se starají 24 hodin denně o své postižené příbuzné, aby žily v nejistotě. Takže já vás prosím a žádám, skutečně pojďme se dohodnout - a je to skutečně směrem k vládě - že dofinancujeme dvě miliardy, a pak nebude nutné tady vystupovat na mimořádných schůzích. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. A nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Richterová. To je v tuto chvíli jediná faktická poznámka. Poté paní poslankyně Mračková. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Jen velice v rychlosti. Já bych totiž velmi ráda vypíchla to slovo prevence, které tady zaznělo u pana kolegy Kaňkovského. Sociální služby jsou také záležitost toho ušetřit a nehasit veliké požáry následně. Já bych jenom ráda doplnila, že tak jako se raná péče týká prevence, tak na vás velmi apeluji, ty peníze jsou úplně stejně třeba, když si jako rodiče přejeme, aby naše děti měly třeba kvalitní primární prevenci v základních školách, kvalitní, dlouhodobou, podle dobrých standardů poskytovanou. Já jsem dnes mluvila s ředitelem služby, která má v péči 15 tisíc dětí, a právě pro malé obce je veliký problém dofinancovávat právě tuto dlouhodobou primární prevenci. Tak jenom jsem chtěla přitáhnout vaši pozornost k tomu, že nejde o jakési abstraktní dvě miliardy, ale že jde o naprosto konkrétní předcházení větším průšvihům v budoucnu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní paní poslankyně Mračková do rozpravy. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, dlouho jsem čekala na tu obecnou rozpravu. Vím, že je hodina už pomalu osmá. Přesto se budu snažit udělat nějaký souhrn, protože moje jméno z pozice šéfky Asociace krajů tady dnes bylo skloňováno mnohokrát. A já tedy doufám, že tak jak tady byly některé reakce, tak že i některé věci snad uvedu na pravou míru.

Úplně v úvodu bych chtěla říct jednu důležitou věc, a to je to číslo, které bylo schváleno v rámci státního rozpočtu, a to je částka, která byla schválená na sociální služby ve výši 15 720 mil. V tuto chvíli bych si dovolila zareagovat na příspěvek pana Výborného vaším prostřednictvím, kdy on tady řekl, že byl příslib toho, že kraje se popř. pak dohodnou a dostanou další finanční prostředky. Já bych chtěla říct, že když se projednával státní rozpočet, tak kraje věděly o 7% navýšení. O navýšení zvláštních příplatků se dozvěděly prakticky v únoru a vůbec o tom, že se navýšily zvláštní příplatky ze 600 korun na 1 880 korun, nevěděly. To znamená, že při projednávání státního rozpočtu jsme věděli, že dojde k 7% navýšení, a také jsme si mysleli, že těch 15 720 mil. celých půjde do krajů. Bohužel když došlo k přerozdělení peněz, kraje, každý má své směrné číslo, tak do těch krajů dorazilo pouze 15 120 mil. Je to z toho důvodu, že paní ministryně také zřizuje sociální služby nadregionální a těch 600 mil. je na ty služby, které zajišťuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Já musím říct, že když jsme tady byly naposledy v Poslanecké sněmovně a byl tento bod zařazen, tak všichni, kdo tady vystupovali, používali čísla, že kraje potřebují 4 mld., 3,5 mld., 3 mld., pak se to nějakým způsobem uzavřelo, že musí právě dojít k tomu, že kraje musí dát nějaký výstup, nějaká čísla, protože se vycházelo z čísel nejdříve, která předložila sociální komise Asociace krajů. Tam já pouze bych chtěla uvést na pravou míru, byť má odbornost, protože jsou tam zastoupeni všichni náměstci a radní ze sociální oblasti, tak oni mají pouze hlas poradní. To znamená, že jejich výstup pak jde k hejtmanům a ti teprve buď to jejich usnesení potvrdí, nebo ne. My pak následně jsme zrovna měli jednání Rady Asociace krajů, tzn. všech hejtmanů, kde tedy posléze přijela i paní ministryně práce a sociálních věcí, kde tedy bylo domluveno, že paní Iva Stráská, paní hejtmanka Jihočeského kraje, pošle tabulku do všech krajů, kde po vyplnění údajů dojde k tomu, že budeme mít konečně číslo, které na dofinancování sociálních služeb kraje potřebují.

Pouze bych chtěla ale uvést na pravou míru, že v daném čísle jsou tři věci, o kterých tady dneska mluvila i paní ministryně, a to je navýšení o 7 %, zvláštní příplatky a také individuální projekty. Na základě toho jsem se pak s paní Ivou Stráskou, když jsme obdržely zpětné údaje od všech krajů, 2. května zúčastnila sociálního výboru, kde byla přítomna i paní ministryně práce a sociálních věcí, kde tedy už byla ta tabulka známá, a musím konstatovat, že ten den byla odeslána i na Ministerstvo práce a sociálních věcí i s jednotlivými požadavky jednotlivých krajů. To znamená, že dneska neexistuje pouze tabulka, kde je všech čtrnáct krajů, ale je i tabulka, která je rozpracovaná do detailních čísel.

Musím ale konstatovat, že na sociálním výboru, když se o tom vedla velká diskuse, paní ministryně práce a sociálních věcí vystoupila, my jsme přišli, protože nám na individuální projekty chybí 350 mil., na platy 1,2 mld., na zvláštní příplatky 623 mil, a řekla, že z jejích čísel vychází, že individuální projekty jsou 48 mil., platy 379 mil. a zvláštní příplatky 638 mil. Já jsem do dopisu paní ministryni také napsala, že jsme připraveni se k číslům sejít. Paní ministryně tedy volila cestu, že se 23. května sešla se sociální komisí, kde tedy nějakým způsobem, nevím, jestli rozklíčovali do detailů jednotlivé kraje, ale výstup komise byl, že se opravdu potvrdilo, že by kraje měly dostat na dofinancování sociálních služeb a požadují 2 mld. korun. (V sále je obrovský hluk!)

Zároveň bych ale také chtěla podotknout to, co tady řekla paní ministryně práce a sociálních věcí, a to je, že se jí podařilo na individuální projekty získat dalších 1,5 mld. korun. Já bych vám teď řekla příklad z našeho kraje, kde v našem kraji projekt na sociální služby skončí 31. srpna. A sociální odbor přišel s tím, že my ten projekt teprve budeme podávat, přitom věděl už dlouhou dobu, že 31. srpna financování z evropských fondů přestane. A tady musím paní ministryni práce a sociálních věcí velmi pochválit, protože ona vybojovala těch 1,5 mld., a teď je to jenom o tom, aby si kraje projekty na Ministerstvo práce a sociálních věcí podaly. Musím konstatovat, že i u mě na kraji je to bráno: my ten projekt teprve podáme a nastartujeme ho až 1. ledna. A já říkám, proč bychom ho měli nastartovat až 1. ledna, když ho můžeme nastartovat už 1. září a mít ho dál placený z evropských peněz? Takže si myslím, že v téhle věci musí dojít k velkému vyjasnění z hlediska toho, proč čerpat národní peníze, když je možno čerpat evropské a paní ministryně na to finanční prostředky získala. A tak jak jsem já od ní tu informaci dostala, je výzva otevřená už od letošního roku. Takže je to o tom, aby kraje byly projektově připravené a projekty do výzvy daly. Myslím si, že tam by byla velká úspora, protože když budeme čerpat evropské, tak nám pak můžou zbýt národní zdroje. Je to složité, protože v té částce jsou tři věci.

Zároveň bych také chtěla upozornit na to, že tabulka, která je dnes k dispozici, s 2 mld., kde tedy ten výstup připravovala paní hejtmanka z Jihočeského kraje, tak i vnímám, že jsou kraje, které z těch výstupů už teď spokojeny nejsou, například Moravskoslezský kraj, Ústecký kraj. To číslo, které tam třeba za Moravskoslezský kraj je, absolutně neodpovídá tomu, co kraj požaduje. A také bych chtěla uvést, že pokud by došlo k tomu, že kraje obdrží finanční prostředky, tak se nebudou přerozdělovat podle požadavků, jaké kraje mají dneska v tabulce, nebo popřípadě to, co by chtěly. Každý kraj má směrné číslo a bude se to přerozdělovat podle směrného čísla. Takže chci upozornit na to, že jsou tam velké rozdíly a opět může dojít k tomu, že řada krajů nebude spokojena, protože čísla jsou opravdu velmi rozdílná.

Zároveň bych tady chtěla uvést na pravou míru také vyhlášku, o které se tady hodně hovoří. Chtěla bych říct, že komise Rady Asociace krajů už 28. února vyzvala paní ministryni k navýšení úhradových limitů za stravovací a ubytovací služby jak v terénních, tak ambulantních službách. Opravdu potvrdím, že nedošlo k novelizaci od 1. ledna 2014, a zároveň bych chtěla říct, že tam dochází k tomu, že z hlediska poskytovatelů služeb se jim dávají vyrovnávací platby, ale někteří poskytovatelé sociálních služeb, kteří dostávají vyrovnávací platbu, jsou v síti, ale je mnoho poskytovatelů, kteří od kraje nedostávají žádnou vyrovnávací platbu, a oni se dnes musí také řídit danou vyhláškou. Myslím si, že valorizace a novelizace vyhlášky je opravdu nutná a je to potvrzeno komisí Asociace krajů a komise to podporuje. A znovu říkám, z hlediska komise jsou to všechno náměstci a radní ze sociální oblasti. (V sále je stále obrovský hluk a velmi špatná slyšitelnost!)

Zaznělo tady dneska také, že tak jak paní předsedkyně Asociace krajů bojovala za to, aby kraje dostaly finanční prostředky na opravy silnic druhých a třetích tříd, ano, ale chtěla bych také podotknout, že většina finančních prostředků šla z Ministerstva dopravy, šla z ušetřených rezerv, které Ministerstvo dopravy mělo, a dostali jsme to samozřejmě prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. Minulý týden se uskutečnil sněm Svazu měst a obcí, kde tedy na základě výstupů, které tam zazněly, a z hlediska toho, že Ministerstvo práce a sociálních věcí má nespotřebované výdaje a rezervu, jsem přesvědčena o tom, a je to i tak, že o rezervách a nespotřebovaných výdajích rozhoduje jenom ten daný ministr. Nikdo do toho nemůže hovořit, rozhoduje o tom ministr, kam rezervy půjdou. Prostě jsem v tuto chvíli přesvědčena, že tyto rezervy by měly jít do krajů na dofinancování sociálních služeb.

V tuto chvíli ukončím svůj příspěvek a poděkovala bych vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ANO. Hluk v sále je nestále obrovský.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Mě těší, že se sněmovna naplnila, a vyzval bych kolegy případně k většímu klidu. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Výborný, poté s přednostním právem paní ministryně Maláčová.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, je otázkou, za koho teď tady hovořila paní kolegyně Mračková Vildumetzová, zda za vládní koalici a paní ministryni Schillerovou, nebo za Asociaci krajů, protože si nejsem jist, že tady skutečně panuje shoda na úrovni všech hejtmanů a všech krajů.

Jednu jedinou věc chci vypíchnout, protože tady vznikl dojem, že 1,5 mld. na individuální projekty je k dispozici a že to celý ten problém vyřeší, nebo výrazně tu částku zmenší. Není to pravda. Ano, 1,5 mld. je skutečně od srpna k dispozici, to má paní kolegyně pravdu, ale kraje toto nejsou schopné, možná s výjimkou jednoho, zadministrovat. Nakonec to potvrdili i úředníci na jednání komise. Finanční prostředky už musely kraje poskytovatelům poskytnout, protože bylo jasné, že ten výpadek z individuálních projektů bude od srpna 2019. A tady, paní hejtmanko, přece dobře víte prostřednictvím pana předsedajícího, že není možné zdvojovat financování. Čili individuální projekty a 1,5 mld. jsou bezvadná věc, ale k financování od 1. ledna 2020, což nám dává jakousi naději, že příští rok ten problém, který tady dnes řešíme, nebude, nebo nebude tak výrazný, ale říct, že máme 1,5 mld., které vyřeší problém 2019, prostě není pravda. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Teď, když pan předseda Stanjura dovolí, bychom dali paní ministryni prostor k faktické poznámce dvou minut. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Já bych ještě krátce, pane předsedající, uvedla na pravou míru tři věci, co se týká individuálních projektů z evropských fondů, konkrétně ohledně realokace 1,5 miliardy. Myslím, že se shodneme, že i kdyby se všem krajům podařilo připravit ty projekty na čtvrtý kvartál tohoto roku, tak stejně potřebují dofinancovat ty tři kvartály tohoto roku. Takže to je potřeba mít na vědomí a přesně s tímto kalkulujeme a to je ten rozdíl, který jsme vypočetli, a proto ty dvě miliardy. Takže to je jedna věc.

Druhá věc. Padá tady celá řada mýtů ohledně úhradové vyhlášky. Paní ministryně financí zmiňovala jednu miliardu korun. Prosím vás, my jako Ministerstvo práce a sociálních věcí známe tu skladbu klientů a jejich příjmovou situaci. A já říkám, že podle našich propočtů navýšení úhradové vyhlášky - a já říkám dlouhodobě, že to je asociální krok, protože na jedné straně jsme přidali seniorům na důchodech a na druhé straně jim ty peníze vezmeme pomocí zvýšení limitů úhradové vyhlášky, teď nebudu opakovat všechny ty argumenty - přinese 8 milionů korun. Osm milionů korun! Skladba příjmové situace seniorů to musí zohledňovat. To znamená, že se shodneme na tom, že to není systémové řešení.

A třetí věc. Ještě jednou. Nebudu tady znovu číst, řekla jsem to ve svém úvodním slově. Ministerstvo práce a sociálních věcí nemá 6 miliard nespotřebovaných výdajů. Všechny ty věci jsou vyčleněné na dokofinancování evropských fondů, na investici do IT. A víte, že do konce příštího roku máme přechod od OK systému, a tento přechod já neohrozím, pak tam máme dofinancování příspěvků na péči atd., atd. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. Nyní tedy některé faktické odpadly, takže s faktickou paní poslankyně Mračková. Ještě vás seznámím s omluvou. Paní poslankyně Šlechtová se nám omlouvá mezi 20. a 21. hodinou. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Pouze reakce na pana Výborného prostřednictvím pana předsedajícího. Já jsem neřekla, že to situaci vyřeší. Já jsem pouze řekla, jaký je stav. Zároveň bych chtěla upozornit, že každému kraji ty projekty končí, některým krajům končí projekty v letošním roce, některým krajům v příštím roce. A je strašně důležité těm krajům nějaký v uvozovkách návod, protože tak jak jsem to vnímala ve svém kraji, tak u mě v kraji bylo řečeno, že budeme moci zase z evropských peněz čerpat až od 1. ledna, a prakticky po tom, co jsem vedla velkou komunikaci s těmi lidmi, tak se nám to možná od toho 1. září podaří. Ano. Ale je to o tom, že neříkám v žádném případě, že to situaci vyřeší. Pouze říkám, že bychom měli vynaložit úsilí, a že pokud je možno čerpat ty evropské peníze, pokud je možno, pokud není, tak samozřejmě se to musí nějakým způsobem zafinancovat, ale abychom všichni vynaložili to úsilí a pokusili se čerpat ty evropské peníze.

Pak se tady vyjadřovala ještě paní ministryně z hlediska rezervy. Já jsem opravdu přesvědčena o tom, že rezerva na nové IT systémy nebo na investiční akce, já si myslím, že ta rezerva by měla jít v první řadě na dofinancování sociálních služeb. A myslím si, že ty finanční prostředky by tam měly jít co nejdříve, protože my máme v červnu zastupitelstva. A pokud ty finanční prostředky, o co déle je dostaneme, tak bude to jakoby obrovský problém to dostat v tu chvíli k těm poskytovatelům.

A ještě ohledně úhradové vyhlášky... (Upozornění na čas.) Chtěla bych říct, omlouvám se, že tam je limit z hlediska... ochranný limit toho daného klienta. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Taky děkuji. A nyní tedy paní poslankyně Richterová, která se mi hlásila z místa před nějakou dobou. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Jen si dovolím shrnout. My jsme tady v přímém přenosu svědky prastarého sporu mezi centrální vládou a kraji. Je to běžná věc. Samozřejmě není snadné najít dobrý poměr toho, co se platí z centrály a co je na samosprávách. Ale prosím vás, stále dokola je potřeba si připomínat, že tady jsou opravdu rukojmí - klienti, ale i zaměstnanci. Ti, co potřebují jistotu toho, že budou mít práci, kterou dělají a na kterou jsou odborníci, a ti, kteří potřebují péči a kteří si sami nepomůžou. Já jenom chci připomenout velice stručně, že to je skutečně věc pro dvě vládní strany, ANO a ČSSD, aby se domluvily, jak tenhle spor, kolik na centrále a kolik z krajů, chtějí vyřešit.

A jenom opravdu apeluji na to, že jak naše samosprávy, tak zaměstnanci sociálních služeb, tak i klienti si zaslouží opravdu důstojnější přístup. Žádala bych o to, abychom se sociální péčí nenakládali jako s něčím, co připomíná vlastně nějaký koňský trh.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Nyní se mi s faktickou poznámkou hlásil z místa pan předseda Bartošek, poté pan poslanec Stanjura do rozpravy. Prosím.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji, pane místopředsedo. Jenom krátce. Vzhledem k tomu, že mé očekávání, že zde zazní slib, že bude dofinancováno a dvě miliardy se najdou, a já souhlasím s tím, že potom čím později se případně dofinancují služby, tím hůře se to potom bude realizovat v krajích, a tady je skutečně souboj i s časem, nezbývá, než aby Poslanecká sněmovna zastabilizovala situaci v sociálních službách a uložila vládě, aby konala. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. A nyní pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Původně jsem chtěl faktickou, ale pak jsem usoudil, že mi dvě minuty nebudou stačit.

Tak je to jak o kohoutkovi a slepičce. Ministerstvo práce a sociálních věcí, tvrdí vládní poslanci z největší vládní strany, z nejvýznamnější vládní strany, má 6 miliard. Paní ministryně je z nejméně významné strany, říká, že nemá těch 6 miliard. Já jsem pečlivě poslouchal i její úvodní vystoupení, kde vyjmenovala, na co použila těch 6 miliard. Myslím si, že tam jsou věci, které jsou nezpochybnitelné, a jsou věci, které jsou diskutabilní. Pokud paní poslankyně Mračková Vildumetzová říká, že je to plně v kompetenci ministra či ministryně, já s ní souhlasím, tak si ale pak nemůžete stěžovat, že ministryně nějak rozhodla a vytvořila si například rezervu na IT systémy.

Někdy minulý nebo předminulý týden, to ještě byla předvolební kampaň, pan premiér a paní ministryně financí, nevím, kde chodili, ale našli těch 8 miliard. Našli 8 miliard. Tak škoda, že byste z těch osmi, co jste našli, dvě dali už na ty sociální služby, tak byste na příští rok už hledali jenom dvě. A máte na to dostatek času. V květnu byste z těch osmi, co jste našli, dvě dali na sociální služby, schůze by trvala 15 minut. Vy byste řekli, na příští rok jsme našli 6,3 miliardy a ještě budeme hledat 2 miliardy, nebojte se, do konce září, než předložíme návrh státního rozpočtu do Poslanecké sněmovny, nám zbývají čtyři měsíce. A to by bylo, když jsme za čtyři dny našli 8 miliard, abychom za čtyři měsíce nenašli dvě. Zaprvé.

Ta debata je zvláštní, protože v posledních týdnech poslouchám stížnosti krajů, a já bych řekl, že oprávněné, že je velký problém s dofinancováním sociálních služeb. A teď paní předsedkyně Asociace krajů říká takovou sebekritiku krajů, ty peníze jsou, ale my nejsme připraveni je čerpat. Já tomu úplně nerozumím. Já jsem ve svém vystoupení říkal, že příspěvkových organizací je zhruba 45 % a 55 % zhruba je v nezisku, a těch se jednání zastupitelstva ve smyslu nových individuálních projektů v zásadě netýká. Nebo mám to chápat tak, když jste, paní poslankyně prostřednictvím pana místopředsedy mluvila o přípravě individuálních projektů, že je budou chystat nejenom krajem zřizované organizace, ale i neziskové organizace? Pak je tu kritiku třeba říct i směrem k tomu nezisku, pokud je pravdivá. To já samozřejmě nejsem schopen posoudit.

Vracíme se do debaty, kdy paní ministryně Maláčová kritizovala například výdaje na sociální služby ze státního rozpočtu v letech naší vlády a zapomněla, zřejmě neúmyslně, připočítat peníze z individuálních projektů a evropské peníze, protože je skutečně důležité mít celou sumu, abychom se bavili.

Ale bohužel ta debata je takový ping-pong mezi ČSSD a hnutím ANO. Nám je to v zásadě jedno. Nám je to v zásadě jedno.

Pokud paní ministryně zase říká, že zvýšení úhradové vyhlášky, když to trošku parafrázuji, dopadne hrozným způsobem na ty klienty, a pak řekne: a celkový výnos bude 8 milionů a klientů je 500 tisíc, tak tady něco nesedí. To je jednoduchá trojčlenka. Pokud má paní ministryně pravdu, říká, že má analytické výstupy z ministerstva, kde mají jednotlivé klienty, a že to případné zvýšení by přineslo dodatečných jenom 8 milionů, tak to vydělte půl milionem, kolik to vyjde na jednoho. (Ministryně Maláčová: 270 tisíc.) 270 tisíc to vyjde, když mám 500 tisíc klientů a do kupy mi dají 8 milionů, tak je to 270 tisíc na jednoho, ano? (Ministryně Maláčová: 270 tisíc klientů.) Dobře, nebudu se přít s paní ministryní. 270 tisíc klientů má přinést do systému podle výpočtů MPSV při zvýšení úhradové vyhlášky 8 milionů korun, což rychle každý spočítá v hlavě, kolik to je na klienta, a současně nám říká, že to výrazným způsobem ohrozí sociální situaci těchto klientů. To opravdu nesedí. Tady vidím spíš ideologickou předpojatost než snahu hledat pragmatické a schůdné řešení. Přitom jsou to maximální částky. Neznamená automaticky, že je každý použije. Myslím si, že ti ředitelé či ředitelky moc dobře vědí, jaké mají klienty a co je v jejich možnostech. Na druhé straně to nakonec někdo zaplatit musí. Takže buď to půjde jednoduše, nebo složitě.

Spoléhání na individuální projekty mi v této chvíli v tomto časovém období připadá příliš složité, příliš komplikované a příliš rizikové. A mluvil o tom Petr Fiala ve svém úvodním vystoupení. Při té částce, která sice zní obrovsky - 2 miliardy, ale z hlediska výdajů státního rozpočtu skutečně obrovská není. Nechci teď kritizovat jiné výdaje, ale myslím si, že to docela řešitelné je. A myslím si, že kdybych měl ten spor rozetnout, ale rozetněte si ho sami mezi Ministerstvem financí a Ministerstvem práce a sociálních věcí, tak bych řekl, že to má vyřešit Ministerstvo práce a sociálních věcí. Vím, že tam většina výdajů v rozpočtu jsou mandatorní výdaje, ale kdo jiný by měl být první na řadě u MPSV než klienti sociálních služeb. Kdo jiný?

Jaké IT systémy? Možná abyste už pak mohli zjistit, kdo kdy nastoupil do důchodu, abyste mohli případně přidat důchodcům podle toho, jak dlouho pobírají starobní důchod. Slyšel jsem, paní ministryně, od vaší předchůdkyně ze stejné politické strany před třemi či čtyřmi lety tady na mikrofon, jak jsou IT systémy vyřešeny, jak jsou noví dodavatelé, jak to všechno opravili sociální demokraté, a po čtyřech letech slyším zase to samé: budeme řešit IT systémy, my je znova vysoutěžíme, my to celé vyřešíme. Co jste dělali ty tři nebo čtyři roky, vy jako sociální demokraté? Ne vy osobně, ale vy jako politická strana, která ten rezort má s krátkou výjimkou první vlády Andreje Babiše takřka šest let na starosti.

A vám přišlo zřejmě marketingově zajímavé, i když výsledky voleb to úplně neukázaly, heslo - vyberte si, hnutí ANO: děti, nebo banky. To bylo jejich heslo, ne naše. Ale kdybych uplatnil stejnou optiku, tak paní ministryně, když si měla vybrat mezi klienty sociálních služeb a IT systémy, tak si vybrala IT systémy!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A teď tu mám s faktickou poznámkou pana poslance Juránka. Předpokládám, že paní ministryně Maláčová bude potřebovat víc času než dvě minuty, takže prosím, pan poslanec.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Já si dovolím prostřednictvím pana předsedajícího zareagovat na kolegu Stanjuru a chtěl bych trošku odlehčit téhle atmosféře, která zde je. Chtěl bych naznačit, proč ty IT systémy jsou opravdu důležité.

Víte, to je velice zajímavá věc. Jako nejstarší člověk, kterému jsem přál k narozeninám, byla 110letá paní. A té 110leté paní, protože ona byla ještě schopna komunikovat, jsem se ptal, co se jí nejzajímavějšího stalo a v kolika to bylo letech. A ta paní mi říká, víte, nejzajímavější to bylo ve 106 letech. Tak jsme se všichni, co jsme tam byli, podivili, protože co se krásného může stát ve 106 letech? A ona říká: Víte, ve 106 letech jsem dostala přihlášku do základní školy. A v tom je právě ta právní věc, že je zapotřebí, abychom podpořili ten IT systém, který má tady MPSV, aby se tato záležitost neopakovala a aby nám potom ti 106letí nemuseli znovu chodit do školy. (Pobavení a potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní tedy paní ministryně Maláčová a poté pan předseda Chvojka.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Jenom v krátkosti. Já také velmi ráda vysvětlím, proč jsou ty IT systémy důležité. Ono sice kdybychom investovali do sociálních služeb a neinvestovali do IT systémů, tak bychom možná měli vyřešen problém se sociálními službami na tento rok, nicméně by se nám pak mohlo příští rok stát, protože to je součástí většího přechodu na nové systémy, že by se příští rok nevyplácely důchody, příspěvek na péči, nemocenská apod. Takže to je jedna otázka.

Druhá otázka. Existuje takové pravidlo, tomu se říká péče řádného hospodáře, a pokud bychom neinvestovali tento a příští rok, tak bychom pak investovali v příštích letech zhruba osminásobek každý rok. Takže z tohoto důvodu.

Co se týká těch 8 milionů a té úhradové vyhlášky, tak nebudu to ve stručnosti popisovat, nejsou to jednoduché proporcionální kupecké počty, ale odvíjí se to od skladby příjmů. To jsem se snažila ve svém předchozím příspěvku naznačit. Je to 270 tisíc klientů. Ne všichni jsou v pobytovém zařízení atd. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Vondrák a pan předseda Chvojka stahuje.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Omlouvám se, já do toho musím vstoupit. Já si nemyslím, že bychom nemohli vyplácet všechny ty důchody apod. díky tomu, že bychom nepočkali chvilku s přechodem na nový IT systém. To se na mě nezlobte, prostě tomu nevěřím.

A tady bych také chtěl říct, ať ujasním dotazy, které tady zazněly. My tady plédujeme za dofinancování celé sociální sítě, nejen příspěvkových organizací našeho kraje, protože jinak to nejde. Prostě my nemůžeme nechat tyto neziskovky bez podpory. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. V tuto chvíli jsou to všechny faktické poznámky, stejně tak pan předseda Stanjura má ještě zájem o vystoupení. Prosím, v rozpravě.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: S panem poslancem Vondrákem samozřejmě souhlasím, já jsem o tom mluvil i ve svém úvodním vystoupení, nicméně otázka na paní ministryni byla úplně jiná, než mi odpověděla. Když před třemi nebo čtyřmi lety, a když mi dáte pět minut, tak já to ve stenozáznamu najdu z té schůze, mně vaše předchůdkyně z vaší politické strany řekla, že to máte vyřešeno, že jsou nové IT systémy, že není pravda, že jsou nasazeny dva systémy vedle sebe a že se platí dva systémy, tak se ptám, jestli jste neříkali pravdu tehdy, nebo dnes. Pokud jste je všechny úspěšně vyměnili, zmodernizovali, uvedli do provozu v roce 2015 nebo 2016, tak nerozumím, s jakou péčí řádného hospodáře to samé řešíte v roce 2019 a 2020. A z té odpovědnosti za ten rezort se sociální demokracie prostě vymluvit nemůže! A když jsme tady opakovaně interpelovali a ptali jsme se na problematiku IT systémů v minulém volebním období, tak v té době ministři za sociální demokracii, nejenom paní ministryně, říkali, to jsou poplašné zprávy, to není pravda, všechno jsme vysoutěžili, všechno je v pohodě. Doporučuji podívat se do stenozáznamů například v okamžiku, kdy pan kolega Běhounek navrhoval speciální IT systém do zákona, což jsme teď po letech odložili, protože to není hotovo. A tehdy jsem se ptal paní ministryně Marksové, zda jsou nové informační systémy. A odpověď byla ano, všechno jsme vysoutěžili. Kdo chce, si může přečíst zprávu NKÚ o tom, že to nebyla pravda. Takže neodpovídejte mi jakoby úhybem. Možná řešíte každý rok to samé. Myslím, že kdybychom se podívali na plán prací na MPSV mezi rokem 2015 a 2016 a letošním a příštím, liší se pouze to datum, protože ty úkoly zůstávají stejné.

Já tu debatu nechci zlehčovat, opravdu mohla být velmi jednoduchá. A já nevím, tak kdo tedy slíbí ty dvě miliardy teď? Už tu máme jenom tři členy vlády, tak já bych předpokládal, že buď to slíbí paní ministryně práce a sociálních věcí, nebo paní ministryně financí, nebo pan ministr zdravotnictví. Já neříkám, že to máte dělat ze svých rezortních rozpočtů, ale o tom ta schůze byla, a my jsme na začátku úplně jasně řekli, že to má být jakási forma nátlaku, aby se to vyřešilo urychleně. A pořád tady sledujeme ten ping-pong, kdo za to může. Finance, MPSV. My to úplně soudit nechceme, nicméně primární zodpovědnost leží na MPSV. To myslím, že je úplně jasné. A určitě mě nebudete podezírat z nějaké politické náklonnosti k hnutí ANO. To si myslím, že kolegyně a kolegové z toho hnutí nebo paní ministryně mě z toho určitě nebudou podezírat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím s faktickou poznámkou poslance Bartoška, pak se mi hlásil pan zpravodaj Výborný. Prosím, máte dvě minuty.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. Jenom pro pořádek, neřešíme IT, neřešíme výstavbu nového IT systému. Prosím vás, řešíme dvě miliardy do sociálních služeb. Pojďme mluvit k věci, pojďme to uzavřít, pojďme přijmout usnesení. A ať přijmout, nebo nepřijmout, pojďme to rozhodnout, pojďme vyřešit to financování sociálních služeb. O to se dneska jedná. Díky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní tedy pan zpravodaj Výborný.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Na závěr za předkladatele, dámy a pánové, musím říct, že jsem zklamán, protože jsem si minulý týden bláhově myslel, že nám pomůžou ty evropské volby a že někdy v průběhu týdne přijde někdo a že tady se jenom licituje o to, kdo si slízne tu smetanu, a že minulý týden někdo z vlády, pravděpodobně pan premiér nebo paní ministryně, přijde a řekne: ano, dvě miliardy jsou, tady je máte. Ejhle, nestalo se.

Pak jsem se bláhově domníval, že dnešní schůze bude trvat řádově několik minut, že vystoupí paní ministryně financí, ona a její hnutí ANO s panem premiérem budou ti vítězové a řeknou: Ejhle, našli jsme dvě miliardy, opravdu to není moc - pobavil mě ten příměr, že to je jedna sedmina jedné setiny státního rozpočtu, jak tady dneska odpoledne zaznělo - a jdeme od toho. Ejhle, nestalo se. Mám takový pocit, že tady zvítězila touha spíše po sestrovražedném souboji a boji uvnitř vlády.

Ale dámy a pánové, těm babičkám, těm hendikepovaným, těm autistům, těm maminkám v azylových domech to je opravdu úplně putna. Těm je to úplně putna a nějaké politické půtky uvnitř vládní koalice je fakt nezajímají. Těm jde o to, jestli od září ty služby mít budou, nebo nebudou. A vy jste tady dneska opět čtyři a půl hodiny předvedli, že nevíte vlastně, co chcete, a že ten jednoduchý krok, říct, že tu minimální částku tu máme připravenou, kraje ji dostanou a mohou to zadministrovat a přeposlat poskytovatelům sociálních služeb, že ani ten minimální krok nejste schopni učinit.

Tak bych teď chtěl poprosit, až budou načítána jednotlivá usnesení, tak dobře, když to tady vláda ústy ani jedné paní ministryně nebyla schopna říci jasně, na mikrofon a veřejně, tak abychom té vládě uložili v termínu, který bude odpovídat tomu, co je ještě reálné, aby těm, které jsem tady zmiňoval, aby tu jistotu skutečně měli, tak abychom to té vládě uložili. Od toho je Poslanecká sněmovna a vláda je nám odpovědná. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. V tuto chvíli nemám žádné faktické poznámky ani žádné přihlášky do rozpravy, takže pokud se nikdo nehlásí z místa, rozpravu končím. Ptám se pana zpravodaje, jestli má v tuto chvíli zájem o závěrečné slovo po obecné rozpravě. S přednostním právem pan předseda Chvojka. Prosím.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, já bych chtěl jménem poslaneckého klubu ČSSD požádat o pauzu do 21.00 hodin. A děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Upozorňuji, že jsme odhlasovali, že po 21. hodině... že neprošlo hlasování po 21. hodině, takže by to znamenalo konec. Pan zpravodaj se hlásí s přednostním právem? (Šum a debaty v sále.) Pan předseda Bartošek.

 

Poslanec Marek Výborný: Tady bych poprosil, pane předsedající, hlasovat o tom, dokdy bude ta schůze přerušena v tom případě. Hned? (Hluk v sále se stupňuje.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: To bohužel už asi nemohu. V tom případě z toho důvodu, že si poslanecký klub ČSSD vzal přestávku, po jejímž skončení bychom již dnes nemohli jednat, je tato schůze přerušena. V tuto chvíli není žádná dohoda na tom, kdy by se v ní mělo pokračovat. Já se podívám, kdy by se našel vhodný termín. Dnes určitě ne, dnes určitě už pokračovat nebudeme. Sejdeme se opět zítra v 9 hodin. A myslím, že nic nebrání tomu, abychom v této schůzi pokračovali například zítra po písemných interpelacích. To myslím bude vhodný termín.

Děkuji vám, sejdeme se zítra v 9 hodin, kdy bude pokračovat řádná schůze. A tuto schůzi bychom navázali ve čtvrtek po písemných interpelacích řádné schůze. Děkuji.

 

(Schůze byla přerušena ve 20.36 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.