(14.50 hodin)
(pokračuje Brabec)
Za prvé, Legislativní rada vlády namítala, a tenkrát oprávněně, že existuje poměrně velké riziko, že by se vlastně do těch zákonů nepodařilo dopracovat připravenou evropskou legislativu, která v té chvíli vlastně se připravovala na úrovni tzv. evropského oběhového balíčku a která svou definitivní podobu doznala až v červnu 2018. Proto Legislativní rada vlády, ale i celá řada dalších subjektů, vládních, nevládních, asociací, svazů a dalších, poukazovala na potřebu zapracování nové právní evropské úpravy. Mezitím proběhly volby a my jsme se vrátili k tomu materiálu, k celé té legislativě v roce 2018, kdy mezitím tedy ten evropský balíček oběhového hospodářství zahrnul celkem šest odpadových směrnic, a jak jsem říkal, odpady, obaly a také zpětný odběr vybraných výrobků, a proto Ministerstvo životního prostředí během roku 2018 zapracovalo všechna povinná opatření z evropského balíčku a promítlo je do tří nových návrhů odpadových zákonů, které jsou momentálně v mezirezortu, a ten mezirezort je momentálně vypořádává. Jedná se tedy, jak jsem říkal, o zákon o odpadech, zákon o obalech a zcela nový zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností. Návrhy byly začátkem dubna letošního roku předloženy k mezirezortu, ke kterému tento a příští týden se uskuteční konferenční vypořádávání mezirezortního připomínkového řízení.
K vaší otázce připomínkových míst. Já si troufám říct, že ten zákon byl v tom mezidobí, vlastně už od roku 2016, diskutován s obrovskou skupinou vlastně připomínkových míst, historicky největší. A sami jsme si trošku na sebe upletli bič, protože jsme se bavili s tak širokou skupinou - a to musím říct zcela otevřeně, že vlastně už tam v té pracovní skupině, která měla patnáct, dvacet subjektů, docházelo logicky naprosto k antagonistickým sporům, protože prostě jak říká hezké české rčení, kapři si vlastní rybník nevypustí, tak samozřejmě jsme těžko mohli třeba čekat od zástupců skládkových společností, že budou nadšeně plédovat pro některé věci, které komplikují skládkování, nebo pro zvyšování třeba skládkovacího poplatku. A objevily se tam prostě klíčové skupiny, které pro mě dneska zahrnují - a teď bez priorit - Svaz měst a obcí určitě, Sdružení místních samospráv. Objevily se tam prostě samozřejmě Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora, Asociace krajů a pak celá řada dalších.
My máme, troufám si říct, snad to nezakřiknu, máme jakousi zásadní shodu s většinou těch subjektů, o kterých jsem hovořil, zásadní shodu z hlediska zákazu skládkování, z hlediska recyklačních nebo třídicích slev. Takových těch pilířů, na kterých ty zákony prostě stojí. Ale je logické, vzhledem k tomu, že původně přišlo asi tři tisíce připomínek k těm zákonům, že všechny rozpory nebudou moc být vypořádány. Je ale naší povinností, abychom do vlády potom dostali zákon, který nebude mít rozpor s povinnými připomínkovými místy, ale máte pravdu, že tam mohou být subjekty, které prostě nebudou uspokojeny tím finálním zněním, ovšem v řadě případů jsou to subjekty, které kdybychom vzali v úvahu jejich připomínky, tak se okamžitě dostaneme naopak do rozporu s povinnými připomínkovými místy. Takže to vyplývá prostě, řekněme, z velmi rozdílných priorit skupin recyklátorů, skládkařů, energetického využití odpadu, nevládních organizací, tam nelze dojít úplně k řešení, které bude pro všechny přijatelné. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku. Ano. Prosím.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Já jenom bych vám připomněla otevřený dopis, který vám byl adresován ve věci nabídky pomoci a podpory s přípravou nové odpadové legislativy, který napsalo devatenáct subjektů. A právě mezi těmi subjekty byly takové, např. Sdružení místních samospráv, to je sdružení více jak 1 600 menších obcí, nebo Sdružení komunálních služeb, Rada seniorů, Sdružení nájemníků České republiky, tedy těch, na které vlastně nový zákon může dopadnout.
Trošku je otázkou - zmiňoval jste Sdružení místních samospráv, ale já mám informace, že Sdružení místních samospráv nezapojujete. Právě proto, nechci tedy být úplně ošklivá, ale je tady takovýto subjekt nepohodlný, který by tedy mohl jaksi jít proti zájmům některých těch skupin, o kterých jste mluvil? Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím pana ministra o odpověď.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Určitě není. Já jsem o tom dokonce s panem předsedou Polčákem hovořil. On mi psal. Také teď jsem ještě ověřoval, zda Sdružení místních samospráv je přizváno k tomu. A on mi potvrdil, moji kolegové z odboru odpadů, že jsou přizváni, a určitě Sdružení místních samospráv je subjekt díky tomu, že zahrnuje především ty menší obce, které samozřejmě mají jiné problémy z hlediska odpadového hospodářství než ty velké obce, které jsou zase třeba ve SMOČR. Tak nás určitě zajímá jejich názor.
Jenom říkám, že ne vždy jsme tam schopni se prostě shodnout, protože jestli se nemýlím, tak tyhle subjekty zrovna, které jmenujete, včetně Sdružení místních samospráv, třeba měly představu, že skládkování skončí až v roce 2035, což pro nás určitě není přijatelná hranice; už to prodloužení, posunutí, je dneska samozřejmě předmětem velkých diskusí. Ale určitě to není o tom, že by dneska byl pro nás někdo nepohodlný, anebo že by někomu nahrával nebo naopak by mu nevyhovoval. My už proto, že ta legislativní norma samozřejmě bude tady v Parlamentu, v Poslanecké sněmovně, v Senátu, kde nepochybně do toho kolegyně, kolegové vnesou celou řadu dalších námětů, tak jsme otevřeni jakýmkoliv debatám, tak abychom v ideálním případě zjednodušili průběh projednávání v Poslanecké sněmovně. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadím je pan poslanec František Navrkal s interpelací na paní ministryni Kláru Dostálovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec František Navrkal: Děkuji. Vážená paní ministryně Dostálová, tímto vás interpeluji ve věci plánované výstavby kontejnerového bydlení v Chanově, které by se dle vyjádření představitelů Rady města Mostu mělo financovat z dotačních titulů Ministerstva pro místní rozvoj.
Modulové neboli kontejnerové bydlení, či tzv. čunkodomky, chce rada města instalovat do poloviny roku 2020 a město by to mělo stát cca 22 milionů korun. Kontejnerové bydlení by mělo sloužit pro 18 rodin. Jde tedy přibližně o 1 200 000 korun na rodinu. Už na začátku rozhodovacího procesu vzbuzuje tento návrh řadu pochyb.
Rozhodnutí o koupi kontejneru rada města prosazuje pomocí tzv. pracovní skupiny pro budoucnost Chanova, kterou zřídil primátor Jan Paparega. Diskuse o jiném řešení než o tom radou prosazovaném není na schůzkách pracovní skupiny připouštěna. Ze schůze pracovní skupiny navíc neexistují žádné oficiální zápisy a výstupy.
Zkušenost ze Vsetína ukázala, že kontejnerové stavby jsou naprosto nevhodné a nekvalitní bydlení. Bydlení v kontejnerech ničí lidskou důstojnost jejich obyvatel. Hrozí, že v kontejnerech vyroste nová generace, která si už ani nedokáže představit, jak může vypadat bydlení ve standardních bytech. Tyto stavby mají být vytápěny přímotopy a nejsou energeticky úsporné.
Proto bych se vás, paní ministryně, rád zeptal: Umožní podmínky dotačních titulů Ministerstva pro místní rozvoj získat od státu dotace na kontejnerové bydlení? Tedy umožní tyto podmínky prohlubování sociálního vyloučení a stigmatizaci sociálně slabých rodin? Jaký je váš názor na kontejnerové bydlení? Uvažujete o udělení dotace na toto bydlení? Děkuji za věnovaný čas.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož paní ministryně není přítomna, bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem do třiceti dnů. Přečtu omluvu. Pan poslanec Jan Richter se omlouvá dnes mezi 14.30 a 18.00 z pracovních důvodů.
Další v pořadí je pan poslanec Petr Třešňák s interpelací na pana ministra Adama Vojtěcha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Třešňák: Pěkné odpoledne. Vážený pane ministře, tuto interpelaci jsem měl vlastně zpracovanou již na 6. 6., avšak v pořadí se na ní nedostalo a od té doby, tuším, v této kauze i k drobnému posunu došlo.
Nicméně v posledních týdnech veřejností otřásla kauza pardubické nemocnice, kde došlo k fatálnímu selhání zdravotnického personálu, kde po banální operaci mandlí osmiletého chlapce v květnu 2017 došlo čtvrtý den po zákroku ke krvácení a kvůli nečinnosti zdravotnického personálu skončil ve vigilním kómatu. Zmíněnou kauzu velmi osobně prožívá řada rodičů, protože obdobnou operaci podstupují i tisíce dětí. Je však smutné, že taková individuální selhání pak vrhají špatné světlo na české zdravotnictví. ***