(15.50 hodin)
(pokračuje Stanjura)

Máme tady všichni plno řečí o tom, jak je třeba zjednodušit stát, snížit byrokracii. A my chceme jediné, aby stát plnil lhůty, které má v zákonech. A najednou je s tím problém. Tak čí zájmy hájíme? Těch, kteří po státu něco chtějí a platí daně? Očekávají servis a služby za ty svoje peníze? Nebo těch druhých? A já vůbec nekritizuji konkrétní úředníky. My taky říkáme, že těch předpisů, rozhodnutí, regulací, nařízení je příliš mnoho. A to je taky cesta, jak zjednodušit to řízení a možná ho zrychlit. Ale tady se nebavíme o zrychlení, tady se bavíme o dodržování zákona. A najednou to nejde! Najednou je s tím problém. Tak si představte, proč mám u kontrolního hlášení pět dnů? Proč nemám 50, když je to složité, abych ověřil. Pět pracovních dnů má malý podnikatel, který má třeba externí účetní! To většině Poslanecké sněmovny připadá normální. A co se stane, když ten živnostník nesplní pět dnů, ukrutně krátkou dobu? Sankce! Bez milosti! A na druhé straně když ten berňák to bude dělat rok nebo dva, tak je to v klidu. Tři roky má finanční úřad na to, aby zkontroloval např. daň z příjmu. Deset let, aby zkontroloval DPH. Tady je pět dnů. A my říkáme, nebo vy nám říkáte, neblázněte, vy z ODS, neblázněte! Co se stane? Tak vyžadujme po státu to samé, co chceme po občanovi! To je jediné. Jsme připraveni debatovat o těch lhůtách u jednotlivých typů řízení. Jsme na to připraveni. Ale ne že to hodíme pod stůl a zase budeme čekat, až přijde dílčí řešení ve stavebním řízení. A ty argumenty pak mohou být úplně stejné. Už to říkal Martin Kupka ve svém vystoupení.

Takže já vás žádám, abyste to pustili do dalšího čtení, abyste na tom s námi spolupracovali, protože to je jednoznačně ve prospěch občanů. A zejména těch aktivních, kteří častěji komunikují s úřady a potřebují rozhodnutí.

A možná právě pro to, co říkal Martin Kolovratník, možná právě proto, že ta fikce se souhlasem už je, najednou u vyjmenovaných dopravních staveb to jde. A není řečeno, že jsou všechna stanoviska kladná, to je přece úplně jiný příběh. Ale jsou včas. A ten, kdo tu stavbu připravuje, se na to může spolehnout. A ví, že když podá žádost, do 60 dnů má závazné stanovisko. A ne že bude čekat někdy rok, někdy rok a půl. Vždyť ty případy známe všichni z hospodářského výboru, co jsme tam někdy seděli u konkrétních staveb. A není to jednotlivý případ. Tak čeho se vlastně bojíme? Čí zájmy tedy budeme hájit? My se toho nebojíme, chceme úplně normální věc. Úplně normální věc, aby stát dodržoval lhůty, které jsme mu my zákonodárci v zákonech uložili. To si nevymysleli ti úředníci. To jsme byli my, poslanci a senátoři. A je jedno, ve kterém volebním období. A teď, když chceme říct, že když to nesplní, tak je souhlas, tak se toho bojíme. Nebo někteří z nás se toho bojí. A já chci znát ten důvod. Čeho se vlastně bojíme? Čeho se bojíme? Jaký je automat na vydávání kladných stanovisek? Tak buď ta doba je skutečně krátká, v konkrétní agendě, tak se bavme, že tam nemá být 30 dnů, ale 90, protože 30 je hrozně krátké. Ale ať má každý jistotu, aby věděl, dokdy to stanovisko dostane! Dneska tu jistotu nemá. A co je ještě horší, tomu, kdo to nedodržuje, se nic nestane. Na rozdíl od občana, podnikatele, živnostníka. Tři dny, šest dnů, když zaplatí pozdě daň z příjmu nebo podá pozdě daňové přiznání, už je průšvih. A my se bojíme ta samá práva dát občanům.

Tak mi zkuste říct, vy, kteří jste proti, proč? Proč jste proti? Proč nechcete zvýšit práva občanů? Proč nejste pro to, aby stát plnil lhůty, které má. To je přece jednoduchá otázka. A odpověď jsem zatím neslyšel. (Potlesk z lavic ODS.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka a je to pan poslanec Leo Luzar a následně v obecné rozpravě se připraví pan poslanec Kupka za navrhovatele. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Zazněly tady otázky. Proč? Proč, proč? Ale přece ten úředník není samostatný sám o sobě. Má svoje nadřízené. A když ten úředník není schopen ve 30 dnech něco splnit, co mu zákon ukládá, tak jeho nadřízený se má ptát: Proč jsi to neudělal? Máš objektivní důvody? Subjektivní důvody? Nebo jsi jenom líný? A jestliže toto ten jeho nadřízený úředník nedělá, jestli my se neptáme nebo ti, kteří žádají, se neptají na to, proč, tak potom samozřejmě máme řešit něco zákonem? A ta rizika, která tady jsou - ano, může dojít k urychlení, ale rizika tu taky existují. A toto nemůžeme takhle jenom spláchnout. Ale já se neustále ptám, a když tady zaznělo proč, tak já se ptám: Jak probíhá na těch radnicích, na těch centrech, kde tady ti stavební úředníci sedí, jak probíhá kontrola jejich práce? Je nějaký jejich vedoucí, který kontroluje, jestli ten úředník dodržuje ty zákonné lhůty, a postihuje ho? Anebo to nechává tak? A potom se ptejme, kde je zodpovědnost. Ptejme se, kde je zodpovědnost tajemníků úřadů za to, jak pracují úředníci na úřadech! To tady nezaznívá. Ale poukazuje se pouze na to, že všichni úředníci jsou špatní, a proto musíme zavést fikci. A to se mi nelíbí.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní ještě jednu faktickou - omlouvám se, pane navrhovateli - a je to pan poslanec Jakub Michálek. Pane poslanče, vaše dvě minuty, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já souhlasím s myšlenkou, že je potřeba, aby se dodržovaly lhůty ve stavebním řízení. Myslím si, že s tím souhlasíme všichni. Zazněl tady konkrétní dotaz, tak já odpovím za nás. My jsme převzali hlavní město Praha v podobě, že tam nikdo žádné lhůty na stavebních úřadech nekontroloval ze strany magistrátu vůči městským částem. Proto se musí nastavit efektivní kontrolní systém. My jsme zadali, aby společnost, operátor ICT, nastavila systém, který bude evidovat lhůty na všechny úřady městských částí, tak abychom věděli, jak dlouho tam trvají ta stavební řízení, a v případě, že se zjistí nějaké prodlevy, tak potom bude postupovat podle správního řádu nadřízený správní orgán, kterým je Magistrát hlavního města Prahy, a učiní opatření proti nečinnosti.

Pokud jde o fikci souhlasu, tak si myslím, že to je méně vhodné řešení než to řešit těmi existujícími nástroji, a to z toho důvodu, že jsou tam korupční rizika, že to někdo může tzv. nechat ležet na stole, dokud se tam nevyrobí fikce souhlasu, a to si myslím, že taky nechceme. Takže my se snažíme to vyřešit v rámci existujících nástrojů, a teprve pokud se to nepodaří s těmi existujícími nástroji, tak potom měnit zákon.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní pan poslanec Martin Kupka za navrhovatele, zatím poslední přihláška. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kupka: Já ještě zkusím odpovědět panu Ferjenčíkovi na ten konkrétní příklad. No samozřejmě, že nám jde o to, aby stát rozhodoval správně. Na to mají lidé právo. Ale k tomu také patří, aby rozhodoval správně a včas, protože od toho jsou lhůty. Totéž chce přeci stát po tom občanovi ve všech lhůtách, které mu dává. A v tomto případě fikce souhlasu, navíc, je to jenom vstupní podklad, podmínka pro další proces stavebního řízení nebo jakéhokoli dalšího jiného řízení. Myslím si, že by v tomhle případě byla prostě chyba, kdyby tam ten dům vznikl, byť bude mít vydané stanovisko fikcí. Je to teprve podmínka, podklad pro to další rozhodování. V okamžiku, kdy se naplní ono závazné stanovisko fikcí, tak přece není řečeno, že tam ten dům má vyrůst. To nikdo netvrdí, a tím méně předkladatelé toho zákona.

Ještě zareaguji na slova pana kolegy Luzara. Tady nikdo nezmínil úředníky a nikdo jim nevyčítal, že snad a priori jednají špatně. To jste byl první vy, prostřednictvím pana předsedajícího, kdo to zmínil. Nám jde přece o nastavení systému a o to, aby tady opravdu všechny ty procesy fungovaly tak, jak fungují v jiných státech kolem nás. My nejsme ostrůvek. Máme, tedy teď to skoro vypadá, že v této oblasti spíš jsme, když se podíváme na výsledky délky správních řízení. Všude jinde se to daří opravdu mnohem rychleji. Třeba proto, že existují reálné nástroje, jak celý ten úřednický aparát přimět k tomu, aby důsledně sledoval svoje vlastní povinnosti. A tady mám na mysli opravdu spíš ten proces než ve výsledku toho konkrétního úředníka, který je opravdu často zavalen neuvěřitelným množstvím podání, která ale na něj navalily české zákony, kterých je zbytečně mnoho, a nejrůznější podmínky, které jsme vymysleli tady v Poslanecké sněmovně, a často opravdu zbytečně.

To, co máme udělat v tuhle chvíli, je říct, a tady to zaznívalo opakovaně: přeci pro občana musí platit stejný metr jako pro stát. Nemůže si stát hrát na to, že je nad lidmi tak vysoko, že pro něj prostě budou platit jiné normy, a že i když ty normy, které si sám uložil, nesplní, tak se vlastně nic neděje. Respektovat zákony má být přece normální a musí to platit i pro stát. A zákonná lhůta, ta přece v tom zákoně je! Je ve všech těch složkových zákonech. Tak přece nejde nad tím mávnout rukou a dělat, že se vlastně nic neděje, když, jak tady zaznívalo z toho předchozího příspěvku, některé úřady neplní. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP