(15.10 hodin)
(pokračuje Kupka)
To, po čem voláme, je zároveň větší rychlost stavebních a dalších správních řízení, ale zároveň větší elementární jistota, kterou český stát lidem poskytuje v tom směru, že budou vědět, že když oni postupují podle zákona, udělají krok A, tak se mohou stejné odezvy dočkat od státu.
Těch příkladů je opravdu mnoho. Víme, že stát je schopen opravdu zakleknout na občana v okamžiku, kdy o jeden den nesplní zákonnou lhůtu, ale na druhou stranu když má stát oplatit stejnou mincí a dodržet například 30denní lhůtu, tak se vlastně nic neděje. A nejen že se nic neděje 31. den, ono se neděje nic ani 41. ani 51. ani 61. den, kdy ten úřad už měl dávno činit a měl vydat příslušné závazné stanovisko orgánu územního plánování například. Mimochodem správní řád i další složkové zákony říkají jasně, že závazné stanovisko vydá úřad bezodkladně, nejdéle však do 30 dnů, ve složitých případech do 60 dnů. Bezodkladně. Bezodkladně tedy rozhodně neznamená do pěti nebo do šesti měsíců.
Přišli jsme tedy s návrhem, který navíc v české legislativě už není úplnou novinkou, podařilo se nám prosadit podobné ustanovení do vyjmenovaného okruhu staveb v rámci projednávání zákona o urychlení liniových staveb, zákona č. 416, v loňském roce, a tam tedy ta fikce závazného souhlasného stanoviska už figuruje.
Zároveň bych rád upoutal vaši pozornost i na to, že s fikcí závazného souhlasného stanoviska pracuje jak v tuto chvíli v Legislativní radě zastavený návrh další novely zákona č. 416, tak ale kompletní rekodifikace stavebního práva. I tady si vláda uvědomuje, že je nezbytně potřeba něco udělat a zajistit, aby stát fungoval tak, že bude schopen své lhůty zvládat a že tím pádem nebude komplikovat život stavebníkům-občanům, nebude fakticky zdržovat další ekonomický růst České republiky, protože za všemi těmi prodlužovanými staveními a jinými řízeními se přece skrývají také významné finanční a hospodářské ztráty. Přicházíme tedy s návrhem, který reálně bude zkracovat dobu řízení, bude zjednodušovat život lidem, bude reálně také přinášet větší jistotu. Větší jistotu, že když se chováte podle zákona jako občan, že zároveň stát se bude stejně chovat k vám a bude své zákonné lhůty rovněž dodržovat.
My se nebráníme tomu, aby v rámci projednávání ve výborech se například doplnilo to, že v těch složitých případech se opravdu lhůta prodlouží na 60 dnů, stejně tak jako se nebráníme tomu, aby se z té fikce souhlasu vyčlenila rozhodnutí EIA, tak aby byla zcela v souladu naše praxe s tím, co pokládá za důležité Evropská unie. V tomto směru tedy určitě cesta existuje.
Dovolujeme si vás požádat, abyste podpořili náš návrh změny správního řádu, o jehož výhodách jsem hovořil. Troufnu si ale tvrdit, že to nejsou vlastně jenom jakoby výhody navíc, to, co navrhujeme, je, aby se stát konečně začal chovat tak, jak to on chce po lidech a jak to žádá, aby plnil zákonné lhůty, aby sám plnil zákony. A nabízíme na to konkrétní řešení v podobě fikce souhlasného závazného stanoviska.
Doplním ještě jeden důležitý bod pro ty, které napadá, jestli náhodou tím naopak nemůžeme způsobit nějaký problém, jestli tím třeba nevzniknou stavy, kdy se bude čekat na to, až uplyne ona lhůta. Tak nepochybně jsme ten návrh nepřipravili proto, aby se fikce souhlasu naplňovala, ale proto, aby si úřady zajistily svou práci tak, že budou schopny vydávat v termínech závazná stanoviska, a nekomplikovaly tak tím život lidí a život koneckonců i ostatních složek veřejné správy.
A co je v té věci zároveň podstatné? Není součástí té změny to, že by se například územní rozhodnutí vydávalo fikcí. To ten návrh opravdu neobsahuje. Obsahuje výhradně fikci souhlasného závazného stanoviska, což je teprve podmínka a základní podklad pro vydání toho meritorního rozhodnutí. Proto jsem přesvědčeni, že to žádné zásadní riziko pro Českou republiku neznamená, naopak je to krok, jak se ukazuje už v případě té konkrétní legislativní normy v případě výstavby liniových staveb, už slouží v českém právním řádu a reálně přispívá k tomu, aby to, co Česká republika už dlouho chtěla realizovat, a realizovat zcela v souladu se zákonem, tak aby se opravdu realizovat mohlo a zbytečně se nezdržovalo.
Prosím v tomto směru o to, aby při projednávání tohoto konkrétního návrhu vládl ve Sněmovně co nejvíce zdravý rozum, pohled na to, s čím se ten návrh snaží vypořádat. Protože zaznívá-li, a to si troufnu tvrdit, že snad ve všech volebních programech, že chceme odstranit zbytečnou byrokracii, že chceme funkční stát, že chceme, aby se rychleji stavělo, aby Česká republika příště nefigurovala na 156. místě ze 192 sledovaných zemí v rychlosti stavebního řízení, že nechce, aby v České republice trvalo stavební řízení v průměru 246 dnů, když v jiných státech může trvat třeba 60, nebo dokonce i kratší lhůtu. Toto je konkrétní návrh, konkrétní cesta, jak se přiblížit významně lepším ukazatelům v mezinárodním srovnání, a především jak v těch důležitých konkrétních oblastech, v dopravě, ve výstavbě veřejných staveb, ale i v soukromém podnikání, v záměrech soukromých vlastníků, v záměrech rodin stavět, tak aby se tam opravdu situace výrazně zlepšila a všechna stavební řízení a další správní řízení se urychlila.
Mnohokrát děkuji za vaši pozornost a ještě jednou prosím o podporu tohoto záměru.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. Já přečtu mezitím ještě omluvy, než budeme pokračovat. Mezi 14.30 a 15.00 z pracovních důvodů paní poslankyně Taťána Malá se omlouvá, dále pan poslanec Karel Schwarzenberg se omlouvá mezi 14.30 a 19. hodinou ze zdravotních důvodů.
Nyní tedy prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, předkládaná novela správního řádu má reagovat na průtahy dotčených orgánů a nedodržování lhůt při vydávání závazných stanovisek. Dle navrhovatelů jsou v dnešní právní praxi stanovovány nesplnitelné či vzájemně neslučitelné podmínky a správní orgány se dopouštějí průtahů. Navrhovaná úprava by měla zavést fikci závazného stanoviska. Pokud správní orgán nevydá závazné stanovisko do 30 dnů, pak by platilo, že rozhodnutí není podmíněno tímto závazným stanoviskem a žádost je v souladu se zákonem, na jehož základě se závazné stanovisko vydává. K případnému později vydanému závaznému stanovisku by se nepřihlíželo.
Další úpravy se týkají dozorčích a opravných prostředků a zakotvují fikci potvrzení závazného stanoviska dotčeného orgánu jeho nadřízeným orgánem, pokud marně uplyne lhůta pro jeho potvrzení či změnu.
Správní řád je obecným procesním předpisem upravujícím postup správních orgánů. Navrhovaná úprava však zasahuje do různých oblastí správního práva hmotného, které pro jednotlivé úseky veřejné správy upravují pravomoc dotčených orgánů k vydávání závazných stanovisek pro účely řady různých správních řízení. Případné nedostatky hmotného práva nebo jeho aplikace nelze řešit prostřednictvím změny procesního práva a obecného procesního předpisu. Správní právo zná institut fikce pozitivního nebo negativního rozhodnutí, nikoliv ale jako obecný procesní institut v obecné procesní úpravě, ale jen jako dílčí úpravu obsaženou vždy v příslušném zákoně upravujícím danou věcnou příslušnost konkrétního správního orgánu. Stejným způsobem, to znamená jen cestou přímé novelizace jednotlivých zákonů upravujících pravomoc dotčených orgánů k vydávání závazných stanovisek, je proto potřeba přistoupit k případné úpravě fikce závazného stanoviska nebo fikce nepodmíněnosti rozhodnutí závazným stanoviskem.
Závazná stanoviska dotčených orgánů se objevují v řadě navzájem zcela neporovnatelných oblastí veřejné správy, ve kterých dotčené orgány vykonávají svou působnost k ochraně jednotlivých veřejných zájmů, jako například rozhodování o koncesovaných živnostech, rozhodování o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, rozhodování o udělení souhlasu k činnosti soukromé vysoké školy, rozhodování o oprávnění poskytnout službu péče o dítě v dětské skupině, rozhodování o oprávnění a jiné.***