(11.20 hodin)
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Je to sice implementační zákon, ale dovolte, abych vám odůvodnil minimálně jeden pozměňující návrh, ale ještě předtím pár obecných poznámek k tomuto tisku.
Je neuvěřitelné, jak vláda v tomto případě, pod taktovkou EU, zhoršuje postavení firem a jejich managementu. Novela, o které budeme za chvíli hlasovat ve třetím čtení, umožňuje, aby si kdokoli, nejen akcionáři, na internetu přečetl, jaká je mzda, jaké jsou bonusy managementu soukromých akciových společností, např. použiji firmu ze svého regionu, např. Kofoly. Naše domácí legislativa přitom umožňuje a chrání konkrétní informace o platech lidí na ministerstvech. Podle zákona o svobodném přístupu k informacím, pokud se zeptáte, kolik bere konkrétní ředitel odboru nebo náměstek, dostanete odpověď, že odborný náměstek č. 1 bere 120 tisíc, nedozvíte se to jméno. Kdežto tady se máme dozvědět, kolik berou jmenovitě členové managementu akciových společností kotovaných na burze. Je to absurdní.
Musím říci, že ty platy managementu akciových společností kotovaných na burze jsou prostě placeny ze soukromých peněz a ne z veřejných.
Tuto absurditu přináší návrh tohoto zákona, který, to jsem už říkal, implementuje směrnici č. 820/2017. Je to směrnice z roku 2017, která reaguje na finanční krizi z let 2008-2009. Už ta mimořádně dlouhá doba mezi krizí a tou reakcí, tou směrnicí, ukazuje, že to v zásadě nemá žádný smysl. Ano, je pravda, že v některých akciových společnostech v Evropě byly problémy. Chci se zeptat paní ministryně, jestli zná nějaký případ české akciové společnosti, kde by takové problémy nastaly. My jsme takový případ prostě nenašli a žádný takový případ neznáme.
Ta směrnice má údajně podporovat výkon práv akcionářů. I ten zákon se tak jmenuje. A je právem akcionáře, je podporou práva akcionáře to, že informace o odměnách managementu soukromých firem, placených ze soukromých zdrojů, jsou veřejně přístupné na internetu komukoliv? Je to podpora práv akcionářů? Je to podpora závisti. Já myslím, že za b) je správně.
Možná řeknete, že je to zbytečné, že se o tom bavíme, že těch kotovaných akciových společností v České republice je pouze 17. To je pravda. Ale to je první krok. Příště může přijít nějaká jiná vláda, nebo tato vláda s návrhem, když to mají kotované akciové společnosti, tak pojďme chránit akcionáře i těch ostatních akciových společností, a těch je v České republice 26 tisíc. Po tom nikomu nic není, kromě akcionářů, po tom, kolik bere konkrétní člen managementu. Navíc, kdo umí číst výroční zprávy, kdo umí číst výkazy, tak se dozví v každoroční výroční zprávě, kolik celkově byly odměny managementu. Ne jmenovitě, ale celkově. Je to speciální řádek. Každého, koho to zajímá, včetně akcionářů, ten to řekne, pokud to akcionáře zajímá jmenovitě, určitě na valné hromadě, která není otevřena veřejnosti, může vystoupit, zeptat se a předpokládám, že členové statutárního orgánu té akciové společnosti by tomu akcionáři vyhověli, odpověděli.
Nevím jak vy, ale já určitě nemám zájem a nemám potřebu zjišťovat na internetu, kolik berou členové managementu soukromých firem. Mě to opravdu nezajímá a myslím si, že bychom neměli nikomu takovou možnost dát. Nicméně tím, že je to směrnice, respektuji, že to implementovat musíme.
Já jsem předložil nejdřív v rozpočtovém výboru a pak v druhém čtení tři pozměňovací návrhy. Z toho jeden získal podporu v rozpočtovém výboru, budeme o něm hlasovat pod písmenem A, ale já se chci vrátit k tomu písmenu D, který podporu rozpočtového výboru nezískal. Ten návrh je vlastně jednoduchý. Podle návrhu zákona má představenstvo povinnost předložit návrh systému odměňování valné hromadě. Ten spor, který vedu s Ministerstvem financí, nebo názorový střet, to není ani spor, je o to, jaká má být sankce. Rozumím tomu, že když je v zákoně uložena povinnost, že má být sankce, to je podle mě naprosto logické. Problém je, zda má být charakteru soukromoprávního, nebo veřejnoprávního. V tomto případě Ministerstvo financí navrhuje, aby trestem za to, pokud není splněna povinnost předložit návrh politiky odměňování valné hromadě, bylo to, že bude pozastaveno vyplácení odměn členům managementu, vlastně členům představenstva.
Já si myslím, že mnohem lepší je přijmout sankci veřejnoprávní, a mám pro to čtyři základní důvody. Za prvé, ta soukromoprávní sankce je nesystémová. Všechny ostatní sankce v tomto návrhu zákona jsou veřejnoprávní a jsou definovány jako standardní pokuty za přestupky. Mimo jiné je to porušení povinnosti uveřejnit tu politiku, uveřejnit zprávu o odměňování nebo významnou transakci se spřízněnou stranou na internetových stránkách nebo nevypracování nebo nezveřejnění politiky zapojení. To znamená - nechápu tu logiku Ministerstva financí - pokud to představenstvo nepředloží valné hromadě, tak ten trest je soukromoprávní, když to předloží a pak to ta společnost už nezveřejní, tak pak je tam charakter veřejnoprávní a jsou tam standardní sankce jako u přestupku. To byl první důvod.
Druhý. Ta soukromoprávní sankce vybočuje z dosavadní úpravy správního trestání používaného v případě zpracování a zveřejnění výroční zprávy obchodních společností, které, jak už jsem říkal, mimo jiné obsahují informace o odměňování statutárních orgánů. Pokud taková výroční zpráva není zpracována, je to kvalifikováno jako přestupek s hranicí pokuty do 6 procent hodnoty aktiv, anebo za nesplnění povinnosti zveřejnit výroční zprávu je finanční sankce až do výše 300 milionů korun nebo do výše 5 procent celkového obratu společnosti. V tomto případě u výroční zprávy je opět veřejnoprávní charakter sankce.
Co vidím jako problém, že ten návrh soukromoprávní sankce dostatečně nebrání případnému obcházení tomu návrhu zákona. Protože představme si situaci, že ten návrh zákona bude schválen v tom daném znění - a jaké máme kontrolní mechanismy, abychom zjistili, zda ta společnost tuto sankci, to znamená nevyplácení odměn statutárním orgánům, dodržela, nebo ne? Žádnou. Na druhé straně v případě, že by ta sankce měla veřejnoprávní charakter, tak tady kontrolní funkci zastává Česká národní banka, dá se zkontrolovat, zda ta sankce je zaplacena, zda je plněna, případně se dají použít opravné kroky vůči této společnosti.
A co je důležité, a velmi často tady vedeme debatu a velmi často slyšíme od členů vlády: My za to nemůžeme, přišlo nám to z Bruselu. Tak v roce 2016, kdy ta vláda byla politicky složena velmi podobně jako dnes, jen místo komunistů tam byli kolegové z KDU-ČSL, tak vláda přijala vládní metodiku pro přípravu transpozičních předpisů, a podle mě je tam správný princip, to znamená, že v případě implementace má předkladatel zvolit z možných variant právní regulace variantu, která je nejméně zatěžující. To v tomto případě Ministerstvo financí nesplnilo, takže vlastně postupovalo proti vlastní metodice, metodice vlastní vlády. A zavádí tam sankci novou, nevyzkoušenou, nesystémovou.
Proto vás žádám, abyste zvážili ty argumenty a abyste podpořili ten pozměňovací návrh pod písmenem D, protože jak opakuji, sankce tam zůstává zachovaná, ale bude standardní jako všechny ostatní sankce v tomto návrhu zákona nebo v obdobných zákonech.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Nyní máme tady pana poslance Martínka, ale s přednostním právem paní ministryně spravedlnosti. Paní ministryně financí až na závěr, v závěrečném slově. Pan zpravodaj se hlásil po kolegovi Martínkovi. Slovo má ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.***