(15.00 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Já myslím, že je správně, jak tady pan guvernér zdůraznil, že Česká národní banka nemá přijímat žádné pokyny, a to ani od Poslanecké sněmovny. Jediný nástroj, který máme my jako poslanci a naši kolegové senátoři, když dneska máme i vratky ze Senátu, je legislativa. A podrobně zvážit, jestli potřebujeme další regulace uzákonit. My si to nemyslíme. My v této době ta rizika nevidíme, nemáme signály o tom, že ta doporučení, která Česká národní banka vydala, komerční banky - myslím s malým k - nerespektují, že se chovají nějak rizikově.
Taky by nás zajímala čísla, když si vezmeme rizikové úvěry, které mají jednotlivé banky, kolik procent z toho činí ty hypoteční. A současně hypoteční úvěry většinou bývají ty, které jsou nejlépe zajištěny. Tam zas já to riziko tak velké nevidím. Zase bychom potřebovali procenta zřejmě, abychom věděli, jak velký problém. Já nevylučuji, že v individuálním případě nějaký problém může vzniknout, ale nemyslíme si, že je to nějaký velký nebo plošný problém s tím, že by případně banky utrpěly ztráty tím, že by poskytovaly špatné hypoteční úvěry a nedostaly se ke svým zdrojům tím, že by např. zpeněžily zástavy, které velmi často provázejí hypoteční úvěry. Takže my se na tu debatu těšíme. Já myslím, že dneska ji dál vést ani nemusíme. Jenom jsem chtěl avizovat, že jsme k tomu velmi skeptičtí.
A ještě k tomu, že určitě bude argument, že v cizině se ty parametry velmi často používají, ty, o kterých mluvil pan guvernér, nebo ty ukazatele. To je pravda. Ale málokde se používají všechny tři najednou, aspoň podle našich zkušeností. Takže já bych poprosil, až tady bude první čtení toho návrhu zákona a budeme mluvit o zahraničních zkušenostech, abychom našli země, kde se všechny tři parametry používají současně. Nejenom hodnota nemovitostí nebo jenom jeden z těch parametrů dluhové služby, ať už celková hodnota vůči ročnímu čistému příjmu, nebo čistý měsíční příjem. Protože si myslíme, že když tam problém není, a my ten problém nevidíme, není žádný důvod to tam dávat. Budeme zítra jednat mj. o problémech na trzích v Americe před osmi nebo devíti lety a budeme implementovat evropské nařízení, nebo evropskou směrnici, která reaguje se zpožděním deseti let na problémy v jiných zemích. A my tady budeme přijímat, že privátní firmy mají zveřejňovat podrobné programy odměňování svých vrcholových manažerů. Zase taková vábnička. Dnes se stane průšvih, ne v Evropě, už vůbec ne v České republice, v Americe, a už po deseti letech přicházíme s tím, abychom přijali podle mě nesmyslné opatření, které má platit v České republice a které firmám, které jsou kotované na burze, bude ukládat, pokud to projde, povinnost podrobně zveřejňovat programy odměňování vrcholových manažerů. Přičemž současně platí, že když kdokoli z vás požádá o informaci, kolik bere který úředník např. na Ministerstvu financí, tak odpověď bude, že odborný náměstek č. 1 bere tolik, odborný náměstek č. 2 bere tolik, ředitel odboru č. 36 - teď myslím pořadové, ne číslo odboru - bere tolik. Ale v privátní firmě budeme vědět, že vrcholový manažer privátní firmy kotované na burze, který se jmenuje Josef Novák, použil jsem nejběžnější české jméno, doufám, že žádný takový není, nemyslím to nijak přesně, má takový a takový plat, takové a takové odměny, takovouhle životní pojistku, takovéhle penzijní připojištění. A tomu se říká ochrana akcionářů.
A tak bych mohl pokračovat. Ale nechme si tu debatu na legislativní jednání, protože to je skutečně jediný nástroj, kterým můžeme když ne regulovat, tak vymezovat pole působnosti České národní banky.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Dovolte mi přečíst omluvy. Omlouvá se paní ministryně Jana Maláčová od 14.30 z pracovních důvodů, omlouvá se paní poslankyně Lucie Šafránková od 14 hodin do 15.20 z pracovních důvodů. Nyní by měl ještě možnost závěrečného slova pan zpravodaj. Ptám se, zda má zájem. (Nemá.) Takže přistoupíme k rozpravě podrobné. Otevírám podrobnou rozpravu. Ptám se, kdo má zájem o vystoupení v podrobné rozpravě. Možná bych poprosil pana zpravodaje, aby přečetl usnesení i v podrobné rozpravě, když jsme měli diskusi předtím.
Poslanec Karel Rais: Usnesení rozpočtového výboru z 23. schůze ze dne 7. května 2019 k Roční zprávě o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2018.
Po úvodním slově člena Bankovní rady České národní banky Dědka, zpravodajské zprávě Raise, přednesené v zastoupení poslancem Venhodou, a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR za prvé bere na vědomí Roční zprávu o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2018; za druhé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna podle § 47 odst. 4 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, bere na vědomí Roční zprávu o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2018"; za třetí zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já děkuji. Ptám se, zda ještě někdo má zájem o vystoupení v podrobné rozpravě. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Závěrečná slova? Pan guvernér. Prosím, máte slovo.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, vážená Sněmovno, já se omlouvám, že vás trochu zdržuji. Chápu. Ale těžko bych odešel bez určité reakce na pana poslance Stanjuru.
Tak za prvé, ČNB si nic na vládě nevymohla. Podle zákona je ČNB a Ministerstvo financí spolupředkladatelem zákonů podle kompetenčního zákona v této oblasti, čili my jsme se dohodli řádnou legislativní cestou s Ministerstvem financí a tak, jak zákon praví, jsme to předložili a takto to také doputuje do Sněmovny.
Proč se mají doporučení změnit na zákon? No protože my nevíme, co bude. Dneska samozřejmě ta situace nevypadá nijak dramaticky. Ale my chceme, abychom měli dostatečně silné nástroje na to, aby až bude jednou podstatně složitější, a ona vždycky může být složitější, protože žijeme v tržní cyklické ekonomice, tak prostě ta doporučení nemusí stačit. My se i dnes setkáváme s dílčími případy, kdy doporučení nejsou plněna. Není pravda, že jsou masově plněna. Ale hlavně my dnes na ty klíčové české banky, které tady mají domicil, tzn. jsou to české akciové společnosti, máme vedlejší dostatečně silný nástroj tím, že jsme současně jejich dohledem. V momentě - a to se časem stane, o tom není pochyb - kdy tady budou působit hráči v podobě poboček, tak jako už některé menší banky tady působí, nebo přeshraniční subjekty nebo subjekty, které budou prodávat hypotéky po internetu, tak tato naše doporučení jsou na ně neúčinná. Prostě jsou neúčinná, protože my je nedohlížíme v oblasti obezřetnosti, tzn. v těch oblastech, kde je můžeme nutit zvyšovat kapitálové přiměřenosti, můžeme po nich chtít různé dodatečné vybavení na to, aby byli připraveni na případně větší riziko. Čili to, co tady navrhujeme, aby se změnilo v zákon, je prostě instrumentárium, které je dobré mít připravené v době, až přijde krize. Až jednou ta krize přijde, tak bude pozdě na přijímání zákonů. A to myslím, že je zřejmé.
ČNB si nic neuzurpovala a bylo to před mým pontifikátem. Tady je bohužel zvyk v této republice, že cokoli zavání penězi, tak se prostě hodí ČNB, protože to má úžasný efekt. Za prvé to funguje a za druhé to vládu nic nestojí. Ale my jsme dneska už extrémně překompenzovaná - ve smyslu kompetencí - centrální banka. Prakticky žádná centrální banka na světě nemá tolik úkolů, jako máme my. V řadě zemí to dělají vládní agentury. A my jsme se o to nehlásili. Jistě si někteří vzpomenete, my jsme nechtěli dohlížet spotřebitelské úvěry, nechtěli jsme některé jiné záležitosti. A my navíc máme systém, který opět v eurozóně například - to pro ty, kteří volají - nelze mít nadále, zeptejte se kolegů ze Slovenska. U nás subjekty neplatí za dohled. Zeptejte se slovenských bank, kolik platí ECB za dohled. U nás se za dohled neplatí. Všechno kryje ČNB ze svých příjmů a ze svého rozpočtu. Takže prosím pěkně, není to tak, že by si ČNB hrabala pod sebe nové a nové kompetence a těšila se na to, jak bude muset přijímat další zaměstnance, nacpat je do stávající budovy nebo nějaké další budovy a tak dále. ***