(15.10 hodin)
(pokračuje Babiš)
Takže my se skutečně snažíme ty státní firmy dávat do pořádku a postupně se to daří. Takže pokud tedy jde o nějaké medializované úvahy, a já o tom jako nevím, o personálních záležitostech Českých drah, tak lze jenom konstatovat, že v pondělí 10. 6. se koná dozorčí rada Českých drah a řešení personální situace je plně v gesci dozorčí rady Českých drah. Takže jedním z předpokladů úspěchu Českých drah na trhu nejen v České republice, ale i v rámci regionu střední Evropy je efektivní fungování řídicí struktury Českých drah včetně kooperace mezi řídicím výborem, dozorčí radou a představenstvem společnosti.
Hlavní očekávání kladené na pana předsedu představenstva, které spočívalo v úkolu stabilizovat vedení Českých drah, nebylo bohužel dostatečným způsobem naplněno. Například nově vybraný člen představenstva odešel po velmi krátké době. Věřím, že se panu ministrovi spolu s Dozorčí radou Českých drah podaří nastavit v krátké době lepší prostředí, jasně určit směr kápéíčka, tedy klíčového ukazovatele výkonnosti, a to nejen předsedovi představenstva, ale i jeho jednotlivým členům.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Děkuji. A já se táži paní poslankyně Květy Matušovské, zdali má zájem o doplňující otázku. Máte zájem. Prosím, takže vaše minuta.
Poslankyně Květa Matušovská: Vážený pane premiére, vaše odpověď mě moc neuspokojila, abych pravdu řekla. Ptám se tedy znova. Kdo dal pokyn ministru dopravy, který sám o dopravě ví málo, aby takto konal? Nevěřím, že to udělal bez vašeho vědomí. Podle tisku se se současným generálním ředitelem vůbec nesešel. A prosím vás, výmluvy na dozorčí radu si prosím odpusťte.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Slovo má pan premiér. Takže vaše dvě minuty. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak to je velká škoda, že mně nevěříte, paní poslankyně. Ale pokud vím, tak ten stávající generální ředitel nebyl vybrán ve výběrovém řízení, ale byl tam nějakým způsobem dosazen. A pokud tam budou nějaké personální změny, tak určitě pan ministr dělá otevřené výběrové řízení.
Ale vy jste dneska tady měli bod ohledně privatizace - divoká léta privatizace. Tak já bych doporučil ještě speciální bod, co se stalo v Českých dráhách za tradičních demokratických stran, protože všechny ty pozemky, nádraží Žižkov a Smíchov, a nevím, kde všechno mají, to jsou desítky miliard, o které stát přišel. O které v minulosti za těch podivných manažerů - a představte si, že ještě tam byla taková neziskovka, já vždycky říkám zkorumpovaná, Transparency International, která tam měla smlouvu za ODS, aby hlídala tyhle zloděje. Takže v rámci privatizačních zvěrstev doporučuji České dráhy jako speciální bod. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní vyzývám k vystoupení paní poslankyni Věru Kovářovou ve věci vymírající venkov a připraví se pan poslanec Robert Králíček ve věci Negrelliho viadukt. Ale přečtu rychle ještě tři omluvy. Pan poslanec Lubomír Volný se omlouvá dnes od 15 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, paní poslankyně Miloslava Rutová se omlouvá mezi 15. a 17. hodinou z důvodu jednání a pan poslanec Petr Sadovský se omlouvá mezi 14. a 19. hodinou z pracovních důvodů.
Paní poslankyně Kovářová, vaše dvě minuty. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, vylidňování venkova není žádnou novinkou. Mladí lidé se čím dál víc sestěhovávají do velkých měst, tím pádem se snižuje počet obyvatel na venkově. To pak zapříčiňuje klesající úroveň služeb na venkově. Obchody se zavírají, pošty se optimalizují, dopravní obslužnost upadá. Lidé musejí dojíždět dál a dál za lékařskou péčí. Venkov zkrátka skomírá. Je to problém. A problém má i druhou stránku mince - ta velká města, resp. sídla, kam lidé směřují, nejsou na takový příval připravená. To vidíme třeba na přeplněných vlakových spojeních, v nedostatečné kapacitě škol a školek či nedostatku dostupného bydlení. Je to problém dlouhodobý. Je to problém gradující, palčivý a naléhavý. Musíme s tím začít něco dělat. A to ne tak, že začneme škrtat finanční a stavební úřady na venkově, jak to dělá vaše vláda. Namístě jsou skutky, které dramaticky zvýší kvalitu života v regionech.
Ptám se, proč nejsou pro vás problémy regionu dostatečně důležité? Nebo proč si je uvědomujete, ale nevíte si rady, co s vymíráním venkova počít? Prosím, začněte s tím něco konečně dělat. Komplexně, neboť nekoordinované snahy jednotlivých rezortů mnoho nezmůžou. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Takže pane premiére, máte zase pět minut na odpověď. Máte slovo.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Ministerstvo pro místní rozvoj, to je takové ministerstvo pro venkov de facto, pohyb obyvatelstva obcí a jejich jednotlivých kategorií důsledně monitoruje a analyzuje, a to jednak v rovině migračních pohybů a jednak v rovině demografické. Na základě zjištěných skutečností pak postupuje při nastavení cílů a opatření národních územně rozvojových strategií a následně při koncepci jednotlivých podpůrných nástrojů.
Na úvod je potřeba zmínit, že venkov jako celek při nejběžnějších vymezeních venkova používaných v podmínkách České republiky, to jsou obce do dvou tisíc nebo tří tisíc obyvatel, se nevylidňuje. Co se například týká migračních pohybů, tak negativní hodnoty vykazuje kategorie měst nad 10 tisíc obyvatel, pokud z ní vyčleníme Prahu. V České republice tedy dochází spíše k migraci z měst na venkov než opačně. Na druhé straně je potřeba podotknout, že tato skutečnost je do jisté míry výsledkem suburbanizačních procesů. To znamená, dochází k nárůstu počtu obyvatel venkovských obcí v zázemí větších měst.
Již z výše uvedeného vyplývá, že na český venkov nelze nahlížet jako na homogenní geografický prostor s jednotným populačním vývojem. Naopak, venkov je velmi různorodý a sestává z oblastí, které zažívají populační růst v oblasti, kde počet obyvatel stagnuje, ale také z takových oblastí, kde dochází k poklesu stavu obyvatelstva. Zároveň se však nejedná o nějaké souvislé územní celky. Situace ohledně vývoje počtu obyvatel se častokrát diametrálně vzájemně liší i u sousedních obcí. Zároveň se liší i faktory, které v jednotlivých obcích ovlivňují nárok či pokles populace. Tomu je potřeba přizpůsobit i nástroje na podporu jednotlivých obcí včetně jejich územního zaměření.
Ministerstvo pro místní rozvoj naznačenou různorodost venkova, resp. malých obcí, analyzuje i na základě ní nastavuje podobu regionální politiky České republiky, resp. způsob, jakým je České republice realizován regionální rozvoj. Podporu venkova ze strany Ministerstva pro místní rozvoj, která by měla mimo jiné vést ke stabilizaci populace obcí dotčených vylidňováním, lze v zásadě rozdělit do tří rovin. První spočívá ve strategickém plánování a řízení rozvoje venkova. Ministerstvo pro místní rozvoj aktuálně připravuje klíčový národní dokument regionálního rozvoje Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+, která nastaví regionální politiku ČR tak, aby vedle zvyšování konkurenceschopností ČR docházelo k vyváženému rozvoji území ČR a snižování regionálních rozdílů.
Nastavení cílů rozvoje venkova tak, aby docházelo k jeho efektivní podpoře, a to při zohlednění různorodosti venkova z pohledu specifických rozvojových potřeb (nesrozumitelné) prostřednictvím koncepce rozvoje venkova, která je s relevantními aktéry rozvoje venkova pod vedením MMR projednávána v rámci pracovní skupiny pro rozvoj venkova pod Radou vlády pro udržitelný rozvoj. MMR dále obcím poskytuje intenzivní metodickou podporu. V rámci ní např. provozuje a vylepšuje podpůrné IT aplikace, zejména aplikaci obcepro, která pomáhá obcím s přípravou rozvojových programů a jejich řízení.
V rámci edice MMR pro obce jsou a nadále budou publikovány metodické brožury pro zástupce venkovských obcí, které mají pomoci obcím řešit jejich problémy např. v oblasti péče o venkovské stavby, péče o dřeviny nebo vyjednávání s investory. Pro zástupce obcí VOS a místních akčních skupin jsou pravidelně pořádány i metodické semináře. Podpora je poskytována i v oblasti smart řešení. MMR také ve spolupráci s Technologickou agenturou ČR realizuje výzkumné projekty zaměřené na rozvoj venkova a aplikuje výsledky projektu v praxi. Poslední rovinou, kterou však tvoří pouze špičku ledovce podpory venkova ze strany MMR, je podpora finanční. ***