(16.40 hodin)
Poslanec Jan Čižinský: Vážený pane ministře, rád bych se zeptal, co Ministerstvo životního prostředí udělalo a dělá pro to, aby životní prostředí v naší zemi nebylo zamořeno pesticidy a jejich rezidui. Rád bych se zeptal, jak hodlá vámi vedený resort reagovat na skutečnost, že v České republice rychle klesá kvalita surové vody ve vodárenství a na mnoha místech se dostává na hranici upravitelnosti, na čemž mají vedle sinic právě pesticidy zásadní podíl. Zajímá mě také, co děláte vy a vaše ministerstvo pro to, aby tyto látky používané v zemědělství, zejména u řepky a u kukuřice, nelikvidovaly hmyz a další půdní organismy. Chystá se váš resort nějak reagovat na nová zjištění o alarmujícím tempu vymírání hmyzu po celém světě, které vědci dávají do souvislosti právě s nadužíváním toxických látek v zemědělství? Tady připomínám, že když vloni Evropská unie hlasovala o úplném zákazu tří pesticidních látek, které zabíjejí včely, Česká republika byla bohužel proti.
Děkuji a upřímně přeji, aby se vám a tím pádem i nám práce na eliminace pesticidů z našeho životního prostředí dařila.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, a děkuji i panu kolegovi Čižinskému za tuhletu otázku. On dobře ví, že jsme se už o pesticidech tady vlastně několikrát bavili, i v rámci interpelací, a ono je to také gesce spíše Ministerstva zemědělství než Ministerstva životního prostředí. Nicméně to určitě neznamená, že bychom se tím nezabývali nebo že bychom v této věci byli nečinní.
Tak já jenom krátce zopakuji věc, kterou už jsem tady jednou říkal, která je docela významná v rámci té debaty ohledně pesticidů především v podzemních vodách, kde skutečně ČHMÚ a jeho údaje potvrdily, že výskyt pesticidů v podzemní vodě se objevil ve více než 40 procentech vzorků. Ale ČHMÚ také monitoruje jak pesticidy, mateřskou látku, tak i jejich metabolity, což jsou produkty neúplného rozpadu, a z monitoringu ČHMÚ, který se stále zpřesňuje, vyplývá - my jsme o tom s kolegy ČHMÚ velmi detailně mluvili na speciálním jednání, které jsem k tomu svolal - že často ty limity překračují právě metabolity těch pesticidů, což znamená například v konkrétním případě, že některé mateřské látky a jejich metabolity, například jako je atrazin a alachlor, které se již v České republice nesmí řadu let používat, tak dosvědčují jasně a ukazují na dlouhodobou perzistenci těchto látek, což svědčí o staré zátěži. A také tam hraje roli i to, že se zlepšují technologické možnosti měření, takže současná čísla o znečištění pesticidy zahrnují i značný podíl této zátěže. Což znamená, že vlastně setrvačně ještě stále měříme metabolity pesticidů, které se používaly před deseti, patnácti lety a už jsou zakázány. A bohužel ještě několik let se s tím budeme takto potkávat, protože ta setrvačnost vlastně ještě do toho doběhu do podzemních vod je poměrně dlouhá.
V současnosti se použití pesticidů jednoznačně snižuje, když spotřeba přípravků na ochranu rostlin klesla za posledních zhruba pět let minimálně o deset procent. A znovu jenom připomenu statistiku, která, musím říct, překvapila i mě, že spotřeba pesticidů v České republice patří k nejnižším v rámci Evropské unie a je třeba několikanásobně nižší na hektar z hlediska použití účinné látky, než je v některých vyspělých západních zemích, jako je třeba Belgie nebo Nizozemsko. Znovu říkám, což neznamená, že bychom byli spokojeni s tím stávajícím stavem. Ale rozhodně to není tak, že bychom měli jednu z nejvyšších spotřeb těchto látek na hektar v Evropě. Je to spíše opačně.
Nicméně k těm konkrétním krokům. Naše vláda přijala v červnu roku 2018, což víte, aktualizaci Národního akčního plánu k bezpečnému používání pesticidů pro období 2018 až 2022, který zase vychází z ustanovení zákona o rostlinolékařské péči a změnách některých zákonů. Ten Národní akční plán má konkrétní opatření, která se potom dle kompetencí rozdělují mezi Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví, a jeho cílem je snížit o deset procent rezidua prostředků na ochranu rostlin v potravinách rostlinného původu do roku 2020. A my už jsme dohodnuti s panem ministrem Tomanem na dalších konkrétních krocích, ať už třeba z hlediska používání glyfosátu a dalších látek, tak aby docházelo k dalšímu snížení jejich používání.
Ze strany Ministerstva životního prostředí byl připraven rovněž projekt do výzvy TAČR Beta2 s názvem Vliv přípravků na ochranu rostlin na necílové druhy živočichů a regulace používání rizikových přípravků v zemědělství, který byl vyhlášen v květnu letošního roku. Cílem projektu bude návrh systému monitoringu včetně jednotného metodického postupu pro sběr a vyhodnocování údajů o otravách necílových druhů. My jsme mimo jiné také koordinovali přípravu Národní strategie řešení otrav a nelegálního zabíjení volně žijících živočichů a jedna kapitola strategie je věnována právě pesticidům a navržená opatření vedou ke snížení a racionálnímu používání pesticidů. Materiál bude v příštím týdnu odeslán do meziresortního připomínkového řízení.
Pokud se týká vymírání hmyzu a té mezinárodní zprávy, o které jste hovořil, tak o tom už jsem částečně mluvil v odpovědi na interpelaci paní kolegyně Golasowské 9. května. My jsme také z tohoto důvodu iniciovali řadu konkrétních programů, které by měly zlepšit a podpořit výskyt hmyzu. Jsou v dotačních podmínkách Ministerstva zemědělství, například ponechání neposečených ploch v lučních společenstvech (upozornění na čas), tvorba nektarodárných pásů nebo dotační tituly na podporu modrásků, hnědásků a dalších druhů hmyzu. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec má zájem o doplnění.
Poslanec Jan Čižinský: Já bych se možná zeptal, jaký je odhad právě třeba u toho hmyzu. Když se všechno splní, jak je plánováno, tak kam by se ta situace třeba měla vrátit. Protože vlastně jedna věc je snižovat nějakou zátěž a druhá věc je vyhodnocovat vlastně ten stav, který je nežádoucí, tak jak se zlepšuje. Jestli existuje nějaký odhad. Protože skutečně zaznamenáváme dramatický úbytek hmyzu, tak jestli je nějaký odhad, když splníme své závazky, kam se to vrátí.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Já se přiznám, pane kolego, že to nejsem schopen, a myslím, že nikdo z těch odborníků není schopen v této chvíli říct, protože ta světová zpráva, ale i když porovnáváme evropské země, které mají třeba úplně jinou strukturu zemědělství, jako je Rakousko, Švýcarsko a další, tak i tam dochází k dramatickému úbytku hmyzu. To znamená, že to není jenom vysvětlitelné nějakým jednoduchým způsobem typu, že to je dopad velkých lánů a nějakých omezených kultur, respektive jednokulturního zemědělství, tam to někdy bohužel tou zkratkou směřuje, ale že to je komplexní problém, který nepochybně souvisí s klimatickou změnou, protože se sem vlastně nasouvají i některé druhy středomořské, ať už flóry, nebo fauny, a naopak ty standardní, klasické, původní druhy vymírají v České republice anebo se posouvají třeba směrem na sever. Je tady i projekt, na kterém právě bychom rádi spolupracovali, a chceme se i poučit z těch projektů, které jsou třeba v Německu, v Rakousku.
Ale nezlobte se na mě, já teď nechci spekulovat o tom, jestli se nám to podaří zlepšit o deset, dvacet nebo třicet procent. My v této chvíli jednoznačně děláme kroky, abychom ten úbytek zpomalili, nebo v ideální případě zastavili. Ale o kolik ho dovedeme vylepšit - a máme i konkrétní managementová opatření na záchranu některých druhů. Já jsem nedávno prezentoval třeba hnědáska, jakým způsobem se snažíme zachránit poslední lokality výskytu hnědáska v České republice a dalšího druhu hmyzu, nebo dalšího druhu motýlů v tomto případě, ale i některých dalších druhů. Ale je velmi složité o tom spekulovat, protože to, co proti nám stojí, je skutečně těžko predikovatelné. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová s interpelací na pana ministra Adama Vojtěcha. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, mediálním prostorem opět prošla zpráva ohledně stavu lékařské péče na venkově. Lékařské ordinace nám zavírají po desítkách. Venkovu hrozí, že zůstane zcela bez lékařské péče. Naši praktičtí a dětští lékaři stárnou, do důchodu jich odchází více, než jich přichází nových. Tyto problémy známe a není to poprvé, co se na vás s touto interpelací obracím. Už jste mi jednou odpovídal, že Ministerstvo má připravená některá opatření, která mají těmto problémům zabránit.***