Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomáš Hanzel)

108.
Návrh poslanců Tomia Okamury, Radima Fialy a dalších
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb.,
občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 401/ - prvé čtení

Stanovisko vlády jste obdrželi jako sněmovní tisk 401/1 a já vás poprosím všechny, kteří jste odhlasovali předešlý tisk a chcete se věnovat jiným tématům, abyste se jim věnovali v předsálí, aby tady v jednacím sále byl klid, prosím.

Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl poslanec Jan Hrnčíř. A já vám dám slovo, až bude klid v jednacím sále.

 

Poslanec Lubomír Španěl: Dámy a pánové, dobrý den. (Předsedající: Je to pan Španěl. Já se omlouvám. Pan Španěl.) Já se omlouvám. Já jsem pan Španěl. Pan Hrnčíř je mimořádně mimo Sněmovnu, takže vám návrh novely zákona -

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já se, pane poslanče, omlouvám, že jsem si tohoto nevšiml. Každopádně ještě tady není klid a já bych poprosil opravdu ty, kteří nechtějí projednávat tento tisk nebo chtějí řešit něco důležitého, tak ať to řeší v předsálí. Děkuji vám. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Španěl: Děkuji, pane předsedající. Ještě jednou dobré odpoledne, nebo možná už podvečer. Rád bych vám představil návrh poslanců Tomia Okamury, Radima Fialy a dalších na vydání novely zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Cílem navrhované právní úpravy je posílení postavení dlužníka v rámci závazkového vztahu tak, aby i bez aktivního jednání mohl plnit přednostně jistinu dluhu. Vycházíme ze situace, kdy zejména v oblasti spotřebitelských úvěrů je vhodné takovéto posílení právní pozice dlužníka.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane poslanče, já vás přeruším. Sedím tady nahoře a neslyším pořádně, co říkáte. To znamená, není to vaše chyba, je to problém ve sněmovně... A teď si myslím, že ta míra hluku je přiměřená, takže prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Španěl: Navrhovaná právní úprava mění pořadí plnění dluhu ve prospěch plnění nejdříve na jistinu. Tato změna může v některých případech být výhodou pro dlužníka, a to zejména ve spojení s odstavcem druhým, který zapovídá úroky z úroků. V podstatě se jedná o to, aby se neúročily již úroky z prodlení. Takže to by bylo všechno k představení návrhu zákona.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jan Farský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji. Vážný pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové pod číslem 401 projednáváme sněmovní tisk, který je novelou občanského zákoníku. Klub SPD tento návrh předložil letos v únoru. Bylo k němu vypracováno stanovisko kompatibility s právem EU, které konstatuje, že je kompatibilní. Vláda vydala v březnu stanovisko, které vyjadřuje nesouhlas.

O co v tomto návrhu jde? Jde o úpravu § 1932 občanského zákoníku, který v současném znění říká, že má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli. Toto je současné znění zákona. V odstavci druhém, a ten je nutné také doplnit, protože se mění, se říká, že určí-li dlužník, že plní nejprve na jistinu, úročí se náklady i úroky. Jinými slovy řečeno, současný návrh zákona dává možnost dlužníku stanovit pořadí splácení toho, že když přichází splátky, jestli se prvotně započítávají na příslušenství, ať už je definováno tím širším vývojem, nebo na jistinu. Návrh, který je před námi, to obrací v tom, že říká, že primárně se započítává na jistinu. Až když je splacena jistina, tak se začínají splácet úroky.

Ten návrh tedy zní v § 1932 tak, že říká, že má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na jistinu, pak na náklady již určené, poté na úroky z prodlení a nakonec na úroky, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli, to zůstává, a v odst. 2 pak říká, že jistina a náklady již určené se úročí úroky a úroky z prodlení se neúročí. I to je totiž praxe, která se děje, že se úročí i samotné úroky.

Cílem, tak jak to definují i v důvodové zprávě, je tedy to, aby posílili postavení dlužníka, zvláště ve spotřebitelských vztazích, a říkají k tomu předkladatelé, že se totiž děje ta situace, kdy samotné úročení je tak velké, že splátky dlužníka nestačí ani na úroky, to znamená, že se nikdy nedostane ke splácení jistiny, a svým způsobem tak neustále odesílá splátky, aniž by měl vůbec někdy šanci svůj dluh splatit. Proto přichází s tímto řešením a s tímto návrhem.

Vláda se k tomu vyjádřila na svém březnovém zasedání, a jak jsem zmínil ve stručnosti, ale teď to ještě doplním, konstatovala k němu nesouhlasné stanovisko a ty důvody uvedla ve čtyřech následujících bodech.

Předně se vláda domnívá, že navrhovaná změna § 1932 občanského zákoníku není nezbytná a ani není vhodná. Vláda uvádí, že úprava právní, tak jak je navržena v tomto návrhu změny zákona občanského zákoníku, je ve srovnání s úpravami jiných evropských zemí velmi neobvyklá a mohla by působit problémy v běžném hospodářském životě, když vláda doplňuje, že navržená právní úprava by mohla narušit některé stávající finanční produkty, jako jsou např. překlenovací úvěry ve stavebním spoření, reverzní hypotéky nebo dlouhodobé úvěry splácené na konci doby splatnosti např. prodejem nemovitosti.

Vláda dále nepovažuje za správné, aby bylo vyloučeno úročení dluhu jen z formálního důvodu, kdy dlužník i třeba bez souhlasu věřitele oznámil, že dochází k plnění na jistinu a určené náklady a nikoliv na další příslušenství. Namítá, že pokud by dlužník splatil celou jistinu a určené náklady, tak by odstavec druhý zmiňovaného paragrafu už další úročení vylučoval. Z ekonomického hlediska není podstatné, zda zbývající část dluhu představuje jistinu či příslušenství, a vláda konstatuje, že podle jejího názoru dosavadní úprava § 1932/2 občanského zákoníku, to znamená, že říká, že určí-li dlužník, že plní nejprve na jistinu, úročí se náklady i úroky, tak definuje jako tu spravedlivější.

Znovu vláda opakuje v bodě tři, že tu úpravu, která je v současném zákonu, považuje za standardní a odpovídající evropským trendům. A dále konstatuje, že už v insolvenčním zákoně, a to v § 165 odst. 4, že pokud není stanoveno jinak, tak plnění poskytnuté věřiteli po rozhodnutí o úpadku postupem podle insolvenčního zákona k uspokojení jeho pohledávky se započte nejprve na jistinu, pak na úroky, poté na úroky z prodlení a nakonec na náklady spojené s uplatněním pohledávky.

Podle novely insolvenčního zákona, kterou jsme projednávali letos, myslím, že to bylo v lednu, nejpozději v únoru, a schvalovali, bylo vloženo do insolvenčního zákona zároveň pravidlo, které říká, že pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení, tak úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení a případná smluvní pokuta, které převyšují v součtu tu původní jistinu, se staví až za podřízenou pohledávku, tedy že jsou spláceny až po úplném uhrazení všech pohledávek. Jinými slovy řečeno, je zde nastaven limit na to, aby to někdy nesmyslně obrovské úročení neznamenalo, že to právě splácí pořád jenom úroky, ale pokud, když se splatí úroky do výše původní jistiny, tak pak už další splátky jdou, až když jsou splaceny všechny ostatní jistiny a dluhy.

Vláda zároveň nesouhlasí se zněním přechodného ustanovení, které považuje za zmatečné a neodpovídající standardní legislativní technice, a z toho dovozuje nesouhlasné stanovisko k tomuto návrhu zákona.

To je za zpravodaje vše. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeného s přednostním právem pana místopředsedu Okamuru, pak pana předsedu Výborného.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, pomoc lidem v dluhových pastích a exekucích, ukončení lichvářských praktik, změna systému kolem exekucí a zestátnění exekutorů, to jsou jedny ze zcela zásadních programových bodů hnutí SPD.

Novela zákona, kterou tady dnes předkládá hnutí SPD, navrhuje svým způsobem bezprecedentně změnit pořadí splácení dluhů, a to tak, že nejprve by se splácel samotný dluh, tedy tzv. jistina, a teprve potom nejrůznější náklady, jako jsou přísudky, poplatky exekutorovi nebo úroky. A zároveň navrhujeme zrušit také úroky z úroků, protože to považujeme za absolutně nemorální stav, který tady nastavily dosavadní politické strany, a dodnes ho tolerují.

Šokující je v tomto ohledu stanovisko vlády, hnutí ANO, ČSSD a KSČM, které nám dalo k našemu návrhu zamítavé stanovisko. To znamená, vůbec nechtějí pomáhat lidem v dluhových pastích. To je potřeba si tady říct a jsem zvědavý, jakým způsobem dopadne nyní hlasování v prvním čtení.

Popravdě řečeno, nikdy v životě by mě nenapadlo, že v praxi tomu může být jinak. Ne že by se první splácela jistina a pak teprve poplatky. A nikdy by mě nenapadlo, že někdo může zavést a uzákonit úroky z úroků a po léta tuto obludnou praxi tolerovat. Důvodem, proč většina politiků na řešení tohoto problému kašle, je, že málokdo z nich na vlastní kůži zakusí podstatu a hrůzu dluhových pastí, které drtí naše spoluobčany. Obvykle média i pseudoodborníci vytváří dojem, že dluhové pasti si lidé způsobují tím, že si půjčují donekonečna a půjčkami řeší staré půjčky atd. No, on vám, jste-li předlužený, těžko někdo něco půjčí. Maximálně lichvář a malou částku.

To, co stojí za velkou částí nesplatitelných dluhů, jsou extrémní přísudky, poplatky a úroky z úroků. Lidé v dluhové pasti musí nejprve splácet ty poplatky, a i když platí poctivě po řadu let, jejich dluh neubývá. Naopak, obvykle ještě roste, protože splátky obvykle stačí pouze na poplatky exekutorům a v lepším případě na úroky a úroky z úroků. Nový občanský zákoník sice v jisté míře umožňuje aktivní volbu v pořadí splácení, ale problém je, že drtivá většina dlužníků to netuší.

Mohu uvést konkrétní případ, který řešíme. Je to paní Zuzana z Březové nad Svitavou. Té deset let strhávají přes 10 tisíc korun z platu na exekuci za půjčku bývalého manžela. Exmanžel nic neplatí. Paní Zuzana za posledních jedenáct let splatila přes 1,5 milionu korun - za jedenáct let! - ale dluh 480 tis. korun jí přesto stále zůstává. Řádně pracuje u Českých drah. Živí rodinu, ale z platu má už přes deset let pouhých 7 tisíc korun čistého měsíčně. Manželův dluh, který sama nezpůsobila, už třikrát v podstatě splatila, protože ten dluh byl pouze 480 tisíc korun. Takže ona už ho trojnásobně splatila! Ale pokud se něco nezmění, tak bude až do smrti platit a dluh jí nikdy neskončí, protože se ke splácení jistiny samotné nikdy nedostane.

Takových případů jsou deseti-, možná statisíce. Jsou ukázkou absolutní nemravnosti systému v České republice, který tady nastavily dosavadní vládní strany, a tolerují to i dosavadní vlády. A jenom vyjmenuji, že minulé volební období tady vládlo hnutí ANO, ČSSD a KDU-ČSL. A předtím hlavně ještě TOP 09 a ODS. Na vině jsou nejen politici, kteří schválili extrémně nemravný exekuční řád a stvořením soukromých exekutorů rozjeli byznys s dluhy, ale samozřejmě také justice a soudy, protože řadu dluhů s lichvářskými úroky a pokutami měli rovnou smetat ze stolu. Namísto toho soudci naopak exekutorům schvalují exekuční příkazy bez jakéhokoliv rozmýšlení.

Mám informace, že např. exekutor z Klatov má čistý měsíční příjem okolo milionu korun. Exekutor Vrána z Přerova, jak víme, měl obrat dokonce v miliardách korun a zisky v řádu stamilionů ročně. Soukromí exekutoři v celku, v celé republice, mají určitě dohromady nejméně miliardový zisk. A tyhle peníze jsou vyrvané těm nejchudším a nejbezbrannějším. Jak známo, hnutí SPD prosazuje také zestátnění exekutorů.

Dámy a pánové, prosím vás o podporu návrhu SPD, který by alespoň zčásti zmírnil křivdy a navíc, pokud jde o dluhy, pomůže také věřitelům, protože lidé po léta splácejí poplatky exekutorům, ale věřitel vlastně nedostane nic, dokud nejsou zaplacené náklady exekuce.

Náš návrh, návrh z pera hnutí SPD, konkrétně v § 1932 v odst. 1 škrtá stávající pořadí splácení, které říká, že peníze jdou nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu. A my tuto větu nahrazujeme slovy, že peníze jdou nejprve na jistinu, pak na náklady již určené, poté na úroky z prodlení a nakonec na úroky.

V § 1932 doplňujeme také odstavec 2, který zní: Jistina a náklady již určené se úročí. Úroky a úroky z prodlení se neúročí. To je důležitá věta. Takže tyto dvě věty, které zní tak jednoduše, ovšem mohou zásadně změnit, zásadně změní - pakliže nám pomůžete, poslanci ostatních stran - a pomůžou statisícům lidí v dluhových pastech, které máme v České republice.

Pochopitelně ruku v ruce s tím SPD navrhuje také skončení s lichvou. Už nám tady x měsíců leží náš návrh zákona na zastropování roční úrokové procentní sazby nákladů, takzvané RPSN, abychom zabránili lichvářským půjčkám. Mimochodem, zastropování úroků u půjček - tento zákon platí ve většině zemí Evropské unie. A tady vládní koalice hnutí ANO, ČSSD a KDU-ČSL mi ho v loňském volebním období zamítla, tento zákon, tak jsme ho předložili znovu. Tyto strany jsou na straně lichvářů. Vyhovuje jim zřejmě z nějakého důvodu, že statisíce lidí jsou v dluhových pastech, a chtějí, aby se do nich dostávali další a další. A to je velký ekonomický problém pro Českou republiku, i velký sociální problém.

Takže jsem vás chtěl, když už tady o tom hovořím, také požádat, vážená vládní koalice hnutí ANO, ČSSD a KSČM, abyste propustili konečně do prvního (?) čtení a přijali náš návrh zákona na zastropování úroků u půjček, jako to platí ve většině zemí Evropské unie. SPD nenavrhuje nic nestandardního. My naopak navrhujeme standardní návrhy, běžné v civilizovaném světě. Znovu si říkám, proč a z jakých důvodů těmto našim návrhům ostatní strany brání. Takže buď jsou domluveni s lichváři a exekutory nebo různými insolvenčními správci, nebo vás to prostě nezajímá. Jedno nebo druhé.

A samozřejmě třetí náš návrh mimochodem je také to, že chceme zestátnit exekutory. Nicméně problém je, že my ten návrh máme v hrubých obrysech napsaný, ale je to tak legislativně složitý návrh, že je potřeba k tomu spolupráce ministerstva a dalších úřadů, abychom ten návrh dali správně legislativně dohromady, protože jsme opoziční strana. Nicméně vládní strany nechtějí spolupracovat. Nechtějí nám v tom pomoci, abychom zestátnili exekutory. Zase vidíme, jakým způsobem k tomuto problému se staví vláda hnutí ANO, ČSSD a KSČM, v minulém volebním období ovšem stejný systém podporovala i KDU-ČSL, ODS a TOP 09. Ty pochopitelně u vlády byly také a v podstatě s tím systémem nic neudělaly.

Zpátky k našemu návrhu, který tady teď projednáváme. Současné ustanovení § 1932 obdobně jako předcházející právní úprava stanoví, že v případě plnění peněžitého dluhu, který nepokrývá dluh celý, se plnění započne nejdříve na jeho příslušenství a poté teprve na jistinu. Stávající ustanovení nového občanského zákoníku je nicméně podrobnější a stanovuje též pořadí plnění na jednotlivé druhy plnění. Nový občanský zákoník zde v odstavci 1 určuje, že plnění se nejprve započte na již určené náklady spojené s uplatněním pohledávky, pak na úroky z prodlení a teprve poté na úroky. Již určeným nákladem spojeným s uplatněním pohledávky je nejtypičtěji soudně přiznaná náhrada nákladů řízení. Dovětek prvního odstavce v tom současném znění pak ovšem stanoví, že dlužník může při plnění projevit jinou vůli. Typicky by dlužník mohl určit, že částka, kterou plní, má být použita právě na jistinu. Tímto konkrétním určením by dlužník vylepšil své postavení v rámci závazku, pokud by ovšem odstavec druhý tuto výhodu nerelativizoval.

A já schválně tady o tom mluvím, aby se tady nepostavil někdo z odpůrců našeho návrhu a neříkal, že už to tam někde je. Přitom to tam není, a není to tam hlavně tak, aby to lidé v dluhových pastech mohli využít. Proto my předkládáme tu novelu.

Námi navržený odstavec 2 stanoví, že právo na takové příslušenství z příslušenství věřiteli vznikne přímo ze zákona, tedy i bez předchozího ujednání s dlužníkem - a to je ta pointa. To je ten důležitý moment. Cílem navrhované právní úpravy z pera SPD, cílem naší novely, je posílení postavení dlužníka v rámci závazkového vztahu tak, aby i bez aktivního jednání mohl plnit přednostně jistinu dluhu, a to je důležitý moment. Vycházíme ze situace, kdy zejména v oblasti spotřebitelské je vhodné takovéto posílení právní pozice dlužníka a také věřitele.

Znovu zdůrazňuji, že statisíce lidí a jejich rodin, když do toho dám ještě rodinné příslušníky, tak už je to přes milion lidí, kteří se potýkají s dluhovými pastmi, a je to velký sociální a společenský problém. Ti lidé jsou zoufalí, často pracují a stát jim nedokáže nijak ulevit a vyjít vstříc, aby se mohli normálně zařadit do běžného společenského života.

Takže přínos námi navrhované změny dostává faktické naplnění až modifikací odstavce druhého, který stanoví, že ze zbylého příslušenství se úročí pouze již určené náklady a placení úroků z úroků z prodlení a z úroků vylučuje, neboť my v SPD máme za to, že úroky z úroků jsou nevhodné a nemorální. Je to opravdu obludná záležitost, co tady přijaly ostatní strany do zákona. A my to chceme změnit, my to chceme zrušit.

Současná právní úprava není logická, když sice dává dlužníkovi možnost volby, ale pak zároveň tu jedinou logickou volbu, tedy pro dlužníka výhodnou, sankcionuje tím, že úročí všechny součásti příslušenství. Jaký smysl takovéto ustanovení má, není zřejmé, pokud tedy není rovnou úmysl vytáhnout z lidí co nejvíce peněz. A to si myslím, že byl ten úmysl zákonodárců, kteří to tenkrát přijímali.

Možná by někdo z vás mohl namítnout, že v Evropě není taková úprava pořadí splácení obvyklá. K tomu lze dodat další dost šokující zjištění. Naopak, nikde v Evropě ani nikde na světě v zemích, o kterých jsme zjišťovali informace, neexistují tak nehorázné poplatky exekutorům a další náklady na splácení dluhů jako v České republice. To je realita. Tak to je. Náklady na exekuce jsou v České republice oproti jiným zemím desetinásobné až stonásobné. A opět, my to chceme změnit v SPD, ale potřebujeme pomoc poslanců ostatních politických stran, protože tady nemáme většinu.

A to nemluvím o tom, že svých 21 % si formou DPH bere od těch zoufalých lidí v dluhových pastech také český stát, a tím o pětinu náklady ještě lidem zvyšuje. Já už jsem žádal opakovaně i pana premiéra Babiše, aby zajistil výjimku v tomto ohledu a aby se na exekuce nedávalo 21 % DPH. On mi řekl, že to nechce udělat, že to prostě nejde, že nemá zájem alespoň o pětinu zlevnit lidem dluhové pasti. Já jsem mu to osobně říkal. Říkal jsem mu to vloni na jaře. Bohužel, hnutí ANO nemá zájem a vláda také ne.

Tak snad aspoň podpoříte náš návrh, aby náš návrh zákona šel do druhého čtení, a pak se pobavíme aspoň o nějakých kompromisech. My si myslíme, že náš návrh je samozřejmě optimální, ale jestli to někdo vidí jinak, tak doufám, že nám to posunete dále a potom se pobavíme, ale abychom mohli těm lidem v dluhových pastech opravdu pomoci.

Lidé v exekucích, kteří mají na pojistné, samozřejmě dostávají ještě penále a pokuty od VZP, to znamená od zdravotní pojišťovny a okresní správy sociálního zabezpečení. A státní instituce tak uvrhávají občany ještě do větších dluhů namísto toho, aby jim nějak vyšly vstříc. To je také šílený stav.

Já bych vám závěrem chtěl poděkovat za pozornost a prosím vás ještě jednou o podporu našeho návrhu a propuštění do druhého čtení.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Než dám slovo dalšímu v pořadí, kterým je s faktickou poznámkou pan Ondřej Veselý, tak přečtu omluvenky. Pan poslanec Václav Votava se omlouvá dnes od 17.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Jan Chvojka z dnešního jednání od 17.45 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a paní poslankyně Dana Balcarová od 18 hodin do konce jednacího dne. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji za slovo. Já dneska kolegy z SPD překvapím. Já se povznesu nad ty výpady, které proti ČSSD jdou, a budu se věnovat fakticky té věci.

Musím říct, že v tomto případě obecně s tou myšlenkou, která tady je, souhlasím. I mně připadá hrozné - a rád podpořím návrhy, které budou směřovat správným směrem - že ti lidé, kteří mají něco splácet, se vlastně nikdy ke splacení nedostanou. A je to vlastně jakési splácecí perpetuum mobile. Protože kvůli rostoucím úrokům, a to je ten princip, který vy předkládáte, se prostě nikdy nedostanou ke splacení té jistiny a vlastně splácejí až do smrti. To je hrůza, souhlasím.

Opomeňme oddlužení, to je ještě jiný model, a dostaňme se k té vaší věci. Já si myslím, že myšlenka je správná, ale o provedení si jistý nejsem. Podle mě to, co vy chcete, by mělo mířit do exekucí a výkonu rozhodnutí. Ten občanský zákoník mi tam úplně vhodný nepřijde. Protože když vezmu obecný příklad hypotéka. Kdo z vás by neměl hypotéku, já jsem ji měl, tak tam máte nastavený nějaký poměr splácení na úroky a na jistinu, máte to zasmluvněné předem. Samozřejmě to není perpetuum mobile. Vy víte, jakou částku máte konečně splatit, a tak dále.

Pokud se budeme bavit o tom, že ten princip, který vy prosazujete, se bude týkat exekucí, nebo výkonu rozhodnutí, tak si myslím, že se ke společné myšlence dostaneme. Zkuste nad tím prosím zauvažovat a ten model by potom byl pro mě přijatelný. U toho občanského zákoníku si to dovedu představit velmi těžko. Nicméně princip se mi zdá dobrý. V tom s vámi souhlasím, že není možné, aby někteří dlužníci se nikdy, byť poctivě splácejí, nedostali ke splacení celkového dluhu jenom proto, že ty úroky rostou rychleji, než oni stačí splácet, protože prostě víc splácet nejsou schopni. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou pan místopředseda Okamura. Prosím.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já jsem chtěl poděkovat za tu věcnou faktickou poznámku. Já bych ale tady na to chtěl reagovat. On je tady vždycky třeba někdo, kdo je právník a podobně, kdo říká, že právnicky je to tak a onak, a hledají se určité argumenty, proč to zamítnout nebo proč pro to nehlasovat. Já vím, že tady pan poslanec Veselý prostřednictvím pana předsedajícího je právník. Ale já jsem vás chtěl ujistit, že my jsme náš návrh konzultovali s několika advokátními kancelářemi, ne s jednou. A dokonce i s některými exekutory.

To znamená, že náš návrh - já vím, že právní věda je to, že každý právník může mít různé názory a je to sto názorů. Ale já chci ujistit, ale zcela věcně, že je to několikrát konzultováno. Je to konzultováno i s Parlamentním institutem, je to zkouknuto dokonce. To znamená, že my to máme několikanásobně konzultováno ze všech stran, že z právního hlediska do toho je určitě cesta. Nicméně nezpochybňuji, protože sám nejsem právník, že může být i jiná cesta. Ale to jsem chtěl zdůraznit, že to je určitě jedna ze správných cest, na které se - nebo já to, abych byl nad věcí, že je to jedna ze správných cest třeba, ale je určitě správná. Že několik advokátních kanceláří plus Parlamentní institut nám to zkoukli a ještě jsme to konzultovali s exekutory, kteří se o tomhle chtěli bavit. To znamená, je to mnohonásobně překontrolováno, že to je reálná odborně správná cesta. Možná je nějaká jiná ještě. To teď nedokážu posoudit, protože sám právník nejsem. Tak to jsem chtěl jenom dodat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času a s přednostním právem pan předseda Výborný. Připraví se s přednostním právem pan místopředseda Filip. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já pouze pro stenozáznam bych rád upravil hlasování číslo 992 u sněmovního tisku 375, to byla ta novela správního řádu z dílny ODS. Já mám na sjetině, že jsem hlasoval pro zamítnutí, a hlasoval jsem proti. Nezpochybňují tím hlasování. To je jedna věc.

A dovolte mi jenom krátký komentář k tomu návrhu, který tady předkládá SPD. Ten návrh jde zcela jistě správným směrem. Protože skutečně ty věci, které se tady v rámci exekucí dějí, jsou jednoznačně špatně a jsou nemorální. My s tím dlouhodobě souhlasíme. Je potřeba s tím něco dělat. Ale já se tady musím připojit k tomu, co říkal můj ctěný kolega Veselý. Skutečně je potřeba tu věc řešit koncepčně a ne tímto nekoncepčním zásahem do občanského zákoníku. To je ten celý problém.

Samozřejmě v tuhle chvíli, a jenom to připomínám, máme tady komplexní novelu exekučního řádu, která je tady projednávána. Vláda připravuje také toto řešení. Já bych se skutečně přimlouval za to, aby tato problematika byla řešena právně tak, jak má být, abychom tady zbytečně nepřijímali paskvily. Ale říkám, shodujeme se v tom, jakým směrem jdeme, a chceme tu problematiku řešit rychle. Stejně tak jako chceme řešit velmi rychle problematiku exekucí u dětí. Věřím, že tady na tom bude naprostá shoda. Stejně tak jako budeme řešit exekuce u těch, kteří pobírají starobní důchod a tak dále. Myslím, že v tomto jsme tady napříč poslaneckými kluby ve shodě. Ale toto řešení, které tady je, skutečně nepovažujeme za zcela koncepční. Proto bych doporučoval buďto to tedy přepracovat, nebo pojďme tou společnou cestou, která dává i z hlediska právního smysl a má hlavu a patu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Španěl. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Španěl: Dámy a pánové, já bych chtěl reagovat prostřednictvím pana předsedajícího na pana Výborného. Možná je možné vytvořit koncepční a rozsáhlejší řešení. Jenom bych vám chtěl říct, že já jsem se třeba dlouho tak jako vy domníval, že každý dlužník je strůjcem svého štěstí, respektive spíš neštěstí. Není tomu tak. Je spousta dlužníků, kteří do toho spadnou různými podvody. Byli byste překvapeni, jak šmejdi, s kterými jsme si mysleli, že už jsme dávno zatočili, se transformovali a podnikají úplně jinak. A cílí na ty nejslabší. Já myslím, že vůbec těmto lidem hodně dlužíme. A co je na tom špatného, když prostě zabráníme úročení úroků? Tomu nerozumím.

Prosím vás, zamyslete se nad tím, že ne všichni jsou natolik dobří. Že po revoluci 1989 spadli lidé svým způsobem do nové doby, řekněme, takové živelnější, kapitalistické, a někteří se prostě nedokázali přizpůsobit, byli důvěřiví, byli okradeni a jsou dneska v těžkých životních situacích. Pomozme jim alespoň drobnými věcmi, než najdeme lepší globální řešení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V tuto chvíli s přednostním právem pan místopředseda Filip. Prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, paní ministryně, musím říct, že sice souhlasím s kolegou Veselým, ale na druhou stranu se bavme o tom, kdy se tím tedy komplexně budeme zabývat. Jestli je vůle buď v poslaneckých klubech najít napříč politickým spektrem nějakou shodu na tom, kdy se konečně stane exekuce prioritou Poslanecké sněmovny, anebo jestli vláda bude mít tolik času a vůle předložit změnu zákona o exekutorech a exekuční činnosti.

Já jsem se o to pokoušel několikrát a poslední širokou novelu jsem předkládal už ve volebním období 2010 až 2013. Byl to sněmovní tisk 610, bylo tam 56 pozměňovacích návrhů a byla to nejkomplexnější novela, která kdy byla předložena této Poslanecké sněmovně. Neprošlo mi to, protože tehdy vůle pravicové koalice Petra Nečase a Miroslava Kalouska neměla zájem na tom, aby vůbec ochránila lidi, a brala exekuce jako předmět podnikání, který je výhodný, zejména pro ty exekutory, přestože exekuce je výkon státní moci. Mně se tedy logicky zdálo, že bychom neměli privatizovat státní moc a že by se o to měli starat zaměstnanci státu a že by měli postupovat ve prospěch toho věřitele, ale s ochranou práv toho dlužníka. Pak by se nemohly stávat takové exekuce, které tady byly přečteny nebo byly čteny při jiných příležitostech.

Neexistuje například námitka proti - tedy relevantně uplatnitelná námitka - proti konkrétnímu exekutorovi, který dostane ten exekuční případ. To přece je potřeba řešit, jakým způsobem se s tím vypořádává soud, na který se můžeme obrátit, protože nikdo nemůže být odebrán svému zákonnému soudci. A já samozřejmě mohu vytýkat právní zpracování toho návrhu docela efektivně, ale nemám to v úmyslu. Nemám to v úmyslu, protože si můžeme říct, že půjdeme cestou, kdy se to bude vracet navrhovatelům k přepracování, a řekneme ano, nepatří to do občanského zákoníku, patří to do zákona o exekutorech - což já považuji za správnější. Ale máme tady předložený návrh, který není legislativně úplně nemožný. Vzpomeňte si, když se měnil jenom při kupní smlouvě ten plátce daně z převodu nemovitosti, kdy bylo jasné, že původní koncepce, která platila podle občanského zákoníku 40/1994 Sb., po jeho novelizacích, tak, že ten, kdo peníze dostal, má peníze na zaplacení daně a tady tu daň odvádí - samozřejmě se to promítalo do té ceny, jiným (nesroz.) se to promítá dnes - a zákonný ručitel byl ten druhý, pokud šlo například o privatizaci státního majetku, protože tam ten kupující a prodávající byl také zřejmý.

A v tuhle chvíli najednou máme tedy řešení, proč to nedávat do občanského zákoníku. Já si myslím, že to je možné, že to ustanovení toho nejobecnějšího právního předpisu, tedy občanského zákoníku - a je to nejobecnější právní předpis, tak byl konstruován. Já jsem pro něj nehlasoval, protože to považuji za konstrukci, která svým způsobem úplně neodpovídá současným společenským vztahům, je to spíše občanský zákoník, který přeskočil několik období dozadu k té koncepci, která tady byla vypracována na začátku 19. století v roce 1811, a tu dobu jsme, myslím, několikrát překonali. Ty pokusy o tu novelizaci spíše skončily v tom, kdy se tady hádáme ještě dnes o svěřenecké fondy. Je to pravda. Tak to je, protože jsme tam implantovali dávno překonané právní instituty, do toho nového občanského zákoníku, které se ukazují nevhodné pro materiální právo v době 21. století.

Ale na druhou stranu, proč nestanovit právě v tom nejobecnějším právním předpisu, občanském zákoníku, co je prioritou toho splácení? To je možná konstrukce. Dokonce si myslím, že odpovídá společenské potřebě, kterou tady dneska máme, a můžeme tím zavázat nejen exekutory, můžeme tím zavázat dokonce i ty, které nalézají to právo, a v tom případě u toho nalezení toho právního titulu budeme mít jasno, že nemůže soudce postupovat jinak, protože v tom nejobecnějším předpisu bude vázán tím, nakolik i ty jednotlivé smlouvy o půjčce budou konstruovány.

Já mohu vytýkat leccos, ale na druhou stranu tu konstrukci samotnou nevyčítám a předpokládám, že bychom mohli klidně ten zákon pustit v prvním čtení, uspořádat na to seminář a tam si vyjasníme, jakou cestou máme jít. Možná, že potom ho kolegové stáhnou, protože například vláda do té doby předloží nějakou komplexnější novelu, ke které se budeme moci vyjadřovat, ano, i z toho pohledu, který tento návrh zákona řešit nemůže, protože tak ani není koncipován. On vyjadřuje velmi úzkou část toho, co se odehrává mezi věřiteli a dlužníky, a podle mého soudu ji upravuje celkem pochopitelným způsobem. To je totiž také věc, kdy v tom právním vědomí si musíme říct, jestli postupujeme způsobem, který je akceptovatelný, a ta znalost práva je potom dána také tím, nakolik lidé akceptují, že takhle to má být po právu. My tady totiž často přijímáme normu, která zvyšuje povědomí toho tradovaného vtipu, zejména v naší advokátské obci, že - prosím vás, nehledejte za právem spravedlnost, to jsou dvě velmi rozdílné kategorie.

Takže já jsem pro to, abychom to prvním čtením pustili. Nejsem spokojen s tou normou, nemůžu říct, že jsem úplně vypořádán s tím, že by ten zákon měl platit tak, jak je napsán, ale myslím si, že pořád je doba na to, abychom se o tom bavili ve výborech, případně semináři, případně ve druhém čtení udělali pozměňovací návrhy, které by vedly k tomu sledovanému cíli, protože to sleduje nějaký cíl. To znamená, nápravu těch nejodpornějších - promiňte mi - pokusů, jak privatizovanou státní moc zneužít ve prospěch těch, kteří si ji pokusili vzít pro sebe a je jim lhostejný zájem věřitele, je jim lhostejný dlužník, ale jejich zisk je jim prioritní. Děkuji vám. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Než dám slovo panu poslanci Grospičovi s faktickou poznámkou, přečtu omluvy. Pan poslanec Jan Birke se omlouvá z dnešního jednání od 18.00 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan ministr dopravy Vladimír Kremlík dnes od 18.00 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Jan Bauer od 18.00 hodin do konce jednacího dne a pan ministr vnitra Jan Hamáček z dnešního jednání od 18.00 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pan poslanec Grospič má slovo a jeho dvě minuty faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Dobrý den. Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážená vládo, já jsem si vědom také toho, že vláda k předloženému návrhu zákona vyslovila nesouhlasné stanovisko, přestože obecně souhlasí s posilováním postavení dlužníků v závazkových vztazích, a že se domnívá, že nová úprava není nezbytná ani vhodná. Vláda má za to, že by mohla narušit některé stávající funkční produkty. Podle názoru vlády je také dosavadní úprava spravedlivější a považuje ji za standardní.

Já bych tady ale chtěl také říci, že k tomu stanovisku vlády lze uvést z mého pohledu, že insolvenční zákon, na který se odvolává, problém jako takový vůbec neřeší. Řeší až následek, kdežto předkládaný návrh, který zde teď projednáváme, má naopak snahu řešit ten důsledek. A to je pro mě podstatné, stejně tak jako se nelze jednoznačně ztotožnit s názorem vlády, že navrhovaná úprava neřeší provázanost s ustanovením paragrafu 1806 občanského zákoníku, který umožňuje sjednání úroku z úroků. Pravidlo, že má právo na úroky z úroků, vzniká vždy, kdy se vztahuje pouze na pohledávky odpovědností povahy, a to ještě pouze v případě, kdy jde o případ efektivní a direktní odpovědností, primární čin, tedy nikoliv o porušení smlouvy, a vždy a od okamžiku uplatnění pohledávky u soudu.

Já si tedy z tohoto pohledu myslím, že tento návrh má samozřejmě řadu nedostatků a je otázkou jeho další vývoj. Ale myslím si, že vstřícným krokem ve vztahu k dlužníkům a posílení postavení dlužníků a řešením daného problému by bylo propuštění tohoto zákona do dalšího čtení.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Vracíme se do obecné rozpravy, kde je přihlášen první v pořadí pan poslanec Dominik Feri, a připraví se paní poslankyně Jarošová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení páni ministři, pan místopředseda Okamura mluvil nebývale dlouho, až bych řekl podezřele dlouho, ale nevadí, konečně jsem se dočkal.

Nejdřív krátká reakce k tomu, co tu zmiňoval pan místopředseda Filip. To, že se náš občanský, platný a účinný občanský zákoník vrací v nějakých svých částech a v nějakých svých zásadách k obecnému občanskému zákoníku z roku 1811, je bezesporu pravda, ale to neznamená, že by to byly zásady, které jsou překonané, protože třeba v takovém Rakousku platí dodnes, v Lichtenštejnsku taky, a v tom Rakousku půlka z těch ustanovení nebyla novelizována. A ještě další věc je to, že se inspirujeme, nebo inspirovali jsme se těmi nejmodernějšími kodexy v současné době ve světě platnými. Takže to na úplný úvod.

To, co tu zmiňoval pan Okamura, bylo ukázkové rétorické politické cvičení. Jistě asi nutné, ale věcně špatné. Tak pan místopředseda Okamura tady citoval něco o přísudcích, o přísudkové vyhlášce, která už je od roku 2013 nálezem Ústavního soudu, pléna Ústavního soudu, zrušena. Zcela mimo. Zmiňoval tu, že exekutoři mají milion. To se tak hezky šermuje v té debatě. Milion. Ten exekutor bere milion měsíčně. Ale ať se jde zeptat těch exekutorů na malých úřadech, kolik berou. Vždyť bojujou velmi často o holé živobytí, nějaké měsíce mají ztrátové a o nějakém milionu si tak můžou akorát tak nechat zdát.

Zároveň tu pan místopředseda Okamura zmiňoval něco, na čem si myslím, že je postaven celý ten návrh. On totiž začal v tom projevu zaměňovat jistinu za dluh. On říkal, že dlužník splatí tomu věřiteli ten dluh, to, co si od něj půjčil. Ale to, co si od něj půjčil, není jenom ten dluh, nepůjčujeme si velmi často v rámci nějakých obchodněprávních vztahů nebo spotřebitelských vztahů za dobré slovo, kdy nemusíte platit žádné úroky. Prostě ty peníze nějakým způsobem platíte. Ten dluh není jenom ta jistina. To je nutné oddělovat. To jsou i ty úroky.

Ale nyní už se přesuňme k tomu samotnému návrhu a k tomu, proč navrhnu v závěru své řeči vrácení k dopracování. Pan místopředseda Okamura toto stavěl do takové velmi prazvláštní dichotomie. On řekl, že tento problém buď nechceme řešit, protože nás nezajímá, anebo že jsme s exekutory domluveni. A já bych si dovolil do toho vnést ještě jeden aspekt. Možná že osobně my nepodpoříme ten návrh v této podobě z toho důvodu, že je prostě velmi špatně legislativně zpracován. A dovolím si zmínit některé velmi sporné body.

No tak opravdu víme, co tento návrh přinese? Víte to, kolegové z SPD prostřednictvím pana předsedajícího? Víte, na co všechno se to vztahuje? Hovoříte tady o spotřebitelích, ale tady to se vztahuje na všechny peněžité dluhy. To se vztahuje i na obchodní společnosti. To se vztahuje nikoliv jenom na dluhy ze závazku, ale i na dluhy z jiného právního důvodu. To znamená, myslím, že jste nedomýšleli, na co všechno tento návrh bude dopadat.

Velmi důležitou věcí, která bohužel v tomto projednávání z úst předkladatelů nezazněla, je to, že když se bude splácet ze zákona jako první a plnit na jistinu, tak se tím umenšuje jistina jako taková, umenšují se ty úroky, což bude významná změna, se kterou věřitelé nepočítali a počítat asi nebudou a která hlavně není vypočtena. Protože to nejde jen tak říct - tak předřaďme jistinu před úroky. To bude mít dopady daňové - kde je nějaká daňová analýza? Je to poslanecký návrh, nemusí tam být RIA, ale ty daňové dopady bezesporu budou. Bude to mít dopady z hlediska řekněme nějakých běžných hospodářských vztahů, tzn. jaký dopad to bude mít na věřitele, jaký dopad to bude mít na dlužníky, a bude to mít dopady třeba i do účetnictví, protože banky evidují jinak jak tu jistinu, tak ten úrok. Není o tom v důvodové zprávě ani slovo, ani čárka. Ten návrh byl psaný horkou jehlou.

Když tu bylo hovořeno o tom, že nás tento problém nezajímá nebo že jsme domluveni, zmínil to velmi poctivě pan zpravodaj a zmínila to i vláda, že jsme přijali některé změny, které dlužníkům skutečně pomohou. To znamená, bavíme-li se tady o skutečné pomoci těm předluženým, např. té paní, kterou tu pan místopředseda Okamura zmiňoval, tak přece cesta z té dluhové pasti, když má na sobě mnohočetné exekuce, není ta, že změníme jedno hmotněprávní ustanovení v občanském zákoníku, ale je ta, že ta paní vstoupí do oddlužení. A nyní bude moci, protože už nebude muset uspokojit 30 % pohledávek nezištných (?) věřitelů, ale toliko to, co zaplatím insolvenčnímu správci, to je ta tisícikoruna a tisícikoruna. To jsme přijali.

Je-li tu případ nějakého dětského dlužníka, na kterém váznou exekuce, tak už je tu načtený nějaký návrh, který teď budeme v rámci podvýboru cizelovat. Budeme projednávat novelu insolvenčního zákona, která umožňuje snazší oddlužení pro děti. Další příklad. V rámci té novely insolvenčního zákona jsme zároveň ty úroky nad výší jistiny zařadili do podřízených pohledávek, které se v rámci běžného oddlužení prostě neřeší, ty se nehradí. Ten člověk bude oddlužen, aniž by zaplatil to, co je nad to. To znamená, rozhodně to není tak, že by nás to nezajímalo. Řešíme to. Ale řešíme to konkrétními věcnými kroky, nikoliv nějakými marketingovými hláškami.

A možná ještě k dalším věcem, které mohou prakticky pomoci a kterými se můžeme zabývat. Ten dluh nabude takovéhle výše možná i proto, že zkrátka to nalézací řízení trvá poměrně dlouhou dobu. To znamená, navrhovatelé se jistě mohou zaměřit na rychlost rozhodování obecných soudů. Navrhovatelé se zároveň ale můžou zaměřit taky na to, jak aktivně uplatňuje účastník, tzn. žalovaný, svoji procesní obranu nebo nástroje, které se mu podávají z občanského soudního řádu, tzn. jestli náhodou není rozhodováno až příliš moc fiktivně. Náhradní doručení. To je něco, co jsem tady zmiňoval, už když jsme se bavili u těch dětských dlužníků. Soud vám pošle prostou výzvu. Na konci připojí doložku - souhlasíte s tím, že bude rozhodnuto v této věci bez nařízení jednání? Vy nepřebíráte, jste ohlášeni na ohlašovně, doručí se náhradně, rozhodne se. Pak má věřitel v ruce exekuční titul a už to jde do výkonu rozhodnutí, do exekuce.

To znamená, to jsou věci, na které bychom se měli podívat, mohli podívat. A vůbec se nebráním tomu, jakkoli je tato formulace, kterou si předkladatelé nadnášejí, v rámci kontinentálního práva neobvyklá, abychom se o ní bavili. Ale to naprosto klíčové je to, že to je něco, co mění trh jako takový. To se netýká jenom spotřebitelských vztahů. To se netýká jenom spotřebitelských úvěrů, jakkoli to tak může být podáváno. To je pouhá výseč. Velmi malá výseč. A tak prvozásadní změna zkrátka je podmíněna důslednou ekonomickou analýzou.

Z tohoto důvodu navrhuji, aby byl tento návrh vrácen předkladatelům k dopracování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Váš návrh jsem zaznamenal. S faktickými poznámkami jsou přihlášeni pan poslanec Grospič a pan poslanec Španěl. Přečtu omluvu. Dnes od 18.30 do konce jednání z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Marek Výborný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, já tady samozřejmě nechci vystupovat jako obhájce tohoto tisku a návrhu zákona, protože si myslím, že také potřebuje značně, aby na něm bylo pracováno, pokud by se měl stát součástí našeho platného právního řádu. Nicméně si myslím, že z toho zákona je jasné, že pokud jde o úpravu pořadí, v němž dochází k umořování dluhu a jeho příslušenství, je třeba právě prohodit v navrhovaném textu, tak jak se na to dívám z prvé podoby, úroky z prodlení s úroky, takže by pak text odst. 1 § 1932 měl znít, že má-li dlužník plnit jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na jistinu, pak na náklady již určené, poté na úroky a nakonec na úroky z prodlení, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.

Ale já si myslím, že předložený návrh má prostě své opodstatnění. Je pravdou, že dojde-li k posílení postavení dlužníka tím, že v podstatě dojde v konečném důsledku i ke snížení celkové částky, kterou dlužník musí uhradit, na druhou stranu to může vyvolat i opačný efekt v tom, že dojde ke zvýšení úroků, a tudíž v konečném důsledku to nepřinese žádné posílení postavení dlužníka a ani právní jistoty.

Takže tolik jenom jsem chtěl uvést repliku vaším prostřednictvím, pane předsedající, na svého předřečníka.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Španěl. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Španěl: Děkuji, pane předsedající. Já budu také reagovat vaším prostřednictvím na pana poslance Feriho. Já mu ještě jednou přečtu § 1932 odst. 2. A jeden z nás asi neumí číst: Jistina a náklady již určené se úročí, pane Feri. Jistina a náklady již určené se úročí. Úroky a úroky z prodlení se neúročí... Prosím vás, nevykládejte tady demagogii.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji za dodržení času. V obecné rozpravě další přihlášeným je paní poslankyně Jarošová, připraví se pan poslanec Radek Rozvoral. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, půjčovat si máme, jen pokud víme, že jsme schopni své závazky uhradit. To je známá pravda. Bohužel nikdo z nás do budoucna neví, co mu osud nachystá. Nikoho z nás tady v sále nevyjímaje. Zadluženost českých obyvatel se ke konci loňského roku pohybovala ve výši 2,27 bilionu korun. Většinu těchto prostředků zahrnují hypotéky a úvěry čerpané na financování bydlení. Podle průzkumu provedeného v loňském roce pětině dlužníků zbývají peníze jen na nejlevnější jídlo a oblečení, pěti procentům dlužníků nezbývá dokonce ani na to a patnáct procent dokonce uvedlo, že přesně nevědí, kolik vlastně dluží, a to v době, kdy prožíváme nebývalý ekonomický růst. Ptám se, co nastane v případě recese.

Mnoho dlužníků se díky svému předlužení dostává do dluhové pasti, ze které je velice složitá cesta ven. Mnoho rodin je v důsledku neschopnosti splácet v exekuci, někteří čelí i několika exekucím současně. Dluhy se mají platit, to je bez diskuse. Na druhou stranu však vím, že následné poplatky, jako jsou úroky, pokuty z prodlení a odměny exekutorům, mnohdy v konečném součtu mnohonásobně převyšují dlužnou částku. Z exekucí se stal dobrý byznys a je jasné, že mnohým tento stav může i vyhovovat. Svědčí o tom i to, že se s pohledávkami dlužníků čile a úspěšně obchoduje.

Naším zájmem by na jedné straně mělo být, aby se to, co bylo půjčeno, vrátilo, ale za podmínek, které nebudou likvidační a nebudou vrhat dlužníky do spirály dluhových pastí. Je nemyslitelné, aby se z několikatisícových dluhů staly během let milionové pohledávky, které mnohdy připraví dlužníky i o střechu nad hlavou. Proto navrhujeme, aby dlužník přednostně splatil jistinu dluhu, až poté ostatní pohledávky, a rušíme úroky z úroků. A právě k tomu má přispět tato novela.

Děkuji vám za pozornost, dámy a pánové, a prosím o vaši podporu. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám za vaše vystoupení. Poprosím pana poslance Radka Rozvorala, který je přihlášen do obecné rozpravy a zároveň je poslední přihlášený písemně. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, dovolte mi se vyjádřit k návrhu poslanců hnutí SPD ze dne 13. února tohoto roku, kterým se mění občanský zákoník, zákon č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a spočívá v úpravě znění § 1932 odst. 1 a 2.

Navrhované změny právní úpravy jsou vedeny s cílem posílení právní pozice postavení dlužníka v rámci závazkového vztahu. Máme za to, že navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní sociální dopady pro občany, kteří se dostali do krizové finanční situace, neboť těmto lidem velice pomůže, pokud budou splácet nejdříve jistinu, poté náklady již určené, a teprve potom úroky z jistiny a nákladů. Dále tímto návrhem rušíme placení úroků z úroků, jelikož to považujeme za nevhodné a nemorální.

Tato změna právní úpravy reflektuje současnou situaci ve věci dluhových pastí neboli dluhových spirál, což vyjadřuje situaci, kdy jednotlivec či rodina není schopna plnit své závazky vůči věřitelům. Důsledkem tohoto stavu jsou sankce a dluh se navyšuje o penále. Mnoho osob řeší tuto situaci další půjčkou nebo úvěrem, ale ve většině případů nejsou schopny splácet ani tyto následné půjčky a padají do dluhové pasti. V případě, že se již člověk do dluhové pasti dostane, nezbývá mu nic jiného, než přistoupit k jejímu řešení konsolidací nebo oddlužením. Konsolidace spočívá ve sloučení všech dluhů dlužníka do jednoho dluhu z důvodu zjednodušení a přehlednosti, kdy dluhy dlužníka řeší jeden subjekt. Oddlužení či osobní bankrot je v podstatě sanační způsob řešení úpadku, který byl do českého právního řádu zaveden insolvenčním zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení. Tento zákon upravuje proces umožňující dostat se dlužníkům legálním způsobem z jejich tíživé situace, když už nejsou schopni řádně a včas hradit splátky svých půjček a úvěrů nebo je jim zřejmé, že toho nebudou schopni v blízké budoucnosti. Celý proces oddlužení je řízený nestranným soudem, který jako jediný má pravomoc usměrnit požadavky věřitelů. Dlužníci pak hledají různá východiska, jak se dostat z dluhové pasti. Desítky společností nabízejí dlužníkům služby typu finančního poradenství, za což ale musí dlužníci platit vysoké částky, aniž by bylo zaručeno, že pomoc bude úspěšná.

V této souvislosti bych sdělil několik faktů a čísel, které ve svých statistikách zveřejnila Exekuční komora České republiky za rok 2018. Počet nově zahájených exekucí v České republice v loňském roce přesáhl půl milionu, přesně 505 120 exekucí, a i když zde byl oproti roku 2017 zaznamenán pokles o 106 445 exekucí, je toto číslo alarmující. Celkový počet lidí v exekuci atakuje hranici 900 000, z toho téměř půl milionu lidí má tři a více exekucí a něco málo přes 150 000 lidí má dokonce přes deset exekucí. Zhruba polovina exekucí je na částku do 10 000 korun. V průměru tak statisticky vychází na jednu osobu více jak pět a půl exekučních řízení a vymáhaná částka převyšuje částku 63 000 korun v rámci jedné exekuce. Co se týče geografického rozložení, pak nejvyšší podíl osob v exekuci spadá v rámci České republiky pod Ústecký a Moravskoslezský kraj, kde se pohybuje okolo 15 %. Naopak nejméně povinných se nachází v kraji Zlínském a v Kraji Vysočina, kde se pohybuje okolo 3 %.

Závěrem bych chtěl zmínit, že pro lidi, kteří se dostali do takzvané dluhové pasti, je placení úroků z úroků silným demotivujícím prvkem nejenom v jejich současné situaci, ale bude mít i negativní dopady na jejich budoucnost. Naše hnutí SPD považuje tento stav za silně alarmující, protože tyto skutečnosti se odrážejí na utváření společenského klimatu v naší republice. Proto je naší povinností těmto lidem pomoci z jejich tíživé životní situace.

Naše hnutí SPD má v rámci balíčku pomoci těmto lidem připravený ještě zákon řešící zestátnění exekutorů a zákon ke zrušení lichvy. Dnes navrhovanou a projednávanou změnou občanského zákoníku, spočívající ve změně znění § 1932 v prvním a druhém odstavci, považujeme za nástroj, který by pomohl stav lidem v dluhové pasti zlepšit. Z tohoto důvodu vás, zde přítomné, žádám o podporu tohoto návrhu změny zákona. Děkuji za pozornost. (Potlesk z poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Bělobrádek. Prosím. (Neklid v sále.)

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, my jsme odmítli některé návrhy SPD, jejich předchůdců, proto, že to byly legislativně prostě naprosté amatérské patlaniny, které by byly udělány typem: když mě bolí zuby, tak vám uřízneme nohu, a tím to vyřešíme. Já jsem přesvědčen, že jediné řešení je vrátit tuto normu skutečně k přepracování. A možná by bylo dobré, kdyby někteří vaši členové místo toho, aby tahali z vaší strany peníze a pak si z toho stavěli vily, kdybyste si za to zaplatili nějaké pořádné legislativce a skutečně potom udělali normy, které budou přijatelné.

Není také pravda, že bychom nic neudělali. Už v minulém období například skutečně v této oblasti pomohl poslanec KDU-ČSL Klaška a teď, jak už tady zaznělo od Dominika Feriho, se prohlasovaly další věci a další se připravují. Jsou to skutečně návrhy, které jste připravili, které mají významné vady a je potřeba je skutečně opravit. Takže to není žádná snaha nepomoci lidem, protože je to skutečně závažné téma, ale musíte to připravit pořádně. Takže my jsme určitě připraveni vrátit to k dopracování, a pokud to bude mít svůj smysl, tak tomu potom pomoct.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím nově příchozí poslance do jednacího sálu, aby se ztišili. S přednostním právem je přihlášen pan místopředseda Okamura, blížíme se ke konci tohoto bodu, za chvilku budeme hlasovat. Prosím.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já bych zareagoval na bývalého předsedu KDU-ČSL pana Bělobrádka. Chtěl bych připomenout, že letošního ročníku sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu, který má nacistické kořeny, se zúčastnil český velvyslanec v Německu a člen KDU-ČSL Tomáš Jan Podivínský a také se ho zúčastnil bývalý ministr kultury Herman. Zúčastnil se ho i pan Bělobrádek. Připomeňme, že Sudetoněmecký landsmanšaft je organizací, kterou založili nacisté, fašisté a němečtí šovinisté. Na tyto sjezdy jezdí KDU-ČSL. Budu konkrétní.

V roce 1949 byl vyhlášen jeden ze základních a dodnes platných dokumentů Sudetoněmeckého landsmanšaftu, takzvaná Eichstättská adventní deklarace, kde se mimo jiné objevují tyto požadavky - cituji: "Naším nezadatelným požadavkem je návrat vlasti v jazykových hranicích z roku 1937. Jde o nastolení udržitelného poměru mezi Německem a jeho západoslovanskými sousedy. Předpokladem pro to byla také připravenost Čechů a Poláků vrátit vyhnaným Němcům jejich vlast. Všechny tyto úkoly musí být řešeny pouze v rámci federalistického uspořádání Evropy." Tuto deklaraci za Sudetoněmecký landsmanšaft, jejichž sjezdů se opakovaně účastní poslanci KDU-ČSL, podepsali: někdejší přívrženec Kameradschaftsbundu, člen NSDAP Becher; člen henleinovského hnutí Brand; SS Sturmbannführer, nositel zlatého stranického odznaku NSDAP Brehm.

Budu pokračovat v seznamu, znova zdůrazňuji, aby to znova slyšeli v televizi i na sociálních sítích, budeme to propagovat a dávat to.

Účastníci těchto sjezdů - pan Bělobrádek za KDU-ČSL, Herman za KDU-ČSL, velvyslanec Podivínský za KDU-ČSL. A pokaždé, když vystoupí někdo z KDU-ČSL, tak si vezmu přednostní právo, budu to tady číst celé dva a půl roku. Budu to číst i v televizi. (Řečník mluví velice důrazně.)

To samé platí samozřejmě - podobně mám sepsané kauzy, privatizační kauzy a další kauzy za ČSSD.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane místopředsedo, já bych vás jenom chtěl přerušit a volat vás k věci, protože přece jenom projednáváme bod občanský zákoník.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vystupuji s přednostním právem. Teď vystupuji s přednostním právem. Mimo obecnou rozpravu. V souladu s jednacím řádem.

Takže dále tento dokument podepsal SS Hauptsturmführer, funkcionář NSDAP Hergl, abychom věděli, na jakých sjezdech se účastní KDU-ČSL. Dále ho podepsal člen NSDAP a nacistický novinář Hönig. Dále ho podepsal nacista a v roce 1938 člen Sudetoněmeckého freikorpsu Lemberg. Dále ho podepsal člen NSDAP, spolupracovník SD Turnwald. Dále ho podepsal původně sociální demokrat, za okupace policejní důstojník jednotky podílející se na popravách českých vlastenců v Kobylisích Franzel.

Jenom zdůrazňuji, na tyto sjezdy vy jezdíte. Na tyto sjezdy jezdí politici KDU-ČSL. A byla tam i paní Marksová z ČSSD, ministryně. A byl tam i poslanec Korte z TOP 09, abychom si to řekli. (Řečník mluví až do konce svého projevu velice emotivně.)

Dále tento dokument Sudetoněmeckého landsmanšaftu podepsal také spolupracovník nacistické tajné služby, vysoký funkcionář NSDAP Zawadil, bývalý nacista Schreiber, bývalý nacista Preissler, člen Sudetoněmecké Partei Schütz, sociální demokrat Jaksch, sociální demokrat Reitzner, duchovní Sladek. A tyto lidi nazývá ministr kultury Herman, kolega pana Bělobrádka, Bartoška a dalších, nazývá je milými krajany.

A součástí Sudetoněmeckého landsmanšaftu je také organizace Witikobund, o kterém české Ministerstvo vnitra v roce 2004 ve své oficiální zprávě napsalo, že tato organizace Witikobund - omlouvám se, neumím německy, hovořím anglicky, japonsky a česky, takže se omlouvám za výslovnost - tak tato organizace Witikobund je personálně jasně propojena se Sudetoněmeckým landsmanšaftem, napsali - a budu citovat z té zprávy Ministerstva vnitra: "Pozornost si rovněž zaslouží organizace sudetoněmeckých nacistů Witikobund, který v prostředí landsmanšaftu šíří protičeské názory."

Vy se účastníte akcí, a opakovaně, akce organizace, která šíří protičeské názory. A programem organizace Witikobund je odčinění údajných válečných zločinů spáchaných spojenci na německém národě a dále odstranění lží o německých zločinech včetně takzvané holokaustové kultury jakožto projevu neněmeckého myšlení. Toho se účastní politici KDU-ČSL! A já to tady budu citovat pokaždé. Pokaždé dva a půl roku do konce volebního období, jestli s těmi vašimi lžemi a nesmysly ohledně SPD budete chodit na mikrofon. Pokaždé! Pokaždé to budu citovat! Aby si to poslechly statisíce a miliony občanů České republiky. A jestli půjdete teď znova na to reagovat, znova, kdy začíná příští schůze v úterý, jdu s přednostním právem a tohle tady budu číst.

A celostátně se Sudetoněmecký landsmanšaft ustavil 25. ledna 1950 na setkání v Detmoldu, kde bylo přijato druhé základní prohlášení Sudetoněmeckého landsmanšaftu, které opět požadovalo právní nárok na vlast a znovuzískání vlasti. Mezi sedmnácti signatáři se to bývalými funkcionáři NSDAP opět jenom hemžilo: Logdman, Tins, Staffen, Wollner, Leibl, Schmidt, Schneider, Benatzky, Diewock a další. A podle vašeho bývalého ministra kultury a špičkového představitele jsou to milí krajani. Milí krajani s nacistickou minulostí! A vy je ještě podporujete v tom, že si v České republice chtějí udělat svůj sjezd!

Takže jestli je tady někdo extremista, tak my s takovouhle extremistickou stranou, která se setkává s nacisty a s fašisty, s organizací, která je založena prokazatelně nacisty a fašisty, a i Ministerstvo vnitra na to upozorňuje, tak my s nimi nikdy nechceme mít nic společného. A znova tady říkám už potřetí, aby to dobře slyšel pan Bělobrádek, který tady teď předstírá, že neposlouchá, tak já vám říkám prostřednictvím předsedajícího, každou schůzi, každou schůzi v okamžiku, že jdete na mikrofon a budete říkat svoje lži, mám to v tašce, jako jsem to měl teď, hned jsem si pro to šel, tak půjdu s přednostním právem na mikrofon, abychom přesně věděli - přesně věděli - co je to KDU-ČSL. Přesně to budeme pojmenovávat. A je to jenom na vás. Je to jenom na vás, jestli to tady budu, jestli si do té své tašky pro to budu chodit a jestli to tady budu číst pořád znova dokola. Tuhletu pravdu. Pravdu o KDU-ČSL! (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Jenom technicky - omlouvám se panu místopředsedovi, vystupoval s přednostním právem, může vystupovat, k čemu chce. To je pravda.

S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Bělobrádek, připraví se pan poslanec Španěl a pan poslanec Černohorský. (Hluk v sále.) Prosím.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, prostřednictvím pana předsedajícího pane Okamuro, já se bojím jenom pánaboha. A vyhrožovat si od někoho takového, jako jste vy, tak na to nejsem zvědavý. Takové jsem si na jatkách dával k večeři. To je první věc. (Náhlý obrovský hluk v sále.)

Druhá věc. Musím vám říct, vaši kolegové z AfD, vaši kolegové z AfD chtěli na sraz sudetských Němců přijet taky. Ale oni tam neonacisty nechtějí, takže tam jsou sociální demokraté, křesťanští demokraté, zelení, jsou tam i další strany, které jsou jak zastoupeny v bavorském, tak německém parlamentu. Byl jsem tam, ano, a seděl jsem zaprvé vedle paní Knoblochové, která dostala cenu Karla IV. Je to předsedkyně německých Židů. Je to potomkyně lidí, nebo potomek lidí, kteří zahynuli v holokaustu. A byla oceněna a velmi si vážila toho, že jí sudetští Němci dali tuto cenu.

A stejně tak vám mohu říct, že to, co tady vykládáte, já jsem se s nikým z těch lidí, o kterých jste mluvil, nesetkal. A právě jsem přijel podpořit sudetské Němce proto, že si landsmanšaft odsouhlasil a po pěti letech soudů právě těch extremistů, kteří byli proti tomu, soud uznal, že to, že se vzdávají majetkových nároků, je v pořádku a že takto změněné stanovy jsou správné.

Ono něco jiného je, když vy budete takto reagovat, to samozřejmě můžete. Já se na to těším. Já nemám tu výhodu přednostního práva. A já bych vám klidně mohl vysvětlit, že to, co tady říkáte, jsou úplné nesmysly. Je to úplně stejné, jako když se zaštiťujete Matteo Salvinim, jaký je to váš kamarád a jak tam patříme. (Upozornění na čas.) A on nám sem chce dovážet na základě povinných kvót uprchlíky! (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuju. Nemám přihlášeného nikoho s faktickými poznámkami ani do rozpravy. Dívám se z pléna. Končím obecnou rozpravu. Je zájem o...? Prosím.

 

Poslanec Lubomír Španěl: Dámy a pánové, velmi krátce. Apeluji na vás, abyste tento návrh prosím podpořili. A řeknu to velmi lapidárně. Pusťme tento zákon do druhého čtení. Už jsme tady prožvanili kolikrát celé dny většími blbinami. To jste právě viděli. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak prosím vás, přivolal jsem ostatní poslance do sálu. Mám tady návrh na vrácení návrhu k dopracování. Nechám o tomto návrhu hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro vrácení návrhu k dopracování? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 996, přihlášeno 152 poslankyň a poslanců, pro 82 (proti 17). Návrh byl přijat.

 

Tímto jsme ukončili tento bod. A jelikož je 18.59, po dohodě s předsedy klubů končím dnešní jednací den. Pokračovat budeme zítra ráno v 9 hodin odpověďmi na písemné interpelace. Pěkný večer.

 

(Jednání skončilo v 18.59 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.