Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

115.
Návrh poslanců Radka Holomčíka, Dany Balcarové, Jana Zahradníka,
Jana Hrnčíře, Vlastimila Válka, Petra Pávka a dalších na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 422/ - prvé čtení

Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 422/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů poslanec Radek Holomčík. Prosím klid v jednacím sále a prosím pana navrhovatele, aby se ujal slova.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, aj my chcem zpátky motýle! Akorát o tom neskládáme dadaistické básně, ale přicházíme s konkrétními návrhy a budeme přicházet s konkrétními návrhy, které pomohou řešit problémy našich lesů, naší krajiny, naší půdy, naší vody, a také chceme bojovat proti tomu, aby se bohapustý byznys maskoval za něco, co má přinést přírodě nějakou pozitivní hodnotu, ale co v reálu celou situaci jenom zhoršuje. A přesně takovým návrhem je naše novela zákona o ovzduší, která ruší to minimální povinné množství přimíchávání biopaliv do pohonných hmot.

Já bych na úvod svého příspěvku rád přečetl vyjádření Ministerstva dopravy, tedy to původní vyjádření Ministerstva dopravy. Nevím, jestli si vzpomínáte na tu šlamastyku, která kolem toho vznikla, ale když náš návrh přišel na vládu, tak Ministerstvo dopravy dalo kladné stanovisko, aby asi po čtyřech dnech, když se tehdejší ministr dopravy, to byl ještě pan ministr Ťok, vrátil z nějaké zahraniční cesty, Ministerstvo otočilo, načež asi tři dny nato se pan ministr dozvěděl z Mladé fronty Dnes, že už ho nebaví dělat ministra a rozhodl se skončit.

Tak já přečtu to stanovisko: Po posouzení předmětného poslaneckého návrhu Ministerstvo dopravy doporučuje vládě zaujetí souhlasného stanoviska k němu.

Zavedená podpora biopaliv sledovala několik cílů: Povinné přimíchávání biopaliv do pohonných hmot dostupných na českém trhu představuje zvolený způsob, jak dosáhnout cíle 10 % používání energie z obnovitelných zdrojů k roku 2020 v dopravním sektoru, což představuje první z evropských milníků ve snižování emisí v dopravě. Dalším důvodem pro povinné přimíchávání bylo dosahování cíle snižovat emise skleníkových plynů v celkovém životním cyklu dodávaných pohonných hmot. Existuje však již velké množství důkazů o tom, že biopaliva první generace se nepodílí na snižování emisí skleníkových plynů, ba naopak. Jak se v posledních letech ukazuje, je nutné dosahování stanovených cílů skrze podporu biopaliv první generace přehodnotit. Biopaliva v současnosti používaná jako příměsi do pohonných hmot se téměř výlučně vyrábí z potravinářské biomasy. U v současnosti používaných biopaliv tedy existuje konkurenční užití půdy pro výrobu potravin či krmiv.

Z pohledu dopravy souhlasíme s tvrzením, že přestože biopaliva mají některá pozitiva, jako lepší spalování, existují nezanedbatelné nevýhody s nimi spojené, jako zejména větší spotřeba metylesteru řepkového oleje v porovnání s motorovou naftou při provozu vozidel. Nevýhodou je i možnost poutání vody do lihu v pohonných hmotách, a tím i zvýšení korozivosti kovových částí motorů vozidel. Dalším aspektem jsou technické problémy ve spalovacích motorech. Vesměs všechna biopaliva vyžadují úpravu palivové soustavy a optimalizaci chodu motoru. Některá biopaliva vyžadují zkrácení intervalů výměny oleje. Část biopaliv má negativní vliv na produkci základních zdraví škodlivých emisí spalovacích motorů. Shora uvedených cílů lze dosáhnout i jinými, vhodnějšími způsoby, například podporou komplexního řešení v oblasti intermodální dopravy, používáním úsporných dopravních prostředků v městské hromadné dopravě -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vás asi budu muset přerušit, ale sál v tuto chvíli opustil i poslední ministr, nemáme tady nikoho z vlády (Posl. Holomčík: To je skandál!) a podle platných usnesení Sněmovny bychom v tuto chvíli neměli pokračovat. Takže já vás přeruším asi tak na dvě minuty a zkusíme někoho sehnat. Takže já přerušuji schůzi Sněmovny do 17 hodin. (Námitky.) Pardon, do 15 hodin. (Smích.) Do 16.10 hodin. (Ministr Hamáček vchází do jednacího sálu.) Nicméně pan ministr tu již je, takže můžeme pokračovat. Děkuji panu vicepremiérovi, že se mezi nás vrátil.

 

Poslanec Radek Holomčík: Já bych také rád poděkoval panu ministrovi prostřednictvím pana předsedajícího za to, že umožnil pokračování projednávání našeho velkolepého návrhu. Kde jsem to skončil?

Shora uvedených cílů lze dosáhnout i jinými, vhodnějšími způsoby, například podporou komplexního řešení v oblasti intermodální dopravy, používáním úsporných dopravních prostředků v městské hromadné dopravě, efektivním využíváním kapacit automobilové dopravy, podporou elektromobility a vodíkových dopravních prostředků zejména u nákladní automobilové dopravy a v neposlední řadě decentralizací energetických zdrojů.

Souhlasíme s návrhem zrušit povinnost přimíchávání biopaliv do pohonných hmot, a to z výše uvedených důvodů.

To byl ten původní, necenzurovaný postoj Ministerstva dopravy, který vypracovali odborní zaměstnanci předtím, než se pan ministr vrátil ze zahraniční cesty.

A já bych v tenhle okamžik mohl s čistým svědomím skončit, protože Ministerstvo dopravy za mě řeklo vše. Ale já neskončím. Já bych rád ještě vyvrátil pět mýtů, které za tu dobu, nebo od té doby, co jsme tento návrh podali, kolují éterem.

První mýtus: náš návrh ohrozí naše mezinárodní závazky. Byla by to pravda, kdyby součástí toho návrhu bylo vyškrtnutí § 21 zákona o ochraně ovzduší. Ale to jeho součástí není. Tento paragraf tam zůstává. A je to přesně ten paragraf, který uzákoňuje tu naprosto nejvíce i třeba restrikcemi, potenciálními restrikcemi, zatíženou část našich závazků, a to je těch 6 % snížení emisí z životního cyklu biopaliv - pardon, pohonných hmot do roku 2020. Takže tady z toho důvodu je to skutečně jenom mýtus. I vzhledem k dalším okolnostem, o kterých budu ještě hovořit, to v nějakém tom krátkodobém horizontu nepoškodí ani naplnění té desetiprocentní hranice používání obnovitelných zdrojů v dopravě. Rád bych řekl, často se ještě dostává (?), že je to deset procent na biopaliva. Není to pravda. Je to deset procent na obnovitelné zdroje v dopravě. Důležité říct. Navíc náš návrh obsahuje, nebo ta legisvakanční lhůta, která z toho návrhu vyplývá, tak je šest měsíců. To znamená, kdybychom letos stihli tento návrh schválit, v platnost vejde někdy za rok touhle dobou, a do konce roku 2020 prostě ten návrh nemá reálnou šanci jakkoliv plnění našich závazků ovlivnit. A samozřejmě pokud projde tento návrh do druhého čtení, nemám vůbec problém vést diskusi o tom, jestli to třeba nesměrovat k tomu 1. lednu 2021.

Druhý častý mýtus: náš návrh poškodí zemědělce. Tady bych rád citoval jeden odstavec ze stanoviska Ministerstva zemědělství. "Dále máme za to, že zásadní omezení spotřeby biopaliv první generace v České republice by rozhodně neznamenalo odklon od pěstování a zpracování řepky olejky a dalších surovin na výboru biopaliv. V roce 2017 byla ostatně pouze jedna třetina produkce řepky vypěstované v České republice využita na výrobu metylesteru řepkového oleje. Obdobně to platí i pro kukuřici a cukrovku. Té bylo pouze 13 %. Nevyužité suroviny a vyrobená biopaliva by v daném případě byly pouze vyváženy do okolních zemí EU."

Tady je potřeba říct, že jestli něco poškozuje většinu českých zemědělců, je to dlouhodobé směřování české zemědělské politiky. Dá se to... Vlastně tady ta skutečnost, kterou jsem teď četl ze stanoviska Ministerstva zemědělství, tomu do určité míry nasvědčuje. Pokud máme zemědělství postavené na tom, že ziskové jsou dvě nebo tři plodiny, a to tak prostě je už poměrně dlouhou dobu a zemědělská politika to nijak razantně neřeší, zpestření osevního postupu, možnosti - třeba větší podpora bílkovinných plodin, konzumních brambor. U těch konzumních brambor je třeba zajímavé, že dobrovolná podpora vázaná na produkci je u konzumních brambor 4 752 korun na hektar, zatímco u brambor pro výrobu škrobu je 13 679 korun na hektar. Ta čísla o tom nedostatku brambor prolétla před časem éterem. To jenom dokládá tu absurditu toho, jak je vlastně ten systém postavený.

Třetí bod: nemáme alternativy biopaliv. S tím by se do určité míry dalo souhlasit. A ostatně ten návrh, a je to i v té důvodové zprávě, počítá s tím, že pokud zrušíme, tak jak to navrhujeme, povinnost toho minimálního množství, tak nějakou dobu stejně ten systém bude muset biopaliva používat dál, jelikož jsme deset let, kdy používáme biopaliva a kdy vlastně máme nějaké závazky i vůči EU, kašlali na rozvoj alternativ a tu povinnost naplňovat naše závazky jsme delegovali právě ustanoveními v zákoně o ovzduší na dodavatele pohonných hmot. A co my tím zákonem, tou původní podobou, vlastně dodavatelům říkáme? A nejenom dodavatelům, ale i třeba na ně navázaným technologickým firmám? Investujte si, do čeho chcete, ale biopaliva stejně budete používat dál, ať se děje, co se děje. A my vidíme velký potenciál právě v alternativách, které povedou jednak ke snižování emisí v dopravě a snižování závislostí na fosilních palivech. Vidíme velký potenciál i z hlediska hospodářství. Tady je řada inovativních firem. Vysoké školy dělají vysoce zajímavý a hodnotný výzkum. A my chceme prostě tenhleten status quo, který nepomáhá téměř nikomu, odšpuntovat k tomu, aby se konečně začalo v tomto státě investovat do rozvoje a vývoje smysluplných technologií.

Čtvrtý bod: za biopaliva může náš vstup do EU. To také není úplně pravda. EU řekla, že chce nějaké dva parametry, o kterých jsem tady hovořil, a nechala členským státům poměrně volnou ruku v tom, jakým způsobem je budou naplňovat. Většina států k tomu přistoupila nějakým mixem, ve kterém samozřejmě biopaliva jsou, ale nestojí to jenom na nich. U nás jsme zvolili tu nejsnadnější a bohužel, jak se ukazuje, nejhorší možnou cestu. Rád bych také připomenul, jak vypadala podpora biopaliv předtím, než jsme vstoupili do EU. To jsou také zajímavá čísla. Někdy v roce 2002, 2003 fungovala podpora biopaliv tak, že fond, který je předchůdce toho současného ZIFu, nakoupil od zemědělce tunu řepky za sedm tisíc korun a prodal ji zpracovateli biopaliv za tři tisíce. Takhle to fungovalo. A také to byla jedna z prvních věcí, kterou nám EU bezprostředně po našem vstupu zatrhla z pochopitelných důvodů. Takže svádět tohleto na EU je půl pravdy. A spíše menší půl pravdy.

A poslední mýtus, který se objevuje i ve stanovisku Ministerstva zemědělství, je to, že vlastně ta EU tlačí podporu biopaliv. První generace, zejména první generace. Není to pravda. Když se podíváme do směrnice, která bývá nazývána RED II, je to vlastně směrnice, která nějakým způsobem určuje politiku obnovitelných zdrojů energie do roku 2030, tak tam jasně vidíme, že ten podíl zejména po roce 2023 biopaliv první generace prostě půjde dolů. Ten podporovaný, ten chtěný. U biopaliv, která jsou například z palmového oleje, je tento postup ještě razantnější. Ale ne tak u nás. Když se podíváme do dokumentu, který 28. ledna tohoto roku vzala naše vláda na vědomí, dokument se jmenuje Návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu ČR, tak tam vidíme v tabulce č. 16, že se předpokládá, že každým rokem od tohoto okamžiku spotřeba biopaliv první generace u nás poroste. Nebude klesat tak jako ve zbytku Evropy, ale poroste, a to až do roku 2030. Co je ještě kuriózní věc, ten samý dokument hovoří i o docela razantním zvyšování podpory elektromobility, přesně té elektromobility, o které pan premiér hovoří jako o zeleném nesmyslu z Bruselu.

My si myslíme, že pokud máme nějakým smysluplným způsobem řešit otázky snižování emisí v dopravě a snižování závislosti na fosilních palivech, tak se stát nemůže chovat jako dráb. Nemůže přijít a soukromému sektoru jenom tak z placu střelit nějaké tvrdé podmínky. On to může v extrémních případech. Ale v tomto případě, kde jsme závislí na vývoji, na inovacích, tak prostě musí ten stát primárně jít jako partner a musí vlastně tenhle sektor primárně motivovat pozitivně.

Samozřejmě, obávám se, že bez určitých restrikcí zejména ke spalování uhlí atd. se do budoucna neobejdeme, ale v tomto segmentu, pokud se bavíme o snižování emisí v dopravě, to prostě bez spolupráce státu a soukromého sektoru, ale i třeba akademické sféry prostě nepůjde. Náš návrh dělá to, že k takovéto smysluplné spolupráci otevírá dveře.

Já bych vás chtěl, vážené kolegyně a vážení kolegové, požádat, abyste umožnili jeho postup do druhého čtení. Vůbec žádné diskusi se nebráníme, můžeme na výborech podebatovat o dílčích aspektech tohoto velkolepého návrhu, ale bylo by určitě dobré, aby ta diskuse proběhla.

Hovořil jsem zde o směrnici RED II. Jestliže teď nějakým způsobem se Evropská unie snažila řešit snižování emisí v dopravě, snižování závislosti na fosilních palivech, tak ty tendence budou pokračovat a budou čím dál intenzivnější. A pokud to teď nezačneme systematicky řešit, tak budoucí generace a zejména budoucí vlády budou mít velký problém. Bohužel v tomto okamžiku neplatí, že kdo nic nedělá, nic nezkazí. Je tomu přesně naopak. Takže prosím, konejme a nechme tento návrh projít do druhého čtení.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Karla Maříková.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi přednést zpravodajskou zprávu k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.

Navrhovatelé tímto návrhem zákona chtějí ukončit legislativní povinnost přimíchávání složek biologického původu do motorové nafty a benzinu. Navrhovatelé poukazují na to, že prostřednictvím práva Evropské unie a snahy snižovat emise v dopravě bylo v minulosti přistoupeno ke změně vnímání půdy jako výrobního faktoru nejen pro výrobu potravin, ale i pro výrobu energetických rostlin pro výrobu biopaliv, a tím dochází k degradaci půdy.

Navrhovatelé ve své důvodové zprávě uvádějí, že produkce běžně používaných biopaliv, jako je biodiesel z řepky olejné a bioetanol z kukuřice, může prostřednictvím emisí N2O, který je zhruba třistakrát silnější skleníkový plyn, přispívat ke globálnímu oteplování stejnou, nebo i větší měrou, než s jakou emise skleníkových plynů snižuje díky úsporám fosilních paliv, a tedy emisí CO2. Podle navrhovatelů existuje již velké množství důkazů o tom, že biopaliva první generace se nepodílejí na snižování emisí skleníkových plynů, a proto je nutné cíle, které podpora biopaliv sledovala, přehodnotit.

Navrhovatelé upozorňují také na to, že nepříznivá je také bilance v produkci CO2. Pěstování rostlin a následné zpracování rostlin na biopalivo je energeticky náročný proces, při kterém se do ovzduší vypouští CO2. Produkce takto vzniklého oxidu uhličitého dosahuje u biopaliv první generace 50 i více procent z uspořené produkce CO2, u biopaliv druhé generace je tento podíl výrazně lepší.

Podle Světové organizace pro zemědělství a výživu mají biopaliva negativní dopad na zdroj vody a půdy. Pro výrobu biopaliv první generace je totiž potřeba velké množství vody pro zavlažování zemědělských plodin. Nelze dále opomenout fakt, že zemědělská půda je pěstováním plodin pro biopaliva, jako jsou řepka či kukuřice, znehodnocena. Biopaliva první generace, tedy bioetanol, metylester řepkového oleje a metylester mastných kyselin, navíc podle poslanců způsobují nekompenzovatelné škody na lokální i globální úrovni.

Navrhovatelé jsou si vědomi závazku České republiky vůči energetické strategii Evropské unie. Evropskou legislativou vzniká pro Českou republiku závazek, aby v roce 2020 podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě činil aspoň 10 % konečné spotřeby energie v dopravě a aby v případě pohonných hmot byly do roku 2020 sníženy emise skleníkových plynů vztažených na jednotku energie o 6 % ve srovnání se základní normou pro paliva. Navrhovatelé uvádějí, že pokud by byla vytvořena a realizována efektivní koncepce nízkouhlíkové znalosti ekonomiky, je schopna Česká republika cíle naplňovat i bez povinného přimíchávání.

Navrhovatelé uvádějí jako alternativní postup podporu rozvoje technologií pro výrobu biopaliv druhé generace, která využívají nepotravinářskou biomasu, zejména použitelné oleje z domácností, tuk z kafilérií, jímání metanu z komunálního a skládkového odpadu, pyrosyntézy plastů atd., ze které jsou produkována biopaliva nebo bioplyn.

S uvedenými důvody navrhovatelů nelze nesouhlasit. Není zde však už uvedeno, zda bude zajištěna plná míra implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Pokud by totiž nebyla, přijetím tohoto zákona by se Česká republika vystavila riziku sankcí ze strany Evropské komise. Nicméně doporučuji postoupit tento sněmovní tisk k projednání do výborů, kde ho budeme moci podrobněji rozebrat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli je přihlášeno šest poslanců a poslankyň, jako první paní poslankyně Balcarová, po jejím vystoupení se dostanou na řadu faktické poznámky. Než dám paní poslankyni slovo, seznámím vás ještě s omluvenkou. Omlouvá se nám pan poslanec Mihola dnes od 18 hodin z pracovních důvodů. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já bych vás chtěla také poprosit, abyste podpořili tuto novelu do druhého čtení, abyste dali prostor pro projednání ve výborech a tady potom v rámci druhého čtení na půdě Poslanecké sněmovny. Vnímám to za oblast životního prostředí jako velmi zásadní věc vzhledem k tomu, že pěstování biopaliv má negativní dopady na životní prostředí.

Bylo tady hovořeno o tom, že určitě předkladatelé této novely nechtějí ohrozit závazky České republiky k vypouštění skleníkových plynů, ke kterým jsme se zavázali a které by měly v důsledku zabránit tomu, aby se nezvyšovalo oteplování planety o více než 1,5 stupně. Jsme si vědomi toho, že je to velká zodpovědnost a že chceme dodržet tyto závazky, ale chceme jít cestami, které nepoškozují životní prostředí, protože potom to nedává žádný smysl. Pakliže chceme omezovat skleníkové plyny a přitom si v důsledku toho poškozovat životní prostředí, tak se vlastně pozitivním směrem neposuneme, ale naopak. Budeme vlastně poškozovat životní prostředí, které potom bude méně stabilní, bude tam menší prostor pro to, aby se adaptovalo na postupující klimatickou změnu, takže vlastně budeme zhoršovat situaci. I když budeme snižovat třeba vypouštění skleníkových plynů, tak v důsledku to bude působit negativně.

Já bych tady chtěla zdůraznit některé negativní aspekty, které podle mého s pěstováním plodin na biopaliva první generace souvisí. Jak už tady bylo řečeno, je to nadužívání chemie, je to nadužívání pesticidů a herbicidů, které ve svém důsledku mají za následek degradaci půdy, a co hlavně, znečišťování podzemních vod. Jsme svědkem toho, že lidé zjišťují, že ve svých studnách mají tolik pesticidů, že voda nesplňuje podmínky pro pitelnost. Stejně tak jsme tady v minulém roce měli seminář Akademie věd ČR, která nás právě informovala o tom, že bylo zjištěno, že velké množství podzemních vod, které slouží jako zdroje pitné vody, je kontaminováno pesticidy do té míry, že je velký problém je čistit a v podstatě v některých případech už není možné z nich procesy, které jsou dnes dostupné v čistírnách, připravit vodu, která má kvalitu pitné vody. A to je velký krok zpátky, protože Česká republika vždycky měla kvalitní pitnou vodu a neměli jsme tyto problémy. Je možné, že v budoucnu je budeme mít mnohem větší. Nejenom že voda vysychá z podzemí, ale také bude tak nekvalitní, že nebude možné ji využít k pití.

Pitná voda je velký problém právě v důsledku pěstování biopaliv první generace.

Druhá věc je ohrožení biodiverzity. Od 90. let došlo k úbytku ptactva v české krajině na polovinu, stejně tak k úbytku hmyzu, který je naprosto alarmující. To všechno má dopad na to, jak bude česká krajina fungovat a jak bude plodná. V důsledku pěstování biopaliv první generace také dochází k ohrožení potravinové soběstačnosti, zdražuje se tím vlastně cena potravin, které se v zemědělství pěstují.

Takže já na vás apeluji, abyste tyto argumenty, které jsem zde uvedla a které jsou vlastně argumentem pro to, abychom nepodporovali povinné přimíchávání biopaliv první generace.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a požádám o trošku větší klid v sále. Než vyzvu další řečníky, jimiž jsou poslanci, kteří jsou přihlášeni k faktickým poznámkám, což jsou pan poslanec Holík a paní poslankyně Fialová, seznámím vás s omluvenkami. Omlouvá se nám pan poslanec Feri mezi 17.45 a 18.00 z pracovních důvodů a pan poslanec Venhoda mezi 18. a 19. hodinou z pracovních důvodů.

Nyní prosím pana poslance Holíka, který je přihlášen k faktické poznámce již poměrně dlouhou dobu. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych velice rád navázal na svou předchůdkyni, kolegyni Balcarovou, ale chtěl bych se přitom vrátit k tomu názvu ochrana životního prostředí. Já se přiznám, že jsem několikrát žádal jak Ministerstvo životního prostředí, tak řadu významných osobností, abych dostal analýzu, jaké jsou škodliviny z minerálních paliv a z paliv, která jsou s přídavkem rostlinných olejů. Nikdy jsem to nedostal, nebo dostal jsem několik stránek, kde nebylo řečeno nic.

Vzhledem k tomu, že jsem vystudovaný chemik, tak mi nezbývá, než teď tady provést malinkou lekci chemie. Nebojte se, bude to jednoduché. Čili motorová paliva jsou uhlovodíky. Pokud bych to názorně přirovnal, je to něco jako ostnatý drát, kde na té základní části jsou spojené atomy uhlíku a na těch ostnech jsou atomy vodíku. Pokud jsou to minerální paliva, je to jenom jednoduché spojení. Pokud jsou to ovšem rostlinná paliva, tak tato obsahují dvojné vazby. A když je dvojná vazba, tak musím vždycky ten pár vodíku vyhodit, a tím pádem vlastně procentuální množství uhlíku je výrazně vyšší.

Takže znovu opakuji, čím je vyšší podíl rostlinných paliv, tím větší je také uhlíková stopa v atmosféře.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času a nyní paní poslankyně Fialová se svou faktickou poznámkou. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo. Já bych ráda reagovala na svoji předřečnici. Je pravda, že musíme chránit pitnou vodu, je pravda, že musíme chránit půdu. Ale není pravda, že jenom pouze z biopaliv, nebo pěstováním komodit pro výrobu biopaliv první generace, je ohrožena pitná voda. Protože stejným způsobem budeme pěstovat i jiné plodiny, které neslouží k této výrobě. Tak tady uvádějme přesná fakta a nedělejme opět demagogii.

A k tomu se zeptám. Myslíte si, že tím, že snížíme podíl pěstovaných komodit pro výrobu biopaliv první generace, dojde k tomu, že se přestanou u nás tyto plodiny pěstovat? Že se z nich dál nebude vyrábět bionafta? Nebo jakékoliv jiné plodiny? Že je nepřestaneme vyvážet do Evropské unie? To se stane. Budeme podporovat ostatní země v Evropské unii, ne u nás. V České republice budeme dodávat biopaliva druhé generace. Tím snížíme obyvatelům cenu za jeden litr nafty nebo benzinu a budeme podporovat ostatní evropské země. Budeme je dál pěstovat na svých půdách.

Kdyby to vše bylo tak negativní a environmentálně neakceptovatelné, proč tedy už dávno Evropská unie tuto výrobu nezakázala? I přes snahy určitých podnikatelských skupin úplně zrušit výrobu biopaliv první generace, na kteréžto Komise reagovala snahou omezit objem výroby na pět procent, tento limit nebyl s ohledem na reálná fakta zaveden a strop pro využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě byl ponechán na úrovni sedmi procent.

Proto apeluji - hrajete sice dobrou hru (upozornění na čas), ale bohužel na špatném hřišti.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Feranec, poté pan poslanec Koten. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Milan Feranec: Dobrý den, pane předsedající, členové vlády, dámy a pánové. Vedeme tady velmi odbornou diskuzi. To já chápu. Já bych jenom chtěl upozornit, myslím, že to řekla paní Balcarová, že biopaliva se fakt nepěstují, fakt se nepěstují, biopaliva se nepěstují. Pěstují se různé rostlinné produkty. Tento výrok mi skutečně připomíná ten známý výrok o biomase. Takže pokud jsme v této odborné rovině, tak v ní zůstaňme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Koten. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane předsedající. Když tady sleduji tu diskuzi ohledně biopaliv první generace, musím v lecčems někdy souhlasit, někdy nesouhlasit. Nicméně vždy, když někdo hovoří o nějaké prospěšnosti biopaliv, tak musím lehce oponovat, protože bohužel takzvaná biosložka, která se přidává do nafty, mi zničila vstřikovací čerpadlo a vstřiky u vozu. Stálo to tehdy padesát tisíc, takže jsem možná i předpojatý.

Ale třeba například bioplínky, které krmíme kukuřicí. Například navezení takové bioplínky jednou za 14 dní přijde v pohonných hmotách, tedy v naftě, na nějakých bratru 150 tisíc. Potom tedy vyrábíme tu zelenou elektřinu. Ale já si kladu jenom otázku, zda vlastně v tomto případě spalujeme fosilní paliva na to, abychom navezli bioplynovou stanici kukuřicí, kterou vypěstujeme například v jižních Čechách, vozy ji dovezeme na Vysočinu a tam z toho vyrábíme ekologickou energii. Právě takhle bizarní situace je přesně s biopalivy, která tedy vyrábíme tak, že pěstujeme nějaké plodiny na poli. Musíme ta pole nějakým způsobem obhospodařit, zase na to spálíme nějakou tu naftu. No a potom to finálně zase zpracujeme a dáme to zase zpětně do biopaliv a říkáme si, jak jsme zelení. Tak si jenom kladu otázku, jestli to není spíš ekoterorismus, než jestli je to ekologie.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní je s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Holomčík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Já bych rád vaším prostřednictvím, pane předsedající, zareagoval na paní kolegyni Fialovou. Co se týče těch biopaliv první generace, nebo potravinářských biopaliv, říkejme jim, jak chceme, tak právě v tom plánu po roce 2020 směrem k roku 2030 Evropská unie počítá s razantním omezováním. Na rozdíl od České republiky. Tento zákon, tak jak je teď napsaný, ten stav zakonzervovává. Proto ho chceme změnit. To je věc první.

A za druhé. Jestliže tady paní kolegyně rozlišovala biopaliva první generace a druhé generace s tím, že když zrušíme ta první, tak budeme muset ta druhá, já bych doporučoval přečíst si zákon o ochraně ovzduší. Protože tam ten zákon nerozlišuje biopaliva podle generací. Tam je rozlišuje jenom podle toho, do jakého typu motoru se lijí, a nerozlišuje první a druhou generaci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní vás seznámím s omluvenkami. Omlouvá se nám paní poslankyně Jírovcová dnes od 16.45 do konce jednacího dne a zítra od 10 do 12 hodin z pracovních důvodů. Omlouvá se nám pan ministr životního prostředí Richard Brabec od 14 hodin do 17 hodin z pracovních důvodů. A omlouvá s nám pan poslanec Kalous mezi 17.30 a 19. hodinou z pracovních důvodů.

A nyní prosím pana poslance Kotta, který je řádně přihlášen do rozpravy. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, já si stejně jako kolega předkladatel Radek Holomčík vezmu stanovisko výrobců obnovitelného lihu v České republice, abych nebyl podezírán z toho, že se tady zastávám řepky. Takže jsou to lihovarníci. A v té druhé části se pokusím vysvětlit, jak je to s pěstováním těch komodit, že to skutečně není tak, jak to tady bylo prezentováno.

Něco málo tedy ze stanoviska výrobců obnovitelného lihu v České republice. Úvodem si je třeba uvědomit, co je hlavním účelem výroby obnovitelných zdrojů energie a proč jsou pro dosažení cílů jak environmentálních, ekologických, tak i ekonomických, stanovených a schválených statutárními orgány Evropské unie pro následující období. Primárními cíli pro výrobu biopaliv, nikoliv jejich vlastní podpory, jak uvádí důvodová zpráva, jsou snižování emisí skleníkových plynů při přepravě a dopravě a snižování závislosti na dovážených fosilních zdrojích energie, a tím i posilování energetické soběstačnosti ne České republiky, nýbrž bezpečnosti v Evropské unii.

S názorem předkladatelů, kdy jedním z cílů má být snížení nadprodukce potravin, nelze souhlasit, neboť je v rozporu se stávající realitou v zemědělské prvovýrobě. Pokud jde o argument zvýšení zaměstnanosti při výrobě biopaliv, pak jde primárně o možnost zařazení plodin do osevního postupu při zachování pravidel biodiverzifikace pro zachování rozměru pěstování u jednotlivých zemědělských prvovýrobců.

Pravdou je, že biopaliva první generace jsou nejrozšířenějším, ekonomicky dostupným druhem biopaliv jak v České republice, tak také v Evropské unii. Názor předkladatelů, že u biopaliv první generace existuje konkurenční užití půdy pro výrobu potravin či krmiv, není třeba komentovat, neboť je velice zavádějící. Fenomén zvaný konkurence je základem hospodářské soutěže a je, nebo by měl být, přítomen při jakékoliv výrobě jakékoliv komodity. Pokročilá biopaliva, vyráběná nikoliv ze surovin pro potravinářskou výrobu, která předkladatelé zmiňují, včetně bioplynu, jsou zatím převážně v začátcích a objemově nemohou zajistit plnění závazků na snížení emisí skleníkových plynů a docílení stanovených limitů v dopravě v následujících letech, to je deset procent do roku 2020.

Předkladatelé návrhu v rámci důvodové zprávy se odkazují na studie prokazující neefektivnost a negativní dopady výroby biopaliv první generace a dále argumentují i faktorem nepřímých změn při využití půdy. Mohli bychom zde uvádět další studie, které naopak zpochybňují závěry některých studií, což však není asi cílem. Chtěli bychom, aby se na celou věc pohlíželo kromě selského rozumu i optikou stávajících možností při výrobě v České republice i v Evropské unii. Kdyby vše bylo tak negativní a environmentálně neakceptovatelné, proč by tedy už dávno Evropská unie tuto výrobu nezakázala? I přes snahy určitých podnikatelských skupin úplně zrušit výrobu biopaliv první generace, na kteréžto Komise reagovala snahou omezit objem výroby na pět procent, tento limit nebyl s ohledem na reálná fakta zaveden a strop pro využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě byl ponechán na úrovni sedmi procent.

Pokud jde o tvrzení předkladatelů návrhu o vybraných důsledcích spojených s produkcí biopaliv, tj. dopady pěstování na kvalitu vod, půdy, na potravinářskou soběstačnost, na suverenitu, biodiverzitu, efektivitu a další, lze konstatovat, že i zde jde o účelové přizpůsobování se faktům předkládaného návrhu. Pro výrobu jednoho litru biopaliva je třeba dle předkladatelů návrhu dva a půl tisíce litrů vody. Je tím míněna voda z atmosférických srážek? Skutečností v České republice, že například cukrová řepa je zdrojem biomasy pro výrobu nejen bioetanolu, není v České republice uměle zavlažována, což v návrhu zmiňováno není.

Pokud jde o problém sucha, pak je to problém všech zemědělských komodit a nikoliv jen potravinářských surovin pro biomasu, pro potřeby výroby biopaliv. U dopadů na kvalitu půdy by bylo nejvhodnější se dotázat samotných zemědělských pěstitelů všech komodit, protože na rozdíl od teoretických studií vědí, jak na půdě zodpovědně hospodařit. Zejména tvrzení dalších studií o tom, že množství suroviny potřebné k výrobě takového množství pohonné hmoty, které by naplnilo jednu nádrž automobilu, představuje objem potravy pro jednoho člověka na celý rok, přičemž za studii je zde vydáván názor agrárního analytika pana Havla v rámci blogů na serveru aktualne.cz.

Ano, už se pomalu blížím ke konci. Tady je jedna důležitá záležitost ještě třeba zmínit. Závěrem bychom rádi poukázali na nejnovější vývoj názorů orgánů Evropské unie na problematiku trvale udržitelné výroby biopaliv v rámci EU, kdy ve čtvrtek 13. 6. 2019 se dohodli vyjednavači Komise Evropského parlamentu a Rady Evropské unie na kompromisu, který zahrnuje dosažení třináctiprocentního cíle v dopravě do roku 2030 a zastropování biopaliv v první generaci na úroveň v členských státech EU k roku 2020, maximálně však sedm procent. Obsahuje i zmrazení použití biopaliv s vysokým faktorem, jako je palmový olej, na stávající úrovni s tím, že budou k roku 2030 vypuštěna zcela.

To je citace postoje zprávy výrobců obnovitelného lihu a teď bych se velice krátce chtěl vyjádřit k tomu, jak ty plodiny, které se pěstují pro výrobu bioetanolu a MEŘO, likvidují a devastují krajinu. Já už jsem se to snažil vysvětlovat na výboru pro životní prostředí, tak to ještě zkusím na plénu Sněmovny. Žádný zemědělec, který pěstuje tyto komodity, neví do samého konce, kde ty plodiny skončí. To znamená, že on to pěstuje tak, že to může skončit jak pro výrobu potravin, tak samozřejmě na výrobu jako energetické plodiny.

Zavádějící informace o tom, že komodity, které se pěstují jako energetické, jsou více hnojeny a jsou hrubě chemicky ošetřovány, jsou zcela scestné a jsou nepravdivé. Takže prosím, nezavádějme sem takovéto nepravdy, protože člověk, který se jenom chviličku touto problematikou zabýval, tak mi musí dát zcela jistě za pravdu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Nyní prosím pana poslance Birke, který je přihlášen jako další do rozpravy. Připraví se pan poslanec Zahradník. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji mockrát za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, na základě probíhající rozpravy, která má především hlavně z hlediska negativních vlivů, na základě konzultace s ministrem zemědělství a na základě našich podepsaných dohod v rámci Evropské komise si dovolím navrhnout, pane předsedající, zamítnout tento tisk hned v prvním čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Váš návrh si zaznamenám. Prosím pana poslance Zahradníka, připraví se pan poslanec Jurečka do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, je pro mne stále překvapením a pořád jaksi nemohu uvěřit, že jsem se svým podpisem ocitl pod návrhem zákona, který předkládají Piráti, ale musím říci, že ten můj podpis a jeho připojení pod ten návrh je v souvislosti s mým dlouhodobým názorem na tento problém. Já si dobře vzpomínám, v jaké atmosféře tehdy vznikaly primární zákony, podle kterých jsme nuceni do svých automobilů přimíchávat nebo lít paliva s příměsí biopaliv. Tehdy v tom biopalivovém třeštění prosadili ty zákony hlavně příslušníci a politici za Stranu zelených. A já musím říct, že si myslím, že valná část voličů této strany, potom co její bývalý předseda tu stranu přivedl do extrémní levice nalevo od Mao Ce-tunga, přešli a stali se z nich voliči Pirátů. A nyní tito Piráti vlastně k mému překvapení úplně staví na hlavu tehdejší rozhodnutí jejich elektorátu zavádět biopaliva.

Já si pamatuji, jak tehdy kolem roku 2006 hlavním mluvčím tohoto názoru byl tehdejší předseda Strany zelených a pozdější ministr životního prostředí Bursík, který prostě strašil nás všechny, že musíme do roku 2010 mít 17 % spotřeby energie z obnovitelných zdrojů a že k tomu nutně musíme zavést přimíchávání biopaliv do benzínu a do nafty.

Ten zákon vlastně začal - ta povinnost začala platit od 1. září 2007, tehdy vstoupila v platnost povinnost nejméně 2 % biopaliv, metylesteru, přimíchávat do nafty. Předcházela tomu právě evropská směrnice, na kterou jsme reagovali, platná od roku 2003, která zaváděla povinnost přimíchávání biopaliv až do 5,75 % do spotřebované nafty nebo benzínu. Poměrně významné věci.

Mám-li tedy pokračovat v té své exkurzi do historie, tak tady byl významným okamžikem rok 2010, kdy byla předložena novela zákona zvyšujícího podíl biopaliv v pohonných hmotách, a to z 3,5 na 4,1 % u benzínu, tedy přimíchávání bioetanolu, a z 4,5 na 6 % metylesteru řepky olejné do nafty. Šlo tedy o nárůst povinného odběru o čtvrtinu. A tehdy vstoupil do hry tehdejší prezident Václav Klaus, který se rozhodl v roce 2010 vetovat tuto novelu zákona, a já musím říci, že se tehdy projevil jako vizionář a že jsem jeho názoru velmi fandil. On trval na tom, že biopaliva životnímu prostředí spíše škodí nežli prospívají.

Pak se objevuje zde - v tuto chvíli nepřítomný - současný premiér Andrej Babiš, nikoliv jako politik, ale jako zdatný lobbista. On to byl, a tehdejší účastníci toho to dosvědčují, který svým lobbování zajistil, že Sněmovna se svolala k tomu, aby prezidentské veto přehlasovala. Ta schůze, mimořádná, na které k tomu došlo, se sešla 27. května 2010, den před parlamentními volbami, poslední den svého mandátu. Tehdy poslanci odhlasovali přehlasování prezidentova veta asi 125 hlasy ze 160 přítomných poslanců. Já to znám z nějakých jenom historických záznamů, nebyl jsem u toho tenkrát, ale sledoval jsem to a bohužel musím říct, že mnoho stran, které dneska sedí zde ve Sněmovně, tehdy k přehlasování prezidentova veta přispělo. Tedy pan prezident Klaus tehdy, myslím, že přispěl s jednou ze svých vizí, která je platná dodnes, tedy že biopaliva, tak jak je u nás podle zákona musíme přimíchávat do našich paliv a do našich automobilů, přírodě škodí. A tak jsem se rozhodl, že se přidám ke svým kolegům z pirátské strany a s dalšími kolegy poslanci za ODS jsem tento zákon podepsal.

Andrej Babiš tehdy byl jako lobbista, významný podnikatel, majitel firmy Agrofert, která již několik let předtím investovala výstavbu závodu Preol v Lovosicích, což je závod na zpracování řepky olejky, který zpracovává skoro téměř polovinu produkce z toho milionu tun řepky, která se na biopaliva zpracovává. Kolem poloviny ten Preol. Další část, dalším význačným producentem biopaliva je Primagra z Milína, opět tedy z holdingu Agrofert. Pan Andrej Babiš tenkrát přiznal, že lobboval za biopaliva, volal některým poslancům a snažil se jejich rozhodování ovlivnit. Takže skutečně jako lobbista, ještě tehdy stojící mimo politiku, se prokázal jako zdatný, v tuto chvíli ovšem už stojí na opačné straně, jako by se vyměnily ty role. On už tedy není lobbista, ale je premiér. Ovšem ten zájem hájí zdatně dále. Čili jako premiér, v minulém období jsme ho sledovali v přímém přenosu - snaha o to daňové zvýhodnění zrušit se nepodařila prohlasovat tenkrát, prostě ty jeho podniky mají obrovské zvýhodnění na daních, a tedy výroba biopaliv má stále u nás zelenou.

Biopaliva první generace tedy škodí životnímu prostředí, škodí přírodě, jsou to - ať už kukuřice, nebo řepka - produkty, které vyčerpávají naši půdu, snižují zásoby vody atd. Jsou tam biopaliva druhé generace. To je další věc. Další, takovým záchranným směrem jsou biopaliva druhé generace. Ani tady samozřejmě není všechno tak, jak si zastánci biopaliv představují, prostě ani ta biopaliva druhé generace nás nezachrání. Prostě my nemůžeme z půdy odvádět její produkci a nemůžeme nevracet tam, co ta půda zaslouží.

Prostě oceňuji počin kolegy Holomčíka, že - ano, to bude asi třeba, abyste vystoupil - předložil tento návrh, podepsal jsem se pod něj. A prosím vás také spolu s ostatními předřečníky, abyste nenásledovali výzvu pana kolegy Birke a nehlasovali pro zamítnutí toho zákona, ale naopak abyste propustili tento zákon do druhého čtení a umožnili o něm diskutovat ve výborech. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já také děkuji. Nyní by měly být na řadě faktické poznámky. Než pozvu kolegu Ferjenčíka, seznámím vás s omluvenkami. Omlouvá se nám pan poslanec Hrnčíř z pracovních důvodů do konce jednání a pan poslanec Feri prodlužuje svou omluvu od 18. do 19. hodiny ještě z pracovních důvodů.

A nyní tedy prosím s faktickou poznámkou pana poslance Ferjenčíka, připraví se pan poslanec Faltýnek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající, já jsem chtěl jenom stručně reagovat na kolegu Zahradníka. Za prvé skutečně pirátská strana a Strana zelených jsou zcela odlišné politické subjekty, dokonce Strana zelených kandidovala do Evropského parlamentu v koalici s TOP 00 a hnutím STAN, resp. na jejich společné kandidátce, takže je to jiná politická strana. Tak prosím nezaměňovat.

A jenom jsem tady chtěl uvést pro záznam, že to nebyli Piráti ani voliči Pirátů, kdo prosadil biopaliva v České republice, bylo to 68 poslanců ČSSD, 18 poslanců ODS, 25 poslanců KSČM, 8 poslanců KDU-ČSL, 3 poslanci Strany zelených a několik nezařazených poslanců, mezi jinými Miroslav Kalousek. Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a nyní prosím pana poslance Faltýnka s faktickou poznámkou. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Hezké odpoledne, kolegyně, kolegové, já bych chtěl říct pouze jednu větu. Já si stále vážím vaším prostřednictvím pana hejtmana Zahradníka. I přesto, že tady vykládal před chvilkou úplné blbosti.

Pane hejtmane prostřednictvím pana předsedajícího, já vás budu citovat. Já jsem nechtěl vystupovat, protože stále můžu cítit nějaký střet zájmů z hlediska nějaké minulosti a nechci se k tomuto tématu vyjadřovat, k těm nesmyslům, které tady znějí. Nicméně tady zaznělo z úst pana hejtmana, že Preol zpracovává 100 mil. tun řepky, přátelé. (S úsměvem.) 100 mil. tun! Víte, kolik se vypěstuje řepky v České republice? 1 400 tis., v nejlepším roce. Z toho Preol zpracovává 450 tis. tun, to je 40 %, a Primagra, o které hovořil pan hejtman Zahradník, zpracovává 21 tis. tun a vyrábí tedy biopaliva druhé generace, nikoliv tedy z řepky. Takže to jen tak na dokreslení.

Ale pane hejtmane prostřednictvím pana předsedajícího, stále si vás vážím a uznávám vás jako odborníka v oblasti životního prostředí, ochrany krajiny atd. A myslím to vážně, fakt si nedělám srandu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A pan poslanec Zahradník bude reagovat s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane předsedající. Já nejdřív ke kolegovi Ferjenčíkovi. Já tomu rozumím, že jste jiná strana, jmenujete se jinak, to se dá poznat, to gramotný člověk pozná. Ale nemůžete popřít, že část vašeho elektorátu jsou ti zdivočelí bývalí voliči Strany zelených (ozývá se smích), kteří v tom bloudění poté, co tu Stranu zelených mladý Stropnický přivedl až k nějakým extrémním levicovým postojům, tak přes TOP 09 to zkoušeli a přešli k vám. To je beze vší diskuse. Já rozumím, že jste jiná strana, to je mi jasné. Ale jste schopni páchat podobné věci, jako tady napáchala Strana zelených, bohužel.

A teď tedy pan předseda (poslanec Faltýnek napovídá z první lavice) zemědělského výboru a klubu a všeho možnýho, nějakých představenstev taky určitě ještě nebo bývalých dozorčích rad. Já jenom chci říct, já si to nechám přehrát nebo si to pak přečtu. Já jsem 100 mil. asi neřekl. Já jsem spíš řekl, že skoro polovinu té produkce Preol zpracovává. Já mám tady údaj o milionu, 1 400 tis. je možná něco nového, já mám o milionu tun údaj, asi 470 tis. tun že zpracovává ten Preol, to už je pravda. Ale těch 100 mil., to, jestli jsem řekl, pane předsedo, tak to se tedy posluchačům... (Poslanec Faltýnek mimo mikrofon, že poslance Zahradníka chytil za slovo) ... Určitě, to jste mě chytil tedy, vám ne, ale posluchačům se omlouvám. Vám taky. Ale jak říkám, já si nejsem vědomý toho, že bych o 100 mil. mluvil. Ale o milionu a necelé polovině z toho množství v režii Preolu z koncernu Agrofert pana premiéra Babiše. (Poslanec Faltýnek dodává: Bývalého.) Bývalého premiéra ještě zatím ne. (Ozývá se smích i potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. Poprosím, abychom zachovávali to, že se oslovujeme prostřednictvím předsedajícího, i když jsem nechtěl tuto výměnu omluv přerušovat. A nyní do obecné rozpravy pan poslanec Jurečka, připraví se pan poslanec Schiller. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte mi taky, abych nejenom jako zemědělec, ale jako rostlinolékař a také jako bývalý ministr se k tomuto tématu vyjádřil.

Když se podíváme do historie, tak už za období první republiky Agrární strana měla jako jednu z podmínek účasti ve vládě podporu biopaliv, takže je to téma, které se tady opravdu už line více jak sto let ekonomikou nejenom v České republice, ale obecně surovinovou politikou a podporou zemědělství. Po roce 1990 to bylo téma, o kterém také teď hovořil a začal dělat i některé konkrétní kroky i Josef Lux coby ministr zemědělství. Nicméně proč vlastně o tom celém mluvíme? Mluvíme o tom proto, že se tady hledají vztahy, jak opravdu část paliv, která spotřebováváme dnes v dopravě, to jsou především fosilní paliva, která se tady miliony let ukládala, my je tady za posledních zhruba 150 úspěšně propalujeme do ovzduší, abychom je nahradili obnovitelnými zdroji. Tak se to úsilí napnulo různými cestami.

Já si troufnu říct, že Česká republika udělala strategicky ne úplně dobré rozhodnutí právě před tím rokem 2010. Bylo tady zmiňováno to hlasování v Poslanecké sněmovně. Kdyby se tehdy vláda ODS, KDU-ČSL a Strany zelených, pokud to říkám správně, tedy i našich předchůdců, sebekriticky přiznávám, rozhodla být více odvážná, inovativní, mohla vsadit na naplnění těchto obnovitelných zdrojů dopravy např. vyšším podílem elektromobility, vyšším podílem biometanu atd. Bohužel se rozhodla pro biopaliva první generace se všemi důsledky, ať již pozitivními, nebo negativními. Tak se tady s tím potýkáme. Máme určitý cíl, který jsme si jako členové Evropské unie společně dali, a řekli jsme si, že chceme dosáhnout až 13 % obnovitelných zdrojů i na podílu dopravy.

Pokud tady mluvíme o tom návrhu, který tady teď předložili kolegové z pirátské strany a někteří další, tak je třeba odlišit dvě důležité věci a to tady nezaznělo dostatečně zřejmě a jasně. Ten návrh, jak ho předložili především Piráti, vlastně říká: ukončíme povinné přimíchávání biopaliv tzv. první generace, ukončíme to do šesti měsíců od přijetí tohoto zákona. Když se na to podívám opravdu trošku z toho odborného hlediska a nějaké znalosti věci, tak vidím problém v tom, že tady se vedle sebe postaví metylester řepkového oleje a už zmiňovaný bioetanol, který tady zmiňoval pan poslanec Kott. V čem je problém? A teď i pro veřejnost se to pokusím vysvětlit. Problém je v tom, že samozřejmě o řepce se tady mluví, tomu každý v uvozovkách rozumí, vidí, pozná řepku, ale už málokdo ví, těch 45 % toho bioetanolu, který se přimíchává do benzínu, se v České republice z drtivé většiny vyrábí ze sekundárního produktu při výrobě cukru, a sice melasy. To znamená, zemědělec pěstuje cukrovou řepu, která se zpracovává pro výrobu cukru. Vždycky při výrobě cukru vzniká sekundární surovina melasa, která se zkvasí, vypálí, a vznikne bioetanol, resp. líh, a mohu se rozhodnout, jak ho budu dál používat, jestli v potravinářství, nebo se přimíchá do toho paliva, tady v tomto případě do benzínu. Takže prosím, je potřeba si uvědomit, že s tímto návrhem, pokud projde v této podobě, jak je navržen, a nedojde třeba případně k jeho úpravě ve druhém čtení, kdy případně, pokud bude ve druhém čtení tento zákon, tak já tuto úpravu budu jednoznačně navrhovat, tak s tou vaničkou vylijete i to dítě.

My jsme tady v posledních několika letech od roku 2014 pracovali na tom, abychom cílenou podporou začali také zvyšovat plochy cukrové řepy v České republice. Trh s cukrovou řepou je poslední dva roky nestabilní, je zasažen tím, že skončily tzv. cukerné kvóty na evropském trhu jako regulační nástroj. Teď je období, kdy se vyrovnávají stavy nabídky a poptávky a zemědělci a cukrovary jsou ve velké nejistotě, jestli tu cukrovku budou dále pěstovat. Jestli projde tento návrh, tak říkám, že bude mít zásadní negativní dopady na celý cukrovarnický průmysl, který jsme s velkým úsilím stabilizovali poté, co se tady na přelomu století cukrovary zavíraly a devalvovali jsme naši obrovskou tradici. Bude to mít dopady na ceny cukru, cukrové řepy, na zemědělce jako takové. A cukrovou řepu my v osevním postupu podporujeme jako pozitivní plodinu, jako okopaninu. Je škoda, když někdo tento návrh píše, že se nezamyslí nad tím, že na jedné straně si předkladatelé vzali téma, které veřejnost dneska vnímá velice senzitivně. Tak ano, řeklo se zrušíme biopaliva první generace, myšleno především metylester řepkového oleje a přimíchávání do nafty. Ale předkladatel bohužel asi úplně nedomyslel, jaké to má další konsekvence na jiné části zemědělství, včetně krajiny, diverzity osevních postupů, ekonomiky zemědělců. A jenom chci říci, že v okamžiku, kdy ti zemědělci řeknou "pro nás už je to neekonomické a my na příští rok tu cukrovou řepu set nebudeme", tak ty cukrovary nemají žádnou jinou náhradu, ony to prostě zavřou, ukončí výrobu jednou pro vždy. A prosím pěkně, z více než padesátky cukrovarů, která tady byla ještě před padesáti lety, máme v České republice posledních sedm.

Promýšlejme prosím jako zákonodárci i tyto věci, když něco předkládáme, spolupodepisujeme, byť možná někteří v dobré víře, protože vám třeba tyto věci vadí, a mně principiálně taky vadí, jak to bylo nastaveno, ale promýšlejme, jaké to má potom všechny další dopady.

Zaznívají tady otázky toho, že biopaliva jsou dneska v České republice na úkor potravinové soběstačnosti. Prosím pěkně, pro Sněmovnu i pro veřejnost, Ministerstvo zemědělství se touto otázkou zabývalo v minulosti opakovaně. Máme dneska v České republice zhruba 3,6 milionu hektarů zemědělské půdy. Pro vlastní plnou potravinovou soběstačnost ve všech komoditách, které bychom tady mohli v České republice z hlediska našeho zeměpisného pásma a výrobních podmínek a našeho know-how pěstovat, by nám stále zůstával 1 milion hektarů volných k dispozici pro to, aby si Česká republika rozhodla, jak s tím 1 milionem hektarů půdy naloží, jestli ho využijeme pro lesy, rychle rostoucí dřeviny, pro zvýšení podílu trvalých travních porostů, například pro výboru biometanu a tak dále. Je to na našem rozhodnutí.

Ale prosím pěkně, nepoužívejme tady neférové argumenty, kdy říkáme, protože tady jsou dneska biopaliva první generace, tak je to na úkor naší soběstačnosti. To tak fakt není. Naše soběstačnost je mizerná proto, že jsme tady po roce 1990 udělali několik základních chyb počínaje politikou státu až po chování nás spotřebitelů. Při vší úctě ke všem dotacím, které tady ministerstvo může nastavovat, a s rokem 2014 došlo ke změně, já jsem s nástupem na rezort ukončil tu bezbřehou plošnou podporu: zemědělče, tady máš 6 000 korun a jako stát se neptáme, co budeš dělat, dělej si tam, co chceš. My jsme právě nastavili to, že jsme částku výrazně snížili a řekli jsme: musíš, zemědělče, plnit takzvaná greeningová opatření, musíš začít dělat základní střídání plodin, a část těch peněz jsme právě zacílili na podporu komodit, kde nejsme soběstační, a to ovoce, zeleniny, brambor, cukrové řepy, chmele a dále na produkci mléka, masného skotu a v rámci welfarových opatření pohody zvířat jsme to zacílili na prasata a drůbež. A když se podíváte na ta data, tak pomaličku v těchto komoditách jdeme nahoru. Proč pomaličku? Protože u zemědělců to není takhle, hup na krávu a už je tele. Jednak zemědělci bojují s tím, že když opustili prostory pro živočišnou výrobu, tak je někdy velice obtížné po pěti, deseti letech se tam vrátit, protože na vesnicích už bohužel dost často lidé nechtějí, aby tam zpátky byla živočišná výroba. Potýkají se s tím, že nemají pracovní sílu. To je další výrazné omezení, proč nejsme třeba více soběstační v některých komoditách, byť dneska ekonomicky s touto podporou, o které mluvím, už by ta ekonomika vycházela. A ti zemědělci prostě nemají lidi.

Takže to je několik momentů, kdy v situaci, kdy se tady třicet let na něco kašlalo, se to nenapraví za rok, za dva, ale bude zase dlouhou dobu trvat, než zemědělci získají důvěru, že politika státu, která má vést v přiměřené míře k soběstačnosti, kvalitě potravin a dobrému životnímu prostředí, se bude spravovat poměrně dlouho.

Pan kolega Holomčík tady mluvil o bramborách a o tom, jak je podpora, takzvaná dobrovolná, vázaná, podpora na produkci neboli podpora citlivých komodit, blbě nastavena. Pane kolego, prosím pěkně, všechny tyhle podpory jsou nastavovány po pečlivé ekonomické analýze, kdy se to propočítává. A pro vás, pro diváky a pro poslankyně a poslance vysvětlím, proč je rozdíl v podpoře mezi konzumními a škrobovými bramborami. Je proto, že za kilogram konzumních brambor zemědělec dostává jinou částku, když realizuje produkci, než za kilogram škrobových brambor. Proto jsme zohlednili tuto ekonomiku, dali jsme to do sazeb a sazby se potom samozřejmě schvalují a projednávají s Evropskou komisí. Takže to není, že by na ministerstvu byli idioti, kteří neumějí dát nějakou extrémně vysokou platbu na konzumní brambory, ale poté, co se zhodnotí ekonomika, aby podpora dávala logiku v celém řetězci, prosím pěkně. Takto je to nastaveno.

Potom se tady mluví o ztrátě organické hmoty. Prosím pěkně, jsou tady daleko větší problémy stran organické hmoty. To je třeba, když se pěstuje obilí a mnoho zemědělců slámu každý rok opakovaně sklízí z pozemků, vozí to na produkci pelet, případně dále na spalování do tepláren. To je dneska asi jeden z největších problémů odbytu a odvozu organické hmoty z půdy. Když si představíte, že pěstujete cukrovou řepu, teď přijede kombajn na cukrovku, odřeže chrást, podrtí listy, ty zůstanou na poli, vyoře kořen, ten je odvezen do cukrovaru, jak to dělali naši dědové před sto lety, vyrobí se cukr, zbudou cukrovarnické řízky, ty se vrátí zpátky na farmu, tam to zemědělec zkrmí a samozřejmě chlévskou mrvu odveze zpátky na pole. Tak mi řekněte, kde jsme teď ztratili organickou hmotu, prosím pěkně. A bavíme se o 40 % biopaliv první generace v České republice. Kde jsme teď tu organickou hmotu ztratili? Teď jsem to tady řekl v kostce, mohl bych to jako rostlinolékař rozpitvat, ještě tam jsou další sekundární produkty. Když budeme pěstovat řepku, tak jsme v situaci, kdy kořenový systém zůstane v zemi, ale nadzemní část rostliny kombajn sklidí, podrtí stonek, podrtí šešule a odváží malá semena řepky olejky, pokrutiny se po vylisování vrací na farmu, krmí se skot, zvířata a vrací se to ve chlévské mrvě na půdu. A jak tady bylo zmíněno, zemědělec, když pěstuje řepku, neví, jestli bude směřovat na potravinářské využití, nebo kosmetické využití anebo na využití biopaliv. Takže tolik pro to, ať si uvědomíme, jak to v zemědělské praxi na poli při zpracování a při návratu těchto různých surovin a komodit funguje.

To je asi to podstatné, co jsem tady chtěl zmínit. Ještě zmíním jednu věc. Ještě se tady často říká, že při pěstování těchto plodin, které jsou využívány na biopaliva, se více znečišťuje životní prostředí pesticidní zátěží. Řeknu konkrétních pár příkladů. Když budete pěstovat potravinářskou pšenici ozimou pro využití na výrobu mouky a chleba, tak udělám na podzim herbicidní ošetření. Když bude tlak škůdců, udělám i insekticidní ošetření. Na jaře podle podmínek, podle průběhu počasí udělám jedno až tři fungicidní ošetření, a když bude i na jaře tlak škůdců, tak udělám jedno insekticidní ošetření. Udělal jsem jich šest. U řepky udělám na podzim herbicidní ošetření, udělám insekticidní ošetření a na jaře udělám jedno až dvě insekticidní ošetření a fungicidní ošetření, udělal jsem jich pět. Když bude vyšší tlak, udělám jich šest. Takže ono to není tak, že by tady byly plodiny typu pšenice, ječmen, třeba sladovnický, kde bych nejezdil a nedělal žádná ošetření. Musím je dělat taky, ať se nám to líbí, nebo ne, pokud nejsem zemědělec v ekologické produkci.

Takže prosím pěkně, já to tady zmiňuji ne proto, že tady mám ambici hájit z mého pohledu nešťastné rozhodnutí v roce 2010, kterému předcházela dvouletá debata, ale pro vysvětlení toho, ať některá fakta účelově nezkreslujeme a neděláme z nás zemědělců darebáky, kteří se prostě chovají nezodpovědně vůči krajině a vůči životnímu prostředí.

Jenom bych pro zajímavost ještě řekl jednu věc. Uvědomme si, že když mluvíme, je tady vysoké procento řepky pěstované v České republice, tak kdyby obilí kvetlo žlutě, a ono kvete šedě, tak by lidé byli zděšení, kolik je v České republice obilí. Ale protože obilí má obecně zelenou barvu, kvete šedě, tak si toho lidé z auta a z vlaku úplně nevšimnou. A obilí máme v České republice zhruba 60 %, řepky máme dneska okolo 14 %. Takže pokud předkladatel chce přispět k větší biodiverzitě, ochraně životního prostředí, rozvoji jiných pozitivních obnovitelných zdrojů v dopravě, tak se pojďme podívat na jiné zákony, proč to nejde. Proč není větší produkce biometanu, který by se dal vyrábět jak z odpadních surovin, tak případně z travních porostů. Protože na to není v tento okamžik žádná podpora ze strany státu. To je ten problém, proč se třeba toto čisté obnovitelné palivo nerozvíjí v daleko větší míře.

Pokud se chcete podívat třeba na podíl těchto plodin, tak se můžeme podívat do zemědělského zákona a říct: nastavíme nějaké mantinely, kolik procent řepky bude například v osevním postupu a jak často po sobě se bude střídat na daném pozemku. To je také jedna z cest, která dává možná daleko větší ratio.

Já už budu končit. Za sebe osobně, pokud tento zákon projde do druhého čtení, budu jednoznačně navrhovat, ať odlišíme omezení podpory v případě metylesteru řepkového oleje od bioetanolu, který se snažím popsat, jaký má dopad do celého sektoru pěstování cukrové řepy, protože tady bychom s vaničkou opravdu docela drsně vylili i dítě.

A potom prosím pěkně, a už to je poslední věta, když si říkáme, že ukončíme nějaký režim, který má dopad do celních systémů, kontroly skladů a podobně, tak prosím předkladatele a ty, co to spolupodepsali, vás všechny, nedávejte účinnost zákona šest měsíců poté, co ten zákon ten první den v měsíci vyjde. To nedává logiku. Tak to dejme k 1. lednu následujícího roku. Jak se s tím potom budou ty daňové a celní sklady potýkat? Jak se s tím budou potýkat distributoři? Tak to prosím pěkně domýšlejme. A když už něco děláme, tak ať to dává hlavu a patu, když se tedy rozhodneme, že to omezíme. Já s tím nemám problém. Omezme metylester řepkového oleje, jeho používání v rámci biopaliv. Ale pamatujme i na ty další dopady, které to samozřejmě potom má.

A hledejme hlavně náhradu v jiných pozitivních zdrojích, obnovitelných, v dopravě, protože o tom ta debata tady vůbec není. A to mi hodně chybí. Přijít a říct jenom "zakážeme", tak na mě to tedy budí jenom to, že se tady dělá marketingový krok, ale ne krok, který by opravdu smysluplně hledal to, jaké jiné obnovitelné zdroje z hlediska paliv v dopravě budeme mít.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců z lavic ANO a KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Než dám slovo k faktické poznámce paní poslankyni Gajdůškové, seznámím vás s omluvami. Omlouvá se nám paní poslankyně Matušovská od 17.10 do konce jednacího dne z rodinných důvodů a pan ministr zdravotnictví Adam Vojtěch od 17.15 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, životní zkušenost a dlouhodobá zkušenost z politiky je o tom, že cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly. Velmi vnímám cíle předkladatelů skutečně vylepšit situaci, jak už co se týká ovzduší, tak obecně životního prostředí, biodiverzity a všeho dalšího. Ale děkuji v téhle chvíli velmi panu poslanci Jurečkovi, že ty věci dal do souvislostí a upozornil na problémy, které předkládaný návrh má.

Pan poslanec Birke dal návrh na zamítnutí. Hovořil o tom, že je to po dohodě s panem ministrem Tomanem, že je to ve vztahu k evropským normám a směrnicím, kterými jsme vázáni, a tak dále. Jenom k tomu chci dodat, že Ministerstvo zemědělství se touto problematikou zabývá a připravuje řešení. Bylo by možná lépe spojit síly a skutečně tuto velmi, velmi složitou problematiku řešit společně a vládním návrhem. Proto byť vnímám ty cíle, budu také hlasovat pro zamítnutí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A pan ministr Vojtěch (sedí ve vládní lavici) s námi ještě je, takže svou omluvenku ruší, bude s námi podle všeho do konce tohoto bodu.

A nyní pan poslanec Schiller a poté paní poslankyně Balcarová.

 

Poslanec Jan Schiller: Děkuji vám. Já jsem měl vlastně připraveno docela dost argumentů, ale díky panu kolegovi Jurečkovi, kterému bych tady tímto chtěl poděkovat, že nás vrátil selským rozumem na zem, tak už vlastně nemáme co říct pořádně, protože on to skutečně uchopil tak, jak jsme to měli uchopit všichni. A budu možná reagovat jenom na některé části, které tady zazněly, například třeba že zákon o ochraně ovzduší neřeší to, jestli je to první třídy, nebo druhé třídy, první, druhé kategorie biopaliva. Ono v tom zákoně v § 19 číslo 6 je docela taková zajímavá věc, a to že v poslední novele o ochraně ovzduší se zavedla možnost dvojnásobného započítání těchto paliv do povinných minimálních podílů biopaliv. To znamená, že i přesto jsou ta biopaliva druhé generace zvýhodněna, to znamená, že už jsou tam zavedená. Takže není pravda úplně, že by se skutečně na to nemyslelo.

Hlavně tady nezazněla ještě jedna podstatná věc, která si myslím, že by zaznít měla, a to je skutečnost, že v současné době neexistuje žádná komerčně dostupná technologie výroby pokročilých biopaliv. A přechod z první generace na druhou bude pozvolný, dá se říct skoro až neznatelný. To je věc, která doopravdy tady nezazněla a měla by zaznít. Souhlasím s tím, že bychom se měli určitě podílet na vývoji u takovýchhle věcí, to ano, ale nejít zase cestou, jako to bylo u těch elektráren: zakážeme, a pak teprve budeme hledat. Pojďme hledat, a až najdeme alternativu, tak se potom o tom budeme bavit. Právě o to tady jde.

Je tady ještě další věc a to už tady zaznělo taky, s tím nedostatkem slámy. I kdyby se vyrábělo se slámou... Říkám, je tady toho moc, co už tu zaznělo, a já už bych se akorát opakoval, to nechci zdržovat. Ale ještě tady zazněla jedna věc. A pokaždé, když jsem tady, tak to možná zmíním, a to je ochrana vody. Zaznělo tady, že pesticidy by se používaly, i kdyby byly jiné komodity a všechno. A mě jenom mrzí jedna věc a to si bohužel zase neodpustím - když jsme tady měli vodní zákon, tak tu bylo navrženo řešení, které mohlo být okamžité, a to bylo přimíchávání průmyslových vod do odpadních vod komunálních. Bohužel Piráti v tomto zklamali a nehlasovali pro. A už to mohlo být vyřešené a ta voda mohla být ochráněna. To je jediné, co mě mrzí.

Jinak tady všechno zaznělo. A ještě jednou děkuji panu Jurečkovi, že tady řekl to, co řekl.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Jako poslední je do rozpravy přihlášena paní poslankyně Balcarová. Prosím.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, ráda bych reagovala na některé své předřečníky, kteří vnímají současný stav přimíchávání biopaliv do pohonných hmot jako správný. Evropa si stanovila ambiciózní cíle v oblasti klimatu a energetiky a Evropská komise požádala členské státy o vytvoření a předložení národních energetických a klimatických plánů na roky 2020 a 2030. Včera Komise k jednotlivým plánům zaslala připomínky. Zaslala připomínky i České republiky. Jsou formulovány velmi diplomaticky. Nicméně český plán hodnotí jako málo ambiciózní v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické efektivity. A jedním z bodů, které Evropská komise kritizuje, je právě zvyšovat podíl biopaliv první generace z rostlin.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A pan poslanec Holomčík se mi ještě hlásil do rozpravy. Prosím, pane navrhovateli.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Děkuji za diskusi, která byla zajímavá, ale objevilo se v ní pár věcí, na které bych rád zareagoval.

Co chci okomentovat asi úplně nejvíc, je stále se opakující tvrzení, že někdo zakazuje biopaliva. Už to tady zaznělo několikrát, ať už exaktně řečeno, nebo ve smyslu, jako by důsledek tohoto návrhu, který projednáváme, měl být zákaz biopaliv. Ale to je přece nesmysl. Tady nikdo nic nezakazuje. Tady dokonce nikdo ani neruší ty požadavky na to, abychom splnili naše mezinárodní závazky. Jediné, co chceme, je odšpuntovat ten stav, kdy jsme si z možných cest, z možných řešení vybrali to, které prostě nepovažujeme za správné. Je naprosto jasné, že pokud se budeme bavit v horizontu dvou let, tří let, v nějakém krátkodobém horizontu, tak ten dopad - (Do sálu vchází několik poslanců a hlučně se mezi sebou baví.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Poprosím poslance, kteří právě dorazili do sálu, o větší klid. Stále ještě probíhá rozprava. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Holomčík: - tak ten dopad nebude nijak dramatický. Tohle je návrh, který se dívá za rok 2023 a dál. To je jedna věc.

Takže prosím, neopakujme ten nesmysl, že zakazujeme biopaliva. To není pravda.

Co se týče věcí, které říkal jak pan kolega Kott, tak pan kolega Jurečka ohledně... Pan Kott to říkal ve smyslu té reakce lihovarníků, že je to poškodí. Pan kolega Jurečka hovořil o cukrovarech atd. Pan kolega Jurečka hovořil o cukrovarech atd. Možná by bylo dobré, kdybyste se domluvili s Ministerstvem zemědělství, jaká je pravdivá verze příběhu.

Já jsem na začátku četl odstavec ze stanoviska Ministerstva zemědělství, já ho přečtu znovu. "Dále máme za to, že zásadní omezení spotřeby biopaliv první generace v České republice by rozhodně neznamenalo odklon od pěstování a zpracování řepky olejky a dalších surovin na výrobu biopaliv." Nebudu to číst celé. Tak se domluvte, prosím vás. Jestli tedy ohrožujeme zemědělství, anebo neohrožujeme, jak říká ministerstvo. Tak se domluvte, jestli biopaliva jsou ten důvod, proč ty konkrétní plodiny jsou pěstovány, nebo nejsou. Domluvte se, ať tady nemáme dvě verze příběhu, které jdou proti sobě. Vždyť to nedává žádný smysl. To je další věc.

Byl tady zmiňován pan analytik Havel a jeho glosa toho stavu. Můžeme si o tom myslet, co chceme, ale jak on, tak my jsme vycházeli ze studií Evropské komise, OECD, FAO, Světové banky atd. a všechny tyhle materiály, které jsme měli k dispozici, hovořily o tom, že biopaliva první generace mají vliv na cenu potravin. Tak nevím, kde je pravda.

Pan kolega Jurečka tady hovořil o té soběstačnosti, o tom, že je to dáno nějakou politikou. My jsme se bavili se Svazem pivovarů a sladoven a bylo nám řečeno, že oni biopaliva, resp. pěstování plodin, ze kterých se biopaliva dělají, považují za velmi špatné, protože kvůli tomu není kde v České republice pěstovat více ječmene, který je tolik důležitý pro náš národní nápoj. Ale to jenom komentář ze Svazu pivovarů a sladoven.

Dále tady pan kolega Jurečka hovořil o biometanu, o tom, že je potřeba hledat další alternativy. Naprosto souhlasím, pojďme do toho. Pan kolega tady teď není, ale já mu to řeknu. Samozřejmě souhlasím, pojďme do toho, ale v tomhle kontextu to vnímám tak trošku jako odvádění pozornosti od toho problému, který se teď řeší. Dále tady kritizoval účinnost půl roku. Vždyť to jsem říkal ve své úvodní řeči, že nemám problém se pobavit o tom, že se natáhne klidně k 1. 1. 2021. To jsem říkal, tam žádný problém není.

Paní kolegyně Gajdůšková hovořila o myšlence vládního návrhu, který by tohle nějak řešil. Ano, souhlasím. Také jsem říkal, že už nejsme v době, kdy platí rčení kdo nic nedělá, nic nezkazí. Ano, ale prosím, dělejme něco. Dělejme něco, čas běží.

A poslední, pan kolega Schiller. Na to, že v jednom paragrafu jsou zvýhodněna biopaliva, řekněme, té druhé generace, ano, to je sice pravda, ale ve smyslu té povinnosti přimíchávat a případného zrušení přimíchávat ten zákon prostě biopaliva nerozlišuje. On je rozlišuje jenom v tom, že uznává biopaliva druhé generace jako tuším dvojnásobném... nebo zvýhodňuje. Ale pokud se bavíme o zrušení povinnosti přimíchávat, tak tam to rozlišení není.

Takže tolik k té diskusi. Já za ni ještě jednou děkuji a moc bych prosil, abyste nepodpořili návrh pana kolegy Birke a abychom to mohli probrat ve druhém čtení, resp. na výborech, protože i podle té diskuse soudním, že je to věc, která trápí řadu z nás. Děkuji za to.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobrý večer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Do obecné rozpravy nemám nikoho přihlášeného. Podívám se, jestli nevidím nikoho z místa, tudíž končím obecnou rozpravu a ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Není. Takže zagonguji. Zavolám kolegy z předsálí. Odhlásím vás samozřejmě, všechny jsem vás odhlásil. Přihlaste si, prosím, všichni. A jelikož je tady návrh na zamítnutí předloženého návrhu, budeme hlasovat o něm. Ještě jednou zagonguji. Připomínám, že jste všichni odhlášeni, tzn. přihlaste se, prosím, svými identifikačními kartami.

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí tohoto návrhu? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 993, přihlášeno je 147 poslanců a poslankyň, pro 71, proti 66. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání. Pardon, je avizována kontrola hlasování. Paní poslankyně Majerová, prosím.

 

Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Já bych pouze chtěla upřesnit, když se hlasovalo o bodu 992, o správním řádu, já jsem byla proti zamítnutí a na záznamu mám pro. Nezpochybňuji tím hlasování.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ano, děkuji, takže to je pouze pro záznam do stenoprotokolu.

Stále probíhá kontrola hlasování. (Po kratičké pauze: Kontrola musí být řádná a důkladná.) Prosím, pan poslanec nám chce sdělit.

 

Poslanec Josef Kott: Já zpochybňuji hlasování, protože jsem hlasoval pro zamítnutí návrhu a na sjetině mám, že jsem se zdržel.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Takže zpochybňujete hlasování? Prosím, řekněte to na mikrofon.

 

Poslanec Josef Kott: Říkal jsem to hned na začátku, že zpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Omlouvám se, já jsem to neslyšel. Takže je tady žádost o zpochybnění hlasování. Nechám o tomto hlasovat.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 994, přihlášeno 153 poslankyň a poslanců, pro 149, (proti nikdo), návrh byl přijat.

 

Je tady žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlásím. Přihlaste se prosím svými identifikačními kartami.

 

A budeme znovu hlasovat o zamítnutí předloženého návrhu.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 995, přihlášeno 152 poslankyň a poslanců, pro 78, (proti 67), návrh byl přijat.

 

Je tady žádost o kontrolu hlasování, které samozřejmě vyhovíme. (Probíhá kontrola hlasování.) Druhá strana se také bude pečlivě dívat do záznamu o hlasování. (Probíhá kontrola.) Našli? (Smích a potlesk.) Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl vyzvat vedení Sněmovny, aby se vážně zabývalo technickými problémy hlasovacího zařízení, protože kromě pana Kotta, kterému to evidentně nefungovalo, já jsem byl pro přijetí námitky anebo zpochybnění hlasování, sice přiběhli tři noví poslanci z hnutí ANO, ale současně musím konstatovat, že hlasovací zařízení selhalo velkým způsobem u klubu KSČM, a je škoda, že se nepřihlásili také dopředu, protože hlasovali evidentně jinak. Pokud hlasovali stejně, tak i předtím měli. Takže se potvrzuje to, že nejvěrnější spojenec hnutí ANO je tam úplně vlevo a ti dodali tři hlasy navíc, a proto to prošlo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Takže nezpochybňujete hlasování, všechno je v pořádku. Konstatuji tímto, že tento tisk byl zamítnut.

 

Dalším bodem je

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.