Středa 19. června 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Tomio Okamura)
94.
Návrh poslanců Hany Aulické Jírovcové, Daniela Pawlase, Pavla Kováčika
a Stanislava Grospiče na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb.,
o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 352/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 352/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedla poslankyně Hana Aulická Jírovcová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vám představila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Je to malá změna v rámci obsahu, ale myslíme si, že je to především důležitá změna v rámci procesu a samozřejmě systémová změna, která by vnesla do této oblasti nějaký řád a především předvídatelnost.
Měníme § 3c, kdy hovoříme, že vyměřovacím základem pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát, je 25 % průměrné mzdy vždy za 2. čtvrtletí předchozího kalendářního roku. A vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Chtěla bych říci, že současný stav je takový, že vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát, je stanoven v § 3c zákona č. 592/1992 Sb. Zde uvedenou částku vyměřovacího základu může vláda vždy do 30. června každého roku změnit svým nařízením, a to s účinností k 1. lednu roku následujícího. S účinností od 1. ledna 2018 nařízení vlády č. 140/2017 Sb. stanoví vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát, a to ve výši 7 177 Kč na kalendářní měsíc. Pojistné vypočtené z tohoto vyměřovacího základu činí 969 Kč měsíčně.
Novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění zveřejněná ve Sbírce zákonů dne 19. září 2017 stanoví s účinností od 1. 1. 2019 vyměřovací základ pro platbu pojistného státem ve výši 7 540 Kč. Pojistné z této částky je 1 018 Kč. S účinností od 1. 1. 2020 pak stanoví vyměřovací základ pro platbu pojistného státem ve výši 7 903 Kč a výše pojistného z této částky je 1 067 Kč.
Možnost úpravy vždy prostřednictvím nařízení vlády s účinností k 1. 1. následujícího kalendářního roku je konstrukt, který umožňuje měnit vyměřovací základ státních pojištěnců v závislosti na aktuálním vývoji. Vláda má tedy při svém rozhodování zohlednit natolik dynamicky vyvíjející se hodnoty, jako je vývoj průměrné mzdy či možnosti systému veřejného zdravotního pojištění, což neumožňuje pružně měnit zákonný rámec, a bylo proto zvoleno řešení formou nařízení vlády.
Chtěla bych podotknout, že tento stav dlouhodobě vnáší do systému veřejného zdravotního pojištění zásadní prvek nestability. Neexistuje pevně dané pravidlo výpočtu příjmů tohoto systému za početně největší množinu pojištěnců. Změny tohoto vyměřovacího základu podléhají aktuálním tlakům, stavu i rozložení politických sil. Zároveň dochází k paradoxní situaci, kdy je sice výše vyměřovacího základu pro státní pojištěnce stanovena zákonem, ale pro její aktuální výši je třeba sledovat nařízení vlády, tedy text nižší právní síly. V minulosti byla výše vyměřovacího základu u osob, za které je plátcem pojistného stát, stanovena například jako procentní sazba minimální mzdy, pevná částka bez možnosti valorizace vyhláškou, pevná částka s možností valorizace vyhláškou anebo procentní sazba z tzv. všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění.
Náš záměr je, aby navrhovaná změna napravila výše zmíněné nedostatky současné právní úpravy. Navržený způsob je již historicky v České republice zažitý. Od roku 2006 do roku 2009 byl vyměřovací základ stanoven jako 25 % všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předcházel kalendářnímu roku, pro který se vyměřovací základ zjišťoval. Měl by přinést průhledný a především předvídatelný vývoj výše pojistného hrazeného státem za skupinu státních pojištěnců. Zároveň se tímto způsobem pevně stanovuje princip, který by měl zabránit nekontrolovatelnému a v zásadě jen těžko zákonným způsobem ovlivnitelnému rozevírání nůžek mezi odvody státu a ostatních skupin pojištěnců.
Dále mi ještě dovolte i na základě upozornění v rámci důvodové zprávy stanoviska vlády, kde náš návrh zrušuje v článku 2 i nařízení vlády 158, které už legislativně bylo zrušeno, to znamená, že i my jsme ve spolupráci samozřejmě s Ministerstvem zdravotnictví a legislativou připraveni připravit komplexní pozměňovací návrh, který bude ale zase opravdu obsahově velmi malý, který by tento - myslím, že drobný - nedostatek odstranil a opravdu bychom umožnili systémovou změnu, po které voláme v České republice opravdu dlouho. Takže děkuji moc.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: A nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Karla Maříková. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, navrhuje se způsob vypočítání vyměřovacího základu pojistného pro pojištěnce, za které pojistné platí stát prostřednictvím státního rozpočtu na základě zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Konkrétně je navrhováno, aby vyměřovací základ pro výpočet tohoto pojistného činil 25 % průměrné mzdy. Obdobný systém v České republice fungoval v letech 2006 až 2009. Navrhovaná změna umožňuje měnit vyměřovací základ státních pojištěnců v závislosti na aktuálním vývoji průměrné mzdy. Navrhovaná změna tak odstraňuje schizofrenní situaci nastolenou účinnou právní úpravou, kdy je v současné době výše vyměřovacího základu pro státní pojištěnce stanovena zákonem, nicméně její aktuální výše je závislá na nařízení vlády jakožto podzákonném právním předpisu. Z tohoto pohledu vnáší navrhovaná změna způsobu vypočítání předmětného vyměřovacího základu prvky stability, a to nejen v rovině právní, ale také v rovině praktické, zejména v podobě transparentnosti a předvídatelnosti vývoje pojistného za pojištěnce, za které pojistné platí stát prostřednictvím státního rozpočtu.
Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a nedotýká se ani práva Evropské unie a doporučuji ji k projednání do výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní zahájím obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy tady nemám žádnou elektronickou přihlášku, takže se rozhlédnu po sálu. Také nikoho nevidím, takže obecnou rozpravu končím. Táži se na případná závěrečná slova. Ani navrhovatelka, ani zpravodajka nemají zájem. Návrhy na vrácení a zamítnutí nemám, proto se nyní budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Já se táži, zdali někdo navrhuje přikázání jinému výboru jako garančnímu. Žádný návrh nevidím, takže přistoupíme k hlasování. Já zagonguji. Svolám poslance do jednacího sálu. Myslím, že můžeme přistoupit k hlasování.
Ještě jednou zopakuji, o čem budeme hlasovat. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Kdo souhlasí, stiskněte "pro". Kdo je proti?
Hlasování číslo 990. Přihlášeno 181 poslanců, pro 139, proti nula. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví jako garančnímu výboru.
Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru a já se táži, má-li někdo návrh na přikázání dalšímu výboru či výborům k přikázání. Pan poslanec Kaňkovský. Prosím.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo. Vzhledem k tomu, že to má významné rozpočtové dopady, byť ne přímo do státního rozpočtu, nicméně veřejné zdravotní pojištění s ním úzce souvisí, tak navrhuji ještě přikázat výboru rozpočtovému.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Rozpočtový výbor. Já se podívám, jestli je nějaký další návrh. Další návrh nevidím. Přistoupíme k hlasování.
Budeme hlasovat o tom, zdali souhlasíte s tím, aby byl návrh přikázán k projednání také rozpočtovému výboru.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 991. Přihlášeno 181 poslanců, pro 52, proti 22. Návrh byl zamítnut a já tímto projednávání tohoto návrhu končím.
Nyní přistoupíme k dalšímu návrhu a začíná takzvané opoziční okénko, kdy tedy přistoupíme nejprve v pořadí velikosti poslaneckých klubů k projednávání opozičních návrhů zákonů. Nyní tedy máme jako první návrh ODS. Jedná se o
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.