Středa 19. června 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Tomio Okamura)

39.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 62/2003 Sb.,
o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 336/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili hned v úvodu dne 25. 1. na 26. schůzi Poslanecké sněmovny na návrh poslance Jakuba Michálka a odročili jsme jeho další projednávání do 31. 5. 2019. Bylo to na základě usnesení Poslanecké sněmovny č. 466. A upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych stručně uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon o volbách do Evropského parlamentu. Tento tisk máte k dispozici pod číslem 336.

Návrh slouží k vnitrostátnímu provedení novely evropského aktu o volbě členů Evropského parlamentu ze 13. července 2018 a v ní se členským státům mimo jiné zavádí povinnost přijmout nezbytná sankční opatření k zajištění toho, aby nikdo nemohl v týchž volbách do Evropského parlamentu hlasovat více než jednou. V návaznosti na to se v českém zákoně o volbách do Evropského parlamentu nově stanovuje příslušný přestupek, za který bude možné uložit pokutu až do výše 10 tisíc korun.

Další změny obsažené v návrhu jsou legislativně technické úpravy, které především promítají zavedení přestupků do souvisejících pasáží zákona.

Projednávání tohoto návrhu na půdě Poslanecké sněmovny bylo přerušeno, a proto nedošlo k jeho schválení ještě před letošními volbami do Evropského parlamentu. Zmíněnou novelu evropského aktu o volbě členů Evropského parlamentu je ale i nadále třeba implementovat do českého práva, a proto si dovoluji požádat o pokračování projednávání návrhu zákona a také o jeho schválení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jiří Strýček. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Jiří Strýček: Takže vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji za slovo. Já v podstatě jenom zrekapituluji to, co tady řekl už pan ministr. Tento bod jsme v prvním čtení otevřeli 25. ledna 2019, přerušili do 31. května 2019 s tím, že se dostal na program Sněmovny nyní jako pevně zařazený bod.

Obecně vzato, provedení voleb do Evropského parlamentu je v podstatě upraveno aktem o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu. Dále se volební postup řídí v každém členském státě vnitrostátními předpisy. V České republice je to zákon č. 62/2003 Sb., který v podstatě implementuje všechny jmenované evropské předpisy do českého právního řádu. Tento předložený vládní návrh, jak již bylo řečeno, implementuje do volebního zákona požadavek na zakotvení účinné, přiměřené a odrazující sankce pro případy dvojího hlasování ve volbách do Evropského parlamentu.

Zaváděná sankce je do výše 5 tisíc korun za pokus o dvojí zápis do volební evidence a až do výše 10 tisíc za dvojí hlasování. Tady je namístě zmínit, že volební úprava, systém tvorby a vedení seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu je dnes v České republice nastaven tak, že v podstatě by nemělo dojít k vícečetnému hlasování na základě protiprávního a aktivního úmyslného zápisu voličů do dvou seznamů. Navržená sankce tedy má odradit voliče od dvojího hlasování v případech, kdy má volič dvojí občanství, a z tohoto titulu je automaticky zapsán v seznamu voličů obou členských států. To je asi tak všechno.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. Já přečtu další dvě omluvy. Pan ministr Antonín Staněk se omlouvá z dnešního jednání schůze Poslanecké sněmovny od 14 do 15 hodin z pracovních důvodů a dále pan poslanec Ladislav Okleštěk se omlouvá mezi 14.30 až 19.00 z důvodu nemoci.

Nyní otvírám obecnou rozpravu. S přednostním právem mám přihlášeného místopředsedu Sněmovny Vojtěcha Pikala. Pane místopředsedo, máte slovo. A připraví se... Takhle. Mám tady dvě faktické poznámky, ale faktické poznámky reagují až na něco v rozpravě. Proto dám tedy jako prvnímu slovo panu místopředsedovi. Pak tedy dvě faktické poznámky. A pak tedy by se připravil pan poslanec Dominik Feri.

Takže pane místopředsedo, prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, pane předsedající. Takže máme před sebou novelu zákona o volbách do Evropského parlamentu, která se tváří, nebo vypadá, že to je vlastně běžná implementační euronovela, jak jich tady přicházejí spousty. Ovšem není to ta běžná eurolegislativa, tak jak ji známe, protože to není nějaká směrnice, která už je rozhodnuta a kterou musíme implementovat. Tohle je akt, který vstoupí v platnost až poté, co s ním vysloví souhlas většina států, a tudíž nejsme myslím v časovém presu v tuto chvíli.

Ta věc má dvě povinné části, které bychom měli implementovat. Resp. jednu z nich implementovat musíme, to jsou ty přestupky, jak tady správně představil pan ministr, a tam nemáme žádný problém. To je všechno v naprostém pořádku. Nicméně druhá povinná část toho aktu, se kterou pravděpodobně schválením tohoto zákona vyslovíme souhlas, i když to si nejsem úplně jistý, snažil jsem se to analyticky zjistit, ale bohužel se to nikomu nepodařilo jasně vyložit, je povinná volební klauzule, která se zavede pro státy, které jsou dostatečně velké a mají velké obvody a volí poměrně. Což znamená, že ta klauzule je velice přesně mířená na Německo a Španělsko, kde se jim stává, že se jim dostávají do europarlamentu nějaké strany, které nejsou součástí velké koalice, a té velké koalici europarlamentu to chybí. To je ta povinná klauzule dvě až pět procent.

My jako Piráti vždycky jsme bojovali proti povinné klauzuli, ať už do eurovoleb, nebo i jinde. Myslíme si, že nemá smysl, a obzvláště nemá smysl v evropských volbách, kde se ty koalice a ty frakce sestavují až na europarlamentní úrovni, takže není žádný důvod stavět povinné klauzule. Ostatně v některých státech mnohokrát zamítl ty povinné klauzule ústavní soud. A tohle je způsob, jak se snaží Evropský parlament, resp. většina v Evropském parlamentu bývalá, dosáhnout toho, aby mohli překonat toto rozhodnutí ústavního soudu.

Proto tedy my s tímto zákonem nebudeme souhlasit v té současné podobě, nebo budeme hledat nějaký způsob, jak vyjádřit nesouhlas s touhle částí.

A třetí věc, kterou bych rád zmínil, je, že součástí tohoto aktu bylo i doporučení, aby státy zavedly korespondenční volbu, případně jinou možnost volby pro své občany. Bohužel Česká republika je jedním z posledních států, který neumožňuje svým občanům korespondenční volbu. Mně přijde, že jsou tím takto naši občané oproti občanům jiných evropských států diskriminováni ve svém volebním právu, takže mám připravené nějaké pozměňující návrhy v této věci. Skutečně 24 nebo podobné množství evropských států umožňuje svým občanům, aby volili aspoň na ambasádách v cizích státech mimo Evropskou unii, aby volili dálkově, aby volili korespondenčně. Našim občanům to není umožněno a já si myslím, že bychom měli jít tímto směrem.

Ostatně vím, že je v tom vyvíjena nějaká činnost, nicméně přijde mi příležitost tohoto zákona o volbách do Evropského parlamentu jako dobrá příležitost tento stav napravit a umožnit našim občanům, aby mohli ti, kteří bydlí nebo žijí, pracují a studují v Americe, ve Velké Británii až nás Velká Británie opustí, na Novém Zélandu nebo kdekoli jinde ve světě, aby se tito občané mohli plnohodnotně zúčastnit evropských voleb aspoň tak, že budou moci dojít na svoji ambasádu, když už jim tedy nedáme tu možnost korespondenční volby.

Já bych tímto avizoval veto dvou klubů, a to České pirátské strany a TOP 09, na projednávání v devadesátce. Potom se těším na další setkání, protože samozřejmě ve druhém čtení bychom načítali pozměňovací návrhy.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Mašek a připraví se pan poslanec Ivan Bartoš. Pardon? Stahujete, dobře. Pan poslanec Ivan Bartoš stahuje také. Do obecné rozpravy nyní požádám o vystoupení pana poslance Dominika Feriho a připraví se paní poslankyně Pekarová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem se do rozpravy hlásil asi před čtyřmi měsíci, takže jsem úspěšně zapomněl, o čem jsem chtěl mluvit.

Ale pan ministr tu hovořil o tom, že trvá na tom, aby tato předloha byla projednána v té podobě, v jaké byla předložena, to znamená ve zrychleném projednávání. To už je passé, přesně tak, to znamená, potvrzuji veto a chceme to projednat standardním způsobem. Věcně k tomu ještě vystoupí kolegyně Adamová. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Máte pravdu, pane poslanče, je to čtyři a půl měsíce zpátky, než jsme se dostali k tomuto bodu znovu.

Nyní tedy požádám o vystoupení paní poslankyni Pekarovou, zatím jako poslední v pořadí. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, hlavní a vlastně i jedinou změnou předkládaného návrhu zákona je výslovné zavedení do českého právního řádu skutkové podstaty přestupku spočívajícího v hlasování v jedněch volbách do Evropského parlamentu více než jednou. Za tento přestupek lze udělit pokutu od pěti do deseti tisíc korun.

Návrh zákona je implementací rozhodnutí Rady, která měla být zajištěna do květnových voleb do Evropského parlamentu. I z tohoto důvodu bylo navrhováno, aby v souladu s § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny byl s návrhem zákona vysloven souhlas již v prvém čtení. Jelikož tento důvod pominul, otevírá se nám možnost projednat návrh v řádném legislativním procesu. Veto už tady bylo zmíněno. Myslím si, že je možné tím pádem ten návrh následně projednat tak, abychom k němu mohli podávat pozměňovací návrhy.

Rozhodnutí Rady totiž upravuje celkem osm článků, přičemž tato novela implementuje pouze jeden z nich. Další dva články není podle předkladatele nutno do českého právního řádu implementovat, další dva články jsou v současné době již aplikovány a implementaci tří článků chce předkladatel nechat dle svých slov na budoucím politickém rozhodnutí. To se týká i článku 4a, který umožňuje členským státům zavést pro volby do Evropského parlamentu korespondenční hlasování.

Důvodová zpráva k tomu uvádí, že zavedení alternativních forem hlasování v České republice musí být podrobeno diskusi. Domnívám se proto, že by zde tato otázka neměla zapadnout.

TOP 09 o zavedení korespondenčních voleb usiluje už druhé volební období. Náš poslední návrh, pod kterým jsou podepsáni také poslanci z klubů ODS, Pirátů, KDU-ČSL a STAN, byl koncem minulého roku vrácen k dopracování. Návrh zákona jsme tedy dopracovali, zapracovali jsme připomínky a dnes jsme už oznámili, že jej budeme opětovně předkládat. Ještě v tomto týdnu tedy bude návrh znovu předložen.

Pokud jde o korespondenční volby do Evropského parlamentu, domnívám se, že tato změna náleží právě do předkládané novely. Pokud implementujeme rozhodnutí Rady a netlačí nás nyní již termíny, pojďme ji implementovat vyčerpávajícím způsobem a nechoďme cestou salámové metody. Proto tedy společně, jak už tady zaznělo od pana místopředsedy Pikala, předložíme k této novele pozměňovací návrh, který právě korespondenční volbu pro evropské volby zavede.

V současné době umožňuje korespondenční hlasování 24 zemí Evropské unie. Podle průzkumu agentury MEDIAN z října minulého roku by 72 % Čechů umožnilo lidem žijícím trvale v zahraničí volit poštou. 79 % by to umožnilo těm, kteří jsou v zahraničí na přechodnou dobu.

Je tady velká podpora veřejnosti, a přesto volební právo, které je obecně jedním ze základních práv a je zakotveno právními předpisy nejvyšší síly, a to jak Ústavou České republiky, tak i Listinou základních práv a svobod, a je chápáno jako individuální, kdy každý má mít možnost se rozhodnout, zda se voleb zúčastní, stát je garantem a nástrojem ochrany výkonu tohoto práva a součástí volebního zákona, který by takovéto principy splňoval, by tedy měla být konstrukce, která umožňuje skutečně se voleb účastnit, nevytvářet procesní a územní bariéry pro jeho uplatnění, ale přesto tady tyto bariéry existují. Pro české občany žijící v zahraničí, kteří se chtějí voleb účastnit, existuje finanční, územní, ale i časová bariéra. Pokud chtějí volit na zastupitelském úřadu, musejí mnohdy absolvovat i několikasetkilometrové cesty, brát si volno v zaměstnání, za tuto cestu samozřejmě platit a podobně. Tyto bariéry výkon jejich volebního práva značně komplikují, v krajních případech však zcela znemožňují.

Proto se domnívám, že by měla tato novela projít řádným legislativním procesem a ve výborech a druhém čtení bychom měli debatovat nad možností zavedení korespondenčních voleb, přijmout konsenzuální pozměňovací návrh, který v souladu s rozhodnutím Rady implementuje do českého právního řádu korespondenční volbu i pro volby do Evropského parlamentu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já přečtu omluvu. Pan poslanec Ondřej Benešík se omlouvá do konce dnešního jednacího dne a mezi 14.30 a 15.30 se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Vlastimil Válek. Pan poslanec Běhounek ruší omluvu, protože je již v sále.

Hlásíte se, pane poslanče Strýčku, do obecné rozpravy, nebo k závěrečnému slovu? (Odpověď mimo mikrofon.) Ano, tak k tomu hned dojdu. Já se rozhlédnu, jestli někdo v obecné rozpravě chce ještě vystoupit. Ano, pan poslanec Mikuláš Ferjenčík vystoupí ještě v obecné rozpravě, takže vás nepotřebujeme limitovat, máte volbu. Tak prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem chtěl předně poděkovat panu ministrovi Hamáčkovi za to, že jsme se tehdy v únoru, nebo kdy se to projednávalo, dohodli na nějakém konsenzuálním řešení, aby se neměnila pravidla pro volby krátce před volbami. Za to jsem chtěl poděkovat.

Dále jsem se chtěl vyjádřit k otázce voleb v zahraničí, zvlášť v evropských volbách. Mně přijde jako velká chyba, že ve chvíli, kdy u běžných voleb volby ze zahraničí umožňujeme, tak u evropských, kde to dává suverénně největší smysl, to naopak neumožňujeme. Myslím, že je příležitost tuhle chybu a nesrovnalost v našem volebním systému napravit a měli bychom ji využít. Velmi bych se přimlouval za to, abychom v evropských volbách umožnili lidem, co jsou v zahraničí, ať už krátkodobě, nebo dlouhodobě, účastnit se voleb.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Do obecné rozpravy pan ministr Hamáček. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Já jenom velmi stručně zareaguji na průběh rozpravy. Já samozřejmě rozumím tomu, že každá politická strana nahlíží na problematiku voleb trošku jinak. Jsou různé názory na to, zda mají být volby korespondenční, či nikoliv, jsou různé názory na volební systémy atd. Takže já samozřejmě nemohu zabránit nikomu z poslanců podávat různé návrhy zákonů či pozměňovací návrhy. Chci akorát upozornit na to, že Ministerstvo vnitra již pár měsíců vede konzultace s jednotlivými politickými stranami řekněme zásadní změnou našich volebních zákonů, zákon o správě voleb, a snažíme se tam právě najít kompromis napříč politickým spektrem, který se bude týkat například korespondenční volby. Hledáme způsob a shodu na tom, na který typ voleb korespondenční volbu umožnit a jak, a tudíž pokud nechceme ty volby měnit nějakou salámovou metodou, tak bych pokládal za nejvhodnější počkat na konec tohoto procesu.

My máme v plánu na podzim ten návrh, respektive ten konsenzus, ke kterému dospějeme, předložit do vlády a potom do Poslanecké sněmovny. Říkám, nemůžu nikomu bránit v jeho legislativní aktivitě, ale chci upozornit na to, že tady probíhá docela zásadní diskuze se všemi politickými stranami na tom, jak tedy má být a jak má vypadat ta nová podoba voleb včetně volby korespondenční.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A já se rozhlédnu. Takže místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já jenom, když to pan ministr připomenul, tak bych chtěl samozřejmě potvrdit, že ta diskuze probíhá. Je podle mě velmi dobře vedena a já za ni velice děkuji. Tam se samozřejmě vrší daleko širší spektrum otázek. A právě proto, že už v minulosti bylo několik pokusů řešit toto široké spektrum otázek, které potom skončily ve ztracenu, přicházíme s touto iniciativou, abychom případně vyřešili alespoň jednu tu otázku. Ale samozřejmě, když přijde ten vládní návrh a bude obsahovat tyhle věci, tak my netlačíme na to, aby to bylo nezbytně tímto způsobem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já se ještě rozhlédnu po sále, zdali je zájem o vystoupení v obecné rozpravě. Žádný zájem nevidím, takže obecnou rozpravu končím. A jelikož zde zaznělo veto dvou poslaneckých klubů, a byli to Piráti a TOP 09, tak nelze tím pádem projednat návrh hned v prvním čtení. To znamená, já se tím pádem zeptám, zdali je zájem o závěrečná slova? (Zpravodaj: Ano.) Ano, o závěrečné slovo má zájem zpravodaj pan poslanec Jiří Strýček. A pan ministr má zájem o závěrečné slovo? (Ne.) Nemá. Tak, pane zpravodaji, prosím.

 

Poslanec Jiří Strýček: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, v případě tedy dvou veta dvou politických stran vás žádám o propuštění tohoto zákona do druhého čtení. A jako garanční výbor bych si dovolil navrhnout ústavněprávní výbor. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže ústavněprávní výbor. Tak. Nyní tedy pan ministr říkal, že už nemá zájem o závěrečné slovo, takže budeme pokračovat v projednávání. A nemám tady ani návrh na vrácení, ani na zamítnutí, takže nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve tedy rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

Organizační výbor i pan zpravodaj navrhli přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu a já se ptám, zdali má někdo z poslanců nějaký jiný návrh na garanční výbor. Žádný jiný návrh nevidím.

Takže přistoupíme k hlasování. Já zagonguji, abychom dali prostor dostavit se do jednacího sálu. Myslím, že jsme tady v dostatečném množství.

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, aby byl garančním výborem ústavněprávní výbor? Kdo je proti?

Hlasování číslo 989. Přihlášeno je 180 poslanců, pro je 144, proti 0. Návrh byl přijat. A já konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru a já se táži, zdali má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům. Žádný návrh nevidím. Takže tímto projednávání tohoto návrhu v prvém čtení končím.

 

Dalším návrhem bude

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.




Přihlásit/registrovat se do ISP