Středa 19. června 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Filip)
153.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s podporou výkonu práv akcionářů
/sněmovní tisk 300/ - třetí čtení
Požádám, aby u stolku zpravodajů zaujali svá místa za navrhovatele, vládu ČR, místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová, a zpravodaj garančního výboru, to byl rozpočtový výbor, poslanec Jan Skopeček. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 300/3, který vám byl doručen 23. dubna letošního roku. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 300/4.
Ptám se zástupce navrhovatelů, tedy paní ministryně financí a místopředsedkyně vlády Aleny Schillerové, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Není tomu tak. Do rozpravy, kterou otevírám, nemám žádnou přihlášku a ptám se, jestli se někdo hlásí z místa. Ano, vidím pana předsedu klubu ODS Zbyňka Stanjuru a další, kteří se hlásí z místa. Pan zpravodaj poté. Pane zpravodaji, uplatňujete přednostní právo? Ne, dobře. Pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Je to sice implementační zákon, ale dovolte, abych vám odůvodnil minimálně jeden pozměňující návrh, ale ještě předtím pár obecných poznámek k tomuto tisku.
Je neuvěřitelné, jak vláda v tomto případě, pod taktovkou EU, zhoršuje postavení firem a jejich managementu. Novela, o které budeme za chvíli hlasovat ve třetím čtení, umožňuje, aby si kdokoli, nejen akcionáři, na internetu přečetl, jaká je mzda, jaké jsou bonusy managementu soukromých akciových společností, např. použiji firmu ze svého regionu, např. Kofoly. Naše domácí legislativa přitom umožňuje a chrání konkrétní informace o platech lidí na ministerstvech. Podle zákona o svobodném přístupu k informacím, pokud se zeptáte, kolik bere konkrétní ředitel odboru nebo náměstek, dostanete odpověď, že odborný náměstek č. 1 bere 120 tisíc, nedozvíte se to jméno. Kdežto tady se máme dozvědět, kolik berou jmenovitě členové managementu akciových společností kotovaných na burze. Je to absurdní.
Musím říci, že ty platy managementu akciových společností kotovaných na burze jsou prostě placeny ze soukromých peněz a ne z veřejných.
Tuto absurditu přináší návrh tohoto zákona, který, to jsem už říkal, implementuje směrnici č. 820/2017. Je to směrnice z roku 2017, která reaguje na finanční krizi z let 2008-2009. Už ta mimořádně dlouhá doba mezi krizí a tou reakcí, tou směrnicí, ukazuje, že to v zásadě nemá žádný smysl. Ano, je pravda, že v některých akciových společnostech v Evropě byly problémy. Chci se zeptat paní ministryně, jestli zná nějaký případ české akciové společnosti, kde by takové problémy nastaly. My jsme takový případ prostě nenašli a žádný takový případ neznáme.
Ta směrnice má údajně podporovat výkon práv akcionářů. I ten zákon se tak jmenuje. A je právem akcionáře, je podporou práva akcionáře to, že informace o odměnách managementu soukromých firem, placených ze soukromých zdrojů, jsou veřejně přístupné na internetu komukoliv? Je to podpora práv akcionářů? Je to podpora závisti. Já myslím, že za b) je správně.
Možná řeknete, že je to zbytečné, že se o tom bavíme, že těch kotovaných akciových společností v České republice je pouze 17. To je pravda. Ale to je první krok. Příště může přijít nějaká jiná vláda, nebo tato vláda s návrhem, když to mají kotované akciové společnosti, tak pojďme chránit akcionáře i těch ostatních akciových společností, a těch je v České republice 26 tisíc. Po tom nikomu nic není, kromě akcionářů, po tom, kolik bere konkrétní člen managementu. Navíc, kdo umí číst výroční zprávy, kdo umí číst výkazy, tak se dozví v každoroční výroční zprávě, kolik celkově byly odměny managementu. Ne jmenovitě, ale celkově. Je to speciální řádek. Každého, koho to zajímá, včetně akcionářů, ten to řekne, pokud to akcionáře zajímá jmenovitě, určitě na valné hromadě, která není otevřena veřejnosti, může vystoupit, zeptat se a předpokládám, že členové statutárního orgánu té akciové společnosti by tomu akcionáři vyhověli, odpověděli.
Nevím jak vy, ale já určitě nemám zájem a nemám potřebu zjišťovat na internetu, kolik berou členové managementu soukromých firem. Mě to opravdu nezajímá a myslím si, že bychom neměli nikomu takovou možnost dát. Nicméně tím, že je to směrnice, respektuji, že to implementovat musíme.
Já jsem předložil nejdřív v rozpočtovém výboru a pak v druhém čtení tři pozměňovací návrhy. Z toho jeden získal podporu v rozpočtovém výboru, budeme o něm hlasovat pod písmenem A, ale já se chci vrátit k tomu písmenu D, který podporu rozpočtového výboru nezískal. Ten návrh je vlastně jednoduchý. Podle návrhu zákona má představenstvo povinnost předložit návrh systému odměňování valné hromadě. Ten spor, který vedu s Ministerstvem financí, nebo názorový střet, to není ani spor, je o to, jaká má být sankce. Rozumím tomu, že když je v zákoně uložena povinnost, že má být sankce, to je podle mě naprosto logické. Problém je, zda má být charakteru soukromoprávního, nebo veřejnoprávního. V tomto případě Ministerstvo financí navrhuje, aby trestem za to, pokud není splněna povinnost předložit návrh politiky odměňování valné hromadě, bylo to, že bude pozastaveno vyplácení odměn členům managementu, vlastně členům představenstva.
Já si myslím, že mnohem lepší je přijmout sankci veřejnoprávní, a mám pro to čtyři základní důvody. Za prvé, ta soukromoprávní sankce je nesystémová. Všechny ostatní sankce v tomto návrhu zákona jsou veřejnoprávní a jsou definovány jako standardní pokuty za přestupky. Mimo jiné je to porušení povinnosti uveřejnit tu politiku, uveřejnit zprávu o odměňování nebo významnou transakci se spřízněnou stranou na internetových stránkách nebo nevypracování nebo nezveřejnění politiky zapojení. To znamená - nechápu tu logiku Ministerstva financí - pokud to představenstvo nepředloží valné hromadě, tak ten trest je soukromoprávní, když to předloží a pak to ta společnost už nezveřejní, tak pak je tam charakter veřejnoprávní a jsou tam standardní sankce jako u přestupku. To byl první důvod.
Druhý. Ta soukromoprávní sankce vybočuje z dosavadní úpravy správního trestání používaného v případě zpracování a zveřejnění výroční zprávy obchodních společností, které, jak už jsem říkal, mimo jiné obsahují informace o odměňování statutárních orgánů. Pokud taková výroční zpráva není zpracována, je to kvalifikováno jako přestupek s hranicí pokuty do 6 procent hodnoty aktiv, anebo za nesplnění povinnosti zveřejnit výroční zprávu je finanční sankce až do výše 300 milionů korun nebo do výše 5 procent celkového obratu společnosti. V tomto případě u výroční zprávy je opět veřejnoprávní charakter sankce.
Co vidím jako problém, že ten návrh soukromoprávní sankce dostatečně nebrání případnému obcházení tomu návrhu zákona. Protože představme si situaci, že ten návrh zákona bude schválen v tom daném znění - a jaké máme kontrolní mechanismy, abychom zjistili, zda ta společnost tuto sankci, to znamená nevyplácení odměn statutárním orgánům, dodržela, nebo ne? Žádnou. Na druhé straně v případě, že by ta sankce měla veřejnoprávní charakter, tak tady kontrolní funkci zastává Česká národní banka, dá se zkontrolovat, zda ta sankce je zaplacena, zda je plněna, případně se dají použít opravné kroky vůči této společnosti.
A co je důležité, a velmi často tady vedeme debatu a velmi často slyšíme od členů vlády: My za to nemůžeme, přišlo nám to z Bruselu. Tak v roce 2016, kdy ta vláda byla politicky složena velmi podobně jako dnes, jen místo komunistů tam byli kolegové z KDU-ČSL, tak vláda přijala vládní metodiku pro přípravu transpozičních předpisů, a podle mě je tam správný princip, to znamená, že v případě implementace má předkladatel zvolit z možných variant právní regulace variantu, která je nejméně zatěžující. To v tomto případě Ministerstvo financí nesplnilo, takže vlastně postupovalo proti vlastní metodice, metodice vlastní vlády. A zavádí tam sankci novou, nevyzkoušenou, nesystémovou.
Proto vás žádám, abyste zvážili ty argumenty a abyste podpořili ten pozměňovací návrh pod písmenem D, protože jak opakuji, sankce tam zůstává zachovaná, ale bude standardní jako všechny ostatní sankce v tomto návrhu zákona nebo v obdobných zákonech.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Nyní máme tady pana poslance Martínka, ale s přednostním právem paní ministryně spravedlnosti. Paní ministryně financí až na závěr, v závěrečném slově. Pan zpravodaj se hlásil po kolegovi Martínkovi. Slovo má ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Děkuji za slovo. Já bych chtěla jenom doplnit jako strana spolupředkladatelská tady v podstatě ten text, který byl navržen ze strany Ministerstva financí. Předně bych chtěla tedy říci, že Ministerstvo spravedlnosti zajišťovalo transpozici těch článků směrnice o výkonu některých práv akcionářů ve společnosti s kotovanými akciemi, které se týkají odměňování osob ve vedoucím postavení veřejně obchodovatelných akciových společností a schvalování a uveřejňování transakcí se spřízněnými stranami. Navrhovaná úprava posiluje roli akcionářů při určování výše odměn osob ve vedoucím postavení a zvyšuje transparentnost odměňování těchto osob v případě subjektů veřejného zájmu. Mám za to, že tato regulace, jejím hlavním cílem je snížit riziko uzavírání nevýhodných smluv se spřízněnými stranami. A proto doporučujeme z naší strany, aby tento zákon dostal podporu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni spravedlnosti. Pan poslanec Martínek, přihlášen je s přednostním právem pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Když už se paní ministryně spravedlnosti zapletla do debaty, tak já jsem mluvil o jiné části toho zákona a předpokládám, že i tuto část připravovalo právě Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s Ministerstvem financí. A můj dotaz je jednoduchý. Proč v jednom jediném případě porušení povinnosti podle toho zákona je zvolen soukromoprávní charakter sankce a ve všech ostatních veřejnoprávní? To je to, k čemu směřuje ten pozměňovací návrh, který nedává pryč ty sankce, jenom jsem upozornil, že podle našeho názoru je nesystémová, dá se lehce obejít, není kontrolovatelná, tudíž bude nevymahatelná. Nevím, proč v tomto jediném případě ze všech těch ostatních to prostě není stejně. Na to bych prosil odpověď.
Jinak chci poděkovat Ministerstvu financí, myslím, že to je korektní říct, protože s přípravou toho pozměňovacího návrhu ministerstvo, přestože s tím nesouhlasilo, tak Ministerstvo financí mi pomohlo tak, aby to bylo legislativně čisté, a tím pádem aby to bylo správně napsané, aby to bylo hlasovatelné, aby to v případě, že by to náhodou prošlo, nezpůsobilo nějaké problémy. Takže v tomhle bych chtěl poděkovat Ministerstvu financí.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Martínek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Tomáš Martínek: Vážené dámy, vážení pánové, začal bych citací premiéra Andreje Babiše ze 14. března 2019, kde reagoval na interpelaci Radka Holomčíka ohledně biopaliv. Cituji. "Takže vy jste se vlastně naučili tu politiku a samozřejmě dobře víte, že to, co vy navrhujete, je proti evropské směrnici a skončí to jenom infringementem a pokutou, zaplatí to daňoví poplatníci, tak proto je to nesmysl, co navrhujete." Konec citace.
Sice pan premiér neměl u biopaliv pravdu, na druhou stranu by mohl mít pravdu dnes u tohoto tisku. Proč to zmiňuji? Protože zde máme pozměňovací návrh B poslance Jana Volného, sněmovní dokument 2671, který původně měl negativní stanovisko od Ministerstva financí s odůvodněním, že je proti směrnici. Následně se postoj ministerstva změnil. V důvodové zprávě poslanec Volný uvádí: "Pozměňovacím návrhem se možnost hlasovat akcionáři - spřízněné straně, s níž se významná transakce uzavírá, vrací zpět. Směrnice totiž výslovně s touto možností počítá."
Dovoluji si citovat z implementované směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2017/828 ze dne 17. května 2017, článek 9c odstavec 4 třetí pododstavec: "Pokud se na transakci se spřízněnými stranami podílí člen orgánů společnosti nebo akcionář, neúčastní se tento člen orgánů společnosti nebo akcionář schvalování nebo hlasování."
Směrnice tak nejenže zakazuje hlasování osob, které jsou ve střetu zájmů, ale dokonce nepřipouští ani účast takových osob na daném jednání. Pokud tedy nechceme podporovat možný střet zájmů a současně chceme hlasovat v souladu se zněním směrnice, není možné podpořit pozměňovací návrh B - pana Volného - který jde proti směrnici. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martínkovi. Nyní pan poslanec Skopeček, myslím, že se hlásil jako zpravodaj, poté pan kolega Munzar. Pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně za slovo. Než budu korektně číst stanoviska za rozpočtový výbor, tak bych rád sdělil svůj názor na tento zákon v obecné rozpravě. Můj názor je takový, že je to naprosto zbytečná evropská směrnice, respektive naprosto zbytečný zákon, který tady v České republice přijímáme a který bychom nepřijímali, pokud by nám ho - v uvozovkách - Brusel nevnutil. Kdyby nám ho nenutil, tak by v České republice vůbec nevznikla debata o tomto tématu, o této věci. Čili je to takový ten příklad toho, jak nám bobtná česká legislativa normami, které pro život v České republice nepotřebujeme a přijímáme je jenom kvůli tomu, že byly schváleny v Bruselu.
Co se týče věcné stránky zákona, tak si nemyslím, že české firemní kultuře, českému podnikatelskému prostředí, akcionářům pomůže a vylepší situaci fakt, že budeme zveřejňovat mzdovou a odměňovací politiku managementu firem. Pomůže to podle mě jenom jednomu jedinému, a to růstu závisti ve společnosti, která je podle mého názoru v naší společnosti už tak dost vysoká.
Nevadilo by mi zveřejňování platů v jakékoliv manažerské pozici ve veřejné správě, v příspěvkových organizacích, ve státních firmách, tam si myslím, že to je vzhledem ke vztahu k daňovým poplatníkům naprosto patřičné a v pořádku. Vadí mi, že touto normou budeme nutit zveřejňovat politiku odměňování soukromé společnosti, které hospodařují a odměňují své zaměstnance včetně managementu ze svých vlastních peněz. Podle mého názoru není nikomu nic do toho, jak ta či ona soukromá společnost nakládá se svými prostředky a jak svůj management odměňuje. Myslím si, že tato věc, která je tlačena takovou tou ideou absolutní transparentnosti, nepovede k dobrým výsledkům, a podle mého názoru se to stane jako další součást pro konkurenční souboj a pro přetahování jednotlivých zaměstnanců a zástupců managementu, pokud výše jejich odměn bude veřejnou informací.
Považuji to za zbytečný zákon, nebudu pro něj hlasovat. Pokud by to nebyla evropská norma, tak se o tom vůbec v České republice a v této Sněmovně nebavíme, protože takovou normu prostě v České republice nepotřebujeme. Děkuji pěkně za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Nyní faktická poznámka pana poslance Jana Volného a přihlášen z místa je pan poslanec Vojtěch Munzar. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Jan Volný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegové, kolegyně, já bych se chtěl vyjádřit tady k příspěvku pana kolegy od Pirátů. Já mu to nemám za zlé, ono je to dost komplikované vysvětlování, jak to má vypadat, ale jenom chci upozornit, že to nemá se střetem zájmů v tom smyslu, který tady diskutujeme vlastně celé volební období, vůbec nic společného. Uvědomte si, že tato implementace se týká akciových společností kotovaných na burzách. To znamená, to jsou velké akciové společnosti. V mnohých je i akcionářem stát. To znamená, že to se netýká těch normálních, klasických akciových společností, kterých je, jak říká tady pan kolega Stanjura, celých 26 tisíc. Nemyslím si, že to je vyloženě proti té implementaci nebo představám Evropské unie. Je to jenom upřesnění a nemyslím si, že by v tom měl být nějaký zásadní konflikt právě se stranou Evropské unie. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Vojtěch Munzar, přihlášený z místa. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl navázat na pana kolegu Skopečka. Pro mě je to také nepřijatelný zásah do soukromých vztahů mezi vlastníkem nějaké firmy, v tomto případě akcionáři, a managementem. Systém odměňování by měl být jejich vnitřní věcí. Nechápu vůbec důvod, proč by se něco takového mělo zveřejňovat. A když si vezmete ten rozpor, který nám chodí i z těch směrnic Evropské unie a z Bruselu, tak minulý rok jsme tady diskutovali o GDPR a ochraně osobních údajů, a po roce tady máme návrh směrnice z Bruselu, která ochranu osobních údajů popírá, protože bude nutit v tomto případě těch cca 17 společností, aby odměňování zveřejňovaly. Ale z mého pohledu se jedná o princip. Paní ministryně spravedlnosti tady řekla slovo transparence. A ten princip je, že se dřív nebo později vždycky stane, že transparence se dostane do rozporu s ochranou soukromých údajů. A toto je přesně ten případ. Tady v rámci transparence se schválila nějaká směrnice EU, je nám tady předkládán zákon, který my svým hlasem máme podpořit, nemůžeme se jenom vymlouvat na to, že nám to přišlo z Bruselu, a zároveň touto transparencí popíráme soukromá práva na ochranu osobních údajů. Protože samozřejmě tyto informace povedou k tomu, že se budou zneužívat minimálně v konkurenčním boji těch firem, budou je využívat různí HR hunteři, když budou shánět management apod. A samozřejmě, jak říkám, principiálně je pro mě nepřijatelný zásah právě do informací, do vztahu mezi vlastníkem, tedy akcionáři, a managementem. Ať systém odměňování zná valná hromada, to je v pořádku, znají je akcionáři, ale nechápu, proč by se to mělo zveřejňovat.
A celé mě to vede k jedné otázce. Směrnice se nějakým způsobem v Bruselu vytváří. A já se chci zeptat paní ministryně financí, jestli by mi mohla odpovědět na otázku, jaká byla pozice České republiky a české vlády při projednávání této směrnice v Bruselu. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Václav Klaus. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Václav Klaus: Tak já jsem se na odpoledne omlouval, tak ještě využiju tu chvilku, co tady jsem, a řeknu jednu věc, když sleduju to hlasování. Tady poměrně zuřivě řada politických stran jakoby vystupuje proti vládě, a dokonce i napomáhá, aby demonstrace byly co největší, ale fakt tady já skutečně vidím, že když se jedná o dotační zákony, vytvoření dotační agentury na sport, tak hlasuje část vesele pro, když jde o implementaci evropských zákonů, tak už hlasují i ti ostatní pro. Takže až tak budete vesele protestovat - děláte vládní politiku, tak budete trošku protestovat i sami proti sobě. Vy držíte vládu v řadě věcí a prostě takhle se chováte. To je tady dneska celkem jednoznačně vidět, a včera.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nemám žádného přihlášeného do rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí z místa, mohu rozpravu ukončit. Ptám se na závěrečná slova. Eviduji zájem paní ministryně financí a místopředsedkyně vlády Aleny Schillerové o závěrečné slovo. Paní ministryně, máte slovo.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Já bych jenom upřesnila. Ano, my to předkládáme jako Ministerstvo financí a Ministerstvo spravedlnosti společně. Vyjednávalo to Ministerstvo spravedlnosti. Pokud já vím, paní ministryně je tady krátce, pokud vím od svých kolegů, tak tam byla celá řada připomínek z české strany, nicméně nakonec byla v tomto znění směrnice vyjednána. Nicméně vyjednávalo to Ministerstvo spravedlnosti, nikoliv Ministerstvo financí, jenom na upřesnění.
Já tomu rozumím. Já samozřejmě tady nemohu říct nic jiného, než že je to implementační. Implementovat to musíme, jinak víte, že nám hrozí infringement. Srovnávat to se zákonem 106 asi není úplně namístě, protože zákon 106 je vnitrostátní úprava. Vycházíme při její aplikaci zejména z výkladů stanovených tuzemskými soudy, tzn. Nejvyšším správním soudem, a musíme zohledňovat také věci osobní, tzn. je tam jakási integrita, tzn. když se sdělují ty mzdy, tak se sděluje skutečně náměstek č. 1, 2, 3, 4 s ohledem... A je to v souladu s judikaturou. Takže opravdu to srovnání není namístě.
Já rozumím dotazu pana předsedy Stanjury. Tam se skutečně zavádí povinnost předkládat politiku odměňování. Pokud ta politika odměňování není předložena, vychází se s předpokladu, že vykonává ten člen představenstva nebo správní rady funkci bezplatně až do jejího předložení, a zavádí se tam sankce. To, že se zavést musí, vyplývá ze směrnice. Jaký charakter sankce to bude, je na úpravě vnitrostátní. To říkám otevřeně a upřímně. My jsme vedli debatu s Ministerstvem spravedlnosti, s předchůdcem paní ministryně poměrně docela velkou, o charakteru té sankce, jestli veřejnoprávní, nebo soukromoprávní, a v tomto směru jsme ustoupili argumentu Ministerstva spravedlnosti - a to se neschovávám. Ustoupili, myslím tím, že jsme se s nimi ztotožnili, že pokud by to byla veřejnoprávní sankce, tak směřuje vůči společnosti a to jsme nechtěli. Chtěli jsme, aby skutečně ta sankce směřovala pouze vůči tomu jednotlivému členu, který porušil svou povinnost. Takže to je jednoduché vysvětlení. A my máme takovou situaci už třeba v zákoně o obchodních korporacích, kde máme také soukromoprávní sankci vůči členům představenstva. Takže není to nic, co by náš právní řád neznal. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za závěrečné slovo paní ministryni financí a místopředsedkyni vlády Aleně Schillerové. Pan zpravodaj závěrečné slovo? Nebo už, pane zpravodaji, půjdeme k pozměňovákům? (Nemá zájem o závěrečné slovo.)
Tak pokud nemáte zájem o závěrečné slovo, mohu tedy pokročit a přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Požádám zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, a poté se pustíme do pozměňovacích návrhů. Pane zpravodaji... (Hluk v sále.) Já ještě počkám, než vám udělím slovo, aby se sněmovna uklidnila, protože jsou tady poměrně hlučné hloučky. (Jednací síň se ztišuje.) Prosím.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Jenom připomenu, že pozměňující návrhy vám byly rozeslány v tisku č. 300/3. Garanční výbor, což byl rozpočtový výbor, se usnesl na proceduře. Já vás s usnesením rozpočtového výboru seznámím:
I.. Rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby souhlasila s případnými legislativně technickými úpravami, budou-li ve třetím čtení předneseny. - Nezaznamenal jsem, že by nějaké legislativně technické úpravy předneseny byly.
II. Doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona podle sněmovního tisku 300 v následujícím pořadí:
1. Pozměňovák pod písm. A čl. III body 2 a 3.
2. Pozměňovací návrh pod písmenem B jako celek.
3. Pozměňovací návrh pod písmenem C jako celek.
4. Pozměňovací návrh pod písmenem D jako celek; pokud bude D přijat, je nehlasovatelný pozměňovací návrh pod označením A čl. III bod 1.
5. Pozměňovací návrh pod písmenem A čl. III bod 1. Jak jsem předeslal, lze hlasovat, pouze pokud nebyl v předchozích hlasováních pozměňovací návrh pod písmenem D. A na závěr -
6. hlasovat o návrhu zákona jako o celku.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Připomínky k návrhu procedury? Pokud nejsou, proceduru schválíme v hlasování číslo 979, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro proceduru hlasování. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování 979, z přítomných 183 pro 164, proti nikdo. Procedura byla schválena.
Jak bylo konstatováno, budeme postupovat podle tisku 300/4, protože legislativně technické nebyly. První návrh, pane zpravodaji.
Poslanec Jan Skopeček: Takže prvním návrhem je pozměňovací návrh pod písmenem A čl. III, body 2 a 3. Rozpočtový výbor doporučuje.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Souhlasné.)
Zahájil jsem hlasování 980 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování 980, z přítomných 184, pro 162, proti nikdo. Návrh byl přijat. Druhý návrh.
Poslanec Jan Skopeček: Dalším návrhem je pozměňovací návrh pod písmenem B.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Rozpočtový výbor doporučuje.) Paní ministryně? (Souhlasné.)
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 981. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 981 přítomno 184, pro 140, proti 8. Návrh byl přijat. Další návrh.
Poslanec Jan Skopeček: Dalším návrhem je pozměňovací návrh pod písmenem C. Rozpočtový výbor doporučuje.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Souhlasné.)
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 982. Pardon, prohlašuji hlasování 982 za zmatečné. Na požadavek z pléna vás odhlašuji. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.
Jakmile se počet přihlášených ustálí, rozhodneme v hlasování pořadové číslo 983 o pozměňovacím návrhu C jako celku. Stanoviska jsou souhlasná.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 983. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 983 z přítomných 174 pro 172, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh.
Poslanec Jan Skopeček: Dostáváme se k pozměňovacímu návrhu pod písmenem D. Pokud bude přijat, nebude pak možné hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem A článek 3 bod 1. Stanovisko rozpočtového výboru je doporučující.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně?
Poslanec Jan Skopeček: Pardon, nedoporučující.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nedoporučující. Paní ministryně? (Nesouhlasné.)
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 984. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 984 z přítomných 175 pro 45, proti 70. Návrh nebyl přijat.
Poslanec Jan Skopeček: Protože pozměňovací návrh pod písmenem D nebyl přijat, můžeme hlasovat pozměňovací návrh pod písmenem A článek III bod 1.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Stanovisko rozpočtového výboru je doporučující.) Paní ministryně? (Souhlasné.)
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 985. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 985 z přítomných 176 pro 140, proti 23. Návrh byl přijat.
Tím jsme vyčerpali pozměňovací návrhy a můžeme přikročit k hlasování o celém návrhu zákona.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s podporou výkonu práv akcionářů, podle sněmovního tisku 300, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 986 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 986 z přítomných 176 pro 124, proti 26. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Děkuji místopředsedkyni vlády a ministryni financí Aleně Schillerové, děkuji panu zpravodaji. Končím bod č. 153.
Pokračovat budeme bodem
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.