Úterý 18. června 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Radek Vondráček)

220.
Roční zpráva o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2018
/sněmovní tisk 437/

Tuto zprávu nám Česká národní banka předložila v souladu se zákonem číslo 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Zprávu projednal rozpočtový výbor. Jeho usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 437/1. Já poprosím znovu pana poslance Karla Raise, aby ujal slova jako zpravodaj výboru a informoval nás o jednání výboru a přednesl také návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Má zájem o vystoupení pan guvernér. Prosím, jako předkladatel zprávy.

 

Guvernér ČNB Jiří Rusnok Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, vážená vládo, já se budu snažit být velmi stručný, ale přece jenom bych vás nerad zbavil možnosti vyslechnout mé zdůvodnění zprávy o hospodaření. Je to zpráva o hospodaření národní banky za rok 2018. Jenom hlavní faktory v souhrnu.

ČNB vykázala účetní zisk ve výši 1,8 miliardy korun. Zásadní roli přitom sehrál vývoj kurzu koruny. Tak už to v našem hospodaření chodí, protože naprostou většinu naší bilance tvoří devizové rezervy. Trend posilování domácí měny, který tady byl po ukončení kurzového závazku v dubnu 2017, jak známo, na jaře minulého roku byl přerušen především vlivem zahraničních faktorů. Koruna potom ve druhém čtvrtletí dokonce mírně oslabila a na těchto pozicích setrvala až do konce roku 2018. ČNB tak vykázala nerealizované kurzové zisky, které se podstatným způsobem podílely na souhrnném kurzovém zisku ve výši 42 miliard.

Změny v nastavení domácí měnové politiky působily naopak proti tomuto, řekněme, pozitivnímu trendu. V roce 2018 jsme výrazně zvyšovali úrokové sazby, jak známo. Zahájili jsme tzv. postupnou normalizaci úrokových sazeb. To samozřejmě ovlivnilo hospodaření banky opačným směrem a znamenalo to, že na náklady měnověpolitických operací na volném trhu jsme vynaložili 27 miliard korun. Obvykle jsou náklady na měnovou politiku, na realizaci těch opatření na volném trhu, kryty výnosy z devizových rezerv, ovšem v tomto ohledu byl uplynulý rok velmi výjimečný vzhledem k tomu, že úročení pevně úročených instrumentů je v případě peněžního trhu eurozóny dlouhodobě záporné, a samozřejmě to také znamenalo propad našich výnosů a k tomu se navíc přidal propad akciových trhů v závěru roku 2018. Ve výsledku potom tedy na správě devizových rezerv jsme vykázali záporný výsledek hospodaření ve výši 12 miliard.

Propad cen akcií byl v posledních letech svým rozsahem mimořádný, nicméně postupně došlo k jeho kompenzaci a vlastně už v polovině současného roku byl více než vykompenzován. Ale samozřejmě promítl se do závěrečných čísel roku 2018.

ČNB vynakládá finanční prostředky s odbornou péčí a s důrazem na hospodárnost. Prioritně uplatňujeme tento přístup v našem vnitřním hospodaření či provozním hospodaření. Samozřejmě jsme nuceni meziročně zvyšovat zejména mzdy a jiné personální náklady tak, jak se vyvíjí trh práce, abychom si zachovali konkurenceschopnost i v této oblasti a mohli dále pracovat s co nejkvalitnějšími odborníky. Kladný hospodářský výsledek za rok 2018 bude použit, resp. byl použit na úhradu účetní ztráty z minulých let a tak, jak je stanoveno všemi pravidly. Nadále neuhrazená část ztrát z minulých let ve výši 187 miliard zůstane v rozvaze banky až do jejího úplného splacení. Stejným způsobem jsme postupovali i v minulých obdobích.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane guvernére. A teď poprosím pana zpravodaje, aby nás informoval o jednání výboru.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Tak jak tady řekl pan guvernér, jedná se o pravidelně předkládanou zprávu o hospodaření České národní banky. Abych zdůraznil to, že ta zpráva je auditována auditorem Deloitte Audit, s. r. o., z té zprávy bych si dovolil citovat: "Podle našeho názoru přiložená účetní uzávěrka podává věrný a poctivý obraz aktiv a pasiv České národní banky a nákladů a výnosů a výsledků hospodaření za rok 2018."

Projednali jsme tuto zprávu detailně na rozpočtovém výboru a podobně jako v předcházejícím případě doporučení rozpočtového výboru parlamentu je vzít uvedenou zprávu na vědomí. Děkuji. (Poslanci vlevo se baví v lavicích i v hloučcích.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Zahajuji všeobecnou rozpravu. Ptám se, kdo má zájem o vystoupení ve všeobecné rozpravě. Prosím, pan poslanec Munzar.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, kolegyně a kolegové. Vážený pane guvernére, já bych se vás chtěl zeptat na otázku, která nepřímo souvisí s vaší výroční zprávou, a jedná se o opatření České národní banky, resp. o doporučení bankám na, řekněme, omezení a zpřísnění poskytování hypoték. Já jsem se už vás tady ptal na to minulý rok a chci se vás zeptat, zda podle vás toto opatření splnilo svůj účel, protože já mám zprávy z terénu o tom, že mnohdy banky nahrazují tu chybějící část jistiny a poskytují žadatelům nikoliv hypotéku, ale třeba překlenovací úvěry, kde ty podmínky a úvěrové zatížení je pak ve finále pro občany daleko vyšší. Takže nevím, jestli toto z mého pohledu vedlo skutečně k naplnění cíle snížení daňové zátěže obyvatelstva. Takže se vás chci zeptat na váš názor, a zda tuto věc sledujete. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Dovolte mi přečíst omluvu: přímo sem k předsednickému stolku mi byla přinesena písemná omluva pana poslance Klause, který se omlouvá dnes od 15.40 do 17.20 z rodinných důvodů.

Ptám se, kdo má zájem o vystoupení ve všeobecné rozpravě. Pan poslanec Brázdil.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já nejsem vůbec odborník v této oblasti. Nicméně slyšeli jsme, že tahle zpráva je auditovaná nějakou velmi, Deloittem, nějakou společností. Prosím vás, co kdyby nebyla? Nebo k čemu vlastně ta zpráva slouží? K tomu, abychom to vzali na vědomí? Nikdo z vás to neposlouchal! Mně je docela líto pana guvernéra, který tady před námi něco čte - pár lidí, jasně, promiňte, pár lidí to poslouchalo. Mně jenom přijde, že to je jakási nechci říct škaredé slovo, šaškárna. My to přijmeme, ať to přijme nějaká Deloitte, nebo ne. K čemu to vlastně slouží? Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Skopeček se hlásí do všeobecné rozpravy. Poté pan zpravodaj.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně za slovo. Já jsem se chtěl ohradit, že jsme to tady neposlouchali. Já jsem velmi bedlivě poslouchal, nicméně protože tady jde o nějaké konstatování minulosti a popis předchozího období, tak jsem k tomu ani neměl příliš co vystupovat. Snad jenom s tou poznámkou, že zatímco dneska realizuje Česká národní banka zisky, tak do budoucna můžeme právě díky kurzovému závazku a vysokému podílu devizových rezerv počítat s velmi vysokými ztrátami České národní banky. Nicméně rozvíjet tady debatu, která i v teorii není vyřešena, zdali je ta ztráta pouze účetní, nebo má i nějaký reálný dopad, to jsem tu skutečně nechtěl.

Kolega Munzar mně trošku vzal vítr z plachet ve smyslu debaty o doporučení České národní banky, co se týče regulace poskytování hypoték. Na straně druhé o tom nás čeká podle mě velmi vypjatá diskuse a debata při opětovné snaze České národní banky protlačit novelu zákona o České národní bance, která má tato doporučení dostat do podoby zákonných opatření.

Jinak když už to kolega Munzar otevřel, tak já jenom zmíním to, že sama aplikace těch doporučení vedla k tomu, že došlo k předzásobení hypotékami, že došlo k takovému výkyvu. A já tím budu argumentovat, až budeme projednávat novelu o České národní bance, že právě tyto regulace způsobují i ty nezamýšlené důsledky, jako je právě ten výkyv, který jsme zažili na trhu s hypotékami.

Takže vracejme se do normální měnové politiky z těch velmi nízkých úrokových sazeb, to je určitě správná cesta. A je to lepší cesta, i co se týče nějakého zchlazování hypotečního trhu, než nějaké nápady na silnější míru regulací, co se týče poskytování hypoték. Protože jednak to vede, jak jsem říkal, k těm nezamýšleným důsledkům, a jednak to vede ke zpřístupnění hypoték pro střední třídu.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan zpravodaj se hlásil do diskuse.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Já jsem chtěl kolegu Brázdila ujistit, že tomu byla věnována dost velká pozornost v rámci rozpočtového výboru. A tady se už říkaly jenom výsledky. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se, zda ještě někdo další má zájem o vystoupení ve všeobecné rozpravě. Nikoho nevidím, že by se hlásil, všeobecnou rozpravu končím. Předpokládám, že pan guvernér má teď zájem o závěrečné slovo, aby odpověděl na dotaz. Prosím, máte slovo.

 

Guvernér ČNB Jiří Rusnok Děkuji vám, pane předsedo. Paní poslankyně, páni poslanci, vážená Sněmovno, děkuji vám za dotazy. Budu stručný.

Pokud jde o regulační opatření ve vztahu k hypotékám, tak já už jsem se tady při minulém projednávání snažil vysvětlovat jejich význam a řekl bych, že ta zkušenost zhruba posledního roku od té doby nás utvrdila v tom, že jsme učinili správně, že jsme tato opatření použili aktivně.

My prostě máme za úkol, a je to naše povinnost ze zákona, dbát o finanční stabilitu v této zemi. Chápu, že v tuto chvíli to je věc, která jaksi nevzrušuje většinu auditoria ani veřejného mínění, protože zaplať pánbůh, v této zemi už zhruba 15 let máme stabilní zdravý finanční sektor a byli jsme jedna z mála zemí Evropské unie, která po té krizi, které říkáme dnes velká, nemusela doplácet z peněz daňových poplatníků ani korunu do finančního sektoru.

Bereme to jako samozřejmost, ale ona to samozřejmost úplně není. A protože chceme, aby tento stav byl nejlépe trvalý, pokud možno dlouhodobý, tak tu svoji roli - dbát o finanční stabilitu - bereme velmi vážně. A samozřejmě ta role nemá jenom příjemné stránky, oznamovat to, že podle zátěžových testů naše banky, ale i pojišťovny, penzijní fondy jsou v tuto chvíli velmi zdravé, ale také její součástí je to, pokud je to nutné, přijímat určitá regulatorní opatření právě proto, abychom se nedostali do situace příliš velkého rizika ve vztahu k fungování těch klíčových institucí, což jsou zejména banky.

A jestliže žijeme v zemi, která je úspěšná, tak většinou v úspěšných zemích dříve nebo později, zejména v období nízkých úrokových sazeb, a to je dnes celosvětová situace, rostou poměrně expanzivně ceny nemovitostí. To se děje i u nás. Ony samozřejmě nerostou jenom z důvodu velké poptávky, která je v konečném důsledku nějakým výsledkem toho pozitivního ekonomického vývoje, ale u nás bohužel rostou také v důsledku ne zcela adekvátní nabídky, ale to už je strana problému, který my nemůžeme ovlivnit.

Jestliže v bankách zhruba 60 procent, 50 až 60 procent veškerých úvěrů tvoří hypotéky, tak je to věc zásadního rozsahu. Proto jsme přistoupili postupně k zavedení některých regulačních opatření, nejprve tedy k tomu ukazateli LTV, to znamená hodnota úvěru k zástavě, k hodnotě zástavy, to je ukazatel, který je nejčastěji používán a reaguje právě na tu situaci rychle rostoucích cen nemovitostí. Vzniká totiž potenciální problém, že banky mohou poněkud přeceňovat hodnotu těch nemovitostí a mohou vstupovat do rizik, která jsou prostě neadekvátní k potenciální dynamice příslušného trhu.

Posléze tedy od října loňského roku jsme použili i ty ukazatele, které se týkají dluhové zátěže, to znamená, stanovili jsme maximálně devítinásobek dluhu ve vztahu k ročním čistým příjmům a stanovili jsme něco, co bych nazval pracovně dluhovou službou na úrovni 45 procent čistého příjmu. Když se nad tím zamyslíte, tak podle mého názoru jsou to velmi střídmé hranice, které v zásadě vyjadřují zachování určitých bezpečných hranic pro zadlužení té příslušné domácnosti nebo jednotlivce, záleží, kdo je příjemcem toho úvěru.

To, co říkal pan poslanec Munzar, že to banky nahrazují jinými úvěry, v zásadě není možné při konstrukci těch ukazatelů, protože ten ukazatel zahrnuje nikoliv pouze hodnoty vyplývající z toho konkrétního úvěru, o který se jedná, ale vlastně má obsahovat - a banky to takto musí aplikovat, a pokud to neaplikují, tak my samozřejmě na to reagujeme - veškeré dluhové zatížení toho člověka, který si ten úvěr bere, čili jeho předchozí půjčky, jeho kreditní karty, jeho jiné půjčky, ať už jsou jakékoliv typu, spotřebitelského a podobně. Takže ten ukazatel v tomto směru je robustní a nelze ho obejít v podstatě tím, že by si ten člověk vzal nějaké jiné úvěry kromě toho hypotečního, na který by v plném rozsahu nedosáhl. Samozřejmě, že to vede k tomu, že v některých případech musí žadatelé vtáhnout do toho úvěru více rodinných příslušníků nebo používají různé rodinné nemovitosti jako zástavy a tak dále, ale to je standardní, v podstatě legitimní proces a s tím už si umí ten systém poradit. Takže z tohoto pohledu obavy nemám.

Samozřejmě, že regulace, každá regulace se musí zavést od nějakého data, protože musí být právně konformní. A samozřejmě, že když se něco připravuje, tak je jasné, že trh na to reaguje a nějakým způsobem vzniká jisté předzásobení. To se stalo i tady, ale byl to proces, se kterým jsme počítali, není to nic překvapivého a to předzásobení se samozřejmě postupně v průběhu času vstřebá.

Také se ukazuje, že dramatické předpovědi - zejména těch zainteresovaných stran, to znamená zejména distributorů, bank a developerů -, jak se zhroutí hypoteční trh, se nenaplňují. Ukazuje se, že ten pokles bude někde kolem 10, maximálně 15 procent, a možná spíše méně v průběhu celého roku, to znamená, až se eliminuje z těch statistických dat to jednorázové předzásobení.

Pokud jde o význam té zprávy, to už odpověděl pan zpravodaj. Ta zpráva se projednává skutečně v rozpočtovém výboru. Je to zpráva standardní, je standardně auditovaná podle všech předpisů, domácích i mezinárodních, a já myslím, že je správné, že se parlament seznamuje se zprávou o činnosti, zejména hospodaření, národní banky tohoto státu. Nakonec parlament je jediné místo, kterému tímto způsobem nepřímo se centrální banka nějakým způsobem zpovídá. Od jiných subjektů nemůžeme přijímat dokonce ani pokyny, ani žádné jiné instrukce, tak jak hovoří Ústava a zákon.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. S přednostním právem pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Vidím, že si pan guvernér vzpomněl na svou politickou kariéru a jako zkušený bývalý premiér neodpověděl mým kolegům v rozpravě, ale až v závěrečném slově, aby nemohli reagovat. Ale my jsme týmoví hráči, takže jsem ten štafetový kolík převzal od kolegů, když oni v této chvíli vystoupit nemohou.

Berme to jako malý úvod do debaty o regulacích, které si Česká národní banka vymohla na vládě, protože myslím si, že to není návrh vlády, ale České národní banky - mluvím o regulaci trhu s hypotečními úvěry. A ty klíčové otázky jsou následující.

Za prvé, nebojuje Česká národní banka buď starou válku, nebo cizí válku? Pan guvernér tady řekl, a v tom se naprosto shodujeme - že náš bankovní trh je zdravý, naše banky jsou zdravé, problém jsme neměli. Česká národní banka přistoupila k doporučením bankovním domům a podle našich informací to berou velmi vážně. Takže klíčový dotaz je - proč to má být uzákoněno? Máte signály, že banky se tím neřídí? Že kašlou na to doporučení České národní banky? My takové signály nemáme, ale můžeme se samozřejmě plést. A pokud k tomu dochází, tak bychom rádi znali čísla kvantifikovaná, samozřejmě v sumě, ne jako u konkrétních bank, ale dejme tomu, že z x případů bylo tolik procent proti doporučení, a opravdu mě nezajímá, který bankovní dům (nesroz.), abychom viděli, jak je ten problém velký nebo jak je malý.

Já myslím, že mnozí z nás, kteří někdy žádali o hypotéku - a já mezi ně patřím už tedy mnoho let, to jsem ještě nebyl v Poslanecké sněmovně, abych uvedl na pravou míru případné dotazy - se setkají s něčím jiným, než na co upozornil pan guvernér, že by banky nadhodnocovaly ceny nemovitostí. Myslím, že zkušenost je právě opačná, že jedna věc je tržní cena, cena, za kterou žadatelé chtějí koupit tu nemovitost, a druhá, jak ji ohodnotí banka, konkrétní. A v tom jsou naše banky poměrně konzervativní a velmi často odhad nemovitostí těch bank je nižší než reálná kupní neboli tržní cena. Někdy i výrazně. Zase nevím, z čeho pan guvernér vychází, když říká, že banky mohou tento parametr uměle zvedat, a tím pádem zvyšovat riziko.

Když se podíváme k parametrům té dluhové služby, o kterých mluvil pan guvernér, a řekneme si, jaké jsou reálné nájmy v Praze, tak při aplikaci podobného pravidla na nájemní bydlení by mnohé rodiny nemohly mít ani nájemní bydlení, protože nájem je vyšší než 45 procent měsíčního příjmu. Kde to skončí, ta regulace? Není to nebezpečné pro tu rodinu? Nehrozí pak exekuce, že se zadluží, když ty nájmy - například nájem, a to mluvím o čistém nájmu, to nemluvím o energiích - jsou zejména v Praze mnohdy vyšší než 45 procent čistých měsíčních příjmů. Mně Česká národní banka - jsem tady v Poslanecké sněmovně devět let - připadá jak otesánek, který si neustále přibírá další a další kompetence. Nebylo to jenom za pana guvernéra Rusnoka, abych řekl pravdu, on tak dlouho v té funkci není, ale já bych řekl, jakmile se objeví nějaká kompetence, kterou by Česká národní banka mohla mít, šup po ní, šup do zákona a budeme ji mít.

Já myslím, že je správně, jak tady pan guvernér zdůraznil, že Česká národní banka nemá přijímat žádné pokyny, a to ani od Poslanecké sněmovny. Jediný nástroj, který máme my jako poslanci a naši kolegové senátoři, když dneska máme i vratky ze Senátu, je legislativa. A podrobně zvážit, jestli potřebujeme další regulace uzákonit. My si to nemyslíme. My v této době ta rizika nevidíme, nemáme signály o tom, že ta doporučení, která Česká národní banka vydala, komerční banky - myslím s malým k - nerespektují, že se chovají nějak rizikově.

Taky by nás zajímala čísla, když si vezmeme rizikové úvěry, které mají jednotlivé banky, kolik procent z toho činí ty hypoteční. A současně hypoteční úvěry většinou bývají ty, které jsou nejlépe zajištěny. Tam zas já to riziko tak velké nevidím. Zase bychom potřebovali procenta zřejmě, abychom věděli, jak velký problém. Já nevylučuji, že v individuálním případě nějaký problém může vzniknout, ale nemyslíme si, že je to nějaký velký nebo plošný problém s tím, že by případně banky utrpěly ztráty tím, že by poskytovaly špatné hypoteční úvěry a nedostaly se ke svým zdrojům tím, že by např. zpeněžily zástavy, které velmi často provázejí hypoteční úvěry. Takže my se na tu debatu těšíme. Já myslím, že dneska ji dál vést ani nemusíme. Jenom jsem chtěl avizovat, že jsme k tomu velmi skeptičtí.

A ještě k tomu, že určitě bude argument, že v cizině se ty parametry velmi často používají, ty, o kterých mluvil pan guvernér, nebo ty ukazatele. To je pravda. Ale málokde se používají všechny tři najednou, aspoň podle našich zkušeností. Takže já bych poprosil, až tady bude první čtení toho návrhu zákona a budeme mluvit o zahraničních zkušenostech, abychom našli země, kde se všechny tři parametry používají současně. Nejenom hodnota nemovitostí nebo jenom jeden z těch parametrů dluhové služby, ať už celková hodnota vůči ročnímu čistému příjmu, nebo čistý měsíční příjem. Protože si myslíme, že když tam problém není, a my ten problém nevidíme, není žádný důvod to tam dávat. Budeme zítra jednat mj. o problémech na trzích v Americe před osmi nebo devíti lety a budeme implementovat evropské nařízení, nebo evropskou směrnici, která reaguje se zpožděním deseti let na problémy v jiných zemích. A my tady budeme přijímat, že privátní firmy mají zveřejňovat podrobné programy odměňování svých vrcholových manažerů. Zase taková vábnička. Dnes se stane průšvih, ne v Evropě, už vůbec ne v České republice, v Americe, a už po deseti letech přicházíme s tím, abychom přijali podle mě nesmyslné opatření, které má platit v České republice a které firmám, které jsou kotované na burze, bude ukládat, pokud to projde, povinnost podrobně zveřejňovat programy odměňování vrcholových manažerů. Přičemž současně platí, že když kdokoli z vás požádá o informaci, kolik bere který úředník např. na Ministerstvu financí, tak odpověď bude, že odborný náměstek č. 1 bere tolik, odborný náměstek č. 2 bere tolik, ředitel odboru č. 36 - teď myslím pořadové, ne číslo odboru - bere tolik. Ale v privátní firmě budeme vědět, že vrcholový manažer privátní firmy kotované na burze, který se jmenuje Josef Novák, použil jsem nejběžnější české jméno, doufám, že žádný takový není, nemyslím to nijak přesně, má takový a takový plat, takové a takové odměny, takovouhle životní pojistku, takovéhle penzijní připojištění. A tomu se říká ochrana akcionářů.

A tak bych mohl pokračovat. Ale nechme si tu debatu na legislativní jednání, protože to je skutečně jediný nástroj, kterým můžeme když ne regulovat, tak vymezovat pole působnosti České národní banky.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Dovolte mi přečíst omluvy. Omlouvá se paní ministryně Jana Maláčová od 14.30 z pracovních důvodů, omlouvá se paní poslankyně Lucie Šafránková od 14 hodin do 15.20 z pracovních důvodů. Nyní by měl ještě možnost závěrečného slova pan zpravodaj. Ptám se, zda má zájem. (Nemá.) Takže přistoupíme k rozpravě podrobné. Otevírám podrobnou rozpravu. Ptám se, kdo má zájem o vystoupení v podrobné rozpravě. Možná bych poprosil pana zpravodaje, aby přečetl usnesení i v podrobné rozpravě, když jsme měli diskusi předtím.

 

Poslanec Karel Rais: Usnesení rozpočtového výboru z 23. schůze ze dne 7. května 2019 k Roční zprávě o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2018.

Po úvodním slově člena Bankovní rady České národní banky Dědka, zpravodajské zprávě Raise, přednesené v zastoupení poslancem Venhodou, a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR za prvé bere na vědomí Roční zprávu o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2018; za druhé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna podle § 47 odst. 4 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, bere na vědomí Roční zprávu o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2018"; za třetí zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já děkuji. Ptám se, zda ještě někdo má zájem o vystoupení v podrobné rozpravě. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Závěrečná slova? Pan guvernér. Prosím, máte slovo.

 

Guvernér ČNB Jiří Rusnok Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, vážená Sněmovno, já se omlouvám, že vás trochu zdržuji. Chápu. Ale těžko bych odešel bez určité reakce na pana poslance Stanjuru.

Tak za prvé, ČNB si nic na vládě nevymohla. Podle zákona je ČNB a Ministerstvo financí spolupředkladatelem zákonů podle kompetenčního zákona v této oblasti, čili my jsme se dohodli řádnou legislativní cestou s Ministerstvem financí a tak, jak zákon praví, jsme to předložili a takto to také doputuje do Sněmovny.

Proč se mají doporučení změnit na zákon? No protože my nevíme, co bude. Dneska samozřejmě ta situace nevypadá nijak dramaticky. Ale my chceme, abychom měli dostatečně silné nástroje na to, aby až bude jednou podstatně složitější, a ona vždycky může být složitější, protože žijeme v tržní cyklické ekonomice, tak prostě ta doporučení nemusí stačit. My se i dnes setkáváme s dílčími případy, kdy doporučení nejsou plněna. Není pravda, že jsou masově plněna. Ale hlavně my dnes na ty klíčové české banky, které tady mají domicil, tzn. jsou to české akciové společnosti, máme vedlejší dostatečně silný nástroj tím, že jsme současně jejich dohledem. V momentě - a to se časem stane, o tom není pochyb - kdy tady budou působit hráči v podobě poboček, tak jako už některé menší banky tady působí, nebo přeshraniční subjekty nebo subjekty, které budou prodávat hypotéky po internetu, tak tato naše doporučení jsou na ně neúčinná. Prostě jsou neúčinná, protože my je nedohlížíme v oblasti obezřetnosti, tzn. v těch oblastech, kde je můžeme nutit zvyšovat kapitálové přiměřenosti, můžeme po nich chtít různé dodatečné vybavení na to, aby byli připraveni na případně větší riziko. Čili to, co tady navrhujeme, aby se změnilo v zákon, je prostě instrumentárium, které je dobré mít připravené v době, až přijde krize. Až jednou ta krize přijde, tak bude pozdě na přijímání zákonů. A to myslím, že je zřejmé.

ČNB si nic neuzurpovala a bylo to před mým pontifikátem. Tady je bohužel zvyk v této republice, že cokoli zavání penězi, tak se prostě hodí ČNB, protože to má úžasný efekt. Za prvé to funguje a za druhé to vládu nic nestojí. Ale my jsme dneska už extrémně překompenzovaná - ve smyslu kompetencí - centrální banka. Prakticky žádná centrální banka na světě nemá tolik úkolů, jako máme my. V řadě zemí to dělají vládní agentury. A my jsme se o to nehlásili. Jistě si někteří vzpomenete, my jsme nechtěli dohlížet spotřebitelské úvěry, nechtěli jsme některé jiné záležitosti. A my navíc máme systém, který opět v eurozóně například - to pro ty, kteří volají - nelze mít nadále, zeptejte se kolegů ze Slovenska. U nás subjekty neplatí za dohled. Zeptejte se slovenských bank, kolik platí ECB za dohled. U nás se za dohled neplatí. Všechno kryje ČNB ze svých příjmů a ze svého rozpočtu. Takže prosím pěkně, není to tak, že by si ČNB hrabala pod sebe nové a nové kompetence a těšila se na to, jak bude muset přijímat další zaměstnance, nacpat je do stávající budovy nebo nějaké další budovy a tak dále.

Samozřejmě že v tuhle chvíli máme málo špatných úvěrů zejména v oblasti hypoték, ale i dalších. Prosím pěkně, v Irsku asi několik týdnů před totálním krachem bankovního sektoru neměli téměř žádné špatné úvěry včetně hypoték, všechno bylo OK, protože realitní trh vypadal skvěle. Všechny ty ceny, které říkáte, že jsou naopak podhodnocené, taky vypadaly skvěle. Ale ono když potom dojde k realitnímu pádu, tak všechno to je pouze teorie a prach, realita je prostě jinde. Realita jsou ty peníze, ten kapitál, a proto tlačíme na tu obezřetnost. My nechceme, aby se ten krásně vypadající stav prodlužoval donekonečna, protože víme, že ta rizika tam jsou vždycky skryta a mohou se objevit kdykoliv.

My se taky na debatu těšíme, určitě ano. A pokud jste tady narážel na transparenci, tak mimo jiné v této novele zákona o ČNB je další krok k transparenci, kdy navrhujeme, aby se zveřejňovaly nejenom platy Bankovní rady, ty už jsou dávno veřejné, jsou v této zprávě, ale také platy B minus 1, to znamená všech sekčních ředitelů, samozřejmě jmenovitě. Takže myslím, že na nás neplatí to, o čem se tady hovořilo.

A to, že je nějaká evropská regulace, která přichází, to prosím už opravdu ČNB může těžko ovlivnit. Chápu, že jsme asi v tuto chvíli jaksi zajímavý terč, ale opravdu všechno v této zemi neřídíme, neovládáme a děláme svoji práci. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Bohužel máme ukončenou i podrobnou rozpravu, takže v tuto chvíli vám nemohu dát slovo. (Někteří poslanci z pravé části sálu chtěli vystoupit.) Ještě by měl možnost závěrečného slova pan zpravodaj. Nemá zájem. Přivolám tedy kolegy z předsálí. (Gong.)

 

Budeme hlasovat o usnesení, které nám zde v podrobné rozpravě přednesl pan zpravodaj.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

hlasování číslo 943 přihlášeno 181, pro 132, proti 1. Návrh byl přijat. Návrh usnesení byl tedy schválen.

 

Tím jsme se vypořádali s bodem č. 20, který končím, a děkuji panu guvernérovi za účast na dnešním jednání.

 

Dalším bodem je

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.




Přihlásit/registrovat se do ISP