Pátek 7. června 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Petr Fiala)

150.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb.,
o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 286/ - třetí čtení

Já prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala za navrhovatele paní místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová a zpravodaj garančního výboru, což byl rozpočtový výbor, pan poslanec Roman Onderka. Pozměňovací návrhy byly uvedeny ve sněmovním tisku 286/6, který byl doručen dne 24. dubna 2019. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 286/7.

Ptám se paní místopředsedkyně vlády, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Není to potřeba. Já bych ještě jednou poprosil zpravodaje garančního výboru pana poslance Onderku, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Děkuji.

Otevírám rozpravu. Do rozpravy je jako první přihlášen pan poslanec Třešňák. Po něm vystoupí pan poslanec Kytýr. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Třešňák: Vážené poslankyně, vážení poslanci, rád bych vás poprosil o podporu pozměňovacího návrhu, který jsem předložil s paní poslankyní Mračkovou Vildumetzovou a který je v současné proceduře označen jako C1.

Opět využiji samotnou důvodovou zprávu této novely a zdůrazním, že hlavním účelem výběru místních poplatků je zajistit příjmy do rozpočtu obcí. Tyto příjmy mají kompenzovat náklady, které obec vynaloží v souvislosti se soustředěným turistickým ruchem a službami s ním spojenými, především tedy v oblasti rozvoje infrastruktury, péče o veřejnou zeleň a prostranství a další. Dá se tedy konstatovat, že účelem ubytovacích poplatků je především přispět na tyto zvýšené náklady obcí, které by v případě stejného počtu rezidentů prostřednictvím např. rozpočtového určení daní činily dokonce několikanásobek oproti příjmům z místních poplatků. (V sále je neustále hluk.)

Jestli můžu poprosit pana předsedajícího...

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, máte pravdu, pane poslanče. Dámy a pánové, prosím o klid. A prosím také kolegy u stolku zpravodajů, aby ukončili debatu, protože jinak nemůžeme pokračovat v projednávání. Děkuji za pochopení. Prosím, pane poslanče, pokračujte.

 

Poslanec Petr Třešňák: Z toho, co jsem jmenoval, je patrné, že turistické destinace jsou tím pádem značně znevýhodněny. Stejný názor má i Sdružení lázeňských míst, které jménem svého předsedy zaslalo dopis, který jste určitě také obdrželi. Já si z něj dovolím krátce citovat: "Vážené poslankyně, vážení poslanci Parlamentu ČR, dovoluji si vás (oslovit?) jako starosta města Františkovy Lázně a zároveň předseda Sdružení lázeňských míst ČR ještě před schválením změny zákona číslo 565/1990 Sb. Rád bych vás seznámil s připomínkami, které se pro schválení tohoto tisku mohou zdát minoritní, avšak negativně zasahují velmi vážně do rozpočtu zejména lázeňských měst České republiky. Účastnil jsem se i posledního zasedání rozpočtového výboru Parlamentu ČR, bohužel ale nebylo mi umožněno veřejně k členům výboru promluvit.

Nebudu se dlouze rozepisovat o velmi nákladné péči o zeleň a úklid v turistických městech. Každému, kdo se lázeňským městem prošel, musí být jasné, že tato nadstandardní služba v těchto městech něco stojí, a není třeba vysvětlovat, že náklady na údržbu zeleně v lázeňských městech jsou pro jejich rozpočty velmi zásadní. Pokud je zájem i v budoucnu udržet kvalitu parků, lesoparků a městské zeleně, tedy tzv. terapeutickou krajinu v lázeňských městech, které jsou výkladní skříní naší země v oblasti životního prostředí, je třeba zajistit i financování pro další roky.

Zákon, kterým se ruší ustanovení o rekreačním a lázeňském poplatku a nahrazuje se pouze poplatkem ubytovacím, činí pravý opak. Peněz bude v lázeňských rozpočtech méně, více vyberou pouze města, ve kterých jsou ubytovny a campingy. Důvody - za prvé. Lázeňský poplatek byl stanoven v roce 1990 ve výši 15 korun. Od té doby nebyl novelizován a jeho výše opravdu neodpovídá evropskému průměru. Při sloučení s poplatkem ubytovacím by se dle návrhu v roce 2020 vybíralo 21 korun a od roku 2021 bude možné vybrat až 50 korun. Pokud by tato výše byla pro ČR jako maximální na dalších třicet let, jsme již nyní na chvostu střední Evropy. Zde je i tato částka překonána již několik let a částku ve výši dvě eura zaplatíte na horách, u vody a v lázeňských městech střední Evropy již několik let.

Největším problémem pro lázeňská města je ale navrhované osvobození od tohoto poplatku. Lázeňská města se zabývají převážně pacienty v seniorském věku a dětskými pacienty. Díky osvobození osob do 18 let a nad 65 let věku, přijdou tato města až o 80 % tohoto poplatku. Již navržená změna z věku 70+ na 65+ je obrovským zásahem do výběru poplatků v rozsahu desítek procent. Je třeba si uvědomit, že vycházíme z průměrného věku cca 67 let. Toto osvobození nemá dle mého názoru vůbec žádný sociální dopad, jak se zřejmě někteří z vás domnívají. Pacient, který si platí lázeňský pobyt částečně nebo v plném rozsahu, není z kategorie sociálně slabých. Za pobyt v lázních zaplatí několik desítek tisíc korun, není tedy důvod domnívat se, že by např. 700 korun za čtrnáctidenní pobyt v podobě poplatku městu, které si pro své léčení a regeneraci vybral, bylo jakkoliv zatěžující. Lázeňský klient tzv. na křížek, tedy ze sta procent hrazený pacient zdravotní pojišťovnou, je od poplatku osvobozen stejně jako např. pacient v nemocnici.

Za třetí. Nyní budu hovořit hlavně za západočeský lázeňský trojúhelník, tedy Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně, který je v současné době na cestě k zápisu na prestižní seznam UNESCO. V těchto městech se léčí cca 60 % zahraničních klientů. Téměř ve všech případech se jedná o klienty nad 65 let. Ani v tomto případě nám není umožněno poplatek vybrat, i když například sousední Německo nebo Rakousko žádné omezení u seniorského věku nemá. Znamená to tedy, že český klient ve věku 65+ v německých lázních vesele zaplatí denní sazbu ve výši 2 až 3 eura, německý klient v českých lázních je tohoto poplatku ušetřen. Samozřejmě se tato problematika týká i dalších měst, třeba ne v tak vysokém procentu, ale přesto lázně jako Luhačovice, Klimkovice, Třeboň či Teplice budou přicházet o peníze."

Tolik z citace. Dále v dopise ještě následuje výpočet na příkladu měst Františkovy Lázně, a dokonce i Karlovy Vary, a ten propad se týká 20 až 35 % příjmů z tohoto poplatku.

Ačkoliv se dlouho vedla ta diskuse o výši poplatku, tak věkové omezení natvrdo napsané do té novely se stejně stane naprosto likvidační pro většinu lázeňských měst, pokud jim nedáme kompetenci si něco takového stanovit samostatně. Vlastně tím likvidujeme nejen západočeské lázně, jejich parky a péči o prameny, protože pokud si budou muset samosprávy nakonec vybrat mezi občanem a cestovním ruchem, určitě si vyberou péči o občana. Na jedné straně se tu bavíme o nejpostiženějších krajích, děláme konference na program RE:Start a restrukturalizaci těchto regionů a vymýšlíme například i mechanismy, jak kompenzovat tyto náklady příjmem z emisních povolenek, ale vzápětí těmto krajům vrazíme kudlu do zad tím, že významná lázeňská města obereme o další desítky milionů korun.

Proto vám tímto prosím ještě jednou na závěr o podporu návrhu k proceduře označeného jako C1, případně alternativy C2, která vrací věkové výjimky na úroveň před touto novelizací. Tímto děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S přednostním právem se přihlásil pan předseda Michálek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já jsem rovněž chtěl požádat o podporu pozměňovacích návrhů, o kterých mluvil pan poslanec Třešňák, protože považuji za nespravedlivé, když tuzemci, naši občané z celé republiky, pojedou na rekreaci do Karlovarského kraje, do Karlových Varů nebo podobně, tak budou platit poplatek, a důchodci z Německa, kteří tam pojedou, tak poplatek platit nebudou. Takže to budou platit vlastně občané České republiky, aby udržovali kvalitní prostředí v těchto lázeňských městech, zatímco ti, kteří tam dodávají ten maximální byznys, to znamená návštěvníci z okolních států, ti senioři, kteří tam mají seniorské pobyty, budou osvobozeni. To mi přijde opravdu nešťastné. Města by měla mít možnost si to nastavit tak, aby to bylo spravedlivé.

Ještě jsem chtěl požádat o podporu pozměňovacího návrhu, který předkládáme s panem poslancem Nacherem, který se týká toho, abychom konečně vyřešili problematiku Airbnb, Bookingu a dalších podobných platforem. Odhaduje se, že jenom na území hl. m. Prahy daňové úniky jsou 120 milionů korun na poplatcích. Administrativa je dnes extrémně složitá. Když máte byty a chcete je pronajímat, tak musíte obcházet všechny městské části a u každého okénka si vyřizovat zvlášť ten poplatek. Zkrátka tady by bylo naprosto nejjednodušší přenést tu platební povinnost na zprostředkovatele prostřednictvím online platformy a nechat provozovatele pouze v postavení ručitele.

My navrhujeme, aby se konečně proaktivně řešila problematika Airbnb. Ministerstvu se zatím nepodařilo přijít s žádným návrhem, který by zlepšil výběr daní na tomto úseku, nicméně hodnotím pozitivně, že aspoň v rámci stávající úpravy se snaží zajišťovat transakce, které probíhají, a předávat to potom lokálním úřadům. Ale je to jako celek velmi neefektivní úprava. Mnohem lepší pro vymahatelnost i pro snížení administrativních nákladů i pro snížení nákladů podnikatelů by bylo, aby ten poplatek platila přímo digitální platforma, jak to navrhujeme s panem poslancem Nacherem.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní v rozpravě vystoupí pan poslanec Kytýr, připraví se pan poslanec Čižinský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Kytýr: Děkuji za slovo. Vážený předsedající, vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, vystupuji zde na podporu pozměňovacího návrhu obsaženého v usnesení rozpočtového výboru, které je vedené pod sněmovním tiskem 286/7 a v proceduře je uveden v bodě A2, kde dochází k navýšení poplatků z pobytu z 50 na 100 korun. Osobně chápu křehkou dohodu dosaženou Ministerstvem financí s poskytovateli lázeňských a rekreačních služeb a dalšími při tvorbě zákona o místních poplatcích. Chápu i lobbistické snahy například Asociace hotelů a restaurací, ale poplatek z pobytu je určen pro naplnění, jak zde již bylo zmíněno kolegou Třešňákem, především fiskální, ale také regulační funkce obcí a měst.

O čem se bavíme? Bavíme se o poplatku z pobytu, který může vybírat každá obec. Bavíme se o tom, že zastupitelstvo obcí si samo rozhodne o výši poplatku z pobytu, a to v rozmezí nula - zdůrazňuji nula - až 100 korun, tak jak je navrženo v usnesení rozpočtového výboru. Zastupitelstvo o této skutečnosti rozhoduje obecně závaznou vyhláškou. Má to plně ve svých rukou.

Skutečně se domníváme na tomto plénu, že zastupitelstva obcí si nedokážou sama rozhodnout, zda poplatek z pobytu může být nula či 100 korun dle návrhu a použít ho, jak zde bylo zmíněno, na řešení odpadů, infrastruktury a jiných věcí, které jsou spojeny s lázeňskými či rekreačními pobyty? Jsem přesvědčen, že máme fungující a odpovědné samosprávy a tyto samosprávy si zaslouží naši důvěru ve věcech rozhodování na svém území.

Na závěr mého vystoupení mi dovolte, kolegové a kolegyně, vás požádat o hlasování dle doporučení garančního rozpočtového výboru. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Čižinský, připraví se pan poslanec Veselý. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Dámy a pánové, já bych rád zdůvodnil dva své pozměňující návrhy. Ten jeden pozměňující návrh je navázán na těch 50 korun a logika je taková, že by se ta padesátikoruna násobila koeficientem, kterým se násobí daň z nemovitosti. Chápu ale, že toto podporu nemá, a proto se více soustředím na ten druhý návrh a poprosím vás o pozornost.

Poplatek z pobytu, když byl v roce 1990 zaveden, jmenoval se jinak, ta konstrukce byla trochu jiná, tak ve vazbě k průměrné mzdě na dnešní poměry by to bylo 164 korun. To mě vede k tomu, že jsem navrhl, aby maximální hranice, do které je možné jít, byla 150 korun.

Já teď řeknu několik vět o městě, které znám nejlépe, tedy o Praze. Praha pro své návštěvníky poskytuje služby přibližně za 640 milionů korun. V současné době vybírá 230 milionů. Pokud bude maximální sazba zvednuta na 100 korun, bude moci vybrat 550 milionů, to znamená, nepokryje to ani ty náklady, které do toho město Praha dává. Já tedy navrhuji až 150 i z toho důvodu, že v zákoně není žádná inflační doložka. Tam chybí ustanovení, že zastupitelstvo třeba může rozhodnout, že dorovná inflaci. To je samozřejmě velká škoda, je to velká chyba. Mělo by se to tam příště do podobných zákonů dávat, protože pokud se k tomu vrátíme až zase za 20 nebo 27 let, tak samozřejmě inflace celý ten poplatek sežere. To znamená, můj návrh na těch 150 korun umožní, abychom se tím nemuseli nějakou dobu zabývat.

Dámy a pánové, ještě mi dovolte vyslovit přesvědčení, že zastupitelé a zastupitelstva vědí, co dělají, že nechtějí poškodit ani turismus, ani své občany, kteří z turistiky žijí, že jsou schopni si stanovit ten poplatek po dohodě, že jsou schopni ten poplatek stanovit po dohodě od určitého roku, aby to nebylo skokové. Ale skutečně není rozumné dávat maximální hranici pod hranici, která byla v roce 1990, a pod hranici, pod kterou se pohybují v mnoha městech náklady na ubytování a na ty, kteří přijíždějí, na ty návštěvníky, kteří jsou vítaní, pod ty náklady, které ta města vydávají. Takže žádám všechny, aby se nad tím zamysleli, protože je to maximální hranice, není to přikázaná hranice, a podle mého názoru by to mnoha městům a mnoha obcím umožnilo aspoň dostat zpátky ty náklady, které v této oblasti vynakládají. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Nyní pan poslanec... Pardon, s přednostním právem může vstoupit pan zpravodaj. Ano, dobře, takže pan poslanec Veselý, po něm pan poslanec Onderka jako zpravodaj. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem chtěl požádat o podporu svého pozměňovacího návrhu. Pozměňovací návrh reaguje na to, že v návrhu zákona, tak jak byl předložen, nám vypadávají z ubytovacího poplatku ubytovny. Ono se to možná nezdá, ale poplatek z ubytoven, resp. ubytovací poplatek v rámci ubytoven, tvoří ve městech a obcích, které nejsou primárně zaměřeny na cestovní ruch, největší množství toho vybraného poplatku. Já za sebe uvedu - jak můj kolega říká, že zná nejlépe Prahu, tak já znám nejlépe město Písek - v našem případě by to byl výpadek přes 80 %, zhruba ve výši 800 tisíc. Těch obcí je celá řada, které to takto mají nastavené. V řádech by se jednalo o výpadky desítky až stovky milionů z obecních rozpočtů. A musíme si uvědomit, že ti lidé, kteří bydlí na ubytovnách, tak velmi standardně využívají veškeré služby města, všechno, co město investuje, využívají samozřejmě odpady a neplatí za ně nic, protože nemají trvalé bydliště, a města ty pobyty velmi zatěžují.

Druhým aspektem je to, že my tady tímto podporujeme na jedné straně ubytovny, to znamená, že ubytovny by neplatily poplatek, a nepodporujeme klasické ubytovací kapacity. Podle mého názoru není cílem žádného zákona podporovat kšefty z ubytoven. Takže si dovolím požádat, aby můj pozměňovací návrh byl podpořen, abychom tak neohrozili rozpočty obcí a nepodporovali byznys ubytoven. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dobré poledne přeji a na faktickou poznámku dostane prostor pan poslanec Martin Baxa. Prosím. A pak se s přednostním právem připraví pan poslanec Onderka. Je zároveň zpravodajem. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Baxa: Dobrý den, dámy a pánové. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych tak jako v předchozích čteních i při této příležitosti chtěl podpořit pozměňovací návrh pana poslance Veselého. Jedná se o záležitost, která je spojena samozřejmě na straně jedné s příjmy, protože zcela určitě existují obce, u kterých právě příjmy z těch tzv. ubytoven jsou velmi důležité a jiné příjmy, které by souvisely s tímto zákonem, nemají. Ale chtěl bych poukázat na to, a kolegové, kteří pocházejí z měst, kde problém ubytoven existuje, že prostě ubytovny a agenturní zaměstnanci kromě jiného jsou také zdrojem zvýšených nákladů z obecních rozpočtů z různých důvodů, ať už se to týká veřejného pořádku, veřejných služeb a tak podobně. A i tato malá částka, která je v tom návrhu zákona uvedena, resp. to, co prezentuje pan poslanec Veselý, by v této věci velmi pomohla. Takže též pléduji pro podporu pozměňovacího návrhu pana poslance Veselého. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní se vrátíme do obecné rozpravy a s přednostním právem vystoupí zpravodaj pan poslanec Roman Onderka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Onderka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, k danému tisku bych chtěl načíst některé úpravy před hlasováním ve třetím čtení, kterým se budeme zabývat.

Za prvé úprava hlasovací procedury v tom smyslu, že pozměňovací návrh A1 a pozměňovací návrh B1 jsou oba dva hlasovatelné. To odůvodnění je, že rozpočtový výbor schválil pozměňovací návrhy uvedené pod body A1 a B1, oba pozměňovací návrhy se týkají § 3b odst. 1, kdy se v obou pozměňovacích návrzích vkládá nové písmeno e). Obě vkládaná písmena e) ale nejsou věcně, samozřejmě i obsahově, totožná. Proto jsou pozměňovací návrh A1 i pozměňovací návrh B1 oba hlasovatelné. (V sále je značný hluk.)

Další upozornění -

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já bych poprosil - pane zpravodaji, omlouvám se, ale prosím Poslaneckou sněmovnu o klid, protože opravdu už přestalo být slyšet, co vlastně pan zpravodaj poslanec Roman Onderka navrhuje. Já vás poprosím opravdu o klid. Jestli máte nějaké jiné téma, tak jestli můžete do předsálí. Tak, a já vás poprosím. Prosím.

 

Poslanec Roman Onderka: Děkuji, pane místopředsedo. Další, to jest druhý návrh, o kterém bychom hlasovali, je legislativně technická úprava. V bodě A3 se doplňují slova: a zároveň se v čl. III slova "s výjimkou ustanovení čl. I bodu 13, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2021, zrušují".

Odůvodnění k této záležitosti. S novelizačním bodem 13 je spojena dělená účinnost, kdy by tento bod 13 měl nabýt účinnosti až 1. ledna 2021, zatímco vlastní zákon by měl nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2020. Bude-li schváleno hlasováním A3, to je, že bod 13 se zrušuje, musí automaticky dojít ke zrušení s ním spojené účinnosti k 1. lednu 2021. S ohledem na tyto náležitosti poprosím následně v rámci upravené procedury, kterou budeme schvalovat na plénu, abychom hlasovali o těchto dvou bodech.

Dále, jelikož v rámci Poslanecké sněmovny za mnou a za paní ministryní přišli někteří z kolegů a kolegyň s tím, že bychom měli ještě před samotným hlasováním řešit pozměňovací návrh C1, to jest návrh, kdy obcím říkáme, jaká cenová hladina je ta, kterou ony se mohou řídit, to znamená, to je to rozporované od 0 do 100 korun, dovolím si dát návrh, abychom tuto záležitost ještě jednou prodiskutovali a dali prostor Ministerstvu financí a prostor ministryni pro místní rozvoj.

Dovolím si navrhnout přerušení projednání této novely zákona o místních poplatcích do příští schůze Poslanecké sněmovny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak to je procedurální návrh, takže já ještě jednou zopakuji, že navrhujete, pane zpravodaji, přerušení jednání do příští schůze. Takže budeme hlasovat. Já zagonguji, abychom všechny... Tak upřesněte prosím.

 

Poslanec Roman Onderka: Já, pane místopředsedo, upřesním - do schůze, která bude ve variabilním týdnu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Do schůze, která bude... Ne, to je ta stejná schůze, ale do variabilního týdnu. A můžete to ještě trošku upřesnit, jestli tedy do středy?

 

Poslanec Roman Onderka: Takže upřesníme úplně - do středy 19. 6.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Do středy 19. 6. Takže já myslím, že jsme se tady shromáždili v dostatečném počtu, žádost o odhlášení žádnou nevidím.

 

To znamená, ještě zopakuji, o čem budeme hlasovat. Zpravodaj pan poslanec Roman Onderka navrhuje, abychom přerušili projednávání tohoto tisku do středy 19. 6.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

hlasování číslo 917 přihlášeno 186 poslanců, pro 171, proti žádný. Návrh byl přijat. Já přerušuji tento bod do středy 19. 6.

 

Nyní přečtu omluvy a těch je tady řada. Takže paní poslankyně Dana Balcarová se omlouvá z dnešního jednání od 11.45 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Poslanec předseda vlády Andrej Babiš se omlouvá od 11 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pan poslanec Pavel Jelínek se omlouvá od 13.50 do konce jednacího dne z osobních důvodů. Pan poslanec David Kasal se omlouvá mezi 11.30 až 14.00 z důvodu návštěva lékaře. Pan poslanec Jiří Bláha se omlouvá mezi 11.30 až 14.00 z pracovních důvodů a ministr Antonín Staněk se omlouvá od 11.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Nyní přistoupíme k projednávání dalšího bodu. Jedná se o

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.




Přihlásit/registrovat se do ISP