Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

17.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 452/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Takže paní ministryně, prosím, ujměte se slova.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jedná se o novelu zákonu o důchodovém pojištění podle sněmovního tisku číslo 452, kde se zvyšuje zákonná valorizace důchodů pro rok 2020. Nadstandardní valorizace je jedním z kroků ke splnění našeho slibu, že v roce 2021, to znamená na konci funkčního období vlády, bude průměrná výše důchodu odpovídat alespoň 15 tisícům korun. Proto v předkládané novele navrhuji navýšení v průměru o 900 korun. Nad rámec zákonné valorizace navýším důchody všech důchodců o pevnou částku. Nyní její výši nelze přesně určit, lze ji pouze odhadnout. S největší pravděpodobností se bude pohybovat mezi 180 až 200 korunami měsíčně.

valorizace o pevnou částku relativně více pomůže důchodcům s nízkými příjmy. Například příjmy seniora s důchodem 6 tisíc měsíčně vzrostou o 9,3 %, seniora s 18 tisíci korunami o 6,2 %. Nadstandardní valorizace o pevnou částku tak pomůže zmenšit riziko chudoby seniorů, která nyní ohrožuje téměř třetinu z nich, to znamená téměř třetinu osob starších 65 let. Valorizace nad rámec zákona nicméně pomůže všem důchodcům. Životní úroveň se zvýší u všech z nich bez ohledu na výši jejich důchodu. Poměr mezi průměrným důchodem a mzdou díky nadstandardní valorizaci vzroste na 38,8 %.

Garanční sociální výbor i rozpočtový výbor doporučují Poslanecké sněmovně s návrhem zákona vyslovit souhlas.

Děkuji za pozornost a prosím o vaši podporu návrhu zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak to byla paní ministryně. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán rozpočtovému výboru. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 452/1 až 452/3. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro sociální politiku poslanec Roman Sklenák a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Tak jak již sdělila paní ministryně, výbor pro sociální politiku doporučil přijmout tento tisk v navrženém znění. Zabýval se jím na své schůzi 16. května. Zabývali jsme se i pozměňovacím návrhem, který předložila paní poslankyně Šafránková, zřejmě jej bude předkládat i zde ve druhém čtení. Nicméně většina členů výboru pro sociální politiku se s tímto návrhem neztotožnila. Čili jak jsem řekl, doporučuje vyslovit souhlas s tímto tiskem v předloženém znění.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní prosím zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Kamala Farhana, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Děkuji za slovo. Rozpočtový výbor projednal sněmovní tisk 452 a já si vás dovolím seznámit s jeho usnesením ze dne 15. května k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Po rekapitulaci náměstka ministryně práce a sociálních věcí pana Povšíka, zpravodajské zprávě poslance Farhana a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 452 schválila bez připomínek; za druhé zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Tímto tak činím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které mám zatím tři přihlášené poslankyně a poslance. (V jednací síni je stálý hluk.) Takže jako první bych požádal o vystoupení paní poslankyni Pekarovou a připraví se paní poslankyně Šafránková. Tak, paní poslankyně, máte slovo.

A já vás poprosím o klid v jednacím sále, aby se mohla paní poslankyně v klidu vyjádřit. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, v minulých dnech k nám doputovala z Evropské komise nejenom zpráva, která se týká střetu zájmů ať už pana premiéra, nebo dalších, ale také zpráva, která je každoroční a týká se i rizik národních reforem, toho, jaké máme výhledy do budoucna ohledně fiskálních rizik. A v této zprávě Evropské komise (ukazuje písemný materiál), která je poměrně stručná, je i bod číslo 6, který se týká důchodového systému. Asi nepřekvapí, protože v posledních letech je ve své podstatě text takovéto zprávy pokaždé velmi obdobný, a opět tedy i v této se dočteme, že Česká republika se nedostatečně připravuje na stárnutí obyvatel, dokonce tady je přímo napsáno, že ty kroky nebo ty jevy, kterých jsme svědky, a to stárnutí populace není doprovozeno jasnými policies, nebo řekněme reformami tady v tomto případě, které by zajistily udržitelnost. Přijdu si vždycky jako kolovrátek, protože to samozřejmě není nic, co bychom nevěděli, a říkáme to tady při projednávání jakékoliv tedy novely zákona, která se důchodů týká, opakovaně. Opakovaně se na to dotazujeme na jednání výboru a teď samozřejmě i v rámci důchodové komise, která byla zřízena.

Nicméně tady v tomto případě jsou zcela jasná rizika pojmenovávána, jasně, stručně, ale velmi varovně, jak tedy institucemi, jako je právě Evropská komise, ale celou řadou dalších. A odborníci prostě bijí na poplach, a přesto je na ministerstvu ticho a příliš se nedostává odpovědí na to, jak tyto výzvy řešit. Co se týče komise, ta se tím má zabývat, ano. Někdy v budoucnu, někdy snad na podzim. To nejdůležitější totiž je opravdu asi celá řada těch kosmetických věcí a to, jakým způsobem mít peníze na penze, to je až to poslední, co máme řešit. To poslední, co vlastně nás má zajímat, byť tedy na podzim to budou dva roky do voleb. To znamená, na nějakou opravdu důslednou reformu příliš mnoho času nezbude.

Já se tedy chci zeptat paní ministryně, jak bude na tyto výhrady, výtky, upozornění a podněty Evropské komise ministerstvo pod jejím vedením reagovat. Protože ten zákon, který tady máme a který teď projednáváme, ten žádné řešení pro opravdu financování toho systému nepřináší. Ten se týká pouze výdajů. A my jako TOP 09 přejeme našim důchodcům co nejvyšší možné penze s ohledem na to, aby na ně bylo i v budoucnu. Protože to je hezké, že teď si užijeme nějaký mejdan, ale za pár let ti lidé budou stále v důchodu a bude jich tam ještě víc. A budou tam i ti, kteří ještě dneska tedy v důchodu nejsou, pracují a platí odvody, platí daně. A jak to bude s jejich penzemi? Jak to bude s jejich důchody? To už se nedostává odpovědí.

My jsme tady tento týden už mnohokrát, a vlastně hlavně v minulém týdnu, řešili, že nejsme schopni dofinancovat sociální služby, které velmi často právě se seniory souvisí. Senioři je potřebují využívat. Senioři jsou na nich velmi často závislí. A chybí v nich 2 miliardy korun. Do budoucna nám budou chybět desítky miliard korun na to, abychom byli schopni pokrýt penze. Co bude se sociálními službami v té době, kdy vzroste nárok na jejich potřebu, kdy bude mnohem víc jejich uživatelů? To je teď velká neznámá, protože zatím je velká neznámá i to, kde vezmeme teď, aktuálně, v červnu 2019, peníze na dofinancování těchto služeb, natož abychom se dívali do budoucna. Ale ta budoucnost jednou přijde. Přijde a bude nemilosrdná, pokud nezačneme něco dělat. Budoucnost se nemá řešit až v budoucnu, ale máme ji řešit dnes. Teď, když víme, že zatím tedy máme ještě nějaký ten čas. Ale je za pět minut dvanáct.

Vím, že paní ministryně to neslyší ráda a zase bude mluvit o těch současných penzích. O tom, jak je potřeba přidávat těm současným penzistům. A já říkám, opravdu přeji jim, aby byly penze co nejvyšší, ale věřím tomu, že i oni si přejí, aby na penze bylo i v dalších letech. Protože pokud máme věk dožití více než osmdesát let, tak ten současný důchodce, kterému je pětašedesát, tady vysoce pravděpodobně, když vezmu průměrná čísla, ještě těch dalších deset, patnáct, možná mnohem více let žít prostě bude. Takže i jeho se to bude týkat a jeho se dotýká to, co tady budeme řešit, či resp. jestli to vůbec budeme řešit.

Proto by mě zajímalo, jakým způsobem je zajištěna udržitelnost, jak koresponduje to zvyšování penzí, které je v plánu, s rozpočtovým výhledem. A abychom se zase nedočkali v příštím roce toho, že se tady budou dvě ministryně hádat. Jedna bude říkat: Tady v tomto případě, dali jsme vyšší penze, tak na jiné věci, jako jsou sociální služby, už nemáme, nedáme. A druhá bude říkat: Musíte dát, protože bez toho se nedá žít. Bez toho ti lidé nepřežijí. Tak jestli to tady nastane v tomto případě, tak si prosím pamatujme, že to je i díky tomu, že tady opravdu řešíme jenom jednotlivosti a neřešíme ten systém jako celek, ačkoliv nám to všichni odborníci doporučují a mají v tomto jednoznačně pravdu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Další v pořadí požádám o vystoupení paní poslankyni Lucii Šafránkovou a připraví se pan poslanec Tomáš Martínek. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, hnutí SPD opakovaně deklarovalo, že jednou z jeho nejvyšší priorit je významné zlepšení příjmové situace a životní úrovně našich seniorů, starobních důchodců. Situaci desítek až stovek tisíc z nich považujeme za alarmující, podceňovanou a dlouhodobě v podstatě neřešenou. I proto považujeme vládou navrhované zvýšení důchodů za velmi nedostatečné, a to zejména ve vztahu ke starobních důchodcům a zvláště ke starobním důchodcům s nejnižšími příjmy. Plánované navýšení nejen starobních důchodů, a to opakovaně, stěží pokryje růst inflace spotřebitelských cen, která pozvolna stoupá i proti posledním rokům, včetně značného nárůstu cen základních životních potřeb, potravin, ale především nákladů spojených s bydlením. V současné době zejména cen energií, jejichž zvýšení je nejmarkantnější za poslední léta, jehož dopady se ještě v průběhu času plně projeví. Mimochodem, za toto zvýšení cen je vláda do velké míry spoluzodpovědná. Touto vládou plánované navýšení důchodů tedy v podstatě znamená pouze částečnou kompenzaci růstu životních nákladů, na které má činnost, či spíše nečinnost vlády svůj nezanedbatelný podíl.

Předkládaná novela zákona taktéž vůbec neřeší složitou a ponižující situaci tisíců starobních důchodců, kteří jsou nuceni každý měsíc žádat o tzv. dávky v hmotné nouzi, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, resp. o dávky státní sociální podpory ve formě tzv. příspěvku na bydlení. Počet příjemců této dávky, příspěvku na bydlení, narostl za posledních deset let trojnásobně. A co je zásadní, dle dat Českého statistického úřadu se průměrně náklady starobních důchodců na bydlení blíží 30 procentům jejich čistého měsíčního příjmu a u stovek tisíc z nich jsou samozřejmě i mnohem vyšší.

Zásadním systémovým problémem v oblasti starobních důchodů je na prvním místě stále narůstající příjmová nerovnost, a to ať už mezi starobními důchodci samotnými, anebo zejména mezi starobními důchodci a zaměstnanci, resp. mezi vývojem starobních důchodů a mezd. Poměr průměrného starobního důchodu vůči průměrné mzdě totiž setrvale klesá. Z hodnoty 42,3 % v roce 2013 na 37,9 % v roce 2018, což v odůvodnění svého předkládaného pozměňovacího návrhu konstatuje i sama vláda. Tyto poměry a zejména dlouhodobý a trvalý trend jejich poklesu jsou nepřijatelné. Celá problematika je uspokojivě řešitelná pouze souhrnem zásadních reformních kroků, ke kterým vláda nejeví ochotu a připravenost přistoupit, a předkládá nám pouze kosmetické a nic neřešící úpravy, jejichž financování se ještě navíc děje na úkor financování jiných klíčových oblastí sociální politiky.

Vláda ovšem žádné systémové řešení nepředkládá, a tak musíme operativně reagovat alespoň na nejaktuálnější problémy. Není totiž možné, udržitelné, spravedlivé ani únosné to, že dle aktuálních údajů Ministerstva práce a sociálních věcí pobírá zhruba 190 tisíc seniorů starobní důchod nižší než 10 tisíc korun měsíčně, a téměř 60 tisíc našich seniorů dokonce pobírá důchod ve výši pod 8 tisíc korun měsíčně, přičemž hranice tzv. příjmové chudoby pro samostatně žijící osobu činila v loňském roce 11 963 korun. A nesmíme zapomenout ani na tu tristní skutečnost, že více než 90 tisíc našich seniorů má uvalenou na důchod exekuci. Čili reálný počet seniorů s příjmem pod 10 tisíc korun je vyšší než uváděné statistiky. A hlavně, nejčastější příčinou těchto exekucí jsou nejrůznější půjčky, které si byli nuceni senioři brát z toho důvodu, že jim právě jejich nízký starobní důchod nestačil na pokrytí nezbytných výdajů.

Vzhledem k těmto skutečnostem a především s ohledem na faktor času, kdy každý odklad výhledu na alespoň mírné zlepšení životní úrovně je pro naše starší spoluobčany fatální, musíme v oblasti valorizace starobních důchodů postupovat mnohem rychleji, razantněji a ambiciózněji než dosud.

Předložený pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě, by měl být prvním krokem k nápravě poměrů, kdy starobní důchodci s nejnižšími příjmy a zejména takzvaní starodůchodci nebo osamělí důchodci žijící v jednočlenných domácnostech nemají ve společnosti důstojné postavení a žijí mnohdy v existenční i existenciální tísni, s čímž se nelze smířit. Proto navrhuji u osob, u kterých bude činit součet jejich měsíčních příjmů ze starobního a pozůstalostního důchodu, pokud ho pobírají, i po vládou navrhovaném navýšení méně než 10 tisíc korun, navýšení základní složky starobního důchodu k 1. lednu 2020 o dalších 900 korun, přičemž jsme si vědomi i obtížné situace mnoha invalidních důchodců, zejména těch s těžším stupněm poškození zdraví, resp. těch, pro které je jejich invalidní důchod jediným zdrojem příjmů. Tuto záležitost též chceme co nejdříve systémově řešit, ovšem za vhodnější považujeme jiný postup než její zahrnutí do novely tohoto zákonného předpisu.

Co se týče rozpočtových nákladů navrhovaného opatření, nejde v úhrnu a v celkových dopadech a důsledcích tohoto kroku jen o nárůst na straně veřejných výdajů. Naopak, návrh může jednak stimulovat koupěschopnou poptávku u inkriminované skupiny starobních důchodců a může tedy znamenat zvýšení daňových příjmů veřejných rozpočtů, zejména v segmentu daně z přidané hodnoty či spotřební daně, a zároveň bude znamenat snížení objemu některých sociálních transferů, například v oblasti státní sociální pomoci či státní sociální podpory. Navrhovaným opatřením dojde vlivem k jednorázovému navýšení ročních výdajů státního rozpočtu na dávky důchodového pojištění v řádu maximálně 2 miliardy oproti vládou navrhované úpravě. Na straně druhé, jak již bylo řečeno, lze v důsledku tohoto opatření očekávat i postupné zvýšení daňových příjmů a snížení výdajových položek státního rozpočtu v oblasti některých sociálních transferů, například v oblasti státní sociální pomoci či státní sociální podpory. Proto vás prosím o podporu tohoto mého pozměňovacího návrhu. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Přečtu omluvy. Od 15 hodin do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Josef Kott. Z dnešního dopoledního jednání se omlouvá z pracovních důvodů pan poslanec Jan Skopeček. A mezi 15. a 19. hodinou z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Radek Zlesák. A když už jsem u toho, tak tady přistála ještě jedna omluva a je to pan poslanec Rostislav Vyzula, který se omlouvá od 12.45 do konce jednacího dne z rodinných důvodů.

A nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Tomáše Martínka a připraví se pan poslanec Jan Bauer. Máte slovo, pane poslanče. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Vážené dámy, vážení pánové, rád bych využil této příležitosti, abych odůvodnil dva své pozměňovací návrhy, které jsem nyní nahrál do systému. První pozměňovací návrh vrací možnost započítat částečně dobu studia. Nově by nebylo prezenční studium na vysoké škole omezeno věkem studenta, ale byla by omezena celková délka studia dle standardní doby prezenčního studia daného programu studia. Obdobně jako tomu je u ubytovacích stipendií, zavádí se také omezení uznatelnosti pouze na první studium daného stupně studia. Tento pozměňovací návrh podporuje celoživotní vzdělávání. Staví podmínku uznatelnosti více férovou i pro osoby, které se rozhodnou studovat prezenčně v pozdějším věku.

Informace k tomuto nastavení jsou zpracovávány v rámci údajů předávaných informačními systémy škol například do sdružené informace matrik studentů. Propojení s informačními systémy MPSV by tak neměl být větší problém. Na implementaci je dostatek času, protože žadatelé o důchod, kterých se bude tato úprava týkat, začnou podávat žádosti o důchod až za delší dobu. Z tohoto důvodu by toto ustanovení v blízké době nemělo mít větší rozpočtové dopady, vyjma jeho budoucí implementace. Započtení doby studia jako náhradní doby platí i dnes, avšak pouze pro studium do 31. prosince 2009. Osoby, které studovaly i zčásti od roku 2010, náhradní dobu využít nemohou. Navrhuje se tedy vrátit osobám možnost uplatnit náhradní dobu při výpočtu základního procenta výpočtového základu procentní výměry na dobu studia.

Druhý pozměňovací návrh obsahuje: navrhuje se prodloužení možnosti uplatnění vyloučené doby pro rodiče pečující o dítě do 9 let věku. Možnost vyloučení období péče o dítě do věku 9 let bude mít jeden z rodičů. Věk 9 let je zvolen proto, že do tohoto věku dochází k největším rozdílům v příjmech mezi osobami pečujícími o děti a ostatními. Rodič tak bude mít možnost pracovat na částečný úvazek po delší dobu a pečovat o dítě, aniž by to negativně ovlivnilo výši důchodu při výpočtu procentní výměry. V současnosti se příjmy rodičů pečujících o jedno dítě po jeho čtvrtém roku života započítávají do jejich průměrného celoživotního příjmu, což se pak negativně projeví ve výši důchodu pečujících. Návrh není diskriminační, vyloučenou dobu budou moci uplatnit muži i ženy. Podmínkou však zůstává, že vyloučenou dobu může uplatnit pouze jeden z rodičů.

Rozpočtové dopady návrhu budou v prvních letech omezené, protože možnost delší vyloučené doby při péči o dítě se bude týkat nově přiznávaných důchodů. V materiálu Komise pro spravedlivé důchody jsou výdaje spojené s tímto opatřením odhadnuty v řádu maximálně stovek milionů ročně v prvních letech od zavedení. Postupně je odhadován trend zvyšování těchto výdajů a plné rozpočtové dopady lze dle tohoto materiálu očekávat za cca třicet let. Na této úpravě důchodového systému, která podporuje částečné úvazky i snížení rozdílu ve výši důchodů u osob pečujících o děti a ostatními, panovala většinová shoda i na Komisi pro spravedlivé důchody MPSV.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Jako poslední je přihlášen pan poslanec Jan Bauer. Pane poslanče, máte slovo. A prosím Poslaneckou sněmovnu o klid. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Bauer: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně prostřednictvím pana předsedajícího, já vím, že to je pořád stejná písnička, protože se potkáváme jak na plénu Poslanecké sněmovny, tak na půdě výboru pro sociální politiku, ale dovolte mi, abych opravdu jenom zkráceně vyslovil nebo zopakoval v minulosti již mnohokrát vyslovené a řečené.

Na to, aby si člověk uvědomil, nebo aby možná pochopil celý náš důchodový systém, který je nesporně složitý, tak si myslím, že není nutné znát dopodrobna celý systém, ale je dobré znát nějaké vstupní informace.

Já bych chtěl, ještě než vyslovím tu otázku na závěr, říci, že pokud se podíváte na kapitolu 313 Ministerstva práce a sociálních věcí státního rozpočtu, tak zjistíte, že tato kapitola ve velice krátké době bude znamenat téměř polovinu státního rozpočtu, a ty výdaje neustále rostou. Také zjistíte, že přibližně 94 % této kapitoly jsou takzvané mandatorní výdaje a ty tímto rozhodnutím, pokud bude schváleno, také rostou. Na druhé straně je jasné, že v České republice máme v současné době pouze průběžný systém, který je doplněný takzvaným třetím pilířem. A česká populace stárne. Je pravděpodobné, pokud do důchodového věku přijde takzvaná Husákova generace, tak se dostane do opravdu velkých ztrát v řádech desítek miliard. A my stále nevíme, co se s tímto systémem stane.

Jsem si vědom, že nás v poslední době Evropská komise obtěžuje permanentně nějakými zprávami, ale skutečně, pokud se do zprávy Evropské komise podrobně začtete, tak je tam vyslovena jedna klíčová a důležitá věta. A ta zní: "Váš důchodový systém v České republice je neudržitelný."

Z toho důvodu bych se chtěl opravdu férově zeptat i na půdě této Sněmovny, jakým způsobem, vážená paní ministryně, chcete tento neudržitelný systém do budoucna udržovat. Protože je neudržitelný. V tom se nesporně shodneme. A pokud skutečně do budoucna něco neuděláme, a já zatím žádné kroky nevidím, tak se dostane mimo těch dvou posledních let, kdy byl na důchodovém účtu částečný přebytek, do opravdu fatálních deficitů, které se pravděpodobně budou hradit na úkor investic, na úkor jiných věcí, které jsou součástí státního rozpočtu. Takže možná opakovaně, my se o to přeme neustále, vznáším otázku, jak chcete tento neudržitelný systém, vážená paní ministryně prostřednictvím pana předsedajícího, do budoucna udržovat.

V neposlední řadě bych chtěl říct i stanovisko poslaneckého klubu Občanské demokratické strany. My jsme mnohokrát deklarovali, že v době ekonomického růstu si zaslouží i čeští senioři, aby se podíleli na tomto růstu, proto nezpochybňujeme tento návrh. Samozřejmě je k diskusi, jestli to zvýšení by mělo být nad rámec zákonné valorizace, nebo být nemělo, ale i prostřednictvím našeho hlasování na výboru pro sociální politiku jsme podpořili tento návrh. Na druhou stranu vždy využíváme příležitost, abychom se ptali, protože i tento návrh, jak jste si přečetli v důvodové zprávě, znamená nemalé zatížení státního rozpočtu v řádech miliard korun. Vždy se ptáme, jakým způsobem chcete tento návrh zvyšování důchodů, ale hlavně celý důchodový systém udržovat a hlavně financovat. Děkuji dopředu za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a jako poslední zatím mám přihlášenu do obecné rozpravy paní poslankyni Golasowskou. Paní poslankyně, vyzývám vás k vystoupení. Máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěla říct, že samozřejmě KDU-ČSL taky vítá jakékoliv zvýšení důchodů pro seniory. My jsme v minulém roce předkládali několik pozměňovacích návrhů, které se týkaly zejména nízkých důchodů žen, taky se týkaly důchodů ovdovělých a další z návrhů se týkal dřívějšího věku odchodu do důchodu pro ženy, které vychovaly děti.

Já bych dneska chtěla předložit nebo chtěla bych vás seznámit s pozměňovacím návrhem, který se týká nízkých důchodů žen. My víme, že ženy mají v průměru o 2 tisíce korun nižší důchody než muži. Přitom ženy, které se staraly o děti a vychovávaly je, často přišly o kariérní postup v práci nebo o práci, kterou dělaly rády, ale z důvodu pobytu na rodičovské dovolené, při více dětech i delšího než tři roky, na toto místo již nenastoupily. I toto je pak často důvodem nízkých důchodů žen, které, ač vychovaly nové daňové poplatníky, jsou pak bity na stáří nízkými důchody.

Proto předkládáme návrh, aby k důchodu dostala každá žena za vychované dítě 500 korun. Je to ocenění ženy společností jako mámy a finanční přilepšení, aby důchodkyně nemusely často potupně prosit o dávky, neboť nízká výše jejich důchodu jim na pokrytí jejich potřeb často nestačí. Navíc takto investované peníze důchodkyně neutratí v takzvaných daňových rájích, ale vrátí se opět do systému formou nákupu za spotřební zboží, léky a podobně. Tento návrh je alespoň malým přilepšením ženám matkám, na které by společnost neměla zapomínat, ale naopak jim jako poděkování za výchovu dětí pomoci zkvalitnit jejich jedinou etapu života a ocenit tak jejich přínos společnosti.

Musím ještě zdůraznit, že tento pozměňovací návrh i přes zaměření na ženy počítá samozřejmě i s navýšením důchodu pro muže, pokud pečovali o děti, takže se nedá říct, že tento pozměňovací návrh je diskriminační, jak by se někomu mohlo zdát. Zároveň bych chtěla říct, že tento návrh je pouze dílčí a že KDU-ČSL bude předkládat novelu zákona k důchodovému pojištění, která bude komplexnější.

K tomuto pozměňovacímu návrhu se ještě přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní se tedy rozhlédnu po sále, zdali je ještě nějaký další zájem o vystoupení v obecné rozpravě. (Poslanec Brázdil se hlásí z lavice.) Nikoho nevidím. Je. Faktickou poznámku vidím. Ano, takže pan poslanec Brázdil. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Milan Brázdil: Dobrý den, děkuji za slovo. Nechtěl jsem zdržovat, nicméně vy asi víte, že tu máme nějaký integrovaný záchranný systém, že tu jsou policajti, hasiči a ti mají, protože jsou státní, určité benefity v tom smyslu sociálním, když se jim něco stane, tak prostě je o ně postaráno. A mně se to zdá být velmi nespravedlivé, aby ta nejmenší složka, zdravotnická záchranná služba - mimochodem, je jich čtrnáct, čtrnáct krajů, čtrnáct záchranek - aby ta, která je nejmenší a nadělá nejvíc práce, má největší množství výjezdů, byla úplně mimo.

Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, o ně nikdo nezavadí v tom smyslu, že bychom něco pro ně udělali. A mezi nimi jsou lidé, kteří mají problémy se zády, on tam je dvacet osm let, a nejsou to jenom záchranáři, možná i horská služba, on se tomu věnuje, maká jak šroubeček, věnuje tomu v podstatě půlku života a tento člověk v případě zdravotních problémů prostě jde na dlažbu. Není o ně postaráno.

Paní ministryně, my jsme už spolu o tom hovořili, zkuste se prosím zamyslet. Myslím si, že ti lidé si to zaslouží. A každý z nás, jak tu jsme, jednou bude možná mít problém na dálnici nebo doma a bude rád, když k nim přijede člověk šťavnatý, který práci má rád, ale ten, který nebude moct, aby nezůstal na dlažbě. Moc vás o to prosím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Zatím se tedy rozhlédnu, jestli ještě někdo chce vystoupit, abych někoho nepřehlédl. Já tedy končím obecnou rozpravu a táži se na případná závěrečná slova po obecné rozpravě. (Ministryně Maláčová signalizuje souhlas z lavice.) Máte zájem. Paní ministryně, prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Já bych chtěla ve stručnosti reagovat na ty výzvy prostřednictvím pana předsedajícího k udržitelnosti důchodů. Víte, že ta problematika dodatečných příjmů důchodového systému je pro mě klíčová. Víte, že existuje shoda, že v Komisi pro spravedlivé důchody bude to téma projednáváno na podzim, to znamená v září tohoto roku, pravděpodobně, pokud se posuneme.

My jsme začali nižšími penzemi žen. Tam je to rozdělené do dvou oblastí - budoucí důchodkyně, současné důchodkyně. Dospěli jsme k řešením. Pak jsme se zaobírali třetím pilířem a jeho efektivností - to rozebereme na té červnové schůzi. Pak jsme se bavili o dřívějším odchodu do důchodu u fyzicky náročných profesí, tomu se budeme věnovat v létě, a pak právě přijde ta velká oblast příjmů.

A pokud se ptáte mě jako sociální demokratky, kde vezmeme finanční prostředky na důchodový systém, tak já říkám, že s tím, jak bude přicházet proměna naší ekonomiky, takzvaný Průmysl 4.0 s přicházející robotizací, digitalizací, tak bude potřeba tomu také přizpůsobit daňový systém. Není možné, aby se většina daňových příjmů v naší zemi skládala ze zdanění práce a spotřeby. A já si myslím, že ta udržitelnost penzí může být do budoucna, kromě dalších drobných změn, které ten systém vylepší a přizpůsobí na 21. století, bude potřeba, aby ti velcí a silní platili více na daních. Jenom ještě, protože si myslím, že čísla jsou důležitá - naše země dává 8 % HDP zhruba, průměr Evropské unie je 12 % nebo 11 % HDP, takže vidíte, že jsme silně pod průměrem. Toliko k udržitelnosti. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byla paní ministryně. Nyní se táži, zdali má zájem o závěrečné slovo pan poslanec Roman Sklenák jako zpravodaj. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji. Já jsem bedlivě poslouchal představení těch pozměňovacích návrhů svých kolegyň a kolegů. Samozřejmě pokud se k nim přihlásí v podrobné rozpravě, tak se jimi budeme zabývat jak na výboru, tak potom ve třetím čtení zde. Ale už teď mohu konstatovat, jak jsem nahlédl do systému a podíval se na to paragrafové znění, že některé z nich jsou zpracovány tak, že není možné je s určitou zodpovědností přijmout. Pokud předkládáme pozměňovací návrhy, tak bychom vždycky měli vedle té ideje, čeho chceme dosáhnout, taky dbát na to, aby ty návrhy byly legislativně správné a taky aby byly technicky proveditelné. Myšlenka, že ženě za každé vychované dítě přidáme od příštího ledna k důchodu 500 korun, je jistě akceptovatelná, ale musíme si také uvědomit, že pokud bychom něco takového schválili, musí tohle někdo aplikovat v praxi. A já jsem přesvědčen, že v podstatě třeba tahle věc je technicky nemožná k tomu datu 1. ledna zvládnout.

Tolik jenom v tuto chvíli, samozřejmě budeme se tím zabývat v dalším projednávání.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já přečtu omluvu. Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura se omlouvá z pracovních důvodů do 13.00 hodin a tím pádem má přednostní právo pan poslanec Bauer a hlásí se. Prosím. Za klub ODS byl určen. Prosím.

 

Poslanec Jan Bauer: Děkuji za slovo. Já věřím, vážená paní ministryně prostřednictvím předsedajícího, že to není úmysl, že nevystupujete v té obecné rozpravě, protože pak už na vás samozřejmě nemůžeme reagovat. Naštěstí pan předseda Stanjura musel odejít, tak teď využívám přednostní právo jako místopředseda poslaneckého klubu.

Já bych chtěl poděkovat za tu vaši odpověď. Konečně jsem pochopil, že vaše představa, jak řešit neudržitelný důchodový systém v České republice, je, že budete zvyšovat daně. Rozumím tomu, určitě s tím bytostně nesouhlasím, nicméně konečně jsem to pochopil a zaznělo to tady na mikrofon. Doufám, že vás poslouchá i váš velký koaliční partner v čele s panem premiérem. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak to byl s přednostním právem pan poslanec Bauer a nyní tedy, jestli tady není žádné přednostní právo, otevírám podrobnou rozpravu a do podrobné rozpravy jako první máme přihlášenou poslankyni Lucii Šafránkovou, připraví se pan poslanec Tomáš Martínek. Prosím. A jenom připomínám, že pozměňovací návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji. Tak jak už jsem říkala v obecné rozpravě, ráda bych se teď přihlásila ke sněmovnímu dokumentu s č. 2895. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dalšího v pořadí požádám o vystoupení pana poslance Tomáše Martínka, připraví se paní poslankyně Golasowská. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji za slovo. Rád bych se přihlásil k těm pozměňovacím návrhům, které jsem již odůvodňoval, sněmovní dokumenty pod č. 2952 a 2954. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní paní poslankyně Golasowská. Prosím.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Já bych se chtěla přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který se týkal té pětistovky pro matky za každé dítě a samozřejmě taky pro otce, kteří pečovali o děti. Pozměňovací návrh je načten v systému pod č. 2953. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ještě se do podrobné rozpravy hlásí pan poslanec Ferjenčík. Je to do podrobné rozpravy? Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bohužel na rozdíl od pana Bauera nedisponuji přednostním právem, tak jsem se chtěl aspoň touto cestou zeptat paní ministryně v reakci na její závěrečné slovo, zda sociální demokracie podpoří náš návrh na zvýšení daňové slevy na poplatníka, když jí přijde ta výše zdanění práce nepřijatelná.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane poslanče, já bych vám chtěl zdůraznit, že podle § 94 jednacího řádu během podrobné rozpravy se předkládají k návrhu zákona pozměňovací popř. jiné návrhy. Takže bych opravdu požádal všechny poslance, aby dodržovali jednací řád Sněmovny, případně si za váš klub, pakliže nemáte přednost jako poslanec klubu, můžete ze svého centra klidně určit někoho, kdo bude v zastoupení mít přednostní právo, tak jako to udělal klub ODS, a není vůbec problém, abyste vystoupili. Takže jenom abychom dodržovali tento proces, jinak se nám tady ta debata může zvrtnout.

Takže já se podívám jenom, jak je to v podrobné rozpravě, zdali máme někoho dalšího přihlášeného. Nikoho dalšího nevidím. Takže já podrobnou rozpravu končím a táži se případně na závěrečná slova. Nemáte žádný zájem o závěrečná slova. Nemáme tady žádné návrhy, které by byly k hlasování, takže já končím druhé čtení tohoto návrhu. (V sále je veliký hluk.)

 

Další bod, který budeme projednávat, je

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.