(11.30 hodin)
(pokračuje Bartoš)
Tady na tohle téma upozorňoval třeba pan pirátský senátor Lukáš Wagenknecht. Ten vlastně popisoval, jakým způsobem funguje osoba obmyšlená v těch fondech, jak funguje potom návrat těch fondů, když politik třeba přestane fungovat v politickém režimu. A tahle situace prostě zde byla v předchozím volebním období. Podle slovenského rejstříku konečných vlastníků - a on v České republice není veřejný a vláda se tomu brání, my jsme i navrhovali třeba podmínění státních zakázek firmám, u kterých není jasný konečný vlastník, prý by to byla přílišná byrokracie koukat se do té tabulky, kdo tedy ve finále je konečným vlastníkem - se ukázalo, že Andrej Babiš je stále v pozici tzv. osoby obmyšlené, tudíž on je ten beneficient. Toliko ke zjištění ze slovenského rejstříku konečných vlastníků.
Ale my jsme získali analýzy evropských právníků ze severských zemí, které definují tuto pozici stále ve střetu se stávající legislativou České republiky z předchozího volebního období.
Je tady nějak hlučno, tak já troch zvýším hlas.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak já vás prosím, vážené dámy a pánové, o klid, aby se předseda Pirátů Ivan Bartoš mohl v klidu vyjádřit. Prosím.
Poslanec Ivan Bartoš: Já už budu pomalu pokračovat k tomu konci. Už jsme v roce 2018. My jsme upozorňovali na začátku léta roku 2018, vyšly o tom i články, že se blíží vstoupení v platnost evropského, nikoliv českého, ale evropského finančního nařízení, které je proti střetu zájmů, a oslovili jsme i třeba jednotlivé rezorty v České republice, jakým způsobem se tedy postaví k tomu, že toto evropské nařízení začne platit, v jaké roli potom bude pan premiér Babiš. My jsme se nesetkali příliš s nějakou odezvou. Odpovědí nám bylo, že z pohledu České republiky je všechno v pořádku, protože zde přece existují fondy, kde jsou ty věci převedeny, a netřeba to řešit.
My jsme potom v roce 2018 25. 7. zveřejnili analýzu, která dokazovala, že Andrej Babiš je z pohledu evropského finančního nařízení ve střetu zájmů a svoji situaci musí řešit. Protože se stále nic nedělo, my jsme se obrátili na evropské komisaře, myslím, že to udělala ještě Transparency International, jejíž tedy šéf byl bývalým oblíbencem Andreje Babiše, než mu začalo vadit, jak pan Andrej Babiš funguje v české politice, a obrátili jsme se na komisaře Oettingera, Hogana a paní Cretu, aby tuto věc řešila s českými ministerstvy a dala jim metodologii, jakým způsobem se postavit k pozici pana Tomana, který tedy podle jiného grafu je, a to hovořím o tom evropském nařízení, vlastně v tom konfliktu kvůli členům své rodiny, kteří podnikají v oblastech, kde jsou přerozdělovány evropské dotace. A odpovědí tedy bylo, že se Evropská komise, resp. ti jednotliví komisaři tím budou zabývat, a že tedy dají nějakou metodologii, popř. provedou šetření. Já jsem se s paní Cretu setkal 6. 9. 2019. Já říkám ta data, protože my se často dozvídáme od pana premiéra, že protože jsou Velikonoce, tak je to na něj atak, protože se tomu nemůže věnovat. Protože jsou Vánoce, tak je to načasováno, a protože jsou tyto volby a tyto volby, tak je to celé kampaň do eurovoleb. Tak tuto věc jsme začali řešit v sedmém měsíci roku 2018, ostatně od té doby se jí potom věnuje i paní Cretu v rámci kontroly a máme vlastně téměř rok poté před evropskými volbami a stále zde, nevím z jakého důvodu, není nějaké vyjádření třeba jiné, než šlo z ministerstev a netýkalo se evropského finančního nařízení, ale nemáme zde ani výsledky šetření Evropské komise. Já jsem se s paní Cretu sešel v Praze a oni tedy přislíbili, že výsledky z tohoto budou k dispozici v lednu. Jinak máme k tomu řadu dokumentů. Já mám tady takový štos, ten vám ani snad nemusím ukazovat.
Co asi je důležité, v 9. měsíci 2018 podala Evropské komisi podnět v souvislosti se střetem zájmů Andreje Babiše také Transparency International. A já už budu pokračovat spíše letem světem, protože těch událostí se udála celá spousta. My jsme se dozvěděli, že tedy Evropská komise bude šetřit střet zájmů Andreje Babiše a provede audit, který ale nesahá do toho období od platnosti evropského nařízení, ale do toho předchozího období. Takže ta data, která si Komise vyžádala od jednotlivých rezortů, které jsou zodpovědné za rozdělování dotací, se týkala toho období před platností, kde tedy evidentně jsou také pochybnosti.
Vlastně v posledním měsíci minulého roku se na veřejnost dostala, a já tak trochu věřím, že tam zabojovala i nějaká čest těch právníků, kteří fungují pod Evropskou komisí, protože oni vypracovali právní analýzu, která potvrzuje střet zájmů českého premiéra, a tuto když předávali Evropské komisi, tak se dostala na veřejnost. Takže někde od prosince od právního oddělení Evropské komise, což je těleso, které má celkový počet zaměstnanců asi 400, tak ne každý je z nich právník, ale není to nějaké právní oddělení dvou lidí, které píše ad hoc analýzy na objednávku, jak se mi zdá, že se občas děje v České republice, když někdo potřebuje zdůvodnit nějaký svůj krok. A komisař Oettinger přislíbil oproti Evropské komisi a paní Cretu, která hovořila o lednu, tak komisař Oettinger přislíbil, že tyto výsledky šetření i toho auditu budou k dispozici v dubnu. Já jsem se setkal s panem Oettingerem v Mnichově na Munich Security Conference, kde i tento termín potvrdil. My jsme se dozvěděli - mezitím o tom třeba hlasoval Evropský parlament, že tedy střet premiéra České republiky je problematický, hlasovalo pro to asi 447 poslanců Evropského parlamentu, včetně členů frakce, ve které je ANO v Evropském parlamentu, včetně frakce ALDE. Takže i Evropský parlament, který se také podle vyjádření pana Babiše spikl a dělá na něj kampaň asi, tak ten také je přesvědčen o tom, že to je problém.
Minulý týden odvysílala německá veřejnoprávní televize ZDF dokument, takže jsme se nově dozvěděli, že proti panu Babišovi se spiklo Německo, zejména kvůli jeho tvrdé protiimigrační politice, což je mimo jiné argument, který zazníval i zde ve Sněmovně, když jsme tady chtěli řešit Evropský parlament, jak hlasoval v souvislosti s podobnou situací, ve které je pan Orbán v Maďarsku, což mně trošku vysvětluje, proč si tak rozumí na té V4, tak ten také není šikanován za tvrdou protiimigrační politiku, ale ten je kritizován za to, že stejně tak v Maďarsku se přerozdělují evropské peníze způsobem, který není transparentní a který prostě nahrává určité skupině podnikatelů, ne tedy asi přímo panu Orbánovi, ale minimálně blízkých panu Orbánovi.
Takže o tom hlasoval Evropský parlament, odvysílala o tom informace i ZDF a pan Oettinger se na utajeném jednání, což nebývá úplně zvykem, nebyl zde přístup veřejnosti, ale ty informace samozřejmě téměř v přímém přenosu někteří poslanci zveřejnili, jsme se dozvěděli, že termín, kdy budou výsledky poslány, ne zveřejněny, české vládě, je 15. května, což by samo o sobě nebyl problém, blíží se evropské volby. Já si myslím, že pan Babiš, který sám říká, jak je transparentní a jak je to všechno kampaň, má přece úžasnou možnost ten, podle tedy jeho očekávání, asi pozitivní výsledek co nejvíc tlačit, aby se před volbami ukázalo, že to Německo, že ti poslanci, že ta média, že ty nezávislé instituce, které auditují, že Evropská komise, že paní Grässle, že paní Cretu, že pan Oettinger tedy na něj jedou tu kampaň, jak on říká, tak jsme asi chtěli, abychom dali panu Babišovi tu možnost nějakým způsobem s těmi výsledky, které, doufám, budou k tomu 15. květnu zaslány, tedy snad už budou zaslány, tak abychom nějakým způsobem s nimi před volbami mohli seznámit veřejnost a ukázalo se, jak to tedy z pohledu evropského finančního nařízení je.
Je tam tedy takový malý trik, bych řekl. Výsledky toho auditu a vlastně ten závěr šetření Evropské komise bude v režimu neveřejném, dostane ho vláda. Vláda má dva měsíce na to, aby se Evropské komisi k tomuto výsledku šetření vyjádřila. To nás dává časově někdy do června, července. To už bude zvolen nový Evropský parlament, bude se ustavovat Evropská komise a ten stav, kdy premiér České republiky podle zjištění právníků Evropské komise je ve střetu zájmů, máme zastaveno proplácení dotací firmě Agrofert z EU, ne, že by ty dotace dál nešly z našich národních zdrojů, takže ten bude trvat minimálně tuto dobu, než dojde k nějakému rozhodnutí.
Proto my jsme chtěli na základě tohoto vyjádření komisaře Oettingera, který byl kritizován evropskými poslanci za tento liknavý postup, a my jsme se museli obrátit znovu na Evropskou komisi, a pokud tady nebude nějaké řešení v zákonných termínech, budeme muset pravděpodobně jít až k Evropskému soudnímu dvoru pro tu nečinnost, tak jsme chtěli, aby Sněmovna jako orgán, který kontroluje vládu, a aby jako i vláda vyslala signál Evropské komisi, popř. jsme se domluvili zde s vládou, že ty výsledky, pokud to bude možné, zveřejní jak Evropská komise, tak i vláda v momentě, kdy je obdrží, anebo zpracuje tu odpověď tak rychle, aby se to skutečně stihlo ještě v tom původním složení Evropského parlamentu, aby občané i politici, opoziční politici, politici vládní koalice prostě viděli, jaká ta věc opravdu je. To bylo v tom mém úvodu, to pravdu každému přejte. Tento bod nebyl zařazen. Dozvěděli jsme se tedy, že to je opět všechno nějaká kampaň. Takže my jsme chtěli navrhnout i usnesení, které by bylo tímto směrem, žádali bychom Evropskou komisi. ***