(9.10 hodin)
(pokračuje Vondráček)
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala za navrhovatele ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, už je na svém místě, a zpravodaj garančního výboru, kterým je výbor pro sociální politiku, pan poslanec Lukáš Kolářík. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 204/2, který byl doručen dne 17. dubna 2019. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 204/3.
Ptám se paní navrhovatelky, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Je tomu tak. Paní ministryně, máte slovo. A ještě jednou prosím o klid v sále!
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, stručně připomenu, že tisk číslo 204 měl původně zrušit celou právní úpravu elektronické neschopenky schválenou v roce 2017. Tento záměr už je ale dnes překonaný. Nebudu rekapitulovat celý ten vývoj. Mnohem účelnější je využít původní úpravu z roku 2017 a prostřednictvím tisku 204 ji doplnit tak, aby odpovídala požadavkům zaměstnavatelů i lékařů.
S oběma zainteresovanými skupinami jsme vedli za posledního půl roku jednání a uspořádali celou řadu podrobných diskusí a workshopů. Zatímco zaměstnavatelé nejvíce akcentovali požadavek na plně funkční eNeschopenku optimálně už od 1. července tohoto roku, zástupci lékařů si přáli pokud možno co nejjednodušší způsob zavedení elektronické neschopenky s dodatečným časem na přípravu, ideálně tedy v jedné etapě, a to od 1. ledna příštího roku. Pozdější pozměňovací návrhy reagovaly... (Ministryně přerušuje svoji řeč, v sále je stále hluk.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vás opětovně prosím o klid, abychom mohli důstojně pokračovat.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Pozdější pozměňovací návrhy reagovaly na průběžný vývoj a připravovaly se v návaznosti na požadavky obou zmíněných skupin. Přihlížely také k úpravě obsažené ve sněmovním tisku číslo 333.
V návaznosti na četná jednání se nakonec ukázalo, že nejvhodnějším způsobem zavedení eNeschopenky je změna v jediném kroku, a to s účinností od 1. ledna příštího roku. V rámci tohoto jednoho kroku byly akceptovány nejdůležitější požadavky zaměstnavatelů. Zejména byl zohledněn požadavek na zakotvení tzv. proaktivních notifikací, to znamená, že zaměstnavatelé mohou požádat Českou správu sociálního zabezpečení o automatické zasílání oznámení o vzniku dočasných pracovních neschopností u jednotlivých zaměstnanců. Byl naplněn i požadavek organizací zastupujících lékaře na jednoduché autorizované ověření identity ošetřujících lékařů, prováděné stejnými prostředky jako ve zdravotnictví. Po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví byla doplněna právní úprava oprávnění orgánů nemocenského pojištění využívat přístupové certifikáty poskytovatelům zdravotních služeb, které vydává Státní ústav pro kontrolu léčiv. Na všech těchto pozitivních změnách se samozřejmě jakožto věcně příslušný orgán aktivně podílelo i Ministerstvo práce a sociálních věcí a byly zapracovány do pozměňovacího návrhu pana poslance Romana Sklenáka.
Ke sněmovnímu tisku číslo 204 bylo nicméně podáno více pozměňovacích návrhů. Ty jsou uvedeny ve sněmovním tisku číslo 204/2. Protože některé z těchto pozměňovacích návrhů mají charakter komplexních pozměňovacích návrhů, dovolte mi, abych výlučně podpořila pozměňovací návrh pana poslance Sklenáka. Pokud bude tento pozměňovací návrh pana poslance Sklenáka akceptován a schválen, tak jedině za těchto podmínek může Ministerstvo práce a sociálních věcí zaručit plně funkční eNeschopenku, a to k 1. lednu 2020. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní ministryně, a otevírám v tomto bodě rozpravu. Jako první je do ní v tuto chvíli přihlášen pan poslanec Bauer, kterému dávám slovo. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Bauer: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny. Vážené kolegyně a kolegové, na sociálních sítích se už včera paní ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová nechala slyšet, že eNeschopenka vstupuje do závěrečného dějství, a že tedy jako poslanci máme zvednout ruku pro pozměňovací návrh pana poslance Romana Sklenáka. Paní ministryně se také ohradila proti lidové tvořivosti a vybídla nás, poslankyně a poslance, abychom neriskovali nejistotu a hlasovali podle jejího doporučení.
Já uznávám, že paní ministryně má velmi svébytný smysl pro humor, ale chtěl bych říci, že to skutečně nejsou poslanci a není to parlament, který má v případě eNeschopenky nepořádek a kdo vnesl do jejího zavádění mírně řečeno nejistotu, možná bych řekl i chaos. Je to Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením současné paní ministryně a spolu s ním celá současná vláda.
Já bych tady i po vzoru paní ministryně nechtěl znovu připomínat tu neskutečnou anabázi, kterou jsme si s eNeschopenkou prošli. Slyšeli jsme ji tady už několikrát, nicméně jenom zkráceně shrnu současný stav.
Dnes budeme schvalovat eNeschopenku v rámci tisku, který ji měl původně rušit, a současně s tím máme stále na programu třetí čtení zákona, který eNeschopenku pro změnu zaváděl, ale podporovat ho už nemáme. To je ten zmiňovaný sněmovní tisk číslo 333. Za normálních okolností bych možná jako opoziční poslanec uvítal snahu paní ministryně přiznat minulé pochybení. To pochybení spočívalo v tom, že ministerstvo po předchozí zpackané práci tlačilo na zavádění první etapy elektronického vystavování pracovní neschopnosti již v polovině roku, přestože projekt stále nebyl připraven. Možná bych za normálních okolností dokázal ocenit, že paní ministryně raději realizaci eNeschopenky odsunula v čase, aby neriskovala blamáž a nezatížila lékaře, zaměstnavatele a hlavně pacienty problémy s fungováním nového systému. Jenže ministerstvo mělo dost prostoru na to, aby takový časový i věcný posun zakotvilo v příslušném návrhu zákona a ten poslalo do standardního připomínkového a legislativního procesu, jak tady ve Sněmovně bývalo zvykem. To se ale nestalo, a tak tu znovu u naprosto klíčové materie budeme na poslední chvíli řešit, který pozměňovací návrh kterého vládního poslance je nebo není způsobilý.
Co je však klíčové, ať už si podle mého názoru parlament vybere jakoukoli verzi načasování eNeschopenky, systém nebude dobře fungovat ani v polovině letošního roku, ale pravděpodobně ani na začátku roku 2020. Víte, přesvědčil mě o tom průběh minulého jednání výboru pro sociální politiku i průběh následného kulatého stolu na půdě výboru pro zdravotnictví. Já jsem se tedy tohoto kulatého stolu nemohl účastnit, ale podle dostupných zpráv byl pro zástupce ministerstva možná mírně řečeno zdrcující, protože ministerstvo očividně na tomto kulatém stolu selhalo v komunikaci s lékaři, odbornou veřejností a v komunikaci s resortem zdravotnictví. Možná někteří kolegové z výboru pro zdravotnictví mohou své zážitky zde na mikrofon doplnit.
Ani přesně před přijímáním legislativního řešení není jasné, jak bude vystavování eNeschopenky fungovat v praxi, zejména v nemocnicích a ve větších zdravotnických zařízeních. Není jasné, jak se budou lékaři identifikovat, jak budou fungovat interní systémy v nemocnicích, jak bude tento proces lékařům kompenzován. Je to téměř neskutečné, ale pár dní před schvalováním některé z variant eNeschopenky teprve padaly návrhy na přípravu pilotních projektů, které by měly praktické fungování eNeschopenky teprve ověřit. Ministerstvo práce a sociálních věcí přípravu elektronické neschopenky prostě nezvládlo a vládní koalice si dál bere lékaře, občany a zaměstnavatele za svá rukojmí.
ODS dlouhodobě podporuje elektronizaci všude, kde to dává smysl. Musí ale dobře fungovat, musí být pro občany bezpečná a přinášet jim prospěch. Z těchto důvodů také podporujeme elektronické vystavování pracovních neschopenek, ale nemůžeme souhlasit s tím, aby bylo zaváděno chaoticky a bez znalosti praxe. Mám-li si vypůjčit slova paní ministryně, eNeschopenka možná vstupuje do posledního dějství, její tvůrci se ale ještě před pár dny nebyli schopni dohodnout, podle jakého scénáře se vlastně bude hrát. Já bych doporučoval spíš více poctivé práce, komunikace a zkoušení předtím, než budou mít eNeschopenky premiéru v ostrém provozu. My jako pravicová opozice vládní šlendrián podporovat nebudeme, a proto se při hlasování, pravděpodobně s výjimkou návrhu kolegy poslance Koláříka, zdržíme.
Vzhledem k nastalé situaci věřím, že podporu tomuto návrhu zváží i vládní poslanci, především ti z hnutí ANO, tedy pokud nechtějí na poslední chvíli ztratit svou tvář.
Děkuji vám za pozornost. ***