(15.00 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně bude odpovídat na doplňující dotaz. Prosím.
Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Nelze tuto zprávu zveřejnit, je to neveřejná listina určená pro prezidenta, takže z mé strany ji nedostanete. Můžete se obrátit na prezidentskou kancelář.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní bude interpelovat poslanec Kolářík pana ministra Hamáčka ve věci hajlování na Václavském náměstí. Než dorazí k mikrofonu, seznámím vás s omluvenkou paní ministryně Jany Maláčové, která se nám omlouvá od 15 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, obracím se na vás s interpelací, která se týká události na Václavském náměstí v Praze dne 25. dubna 2019. Během demonstrací organizovaných politickou stranou SPD Tomio Okamura zachytily kamery občana, který zvedl pravici k nacistickému pozdravu, a to přímo před očima příslušníků Policie České republiky. Toto jednání je trestným činem klasifikovaným jako podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Příslušník Policie České republiky je v podobných případech povinen okamžitě zasáhnout. Přesto je ze známých záběrů, které proletěly česká média, jasně vidět, že příslušník nezasáhl. Později se objevilo vyjádření Policie ČR na twitteru - cituji: Policie průběh dnešních akcí monitorovala a pořízené záznamy bude pečlivě vyhodnocovat. Stejnou pozornost budou policisté věnovat i příspěvkům na sociální síti a zjištěná protiprávní jednání řešit dle zákona. A také pozornosti kriminalistů neunikl ani ten hajlující chlapík v zeleném baretu. Jeho totožnost už policisté znají.
Vážený pane ministře, chtěl bych se zeptat, zdali mají příslušníci Policie ČR nějakou metodiku, jak se v těchto situacích zachovat, anebo je to čistě na uvážení daného příslušníka. Domnívám se totiž, že právě okamžitý zásah do tohoto protiprávního jednání by jasně a zřetelně vymezil hranice občanského projevu, který je anebo který není tolerovaný během občanského shromáždění. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr bude odpovídat. Prosím.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane poslanče, úvodem mi dovolte vás ujistit, že hajlovat na veřejnosti je trestné a kdokoliv se tohoto bude dopouštět, tak bude potrestán. Vy jste mi položil konkrétní otázku, jak tedy policie postupuje, zda má nějakou metodiku. Chci vás ujistit, že policie se samozřejmě v prvé řadě řídí platnými zákony, potom svými interními předpisy a pokyny. Metodických materiálů mají policisté spoustu, jak pro policejní management, pořádkovou policii, specialisty na extremismus, antikonfliktní týmy a tak podobně. Samozřejmě se nacvičuje i zvládání těch podobných shromáždění.
Nicméně když se zvládá masové shromáždění, tak dochází k situacím, kdy policisté musejí brát v potaz více okolností, a ta konkrétní reakce je samozřejmě výsledkem individuálního posouzení velitele zásahu. Vy jste sám popsal situaci, ke které došlo. Ano, bylo zadokumentováno, že ten člověk tam hajloval. Policisté tento čin zdokumentovali, pachatele ztotožnili, vyslechli a případně zahájí úkony trestního řízení. Oni prostě na místě usoudili, že je lepší postupovat tímto postupem, tímto směrem, než tam zasáhnout na místě. Předpokládám, že by to asi vyžadovalo nasazení speciální pořádkové jednotky. Byla by tam možná reakce toho davu s nějakými důsledky, které oni v tu dobu vyhodnotili a posoudili.
To znamená, z mého podhledu je naprosto klíčové to, že ten čin byl zdokumentován, ten člověk byl ztotožněn a velmi pravděpodobně bude i za svoje činy pykat. Z mého pohledu policisté nijak nepochybili, postupovali v souladu s metodikou. Znovu říkám, důležité je, že ten, kdo na veřejnosti hajluje, za to bude potrestán.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.
Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji za odpověď. Já jsem rozhodně nenaznačoval, že by příslušník nějak pochybil. Je mi jasné, že v případě této demonstrace to může být komplikované a samotný zásah by mohl vyvolat ještě větší problémy. Spíš mi šlo opravdu o to, jestli je jasná metodika, jak mají policisté postupovat, a případně, jestli taková existuje, jestli bychom se spolu mohli nějak domluvit a jestli bych ji třeba mohl vidět nebo se na ni podívat. Jestli je veřejná, nebo neveřejná.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr bude odpovídat na doplňující dotaz. Prosím.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Jenom zopakuji, samozřejmě, metodika je, ale to finální rozhodnutí samozřejmě je vždycky na veliteli zásahu. Pokud máte zájem, jsem schopen pro vás nebo i pro další kolegy z Poslanecké sněmovny dohodnout návštěvu třeba na pražské pořádkové jednotce a policisté vám asi na místě řeknou, jak jsou vycvičeni, jak postupují, jaká je ta metodika a jaká jsou veškerá rizika a veškeré aspekty takovýchto masových shromáždění. Takže vám nabízím, můžeme udělat návštěvu na pražské SPJ a tam vám ti policisté přímo řeknou, jak postupují a proč.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní bude interpelovat pan poslanec Zahradník pana ministra Brabce ve věci zalesňování v Národním parku Šumava. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Zahradník: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, Česká inspekce životního prostředí pokutuje malé majitele lesů za nezalesněné plochy po těžbě tam, kde bylo dřevo odvezeno a prodáno. A je to zcela správně a zcela správně uvádí inspekce odborný argument, že na odlesněných plochách dochází ke změnám ve funkci klimatické, hydrické a další.
Ptám se vás, pane ministře, jak se díváte na rozhodnutí jednoho z vašich předchůdců na místě ministra životního prostředí, Martina Bursíka, z roku 2008, které umožňuje odložit povinnost zalesňování holin v Národním parku Šumava o 28 let, tedy na 30 let. Platí tedy politické rozhodnutí, anebo vědecké poznání ověřené lesnickou praxí?
A moje druhá otázka. Jak je možné, pane ministře, že v současné době je drasticky omezována výroba sazenic a že výrazně klesají zásoby sadebního materiálu v lesních školkách správy Národního parku Šumava? V roce 2014 byla tato zásoba 2,5 mil. kusů, v roce 2017 již jenom 308 tis. kusů a k 31. 12. 2018 pouhých 206 tis. kusů, tedy méně než desetina stavu z roku 2014. Ptám se vás tedy, jak se díváte na tento fenomén.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď na interpelaci.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Děkuji za dotazy panu kolegovi Zahradníkovi. Na úvod jenom krátce obecněji, abychom to zasadili do nějakého rámce. Zalesňování stejně jako ostatní činnosti na území národních parků musí být v souladu s cíli ochrany sledovanými jeho vyhlášením a současně při péči o lesní ekosystémy národního parku se postupuje tak, aby byly podporovány či zachovány jejich přirozené ekologické funkce a druhová rozmanitost, a tím docházelo k naplňování dlouhodobých cílů ochrany národního parku.
Pan kolega Zahradník stejně jako já, stejně jako řada kolegů, velmi dobře víme, že samozřejmě v národním parku je uplatňování lesního zákona v jiné poloze než v hospodářských lesích. Na území národního parku je často přistupováno k prodlužování lhůt pro zalesnění a zajištění lesních porostů daných lesním zákonem, a to především z toho důvodu, aby se podpořila a často i reálně umožnila přirozená obnova lesních ekosystémů. Na částech území národního parku, to samozřejmě platí i pro Šumavu, kde je dán prostor pro průběh přírodních procesů, se k umělé obnově nepřistupuje. Obnova v těchto lokalitách je obnovována přirozeně v rámci dynamiky lesních ekosystémů bez lidských vlivů. V částech národního parku, kde se s různou intenzitou stále či trvale pečuje o lesní ekosystémy, se přistupuje k umělé obnově většinou za situace, kdy se přirozená obnova nedostavuje či v přirozené obnově scházejí dřeviny přirozené dřevinné skladby. V podmínkách našich národních parků jde především o listnaté dřeviny, popřípadě jedli.
V případě Národního parku Šumava vychází péče o lesní ekosystémy včetně zalesňování jak z právních norem, což je především zákon o ochraně přírody a krajiny a dále například zákon o lesích, ale také z vnitřních předpisů Správy Národního parku Šumava, a ty pan kolega Zahradník nepochybně zná. Problematice zalesňování na území Národního parku Šumava se věnuje především směrnice Příručka lesnických činností a též příkaz ředitele číslo 150 o způsobu péče o ekosystémy v Národním parku Šumava v dílčích plochách. V rámci těchto předpisů jsou definovány základní principy a postupy při zalesňování a též přístupy péče pro jednotlivé dílčí plochy, které vedou k naplňování dlouhodobých cílů ochrany na území národního parku. ***