(12.40 hodin)
(pokračuje Ferjenčík)
Sníží to důvěru a hlavně to nepovede k tomu, že by se skutečně ten systém používal. Třeba se neodhalí to, že lékaři o ten systém nestojí. Dneska kdyby se to zavedlo opt-inem, jak navrhujeme my s ODS, tak bychom věděli, jestli lékaři to chtějí používat sami od sebe, zjišťovaly by se různé nerovnoměrnosti toho používání, mohli bychom se zaměřit na to, kterým lékařům je to potřeba vysvětlovat, kterým pacientům. Takhle se to prostě plošně zavede, pak jednou za čas bude nějaký velký medializovaný případ (upozornění na čas), ale bojím se, že to pomůže méně. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Jako další je přihlášena s faktickou poznámkou paní poslankyně Procházková, poté pan poslanec Válek. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.
Poslankyně Věra Procházková: Děkuji za slovo. Jenom ke svým dvěma předřečníkům. Víte, vysvětlování okolo eReceptů trvalo mnoho let. Vysvětlovalo se to lékařům, kteří si nemyslím, že jsou lidé, kteří by nebyli inteligentní a kteří by nechtěli udělat něco pro pacienty. Ale prostě dokud to nebylo povinné, tak se to nezavedlo. Ideální samozřejmě byl rok na to, aby ta povinnost nebyla sankcionována. A tohle je úplně přesně to samé. Já z ambulance s pacienty mluvím, většina z nich je za eRecept velmi vděčná a stejně tak bude vděčná - a protože jezdím na záchrance, tak vím samozřejmě velmi dobře, že je dobré vidět do toho lékového záznamu právě pro toho pacienta, ne naopak.
A ještě co se týče té malé poznámky mého kolegy pana poslance Bendy, že nechápe, proč by měli všichni vědět, že on nebere léky. No právě tato informace je pro nás nesmírně důležitá třeba v té záchrance, kdy nebudete schopný s námi mluvit a my se dovíme, že se nebraly žádné léky, a máme i tuto informaci, pracujeme s ní. Je vidět u obou mých předřečníků, že nejsou lékaři, nejsou zdravotníci a že mluví čistě jenom z toho pacientského hlediska. Já to samozřejmě chápu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Dovolím si podotknout, že je zvykem se obracet na kolegy při promluvách prostřednictvím předsedajícího.
Prosím pana poslance Válka, poté je přihlášen pan poslanec Běhounek a pan poslanec Benda s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče Válku, máte slovo.
Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já jsem se chtěl přihlásit s faktickou poznámkou, pak jsem se zastyděl na základě toho, co tady prostřednictvím pana předsedajícího odborníci o faktických poznámkách říkají, a tak jsem se přihlásil do řádné. A teď nevím, v jaké fázi jsem.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Jste ve faktické poznámce, případně je třeba ji zrušit.
Poslanec Vlastimil Válek: Tak děkuji, počkám si.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím pana poslance Běhounka a poté pana poslance Bendu s faktickou poznámkou. Máte slovo.
Poslanec Jiří Běhounek: Vážený pane předsedající, vážení ministři, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, hezké popolední. Zcela konkrétně. Diskuse jsou vedeny spíš emocionálně a zájmem někam to posunout. Zkušenosti moje a mých spolupracovníků z hlediska výměny zdravotní dokumentace a především přeshraničního receptu a dalších věcí jsou nemalé a státy, které zavedly opt-in, velmi vážně uvažují o jeho zrušení, protože to nefunguje. Zcela konkrétním příkladem je Finsko.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, děkuji i za dodržení času, a prosím s faktickou poznámkou pana poslance Bendu, poté tedy v obecné rozpravě pan poslanec Válek. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, paní ministryně, dámy a pánové, já jenom vaším prostřednictvím zareaguji kratičce na ctěnou kolegyni Věru Procházkovou.
No ano, je samozřejmě v pořádku, že zdravotníci do toho mluví, ale ti pacienti do toho mají mluvit taky. A my tady holt mluvíme za ty pacienty, kteří mají pocit, že o nich stát možná některé věci vědět nemusí, zejména pokud se cítí zdrávi, že by je měl přesvědčit o tom, že o nich něco vést chce a oni by o tom měli být osobně přesvědčeni, a ne že mě automaticky někam přihlásíte a já se musím odhlašovat. Ale to je jenom vlastně koncepční poznámka.
Já chápu, že zdravotníci, a speciálně vy jako člověk, který celý život dělá záchranáře a celý život se stará o ty lidi, které mu tam přivezou a jsou v bezvědomí, že na to koukáte trošku jinak než my, kteří jsme asi nikdy nikoho v bezvědomí v životě neviděli, tomu já rozumím, ale přesto si myslím, že proto Sněmovna je takto volena, že má těch 200 lidí, že tam musí být zastoupeny oba dva ty póly a oba dva ty názory.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní do obecné rozpravy pan poslanec Válek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající, takže teď můžu na férovku. Tak za mě oba dva ty způsoby jsou dobré, pokud bude snadné se přihlásit nebo snadné se odhlásit. Pokud bude komplikované se přihlásit, je opt-in systém úplně na nic, protože se nikdo nedokáže přihlásit. A opt-out je sice dobrý, ale bude velmi obtížné se odhlásit. Pokud je snadné se přihlásit, tak opt-in systém za mě je o edukaci a o přesvědčování pacientů, jak je to pro ně výborné se přihlásit, a opt-out systém je o pacientských sdruženích, aby tedy lobbovala mezi pacienty a vysvětlovala jim, že je blbost, aby tam v tom systému byli, aby se odhlásili.
Tak já teda při vší úctě ke kolegům nelékařům se cítím být také pacientem a každým rokem víc a víc pacientem a méně a méně lékařem. Tak teď jsem tak ze 70 % pacient a ze 30 % lékař. Takže z tohoto pohledu je mi v podstatě úplně jedno, co o mně můj ošetřující lékař ví, protože stejně mu všechno prozradím, a naopak čím víc toho ví, tím míň se vyptává a tím víc si toho najde v dokumentaci. Já osobně jako lékař jsem proti opt-outu, protože mě to nutí hledat další informace v tom systému, které takto nebudu muset hledat, a hodím to na pacienta, a buďto mi to řekne ten pacient, a když mi to neřekne, jeho chyba a jeho smůla. To já vidím jako radiolog v případě aplikací kontrastních látek, kdy z pacienta získat informaci, že má alergii na kontrastní látku, v podstatě nelze. Jednak netuší, co je kontrastní látka, jednak většinou neví, co je alergie, a když mu řeknu, že je to s tím jódem, tak si vzpomene, že ho někdy někdo potřel a měl fleky, takže tu alergii má. Řekne, že má alergii, já mu nemusím dát kontrast, tím pádem zjednoduším výkon, mám lepší úhradu od pojišťovny a všichni jsme spokojeni, protože popis trvá dramaticky kratší dobu. Jediný, kdo ostrouhá, je ten pacient, protože má nativní vyšetření.
Pokud budu mít nějaký systém, kde zjistím z toho systému, že tato alergie opravdu byla vážná, tak mu tu kontrastní látku nedám, stáhnu ho o patro níž, udělám mu rezonanci, eventuálně naopak mu řeknu: a nebylo to po potření jódem. Já vím, že to jde i v opt-in systému. Já si osobně myslím, že my nebudeme úplně jednotně hlasovat v topce, protože ten názor samozřejmě je taky určitým levicově-pravicovým postojem, zda stát má jaksi rozhodovat za pacienta, anebo naopak, jestli lidé jsou natolik svéprávní, aby rozhodovali sami za sebe, ale já pořád, pořád i jako pacient, i jako lékař, i jako poslanec, vidím ta kvanta nemocných, které v bezvědomí vozí rychlá, ta kvanta nemocných, ke kterým rychlá jezdí a kde informace ze systému, jakákoli drobná informace ze systému, kterou se o nich dozvím, tomu pacientovi zachrání život.
Já proto budu hlasovat pro ten opt-out systém, tedy pro povinné přihlášení - jestli je to ten správný? - a to z toho prostého důvodu, že bych si strašně nerad vzal na svědomí, byť se cítím být extrémně konzervativní a pravicový člověk, že někdo kvůli tomu, že by informace o jeho lécích mohla být v systému, mohl přežít a nepřežije. To si nechci vzít na svědomí. Já si myslím, že je to šance, která je velká, která je užitečná, která je dobrá a jsem si vědom toho, že dělám něco, co je zcela proti mému politickému přesvědčení, že manipuluji s lidmi pomocí státních nástrojů.
Proto na závěr apeluji znovu na pana ministra jako na zdravotním výboru, ať je způsob odhlašování co nejjednodušší, tak jednoduchý, jak je to jenom možné, ať to není pouze přes nějaké CzechPointy nebo nějaké, já nevím co, ať to není dopisem notářsky ověřeným, za kterým si ještě budu muset (dojít), ale ať stačí prostý požadavek u lékaře, ať stačí něco, co je strašně jednoduché. Většina lidí neumí pracovat s internetem, ti, kteří jsou opravdu staří, nemocní a kteří mají své problémy, nepůjdou na CzechPoint. Ta pošta fakt nefunguje tak dobře, jak si někteří myslíme. Notářů není tolik, kolik bychom chtěli, aby to schvalování bylo jednoduché. Pokud odhlašování bude jednoduché, snadné, v první vlně se spousta lidí odhlásí, vzal to čert. Pak nastane čas pro přesvědčování. Ale já, i když to snadné nebude, hlasovat stejně pro ten systém budu, protože prostě i jeden zachráněný život má tu cenu. Děkuji.***