(10.40 hodin)
(pokračuje Okamura)
Jinak pan poslanec Ladislav Okleštěk se omlouvá mezi 10. hodinou a 14.30 z rodinných důvodů. Pan poslanec Petr Vrána se omlouvá mezi 10. a 14. hodinou z důvodů pracovních, anebo vaše asistentka ať to sem pošle, prosím vás. Dále se omlouvá pan poslanec Jaroslav Foldyna od 10.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Tomio Okamura se omlouvá od 11 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pane poslanče, vy to sem pak ještě pošlete.
A nyní se vrátíme k faktickým poznámkám. Takže požádám o vystoupení paní poslankyni Alenu Gajdůškovou. Paní poslankyně, vaše dvě minuty. Připraví se pan poslanec Miroslav Kalousek, následuje na faktickou pan poslanec Jan Skopeček. Prosím.
Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Já musím upřesnit svůj výrok vzhledem k tomu, jak nás osočil jako sociální demokracii pan předseda klubu ODS Stanjura prostřednictvím pana předsedajícího. Sociální demokracie udělala maximum možného pro důstojný život lidí v této zemi, seniorů a důchodců zvláště, počínaje valorizačními mechanismy, navyšováním důchodů, navyšováním platů atd. Na rozdíl od vlád ODS, které důchody nezvyšovaly, pokud je nesnížily, a snížily mnohé invalidní důchody.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku požádám o vystoupení pana poslance Miroslava Kalousek a připraví se pan poslanec Jan Skopeček.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Chci odpovědět panu poslanci Volnému, který se mě přímo zeptal, proč jsme pak nereagovali v diskusi na paní ministryni Schillerovou. My si opravdu nepředstavujeme férovou diskusi tak, že vy ji vůbec nepřipustíte a vystoupit pouze mohou ti s přednostním právem. To opravdu není férová diskuse Poslanecké sněmovny. A tu vy jste včera vůbec nepřipustili. Zřejmě jste věděli proč. Ale zcela určitě teď nemůžete říkat, že jsme nechtěli diskutovat, protože ta diskuse nebyla umožněna.
K panu předsedajícímu jednu poznámku. Já jsem samozřejmě pustil ochotně před sebe pana poslance Stanjuru s přednostním právem, stejně trpělivě pustím i vyvolaného pana předsedu Bartoška s přednostním právem. Jenom bych chtěl, prosím pěkně, podotknout, že já to přednostní právo mám také.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. To je pravda, nicméně vy jste se mi přihlásil písemnou přihláškou a neměl jsem zaregistrováno, že se hlásíte s přednostním právem. Takže jsou ty varianty dvě, a protože jste neřekl, že s přednostním právem, mám od vás písemnou přihlášku, tak proto jsem vás nezařadil mezi přednostní práva.
Takže pane poslanče, já se vás chci zeptat, mám to brát jako žádost o přednostní právo? Takže po panu poslanci Bartoškovi, až přijde faktická poznámka, tak s přednostním právem, ano. Super. Jenom abychom si to vyjasnili. Nebyl v tom žádný záměr. Přesně vím, co dělám.
Pan poslanec Jan Skopeček dvě minuty faktická a pak se hlásí pan poslanec Klaus na faktickou. Prosím.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Já chci také reagovat na kolegu poslance Volného prostřednictvím pana předsedajícího. Pane poslanče, já jsem se na diskusi s paní ministryní Schillerovou velmi těšil. Byl jsem na ni připraven, vybaven spousty dat, která ukazovala, jakým způsobem ministerstvo bude řešit nerovnováhu veřejných financí, jak se aktuálně rozpočet vyvíjí špatně. Bohužel i vaším hlasem jsem se včera nedostal ke slovu. Takže já tu vaši připomínku považuji za naprosto neuvěřitelnou. Jeden den poté, co neodhlasujete program, tak druhý den vyčítat lidem, kteří nemohli kvůli tomu vystoupit, že nevystupovali a nekomentovali paní ministryni. Stejně jako považuji za neuvěřitelnou poznámku o počtu poslanců v pravé části spektra, když tu nebyl ani premiér a zbylo tu torzo vlády. Opravdu to vaše vystoupení považuji za neuvěřitelné.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení na faktickou pana poslance Klause. Mezitím přečtu omluvu. Ano, pan poslanec Zdeněk Podal se dnes omlouvá od 12 hodin do konce jednacího dne. Vaše dvě minuty. Prosím.
Poslanec Václav Klaus: Dobrý den. Já bych jenom chtěl požádat, už je pátek, jestli byste se mohli věnovat meritu věci, a to jsou důchody. Mě skutečně moc nebaví tady poslouchat výčitky sociální demokracie a ODS, co kdo udělal pro důchodce, ani to, kdo má nebo nemá přednostní právo, s prominutím. Jenom moje výzva, jestli bychom se nemohli meritorně věnovat důchodům, protože to mrhání veřejnými prostředky, které děláte, je samozřejmě obrovské, ale jediné místo, kam to patří, je skutečně když tak to dát důchodcům, kteří pro tuto zemi pracovali. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem pan poslanec Bartošek a připraví se pan poslanec Kalousek. Zatím poslední dva přihlášení. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.
Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo. K panu poslanci Volnému vaším prostřednictvím. Pane poslanče, já jsem včera položil řadu otázek, položil jsem je slušně a odpověď jsem na ně nedostal. Například jsem se ptal, když Národní rozpočtová rada hovoří o tom, že kolem roku 2068, byť je to daleko, jestliže nezměníme strukturu veřejných financí, bude činit dluh, a právě díky důchodům, zhruba 230 % HDP. Na to jsem se ptal.
Ptal jsem se například na to, jaké vláda činí kroky v důchodové reformě, abychom veřejné finance do budoucna dokázali ufinancovat. Ono totiž je třeba si uvědomit jednu věc a ta odpověď je poměrně velmi jednoduchá. Jestliže důchodový systém, který je založen na prvním průběžném pilíři, zůstane nastaven tak, jak je, tak do budoucna budeme muset hledat zdroje. Peníze, z čeho se to zaplatí. Standardně to fungovalo tak, že společnost měla dostatek dětí, budoucích plátců daně, a díky průběžnému pilíři se vyplácely důchody těm, kteří byli starší a pro tu společnost pracovali. A společnost jim to zase vracela formou důchodů. Je potřeba si uvědomit, že když odvádíme peníze na zdravotní a sociální pojištění, tak lidé, co pracují, si neplatí vlastní důchody, ale odvádějí peníze na důchody těch, kteří už v důchodu jsou. Takže to není o tom, že si předplácíme důchody, ale o tom, že platíme důchody, nebo z těch odvodů se platí důchody lidí, co už v důchodu jsou. A jestliže nebude dostatek dětí, jako že jich není, v tom případě nebude dostatek zdrojů na to, aby se ty důchody dlouhodobě dokázaly ufinancovat.
Demograficky jsme na tom velmi špatně. A jestliže se nespojí důchodová reforma i s řadou silných, ekonomicky silných prorodinných opatření, tak nemá šanci na úspěch. Protože dítě v rodině - není možné, aby bylo sociální problém. Není možné, jestliže rodiny mají dítě, začaly ekonomicky chudnout.
Politika KDU-ČSL je dlouhodobě zaměřená prorodinně. My jsme přesvědčeni, že rodiny, které se rozhodnou, nebo partneři, kteří se rozhodnou mít dítě, by měli být motivováni i ekonomicky. Není možné, aby rodina řešila to, zda bude mít na boty, zda bude moct děti poslat do lidušky, anebo zda by měly jet na hory. My jsme přesvědčeni, že lidé, kteří chodí do práce, by měli být dostatečně odměněni, aby toto nemuseli řešit.
A k tomu směřuje moje další otázka. Co tato vláda dělá, aby účinně řešila téma tzv. pracující chudoby? Já se obávám, že nic. Jediná smysluplná politika v této oblasti je, aby se lidem, kteří měli nebo mají dítě, snižovaly odvody. A to, aby byli motivováni, že tam, kde je v rodině jedno dítě, chtěli mít děti dvě a tam, kde jsou děti dvě, aby měli děti tři. Vždycky za první republiky se říkalo jedno dítě za mámu, jedno za tátu a třetí pro republiku. Já si myslím, že k tomuto modelu bychom se měli vrátit tam, kde to je možné.
A je potřeba si uvědomit jednu věc. Řada prorodinných opatření se udělala a realizovala v době, když byla KDU-ČSL součástí koalice. Je potřeba říct, že se v tomto ohledu realizoval program KDU-ČSL. A to, co mě zajímá, je, s čím skutečně vláda přijde a kde sežene peníze na důchody v delším časovém horizontu, než je jedno volební období. Vzhledem k tomu, že stávající koalice řekla, že rezignuje na důchodovou reformu a že bude dělat pouze dílčí změny, dílčí kroky tohoto systému, tak to vnímám jako selhání sociální demokracie, ale současně i jako selhání celé koalice. Jestliže tady nebude dlouhodobý plán, a já jsem přesvědčen, že tak jak hovoří Národní rozpočtová rada, tak jsme zhruba v současné době v bodě zlomu. My skutečně musíme udělat řadu prorodinných opatření. ***