(17.50 hodin)
Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji. To se nám to pěkně rozjelo. Protože je špína zažraná, odpovídám prostřednictvím pana předsedajícího panu poslanci Volnému. Taková standardní odpověď.
Ale chtěl bych říct, že si myslím, a velmi se omlouvám prostřednictvím pana předsedajícího, že nesouhlasím s kolegou Svobodou. Že cílem by opravdu mělo být, aby po očkování bylo minimum komplikací. Že se nedá dosáhnout toho, aby žádná komplikace nebyla, to je fakt. Ale cílem by mělo být, aby komplikace prostě po očkování nebyly. A já se velmi těším na nějakou analýzu, která jistě zazní na zdravotním výboru, jaký je tedy faktický počet komplikací po očkování, jestli máme nějaká taková data. Protože pokud ty pacienty chceme odškodnit, pokud víme, kolik to bude stát, jistě máme i data, která nám řeknou, jestli se zvyšuje počet komplikací, snižuje, co je důvodem a tak dále. Určitě ta data zazní při schvalování tohoto zákona a pak my jako parlament i veřejnosti řekneme, jaká jsou tedy ta tvrdá data, a můžeme je obhajovat. Já v tom nevidím problém.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Pávek a jeho faktická poznámka. Připraví se pan poslanec Jan Volný. Prosím.
Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych si také vaším prostřednictvím dovolil reagovat jenom krátce na kolegu Svobodu. Souhlasím s ním v tom, že projednáváme návrh zákona o odškodnění potenciálních nebo možných obětí v důsledku očkování a že debata hrozí i tím, že by se mohla rozbřednout do širokých odborných nebo ideologických témat. To si myslím, že není žádoucí. Ale je velmi, velmi žádoucí, a v tom souhlasím s kolegou Válkem vaším prostřednictvím, že je potřeba stanovit jasná pravidla pro určení těch možných obětí. To znamená, máme-li odškodňovat oběti, tak musí být definována ta oběť. Je jedno, jestli to bude dělat nějaká komise, nějaké kolegium nebo prostě kdokoliv jiný. Ale co bude důležité a co já budu chtít po ministerstvu jako předkladateli tohoto návrhu zákona a co budu chtít debatovat na výboru pro zdravotnictví, tak to je způsob, jakým bude zajištěna ta definice té oprávněné oběti hodné odškodnění. To je celé. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Jan Volný s faktickou poznámkou. Připraví se pan poslanec Janulík. Prosím máte slovo.
Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Já chci prosím vás promluvit jako laik, nejsem lékař. A samozřejmě jsem příznivcem očkování. Mám doma lékařku, která prostě říká, že to je nezbytně nutné. Ale tahle diskuze - a nechci omezovat diskuzi, vůbec ne, diskutujte - ale pokud na to bude někdy koukat v noci nějaký civil jako já, ne lékař, tak ho tahle diskuze musí navést právě na to, že očkování asi nějaký problém bude, když se o tom takhle tady dlouho slovíčkaří a chytá se za slovo. Já to vnímám tak - všichni lékaři, co tady řekli, očkování ano. Všichni lékaři i nelékaři tady - pan kolega Pávek říká, je dobře, že to odškodnění pro těch pár lidí, nebo dětí, kteří mohou být poškozeni, je dobře. Tak to prosím vás udělejme ve výborech a nepitvejme se v tom. Protože to dává záminku k tomu, že to asi může být nějaký problém, když se o tom tak dlouho mluví.
Takže prosím vás, nechci tím omezovat diskuzi, ale tady jsou prostě jasně daná pravidla. Lékaři říkají - má se očkovat, je to potřeba, všichni to cítíme. Jsou tady názory - pozor, jsou tady i nějaká ohrožení, nějaké důsledky. Ano, je dobře jim zaplatit. Pojďme to takhle uzavřít. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Janulík. Vaše dvě minuty, prosím.
Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo. Já se musím vyjádřit k svému předřečníkovi kolegovi Pávkovi vaším prostřednictvím. Jako co jsou to za slova? Jaké oběti? Jako my nevyrábíme oběti. My se prostě snažíme lidem pomáhat, a vy tady používáte termíny jak při zbraních hromadného ničení. Vždyť podívejte se tady po tom sále, kdo tady z vás nebyl očkovaný. Snad možná u Pirátů bych někoho našel. Ale jinak jsme tady všichni byli očkovaní. Tak nepoužívejte výrazy, jako že oběti budeme odškodňovat. Oběti. Očkování není holokaust. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Vracíme se zpátky do obecné rozpravy. Pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dobrý večer, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové. Po té vzrušené mezidiskuzi se vrátíme zase možná do věcnější polohy. Já bych chtěl prezentovat jednak stanovisko své a jednak stanovisko klubu KDU-ČSL.
My jsme už v minulém volebním období volali po tom, aby tady byla předložena právní norma, která by zakotvila odškodnění za povinná očkování. Několikrát jsem v tomto směru interpeloval i minulé ministry. Takže já děkuji panu ministrovi a týmu Ministerstva zdravotnictví, že předložili tento návrh zákona.
A za sebe mohu říci - a teď možná krátce navážu na kolegu Ferjenčíka prostřednictvím pana předsedajícího. Přestože jsem lékař, tak se v tomto ohledu necítím ve střetu zájmů, neboť jako letitý ortoped a traumatolog neočkuji pacienty. Možná vyjma asi dvou injekcí očkování proti tetanu. Takže se necítím ve střetu zájmů. Nicméně samozřejmě jsem medicinae universae doctor, tak něco o očkování vím. Takže tady budu hovořit jako lékař, ale hlavně také jako otec čtyř dětí. A také se přiznám, že všechny naše děti byly plně očkovány, a to včetně toho nejmladšího. A také se přiznám, že všechna ta očkování jsme nějakým způsobem se svou manželkou prožívali. Protože očkování skutečně je velmi důležité. A já bych to tady chtěl znovu zdůraznit.
Já považuji očkování za velmi důležitý nástroj k zachování zdraví populace. Ale je potřeba říci, že určitá rizika existují. I my jsme si zažívali na našich dětech horečky, nevolnosti a naštěstí jenom takové ty minimální nežádoucí účinky. To znamená, každé to očkování jsme nějakým způsobem prožívali. Dokážu se vžít do situace rodin, které měly ty nežádoucí účinky závažnější. A musím říci, že v rámci poslanecké práce mě i řada takových rodin navštívila. Někdy jsme si nakonec vysvětlili, že nešlo o následky očkování.
V rámci této diskuze si je uvědomit, že skutečně prokazování jakékoliv újmy na zdraví patří mezi velmi složité, jak odborné, tak právní, disciplíny. To znamená, že ani diskuze o tomto návrhu zákona nebude úplně jednoduchá, a v tomto ohledu vítám návrh paní předsedkyně zdravotního výboru paní profesorky Adámkové na prodloužení lhůty. Nevidím to jako prodlužování diskuze a oddalování tolik potřebného zákona, ale jako nástroj k tomu, abychom skutečně vychytali jak ty odborné, tak i právní náležitosti tohoto návrhu zákona. Já se možná krátce zmíním o některých, o kterých si myslím, že by stály za diskuzi. A není to nic proti té normě jako takové.
Pan ministr už tady v rámci svého úvodního slova zmiňoval tu premisu, kdy vychází návrh zákona z takzvané vyvratitelné domněnky, kdy v případě, kdy se u poškozeného vyskytnou následky v podobě újmy na zdraví, které jsou na základě odborného medicínského poznání pravděpodobnými následky provedeného očkování, pak se má za to, že takováto újma na zdraví byla způsobena tímto očkováním. Také tady pan ministr řekl, že se to nebude týkat úplně všech. Že se to týká jen těch, kde skutečně ta pravděpodobnost je veliká. Přes to přese všechno vzhledem k tomu, jaká je nálada v naší společnosti směrem k očkování, je potřeba si říci, že minimálně na začátku toho - ve chvíli, kdy zákon vstoupí v platnost, lze očekávat, že nepůjde o nějaké jednotkové počty těch žádostí, ale troufám si odhadovat, že se může jednat o stovky, možná i tisíce, podání. Všichni asi sledujeme různé diskuze na webech, na sociálních sítích, kde některé pacientské organizace opravdu brojí proti povinnému očkování v jednou šiku a ta jejich rétorika často není objektivní. Často jsou tam prezentovány případy, které skutečně z odborného hlediska nemohou být následky očkování, nicméně ti rodiče to takto vnímají, nikdo jim to zatím nedokázal vyvrátit.
To znamená, myslím si, že tady je potřeba tu diskuzi ještě vést, a znova připomínám, beru to tak, že to je velmi složitá právní diskuze, a za těchto okolností bych se přimlouval i za to, aby kromě výboru pro zdravotnictví tento návrh zákona projednal i ústavněprávní výbor. To je poznámka číslo jedna. ***