(12.10 hodin)
(pokračuje Zahradník)
Kromě toho ovšem se v tom procesu trhu s realitami objevují ještě další osoby, které aktivně vstupují do kontaktu s realitním zprostředkovatelem. Je to například člověk, který bydlí, já nevím, v paneláku, našetřil si peníze se svou manželkou a mají zájem zakoupit si třeba domek. Ti přicházejí také za tím realitním zprostředkovatelem se zájmem o to, aby on jejich touhu vlastnit ten domek nějak uspokojil a našel pro ně tu nemovitosti. Otázka je, zdali i na tohoto člověka se vztahuje definitoricky ten pojem zájemce. Některá vysvětlení našeho zákona nasvědčují, že tomu tak není.
A pak je zde ještě třetí typ osob. To jsou lidé, kteří přicházejí na základě toho, že si přečetli inzerát, který zprostředkovatel na základě té smlouvy o realitním zprostředkování umístil někde, já nevím, v novinách, na nějaké vývěsce, a kterým nabízí danou nemovitost, kterou pro zájemce takto se rozhodl prodávat. Ten už jaksi je řekněme tak nejméně v tom našem zákoně ošetřen. Zatímco s tím prvním i s tím druhým realitní zprostředkovatel smlouvu uzavře, tak s tím třetím už ani žádnou smlouvu uzavírat nemusí. Takže náš zákon se v některých místech s tímto problémem snaží vyrovnat, třeba v § 11 odst. 1. Zákon předložený paní ministryní pracuje s pojmem zájemce o nabytí vlastnického práva k nemovité věci nebo práva, jež obsahuje nebo s nímž je spojeno oprávnění užívat nebo požívat nemovitou věc. Ale hned v tom samém odstavci v jeho druhé větě se už používá jenom pojem zájemce. Asi je rozuměno, o jakého zájemce se jedná.
Já si myslím, že by tady mělo být jasno, že by nejenom realitní zprostředkovatelé, ale vlastně i ti zákazníci realitních makléřů by měli mít jasno, co jednotlivé pojmy znamenají. Měl by být možná rozlišen majitel nemovitosti jako zájemce hlavní nebo zájemce číslo jedna, ten druhý, ten, který přichází se zájmem zakoupit nemovitost, jako další zájemce, případně jako, jak už jsem jednou citoval, zájemce o nabytí vlastnického práva k nemovité věci nebo práva, jež obsahuje nebo s nímž je spojeno oprávnění užívat nebo požívat nemovitou věc, byt nebo nebytový prostor. Takhle obsáhle by to mohlo být. Je to složité, ovšem tím pádem by tyto kategorie zákazníků realitních kanceláří byly rozlišitelné.
Další problém, který je zde a na který jsem byl upozorněn, je problém, který obsahuje odstavec 4 v § 12. Tam se uvádí: Nepředá-li realitní zprostředkovatel zájemci informace podle odstavců 1 a 3 nejpozději při uzavření smlouvy o realitním zprostředkování nebo informace podle odstavce 2 nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy je konkrétní předmět převodu nebo předmět užívání nebo požívání zájemci a realitnímu zprostředkovateli znám, může zájemce od smlouvy o realitním zprostředkování odstoupit. - Jak si přeložíme tohle? Realitní zprostředkovatel má povinnost informovat zájemce, tedy toho zájemce - kupujícího -, o závadách té nemovitosti. Pokud to neudělá zprostředkovatel, může zájemce od smlouvy odstoupit. To je legitimní, pokud ta smlouva existuje. Ta smlouva ale vzhledem k té třetí kategorii osob zainteresovaných v procesu existovat nemusí, a pak tedy není od čeho odstupovat. Čili je otázka, zdali takovýto paragraf popisuje všechny možnosti, které může život, zelený strom života, přinést. (V sále je velký hluk.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Pane poslanče, já se omlouvám. Dámy a pánové, prosím o ztišení, ať slyšíme pana poslance.
Poslanec Jan Zahradník: Pane předsedající, neomlouvejte se. Já jsem schopen to nějak zvládnout. Děkuji mnohokrát nicméně.
To pojmosloví začíná být komplikované, neřkuli zmatečné, i v § 13. Ten říká: Prohlásil-li zájemce, že se seznámil s písemnostmi, na které odkazuje smlouva o realitním zprostředkování, a vyplývají-li z okolností vážné pochybnosti, že k tomu skutečně došlo, musí tuto skutečnost prokázat realitní zprostředkovatel. - To je skutečně velmi zamotaná a komplikovaná věc. Když ten zájemce, tedy ať už majitel nemovitosti, nebo ten, který si chce něco koupit, prohlásil, že se se všemi písemnostmi seznámil, tak kdo proboha by mohl toto tvrzení nějak vážně zpochybnit? Chápu, že občanský zákoník dneska umožňuje uzavírání smluv bez písemného podkladu, jakýchsi ústních dohod, které mají plné právo na to být realizovány, nicméně tady asi ten paragraf je zbytečný. Když teď tady pomineme ty zmatky v pojmech zájemce, tak je těžko vysvětlitelné, jak by měl realitní zprostředkovatel prokázat, že zájemce seznámil s písemnostmi, když ten zájemce sám to prohlašuje, že s nimi byl seznámen. Asi každý zprostředkovatel, který chce vážně svoji praxi vykonávat, si nechá od toho zájemce potvrdit písemně, že tuto svoji povinnost splnil. Takže si myslím, že ten paragraf je nadbytečný.
Další problém je v § 14. Tam se uvádí: Ve smlouvě o realitním zprostředkování nelze uložit zájemci, který je spotřebitelem, povinnost uzavřít realitní smlouvu nebo smlouvu o uzavření budoucí realitní smlouvy. - Tomu rozumím, to je prostě asi snaha chránit toho dotyčného člověka, který k tomu vykořisťovateli, realitnímu agentovi přišel, aby pak nemusel svoji nemovitost zrovna přes toho realitního agenta prodávat, nicméně tady se jaksi popírá to, co je ze zákona účelem, tj. uzavření realitní smlouvy, smlouvy o prodeji nebo smlouvy o koupi. Tak to tam je v paragrafu - nevím, jestli to je dva - který definuje pojmy v našem zákoně, právě ta smlouva o... ta realitní smlouva, teď abych mluvil přesně, uvedena jako jeden z hlavních cílů celé té realitní činnosti. I to je prosím zmatečné a žádá si to nějakou úpravu.
Další, předposlední věc, se týká možnosti vypovědět smlouvu o realitním zprostředkování, přitom výpovědní doba může činit nejvýše jeden měsíc. Jaký má tohle smysl? se ptám. Realitní zprostředkovatel přijme od toho zájemce zakázku, třeba zakázku prodat mu nemovitost, dům. On během několika hodin, možná několika dnů připraví všechny podklady, udělá všechny možné k tomu patřičné kroky, dokumenty, zejména tedy stanoví cenu té nemovitosti na trhu, načež ten zájemce smlouvu vypoví obratem po získání těchto informací s jednoměsíční výpovědní lhůtou, ta vzápětí po těch 31 nebo 30 dnech přestane platit a on si může ty znalosti, které získal od realitního zprostředkovatele, využít. ***