(10.20 hodin)
Poslanec Martin Jiránek: Jen velmi krátce k rozšiřování počtu operátorů. Reálně nedává jednoznačně žádný smysl, aby tady bylo třeba šest nebo sedm operátorů, kteří by po celé republice stavěli své sítě. Už takhle tady máme více než sto malých virtuálních operátorů, takže spíš jenom umožněme jim dobrými podmínkami vyrůst, a rázem tady máme těch operátorů velký dostatek. Aby tady bylo šest, sedm, osm velkých operátorů nedává smysl, protože bychom na každém kopci měli šest sedm věží. A komunikoval jsem to s experty i právě s Ondrou Malým, který mi přesně tohle říkal, že čtyři jsou řekněme ideální maximální číslo. Další rozšiřování počtu sítí nedává smysl. Toť vše. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. V tuto chvíli se zdá, že jsme vyčerpali faktické poznámky. Další je do debaty přihlášen pan poslanec Nacher. Už se těší.
Poslanec Patrik Nacher: Vážený pane předsedo, máte pravdu. Vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, nejprve než se dostanu k jádru věci, tak bych si ještě dovolil stručně reagovat, protože jsme se tady dostali z tématu zákona o elektronických komunikacích k bankovnictví od kolegy Bláhy anebo k postavení Ruské federace od kolegy Valenty. Vůbec to s tím nesouvisí. Tady bych řekl, a vůbec jsem ty příspěvky nepochopil, protože principem toho je zvětšit flexibilitu, zvětšit pružnost toho trhu, který tady dneska je. Jestli to někdo nazývá kartelem nebo tacitní koluzí, to je teď věc druhá. Ale to, že to dneska je nepružné, to je. A my to chceme zvětšit. A není to jenom samospásné samo o sobě, ale je to právě i v souvislosti s tím příchodem čtvrtého operátora, jinak bych do určité míry s kolegou Bláhou souhlasil, protože kdybychom ty podmínky nezměnili, tak by příchod čtvrtého operátora toho moc nezměnil, protože jak už bylo řečeno, minimálně 70 % lidí je vázáno se svými smlouvami, takže se nemůžou jen tak volně pohybovat na trhu, takže akční rádius by byl velmi omezen.
Ale teď k věci samotné. Chtěl bych poděkovat kolegovi Jiránkovi, že stáhl tisk 417, takže se budeme bavit o té vládní novele, to jest tisk 420, který bude nosičem všech těch změn, které očekávám mezi prvním a druhým čtením.
V úvodu bych řekl jakýsi detail těch čtyř návrhů, o kterých zde již byla řeč, s tím, že bych to dal do nějakého kontextu.
Všechny návrhy směřují k tomu zvětšit flexibilitu trhu a možnosti klienta, to znamená tzv. one-stop-shop, to znamená možnost změnit operátora návštěvou pouze toho nového vybraného, což vychází i z velkých zkušeností právě z toho bankovního sektoru - to je pro kolegu Bláhu -, kde funguje tzv. kodex mobilita klienta, kde to velmi výrazně pomohlo, protože klient právě v momentě, kdy ještě jde za tím původním dodavatelem služby, se dostává pod obrovský tlak a jeho energický postoj změnit dodavatele služby se vytrácí a pak to zase skončí v tom, že zůstane u toho svého původního poskytovatele, ať už je to banka, nebo operátor. Ta možnost, že by navštívil pouze toho nového a ten vlastně zařídil celý ten převod, si myslíme, že pomůže v jednoduchosti a v tom, že ten klient v případě, že bude nespokojen, ať už z hlediska ceny, nebo jiného důvodu, přejde k novému operátoru. A pro toho stávajícího operátora to znamená větší péče o všechny zákazníky, nikoli jenom o těch 10 %, kteří jsou schopni si porovnávat ceny a rozhodnout se velmi energicky.
Pokud jde o tu pokutu, tak to je přesně cesta k tomu, že vlastně ten člověk je tam vázán. Dneska platí 20 %, jak bylo řečeno, živnostníci 100 %. To znamená, že v případě, že by odešel před tou dobou dva roky, tak to musí uhradit, buď 20, nebo 100 % do konce toho období, což znamená, že ten člověk je tam vlastně připnut a flexibilita je téměř nulová. K tomu směřuje návrh, v kterém se trochu lišíme od toho, s čím přišli kolegové z pirátské strany. To znamená, my tam navrhujeme v prvních třech měsících 5 %, to je z toho důvodu, že ty první tři měsíce můžeme brát tak jakoby na zkoušku, aby ten člověk přece jenom nějaký závazek měl a něco uhradil, a po těch třech měsících až nula. Jestli i nadále budou pokračovat ty smlouvy, to je věcí druhou v této chvíli. Důležité je, že se zvětší ta flexibilita. A s tím souvisí i to rozšíření ochrany na osoby samostatně výdělečně činné, nebo fyzické osoby podnikatele, fyzické osoby podnikající, které dnes platí 100 %. To je ten důvod. Zkrácení na dva dny opět směřuje k tomu, aby ta cesta byla rychlá, jasná, dynamická, aby se tam nic neprodlužovalo a nevznikl tam nějaký časový úsek, kdy se vytváří tlak na klienta.
Toto všechno by mělo vytvořit prostředí, které jednak podle mého názoru bude kultivovat to, co se děje dnes, umožní klientům častěji měnit operátora, anebo třeba tím i hrozit a tím pádem vyvíjet tlak na cenu, která skutečně v České republice je vyšší než ve většině zemí Evropské unie.
Jak jsem řekl, já tam vidím určitou paralelu banky minus deset let, kdy ta flexibilita také nebyla taková a tím tlakem klientů, tou medializací tématu, což se dělo i tady, se ta situace postupně, byl to běh na dlouhou trať, mění a změnila. A není zapotřebí vytvářet nějakou cenovou regulaci. Dal bych to do kontextu dalších prospotřebitelských opatření, která se nemusejí týkat jenom mobilních dat a mobilních operátorů, kde dlouhodobě chceme posílit postavení spotřebitele; dám například hromadné žaloby, které nás čekají, posílení mimosoudního řešení sporů apod. Není nutné oslabovat silnější stranu, v tomhle případě operátory.
Ale protože není pravda to, co tady řekl kolega Valenta, že se to projednávalo narychlo, že to není projednáno a že ten trh s tím nepočítá. Zaprvé všechny čtyři změny, o nich se spekuluje už nějakou dobu, protože se přímo nabízejí k tomu, aby se s nimi pohnulo. Takže my jsme s kolegy samozřejmě jednali s asociací zastupující operátory i s jednotlivými operátory. I přesto, že to první čtení je teprve dnes, tak už proběhly dva podvýbory, které se tomu věnují a kde jsou poslanci, kteří tomu odborně rozumějí, jako je podvýbor ICT a podvýbor pro ochranu spotřebitele. A máme nějakou zpětnou vazbu, kterou jsem si ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a po dohodě tady se zpravodajem dovolil vytvořit komplexní pozměňovací návrh, který některé ty věci ještě upřesňuje, precizuje, tak aby ta opatření byla efektivní a zároveň realizovatelná. Já o nich budu mluvit především ve druhém čtení. V této chvíli upřesním pouze tři základní, nebo čtyři základní věci, které se týkají těch opatření, která jsme navrhli.
Pokud jde o ten one-stop-shop, tak jsme se i po dohodě s operátory dohodli, že by měl vzniknout jakýsi ověřovací kód účastníka, tak aby byl ten účastník identifikován tak, aby skutečně ta návštěva nového operátora, aby to bylo realizovatelné, ne aby to bylo na papíře, de iure to fungovalo, a de facto s tím byl problém.
To zkrácení na dva dny budu upřesňovat na dva pracovní dny, tak aby se nestala situace, že někdo by to chtěl ukončit v sobotu nebo v neděli a ten stav by nenastal.
Účinnost zákona budeme navrhovat tak, aby byla od 1. ledna 2020. A důvod je zřejmý: aby všichni, kteří se na tom podílejí, ať už zákonodárci, nebo ti, kteří se teď budou pohybovat v pozadí, měli motivaci, abychom to projednávali co nejrychleji, aby to skutečně mělo vliv nejenom na současné zákazníky a současné tři operátory, ale i na toho příchozího čtvrtého operátora. V tom případě já navrhnu zkrácení lhůty na 30 dnů poté, a to tak, aby tam byl dostatek času pro operátory na implementaci. Ale takhle budou motivováni všichni, protože budou všichni vědět, že od 1. 1. by to mělo začít fungovat. ***