(18.50 hodin)
(pokračuje Ferjenčík)
Těch vánočních stromků se prodává zhruba 1,3 milionu kusů ročně. Věřím, že ti prodejci už dneska podle paragrafu 97 příjmy řádně evidují a přiznávají. Myslím si, že je velmi obtížné utajit lesní školku, kde se pěstují vánoční stromky. Myslím, že tady zrovna je daleko jednodušší udělat kontrolu jednoduše přes daňové přiznání, a skutečně nechápu, proč jsou zahrnuty do EET stejně tak kraslice, pomlázky, jmelí. Podle mě absolutně není důvod celý tento sektor věcí prodávaných velmi krátkodobě v době svátku zahrnovat do tohoto státního molochu. To je náš sváteční balíček k EET, který tedy vyjímá tuto oblast.
Další důležitá věc, zmiňoval jsem to ve svém úvodním slově, a to jsou lhůty. Dneska v tom zákoně je lhůta třicet dnů u žádosti o zvláštní režim EET. Skutečně si myslím, že není šťastné, aby stát vyřizoval banální žádost, kde ověří předem dané dokumenty, třicet dní. Podle mě je to naprosto nepřiměřené. Bude to strašně zdržovat začínající podnikatele. Místo toho, abychom šli cestou zakládání firem za jeden den, jak my jsme třeba navrhli, a skutečně zrychlení toho systému státní byrokracie ve vztahu k podnikatelům, tak tady je úplně absurdní lhůta třicet dní. Kolega Stanjura zmiňoval pět dní, pět dní, které má člověk dispozici pro opravu špatně podaného kontrolního hlášení, to jsou ty lhůty, které stát dává podnikatelům, a potom sám sobě dává třicet ve vztahu k vyřízení jednoduché žádosti, kde skutečně není vůbec co zkoumat. Já navrhuji, abychom místo lhůty třicet dní tam dali deset dní.
Osobně bych byl úplně nejradši, kdyby se to pouze oznamovalo, nicméně úředníci z ministerstva mě upozornili na možný problém, že by člověk třeba oznámil, že má nárok na zvláštní režim, a následně by se ukázalo, že ho neměl, a hrozila by mu nějaká sankce. Chápu, že to je na žádost, ve vztahu k nějaké právní jistotě podnikatelů, nicméně lhůta třicet dnů pro stát je podle mě úplně absurdně dlouhá. Navrhuji zkrátit na deset dnů. Deset dnů jsem odvodil například z fikce doručení u doporučených dopisů, je to velmi běžně používaná lhůta, deset dnů pro úředníky místo třiceti dnů.
Potom velmi související pozměňovací návrh, který se týká právě této žádosti. Dneska si úřad vyžádá nějaké konkrétní informace od podnikatele, které stanoví, podle čeho vzniká nárok na zvláštní evidenci. A problém je, že současně žádá o to, že předpokládané příjmy nepřesahují 600 tisíc korun. Beru to už, věřím paní ministryni, že dodrží své slovo, že se nakonec ve třetím čtení neukáže, že se vracíme na 200 tisíc, ale věřím tomu, že tedy bude 600 tisíc. Už jsem zpracoval návrh ve dvou variantách. Jednou jako pozměňovací návrh k celému tisku, jednou jako návrh k pozměňovacímu návrhu, který prošel rozpočtovým výborem.
Jedna z věcí, co se v té žádost požaduje po podnikateli, je, že jeho předpokládané příjmy z hotovostních plateb za daný rok nepřesáhnou 600 tisíc korun. Mně to přijde úplně nesmyslné. Pokud si podnikatel myslí, že jeho příjmy přesáhnou 600 tisíc, tak asi nebude žádat o zvláštní režim. To by byl blázen, aby žádal o zvláštní režim a pak v půlce roku přecházel. Tak to asi dělat nebude. A naopak, pokud si myslí, že se do toho vejde, pak nechápu, proč by to měl proboha nějaký úředník posuzovat, jestli se tam podle názoru toho úředníka vejde, nebo nevejde. Může to být třeba případ, kdy dosud třeba podnikatel účtuje hotovostně a říká si: OK, mám tady EET, chci zůstat ve zvláštním režimu, tak přejde na bezhotovostní platby, ale současně pro část zákazníků bude chtít mít možnost dávat jim účtenky. Třeba když měl 800 tisíc tržeb za uplynulý rok, dá si žádost na finanční úřad, aby mohl přejít na zvláštní režim, a úředník mu řekne: podívejte se, vy tady máte za minulý rok 800 tisíc, takže máte předpokládané hotovostní příjmy letos ještě víc, protože je ekonomický růst, takže vám ten zvláštní režim nedáme. Mně přijde tahle libovůle úplně nepřiměřená. Nechme to na podnikatelích. Ten zvláštní režim je teď postaven bohužel extrémně přísně a byrokraticky, ale pro nějaké lidi, co budou skutečně dávat jednotky účtenek za to období, může dávat nějaký smysl, tak proč jim zakazovat se toho účastnit jenom proto, že si nějaký úředník řekl, že nesplňují podmínku předpokládaných příjmů. Ve svých pozměňovacích návrzích navrhuji tuto podmínku vyškrtnout. Myslím, že je zcela nadbytečná.
Už jsem tedy zmiňoval návrh, který podávám společně s kolegyní Kovářovou, aby si podnikatelé mohli tisknout účtenky sami. Ještě mi tedy zbývají dva pozměňovací návrhy. První je návrh na zrušení třetí a čtvrté vlny EET. Vím, že tento návrh podávají poslanci různých stran v různých formách. Snažil jsem se navrhnout nějaký kompromis. Vím, že - tuším - kolega Jurečka navrhl úplné zrušení třetí a čtvrté vlny. V reakci na debatu v rozpočtovém výboru, kdy se hodně debatovala otázka stánkového prodeje potravin před restauracemi, jsem navrhl, ať se škrtne specifikace pro stravovací služby. To znamená, navrhuji zrušit třetí a čtvrtou vlnu a s jedinou výjimkou - zahrnout tam do té první a druhé celé NACE 55 a 56 a ukončit tedy stav, kdy dneska zástupci restaurací si stěžují, že jejich konkurence není v EET. Snažil jsem se vyhovět této námitce.
Já osobně bych nejradši zrušil EET celé, nicméně zjevně na to nejsou hlasy, ale ve chvíli, kdy tedy se vláda snaží protlačit na sílu třetí a čtvrtou vlnu, myslím si, že to je chyba. Kolega Stanjura uváděl celou řadu oblastí, kde to nedává vůbec žádný smysl. Zmiňoval jsem některé oblasti, třeba prodeje pomlázek, kde podle mě je namístě okamžitě dávat výjimku. Myslím si, že je to nesmyslné u řemeslníků, kteří pracují v domácnostech.***