(16.30 hodin)
(pokračuje Adamec)
Myslím, že ta situace se příliš mnoho nezměnila, že to bude stejné a že je potřeba se zamyslet i makroekonomicky, co nám tento nástroj přináší. Když se podíváte na deklarovanou výnosnost, kterou bohužel já neumím zhodnotit, řekl bych, materiálně, nevidím tam to číslo, tak 18 miliard v rámci přímo státního rozpočtu je opravdu velmi marginální záležitost. Nakolik z toho vyberete, já nevím. Ale také jsem se zabýval porovnáním, jak funguje velká ekonomika v makročíslech, a renomovaní ekonomové říkají, že pokud je šedá ekonomika na úrovni 15 %, kde se přibližně Česká republika pohybuje, tak ta úroveň se dá zlepšit nikoliv represí, což EET represivní nástroj je, ale dá se zlepšit pouze zjednodušením daní, snížením byrokracie a prostě změněním prostředí tak, aby bylo příznivé pro podnikatelskou veřejnost. Co se děje teď a bude se dít v následujících měsících, to všichni víme, že ten trend bude naprosto opačný. Takže já nečekám, že dojde k nějakému výraznému zlepšení.
Možná jeden příklad za všechny. Vy, co jste z venkova, znáte to. Skončily venkovské prodejny. Nemluvím o hospodách. To už tady padlo mockrát. A co se děje teď. Všichni mají zájem venkovské prodejny obnovit. Dokonce jim dávají dotace, aby prodávaly zboží na ty vesnice. Aby tam fungovaly prodejny. Víte, to mi připomíná staré socialistické heslo. Co se hýbe, to řádně zdaňme, a co se nehýbe, tak to dotujme. Tak takhle jsme došli na těch vesnicích. A já si myslím, že tohle není cesta. Není to cesta. Cesta je zjednodušení podnikatelského prostředí, nižší daně, nižší byrokracie.
Ale teď už půjdu k těm pozměňovacím návrhům. Já mohu říct za sebe, že mně velmi vadí loterie, která se nazývá účtenkovka. Fakt mně to vadí. Je to státní loterie. Vadí mně to z etických důvodů, protože bojujeme proti hazardu a stát ho tady svým způsobem podporuje, když tady lidé obchodují s účtenkami, které dostali za nákup zboží někde jinde. To je potřeba říct zcela otevřeně. A na druhé straně se tady říkalo, že může být jeden den jedna účtenka od jednoho podnikatele a ukazuje se, že tento systém je lehce obejitelný, že je dokonce organizovaný, funguje to na internetu, máme tady různé servery jako bazar účtenek, facebookové skupiny a podobně. Dokonce jsem někde našel, že jeden z nejaktivnějších hráčů na té účtenkovce zaregistroval během jednoho měsíce skoro 6 tisíc účtenek. Tohle mě úplně bouchlo do očí. Myslím si, že tohle není cesta.
A když se podívám na ekonomické výsledky té účtenkovky, tak se pořád snižuje počet hráčů, když je tak nazvu, ale ten objem účtenek se také snižuje, ale víceméně se snižuje výrazně méně než počet hráčů. Co to znamená? Že podle mě ti hráči prostě používají ty účtenky v rámci těchto bazarů, v rámci serverových skupin. Takže ani ekonomicky to není žádný zázrak. Klesá to.
Já jsem si tady našel nějaká čísla. V únoru letošního roku byl počet aktivních hráčů 343 475 a počet účtenek ve slosování byl 12 783 019. Nejaktivnější účtenkovka byla v listopadu loňského roku a také to číslo řeknu, abyste to věděli. Tam bylo 477 952 aktivních hráčů a počet účtenek byl 14 564 956. Berte to, že to jsou data z veřejného tisku. Nemohu říct, že jsou správná, pravdivá, a paní ministryně mi asi řekne možná správnější čísla, ale podle těchto čísel já tam vidím velký problém. Takže účtenkovka pro mě je problém etický, morální a také je to problém ekonomický, protože vůbec nic neřeší.
Když se podívám na náklady, tak samozřejmě stát tady vynakládá, já nevím, 80 milionů korun ročně a z toho skoro 20 procent si ukrojí firma, která tu účtenkovku organizuje. A teď nebudu mluvit o těch problémech s technikáliemi, to jsou všechno marginální věci, které se dají vyřešit.
Ale já si přesto myslím, že bychom neměli povzbuzovat naše občany tímto způsobem, aby losovali o účtenky. Připadá mi to velmi nedůstojné. Na Slovensku účtenkovka má stejnou tendenci a já ji navrhuji v rámci svého pozměňovacího návrhu prostě zrušit. Samozřejmě, kdybych mohl, tak bych navrhl zrušit celé EET, ale vím, že většina tady má na to jiný názor. Beru to pragmaticky. Chápu to, ale apeloval bych na vás, abychom nepodporovali ani tuto hru s účtenkami, které si lidé vlastně vyzvednou za nákup svého zboží. To je jedna věc.
Druhá věc, co si myslím, že je potřeba snížit pokuty. Půlmilionová pokuta je podle mě moc. Navrhuji 100 tisíc.
A poslední drobnost, kterou navrhuji ve svých pozměňovacích návrzích, chci eliminovat nebo rušit povinnost zveřejňovat informační oznámení o způsobu evidence tržeb a související úpravy. To jsou ty cedulky na krámech, kde všichni přijdou, a hned je to bouchne do očí, že tam samozřejmě probíhá EET, což de facto bude probíhat prakticky všude. Beru to jako zbytečnou povinnost a pokutovat za tuto nedodrženou povinnost mi připadá velmi vágní.
Já si myslím, že pozměňovacích návrhů bude celá řada, že situace pohledu na EET se tímto nezmění, že tady bude společnost rozdělená na dva proudy. A já si myslím, že skutečně je potřeba podporovat podnikání, povzbuzovat ho, a ne represemi, ale naopak lepším podnikatelským prostředím, snížením byrokracie a snížením daní, protože ekonomové, hlavně ti makroekonomové tvrdí, že 15 procent šedé ekonomiky, kam Česká republika přibližně patří, a Německo je kousek vedle, takže represemi se ta nižší ekonomika už vylepšit nedá, resp. nedá se vylepšit čistá ekonomika a spíš ta šedá ekonomika spadne do té ekonomiky černé.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Adamcovi. Nyní pan Vojtěch Munzar, připraví se pan poslanec Válek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den dámy a pánové. Já jsem si vědom toho, že jsem tady v prvním čtení už několikrát říkal svůj názor, ale přece jenom toto je tak výrazný zákon, který tak zasáhne podnikatelské prostředí, že je nutné několik argumentů, které jsem tady říkal i v tom prvním čtení, zopakovat, a pak se dostanu postupně k jednotlivým pozměňovacím návrhům, které jako část pozměňovacích návrhů ODS předkládám já osobně.
Já jsem tady říkal, a myslím si to dodnes a nikdo mě zatím z toho nevyvedl, že EET se stala v České republice symbolem nedůvěry k podnikatelům. A tato nedůvěra byla uměle vytvořena a plánovitě podněcována hnutím ANO. Reprezentanti hnutí ANO, kteří toto vytvářeli, hráli vlastně na nejnižší pudy naší společnosti, jako je lidská závist a de facto i třídní nenávist. Uměle se totiž tak rozdělila společnost na zaměstnance na jedné straně a živnostníky na straně druhé. To je jizva na tváři společnosti, která se bude velmi těžko hojit. Živnostníkům se nasadila psí hlava, která navíc musí mít obojek ve formě on-line sledování. Obojek, který si sami živnostníci zaplatí. Je to na jejich vlastní náklady. Protože v tomto případě skutečně stát přenesl náklady na kontrolu přímo na podnikatele. A ruku v ruce s touto kontrolou přišly restrikce a trestání ze strany státu nikoliv za to, že někdo chce obcházet své daňové povinnosti, ale za administrativní pochybení nebo za banální chyby svých zaměstnanců.
Stát chce po živnostnících a podnikatelích, aby znali veškerou daňovou legislativu, byli daňaři, byli účetními, byli experty bezpečnosti práce, byli manažery kvality, byli statistiky ve svých firmách, byli personalisty, byli experty na odpadové a energetické hospodářství a znali mnoho dalších norem a regulací, které stát kontroluje a jejichž plnění si vynucuje. To vše si vyžaduje čas a energii, které podnikatelé věnují státu na základě rozhodnutí státu a rozhodnutí i této slovutné Sněmovny, ale nikoliv na to gros, na své vlastní podnikání. Přitom jejich každodenní úsilí a aktivita je základním předpokladem ekonomické prosperity našeho státu. Právě za tuto svou aktivitu jsou pak "odměněni" permanentní nedůvěrou. A ta permanentní nedůvěra té masivní většině poctivých živnostníků a podnikatelů vadí, protože samozřejmě v atmosféře společnosti dolehla i na ně. ***