(14.30 hodin)
(pokračuje Dolínek)
Nedovolil bych si navrhovat zařazení tohoto bodu v okamžiku, kdy by pan Klaus prezentoval pouze své euroskeptické názory. Má na ně plné právo a myslím si, že ví ode mě, že mu je nikdy nebudu potírat. Chce je říkat. Nebyl bych zde, kdyby se jednalo o výroky jiného charakteru. Ale tyto výroky, které tady zazněly, jsou neakceptovatelné, a proto navrhuji tento bod.
Dále bych si dovolil zařadit jako pevné body na zítřek na odpolední jednání jako druhý, třetí, čtvrtý a pátý bod body jednání 178, 179, 180 a 185. Jsou to výroční zprávy o činnosti České televize za rok 2016, hospodaření roku 2016, činnost 2017 a hospodaření 2017 této instituce.
Důvod, proč navrhuji toto zařazení na středu a ne až na čtvrtek nebo podobně, je poměrně prostý. Já těm čtvrtkům na tak zásadní matérii nevěřím. Ty čtvrtky jsou velmi krátké. Jenom jak víme z projednání té první zprávy o činnosti 2016 České televize, tak to zabralo přes dvě hodiny a nedobrali jsme se žádného závěru.
Chtěl bych zdůraznit, že jsem rozladěn, že se musím poněkolikáté snažit zařadit tyto body tak, aby byly reálně projednány. Řekněme si, co si o nás mohou myslet občané, když nejsme jako poslanci schopni schválit výroční zprávy o činnosti hospodaření České televize v okamžiku, kdy my sami jsme si to dali do zákona, že to chceme projednávat. Nám to nikdo nepřiřknul, zde to vzniklo ve Sněmovně, ta chuť a vůle toto dělat.
A já použiju náhodně tady tři strany, třeba ANO, komunisty a SPD. Musíme si uvědomit, že v České republice se eviduje 3,5 milionu, respektive 3,8 milionu koncesionářů, kteří platí poplatky. To je o milion více než voličů těchto tří stran dohromady. To znamená, nemůže zde prosím nikdo blokovat něco, co je v zákoně, a projednejme to - ta jediná šance je, si myslím, v řádném jednacím dni. Ne v ty čtvrtky, kde je to dysfunkční u tak zásadní složité matérie, jako jsou zprávy o činnosti a hospodaření České televize. Pevně věřím, že u vás vyhraje vůle splnit naši zákonnou povinnost před vůlí hrát si s něčím, s čím bychom si hrát neměli.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Grebeníček, připraví se pan poslanec Kolářík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovoluji si navrhnout zařazení v pořadí třetího pevného bodu na čtvrtek 18. dubna letošního roku od 11. hodiny sněmovní, tisk číslo 307, bod 191, Zpráva o činnosti kontrolní rady Grantové agentury České republiky za období od října 2017 do září 2018. Jde totiž o tisk, bez jehož projednání a schválení Poslaneckou sněmovnou nelze vyplatit odměny na činnost členům Kontrolní rady Grantové agentury za uvedené období. Situace je v tomto specifická i s ohledem na následné změny v personálním složení této rady. Chci věřit, dámy a pánové, že pro naléhavost této záležitosti u vás naleznu podporu.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Kolářík, připraví se pan poslanec Jiří Kobza.
Poslanec Lukáš Kolářík: Dobrý den, dámy a pánové, vážení kolegové. Já bych vás chtěl požádat o zařazení bodu číslo 79. Je to sněmovní tisk 295, takzvaná novela exekučního řádu, která už tady čeká na projednání devět měsíců a stále se nedostala na pořad jednání. Takže bych poprosil, jestli by bylo možné zařadit tento bod napevno na příští úterý, 23. 4., po již pevně zařazených bodech. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Měl jsem obtíže vyslechnout celý ten návrh. Slyšel jsem, ale poprosím všechny v sále, aby se utišili, případně diskuze přenesli do předsálí, abych dobře rozuměl, a vy ostatní také, co je tady vlastně přednášeno.
Další vystoupí pan poslanec Kobza, poté pan poslanec Ferjenčík.
Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, rád bych vás požádal o zařazení dalšího bodu k jednání s názvem Istanbulská smlouva. A rád bych navrhl usnesení k tomuto bodu, které zní: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby nepokračovala v procesu směřujícímu k ratifikaci úmluvy Rady o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí Českou republikou. Vyzývá vládu České republiky, aby vykonala všechny úkony, včetně zpětvzetí podpisu souvisejícího s oznámením Radě Evropy, že Česká republika se nehodlá stát smluvní stranou Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí Českou republikou, a pověřuje předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, aby o tomto usnesení informoval vládu České republiky."
Vážené kolegyně, vážení kolegové, Istanbulská smlouva není totiž zdaleka tak nezávazným a nevinným dokumentem, za jaký je nám předkládána. Její obsah bychom mohli rozdělit do několika částí. Ta první, která je v oblasti trestní ochrany obětí domácího násilí, je daleko lépe ošetřena v našem trestním zákoníku a tato smlouva z tohoto pohledu není nutná. Naopak si myslím, že náš zákoník je v tomhle směru důkladnější a lepší.
Druhá oblast, která se točí okolo genderové politiky, genderové vyváženosti, rovnoprávnosti mužů a žen, tak tam je několik velmi závažných okolností, kde se mluví například o tom, že je nutné opustit zavedené genderové stereotypy, zajistit rovnoprávnost mužů a žen za současného posílení role žen. To znamená, dochází k nějakému nepochopitelnému rozdělení na muže, kteří jsou a priori považováni za pachatele, a ženy, které jsou oběťmi. Což je také pro nás nepřijatelné.
Za další, vytváří to síť dozorujících orgánů, označených pod ústředním orgánem GREVIO. Je to síť velice vlivných a mocných neziskových organizací, které budou vykonávat dozor mimo jurisdikci členských zemí a budou mít možnost přístupu kamkoliv podle svého vlastního uvážení.
Jeden z nejzávažnějších faktorů této smlouvy je ale oznamovací povinnost, že kdokoliv - i z orgánů, které jsou vázány mlčenlivostí, jako jsou lékaři nebo advokáti - by se dozvěděl o nějakém domácím násilí anebo by se dozvěděl o tom, že by někde snad někdy mohlo dojít k domácímu násilí, tak je povinen tuto okolnost oznámit. Tím dochází k prolomení například advokátské mlčenlivosti, kterou my považujeme za jeden z pilířů české justice, a rozhodně se s tím nemůžeme ztotožnit. Zrovna tak se nemůžeme ztotožnit s možností zbavování rodičovských práv jako trestu v podstatě stejným způsobem, jakým funguje známá norská organizace Barnevernet.
Tato smlouva je velice, velice závažná a velice nebezpečná a já bych rád navrhl, aby projednávání tohoto bodu bylo případně zařazeno na středu 24. dubna po pevně zařazených bodech. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Dalším přihlášeným z místa je pan poslanec Ferjenčík, poté paní poslankyně Balcarová.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl navrhnout přeřazení bodu, který je teď v programu jako bod číslo 5, novela zákona o elektronické evidenci tržeb, na konec toho bloku druhých čtení. My jsme se o tom bavili s kolegy a ta debata, ve které se budeme snažit vás přesvědčit, že ten zákon skutečně není šťastný, bude podle všeho velmi dlouhá, bude podaná velmi dlouhá řada pozměňovacích návrhů. Nechceme být obviňováni z toho, že blokujeme pořad této schůze, která je různě komplikovaná státními svátky, takže mi přijde rozumné nejprve odbavit zbytek programu a méně kontroverzní body a až potom se zabývat elektronickou evidencí tržeb.
Takže navrhuji přeřazení bodu číslo 5, elektronická evidence tržeb, na konec bloku druhých čtení. Děkuji. ***