Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

146.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 259/2017 Sb.,
kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,
a zákon č. 92/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb.,
o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 204/ - třetí čtení

Děkuji paní ministryni Maláčové, že je připravena, děkuji panu Lukáši Koláříkovi, že je přítomen, a v přerušené rozpravě bude pokračovat pan poslanec Válek, připraví se paní poslankyně Pekarová, Kolářík a Richterová. Pane poslanče, než vám dám slovo, ještě požádám sněmovnu o klid. Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, prosím debaty, které se netýkají tisku 204, v předsálí.

Slovo má pan poslanec Vlastimil Válek. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já jsem byl připraven na značkách, až jsem se zalekl, že nebudu moct vystartovat, když byla ta změna, tak jsem rád, že jsem byl dobře zakleknut a připraven.

Tak abych pokračoval. To, co mě trápí, je technické řešení. Já jsem se opravdu snažil, protože organizujeme kongres Telemedicína Brno, který se zabývá eHealth, nemocničními informačními systémy a implementací nových softwarů do těchto nemocničních informačních systémů, tak jsem se v rámci asociace IT pracovníků nemocnic snažil zjistit, jak jsou tedy připraveni. A vznesl jsem jednoduchou otázku: Jaké jsou technické problémy implementace eNeschopenky do nemocničních softwarů? A musím říct, že mě odpověď překvapila. Ta odpověď mě překvapila opravdu hodně, protože odpověď byla: Žádné. Tak jsem se snažil zjistit, jak to, že žádné, a pak se vysvětlila ta odpověď, protože ajťáci pokračovali: My nevíme vůbec, jak ten program bude vypadat. My neznáme technické řešení, tím pádem vůbec netušíme, jestli půjde implementovat, a tím pádem vůbec netušíme, jestli jsou nějaké technické důvody, proč by s tím měly být nebo neměly být problémy.

A to je ten hlavní důvod, to je ta hlavní příčina, proč velmi pléduji za to, abychom první spustili, vyzkoušeli pilotní projekt v nemocnicích, vybrali různé typy nemocnic, zkusili, zda navrhované technické řešení bude fungovat, což by se stalo, kdyby všechno procházelo řádným připomínkovým řízením, a pevně věřím, že Ministerstvo zdravotnictví by v takovémto případě jasně tento návrh položilo na stůl, a že zdravotní výbor by Ministerstvo zdravotnictví do tohoto tlačil, a pak ano, spusťme elektronickou neschopenku. A já extrémně stojím o to, aby byla elektronická neschopenka, já velmi stojím o to, aby ten projekt byl dotažen, ale především jako poslanec této Sněmovny, jako lékař a jako pacient stojím o to, aby ten projekt byl dotažen dobře. Mohlo by se zdát, když jsem opoziční poslanec, čím hůře, čím větší průšvih, tím lépe. Ale to je nesmysl! Já jsem jeden z poslanců, který přijímá zákony, které mají sloužit ku prospěchu našich občanů. A neschopenka je něco, co vystavujeme občanovi, který je nemocný, který je v těžké situaci, který není zdravý, který chce co nejrychleji ulehnout a léčit se, a jakákoliv komplikace tohoto procesu spojená s nedokonalým, špatně promyšleným a naplánovaným technickým řešením je naprostá asociální nezodpovědnost! A proto prosím, opravdu první tento projekt ozkoušejme, zjistěme, jaké má případné technické problémy. Podívejme se na to, aby to řešení bylo opravdu dokonalé, abychom se za něj nemuseli stydět my všichni poslanci, kteří o tomto návrhu budeme hlasovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Válkovi. Nyní paní poslankyně Pekarová. Jsme v rozpravě ve třetím čtení. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, znovu tedy k materiálu, který se týká eNeschopenky. Dovolte ještě pár slov i ode mě.

Chci navázat na debatu, která tady proběhla, taková krátká výměna názorů mezi předsedou našeho poslaneckého klubu panem Kalouskem a paní ministryní, do které se pak ještě zapojil i pan poslanec Sklenák. Musím říci, protože jsem věděla, že budu vystupovat, tak jsem nevystupovala s jenom technickou poznámkou, a asi by se to ani nedalo stihnout během těch dvou minut, ale musím říci asi na osvěžení paměti některých, včetně tedy vládních poslanců, že klíč k tomu, kde je skrytý šlendrián, přiznává sám ten návrh přímo v důvodové zprávě. Stačí si ji přečíst a zjistíte, co je hlavním problémem toho návrhu, proč to tak kritizujeme a proč i ten řekněme styl, který zvolila paní ministryně, považujeme za skutečně nevhodný, arogantní a nemístný.

Já jsem v tomto směru už na to upozorňovala samozřejmě v prvním čtení a řešili jsme velice pečlivě tento návrh také ve výborech, ale máme tady vlastně třetí čtení, dostává se konečně k hlasování pozměňovacích návrhů a my zažíváme určité déja vu, a totiž to, že vlastně to, co je kritizováno právě v té důvodové zprávě, která sama odkazuje na to, že původní koncept eNeschopenek byl přijat nekoncepčně bez toho, aby přišel řádným legislativním procesem, připomínkovým řízením, aby byla zpracována RIA, prošel prostě jenom pozměňovacím návrhem, následně tedy je to kritizováno a je to nutné napravit, tak my vlastně dnes jsme tady svědky toho, že opět jsou předkládány významně řekněme komplexní pozměňovacími návrhy, významně měnící celou podstatu toho návrhu jako takového, a opět dochází k tomu samému, co je v tom samotném návrhu v důvodové zprávě kritizováno. Tak jestli toto není nekompetentnost, jestli toto není šlendrián, tak už nevím, co jiného by to mělo být. Máme tady možnost tedy se samozřejmě rozhodnout sami, jestli chceme takovéto věci napomáhat.

My určitě podpoříme, celý klub, návrh ODS, který se týká odsunutí platnosti tedy zrušení karenční doby, protože to spolu úzce souvisí, byť to někteří neradi slyší, ale sami vládní představitelé, přímo pan premiér, spojují tyto věci. Říkal, že nebude karenční doba zrušena, pokud nebude funkční eNeschopenka, pokud už nebude ten systém opravdu v praxi zaveden, což se zatím tedy neděje, ani se to dít nebude, a nebude to souviset, nebo resp. nebude to v souladu, abych byla přesná. Takže z toho důvodu je zcela legitimní posunout tu platnost. A my se tady k tomu rádi připojíme a v tomto směru vyzýváme i vás, vládní poslance, kteří jste tady často také horovali za práva, a tedy určité, řekněme, postavení zaměstnavatelů v této věci, abyste se k tomu taktéž připojili, protože ten systém opravdu dobře zatím fungovat nebude a nebude možné kontrolovat, zda v těch prvních třech dnech skutečně ti zaměstnanci jsou opravdu nemocni, dodržují léčebný proces, anebo jestli se prostě jenom rozhodli využít toho, že už je pro ně výhodné si neschopnost vzít.

Tady přímo v důvodové zprávě tedy se můžete dočíst - a věřím tomu, že mnozí z vás to už mnohokrát slyšeli - také jednu zajímavou věc, a to je právě, že návrh právní úpravy eNeschopenky byl zpracován urychleně a neprošel řádným legislativním procesem, k navrhované právní úpravě eNeschopenky neproběhlo standardní připomínkové řízení ani procedura hodnocení dopadu regulace, které se říká RIA. Poměrně složitá problematika posuzování dočasné pracovní neschopnosti a pohybu dokladů u základní a nejčastější dávky systému nemocenského pojištění tak byla formou novely zákona o nemocenském pojištění vkládána bez širší odborné diskuse. Tato širší odborná diskuse se teď měla nahradit jednou konferencí, nebo kulatým stolem - nevím, jak to přesně bylo nazváno, omlouvám se. A tato širší odborná diskuse se teď řeší poměrně, řekněme, bilaterálně mezi vládními představiteli a zástupci třeba právě lékařů. Zaznívají tady zcela oprávněné obavy od lékařů, jakým způsobem bude ten systém připraven. Velmi podrobně a důkladně a z praxe vám to představil už předřečník kolega Válek.

Takže to jsou věci, které nás vedou k tomu, abychom velmi zvažovali, jak se k samotnému návrhu nakonec postavit. Samozřejmě velmi bude záležet na tom, které z těch pozměňovacích návrhů projdou. Ale vzhledem k tomu, že hned několik z nich má povahu komplexního pozměňovacího návrhu, a tudíž ten systém významně mohou tedy ovlivnit, tak se rozhodneme až po jejich prohlasování. A potom tedy samozřejmě v tom následujícím půlroce, podle toho, jak dále s tím návrhem samozřejmě naloží také Senát a další stupně legislativního procesu, budeme velmi bedlivě sledovat, jestli vláda dělá dostatek pro to, aby ten systém od příštího roku skutečně fungoval a nejenom zatěžoval všechny zúčastněné, od pacientů přes zaměstnavatele až po lékaře.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Pekarové. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Běhounek. Připraví se pan kolega Lukáš Kolářík. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jiří Běhounek: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, musím říct, že jsem konsternován. Všichni říkáme, že to chceme zavést, že by bylo docela dobře, aby ta elektronizace byla, a když si vzpomenu, co tady zaznívalo za argumenty k eReceptu a jaké argumenty zaznívají k elektronické neschopence, tak to je pořád dokola. Takhle nezavedeme nikdy nic. Já jsem hluboce přesvědčen, protože jsem byl autorem, nebo předkladatelem, toho předchozího pozměňovacího návrhu v minulém programovacím nebo minulém volebním období, o tom, že pokud to nespustíme a nedáme dohromady - a my se tomu věnujeme technicky, a myslím si, že k 1. 1. to spustit lze. Já samozřejmě chápu, že když se jedná o peníze a o neschopnost, to mnoha lidem vadí, ale prosím, pokud budeme stále používat ty samé argumenty bez konkrétních podkladů, tak se nedostaneme nikam. Já jsem pro, abychom to odhlasovali.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní tedy pan poslanec Lukáš Kolářík, připraví se paní kolegyně Richterová. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem tedy poslední Avengers neviděl jako kolega Válek, takže nemůžu porovnávat, ale nicméně s ním musím souhlasit, že je to trošičku chaos, co se tady předvádí. Já jsem od té doby, co jsem nastoupil do funkce poslance, tak jsem vlastně poznal už dva různé protichůdné návrhy z ministerstva. Nicméně je třeba říct, že to bylo díky výměně na pozici ministrů, že to není úplně vina současného vedení.

Věnuji se tedy té eNeschopence, jak jsem zmínil, Avengers jsem neviděl. A tady musím souhlasit i s panem kolegou Kalouskem tedy, který zmínil, že je to chaos. Nicméně tady by se hodilo připomenout, že ten chaos už tam byl za dob, kdy to ministerstvo mělo TOP 09. Vzpomeňme krásnou kauzu pana Drábka a Šišky, kdy se snažili vyvázat ze zámku společnosti OKsystem. Ještě předtím možná byla nevýhodně sepsána smlouva - to je další věc, tomu se ale věnovat nechci.

Já bych chtěl spíš upozornit na jinou věc, a to je, o co se tady ještě hraje. Ve hře není jenom samotná eNeschopenka, o které se tady mluví vlastně celou dobu, ale na pozadí je ještě také jednotný informační systém Ministerstva práce a sociálních věcí, jehož je ta eNeschopenka malou součástí.

V této souvislosti bych rád upozornil na dva pozměňovací komplexní návrhy pana poslance Sklenáka a pana Nováka, které jsou v podstatě totožné. Jediné, v čem se liší, je právě účinnost toho jednotného informačního systému práce a sociálních věcí. Pokud si dobře vzpomínáte, tak tento systém vlastně měl nabýt účinnosti už 1. 1. 2019. To znamená, že už teď jsme ho měli mít pět měsíců v provozu. Nicméně byl pozměňovacím návrhem, který byl přidán do lékařské posudkové služby, takže vcelku nestandardně, odložen o rok, to znamená do 1. 1. 2020. Tady bych chtěl upozornit, že pokud projde pozměňovací návrh pana kolegy Sklenáka, tak odkládáme účinnost tohoto jednotného informačního systému o další dva roky. To je důležité si tady říct. A pokud si vzpomínáte, co se dělo s prodlužováním opce se společností OKsystem, kdy vlastně na konci roku jsme to podpisem opce za miliardu odložili o dva roky, tak v případě, že by prošel pozměňovací návrh pana Sklenáka, tak vůbec nevíme, co se bude dít a jak se to bude financovat v roce 2021, tedy od 1. 1. 2021 do konce roku 2022. Jestli budeme prodlužovat dál tu opci se společností OKsystem, nebo už v tu dobu budou vyvinuté nějaké systémy. Jak to bude, nikdo neví.

Proto já jsem připravil pozměňovací návrh ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu pana kolegy Sklenáka, který vlastně nechává všechno tak, jak navrhuje kolega Sklenák, pouze zkracuje tu účinnost z roku 2022 na rok 2021. Takže prosím vás tímto o podporu tohoto mého pozměňovacího návrhu.

Na závěr možná jenom takový povzdech. Jak se to vlastně stalo, že jsme se dostali do této situace, když vlastně v tom minulém volebním období všechno bylo připravené a legislativa byla schválena a s lékaři to bylo domluvené, ti souhlasili? A najednou jsme v situaci, kdy vlastně... Jsme v situaci, v jaké jsme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Koláříkovi. Nyní paní poslankyně Richterová, připraví se pan kolega Kaňkovský. Ještě než se paní Richterová ujme slova, přečtu došlou omluvu z dnešního jednacího dne, je to omluva předsedy vlády, z pracovních důvodů se omlouvá od 10.30 do konce jednacího dne. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážené paní ministryně, vážený pane ministře, vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, situace je, jaká je. To je dost jaksi nihilistické konstatování. A já myslím, že bychom měli být o něco ambicióznější. Samozřejmě zas to nemůžeme přehánět. Můžeme si tady přečíst z jednoho textu z června 2018, že současný stav eGovernmentu v České republice není uspokojivý, že přes optimistický start a nadějné pilotní fáze projekt ustrnul a dále se příliš nerozvíjel, že nepřinesl obyvatelům země očekávané nové možnosti komunikace s úřady a služby v odpovídající míře. eNeschopenka je nová možnost komunikace s úřady, snadnější by měla být. Stejně tak je to projekt toho abstraktně znějícího eGovernmentu. Je to projekt, kdy spojíme výhody té dnešní digitální doby s tím, co se osvědčilo, a sice vystavování neschopenek.

Ten text možná někteří poznáváte. Je to text z června 2018. Ještě jedna nápověda. Jeden odstavec přeskočím, ale ještě připomenu: Máme jedinečnou šanci k digitální přestavbě Česka. Moderní Česko potřebuje digitální revoluci, to znamená úplné pokrytí cenově dostupným vysokorychlostním internetem, propojení všech státních databází - a tohle bych dvakrát podtrhla, tučně zvýraznila - propojení všech státních databází a elektronickou identitu pro každého občana. Ten poslední bod nějak běží. Fungující eGovernment znamená vznik moderní, rychlé a přívětivé digitální státní správy, která bude šetřit náklady státu a čas občanům, takže dostaneme služby pro občany, podnikatele, firmy a instituce do každého počítače.

Je to, vážené kolegyně, vážení kolegové, všechno text z programového prohlášení vlády České republiky. Je to tato krásná brožurka, co jsme všichni dostali, se státním znakem a státotvorným obsahem. Jenže to, co dnes projednáváme, je ta realita. A ta realita je, že aby se tyhle pěkně znějící vize uskutečnily, tak právě potřebujeme ten jednotný informační systém. To je to, co jsem chtěla třikrát tučně podtrhnout, to propojení všech státních databází. To je ten klíč k přívětivému, vstřícnému státu, k tomu digitálnímu Česku, jaké si přejeme.

Jsme v situaci, kdy všichni víme o těch stamilionech, které natekly do IT systémů, ale současně si musíme přiznat, že tam ještě poměrně značné částky bude třeba investovat, aby se povedlo vymanit z nevýhodných miliardových smluv z minulosti, smluv třeba konkrétně na MPSV s externími dodavateli, které už zmínil můj předřečník kolega Kolářík. Jde tam i o tu opci podepsanou vlastně do konce roku 2021, o tu otázku, co by bylo mezi lety 2021 a 2022. A vůbec jde o tu celkovou otázku, jak to, že se právě ten klíčový systém propojující všechny databáze, jednotný informační systém práce a sociálních věcí, ve zkratce JISPSV, neustále odkládá. Kolega Kolářík zrekapituloval, že měl nabýt účinnosti 1. ledna letošního roku, že zase po tom lednu 2020 určitě musíme už dnes čekat odložení. Dnes budeme hlasovat o tom, zda to odložení bude do roku 2021, nebo až 2022. A já vás jenom chci, kolegyně a kolegové, upozornit, budeme-li nadále takto odkládat vytvoření téhle jednotné informační struktury, tak zkrátka nikdy nebude možný vstřícný propojený stát, nikdy nebude možné, aby v těch základních agendách, které lidi nejčastěji potřebují prostě pro tu běžnou byrokracii, měli ten servis, jaký si zaslouží.

Takže já se fakt nespokojím s tím konstatováním, že situace je, jaká je, s konstatováním, že máme nějaké, byť nevýhodné smluvní vztahy, že to zatím nějak běží. Ten hlavní problém, to, v čem je jaksi klíč, je patrně, jak se mi to jeví po snaze porozumět tomu propletenci, jakási otázka míry autonomie České správy sociálního zabezpečení a právě spolupráce mezi těmi systémy, mezi Českou správou a ostatními databázemi spravovanými jinde.

Nechci tedy zakončit nějakým smutným povzdechem, ale výrazným apelem na zde přítomnou paní ministryni, že to zkrátka nelze nechat být, pokud tato vláda neudělá opravdu ty klíčové kroky k vytvoření jednotného informačního systému práce a sociálních věcí, a to i tak, aby právě eNeschopenka, o které se dnes konkrétně bavíme, byla co nejvstřícnější jak pro lékaře uživatelsky, tak pro zaměstnavatele. Zkrátka není možné, aby tenhle stát poskytoval v budoucnu, v horizontu několika let, ten servis, jaký by poskytovat měl.

Ještě na závěr ocituji opravdu z toho programového prohlášení: Naším cílem je připravit komplexní a perspektivní digitální strategii České republiky se zaměřením na služby pro občany. Služba pro občany, to je jednotný databázový, jednotný informační systém. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Richterové. Nyní pan poslanec Kaňkovský, připraví se kolega Juříček. (Hlásí se poslanec Stanjura.) Pardon, pane předsedo. Takže před kolegou Kaňkovským s přednostním právem předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji, možná to stihnu za dvě minuty, ale zvažoval jsem, budu rychlý. Vyprovokoval mě k té reakci pan poslanec Běhounek, který dneska tady řekl: tak buď tu elektronizaci chceme, nebo ne, a my ji chceme, tak pojďme do toho. Taká chci připomenout těm, kteří tady nebyli, debatu ze 17. dubna 2017, už je to více než dva roky, kdy jsem kritizoval zavedení jednotného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí do zákona pozměňovacím návrhem, ke kterému se tak hrdě dneska hlásí pan poslanec Běhounek. Už tehdy řekl - ocituji: "Jsem asi natvrdlý doktor, protože na jedné straně říkáme, že je třeba udělat elektronizaci, ale nemůžeme, nemáme zákon. Když chceme udělat zákonnou normu, abychom tedy mohli podle ní postupovat, tak je to zase špatně. Tak rezignujeme na všechno." Zkusme si po dvou letech vyhodnotit, kdo měl pravdu. Tehdy i ministryně práce a sociálních věcí, taky ze sociální demokracie, říkala: Všechno v pořádku, na všem se pracuje. Dneska tehdejší předseda poslaneckého klubu, můj ctěný kolega Roman Sklenák, navrhuje odložení do roku 2022. To bude skoro pět let od té debaty, kdy jsme řekli: Tak přece ten zákon potřebujeme, pojďme, udělejme tu elektronizaci!

Skutek utek! To není chaos, to je neschopnost Ministerstva práce a sociálních věcí pod vedením sociální demokracie něco udělat. Máte ten resort skoro šest let! 17. dubna 2017 jste tady ohnivě hájili, jak bude skvělý informační systém Ministerstva práce a sociálních věcí, abyste v dubnu o dva roky později ústy nebo perem Romana Sklenáka navrhli účinnost od 1. 1. 2022. Tak taková ta slova (nesrozumitelné) do zákona, abychom mohli elektrizovat a pak navrhnout, že to bude platit možná za čtyři a půl roku - kdo jim má věřit?

Když už mluvím, tak pro paní ministryni mám jednoduchý dotaz. Když to projde, tento návrh zákona - my ho nebudeme podporovat, pokud neprojdou naše pozměňovací návrhy - v čem se zlepší situace pro lékaře, pro praktické lékaře, pro lékaře v nemocnicích? V čem se zlepší situace pro zaměstnavatele a v čem se zlepší situace pro pacienty a zaměstnance? To jsou poměrně jednoduché otázky a paní ministryně by nás měla přesvědčit, že aspoň pro každou z těchto skupin se něco zlepší.

Nezlepší se podle našeho názoru nic, protože od 1. ledna to má být údajně všechno jinak. A pan předseda Faltýnek chtěl politicky, musím říct politicky, aby bylo úplně jasné, hlavu paní ministryně, když to nebude 1. 1. 2020 fungovat. Aha, pak se omluvil, to už jsem nezaznamenal v médiích. Já tomu rozumím. Když to přeložím, pan předseda Faltýnek chtěl, aby paní ministryně převzala politickou odpovědnost, pokud ten projekt eNeschopenky nebude plně funkční k 1. lednu 2020. Vzhledem k tomu, že o tom Ministerstvo práce a sociálních věcí mluví minimálně od roku 2017, možná od roku 2016, myslím, že to zas není tak mimořádně překvapivý požadavek nebo mimořádně krátký termín, aby někdo, co tady (nesrozumitelné) roku 2017 obhajoval, prosadil do zákona, jak to bude skvělé, aby to za tři roky měl, případně jednotný informační systém možná už za pět let.

Tak si řekněme, pane poslanče Běhounku prostřednictvím pana místopředsedy, jak to teda je. Zákon už teda máme, to je pravda, už přes dva roky, ale jednotný informační systém nebudeme mít, pokud projde pozměňovací návrh pana poslance Sklenáka, ještě další dva a tři čtvrtě roku, což bude celkem čtyři roky a sedm měsíců od té doby, kdy jste to prosadili. Tomu se říká elektronizace v praxi! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Zbyňkovi Stanjurovi. Kolega Kaňkovský ještě posečká. Paní ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová se přihlásila s přednostním právem. Paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Byla jsem tady dotázána od pana předsedy Stanjury prostřednictvím pana předsedajícího, co to přinese všem těm skupinám. Jednoduchá odpověď. Méně papírování a úspora času. Rychlejší přenos informací. To to přinese lékařům, pacientům i zaměstnavatelům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Faktická poznámka pana kolegy Stanjury. Pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já poslouchám lékaře a ti určitě nesouhlasí s tím, co říkala paní ministryně. Nepřinese jim to ani míň papírování, ani úsporu času. Právě naopak.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní pan kolega Kaňkovský, řádně přihlášený do rozpravy. Připraví se kolega Juříček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré dopoledne. Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, milé kolegyně, kolegové, dovolte mi také pár poznámek k projednávanému tisku 204 k problematice eNeschopenky a všemu, co s tím souvisí. Asi bych tady mohl dlouze hovořit o podobných tématech, o kterých zde tady hovořili moji předřečníci, zejména kolega Kolařík, kolegyně Richterová, kolega Stanjura, už to nebudu opakovat. Jsem také přesvědčen, že chceme-li funkční elektronizaci průkazu dočasně pracovně neschopného, ale i dalších náležitostí, které s tím souvisejí, tak se bez jednotného informačního systému neobejdeme. To je prostě fakt, a pokud si to tady budeme malovat jinak, tak budeme žít v nepravdě.

Také tady už nechci opakovat celou tu anabázi, která provází projednávání tzv. eNeschopenky. Všichni víme, že to skutečně patří k těm legislativním veletočům, na které tady rozhodně nemůžeme být hrdi. Nicméně elektronizaci jak ve zdravotnictví, tak i v dalších systémech veřejné správy potřebujeme, voláme po ní, to znamená, měli bychom se skutečně dobrat k funkční eNeschopence. To je náš velký úkol a my jako klub KDU-ČSL ho dlouhodobě podporujeme. Bohužel je potřeba říci, že to, co máme dnes na stole po všech těch anabázích, kdy vlastně schvalujeme úplně něco jiného, než bylo na začátku, tak to se k tomu, bohužel, jenom blíží.

Já začnu jednou pozitivní poznámkou. Já oceňuji to, že paní ministryně a celá vláda ustoupily od toho původního záměru dvoufázového nástupu povinné eNeschopenky. To kdyby bývalo nastalo, tak si troufám tvrdit, že bychom v letních měsících skutečně zažili chaos v českém zdravotnictví a ve veřejné správě. Takže to je jedna pozitivní poznámka. Oceňuji, že pod tlakem nejen opozičních poslanců od tohoto paní ministryně a vláda ustoupily. Bohužel ty další poznámky už moc pozitivní nebudou. Já to nebudu protahovat. Já se zmíním o jedné, kterou považuji za velmi zásadní, a tady bych byl rád, kdyby nám paní ministryně skutečně osvětlila, jak to v praxi míní a jak ona to vidí, pokud projde ten dnešní sněmovní tisk v kontextu komplexního pozměňovacího návrhu kolegy Sklenáka nebo kolegy Nováka.

My jsme minulý týden tady měli už dnes zmíněný seminář k technickému zabezpečení elektronické neschopenky. Proběhlo to po jednání výboru pro zdravotnictví, a tak jak to na začátku bylo avizováno, mělo nás to, poslance zdravotního výboru i další přizvané, přesvědčit o tom, že Česká správa sociálního zabezpečení je technicky přichystána na provoz, plný provoz elektronického průkazu dočasné pracovní neschopnosti od 1. 1. 2020. Měli jsme být přesvědčeni, že to je nachystáno, že všechno to bude dobře fungovat. Bohužel musím říci, že všechny ty informace, které jsme tam dostali, tomu naprosto neodpovídaly, a musím říci, že už jsem zažil spoustu takových podobných seminářů a málokdy jsem byl tak zděšen jako po tomto semináři. Informace, které vydává MPSV a vedení České správy sociálního zabezpečení, se prostě v některých parametrech zásadně rozcházejí. A ten jeden, který vidím jako velmi problematický, se týká právě té identifikace konkrétního zdravotnického pracovníka, tedy lékaře v systému elektronické pracovní neschopnosti.

Paní ministryně tady uvedla, že k tomu bude sloužit certifikát, který již dneska máme jako lékaři vydaný k systému eReceptů. Podle mého názoru toto je správný postup. Nemám s ním vůbec žádný problém. Naopak bych viděl jako problém, kdyby lékaři museli kromě jedné kartičky nosit ještě další. Ono v té praxi opravdu není úplně jednoduché si tyto certifikáty ohlídat. Takže myšlenka správná. Nicméně vedení České správy sociálního zabezpečení na tom semináři uvedlo, že s identifikací lékařů vůbec v tom systému nepočítají. Že zodpovědnou osobou bude konkrétní zdravotnické zařízení, to znamená buď fyzická osoba, anebo právnická osoba. A tady se chci paní ministryně zeptat, jak to tedy ve skutečnosti je. Protože vedení České správy sociálního zabezpečení v tomto směru mluvilo naprosto jednoznačně. A já se chci ptát, jak to bude v nemocnici, která zaměstnává 200, 300, 500, některá i tisíc lékařů, jak to bude v případech, kdy dojde k nějaké nesrovnalosti ohledně průkazu dočasně pracovně neschopného. (Velký hluk v sále!) Všichni lékaři z praxe vědí, že k tomu čas od času dojde. Dojde ke špatnému datu, dojde, a to je asi největší problém, ke špatně vyplněnému číslu diagnózy a v rámci sporů, zejména ohledně pracovních úrazů, ale i některých pracovněprávních sporů je třeba dohledat konkrétní osobu, která za to zodpovídá. Já si nedovedu představit, že za to bude zodpovídat zdravotnické zařízení jako celek. Podle mého názoru, pokud by tomu tak bylo, tak například Fakultní nemocnice v Motole, aby si najala tak tři detektivy -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, já vás na chviličku přeruším a požádám sněmovnu znovu o klid! Je tady velká míra hluku a prosím debaty, které se netýkají novely zákona o sociálním zabezpečení, aby se přemístily do předsálí. Děkuji. Můžete pokračovat.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: - takže velká fakultní nemocnice, ale podle mého názoru i středně velká nemocnice aby si najala detektiva, který bude pátrat po tom, kdo ten konkrétní průkaz dočasně pracovně neschopného vystavil. A tady hrozí, a čas od času se to vyskytne, soudní spory a tam už nelze říci, že za to zodpovídá někdo. Tam musí být jasné, kdo za to zodpovídá.

Takže tohle je můj konkrétní dotaz směrem k paní ministryni, protože paní ministryně ve svém úvodním slovu řekla, že to půjde přes ten certifikát vystavení k eReceptu, vedení České správy sociálního zabezpečení hovořilo úplně jinak.

A ten druhý konkrétní dotaz k tomu směřuje. Pokud to legislativně budeme mít ošetřeno na základě přijatého komplexního pozměňovacího návrhu, i když i tady jsou trošku pochybnosti, ale předpokládejme, že to bude legislativně správně, je skutečně Česká správa sociálního zabezpečení připravena to do konce tohoto kalendářního roku technicky připravit a odzkoušet?

Takže já závěrem chci říci, my podporujeme zavedení elektronické neschopenky se všemi náležitostmi, ale chceme a požadujeme po vládě, aby to bylo připravené jako funkční systém, aby skutečně tady byla minimalizována rizika, že od 1. 1. 2020 ten systém nebude plně funkční. Já chápu, že každý nový systém má nějaké dětské nemoci. To samozřejmě jsme zažili u mnoha jiných zavádění nových systémů, ale toto je velmi závažná problematika, a pokud nebude dobře i technicky připravena, tak riskujeme kolaps nejenom ve zdravotnictví, ale i v dalších, souvisejících organizacích, zejména u zaměstnavatelů.

Takže tolik moje dotazy směrem k paní ministryni a já bych si velmi přál, abychom skutečně přijali takovou normu, která nám zavede funkční elektronickou neschopenku. Potom si myslím, že budeme všichni spokojeni a hlavně budou spokojeni jak zdravotnická zařízení, lékaři, pracovníci České správy sociálního zabezpečení, zaměstnavatelé i pacienti. Ale bohužel se domnívám, že když přijmeme tuto normu i včetně toho komplexního pozměňovacího návrhu, že ta rizika v tuto chvíli jsou značná, a velmi nerad bych se dočkal toho, že tady budeme v listopadu ve zkráceném režimu požadovat odklad zase o rok. Už jsme to tady zažili u eReceptu a já bych se toho nerad dožil.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kaňkovskému. Kolega Juříček ještě posečká, protože mám faktickou poznámku pana kolegy Běhounka a s přednostním právem se přihlásila paní ministryně práce a sociálních věcí. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Běhounek: Děkuji za slovo ještě jednou. Hezké dopoledne. Prostřednictvím pana předsedajícího kolegovi Stanjurovi děkuji. Ano, je to tak. Já nebudu hovořit o turbulencích na Ministerstvu práce a sociálních věcí a o ztracených časech.

Co se týče kolegy Kaňkovského prostřednictvím pana předsedajícího, asi jsme byli každý na jiném semináři. Já jsem tam byl do konce a já jsem se, to tady klidně řeknu, s ředitelem České správy sociálního zabezpečení dohodl na zcela konkrétních krocích, o kterých bychom hovořili. On tam hovořil o tom, že ze zákona o nemocenském pojištění je odpovědná za vystavení neschopnosti instituce, ne ten jednotlivý lékař. Ta instituce ze zákona prostě za to zodpovídá. Že je možné najít nějakým způsobem řešení, tam také řekl. Řekl, že tam bude datová věta, kde ten lékař bude připraven. Já jsem ho pozval na jednání na Vysočinu. V jedné konkrétní nemocnici to zcela jednoznačně rozebereme a zkusíme to převést na to, aby všechny identifikační karty, které dnes lékaři pro elektronickou evidenci receptů nebo elektronický recept mají, mohli používat i pro tohle. Technicky to možné je a Česká správa sociálního zabezpečení už se SÚKL v této oblasti komunikuje. Tak si ty záležitosti prosím zjistěme a neříkejme tady věci, které nejsou pravda.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Kaňkovský s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, kolegové, já se musím ohradit proti slovům jinak mého velmi ctěného kolegy pana hejtmana Běhounka. Já jsem na tom semináři také byl, je pravda, že jsem o pár minut odešel dříve, ale hovořit zde o tom, že mluvím nepravdu - myslím si, pane hejtmane, že byste měl vážit slova. Vy sám jste se tam na začátku rozčiloval, že to není nachystáno. Ano, pak jsme vedli diskusi o tom, jakým způsobem je možné to odzkoušet, ale není pravda, že to v tuto chvíli je připraveno. Vedení České správy sociálního zabezpečení připustilo, že to nějakým způsobem bude prověřovat.

Já oceňuji, že jste jako hejtman Kraje Vysočina nabídl pomoc, nabídl součinnost. Ale my jsme tady dneska ve třetím čtení, my tady dnes schvalujeme zákon ve třetím čtení a v tuto chvíli to přichystané není. Technicky to přichystané není. Ano, máme tady ještě zhruba půl roku na to technicky to nachystat, ale myslím si, že bychom měli vážit slova. To znamená, v tuto chvíli to nachystané není, jsou dělány kroky k tomu, aby to nachystané bylo, a ten rozpor mezi slovy paní ministryně a České správy sociálního zabezpečení prostě existuje, protože oni říkali, že to není potřeba. A podle mého názoru to potřeba je. Tady se v názorech samozřejmě můžeme lišit.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S faktickou poznámkou pan poslanec Běhounek. Pak je přihlášena s přednostním právem paní ministryně. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Běhounek: Tak potřetí. Já samozřejmě kolegovi Kaňkovskému neberu jeho přístupy ani názory. Prostřednictvím pana předsedajícího mu jenom sděluji, že pak uvidíme, jak se to na Vysočině zavede a která nemocnice bude v čele.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Ještě faktická poznámka pana poslance Pávka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Pávek: Dobrý den, děkuji za slovo. Jenom velmi krátce. Já jsem na tom semináři také byl a musím potvrdit slova kolegy Kaňkovského, že skutečně tam bylo hovořeno pouze o tom, že bude použit certifikát dané organizace, nikoliv lékaře jako jednotlivce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní ministryně s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Abych odpověděla panu poslanci Kaňkovskému prostřednictvím pana předsedajícího, tak ano, identifikovat budeme certifikátem od SÚKL, který bude od poskytovatele zdravotních služeb v souladu se zákonem, v datové větě však bude uveden konkrétní lékař, který neschopenku vystavil, to znamená, identifikaci konkrétního lékaře chceme, ale zároveň plníme druhý požadavek, který je souběžně s tímto od lékařů, že nemusí neschopenku podepsat osobním certifikátem. To je jedna věc.

Jinak obecně co se týká připravenosti, bylo to řečeno i na tom workshopu, i když jsem tam osobně přítomna nebyla, technicky teď v nemocnici nemohou být připraveni, protože v souladu s harmonogramem jsme informace pro vývojáře lékařských softwarů poskytli a zveřejnili 30. dubna. Asi také dobře víte, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, že další workshop pro vývojáře na České správě sociálního zabezpečení bude 16. 5., takže vše běží v souladu s harmonogramem přesně na den. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní ministryni. Pan poslanec Juříček stahuje svoji přihlášku. Do rozpravy se ještě hlásí pan zpravodaj. Pane zpravodaji, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Pane předsedající, děkuji. Já bych ještě na závěr tady chtěl prezentovat stanovisko Pirátů obecně. My samozřejmě jsme pro digitalizaci, chceme, aby to bylo co nejrychleji, a proto podpoříme co nejrychlejší zavedení té neschopenky a celého toho jednotného informačního systému. V případě, že by prošel komplexní pozměňovací návrh pana kolegy Sklenáka bez mého pozměňovacího návrhu, který zkracuje dobu účinnosti jednotného informačního systému, tak se ve finále zdržím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Bartošek do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji, pane místopředsedo. Chtěl bych avizovat dopředu, abyste poté, co budou odhlasovány jednotlivé pozměňující návrhy, vyhlásil přestávku v délce trvání patnáct minut pro poradu klubu KDU-ČSL před finálním hlasováním o podobě zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, pane předsedo. Já jsem úplně dobře neslyšel. Poté co budou schváleny hlasováním pozměňovací návrhy, před závěrečným hlasováním patnáct minut. Ano, mám zaznamenáno a samozřejmě tomu požadavku vyhovím.

Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Je zájem o závěrečná slova? Pan zpravodaj ne, paní ministryně také nemá zájem o závěrečné slovo.

Dámy a pánové, prosím o ztišení, abychom mohli přistoupit k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím zpravodaje garančního výboru, pana poslance Koláříka, aby nás seznámil s procedurou hlasování a poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy. (V sále je trvale hlučno.)

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji, pane předsedající. Já vám tedy představím doporučenou proceduru, jak ji schválil garanční výbor na svém zasedání.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pane zpravodaji, nemůžeme pokračovat, dokud tady nebude takové ticho, abych vás třeba já slyšel. Dámy a pánové, prosím ještě jednou o to, abychom se skutečně mohli vyrovnat s pozměňovacími návrhy. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji. Já tedy zkusím hovořit trochu víc nahlas, aby to bylo jasně a zřetelně slyšet. Já bych vás rád seznámil s hlasovací procedurou, kterou doporučil garanční výbor na své 29. schůzi. Ten doporučuje hlasovat v tomto pořadí:

1. Návrhy legislativně technických úprav, nicméně ty nebyly žádné ve třetím čtení předneseny, takže bychom hlasovali jako první pozměňovací návrh F1, je to sněmovní dokument 2396. Jedná se o pozměňovací návrh ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu pod bodem A.

2. Jako druhý bychom hlasovali pozměňovací návrh F2, sněmovní dokument 2632.

3. Jako třetí by byl komplexní pozměňovací návrh pod písmenem A. V případě, že tento návrh bude přijat, tak jsou návrhy B, C, D a E nehlasovatelné.

4. Jako další bychom hlasovali pozměňovací návrh pod písmenem E ve variantě 1,

5. následovaný pozměňovacím návrhem E ve variantě 2.

6. Jako šesté hlasování by byl návrh pod písmenem C. Pokud ten bude přijat, tak jsou návrhy B, D, F, pokud jde o návrh k pozměňovacímu návrhu pod bodem D,nehlasovatelné.

7. Sedmé hlasování by byl opět pozměňovací návrh F1, který tentokrát míří k pozměňovacímu návrhu pod písmenem D, který bychom hlasovali jako osmý. Pokud tento bude přijat, tak jsou návrhy B nehlasovatelné.

Poslední tři hlasování, 9, 10 a 11, by byl pozměňovací návrh pod písmenem B ve variantě 1, ve variantě 2 a ve variantě 3.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. To je návrh procedury. Je nějaký protinávrh? Není, takže schválíme proceduru hlasováním, jak ji nyní přednesl a navrhl pan zpravodaj.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 157, přihlášeno 168 poslanců, pro 160, proti nikdo. Proceduru jsme schválili.

Nyní vás, pane zpravodaji, prosím, abyste přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy, stručně je charakterizoval a také nám řekl stanovisko. Slyším žádost o odhlášení, všechny jsem vás odhlásil. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými hlasovacími kartami.

Jsme přihlášeni, můžeme přistoupit k prvnímu hlasování. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Jako první bychom hlasovali pozměňovací návrh pod písmenem F1, je to pozměňovací návrh můj, Lukáše Koláříka, který umožňuje pověřit ministerstvo provozem některých IT systémů Českou správu sociálního zabezpečení. Stanovisko garančního výboru je doporučující. (Ministryně: Nesouhlas.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 158, přihlášeno 164 poslanců, pro 74, proti 64. Návrh nebyl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Jako druhý bychom hlasovali pozměňovací návrh F2, který je také můj, poslance Lukáše Koláříka. Je to pozměňovací návrh ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu pana kolegy Sklenáka a zkracuje dobu účinnosti jednotného informačního systému práce a sociálních věcí z roku 2022 na rok 2021. Stanovisko výboru je bez stanoviska. (Ministryně: Nesouhlas.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 159, přihlášeno 165 poslanců, pro 51, proti 70. Návrh nebyl přijat. Prosím dál.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Jako třetí bychom hlasovali komplexní pozměňovací návrh pod písmenem A. Je to komplexní pozměňovací návrh pana kolegy Sklenáka, který zavádí druhou etapu eNeschopenky od července 2019 a ledna 2020. Zároveň obsahuje i elektronickou identifikaci lékařů, která se přebírá od SÚKL, a zavádí jednotný informační systém práce a sociálních věcí od roku 2022. Stanovisko výboru je nedoporučuje. (Ministryně: Souhlas.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 160, přihlášeno 165 poslanců, pro 92, proti 50. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: A vzhledem k tomu, že byl komplexní návrh A přijat, tak jsou nehlasovatelné návrhy B, C, D a E. B ne, omlouvám se, B je hlasovatelné.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Jenom konstatuji, že v návrhu procedury, tak jak jsme ji schválili, a z hlediska toho, co navrhl výbor, tak se říká, že pokud schválíme pozměňovací návrh A, tak jsou návrhy B, C, D a E nehlasovatelné.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Takže je to tak, jak říkáte, pane předsedající, jsou nehlasovatelné, protože je to jiný komplexní pozměňovací návrh a ten už byl přijat teď pod písmenem A.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan předseda Stanjura s přednostním právem k hlasování. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: To mi přijde jako legislativně zvláštní postup, protože je něco jiného, kdybychom ve druhém čtení rozhodli, že za základ se bere komplexní pozměňující návrh pana poslance. Já bych chtěl vědět, proč jsou nehlasovatelné návrhy B1, B2 a B3, od legislativy. Proč jsou nehlasovatelné? Věcně s tím vůbec nesouvisí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Abychom měli jistotu, že hlasujeme správně, tak přerušuji jednání na tři minuty a prosím o vyjasnění mezi zpravodajem, legislativou a dalšími zúčastněnými. Budeme pokračovat v 11.17 hodin.

 

(Jednání přerušeno od 11.14 do 11.17 hodin.)

 

Je 11.17 hodin, prosím o sdělení, zda došlo k dohodě o dalším postupu, nebo nedošlo. Pane zpravodaji, prosím o sdělení, zda je potřeba vyhlásit delší přerušení, nebo zda můžeme pokračovat.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Vzhledem k tomu, že jsme si návrh procedury odhlasovali už jedním hlasováním a tam jsme konstatovali, že v momentě, kdy projde komplexní pozměňovací návrh A, tak jsou body B, C, D a E nehlasovatelné, tak jsou nehlasovatelné. (Neklid v sále.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan předseda Stanjura. Dámy a pánové, a pánové, prosím o klid! Jsme ve složité legislativní situaci, potřebujeme se slyšet navzájem, abychom věděli, jak budeme postupovat, a nevznikly pochybnosti o našem hlasování. Děkuji. Pan předseda má slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Ke shodě nedošlo během porady, to se občas stává. Nicméně formálně z toho máme východisko. Já navrhuji, abychom revokovali naše rozhodnutí o proceduře. Hlasoval jsem pro, takže mohu tento návrh podat, a pak pokud by to prošlo, navrhuji, abychom proceduru opravili v tom smyslu, že lze hlasovat o pozměňovacích návrzích B1, B2, B3. Evidentně tady existuje většina, která pro tento pozměňovací návrh hlasovat nebude. Přijde mi jednodušší projít hlasováním než se točit na proceduře. Myslíme si, že ten postup není správný, ano, omlouvám se, uniklo mi to při schvalování procedury. Měl jsem vystoupit před pěti nebo sedmi minutami, za to se omlouvám. Ale procedurálně navrhuji revokovat usnesení o schválení procedury. Pokud to projde, změnit proceduru ve smyslu, že hlasování o pozměňujících návrzích B1, B2, B3, o těch variantách, je přípustné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, děkuji. Pan předseda Stanjura sám konstatoval, že hlasoval pro, čili s tímto návrhem na revokaci se můžeme vypořádat hlasováním. Je to v souladu s jednacím řádem, takže budeme nyní hlasovat o revokaci usnesení o proceduře.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 161, přihlášeno 165 poslanců, pro 136, proti 4. Návrh byl přijat.

Nyní tedy změníme proceduru. Já bych poprosil buďto pana zpravodaje, nebo přímo pana předsedu Stanjuru, aby nám řekli, jak teď bude vypadat procedura. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji. Pokud bych si mohl dovolit to takhle zkrátit, tak procedura je totožná, akorát pokud projde komplexní pozměňovací návrh A, je to třetí hlasování, tak nebudou hlasovatelné návrhy C, D a E. (Hluk v sále.) Návrhy B budou hlasovatelné.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan místopředseda Sněmovny Pikal. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já bych si chtěl jenom vyjasnit, jestli budeme znovu hlasovat o návrzích, které jsme již schválili, nebo ne, aby to zaznělo jasně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Není třeba hlasovat, ani nebudeme hlasovat o návrzích, které jsme již schválili, jen upravíme proceduru a budeme hlasovat o návrzích, které by podle původní procedury, pokud to schválíme, byly už nehlasovatelné. Myslím, že toto vysvětlení by mohlo být všem jasné. (V sále je velký neklid a hluk!)

 

Nyní budeme hlasovat o proceduře, jak ten návrh přednesl pan zpravodaj.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 162 přihlášeno 167 poslanců, pro 162, proti 1. Upravenou proceduru jsme schválili a můžeme pokračovat v hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: V tom případě máme před sebou v proceduře hlasování číslo čtyři, je to návrh B ve variantě 1. Je to návrh pana kolegy Bauera pod sněmovním dokumentem 2381, který ruší účinnost karenční doby, která se odkládá na datum zavedení plné eNeschopenky.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Stanovisko? (Výbor nedoporučuje.) Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlas.) Děkuji.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 163 přihlášeno 168 poslanců, pro 49, proti 33. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Dále nám tedy zbývá hlasování číslo pět, to je opět návrh B ve variantě 2, je to opět kolegy Bauera. Už se to nepáruje, zavedení karenční doby eNeschopenky, ale dává se zrušení karenční doby napevno až do 1. 1. 2021, což je vládou avizované datum nasazení plné eNeschopenky.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Prosím o stanovisko výboru. (Výbor nedoporučuje.) Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 164 přihlášeno 168 poslanců, pro 34, proti 38. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Jako poslední hlasování o pozměňovacích návrzích před hlasováním o návrhu jako celku je šesté hlasování. Je to návrh pod písmenem B kolegy Bauera pod sněmovním dokumentem 2381 ve variantě 3, a to je zrušení karenční doby k 1. 1. 2020. (Obrovský hluk v sále, špatná slyšitelnost.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Prosím o stanovisko.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Pardon, podpoření účinnosti - odložení účinnosti k 1. 1. 2020. Stanovisko výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlas.) Děkuji.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 165 přihlášeno 168 poslanců, pro 51, proti 28. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní jsme se, pokud pan zpravodaj se mnou bude souhlasit, vyrovnali se všemi pozměňovacími návrhy. Než přistoupíme k hlasování o návrhu jako celku, vyhovím žádosti poslaneckého klubu KDU-ČSL na přestávku pro jednání klubu v délce 15 minut, to znamená, že naše jednání bude pokračovat v 11.40 hodin.

 

(Jednání přerušeno v 11.25 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.40 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je 11.40, skončil čas určený na jednání poslaneckého klubu KDU-ČSL a budeme pokračovat. Před námi je hlasování o návrhu zákona jako celku.

S přednostním právem se hlásí pan předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek a pan předseda Bartošek po něm. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s výsledkem jednání poslaneckého klubu Pirátů. My jsme se rozhodli, že nepodpoříme tento návrh zákona jako celek, a to z toho důvodu, že o dva roky odkládá konsolidaci IT systémů Ministerstva práce a sociálních věcí. Už z výroční zprávy NKÚ vyplývá, že v roce 2018 byly náklady na IT na Ministerstvu práce a sociálních věcí čtyřikrát vyšší než v roce 2013 a činily 1,6 miliardy korun. Nejvyšší kontrolní úřad tedy několikrát kritizoval, že nedochází k řešení neuspokojivé situace ohledně IT systémů na Ministerstvu práce a sociálních věcí. My souhlasíme s principem eNeschopenky. Tu podporujeme. Ale vzhledem k tomu, že pozměňovacím návrhem pana poslance Sklenáka byl do zákona vnořen i ten odklad konsolidace IT systémů Ministerstva práce a sociálních věcí, tak ten návrh nemůžeme podpořit.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Bartošek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo. Klub KDU-ČSL si vzal přestávku na poradu klubu, takže bych zde rád odprezentoval závěry. Vzhledem k tomu, že byla skutečně pozměňovacím návrhem odložena realizace jednotného informačního systému a paní ministryně nás nepřesvědčila o tom, že eNeschopenka je dostatečně technicky připravena, a jsme přesvědčeni, že to do budoucna může přinést řadu komplikací, tak za klub KDU-ČSL říkám, že tento návrh zákona nepodpoříme. Klub KDU-ČSL je pro elektronizaci státní správy a usnadnění života lidem, ale není možné, aby ty projekty byly nepřipravené, protože v budoucnu to v praxi přináší víc komplikací než pomoci lidem. A my eNeschopenku vnímáme jako špatně připravený projekt. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Kalousek s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, mí předřečníci řekli tu věcnou podstatu. Jenom se přidám k tomu s postojem klubu TOP 09, že jakkoli si samozřejmě přejeme eNeschopenku, podpora tohoto návrhu se schváleným pozměňovacím návrhem pana poslance Sklenáka je podpora totální neschopnosti. Jsem přesvědčen, že Poslanecká sněmovna má od ministrů své vlády požadovat výkon a kompetenci, nikoli tolerovat neschopnost. Nemůžeme tolerovat neschopnost, a proto nepodpoříme tento návrh zákona.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Dále s přednostním právem pan předseda klubu Radim Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte i mně, abych vyjádřil zde postoj hnutí SPD k tomuto zákonu. Musím říct, že SPD vždy podporovalo elektronickou neschopenku, podporovalo také to, aby byla co nejdříve, aby se dostala do praxe, protože to byla součást zrušení karenční doby. A samozřejmě že by to výrazně pomohlo zaměstnavatelům. Ale tak jak jsme ve třetím čtení v tomto zákonu o pojistném a sociálním zabezpečení, i my se musíme připojit k dalším parlamentním stranám. Vzhledem k tomu, že tento zákon by pravděpodobně způsobil víc problémů než toho dobrého, tak ani my tento zákon ve třetím čtení nemůže podpořit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nikdo další s přednostním právem se nehlásí, takže vás seznámím s návrhem usnesení, o kterém budeme hlasovat.

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a zákon č. 92/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle sněmovního tisku 204, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Je zde žádost o odhlášení. Jste odhlášeni. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Nyní můžeme hlasovat o usnesení, jak jsem vás s ním seznámil.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 166, přihlášeno 165 poslanců, pro 92, proti 48. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Děkuji paní ministryni i panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu.

 

Nyní se budeme věnovat bodu číslo

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.