Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

40.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 452/ - prvé čtení

Bod jsme přerušili v prvém čtení ve středu 24. 4. a přerušil jsem ho během vystoupení pana poslance Ferjenčíka. Projednávání tohoto bodu jsme přerušili ve středu, jak jsem říkal, v obecné rozpravě. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala za navrhovatele ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, prosím, a zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Roman Sklenák.

Nyní bychom tedy měli pokračovat v rozpravě, kdy byl přerušen pan poslanec Ferjenčík. Než mu dám slovo, pan poslanec Klaus a paní poslankyně Majerová se omlouvají od 13.15 do konce jednání z pracovních důvodů. Pan poslanec Sklenák je přítomen. Prosím pana poslance Ferjenčíka, aby řekl, jestli chce pokračovat ve svém vystoupení. Vypadá to, že ano. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem bohužel nestihl svůj příspěvek dokončit na minulé schůzi a už tady byl poměrně značný hluk v sále, jak se blížila 19. hodina, tak si jenom dovolím zopakovat svoji nejdůležitější otázku na paní ministryni a poprosím, jestli by mohla odpovědět ještě v rozpravě, abychom se případně k tomu mohli ještě vyjádřit.

Sněmovna přijala usnesení, kde konstatuje, že systém financování důchodů primárně ze zdanění práce je dlouhodobě neudržitelný, a žádá vládu, aby do konce tohoto roku navrhla způsob, jak vyřešit tento problém, protože dlouhodobě ve chvíli, kdy se výrazně změní poměr počtu pracujících a počtu důchodců, což nás čeká někdy mezi lety 2030 a 2060, tak se nedá očekávat, že ten systém utáhneme jenom ze sociálního pojištění. A já bych uvítal, kdyby paní ministryně se stejnou vervou, s jakou zvyšuje důchody, současně hledala příjmy pro zajištění důchodů i budoucích generací, protože my teď máme obavu, aby toto zvýšení nebylo na úkor lidí, kterým je dneska například 30 let.

Takže bych se chtěl zeptat na plnění tohoto usnesení, jaké výsledky už v této věci máte a co tedy podniknete. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Dále v rozpravě byl přihlášen s přednostním právem pan poslanec Chvojka, kterého zde v tuto chvíli nevidím, ale předpokládám, že se to týkalo něčeho jiného, takže přihláška propadá z důvodu nepřítomnosti. A nyní prosím paní poslankyni Golasowskou, která je řádně přihlášena do rozpravy. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, přeji vám krásné páteční dopoledne. Dovolte mi, abych za klub KDU-ČSL se taky alespoň stručně vyjádřila k návrhu této novely.

Samozřejmě klub KDU-ČSL tento návrh podpoří, protože my taky vnímáme, že je velmi důležité, aby důchodci byli více finančně ohodnoceni, byť si myslíme, že v této době, kdy navrhujeme zvýšení důchodů o 900 korun, vnímáme to jako dílčí návrh. Možná sami důchodci už zjistili při návštěvách obchodů, že se zvedají ceny potravin, poskytovatelé energií hlásí taky zvyšování energií, takže vlastně tento návrh nijak nezvýhodní jejich finanční příjmy, ale bude kopírovat inflaci.

Ještě bych chtěla říct, že my jsme loni podávali několik pozměňovacích návrhů, které se týkaly ovdovělých, týkaly se souběhu vdovských důchodů a invalidních důchodů, taky se týkaly zvýšení důchodů matek, které vychovaly děti, dřívějšího odchodu do důchodu pro ženy podle počtu vychovaných dětí a taky dřívějšího odchodu do důchodu pro náročné profese. Nicméně tyto naše pozměňovací návrhy byly vlastně smeteny ze stolu s tím, že to jsou dílčí návrhy a že ministerstvo nebo vláda připraví komplexní novelu důchodového pojištění. Což se do dnešního dne zatím nestalo. A já se připojuji k dotazům, které už tady zazněly - zda má ministerstvo připraveno nějaký plán dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému a zda bude řešit všechny ty skupiny, které jsem tady vyjmenovala, a taky, zda je bude řešit, v jak dohledné době.

Vím, že v současné době pracuje komise pro spravedlivé důchody, jejíž jsem taky členkou, nicméně bych byla ráda, zda ministerstvo má připravené nějaké termíny aspoň v nějakém výhledovém horizontu tohoto volebního období. Protože čas běží a samozřejmě důchodci a zejména ty zranitelné skupiny, které jsem tady jmenovala, invalidé, ovdovělí, matky, které vychovaly děti, vlastně čekají na to, jak se k tomu postavíme a s jakými návrhy přijdeme a zda tu jejich situaci jim pomůžeme zlepšit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a jako další je do rozpravy přihlášen pan poslanec Bláha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, pozorně poslouchám již dva dny nářky většiny opozice na to, jak vláda nic nedělá, jak nekoná, jak neplánuje, a proto jsem si udělal pár poznámek a na základě těch poznámek bych rád trošku popsal dnešní stav, zhodnotil situaci. Chtěl bych jenom upozornit, že nechci svým projevem nikoho urazit, pošpinit ani zesměšnit, jak mi je často předkládáno. Chci jen opravdu zdokumentovat dnešní stav.

Zazněla tady na základě navýšení důchodů řada připomínek a já s řadou připomínek musím souhlasit. Ano, potřebujeme důchodovou reformu, ale v první řadě bych řekl, že nemůžeme přidělit vytvoření důchodové reformy někomu, říct: Udělej důchodovou reformu! To je, jako kdybyste přišli za vynálezcem a řekli: Vytvoř žárovku! Možná bychom ji dodneška neměli. Tak to prostě je.

Vytvořit něco, co nemám v srdci nebo o co jsem se nikdy nezajímal, není lusknutím prstů. A já bych chtěl jenom doplnit následující věci: Ano, projídáme si státní rozpočet. Ano, máme přebujelou byrokracii. Ano, stát, úřady, města nehospodaří dle zásad správného hospodáře. Ano, neřešíme budoucnost v souvislostech. Ano, je nutné udělat změnu a důchodovou reformu. Ano, naše cíle jsou krátkodobé. A takto bych mohl pokračovat.

Ale musíme si říct to nejdůležitější: kdo za to může. Já jsem si zapomněl mobil, a jestli mi dovolíte, tak to vezmu jen tak z hlavy. (Kolega poslanci mobil přinesl.) Určitě za to nemůžeme vinit poslední vládu, ani poslední vlády a nemůžeme za to vinit konkrétní lidi, protože již od začátku po revoluci, kdy nastoupila první vláda, tak se jenom zamyslete, z jakých lidí byla složená. Takhle bychom mohli postupovat těmi časy. A já si pamatuji, že už někdy před patnácti lety jsem slyšel "je potřeba udělat důchodovou reformu", dokonce z úst pana Kalouska, a že to určitě udělá, a nikdy k tomu nedošlo. A zase - zamysleme se nad tím, koho jsme tady měli za premiéry. Měli jsme tady prognostiky, měli jsme tady pracovníky památkové péče, měli jsme tady strojvedoucí, měli jsme tady třeba i hlavní ekonomy nebo lidi, kteří řídili banku, projektanty, fyziky, dokonce jsme měli jednoho premiéra, který nikdy nepracoval. A tak věřte tomu, že ten současný premiér alespoň ví, jak je tu korunu, než se může někam vložit, těžké vytvořit. (V sále je obrovský hluk!)

Takže bych připsal vinu úplně všem, kteří tady dneska, nebo za posledních třicet let byli, ale i nám poslancům. Zajímá se někdo podrobně o státní rozpočty, o rozpočty jednotlivých úřadů? Vyžádal si někdo z nás rozklíčování jednotlivých položek, které jsou v rámci rozpočtů? Jenom na rozpočtech úřadů se ročně nevyčerpá 150 mld., takže zdroje jsou. Když to tady někdo přede mnou řekl, myslím si, že to byl premiér Špidla, opravdu zdroje jsou, jsou v rozpočtech, jsou v nákupu služeb státu, protože jenom kdybychom zprůměrovali nákup služeb, tak bychom ušetřili půl miliardy. Jsou ve státních, krajských a městských firmách. Jsou v tom, že neumíme sdílet služby. V každé instituci, v každém úřadě máme svoje mzdové oddělení, máme tak přebujelou byrokracii, že když se bavíte s jednotlivými zástupci úřadů a institucí, tak vám řeknou, že 75 % svého času tráví odpovídáním na dotazy svých kolegů z jiných ministerstev a z jiných úřadů. To je k zaražení, že jo? (Hluk v sále neutichá.)

Neumíme sjednotit dotační tituly, zdravotnictví - o tom bychom se mohli bavit klidně další dvě hodiny. Nákup energií, nenakupujeme centrálně, každý si nakupuje dle svého. Důchodová reforma nám je jasná. 6 500 obcí. Když se zamyslíte nad tím, že z těch 6 500 obcí přijde 6 500 žádostí třeba o dotační titul, tak jenom tam nám visí obrovská hromada peněz, že kdybychom to uměli předat krajům, aby ty projekty řídily kraje, tak bychom ušetřili. Slučovat projekty. Byty a dotace na byty, to je další kapitola, už jsem o ní hovořil. A pak tady máme práci načerno, šedou ekonomiku a s tím spojené exekuce. Tam je dalších 100 mld. A věřte tomu, že tam je minimálně dalších 50 % našeho HDP v šedé ekonomice. Když se mezi čtyřma očima budete bavit s lidmi z Nejvyššího kontrolního úřadu nebo s lidmi, kteří mají na starosti Ministerstvo průmyslu a obchodu, tak vám to potvrdí mezi čtyřma očima, že minimálně 50 % ekonomiky je v šedé zóně. Ale my máme i 7 710 operačních systémů a každoročně na ně padne 10,5 mld. O školství nemá cenu se rozvádět.

Máme tady neuvěřitelně rozbujelý rezortismus, takže jednotlivá ministerstva a úřady nepracují společně na vizích, ale zase - znovu bych chtěl připomenout, že to není chyba dnešní vlády, ani té minulé, ani té předminulé, vinu na tom nesou všichni. Kdybych měl takovouto firmu, jako je stát, přebrat, tak ji nejdřív zavřu, abych ji mohl spustit znova, protože předělat takto zkostnatělou a takto nefungující firmu, bublinu, jako je náš stát, se opravdu dá těžko. A věřte tomu, že k tomu nepřispíváme ani my, protože jestliže v hospodářském nebo jiných výborech, rozpočtových a jiných pracují lidi, kteří v životě nevědí, jak se koruna musí nejdřív vydělat, aby se pak mohla přidělit, tak je to logické. Vždycky byli zvyklí jenom žádat, dejte nám, ale tak to prostě nemůže v žádném případě fungovat.

Já jsem pro důchodovou reformu, říkám zcela otevřeně, že o ní přemýšlím již delší dobu. Mám namyšleno, jak by měla fungovat, ale nemůže to dělat jeden člověk, mělo by to být na základě dohody všech politických stran, jinak to dopadne tak, že až tady bude nová vláda, tak to shodí ze stolu a nebude z toho zase nic.

Takže jen tak si tady pročtu svoje poznámky: zdroje máme, kdo za to může, už víme, vize na více let, musíme snít všichni a chodit s nimi sem na to plénum a mluvit o nich. Premiéři, o těch jsem mluvil, jaké jsme tady měli, že některý v životě dokonce ani nepracoval.

Chtěl bych připomenout jednu základní věc. Ty peníze, které můžeme rozdělovat, tady tvoří firmy a řada stran se tady ohání tím, že chce firmám, živnostníkům, řemeslníkům pomoci. A nejzajímavější na tom je, že teď běží kauza EET a veškeré asociace kromě jedné, veškeré svazy kromě jednoho, to znamená, že všichni zástupci podnikatelů, firem a živnostníků EET podporují. Ale bohužel ti, kteří nejvíc křičí, že chtějí firmám, živnostníkům, kteří zaměstnávají a kteří právě tvoří tu ekonomiku, tak oni chtějí to EET zrušit. Takže chcete opravdu pomoct podnikatelům, živnostníkům, anebo chcete pomoci jenom těm, kteří nás okrádají, pracují načerno, zaměstnávají načerno? To je to důležité, protože ekonomiku, a potažmo peníze pro důchodovou reformu tvoří zaměstnanci, kteří odvádějí sociální a zdravotní. A bez těch poctivých zaměstnanců, kteří budou odvádět, bychom nikdy nemohli důchodovou reformu udělat. Takže se zamyslete nad tím, jestli opravdu tomu stavu chcete pomoct, anebo jestli tady chcete jenom do prázdna mlátit slámu a vytahovat různé argumenty, které pak neumíte domyslet, k čemu EET slouží a k čemu by mělo sloužit a do budoucna k čemu by mohlo sloužit, protože já osobně budu prosazovat, aby ten, kdo bude mít EET, nemusel dělat žádné daňové přiznání. A věřte tomu, že to půjde - všechny údaje máme, máme hlášení o DPH, máme dalších hromadu hlášení, máme odvody za sociální a zdravotní, takže veškerá elektronická data, tak proč bychom ještě měli dělat daňové přiznání?

Takže to jenom tak na okraj, když jste tady celé dva dny mluvili o tom, co by naše vláda, potažmo vládní strany měly dělat. Je to na vás na všech. Na nás na všech. A je to o tom jenom, jestli chcete diskutovat.

A jenom na závěr bych chtěl podotknout, už před rokem a půl jsem si obešel vás všechny a nejvíc mě dostalo prohlášení jednoho z vás (řečník se dívá na pravou stranu sálu, kde sedí opozice), který řekl: "Ale hele, my nemáme vůbec zájem s vámi spolupracovat, my nemáme zájem vůbec se s vámi bavit o tom, jak na důchodovou reformu, jak na finance, jak se zdravotnictvím. My jsme tady, abychom si plnili roli opozice, takže my budeme dělat všechno pro to, abyste vy neudělali vůbec nic."

Děkuji za pozornost. (Tleskají poslanci Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Přeji hezké dopoledne. Vaše vystoupení vyvolalo čtyři faktické poznámky. Jako prvního požádám o vystoupení pana poslance Mikuláše Ferjenčíka. Připraví se pan poslanec Černohorský, následně místopředseda Sněmovny Pikal a následně ještě pan poslanec Bělobrádek. Pan poslanec Ferjenčík má faktickou. Vaše dvě minuty, pane poslanče. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Myslím si, že je obrovská škoda, čímž rozhodně nechci zasahovat hnutí ANO do jeho personální politiky, že pana poslance Bláhu nenominovalo do té důchodové komise, protože tam by byl velkým přínosem, mohli jsme to mít už vyřešené. Ale bohužel tam dali někoho jiného. Myslím si, že byste to měli ještě zvážit.

A chtěl jsem se potom zeptat pana Bláhy prostřednictvím pana předsedajícího jenom pro potřeby zápisu z této schůze, když jste říkal, ano, děláme krátkodobá rozhodnutí, ano, něco, a takhle jste začal, ten svůj projev, jenom jestli se to ano píše kapitálkami jako zkratka vašeho hnutí. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Další na faktickou poznámku prosím pana poslance Černohorského a připraví se místopředseda Sněmovny Pikal.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Dobrý den. Děkuji za slovo. Prostřednictvím pana předsedajícímu k panu poslanci Bláhovi. Totiž tu důchodovou reformu má připravovat vláda, protože za ní stojí aparát, který má přístup k číslům, tak aby mohli úředníci a specialisté připravovat analýzy, které my jim případně zadáme. Proto opozice tlačí na to, ať to stěžejně připravuje vláda. Nemáme problém s tím to samozřejmě připomínkovat a zapojit se do toho. Ale ten podpůrný support musí přicházet ze strany vlády.

Jinak asi víte prostřednictvím pana předsedajícího, že si vás vážím, chápu, co jste chtěl říct, ale vy jste opět smíchal jablka, hrušky a ještě jste k tomu přidal melouny. Například když jste zmiňoval, že zdroje jsou, a zmiňoval jste městské firmy, tak chápu, že paní ministryně financí by se tetelila blahem, kdyby mohla sahat i do městských firem, ale bohužel v tomto případě ony jsou opravdu oddělené, takže není možné čerpat, odkud chcete. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana místopředsedu Poslanecké sněmovny Vojtěcha Pikala a připraví se pan poslanec Bělobrádek, dále pan poslanec Bauer a pan poslanec Bláha. Pane místopředsedo, máte dvě minuty.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Měl bych jenom dvě drobné poznámky. Já věřím tomu, že úkolem nás všech je připravovat důchodovou reformu. Ovšem není to úkolem tady na plénu, je to v těch odborných pracovních skupinách. To jsem právě očekával od té komise pro spravedlivé důchody. Nicméně tady na plénu jsem slyšel, že na to bylo rezignováno. Takže v tom případě bych svoji otázku obrátil na paní ministryni, jak v tomto tedy komise postupuje či nepostupuje, protože si pamatuji, že před nějakými deseti lety jsme si s přáteli občas říkali, že to už je jedno, kolik jsou důchody, že za nás už žádné nebudou. A zatím to tak vypadá. Takže jestli se to někdy změní.

A druhá poznámka by měla směřovat... K čemu měla směřovat? Já jsem ji zapomněl. Omlouvám se. Druhou poznámku si vzpomenu. (Pobavení v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní pan poslanec Bělobrádek a připraví se pan poslanec Bauer. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, taky bych zareagoval na pana kolegu Bláhu, protože existovala v naší koaliční vládě tzv. Potůčkova komise. V této Potůčkově důchodové komisi se skutečně odvedl velký kus práce. Čemu nerozumím, je, že paní ministryně v zásadě vůbec s jejími závěry nepočítá, což mě docela mrzí, protože se zaprvé nikdy neobjevila ani zmínka na tuto komisi a v podstatě i některé z těch závěrů, na kterých byla dohoda, tak je neakceptuje.

Ta druhá věc je, že hnutí ANO, které bylo koaliční v Sobotkově vládě, tak v zásadě bylo velmi pasivní v Sobotkově vládě a v Potůčkově komisi. A možná že by bylo dobré, kdybyste si tyhle věci trochu rozpomenuli, protože jsem velmi skeptický k takovýmto závěrům, k takovýmto výzvám. Ten pokus tady byl. Vy jste byli součástí vládní koalice. Ale v zásadě jste rezignovali na tu dohodu a v podstatě jste odmítali i to, na čem se odborníci v Potůčkově komisi v zásadě shodli, že je potřeba řešit nejenom následky důchodového systému a následky toho, jakým způsobem se vyvíjí, ale hlavně příčiny, aby se obrátil ten systém. Prostě Bismarck nemohl počítat s tím, že lidi nebudou chtít mít děti. A ta situace je velmi vážná a bohužel vy sami jste v tomhle nebyli příliš konstruktivní.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Jana Bauera. Připraví se pan poslanec Jiří Bláha a opět místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bauer: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Jenom krátce reakce na mého kolegu Jiřího Bláhu prostřednictvím pana předsedajícího. My jsme slyšeli z vašich úst zprávu o stavu unie, zprávu o stavu České republiky, a musím říct, že ta kritika byla úplně zdrcující. Na tom by nebylo nic divného, kdyby to neznělo z úst poslance současné vládní strany.

Ale považuji za vhodné, abych tady řekl jenom jednu zmínku, která se týká pokusů o jakoukoli reformu nebo důchodovou reformu penzijního systému v České republice. Víte, můžete tisíckrát kritizovat důchodovou reformu, kterou prosadila pravicová vláda v minulosti, jestli byla dobře připravená, špatně, jakou měla podporu, jakou neměla podporu. Ale byl to zatím jediný pokus v České republice nějakým způsobem reformovat penzijní systém v České republice. Můžeme diskutovat, jestli to bylo připraveno dobře, nebo špatně. Vy jste to zrušili s příslibem, že přijdete s vlastní důchodovou reformou, a za pět let jste neudělali vůbec nic. To jenom do toho obrázku, jak jste mluvil o tom vývoji, kdo se o něco pokouší a kdo za některé věci nese odpovědnost v České republice.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní na faktickou pan poslanec Jiří Bláha. A připraví se zatím poslední přehlášený, místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Bláha: Už jenom upřesním. To nebyla kritika, ale bylo to konstatování stavu. Myslím, že když se bavíme kdekoli za rohem, nebo mezi čtyřma očima, nejsme tady před mikrofonem, tak si to říkáme všichni a říkáme si to po celé republice, že opravdu se stavem, který dneska je, musíme něco dělat. A všichni to vnímáme.

Co se týče dotazu, jak bylo míněno ano, tak ano bylo míněno jako souhlas. Takže si tam můžete dát souhlas místo toho ano. To znamená, že souhlasím s tím, že bychom mohli pracovat jinak. Ale já jsem vám řekl i proč. A ti, kteří poslouchali, tak pochopili, že my jsme si za těch třicet let tu zemi tak obrátili nohama vzhůru, že narovnat ten stav by bylo nejlepší zrušit dnešní vedení státu, všechny úřady a začít znova. A věřte tomu, že by to bylo lehčí, protože tak jak jsme si to celé zaplevelili tisíci a tisíci zákony a poučkami a různými věcmi...

A co se týče důchodové reformu, opravdu, věřte tomu, že to nelze určit: uděláš to ty. Nelze to prostě. Můžu mít na to papír, můžu mít na to vystudovanou školu, a stejně to nedám dohromady, protože prostě to nemám v srdci. Možná že mi nepřišla zrovna myšlenka. A ve firmě často čekám na tu správnou myšlenku třeba tři roky. Tak to je prostě. Až po třech letech si uvědomím, ty vole, s prominutím, proč jsi to neudělal už před třemi roky? Tak to je. A jenom blbec neumí přiznat chybu. A jenom blbec neumí konstatovat, že něco nefunguje, jak má. (Tleskají poslanci Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Prosím, pane místopředsedo, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Vůbec nevím, jestli si můžu dovolit vystupovat po tomto rétoricky skvělém vystoupení. Nicméně jsem si vzpomněl na tu věc a nerad bych vás o ni připravil. Takže v původní řeči pana poslance Bláhy, vaším prostřednictvím pane předsedající, zaznělo něco o tom, kdo vytváří ty hodnoty. A já bych nesouhlasil s tím, že hodnoty vytvářejí firmy. Myslím, že hodnoty, se kterými můžeme hospodařit v naší společnosti a financovat důchody a jiné věci, se vytvářejí prací, případně směnou. Dělají to nejenom firmy a zaměstnanci, ale dělají to i osoby samostatně výdělečně činné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tady mám dvě faktické poznámky. Je to paní poslankyně Alena Gajdůšková, požádám vás o vystoupení, a připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Paní poslankyně, máte své dvě minuty. Prosím.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, jenom rychle na to, co tady pořád slyšíme, že sociální demokracie neudělala nic s reformou důchodového systému, neudělala prý nic s tím, aby se zachovaly důchody do budoucna. Sociální demokracie udělala maximum, protože se postarala a zajistila, že bude zachován průběžný penzijní systém, který jediný skutečně garantuje důchody v dlouhodobých horizontech, protože ty peníze nikde neleží, ale jsou vypláceny lidem. To za prvé.

A za druhé. To, že se změnily valorizační mechanismy, znamená, že dneska i na základě valorizace důchodci budou mít navýšeny penze o pevnou částku, valorizační částku 700 korun, plus příspěvek, který jde ke každému důchodu jako symbol solidarity a dorovnávání cenových hladin atd. Sociální demokracie pro to, aby důchodci v této zemi žili alespoň trošku důstojně, udělala maximum.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Než se dostaví paní poslankyně Kovářová, přečtu jednu omluvu. Je to paní poslankyně Majerová Zahradníková z dnešního jednání od 13.15 hodin z pracovních důvodů.

Paní poslankyně Kovářová, prosím, máte své dvě minuty na faktickou, a připraví se pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, vaše dvě minutky.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Ráda bych reagovala na vystoupení pana poslance Bláhy prostřednictvím pana předsedajícího. Vy jste položil řečnickou otázku, zda se někdo zajímá o to, jaké jsou položky na jednotlivých ministerstvech a zda si je někdo vyžádal. Musím říci, pane poslanče, že to je práce opozice. A myslím, že není jediný opoziční klub, který by si tyto jednotlivé položky nevyžádal, a to také z důvodu, že jsme říkali, jaké ty zdroje jsou právě v jednotlivých položkách na jednotlivých ministerstvech. Opoziční práce, to není jenom to, jak vy máte dojem, že tady poslanci něco vykřikují a podobně. To je stejně tvrdá práce jako práce koaličních poslanců. A jestli o tom nic nevíte, tak myslím, že se klidně můžete na pár týdnů podívat do našeho klubu, jak opoziční poslanci pracují. To je jedna věc.

A druhá věc. Pak bych měla dotaz na paní ministryni. Důchodová komise je komise pro spravedlivé důchody a dneska pan předseda Stanjura na rozpočtovém výboru položil dotaz, co jsou to ty spravedlivé důchody, takže doufám, že komise na to odpoví. To za prvé. A za druhé, skutečně by tato komise a celá vláda a vůbec celá Poslanecká sněmovna neměly zapomínat na to, jak budou důchody vypadat za patnáct let, tak, jak skutečně se říká, že to bude problém. Takže bych očekávala, že druhý úkol kromě těch spravedlivých důchodů a jejich definice bude to, jakým způsobem budou zajištěny důchody pro generace další, protože na ně také nesmíme zapomínat.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Miroslav Kalousek, a jelikož jste na faktickou, ale zároveň máme tady ještě přednostní právo. Buď si vezmete faktickou... tak faktickou, protože vás mám ještě do obecné rozpravy. Kdybyste byl sám, tak by to byla obecná neomezeně, ale skočil vám do toho pan předseda klubu ODS. Prosím, takže faktickou.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Jenom zareaguji na své dva předřečníky. Za prvé na hrdé konstatování, že sociální demokracie se zasadila o zachování průběžného pilíře. Dámy a pánové, od roku 1990, co sleduji veřejné rozpočty, nikdo nikdy nenavrhl a nikdo vážně nemyslel zrušení průběžného pilíře. Všechny návrhy všech reformních kroků vždy počítaly s průběžným pilířem jako klíčovým instrumentem penzijního systému. Jenom někteří z nás tvrdí - a já jsem přesvědčen, že mají pravdu - že sám o sobě nestačí a pro zajištění důstojných důchodů za čtyřicet, padesát let musí být modifikován. Ale bít se v prsa, že jsem zachoval první pilíř, je neuvěřitelná manipulace. Nikdo ho nikdy zrušit nechtěl.

Druhá poznámka - k panu poslanci Bláhovi. Mě vždycky dojme, když vládní poslanci říkají, jak opozice nechce spolupracovat, jak chce hrát jenom opoziční roli, ale podívejme se, jak to vypadá ve skutečnosti. My jsme včera, velmi vlídně a ne emotivně, říkali: Pojďme diskutovat o udržitelnosti veřejných rozpočtů. Pojďme diskutovat o tom, jak upravit efektivitu dotací tak, aby nebyli podporováni ti největší na úkor malých a středních. Pojďme se bavit o konkurenceschopnosti státní správy, o které vláda sama ve svých dokumentech říká, že je pod psa. O tom všem jsme mohli včera společně diskutovat a hledat společná východiska. A co jste udělali? Řekli jste ne, my se o tom s vámi bavit nechceme. Tak takhle je to ve skutečnosti.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní s přednostním právem předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura, zatím předposlední přihlášený, protože ještě máme do obecné pana poslance Kalouska. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nejdřív poznámku k vystoupení paní poslankyně Gajdůškové. Jako programátor, který má rád logiku a matematiku, chci říct, že mohou platit dva výroky současně. A v této chvíli platí. První výrok - sociální demokracie neudělala nic pro důchodovou reformu - tento výrok platí; a bezesporu platí výrok paní poslankyně Gajdůškové - sociální demokracie v rámci svých možností udělala maximum toho, co umí. Ty výroky se prostě nevylučují. Mohou platit oba a nemusíme se přít, který z nich platí.

A teď k důchodové reformě. Jsem rád, že občas vidím ve Sněmovně paní ministryni. Zaujal mě už název té komise, sám o sobě. Jako pracovní nástroj mít komisi, kde je padesát členů, znamená, že nestojím o žádný výsledek, protože v padesáti se reálně nedá dobrat žádného výsledku. Ale ta komise se jmenuje "pro spravedlivé důchody" a myslím, že abychom případně i v tomto dílčím úkolu mohli uspět, měli bychom se nejdříve shodnout na definici, co je spravedlivý důchod. Když se na ní shodneme, pak můžeme hledat nástroje, kterým ten cíl splníme. A já jsem zatím neslyšel, co je spravedlivý důchod, jak velká má být míra solidarity a jak má být velká míra zásluhovosti. Přece tyto dva parametry určují, jak jsou důchody vnímány, jak je kdo vnímá, zda jsou spravedlivé, nebo ne.

Druhá poznámka. Stát žádné důchody neplatí. Stát žádné důchody neplatí, platí je daňoví poplatníci, především střední třída. Platí je ve svém sociálním pojištění, z nichž část se odvádí na penze, a platí je zaměstnavatelé, sociální pojištění za své zaměstnance, z nichž část, výrazná část, jde na penze. Současně platí, že ti samí zaměstnanci, zaměstnavatelé, ale především střední třída podle výše odvodů, ti také platí 75 procent veřejného zdravotního pojištění. A pak se musíme ptát, jaká bude penze pro tuto střední třídu, když oni odejdou do penze. Když to jsou ti, kteří desítky let nesou na svých bedrech jak do veřejného zdravotního pojištění, tak do penzijního systému. A když se podíváte na ty tabulky - a není čas je tady demonstrovat na plénu Poslanecké sněmovny - vidíte, že od určité příjmové skupiny ten náraz - ten náraz - je příliš velký. Ten náhlý pokles příjmů je příliš velký. A to já považuji za nespravedlivé a bavme se, co s tím můžeme udělat.

Třetí poznámka je, že když se bavíme o penzijní reformě, musíme říkat, aspoň my, občanští demokraté, budeme říkat, protože to je pravda, že žádná reforma se nebude týkat stávajících penzistů a ani těch, kteří do penze půjdou přibližně v budoucích patnácti letech. Protože ti už se nejsou schopni adaptovat na nové podmínky a bylo by to zase vůči nim nespravedlivé. Takže když se bavíme o důchodové reformě, tak bychom měli čtyřicátníky a mladší. Oni sami sebe označují za sendvičovou generaci a znamená to, že se starají jak o své děti, tak o své rodiče. A protože to jsou ti, kteří nesou na svých bedrech ten největší díl plateb penzijního systému průběžného i veřejného zdravotního systému, tak také očekávají nějaké služby od státu. A tito lidé jsou si velmi dobře vědomi toho, že jsou solidární a že část ze svých příjmů a odvodů solidárně dávají na zabezpečení svých spoluobčanů.

A bavme se o několika v zásadě jednoduchých opatřeních, která bychom mohli přijmout výraznou většinou v Poslanecké sněmovně. První, které dlouhodobě navrhujeme, aby každý poplatník důchodového pojištění, což je ta významná část sociálního pojištění, lépe řečeno důchodové daně či pojistné daně, protože to není pojistné, to jsou daně, aby mohl jedno procento, jeden procentní bod, pokud bude chtít, přispívat na penzi svých rodičů nebo prarodičů. Myslím si, že to bude utužovat soudržnost rodiny.

Druhá poznámka k tomu, co bychom mohli dělat, je spojit debatu o důchodové reformě s prorodinnou politikou. To nelze odtrhnout. To nelze odtrhnout!

Paní ministryně, já neříkám, že nemáte stejné úvahy. Tak já bych prosil, kdybyste to nemusela hned komentovat.

To je obecný přístup, že musíme spojit podle našeho názoru prorodinnou politiku a debatu o změně penzí, které zabezpečí solidní důchody pro čtyřicátníky a mladší lidi. Protože každá reforma pro tyto dnes lidi v tom nejlepším produktivním věku a mladší ponese nějaké náklady, tak navrhujeme, abychom vytvořili fond strategických rezerv, tam aby směřovaly mimořádné výnosy z privatizace či příjmy z dividend státních podniků, ne na běžné výdaje státního rozpočtu, jako se to stalo v letošním roce. A když chceme pomoct té generaci čtyřicátníků, tak můžeme přemýšlet o nových odpočitatelných položkách pro tuto generaci v daňovém přiznání. A bezesporu by mohla být nějaká částka, kterou věnují například na sociální či zdravotní služby svých rodičů nebo prarodičů. Tím bychom byli schopni do toho systému péče přinést další soukromé peníze. A bezesporu sledujeme debatu o chybějících dvou miliardách v oblasti sociálních služeb, ale o tom dneska hovořit nechci.

Další změnou, kterou bychom mohli udělat a na které bychom se mohli shodnout, je odpočitatelná položka na pořízení bydlení. Dnes je to pouze pro první bydlení. Pokud se ovšem nějaká rodina rozhodne, že zakoupí bydlení, byt či rodinný dům pro své děti, tak v tom okamžiku nemůže už použít tu částku jako odpočitatelnou položku. A teď neříkám, že se má navýšit ta celková odečitatelná položka ve výši 300 tisíc, ale veďme o tom debatu.

To všechno jsou nástroje, jak přivést do systému ať už sociálních služeb, nebo do penzijních systémů další soukromé peníze, když ony tam vlastně jsou soukromé, jenom stát je přerozděluje. Soukromé firmy, zaměstnanci ať už soukromého, nebo veřejného sektoru, také veřejné instituce platí sociální pojištění, to jsou ti, kteří produkují peníze pro penzijní systém. My jsme na takovou debatu připraveni, jsme připraveni ji vést, a už to tady říkal můj kolega pan poslanec Bauer, naše zkušenost, a já bych řekl draze politicky zaplacená, je, že změna penzijního systému se musí přijmout větší většinou než vládní. Opustil bych iluzi, že se na tom musí shodnout všichni. To je iluze, a pokud bude někdo trvat na tom, abychom se všichni shodli na změnách penzijního systému, tak současně říká: žádnou změnu nechci. Ale měla by to být výrazná většina Poslanecké sněmovny a Senátu, výrazná většina, a teď nechci říkat, jestli ústavní, ale výrazná, tak aby nehrozilo, že po volbách, když se budou měnit levicové a pravicové vlády tam a zpátky, aby se měnily penzijní systémy. Protože taková změna - proto jsem mluvil o tom, že se to nebude týkat ani těch, kteří půjdou v příštích patnácti letech do penze, protože taková změna penzijního systému je dlouhodobá, zpočátku budou pouze náklady, proto chceme ten fond strategických rezerv, a výnosy se mohou ukázat, nebo ta změna se může ukázat za 15, 20, 25 let.

Já vím, že je to mnohdy obtížné, když jsme omezeni volebním obdobím, jsme skoro v polovině volebního období. Včera jsem se dozvěděl, že každá kritika vlády je proto, že jsou evropské volby. Ale pak bychom nemohli kritizovat vládu nikdy. Letos jsou evropské volby, příští rok jsou krajské a senátní volby, za dva roky jsou sněmovní volby, tak kdy vlastně můžeme kritizovat vládu? Ale tady já nevystupuji s kritickým pohledem, možná trochu vůči sociálním demokratům, ale spíš s podanou rukou, s nabídkou k debatě i po té zkušenosti, že malá většina prostě nestačí a že to té stabilitě systému prostě neprospívá. A můžete nám věřit, nebo ne, když uděláme jednu chybu, tak ji určitě nebudeme podruhé opakovat.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní máme dvě faktické poznámky, takže pan poslanec Václav Votava, potom se připraví pan poslanec Jan Volný a následně s přednostním právem pan poslanec Bartošek. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, nechci reagovat tedy na pana kolegu Stanjuru, ale na pana kolegu Kalouska, který právě odchází. On tady hovořil - vaším prostřednictvím samozřejmě - o tom, že nechtěli nikdy zrušit první průběžný důchodový pilíř. Ano, pane kolego, to je možná pravda, ale značně jste ho chtěli oslabit. Přece vzpomínejme, druhý pilíř oslaboval ten průběžný pilíř. A že byl druhý pilíř nastaven nesmyslně, tak to já myslím, že už myslíte a víte i v současné době, tak jak byl udělán. Nakonec on zašel i na své úbytě, protože měl velice málo lidí, kteří do něj mohli vstoupit, protože samozřejmě byl krajně nevýhodný pro lidi. Řekl jsem, že byl dobrovolně povinný, ano, protože do něj se vstoupit mohlo, ale vystoupit se nemohlo. Takže to bylo takto nastaveno. Byl nastaven pro lidi s nadstandardními příjmy a navíc nebyl garantován státem. Byl to možná dobrý byznys pro některé společnosti. Takže jenom tolik jsem chtěl připomenout panu kolegovi Kalouskovi, jak to bylo s tím průběžným pilířem. (Potlesk poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní další faktickou poznámku Jan Volný, zatím poslední. Takže vaše dvě minuty. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Vážení kolegové, kolegyně, já jsem chtěl také prostřednictvím pana předsedajícího k panu Kalouskovi. Chtěl jsem tady poukázat, jak je subjektivní pohled na to, co to je diskuze, co to je debata. Protože pokud on naznačil, že chtěli včera diskutovat, debatovat, tak já vám popíšu, jak to včera probíhalo. První dvě hodiny všichni z opozice, kdo měl přednostní právo, bezostyšně kydali na tuto vládu, na pana premiéra, na paní ministryni financí a nevypadalo to, jako že by to byla podaná ruka k diskuzi, a když po dvou hodinách paní ministryně pozorného poslouchání a zapisování půl hodiny odpovídala věcně na ty názory, tak tady na pravé straně sedělo možná deset lidí, abych se nedotkl pirátů, ti tady seděli, ale jinak tady neseděl skoro nikdo. Po půlhodině jejího vystupování už tady běhali, jak dlouho ještě bude mluvit, a nevšiml jsem si, že by se vzápětí po jejím ukončení o tom znovu začalo diskutovat, o jejích názorech, naopak to bylo nazváno jako propagandistická nesmyslná řeč. Tak jsem se chtěl zeptat prostřednictvím pana předsedajícího pana Kalouska, jak to myslel, že včera chtěli diskutovat a debatovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Teď mi naskočily čtyři faktické poznámky, takže místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal, paní poslankyně Gajdůšková, opět pan poslanec Miroslav Kalousek, který je mimochodem přihlášen i do řádné rozpravy. Tak, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Jenom faktická poznámka k mému panu předřečníkovi, abych upravil předřečníkovi jednu drobnost na pravou míru. Před vystoupením paní ministryně nevystoupili všichni členové opozice s přednostním právem, pouze pět předsedů politických stran, nikoliv všichni s přednostním právem. S přednostním právem je tam daleko více osob. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: A protože se debata protahuje, tak se mi tady nakumulovaly omluvy, takže já už je přečtu, protože už je jich povícero. Pan poslanec Vlastimil Válek z pracovních důvodů se omlouvá na celý jednací den. Paní poslankyně Karla Maříková z pracovních důvodů... Pardon. Pan poslanec... (k posl. Podalovi.) Pane poslanče, paní poslankyně Karla Maříková vás omlouvá z pracovního důvodu, takže to asi nepůjde, takže vy se omluvte sám. Jestli mi to tady klidně písemně pojďte napsat, takže to tady odložím.

Jinak pan poslanec Ladislav Okleštěk se omlouvá mezi 10. hodinou a 14.30 z rodinných důvodů. Pan poslanec Petr Vrána se omlouvá mezi 10. a 14. hodinou z důvodů pracovních, anebo vaše asistentka ať to sem pošle, prosím vás. Dále se omlouvá pan poslanec Jaroslav Foldyna od 10.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Tomio Okamura se omlouvá od 11 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pane poslanče, vy to sem pak ještě pošlete.

A nyní se vrátíme k faktickým poznámkám. Takže požádám o vystoupení paní poslankyni Alenu Gajdůškovou. Paní poslankyně, vaše dvě minuty. Připraví se pan poslanec Miroslav Kalousek, následuje na faktickou pan poslanec Jan Skopeček. Prosím.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Já musím upřesnit svůj výrok vzhledem k tomu, jak nás osočil jako sociální demokracii pan předseda klubu ODS Stanjura prostřednictvím pana předsedajícího. Sociální demokracie udělala maximum možného pro důstojný život lidí v této zemi, seniorů a důchodců zvláště, počínaje valorizačními mechanismy, navyšováním důchodů, navyšováním platů atd. Na rozdíl od vlád ODS, které důchody nezvyšovaly, pokud je nesnížily, a snížily mnohé invalidní důchody.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku požádám o vystoupení pana poslance Miroslava Kalousek a připraví se pan poslanec Jan Skopeček.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Chci odpovědět panu poslanci Volnému, který se mě přímo zeptal, proč jsme pak nereagovali v diskusi na paní ministryni Schillerovou. My si opravdu nepředstavujeme férovou diskusi tak, že vy ji vůbec nepřipustíte a vystoupit pouze mohou ti s přednostním právem. To opravdu není férová diskuse Poslanecké sněmovny. A tu vy jste včera vůbec nepřipustili. Zřejmě jste věděli proč. Ale zcela určitě teď nemůžete říkat, že jsme nechtěli diskutovat, protože ta diskuse nebyla umožněna.

K panu předsedajícímu jednu poznámku. Já jsem samozřejmě pustil ochotně před sebe pana poslance Stanjuru s přednostním právem, stejně trpělivě pustím i vyvolaného pana předsedu Bartoška s přednostním právem. Jenom bych chtěl, prosím pěkně, podotknout, že já to přednostní právo mám také.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. To je pravda, nicméně vy jste se mi přihlásil písemnou přihláškou a neměl jsem zaregistrováno, že se hlásíte s přednostním právem. Takže jsou ty varianty dvě, a protože jste neřekl, že s přednostním právem, mám od vás písemnou přihlášku, tak proto jsem vás nezařadil mezi přednostní práva.

Takže pane poslanče, já se vás chci zeptat, mám to brát jako žádost o přednostní právo? Takže po panu poslanci Bartoškovi, až přijde faktická poznámka, tak s přednostním právem, ano. Super. Jenom abychom si to vyjasnili. Nebyl v tom žádný záměr. Přesně vím, co dělám.

Pan poslanec Jan Skopeček dvě minuty faktická a pak se hlásí pan poslanec Klaus na faktickou. Prosím.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Já chci také reagovat na kolegu poslance Volného prostřednictvím pana předsedajícího. Pane poslanče, já jsem se na diskusi s paní ministryní Schillerovou velmi těšil. Byl jsem na ni připraven, vybaven spousty dat, která ukazovala, jakým způsobem ministerstvo bude řešit nerovnováhu veřejných financí, jak se aktuálně rozpočet vyvíjí špatně. Bohužel i vaším hlasem jsem se včera nedostal ke slovu. Takže já tu vaši připomínku považuji za naprosto neuvěřitelnou. Jeden den poté, co neodhlasujete program, tak druhý den vyčítat lidem, kteří nemohli kvůli tomu vystoupit, že nevystupovali a nekomentovali paní ministryni. Stejně jako považuji za neuvěřitelnou poznámku o počtu poslanců v pravé části spektra, když tu nebyl ani premiér a zbylo tu torzo vlády. Opravdu to vaše vystoupení považuji za neuvěřitelné.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení na faktickou pana poslance Klause. Mezitím přečtu omluvu. Ano, pan poslanec Zdeněk Podal se dnes omlouvá od 12 hodin do konce jednacího dne. Vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den. Já bych jenom chtěl požádat, už je pátek, jestli byste se mohli věnovat meritu věci, a to jsou důchody. Mě skutečně moc nebaví tady poslouchat výčitky sociální demokracie a ODS, co kdo udělal pro důchodce, ani to, kdo má nebo nemá přednostní právo, s prominutím. Jenom moje výzva, jestli bychom se nemohli meritorně věnovat důchodům, protože to mrhání veřejnými prostředky, které děláte, je samozřejmě obrovské, ale jediné místo, kam to patří, je skutečně když tak to dát důchodcům, kteří pro tuto zemi pracovali. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem pan poslanec Bartošek a připraví se pan poslanec Kalousek. Zatím poslední dva přihlášení. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo. K panu poslanci Volnému vaším prostřednictvím. Pane poslanče, já jsem včera položil řadu otázek, položil jsem je slušně a odpověď jsem na ně nedostal. Například jsem se ptal, když Národní rozpočtová rada hovoří o tom, že kolem roku 2068, byť je to daleko, jestliže nezměníme strukturu veřejných financí, bude činit dluh, a právě díky důchodům, zhruba 230 % HDP. Na to jsem se ptal.

Ptal jsem se například na to, jaké vláda činí kroky v důchodové reformě, abychom veřejné finance do budoucna dokázali ufinancovat. Ono totiž je třeba si uvědomit jednu věc a ta odpověď je poměrně velmi jednoduchá. Jestliže důchodový systém, který je založen na prvním průběžném pilíři, zůstane nastaven tak, jak je, tak do budoucna budeme muset hledat zdroje. Peníze, z čeho se to zaplatí. Standardně to fungovalo tak, že společnost měla dostatek dětí, budoucích plátců daně, a díky průběžnému pilíři se vyplácely důchody těm, kteří byli starší a pro tu společnost pracovali. A společnost jim to zase vracela formou důchodů. Je potřeba si uvědomit, že když odvádíme peníze na zdravotní a sociální pojištění, tak lidé, co pracují, si neplatí vlastní důchody, ale odvádějí peníze na důchody těch, kteří už v důchodu jsou. Takže to není o tom, že si předplácíme důchody, ale o tom, že platíme důchody, nebo z těch odvodů se platí důchody lidí, co už v důchodu jsou. A jestliže nebude dostatek dětí, jako že jich není, v tom případě nebude dostatek zdrojů na to, aby se ty důchody dlouhodobě dokázaly ufinancovat.

Demograficky jsme na tom velmi špatně. A jestliže se nespojí důchodová reforma i s řadou silných, ekonomicky silných prorodinných opatření, tak nemá šanci na úspěch. Protože dítě v rodině - není možné, aby bylo sociální problém. Není možné, jestliže rodiny mají dítě, začaly ekonomicky chudnout.

Politika KDU-ČSL je dlouhodobě zaměřená prorodinně. My jsme přesvědčeni, že rodiny, které se rozhodnou, nebo partneři, kteří se rozhodnou mít dítě, by měli být motivováni i ekonomicky. Není možné, aby rodina řešila to, zda bude mít na boty, zda bude moct děti poslat do lidušky, anebo zda by měly jet na hory. My jsme přesvědčeni, že lidé, kteří chodí do práce, by měli být dostatečně odměněni, aby toto nemuseli řešit.

A k tomu směřuje moje další otázka. Co tato vláda dělá, aby účinně řešila téma tzv. pracující chudoby? Já se obávám, že nic. Jediná smysluplná politika v této oblasti je, aby se lidem, kteří měli nebo mají dítě, snižovaly odvody. A to, aby byli motivováni, že tam, kde je v rodině jedno dítě, chtěli mít děti dvě a tam, kde jsou děti dvě, aby měli děti tři. Vždycky za první republiky se říkalo jedno dítě za mámu, jedno za tátu a třetí pro republiku. Já si myslím, že k tomuto modelu bychom se měli vrátit tam, kde to je možné.

A je potřeba si uvědomit jednu věc. Řada prorodinných opatření se udělala a realizovala v době, když byla KDU-ČSL součástí koalice. Je potřeba říct, že se v tomto ohledu realizoval program KDU-ČSL. A to, co mě zajímá, je, s čím skutečně vláda přijde a kde sežene peníze na důchody v delším časovém horizontu, než je jedno volební období. Vzhledem k tomu, že stávající koalice řekla, že rezignuje na důchodovou reformu a že bude dělat pouze dílčí změny, dílčí kroky tohoto systému, tak to vnímám jako selhání sociální demokracie, ale současně i jako selhání celé koalice. Jestliže tady nebude dlouhodobý plán, a já jsem přesvědčen, že tak jak hovoří Národní rozpočtová rada, tak jsme zhruba v současné době v bodě zlomu. My skutečně musíme udělat řadu prorodinných opatření.

A další věc - musíme vytvořit systém, s čímž přichází např. KDU-ČSL, aby ženy, které měly děti, byly bonifikovány i v důchodu. Lidovecký návrh, že za každé vychované dítě by měla žena v důchodu dostat pětistovku, vláda zamítla. To, co se také děje jako součást sociální nespravedlnosti, a dneska to vidíme, je, že je pár, který vychovává děti, a pak se stane to, že většinou muž z rodiny odchází, který si do té doby dělal kariéru, ženě zůstanou děti. To, že nebyla v práci, nemohla kariéru dělat, tím pádem je šizena na důchodu, a muž odchází a zakládá si novou rodinu, což je vůči těm ženám nespravedlivé. My jsme toto nabízeli jako řešení v minulé důchodové komisi a říkali jsme: musíme pamatovat na ženy, jsou to převážně a většinou ony, které se na úkor své kariéry věnují výchově dětí. A jak se jim odmění stát? Že je pak potrestá na důchodech.

To znamená, měli bychom mnohem víc naši politiku zaměřit i směrem k ženám, k tomu, že jsou to většinou ony, které na úkor kariéry vychovávají děti, a měli bychom mnohem intenzivněji zavádět do praxe věci, jako jsou např. home office, sdílené úvazky a další, aby se umožnilo rodičům, a především ženám, aby skloubili svůj profesní a rodinný život. A tato vláda skutečně nečiní dostatečné množství kroků, které by podporovaly ženy, a návrhy, s kterými přicházejí lidovci a řeší je, jsou zamítány jenom proto, že jsou opoziční.

Za lidovce mohu říct, že my jsme připraveni vytvořit smysluplnou dlouhodobou důchodovou reformu, která zajistí udržitelnost veřejných prostředků, aby v konečném důsledku nebyli postiženi ti, kdo důchody pobírají. V současné době se bavíme o generaci čtyřicátníků, kteří půjdou do důchodu, a jestliže nebudeme mít dostatek dětí a plátců do systému, tak ty peníze nebudou a nebude z čeho ty důchody vyplácet. A na to tato vláda odpověď nenašla. Já jsem přesvědčen, že je to zodpovědnost celé Poslanecké sněmovny a není to téma jednoho volebního období. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní ještě jednu faktickou poznámku pan poslanec Roman Sklenák a ještě jedna mi naskočila, pan poslanec Marek Benda, a pak teprve zatím v pořadí pan poslanec Kalousek. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já jsem se přihlásil s faktickou poznámkou jako zpravodaj tohoto tisku a dovoluji si vás všechny upozornit, že projednáváme novelu zákona o důchodovém pojištění, která spočívá v tom, že přijmeme zákonnou úpravu tak, aby od příštího roku byl průměrný důchod 900 korun (?). Podle mého názoru v prvním čtení bychom se měli bavit o tom, jestli tato úvaha je správná, jestli předkladateli vrátíme návrh k dopracování nebo jej navrhneme k zamítnutí anebo jej pustíme dál a přikážeme výborům. Skutečně tu hodinovou rozpravu, kterou tady sleduji, není možné vnímat jako rozpravu, která by se týkala výhradně předložené materie. Takže prosím vás všechny, abyste se pokud možno drželi tohoto tisku a pane předsedající, dovoluji si zdvořile vám dát ke zvážení, jestli by v případě některých příspěvků nebylo namístě vést diskutující k tématu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní s faktickou poznámkou nejprve pan předseda Bartošek a následně pan předseda Mikuláš Ferjenčík.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo. Vaším prostřednictvím k panu poslanci Sklenákovi. Věřte, že moje poznámka a příspěvek byl k tomuto tématu. Já jsem přesvědčen, že důchody se mají zvedat, a moje otázka zněla: kroky, které tato vláda činí - máte zajištěno to, že směřují k tomu, aby byly dlouhodobě udržitelné veřejné finance? To bylo všechno, odpověď jsem nedostal.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Další faktická poznámka, pan poslanec Ferjenčík. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl jenom stručně reagovat na kolegu Sklenáka vaším prostřednictvím. Není možné oddělit debatu o zvyšování důchodů od debaty o udržitelnosti důchodového systému. To prostě fakticky není možné. To, že vy navrhujete pouze zvýšit důchody o necelých 200 korun oproti té valorizaci, která je přes 700 korun, na které je shoda naprosto v celé Sněmovně, protože to je v zákoně a nikdo ho nenavrhuje změnit, tak vy chcete přidat 200 korun, s tím a priori nikdo také nemá problém. Nicméně upozorňujeme na to, že vláda má hledat další příjmy státního rozpočtu pro zajištění financování důchodů v budoucnu. Je to úkol, který uložila Sněmovna, a já jsem se zeptal paní ministryně, co teda v této věci podniká, a zatím se mi bohužel nedostalo odpovědi. Ještě jednou tedy prosím o to, abych tu odpověď mohl dostat ještě v rozpravě, abych mohl případně reagovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní pan poslanec Miroslav Kalousek do obecné rozpravy, navíc s písemnou přihláškou a i s přednostním právem. Tak prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dovolte i mně, abych se přímo ohradil proti vystoupení pana zpravodaje Romana Sklenáka, ve vší úctě a přátelství, ale skutečně ohradil. Jeho vystoupení: teď se pojďme bavit o tom, o kolik zvýšíme důchody na příští rok, a nedávejme to do souvislosti s dlouhodobou udržitelností, to k tomu vůbec nepatří - no to zobrazuje typický sociálně demokratický přístup k rozpočtové odpovědnosti. Dnes ještě buďme veselí ve svojí bílé posteli, co bude zítra, kdožpak ví, zítra si lehneme do rakví.

Ale odpovědné rozpočtování nespočívá v tom, jak mi to vyjde příští rok. Odpovědné rozpočtování spočívá v tom, jak udržitelné je to na několik budoucích generací. A vláda dobře ví, jak je to udržitelné. Myslím, že jsem už včera zmínil, jak se pan premiér rozhořčoval nad predikcí Národní rozpočtové rady o udržitelnosti veřejných rozpočtů zejména v oblasti povinných pojistných. My jsme dnes na rozpočtovém výboru projednávali konvergenční program a doporučuji každému poslanci minimálně kapitolu 5 tohoto konvergenčního programu, protože tam vláda sama predikuje udržitelnost veřejných pojistných - a myslím si, že naprosto přesně, tomu se nedá nic vytknout. A já vám z toho ocituji jenom několik vět: Očekáváme, že do roku 2030 bude saldo relativně stabilní na úrovni kolem minus 0,3 % HDP. V dalším období se bude saldo zhoršovat a klesne kolem roku 2060 až téměř k minus 4 % HDP.

Kolik bude minus 4 % HDP v letech 2050-2060, nevíme, ale kdybychom to vzali na dnešní relace, tak minus 4 % by bylo 200 mld. deficitu jenom na důchodovém účtu. Vláda to ví, vláda si je toho vědoma, ví, že ten problém začíná už v roce 2030. Nedělá vůbec nic.

Pokračujme dál. Pokračujme dál v tom, jak vláda sama vidí udržitelnost důchodového účtu. To znamená, říká: Mezi lety 2050 až 2060 minus 4 %, nedojde-li k nějaké zásadní změně. A k tomu dodává: Dochází tak k citelnému zhoršení oproti minulé projekci - minulá projekce se dělala v roce 2015 - kde saldo těsně před koncem projekce kleslo na minimální úroveň necelých 2 %.

Takže mezi rokem 2015 a 2018 se ta projekce dvojnásobně zhoršila z minus 2 % na minus 4. A i tady vláda ví a píše, proč se dvojnásobně zhoršila. Saldo penzijního systému nejvíce zhoršuje zastropování důchodového věku, tam je ten dopad zhruba 1,6 procentního bodu, a změna valorizačního vzorce, kde ten dopad je zhruba 0,3 procentního bodu. Opět, kdybychom to převedli do dnešní relace, tak zastropováním na 65 let zhoršila vláda, která o tom zastropování rozhodla, deficit zhruba o 75 mld. a změnou valorizačního vzorce zhruba o 15 mld.

Je tedy nefér říkat, že sociální demokracie v minulých letech neudělala pro vývoj důchodového účtu nic. Ona ho dvakrát zhoršila. Se svými koaličními partnery. Politickým rozhodnutím došlo k dvojnásobnému zhoršení projekce, politickým rozhodnutím, a že došlo k zastropování namísto onoho automatu, který předtím platil, a že došlo ke změně valorizačního vzorce. No, nic proti tomu. To je politické rozhodnutí, které ale musí být vyváženo jiným politickým rozhodnutím, jak učinit ten účet udržitelným, když evidentně udržitelný není, a vláda si je toho vědoma.

Pan poslanec Votava tady podrobil drtivé kritice model druhého pilíře. No prosím, my netvrdíme, že jsme nositeli jediné pravdy. Já jsem stále přesvědčen, že druhý pilíř bylo správné rozhodnutí, a jediné, co mi vadí, je, že jsme neprosadili povinný druhý pilíř, a když už jsme neprosadili povinný druhý pilíř, tak jsme měli alespoň prosadit aktivní projev nesouhlasu, protože jsem přesvědčen, že kdyby byl aktivní projev nesouhlasu, tak těch nepřihlášených do druhého pilíře bylo zhruba tolik jako těch přihlášených, když museli projevit aktivní souhlas. K tomu nemá cenu se vracet.

Bylo politicky legitimní a bylo vaším právem, když jste získali parlamentní většinu, tento náš model zrušit, ale co už politicky legitimní není, za celých dalších pět let neudělat vůbec nic, přestože jste si jasně vědomi dalšího vývoje veřejných financí, neboť to sami píšete ve svých vládních materiálech, že to tak je. Ale vás to nevzrušuje, protože to bude až po roce 2030, a vás slovy pana zpravodaje zajímá jenom ten příští rok.

Takhle se nedá rozpočtovat, takhle se nedá dělat odpovědné financování. Váš přístup je mimořádně neodpovědný, mimořádně nefér zejména k mladší generaci. Nemá smysl bavit se o tom, jak moc budou důchody spravedlivé, když nám hrozí, že vůbec nebudou.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane předsedo. To byl zatím poslední přihlášený do rozpravy. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Nehlásí. Obecnou rozpravu končím.

Ptám se na závěrečná slova. Paní ministryně má zájem o závěrečné slovo. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, hezké dopoledne. Dovolte, abych shrnula a reagovala na některé příspěvky.

Začnu panem poslancem Martínkem prostřednictvím pana předsedajícího. Proč jsme se rozhodli nakonec nezvyšovat základní výměru 10,6 %. No protože to je koncepční změna a protože si myslím, že koncepční změny by měly být diskutovány v komisi pro spravedlivé důchody. Proto jsme se rozhodli pro jiný systém valorizace a ty koncepční věci budou předmětem jednání naší důchodové komise.

Co se týká dotazu pana poslance Bauera prostřednictvím pana předsedajícího, že my se chceme jenom před volbami do Evropského parlamentu chlubit, a proto zvedáme důchody. To není pravda. Možná to tak dělala ODS, podle sebe soudím tebe, ale my zvedáme důchody, protože chceme chránit seniory před chudobou. Já to zmiňuji neustále. Za několik posledních let nám stoupl počet seniorů i přes to rekordní navyšování důchodů ohrožených chudobou téměř o třetinu. A proto se snažíme kvůli enormnímu růstu cen za bydlení, kvůli enormnímu růstu cen za energie a podobně, navyšovat důchody, i když jsme si vědomi enormních rozpočtových dopadů. Snažíme se to dělat takovým způsobem, aby to bylo právě fiskálně odpovědné.

Že jsme nic neudělali za předchozí vlády? My jsme slíbili, že zrušíme druhý pilíř, a to jsme také dodrželi, takže sociální demokracie svoje sliby plní.

Ještě k té koncepčnosti. Já si pamatuji, za vlád pravicových, vedených ODS, jak se právě valorizovalo. Tam jsem také postrádala jakoukoliv koncepci. Myslím, že ta nejvyšší valorizace byla 40 korun, a to bylo v době, kdy to senioři opravdu neměli jednoduché. Takže se vlastně dá říci, že my ještě po těch letech stále splácíme dluhy, které napáchala ODS. A my chceme koncepční změny. My jsme říkali, na konci funkčního období vlády chceme, aby důchod byl 15 tisíc korun. To je naše představa důstojného, spravedlivého důchodu.

Ještě jednou k dotazu pana předsedy Stanjury prostřednictvím pana předsedajícího, co je spravedlivý důchod. Já to říkám dlouhodobě, my jsme nazvali naši důchodovou komisi komisí pro spravedlivé důchody, protože tam chci minimálně tři dimenze. Chci spravedlivý důchod, který se bude pohybovat v náhradovém poměru k hrubé průměrné mzdě někde mezi 40 a 50 %, tam jsem připravena k diskusi. Ale ta spravedlnost musí být zajištěna mezigeneračně. Chceme, aby ty důchody byly spravedlivé a důstojné v těch částkách, které jsem právě zmínila, pro současné penzisty, chci, aby jejich děti a vnoučata měly také spravedlivé důchody, to znamená, aby byla udržitelnost mezigenerační, chci, aby lidé, kteří budoucí daňové poplatníky vychovali, měli také spravedlivé důchody. To je ta druhá dimenze, to znamená ženy versus muži. Pokud ženy mají nižší důchody kvůli tomu, že pečovaly o své děti nebo vnoučata, tak nelze, aby byly finančně trestány za tuto péči. Za třetí chceme, aby důchody byly spravedlivé vůči těm, kteří fyzicky více pracují.

(Ministryně se odmlčela a požádala předsedajícího o zklidnění hluku v sále.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dámy a pánové, prosím o ztišení, ať paní ministryně může pokračovat.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Co se týká reformy, kterou předvedla předpředchozí vláda, ta pravicová vláda, tak co byly výsledky? Do druhého pilíře téměř nikdo nevstoupil a neustálé navyšování důchodového věku vzbuzuje hrůzu. Není pravda, že to je řešení udržitelnosti důchodového systému. To, že se neustále zvyšuje důchodový věk, i když se nám ho podařilo zastropovat, má dopady v dávkovém systému. Podívejte se, jak nám vzrostl počet invalidních důchodů, jaký dopad to má na hmotnou nouzi, na pojištění v nezaměstnanosti apod. Takže toto nejsou řešení, která my si představujeme.

Co se týká příjmů důchodového systému, tak my to velmi intenzivně řešíme. Když jsem před půl rokem těsně po jmenování do funkce mluvila o digitální dani, o které diskutuje celá Evropa, tak se všichni smáli. Dneska ji Ministerstvo financí připravuje. Sociální demokracie dlouhodobě navrhuje - a řeknu to zjednodušeně - bankovní daň. To je další věc. A souhlasím s tím, že zdanění práce a spotřeby není tou správnou cestou. Digitální daň a bankovní daň jsou ty věci.

Jinak co se týká té komise pro spravedlivé důchody, my příští, třetí zasedání - setkáváme se jednou měsíčně - budeme mít příští týden. Já se těším a doufám, že se nám podaří najít řešení, co se týká těch nespravedlivých důchodů žen. My jsme předložili několik scénářů. Myslím, že komise pracuje dobře, že pracuje opravdu věcně, a uvidíme, jestli se nám příští týden podaří dojít k nějakému návrhu.

A poslední moje poznámka, co se týká udržitelnosti důchodového systému. Samozřejmě je to velmi závažná otázka, ale také je potřeba si říci ta čísla. Česká republika vydává na důchodový systém k dnešnímu datu necelých 7 % HDP. A víte, jaký je průměr Evropy? 8 %. Takže náš důchodový systém je i přes rekordní navyšování stále v dobrých číslech. V roce 2020 naopak ten poměr k HDP ještě klesne, nebude to 6,9 %, ale bude to 6,7 %. A to je potřeba si říct.

Přesto je velmi důležité se zabývat fiskální udržitelností důchodového systému. My jako sociální demokracie, jako vláda přicházíme s vlastními návrhy, ale náš systém není neudržitelný. Jsou země, které budou vydávat na důchodový systém mnohem více a vydávají už dnes to, co my budeme vydávat v roce 2060, což jsou ty hororové scénáře. A nelze z dnešního pohledu se zabývat jenom budoucími důchodci. My potřebujeme, aby 2,5 milionu seniorů - a upozorňuji na to, že průměrný důchod je 13 300 korun - téměř milion seniorů na průměrný důchod 13 300 korun nedosáhne, tak nelze je nechat v chudobě a řešit pouze budoucnost od roku 2030 nebo 2060. Já to chápu, protože se pravděpodobně jedná o důchody budoucích poslanců, ale nemůžeme nechat 2,5 milionu seniorů, kteří budovali tuto ekonomiku, ve štychu. Velmi děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně, na to závěrečné slovo jsou dvě reakce kolegů s přednostními právy. V pořadí pan předseda Kalousek, pan předseda Stanjura, pan předseda Bartošek. Prosím pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Nechci to zbytečně extendovat, ale přece jenom musím zareagovat a položit dotaz.

Paní ministryně, vy jste hrdě prohlásila: sociální demokracie zrušila druhý pilíř, tak jak slíbila, a sociální demokracie plní své sliby. No, v tomto případě ano, ale ona také sociální demokracie slíbila, že v tom minulém období předloží vláda svoji vlastní penzijní reformu. Utekly čtyři roky a skutek utek'. A ten slib se opakuje v tomto programovém prohlášení, kdy si můžeme přečíst, že penzijní reforma je prioritou této vlády, dokonce je tam napsán hlavní instrument té penzijní reformy podle mého názoru zcela nesmyslně, že hlavním instrumentem je oddělení důchodového pilíře od státního rozpočtu. Ale je to veřejný slib sociální demokracie a jejích koaličních partnerů veřejnosti: My uděláme penzijní reformu a oddělíme důchodový účet od státního rozpočtu.

Programové prohlášení je veřejný slib veřejnosti, dokonce i Poslanecké sněmovně, která na základě programového prohlášení vyjadřuje vládě důvěru. Tak se chci zeptat, paní ministryně, kdy ten slib po těch pěti letech, že předložíte vládě penzijní reformu, kdy ho opravdu chcete splnit a zda opravdu stále platí váš slib - měl by, když sociální demokracie plní své sliby - že bude oddělen důchodový účet od státního rozpočtu.

A ještě jednu poznámku k sociální demokracii na Slovensku. Ta byla příliš inteligentní na to, aby to rušila. Tak byl také zaveden druhý pilíř, došlo k nějakým parametrickým korekcím, ale Fico příliš dobře věděl, že kdyby to zrušil, tak by se se zlou potázal, protože by sám žádnou penzijní reformu nikdy nepředložil, protože ať předložíme cokoliv, má-li to být funkční, tak to musí být politicky odvážné. To prostě bude vždycky trochu bolet. Vždycky. Těch možností je řada, ale bude tam vždycky platit jedna věta politicky nepříliš populární: Více osobní odpovědnosti, více osobní spoluúčasti. A na to jste milí kolegové z vládních lavic příliš populističtí a příliš politicky zbabělí. Nevěřím, že něco takového jste schopni. Pokud budu překvapen. Budu překvapen mile. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Mě netěší, že musím vystupovat teď s přednostním právem, protože paní ministryně, místo aby v obecné rozpravě odpovídala na pět konkrétních dotazů mého kolegy pana poslance Bauera, tak nechá uzavřít tím, že nevystoupí, obecnou rozpravu, neodpoví na ani jednu z těch otázek a jenom zaútočí. A pak tady vnese nová témata do rozpravy, na které mohou reagovat pouze ti s přednostním právem. Tak pár poznámek k těm novým tématům.

Digitální daň. Někteří se nám smáli, teď už i Ministerstvo financí. Když to přeložím, smálo se vám Ministerstvo financí a teď už je pro. No dobře, ale my to nepodpoříme, ale když se na to podíváme, vy jste říkala fiskálně zodpovědně, tak odhadovaný pozitivní dopad této daně je kolem jedné miliardy korun. Tohle používat jako argument v debatě o udržitelnosti penzijního systému je ne fiskálně odpovědné, ale fiskálně směšné.

Zadruhé věk odchodu do důchodu. Tak si řekněme, co udělali sociální demokraté? Vlastně nic. Věk odchodu do důchodu se pravidelně zvyšuje už dlouhé roky a bude se zvyšovat až do roku 2030. Vy jste v minulém volebním období prosadili, že po roce 2000 se už zvyšovat nebude, ale s tím, že jednou za pět let, minimálně dvakrát nebo třikrát, než k tomu letopočtu dojdeme, se to přepočítá a zváží se, jestli zastavení toho věku je dobře. Já odmítám vést v roce 2019 ohnivou politickou debatu o tom, co bude v roce 2031. Je to poměrně bezpečné, protože tady se můžeme předhánět ve svých prognózách, co bude za dvanáct let, ale nikam to nevede. Nic jste s věkem odchodu do důchodu naštěstí neudělali do roku 2030. Ani v minulém volebním období, ani v tomto volebním období. To je k těm slibům.

K té definici spravedlivého důchodu. Já myslím, že ty parametry, nebo ta hlediska, o kterých mluvila paní ministryně, jsou k diskuzi. Je velmi hezké, že se snaží ten náhradový poměr dostat do vlád té nenáviděné pravice, kdy ten poměr starobního důchodu k průměrné mzdě byl vyšší než dnes. Ale myslím si, že debata, těch 40 až 50 procent, mně to přijde jako velký rozptyl, ale debata mezi někde 40, 42, 44 procenty je debata o dlouhodobém směřování penzijního systému a je to k věci. Stejně tak ty další dva faktory, které by se měly v té debatě zohlednit.

Ale co paní ministryně úplně pominula, a já doufám, jenom tím, že skutečně pozapomněla a že to nemyslí vážně, je ta zásluhovost. Pokud paní ministryně kýve hlavou, že parametrem spravedlnosti důchodu není zásluhovost, tak ten systém prostě spravedlivý nebude. Jestli ten, který desítky let odvádí nadprůměrné odvody a tím financuje penze, pak pocítí dramaticky pokles příjmů v okamžiku, kdy odchází do penze, tak to nemůže nikdy prohlásit za spravedlivý systém. Já myslím, že tito lidé jsou si vědomi, já jsem o tom už mluvil, míry solidarity, ale říct, že o tom se už nebudu bavit, že ti takzvaně bohatí, a bavíme se o střední třídě, nemluvíme o té úzké skupině nejbohatších, ti žádní státní důchod nepotřebují, to si řekněme úplně otevřeně, to vůbec neberme v potaz v debatě. Pokud to někdo použije, tak neví, o čem mluví. Ale ta střední třída je ta, která pociťuje největší změnu - co změnu? Pokles příjmů při odchodu do penze. A nad tím se musíme zamyslet. A co je na tom spravedlivého! Čtyřicet let platím jako mourovatý, a pak najednou mám 40 % příjmu, na který jsem byl zvyklý. A to je spravedlivý systém podle paní ministryně! Doufám, že to tak nemyslí.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Bartošek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo. Já v jedné věci navážu na svého předřečníka. Paní ministryně, je skutečně fér, chcete-li vést férovou diskuzi, abyste reagovala v době, kdy vystupují poslanci, kteří nemají přednostní právo. Protože nechat si to až poté, co je uzavřena obecná rozprava, to znamená, že vy si řeknete svoje a oni vám na to nemůžou odpovědět, to není diskuze, nezlobte se na mě.

Také jste uváděla řadu zemí a kolik HDP se tam vyčleňuje na důchody. Zajímá mě, jestli jste při tomto svém argumentu také propojila věci... míru zadlužení těchto států? Je potřeba si tyhlety věci spojovat. To není jenom o tom, kolik rozdáváte, ale také jestli na to máte.

A rýpla jste si do poslanců, tak mně nezbývá, než vám to částečně vrátit v tom, že jste říkala: týká se to poslanců a jejich důchodů patrně. Milá paní ministryně, vy z vašeho ministerského platu si také dokážete v současné době ušetřit na svůj důchod. To, proč to tady řešíme, to je právě proto, že myslíme na lidi, kteří chodí do fabrik, jsou v zemědělství, mají nízké příjmy, a až půjdou do důchodu, tak proto se ptáme, z čeho se to bude financovat. Protože jestliže to nevyřešíme teď, tak právě tito lidé budou ohroženi sociální chudobou v důchodech. Proto to řešíme v tento moment a v tuto dobu, kdy to ještě řešitelné je, aby nebylo pozdě! Protože jestliže to nevyřešíme, nebude důchod pro nikoho a právě pro ty sociálně slabé. Ano, uznávám, vy si ze svého platu na svůj důchod ušetříte.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Tak to byly přednostní práva, rozprava byla ukončena. Závěrečné slovo pana zpravodaje je ještě před námi. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Velmi stručně. Nejprve bych si dovolil doporučit těm, kteří se ohrazovali proti mé faktické poznámce, kterou jsem nabádal, abychom se drželi věci, aby si přečetli stenoprotokoly, o čem všem ta rozprava byla. Uvidíte, že jsem měl pravdu, že jsme skutečně byli mnohdy velmi daleko od projednávaného tématu.

Jinak tedy kdybych měl shrnout obecnou rozpravu z pohledu zpravodaje, tak konstatuji, že nebyl podán ani návrh na dopracování, ani návrh na zamítnutí. Naopak byl podán návrh na zkrácení lhůty na projednání ve výborech na 30 dnů. A jinak doporučuji stejně jako organizační výbor, aby se garančním výborem stal výbor pro sociální politiku.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane zpravodaji. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o garančním výboru, jak už bylo panem zpravodajem řečeno. Organizační výbor navrhl předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo jiný výbor jako garanční výbor? Nikdo žádný jiný výbor nenavrhuje. Přistoupíme tedy k hlasování.

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 133, přihlášeno 167 poslanců, pro 147, proti 1. Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Navrhuje někdo z poslanců projednání v dalším výboru? Nenavrhuje. A, hlásí se pan poslanec Ferjenčík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedo. Tento tisk má velmi výrazné rozpočtové dopady, proto navrhuji jeho projednání v rozpočtovém výboru.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano. Ještě prosím nějaký jiný návrh? Žádný jiný návrh není.

 

Budeme tedy hlasovat o přikázání tohoto návrhu k projednání rozpočtovému výboru.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 134, přihlášeno 167 poslanců, pro 86, proti 18. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji tedy, že návrhem se bude zabývat jako garanční výbor výbor pro sociální politiku a dále rozpočtový výbor.

 

Protože v obecné rozpravě zazněl návrh na zkrácení lhůty, a to zkrácení lhůty o 30 dní, tak se nyní s tímto návrhem vypořádáme hlasováním. Ale je zde návrh na odhlášení, takže jsem vás všechny odhlásil. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými hlasovacími kartami.

Nyní budeme hlasovat o zkrácení lhůty. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 135, přihlášeno 150 poslanců, pro 93, proti 3. Návrh byl přijat a lhůta byla zkrácena.

 

Děkuji paní ministryni, panu zpravodaji a končím prvé čtení tohoto bodu.

 

Vážené paní poslankyně, páni poslanci, nyní požádám předsedu volební komise Martina Kolovratníka, aby nás seznámil s výsledky voleb, které proběhly dnes ráno. Pane předsedo, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: V pořadí, jak jsme hlasovali. Bod číslo

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.