Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

27.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb.,
o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších zákonů
/sněmovní tisk 420/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh přednese paní ministryně Schillerová a já ji poprosím, aby se ujala slova. A poprosím o klid v sále. Děkuji.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, dobrý den. Dovolte, abych vám představila vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích.

Současný právní stav nepodporuje plně rozvoj konkurence na trhu elektronických komunikací, zejména na trhu mobilních operátorů, který ze své podstaty naplňuje oligopolní znaky. Zákazníci mobilních operátorů jsou vázáni 24měsíčními úvazky, které snižují jejich možnost migrovat mezi operátory. Současně uplatňovaná výše smluvní pokuty za předčasné ukončení smluvního vztahu odrazuje účastníky od přechodu mezi operátory v době trvání úvazku a operátory odrazuje od podávání aktivních konkurenčních nabídek. Proto, zejména proto vláda předkládá tuto novelu zákona o elektronických komunikacích, která přichází s cílem podpořit konkurenci na trhu elektronických komunikací a podpořit tak hospodářskou soutěž ku prospěchu spotřebitelů. K tomu by mělo přispět zásadní omezení možnosti požadovat úhradu v případě ukončování smluv na dobu určitou a legislativní podpora takzvaného one-stop-shopu v případě přenesení čísla, tak aby účastník, který si chce změnit operátora, nebyl odrazován složitostí administrativního postupu, tedy veškerou administrativu by za něj zajistil operátor, ke kterému přechází. Současně se navrhuje zkrácení lhůty pro zahájení smlouvy v případě přenesení čísla, a to na dva dny.

Návrh byl již projednán na dvou podvýborech, ze kterých vyplývá, že bude k návrhu zákona vedena další diskuse a debata na půdě Poslanecké sněmovny.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní ministryně, a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Martin Jiránek.

 

Poslanec Martin Jiránek: Dobrý den, kolegyně, kolegové. Děkuji paní ministryni za představení návrhu k novele zákona o elektronických komunikacích. Hlavní principy návrhu představila, proto budu ve zpravodajské zprávě stručný a poté se ihned přihlásím do rozpravy, kde věc rozeberu obšírněji a vypořádám se i s druhým návrhem na stejné téma, což je sněmovní tisk 417, bod 28.

Nejprve jako zpravodaj musím konstatovat, že zákon vznikl na vládě v mimořádně rychlém tempu několika dní bez standardního připomínkového řízení. To jistě není běžný postup. Na druhou stranu to vnímám jako snahu o rychlé řešení akutního problému, což vzhledem k blížící se aukci kmitočtů určitě je.

Nyní tedy k jednotlivým bodům. Jde o složitý materiál, budu věcný a stručný.

Zlevnění pokuty v prvních třech měsících na pět procent a následně nula procent, tedy bez pokuty. Nyní je stav takový, že koncový zákazník platí pokutu dvacet procent ze součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy. To jsou často za jedno číslo i tisícikorunové částky. Firmy to mají přísnější, ty platí dokonce celých sto procent. Na podvýboru pro ICT jsme se s experty bavili i o tom, že by nakonec možná bylo jednodušší zrušit tu pokutu úplně i v prvních třech měsících, jak to nyní představuje vládní návrh, protože i z diskuse s operátory vyšlo, že tuto sníženou pokutu velmi pravděpodobně v nové úpravě nejspíš ani nebudou používat. Ale to je otázka do diskuse.

Druhý bod, jak představila paní ministryně takzvaný one-stop-shop, tedy aby mohl zákazník přejít mezi operátory pouze na jednom místě. Nyní musí na místa dvě. Musí jít ke stávajícímu operátorovi, kde si řekne o takzvané ČVOP, což je číslo pro přenesení, které sdělí následně operátorovi novému. Zde však často dochází k různým formám marketingu, přemlouvání, aby zákazník zůstal, či nabízení lepších nabídek. Pro část lidí je tento tlak natolik nepříjemný, že raději zůstávají u stávajícího operátora a o dané ČVOP si ani požádat nejdou. Pokud projde návrh, přechod mezi operátory bude řešen návštěvou pouze nového operátora. Je tam jedna drobnost, protože v tomto případě hrozí trošičku bezpečnostní rizika s identifikací nového zákazníka, kdy může docházet k pokusům o ukradení čísla. To se určitě bude řešit tak, aby tento přenos byl bezpečný. Řešíme to s kolegou Nacherem.

Třetí - přenesení čísla za dva pracovní dny. Zde jenom doplním paní ministryni právě se zdůrazněním - dva pracovní dny. Protože i v komunikaci s operátory došlo ke zjištění, že samotné nepracovní dny jsou samozřejmě i státní svátky a zde to úplně samozřejmě nefunguje, protože v přesunu čísel není pouze technický faktor, ale je tam i lidský faktor.

Posledním bodem je definice spotřebitele ve vládním návrhu. A to je to, aby byl mezi spotřebitele brán i malý podnikatel, malá firma.

To je v základu vše a nyní se tedy hlásím do rozpravy s přednostním právem.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Ano, děkuji. Otevírám obecnou rozpravu a potvrzuji, že pan zpravodaj s přednostním právem se přihlásil jako první, a dávám mu slovo.

 

Poslanec Martin Jiránek: Děkuji. Nyní již v rozpravě se chci vyjádřit z pozice navrhovatele bodu, který v pořadu schůze následuje, totiž bodu 28, sněmovní tisk 417. Jde o návrh zákona zcela stejného zaměření, které jsme jako téma před dvěma měsíci zdvihli. Nicméně vládní návrh je širší a v posledních týdnech spolupracujeme na jeho vylepšení. A protože respektuji dohodu, že jako nosič potřebných změn bude využit komplexnější vládní návrh, jménem předkladatelů tímto návrh zákona, kterým se mění zákon o elektronických komunikacích, sněmovní tisk 417, stahuji.

A nyní již do rozpravy k tématu samotnému. Osobně jsem velmi nadšený, že tuto novelu zde nyní řešíme. Před třemi měsíci jsem dal veřejný slib v Otázkách Václava Moravce, že pokuty za přechod zkusíme nějak snížit. Zda se to povede, jsem samozřejmě netušil. O to víc mě těší, že tu teď stojím. Děkuji všem, kteří se na přípravě novely podíleli. I proto, abychom vše dobře rozebrali a vykomunikovali, jsme s kolegou Nacherem uspořádali již dvě debaty na podvýboru pro ICT a telekomunikace a podvýboru pro ochranu spotřebitele. Na nich jsme s odborníky z oboru podrobně řešili technikálie, použitelnost a efektivitu jednotlivých návrhů na změny. V několika minutách vám představím, proč jsou tyto změny třeba.

To, že tu máme drahá mobilní data, všichni víme. Máme na to hromadu čísel a mohli bychom to tu řešit hodiny. Každopádně jelikož nemůžeme nařídit mobilním operátorům, za kolik mají prodávat volání a data, tak v základu potřebujeme zvýšit konkurenci na trhu mobilních operátorů. Tak můžeme pomoci dlouhodobě snížit pro lidi ceny. Náš trh je jednoznačně až moc zabetonovaný a přesuny zákazníků mezi jednotlivými operátory jsou velmi nízké. Lidé vlastně nemají ani moc šancí vybrat si výrazně lepší nabídku, protože výrazně lepší nabídka jednoduše neexistuje. Nabídky všech tří operátorů jsou si velmi podobné a konkurenční boj probíhá jen ve firemních a speciálních retenčních nabídkách. A virtuální operátoři, kteří by s tím mohli něco dělat, kteří by mohli trh rozhýbat, mají zase velmi vysoké velkoobchodní ceny a nemohou tedy velké trojce u většiny zákazníků reálně konkurovat. A když už by tedy zákazník přejít chtěl, když se objeví nějaká o trochu lepší nabídka, je limitován právě tím, že musí zaplatit pokutu za předčasné ukončení smlouvy v řádu i několika tisíc korun.

V souvislosti se zjednodušením přechodu mezi operátory, jak představila paní ministryně, musíme myslet i na chystaný plánovaný příchod čtvrtého operátora, který pro úspěšný start samozřejmě potřebuje co nejjednodušší systém přechodu mezi jednotlivými operátory. Uvedu jedno srovnání, proč je dobře, že nyní tuto problematiku řešíme. V Itálii před rokem přišel čtvrtý operátor. Ten dokázal za první čtyři měsíce získat tři miliony nových zákazníků, které přetáhl stávajícím operátorům. Tři miliony zákazníků za čtyři měsíce. Pro představu, náš největší operátor T-Mobile navýšil počet svých zákazníků za celý minulý rok, tedy za dvanáct měsíců, o jedenáct tisíc. Tři miliony za čtyři měsíce v porovnání u nás jedenáct tisíc za dvanáct měsíců. To je rozdíl v konkurenčním boji mezi námi a Itálií. Jak to nový operátor v Itálii dokázal? Samozřejmě, za prvé, měl dobrou nabídku, za druhé však - a k tomu mířím - je to proto, protože v Itálii je osmdesát procent lidí bez závazku. Bez smlouvy, tedy bez rizika pokuty, takže mohou kdykoliv přejít a operátoři se tak o ně musí starat daleko více a pravidelně. U nás je to naopak, protože sedmdesát procent lidí závazek, zpravidla dvouletý, má, a musí tedy platit pokutu, když chtějí přejít předčasně.

Pokud by tady nový operátor, který by k nám mohl přijít, nebo jeden ze stávajících, chtěl udělat cenovou revoluci a získat řádově třeba milion zákazníků, aby se mu to výrazné zlevnění vyplatilo, jeden měsíc může oslovit pouze 1/24 zákazníků, těch volných, kteří jsou na trhu. Všichni ostatní by s přechodem za lepší nabídkou museli platit pokutu. Pro podzimní aukci a možný příchod nového operátora proto, pokud nějak můžeme, potřebujeme trochu vydláždit cestu. Náš trh je opravdu malý a dost uzavřený a sehnat dobrého, motivovaného a silného operátora bude těžké. Myslím, že je vám všem jasné, že vysoká pokuta za odchod a složitost přechodu logicky snižují chuť lidí přecházet a operátorům vlastně vyhovují, protože daného zákazníka musí marketingově oslovovat a starat se o něj vlastně jen jednou za dva roky a ne po celou dobu.

To je v základu k motivaci, proč tyto změny potřebujeme. Potřebujeme zvýšit konkurenci a potřebujeme pro přilákání čtvrtého operátora, aby se celkově samozřejmě zlepšily nabídky, a tím pádem ceny pro lidi.

Tato novela je v základu jeden ze tří hlavních kroků, které nyní lze pro snížení cen volání a dat udělat. Další dva kroky, tedy příchod čtvrtého operátora v rámci chystané podzimní akce aukce kmitočtů a regulace velkoobchodních cen, vzhledem ke zvýšení konkurenceschopnosti virtuálních operátorů, jsou již primárně v rukou ministerstva a Českého telekomunikačního úřadu. Pokud se alespoň dva z těchto tří kroku povedou účinně zvládnout, budeme se moci dočkat výrazného zvýšení konkurence na trhu mobilních operátorů a konečně lepších cen pro lidi. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Bláha.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, chtěl bych se jenom znovu podívat na problém, o kterém se dneska bavíme. Osobně si myslím, že na to jdeme špatně, protože tady to zaznělo - zaznělo to tady - náš trh je příliš malý. Vezměte si, kolik tady máme bank, přesto se ty banky domluví. A zkuste si projít bankovní nabídku, jestli vám některá banka v rámci podnikatelského prostředí nabídne něco lépe. Jedni umí to, druzí něco jiného, ale ve výsledku jste na tom stejně, ať jste u jedné. Podívejte se na bankovní karty a strhávání poplatků za platbu zákazníka - 1,8 procenta chtějí ve finále všechny banky.

Osobně si myslím, že bychom v tomto případě měli využít toho, že jsme v Evropě, a pokusit se udělat evropský trh s informačními technologiemi neboli s elektronickými službami. V ten okamžik máme možnost si sáhnout na ceny, jako jsou v Polsku nebo v jiných státech. V okamžiku, kdy zůstaneme zabedněni tady, opravdu jsme pro potenciálního podnikatele, který by měl tu službu tady nabízet výrazně levněji, nezajímaví, protože třeba oproti zmiňované Itálii rozdíl v počtu hlav nebo telefonů je neuvěřitelný. To jenom abychom se na to začali dívat trošku jinak.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka, pan poslanec Černohorský.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Prostřednictvím pana předsedajícího k panu poslanci Bláhovi. Ty terminály, to je problém v tom, že máme v podstatě dva monopolní dodavatele karet, což je MasterCard a Visa. A oni sami si stanoví takové poplatky, že ta marže, která by potenciálně zůstávala bankám, je naprosto minimální. A to je právě to, co se snaží řešit tento zákon, že umožní otevřít okénko pro čtvrtého operátora, který vytvoří konkurenční prostředí. Ono po pravdě řečeno, náš trh, všichni se sice vymlouvají na to, že je malý, ale on je tady dostatečný prostor, aby generovali dostatečně velké zisky, které vyvádějí do svých mateřských společností. Takže určitě je tam i prostor pro to, abychom tady měli data za výhodnější ceny, abychom dostávali lepší služby. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka pan poslanec Nacher.

 

Poslanec Patrik Nacher: Já jsem myslel, že se přihlásím jenom na tu debatu. Musím reagovat fakticky na kolegu Bláhu. Ono to tak není. Když to srovnáme, jak tady fungovalo bankovnictví před 14 lety, on tady vzal bankovnictví, tak tady skutečně ten rozdíl žádný nebyl a člověk neměl šanci získat účet bez poplatků. Dneska po deseti letech jsou banky nejvíc výdělečné v Evropě, i přesto od toho vrcholu klesl výběr z poplatků o sedm miliard. O sedm miliard. Máme tady minimálně sedm bank, které mají nabídku bezpoplatkového účtu, a to bez jakýchkoli podmínek, to znamená, že ta konkurence prostě funguje a ani nemusí být přijata nějaká cenová regulace. Takže to tak není.

Pokud jde o ty terminály, tak tam to, pokud já si dobře vzpomínám, tam to provozuje pět, teď vlastně nově šest bank. Bojují o ty klienty, a dokonce to je právě jedna z věcí, která je - kdyby mě kolega Bláha poslouchal - že platba kartou u obchodníka je regulovaná: 0,2 % u debetních karet, 0,3 % u kreditních karet. To znamená, že to je jedna z věcí, kde se Evropská unie vydala cestou cenové regulace, a samozřejmě se to potom projevilo, vyhřezlo to někde jinde. Například, že se ztratily ty benefity, pokud jde o kreditní karty, apod. Takže ono všeho s mírou.

Tak tolik stručná reakce.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Přečtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Milan Hnilička mezi 11. a 13. hodinou z pracovních důvodů. Omlouvá se paní poslankyně Věra Adámková od 10 do 12 hodin z pracovních důvodů.

Faktická poznámka pan poslanec Bláha.

 

Poslanec Jiří Bláha: Kolegyně, kolegové, já se vám to pokusím ještě jednou vysvětlit. Opravdu to tak nefunguje. Veškeré služby, veškeré produkty, které v rámci svého podnikání nakupuji, tak pište si, že 99 % díky tomu, že jsem z České republiky, tak nakupuji dráž, než je nakupují v zahraničí, přestože mají vyšší příjem peněz, vyšší ziskovost atd. Prostě to tak je. Třeba teď naposled jsme si dělali výměnu papírových utěrek na ruce. Tak jenom ty zásobníky v Německu jsem schopen nakoupit levněji než u nás v Česku. A takhle můžu jít od služby ke službě: stroje, zařízení, energie, suroviny, všechno díky tomu, jak ten trh je malý, jak někdy i čím více je hráčů na trhu, tím mají menší možnost vydělat, a proto jsou pak služby i dražší. Takže neplatí vyšší konkurence v případě našeho státu. Nás je deset milionů, vždyť jsme jedno větší město v Americe!

Zkuste se nad tím zamyslet, děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Tím jsme se vypořádali s faktickými poznámkami, aspoň doufám, ano. A jako další je přihlášen pan poslanec Valenta.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedo. Kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, nedá mi, abych se jako sněmovní zpravodaj posledních dvou novel zákona o elektronických komunikacích, a to v letech 2014 a 2017, k této problematice alespoň rámcově s pár poznámkami nevyjádřil.

Musím poctivě konstatovat, že předložený vládní návrh lze samozřejmě přivítat, tedy jestli je myšlen skutečně poctivě. A jestliže ano, tak je potom lhostejno, kdo jej předkládá. Žabomyší, zejména mediálním způsobem vedené války o to, kdo komu vykrádá volební program či kdo přišel s tou či onou myšlenkou na vylepšení zákona o elektronických komunikacích, jsou navýsost jen trapným a zbytečným divadýlkem. Narážím tak na fakt, že nyní řešíme několik velice obsahově podobných, avšak jaksi zbytečně ideologicky paralelně vedených návrhů. Jsem totiž přesvědčen, že nejspíše všichni, jak zde sedíme, jsme motivováni a vedeni stejnou snahou o snížení nesmyslně vysokých cen hovorů a mobilních dat v naší zemi, ovšem ne všichni máme stejnou šanci, že když něco předložíme, tak to legislativním procesem projde až do konce. (Někteří poslanci spolu hlučně debatují.)

Možná by nebylo od věci příště opoziční úsilí tam, kde se jeví významný obsahový průsečík, sjednotit tak, jak se to povedlo např. u zákona o digitální službě.

Konkrétně ale k této novele. Například odejít od operátora po třech měsících po podepsání smlouvy bez jakéhokoli finančního postihu nebo jej změnit za dva dny je jistě chvályhodné směrem ke spotřebitelům, ať to předkládá kdokoliv. Určitě i některé další navrhované změny mohou napomoci funkčnosti a kvalitě konkurenčního prostředí. Bohužel možností, kam však může dotyčný nespokojený český zákazník odejít, zase tolik u nás není. A toužebně očekávaný čtvrtý operátor situaci, alespoň podle mého názoru, zásadním způsobem nenapomůže. To si zbytečně nenamlouvejme. Říká se však, že nemusí vždy jen pršet, někdy stačí, když kape. Už jen to samotné narušení stávajícího oligopolu tří operátorů, jak tady zmínila i paní ministryně, u nás je již více než nutné a potřebné.

Osobně tento stav kritizuji již několik let. Činil jsem takto bohužel vždy pouze z opoziční lavice, takže reálná šance na změnu byla pramalá. Neshodl jsem se tehdy ani s bývalým ministrem financí, expředsedou hospodářského výboru a nyní náměstkem na Ministerstvu průmyslu a obchodu panem Ivanem Pilným, se kterým se právě zde na tomto místě v roce 2017 při projednávání novely stejného zákona strhla velká názorová polemika. Dnes však vláda můj tehdejší názor na nutnou modifikaci tržního prostředí v oblasti elektronických komunikací tímto svým návrhem prakticky potvrzuje.

Někdo by mohl namítnout, že oligopol operátorů tady nebyl oficiálně nikdy prokázán, jinak by se muselo dle zákona jednat. Do jisté míry je to pravda, ovšem oligopolní stav na trhu se velice těžko prokazuje. V našem případě ale lze využít např. analýzu velkoobchodního trhu mobilních služeb, kterou zpracoval Český telekomunikační úřad, která jasně dokladuje, že v České republice funguje minimálně tzv. tacitní koluze. Tento pojem znamená, že přestože operátorům nelze prokázat, že se na společných strategiích domlouvají, tak i přesto poté postupují shodně. Ale například náměstek ministra průmyslu a obchodu, resp. ministryně průmyslu a obchodu pan Očko dokonce explicitně potvrzuje, že oligopol tady skutečně je. A já k tomu dodávám, že je tedy nutno jej rozbít, a to zejména proto, abychom odstranili poškozování domácností všemocnými operátory, kteří jim účelově škrtí data.

Jako předchozí zpravodaj zákona o elektronických komunikacích jsem tady již v roce 2014 popisovaný oligopol kritizoval, podpořil i vstup dalšího operátora, ale vláda k tomu byla slepá a hluchá, a to bohužel včetně tehdejšího vicepremiéra Babiše, který dnes tak velice chvátá, jaksi až podezřele, na vylepšení zjevně nedobrých podmínek pro naše občany. Ostatně na něco bych se v tomto ohledu rád pana předsedy vlády zeptal, kdyby tady byl, ale on odešel, takže aspoň virtuálně a určitě mu to bude nějakým způsobem poté tlumočeno.

Tedy konkrétně, pane premiére, myslíte to s těmi vašimi aktivitami ke snížení cen hovorů a přenášení dat skutečně vážně, nebo je to jen jakási z nouze ctnost a drobek od stolu vynucený nespokojenou veřejností a také, a to v neposlední řadě, blížícími se eurovolbami? Proč by jinak loni paní ministryně Nováková odvolávala svého náměstka Ondřeje Malého, kterého jsme nejen já, ale i odborná veřejnost registrovali jako velkého propagátora snížení cen dat, a nahrazovala ho již zde zmíněným Ivanem Pilným, který obratem po nástupu do úřadu prohlásil, že snižování dat není jeho prioritou? Přestože si pana Ivana Pilného odborně velice vážím, některé jeho výroky nejspíše v jejich až zavádějící složitosti prostě nechápu, přičemž jednou z těch nejslavnějších rad byla ta o důchodcích, jak si jistě pamatujete, kteří by si měli jít přivydělávat ke svému nízkému důchodu na sekačkách v parcích.

Každý z nás z předloženého návrhu zákona nyní určitě spolehlivě cítí, že disponuje jistou snahou vymanit se z vlivu minimálně si konkurujících operátorů, tedy subjektů pohybujících se na ekonomicky dysfunkčním trhu elektronických komunikací. Při posledních změnách tohoto zákona v roce 2017, když se prosadila například desetidenní lhůta přenosu telefonního čísla u smlouvy na dobu neurčitou, se však ještě vlivu operátorů podléhalo prakticky zcela. Jak si jinak vysvětlit fakt, že naše vláda v čele s předsedou Sobotkou a také ministrem financí Babišem navrhla společně těch v současnosti platných deset dní, když ve hře byla i mnohem kratší doba, a Český telekomunikační úřad dokonce v článku 5 odst. 4 Opatření obecné povahy, OOP 10/10/2012, konstatoval, že přenos telefonního čísla nemá trvat déle než čtyři dny, a dodal, že celý výpovědní proces účelově prodlužují lhůty sahající až ke dvěma měsícům. Na změnu jsme si museli počkat dva roky, respektive na změnu, která možná bude schválena, možná nebude, přičemž naši občané tak přišli nepochopitelnou laxností již této vlády ze svých kapes v celkové sumě o pěkných pár desítek, možná i stovek milionů korun.

Dámy a pánové, jistě víte, že zástupci naší exekutivy se do řešení problémů v telekomunikační oblasti pouštějí již tradičně velice halasně, avšak převážně vždy jen před volbami, tehdy před sněmovními, dnes před evropskými, a poté se vždy holedbají parciálními a zcela nedostatečnými vylepšeními tohoto zákona. Vzpomínám si v této souvislosti na jeden humorný výstup, a to když se ministr Mládek v roce 2017 vyjádřil, že rooming je elitářská záležitost pro 5 % obyvatelstva. Tehdejší ministr financí Babiš obratem reagoval, že jediné elity, kterým Mládek pomáhá, jsou jeho kámoši u operátorů, kterým věrně slouží už tři roky. Takže v tomto ohledu doufám, dámy a pánové, že nyní už operátorům neslouží žádný náš ministr a konečně se začne s hypervysokými cenami za volání a data v České republice něco skutečně a konstruktivně dělat. Ta slova "skutečně a konstruktivně" zásadně podtrhuji. (V sále je obrovský hluk a neklid!)

V rámci objektivity mě také bohužel zaráží, že tyto nyní navrhované pozitivní prospotřebitelské změny, provedené ale takzvaně nahonem, nemohou být, a také nejsou, kvalitně projednány s relevantní protistranou. Je to něco podobného, jako když Rada Evropy jedná o Rusku bez Ruska, odejme mu hlasovací práva, ale jeho členské příspěvky přesto stále požaduje. Naposled v tomto zmiňovaném roce 2017 u předmětného zákona o elektronických komunikacích nebyly podstatné vládní návrhy projednány ani v mezirezortním řízení, ani diskutovány s odbornou veřejností, alespoň podle dopisu ICT UNIE, který byl veřejně k dispozici. Stejně tak podle dopisu od Svazu průmyslu a dopravy, Asociace provozovatelů mobilních sítí či České asociace elektronických komunikací, a to z března roku 2017. A dnes se mně tato situace jeví velice obdobně.

Znova opakuji: proč se vždy čeká na nějaké volby, a to až do poslední chvíle? Je to přece škoda pro všechny, pro poskytovatele i pro spotřebitele, neboť o jejich vybalancovaný vztah by mělo jít především.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky, nejprve pan poslanec Jiránek, poté pan poslanec Kopřiva.

 

Poslanec Martin Jiránek: Děkuji. Ke svému předřečníkovi jen velmi krátce tři body.

Za prvé. Vždycky je před nějakými volbami a ještě dlouhé roky bude, takže zde bych to úplně neřešil.

Za druhé. Komentoval jste, že byly mediální půtky o to, kdo to představil a tak dále. Za sebe můžu říct, že už ten večer v televizi po tiskových konferencích jsem s velkým, širokým a nadšeným úsměvem konstatoval, že je mi jedno, kdo to představuje, hlavně že se něco děje. A i proto jsem vlastně teď ve své předchozí řeči stáhl další bod, abychom se mohli věnovat pouze jednomu.

A za třetí jste říkal, že nějaká velká změna nenastane, když přijde čtvrtý operátor, jestli jsem to dobře pochopil. Chci jenom říct, že právě i Ondřej Malý a i já, co jsem si dělal studie, tak oba víme, že v každé zemi, kde přišel čtvrtý operátor, nastaly velké a výrazné změny, cenové hladiny klesly. A právě proto, aby se ten oligopol tady rozbil, se chystají tyto změny a zároveň se připravují podmínky aukce. (Hluk v sále je stále obrovský. Velmi špatná slyšitelnost.)

Další věc, a to jste zmínil dobře, to je ta tacitní koluze, kdy je třetí šance, jak rozbít oligopol, a to je přes virtuální operátory, to oba víme. A tam si myslím, že pokud se ČTÚ dobře povede komunikace s Evropskou unií a prosadí své zájmy, tak díky větší regulaci velkoobchodních cen u virtuálních operátorů jim konečně budou moci konkurovat, i té velké trojce. Jenom pro představu, dneska mají virtuální operátoři velkoobchodní nabídku, od stávající trojky nakupují za plus minus 200 korun 1 GB dat, to znamená samozřejmě, když by chtěli dát nějakou konkurenční nabídku za 10 GB, tak jenom za 10 GB člověk bude muset platit u virtuála v nákladech 2 000 korun a s tím je potřeba něco dělat. (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Pan poslanec Kopřiva.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, moc se omlouvám za tento příspěvek, který není k tématu, ale když už nás tady pan kolega Valenta mystifikuje jako náhradník v delegaci do Parlamentního shromáždění Rady Evropy, tak bych jenom uvedl na pravou míru, že Ruská federace je stále právoplatným členem Výboru ministrů Rady Evropy, má tam stále všechna práva. Na základě toho, že Ruská federace okupuje Krym a porušuje tak mezinárodní právo, jejich delegace pouze ztratila hlasovací práva v Parlamentním shromáždění Rady Evropy. Nicméně s tím příspěvkem je to tak, že samozřejmě oni platit musí, protože se k tomu zavázali jako členové vlastně obou těch orgánů. Takže prosím nemíchejme tyto dva orgány Rady Evropy. Poprosím prostřednictvím pana předsedajícího pana kolegu Valentu coby vlastně náhradníka v delegaci, aby nemystifikoval a nepletl takhle pojmy. Děkuji za slovo.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S faktickou poznámkou chce ještě reagovat pan poslanec Valenta.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane předsedo, dámy a pánové, nechci zdržovat nějakou takovou půtkou. Nejsem tady na to nastaven, abych si tady neustále bral technické a dohadoval jsem se o rozboru jedné své věty. Samozřejmě nic nepletu. Samozřejmě jsem ve Sněmovně mnohem déle než pan kolega Kopřiva, jsem místopředsedou výboru pro evropské záležitosti, já vím, co je Rada Evropy, vím, jaké má orgány. A na tom, co jsem tady řekl v té jedné větě jako jakýsi příklad, si stojím. Ale tady neřešíme Radu Evropy, jestli vám to neuniklo, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího. Vím, že máte široké znalosti, ale to si nechte na zcela jiný bod.

K panu zpravodaji. Víte, ono tacitní koluze je trošku něco jiného než oligopol. V případě, jestli by ten oligopol byl tady oficiálně uznán, muselo by se to legislativně řešit. Musely by zasáhnout příslušné orgány. Ale tacitní koluze je fakt, a já jsem to tady popisoval, že operátoři jednají bez jakékoliv dohody, ale jednají stejně, takže těžko je za to můžeme nějakým způsobem napadnout. Příchod čtvrtého operátora, samozřejmě dobře víte, že přenosové sítě tady nejsou neomezené, nemají neomezené kapacity. Čtvrtý operátor si bude muset buď postavit vlastní přenosovou soustavu, nebo se případně napojit na soustavy stávajících tří operátorů, takže určitě za to bude platit nějaké poplatky, nebudou to poplatky malé, a tím pádem se konkurence na trhu opět snižuje.

Mně spíš v mém přístupu šlo o to, aby se tady otevřel prostor pro vstup více operátorů než jednoho, což si myslím, že by bylo přirozené. Samozřejmě také tady padlo, že trh elektronických komunikací je malý, je omezený, ale myslím si, že ještě nějaké operátory - nemusí být tak velicí, jako jsou ti stávající tři - by naše podnikatelské prostředí v rámci oblasti elektronických komunikací zcela jistě sneslo. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka pan poslanec Jiránek.

 

Poslanec Martin Jiránek: Jen velmi krátce k rozšiřování počtu operátorů. Reálně nedává jednoznačně žádný smysl, aby tady bylo třeba šest nebo sedm operátorů, kteří by po celé republice stavěli své sítě. Už takhle tady máme více než sto malých virtuálních operátorů, takže spíš jenom umožněme jim dobrými podmínkami vyrůst, a rázem tady máme těch operátorů velký dostatek. Aby tady bylo šest, sedm, osm velkých operátorů nedává smysl, protože bychom na každém kopci měli šest sedm věží. A komunikoval jsem to s experty i právě s Ondrou Malým, který mi přesně tohle říkal, že čtyři jsou řekněme ideální maximální číslo. Další rozšiřování počtu sítí nedává smysl. Toť vše. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. V tuto chvíli se zdá, že jsme vyčerpali faktické poznámky. Další je do debaty přihlášen pan poslanec Nacher. Už se těší.

 

Poslanec Patrik Nacher: Vážený pane předsedo, máte pravdu. Vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, nejprve než se dostanu k jádru věci, tak bych si ještě dovolil stručně reagovat, protože jsme se tady dostali z tématu zákona o elektronických komunikacích k bankovnictví od kolegy Bláhy anebo k postavení Ruské federace od kolegy Valenty. Vůbec to s tím nesouvisí. Tady bych řekl, a vůbec jsem ty příspěvky nepochopil, protože principem toho je zvětšit flexibilitu, zvětšit pružnost toho trhu, který tady dneska je. Jestli to někdo nazývá kartelem nebo tacitní koluzí, to je teď věc druhá. Ale to, že to dneska je nepružné, to je. A my to chceme zvětšit. A není to jenom samospásné samo o sobě, ale je to právě i v souvislosti s tím příchodem čtvrtého operátora, jinak bych do určité míry s kolegou Bláhou souhlasil, protože kdybychom ty podmínky nezměnili, tak by příchod čtvrtého operátora toho moc nezměnil, protože jak už bylo řečeno, minimálně 70 % lidí je vázáno se svými smlouvami, takže se nemůžou jen tak volně pohybovat na trhu, takže akční rádius by byl velmi omezen.

Ale teď k věci samotné. Chtěl bych poděkovat kolegovi Jiránkovi, že stáhl tisk 417, takže se budeme bavit o té vládní novele, to jest tisk 420, který bude nosičem všech těch změn, které očekávám mezi prvním a druhým čtením.

V úvodu bych řekl jakýsi detail těch čtyř návrhů, o kterých zde již byla řeč, s tím, že bych to dal do nějakého kontextu.

Všechny návrhy směřují k tomu zvětšit flexibilitu trhu a možnosti klienta, to znamená tzv. one-stop-shop, to znamená možnost změnit operátora návštěvou pouze toho nového vybraného, což vychází i z velkých zkušeností právě z toho bankovního sektoru - to je pro kolegu Bláhu -, kde funguje tzv. kodex mobilita klienta, kde to velmi výrazně pomohlo, protože klient právě v momentě, kdy ještě jde za tím původním dodavatelem služby, se dostává pod obrovský tlak a jeho energický postoj změnit dodavatele služby se vytrácí a pak to zase skončí v tom, že zůstane u toho svého původního poskytovatele, ať už je to banka, nebo operátor. Ta možnost, že by navštívil pouze toho nového a ten vlastně zařídil celý ten převod, si myslíme, že pomůže v jednoduchosti a v tom, že ten klient v případě, že bude nespokojen, ať už z hlediska ceny, nebo jiného důvodu, přejde k novému operátoru. A pro toho stávajícího operátora to znamená větší péče o všechny zákazníky, nikoli jenom o těch 10 %, kteří jsou schopni si porovnávat ceny a rozhodnout se velmi energicky.

Pokud jde o tu pokutu, tak to je přesně cesta k tomu, že vlastně ten člověk je tam vázán. Dneska platí 20 %, jak bylo řečeno, živnostníci 100 %. To znamená, že v případě, že by odešel před tou dobou dva roky, tak to musí uhradit, buď 20, nebo 100 % do konce toho období, což znamená, že ten člověk je tam vlastně připnut a flexibilita je téměř nulová. K tomu směřuje návrh, v kterém se trochu lišíme od toho, s čím přišli kolegové z pirátské strany. To znamená, my tam navrhujeme v prvních třech měsících 5 %, to je z toho důvodu, že ty první tři měsíce můžeme brát tak jakoby na zkoušku, aby ten člověk přece jenom nějaký závazek měl a něco uhradil, a po těch třech měsících až nula. Jestli i nadále budou pokračovat ty smlouvy, to je věcí druhou v této chvíli. Důležité je, že se zvětší ta flexibilita. A s tím souvisí i to rozšíření ochrany na osoby samostatně výdělečně činné, nebo fyzické osoby podnikatele, fyzické osoby podnikající, které dnes platí 100 %. To je ten důvod. Zkrácení na dva dny opět směřuje k tomu, aby ta cesta byla rychlá, jasná, dynamická, aby se tam nic neprodlužovalo a nevznikl tam nějaký časový úsek, kdy se vytváří tlak na klienta.

Toto všechno by mělo vytvořit prostředí, které jednak podle mého názoru bude kultivovat to, co se děje dnes, umožní klientům častěji měnit operátora, anebo třeba tím i hrozit a tím pádem vyvíjet tlak na cenu, která skutečně v České republice je vyšší než ve většině zemí Evropské unie.

Jak jsem řekl, já tam vidím určitou paralelu banky minus deset let, kdy ta flexibilita také nebyla taková a tím tlakem klientů, tou medializací tématu, což se dělo i tady, se ta situace postupně, byl to běh na dlouhou trať, mění a změnila. A není zapotřebí vytvářet nějakou cenovou regulaci. Dal bych to do kontextu dalších prospotřebitelských opatření, která se nemusejí týkat jenom mobilních dat a mobilních operátorů, kde dlouhodobě chceme posílit postavení spotřebitele; dám například hromadné žaloby, které nás čekají, posílení mimosoudního řešení sporů apod. Není nutné oslabovat silnější stranu, v tomhle případě operátory.

Ale protože není pravda to, co tady řekl kolega Valenta, že se to projednávalo narychlo, že to není projednáno a že ten trh s tím nepočítá. Zaprvé všechny čtyři změny, o nich se spekuluje už nějakou dobu, protože se přímo nabízejí k tomu, aby se s nimi pohnulo. Takže my jsme s kolegy samozřejmě jednali s asociací zastupující operátory i s jednotlivými operátory. I přesto, že to první čtení je teprve dnes, tak už proběhly dva podvýbory, které se tomu věnují a kde jsou poslanci, kteří tomu odborně rozumějí, jako je podvýbor ICT a podvýbor pro ochranu spotřebitele. A máme nějakou zpětnou vazbu, kterou jsem si ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a po dohodě tady se zpravodajem dovolil vytvořit komplexní pozměňovací návrh, který některé ty věci ještě upřesňuje, precizuje, tak aby ta opatření byla efektivní a zároveň realizovatelná. Já o nich budu mluvit především ve druhém čtení. V této chvíli upřesním pouze tři základní, nebo čtyři základní věci, které se týkají těch opatření, která jsme navrhli.

Pokud jde o ten one-stop-shop, tak jsme se i po dohodě s operátory dohodli, že by měl vzniknout jakýsi ověřovací kód účastníka, tak aby byl ten účastník identifikován tak, aby skutečně ta návštěva nového operátora, aby to bylo realizovatelné, ne aby to bylo na papíře, de iure to fungovalo, a de facto s tím byl problém.

To zkrácení na dva dny budu upřesňovat na dva pracovní dny, tak aby se nestala situace, že někdo by to chtěl ukončit v sobotu nebo v neděli a ten stav by nenastal.

Účinnost zákona budeme navrhovat tak, aby byla od 1. ledna 2020. A důvod je zřejmý: aby všichni, kteří se na tom podílejí, ať už zákonodárci, nebo ti, kteří se teď budou pohybovat v pozadí, měli motivaci, abychom to projednávali co nejrychleji, aby to skutečně mělo vliv nejenom na současné zákazníky a současné tři operátory, ale i na toho příchozího čtvrtého operátora. V tom případě já navrhnu zkrácení lhůty na 30 dnů poté, a to tak, aby tam byl dostatek času pro operátory na implementaci. Ale takhle budou motivováni všichni, protože budou všichni vědět, že od 1. 1. by to mělo začít fungovat.

Poslední takovou změnou, která má pomoci, a je to i trochu odpověď na to, o čem mluvil kolega Bláha, co jsem se bavil s některými dalšími poslanci, je vznik takového srovnávacího nástroje, takového nezávislého kalkulátoru, který má porovnávat ceny, aniž by na konci to vedlo k nákupu té služby, což vždycky může ovlivňovat, a tento srovnávací nástroj si myslím, že by byl pozitivní pro klienty, kteří si můžou snadno porovnat nebo budou si moci snadno porovnat nezávisle cenu u jednotlivých operátorů.

Doufám, že jsem nic nevynechal, zkrácení lhůty jsem řekl a těším se na debatu ve druhém čtení. Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Další je přihlášen do rozpravy pan poslanec Munzar.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte mi, abych vás seznámil se stanoviskem klubu ODS. Pro nás je podstatné umožnit rychlý, co nejvolnější a co nejsvobodnější přechod občanů od jednoho operátora k druhému, a to proto, aby trh byl pružnější. Vidíme to zejména jako potenciál pro zvýšení konkurence a potenciál pro zjednodušení a pro motivaci pro vstup nového operátora na trh, což by konečně mohlo přinést zlevnění cen mobilních služeb a dat, protože upřímně řečeno, a tady už to mnozí předřečníci říkali, není velkých rozdílů mezi nabídkami a cenami stávajících operátorů, ale to, že to jde a mohou nabídnout levnější volání a levnější data, to se ukazuje na neveřejných nabídkách, které například si získávají pro sebe státní instituce. My jsme rádi, že začala diskuze o novém operátorovi i na vládní úrovni. Dalo by se říct pozdě, ale přece, a doufejme, že to tentokrát dopadne dobře a nedopadne to jako vždycky.

Zvýšení konkurence, resp. potenciál zvýšení konkurence, potenciál snížení cen a menší svázanost občanů ke stávajícím operátorům, to je pro nás důvod, proč tento návrh má naši podporu, stejně jako měl stažený návrh Pirátů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Munzarovi. Hezké dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády. Než budeme pokračovat vystoupením s faktickou poznámkou pana poslance Luzara, ještě přečtu došlou omluvu předsedovi Poslanecké sněmovny. Od 10 hodin se do konce jednacího dne omlouvá předseda vlády Andrej Babiš. Nyní pan poslanec Luzar s faktickou poznámkou. Máte dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já si dovolím vaším prostřednictvím reagovat na kolegu Nachera i kolegu Munzara. Správně použil příklad neveřejné a veřejné nabídky. To, co my teď momentálně řešíme, je oblast veřejných nabídek, to znamená ceny, kdy se snažíme umožnit zvýšení konkurence větším zpružněním výměny mezi jednotlivými poskytovateli služeb. Ale je tu ta oblast neveřejná, do které tohle vcelku žádný výrazný vliv mít nebude. A samozřejmě všichni si uvědomujeme, že ta neveřejná část cenotvorby poskytovatelů je ta, která vlastně drží tu cenu veřejnou nahoře, protože někde ti operátoři vydělat musejí. A to je to základní, kde bychom si měli uvážit ten motiv, který tady je. Čili toto všechno, co tady momentálně řešíme, je pouze zpružnění stávajícího systému možnosti výměny operátora, je to dobře, to podporuji, protože jestliže máme vypsat soutěž na čtvrtého operátora, tak samozřejmě dopředu bychom měli dát jasné podmínky, které tady v této zemi budou a fungují, aby on se mohl přizpůsobit. Ono se také může stát, že on sem nepřijde, protože si spočte, že to pro něj není byznys.

Ale chci upozornit, a teď reaguji vaším prostřednictvím na kolegu Nachera, který říkal, že netřeba regulací a že se raději přiklání k tomuto řešení. Tady upozorňuji, že ta regulace je velice nutná právě u neveřejných nabídek a je důležitá z toho pohledu, že Český telekomunikační úřad, který tu regulaci může provádět jako jediný, má velice složitou cestu prokazovat u Evropské unie, u Evropské komise, že tu regulaci může provést. A on je teď ve stadiu, kdy Evropská komise, pokud vím, uznala, že ano, český trh není trhem a je ovlivňován. Český telekomunikační úřad konečně po x letech může začít zasahovat do tohoto prostoru a napravovat nerovnosti v konkurenci. A jestliže my teď řekneme -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončil vám čas pro faktickou poznámku. Kolega Dolínek ještě vyčká, protože tady mám další dvě faktické poznámky - pana poslance Valenty a pana poslance Patrika Nachera. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo. Já už jsem skutečně nechtěl reagovat, ale vyprovokovalo mě k tomu vystoupení pana kolegy Nachera, který tvrdil, že připomínkové řízení se odehrálo a bylo jakési standardní. Tak opak je pravdou. Ono už na vládě tato novela byla schválena po tom výroku paní ministryně Novákové za hodinu třicet osm minut. Celý legislativní proces na vládě trval hodinu třicet osm minut a došlo k tomu 17. března tohoto roku. Takže jistě sami pochopíte a uznáte, kolik času uplynulo od poloviny března doposud, že v podstatě nebylo nic projednáno. Bouřili se vůči tomuto postupu i Piráti prostřednictvím médií.

Chtěl bych tady ještě zacitovat prohlášení mluvčího, resp. místopředsedy Legislativní rady vlády pana Aleše Gerlocha, který toto chybějící mezirezortní připomínkové řízení omlouvá. Psal tam: Šlo to poměrně rychle. Co tam je tak zcela standardní? Vše je zdůvodněno, jedná se pouze o dílčí úpravu, která nemá žádný zásadní význam z hlediska zásahů do jednotlivých rezortů. S tím, že došlo tedy k prominutí připomínkového řízení. Takže pan Nacher nemá pravdu. Připomínkové řízení bylo prominuto a nějaké jednání na podvýborech zcela jistě toto připomínkové řízení nemůže nahradit. A to říkám jako čtyřletý předseda podvýboru pro ICT, průmysl a eGovernment. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Valentovi za dodržení času. Nyní pan poslanec Patrik Nacher, také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Já musím reagovat na kolegy - oba dva z komunistické strany. Tady se nám rozšířil takový nešvar. Vy si vymyslíte něco, co jsem řekl, a pak na to reagujete. Já jsem neřekl ani jedno! Já jsem ani neřekl, že jsem proti regulaci. Já jsem řekl, že jsem proti cenové regulaci. To je podstatný rozdíl a za tím si stojím. Protože kdykoliv vznikla nějaká cenová regulace na nějakém konkurenčním trhu, tak se to potom obrátí proti spotřebitelům zcela jednoznačně a nezpochybnitelně. Takže já jsem mluvil o cenové regulaci. Tohle můžeme brát jako řekněme definování pravidel nebo regulace řekněme svého druhu. To za prvé.

A za druhé. Na kolegu Valentu. Já jsem neřekl, že tam proběhlo standardní připomínkové řízení. Poslouchejme se prosím! Já už jsem to tady říkal. Nebo odezírejme ze rtů. Já jsem to neřekl. Ano, bylo to rychlé. Já jsem jenom říkal, že všechna ta čtyři opatření, že se o nich už tady několik měsíců, možná let mluví, že to není nic nového, že jsou to věci, které přímo vybízejí k té změně, protože jak bylo tady řečeno, jsme možná jediná země, kde 70 % lidí je vázáno, kde ta flexibilita je velmi nízká. A není to o velikosti trhu, protože ty levnější ceny jsou i v zemích, které jsou menší, než je Česká republika. Ano, bylo to rychlé, ale v momentě, kdy vláda někdy funguje déle nebo je to pomalejší, tak to kritizujete. Teď, když to bylo rychlé a bylo to i v reakci, a to přece všichni účastníci řekli, na ta slova paní ministryně průmyslu, tak to kritizujete znova. Tady budeme mít dost času, a jak říkám, ten, kdo se v té problematice pohybuje, tak ví, že jsou tam nějaká opatření, která se tam dají udělat, která mají logiku a která jsou očekávatelná. Ale neřekl jsem, že tam bylo standardní výběrové řízení. Já jsem u toho byl, tak mi to nevkládejte do úst prosím! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Kolega Dolínek je trpělivost sama. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Martin Jiránek, poté Leo Luzar. Prosím, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Martin Jiránek: Děkuji. Prostřednictvím pana předsedajícího k panu kolegovi Luzarovi ohledně té tacitní koluze a ČTÚ a regulací. Tam bych jenom chtěl opravdu upřesnit, ta snaha směrem k Evropské komisi směřuje na regulaci velkoobchodních nabídek pro operátory. Není to vůbec o neveřejných nabídkách. Tam naopak ČTÚ, i když to samozřejmě není úplně ideální stav, tak ČTÚ je spíš pozitivně nakloněno těm neveřejných nabídkám, protože to je jedno z mála míst, kde vlastně konkurence funguje. Takže ČTÚ chce (nesroz.) v Evropské komisi řešit regulaci velkoobchodních nabídek pro virtuální operátory. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka Leo Luzara a poté faktická poznámka pana poslance Stanjury. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji kolegovi Juránkovi. On to řekl za mě. Já chci upozornit pouze na to, že klasický legislativní proces by tohleto všechno odhalil. Prostě by stanoviska (nesroz.) zástupců ministerstev i dotčených orgánů i Českého telekomunikačního úřadu byla jasná. Tento proces toto nemá, čili očekávám v dalších čteních tohoto návrhu, že se tady k tomu vrátíme a že tam bude i to stanovisko ostatních dotčených. Pro mě je určitě důležitý Český telekomunikační úřad, který to jasně může definovat a říci, co je, co není a jak dalece to může, i při dobré snaze, poškodit třeba jeho kroky, které chce činit ze své strany regulátora k regulaci trhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Zbyňka Stanjury. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Se stanoviskem našeho klubu vystoupil pan kolega Munzar. Nicméně já bych upřel naši pozornost vlastně ke stejné debatě, která se vedla v roce 2017. Tehdy jsme přijímali návrh zákona, který zkrátil dobu přenosu z třiceti na deset dnů, a razantním způsobem se navýšily možné pokuty ČTÚ či operátorů. A my jsme tady vlastně říkali to samé, co říkáme dneska. Že to je sice správný krok, uživatelsky, pro uživatele správný krok, ale že to ten problém v zásadě nevyřeší. Vzpomeňte si na ty titulky, které tehdejší předseda vlády a tehdejší ministr financí říkali: na podzim přijde datové jaro. To bylo v roce 2017. Ukázalo se, že ten krok byl sice správným směrem, ale k tomu, aby se razantně změnila situace na trhu, to prostě nestačilo.

V této chvíli je evidentní, že jediné, co může pomoct, je zvýšení konkurence, a to je vstupem dalšího operátora. A bude hrozně záležet na tom, jaké podmínky stát pro vstup operátora vytvoří. Na to by měli myslet ti, kteří ty podmínky budou připravovat. Ta debata o tom, jestli se mají razantně zvýšit pokuty, nebo ne, se dneska ukazuje, že vlastně byla zbytečná. Tak se podívejme, co toho roku 2017, zda k tomu ČTÚ přistoupil. Jestli ano, nebo ne a jaké pokuty případně dával.

Já mám pocit, že dneska se zase mnozí tváří, že schválíme tento návrh zákona - a říkám, s tím kladným stanoviskem našeho klubu vystoupil pan kolega Munzar - a je vyřešeno. No, nebude to tak. Vyřešíme některé dílčí věci ve prospěch uživatelů a klientů, to je naprosto v pořádku, ale pro razantní změnu na trhu, to prostě nestačí.

Klíčová otázka je, jaké budou podmínky pro vstup nového operátora, a tam bychom měli zaměřit debatu, například na hospodářském výboru nebo někde. A o tom vést skutečně vážnou (upozornění na čas), seriózní politickou debatu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Patrik Nacher. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Kolega Stanjura má částečně pravdu. Příchod, nebo zvětšení konkurence tomu pomůže. Ale ono samozřejmě tomu pomohlo i to opatření z roku 2017. Když se podíváte na vývoj cen mobilních dat, tak tam je výrazný pokles mezi roky 2016 až 2018. Je, to ne že není. Lidé opravdu platí méně. Otázka je, z jaké základny. Samozřejmě že ten pokles je větší, protože ta základna je vyšší. Ale že tam je ten pokles a že to vliv mělo, nesporně mělo.

Stejně tak očekáváme, že i tato opatření budou mít nesporně vliv na tlak na snížení té ceny a tlak na zvětšení konkurenčního boje o toho zákazníka. Ale samozřejmě máte pravdu, že i to rozšíření konkurence má vliv, a to, jaké podmínky bude mít čtvrtý operátor. Já se na tu debatu těším. A je to samozřejmě na Českém telekomunikačním úřadu, jak nastaví pravidla národního roamingu pro toho čtvrtého operátora. Pojďme se o tom bavit paralelně. To s tím samozřejmě souvisí.

Ale neplatí to, že by tato opatření neměla žádný nebo malý vliv. Já tam naopak očekávám, že to vliv mít bude. Minimálně to, že je to v tom veřejném prostoru. že se o tom takhle intenzivně bavíme a budeme se bavit ta tři čtení, to i pro ty zákazníky, pro ty spotřebitele je nějaký impulz se podívat doma, kolik platí, zkusit si vyjednat lepší podmínky a podobně. Takže ona občas i ta veřejná debata rozjede to, co my občas chceme dát někdy krkolomně do zákona.

A ještě předtím, já jsem tady - nevím, jestli jsem dobře řekl, nechci čekat na stenozáznam - myslel jsem standardní připomínkové řízení. Já jsem možná řekl standardní výběrové řízení nebo něco takového. Myslel jsem standardní připomínkové řízení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Zbyňka Stanjury. A stále přihlášený kolega Petr Dolínek. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Před chvilkou si pan kolega Nacher stěžoval na jiného kolegu, že... Protestoval proti něčemu, neřekl, a hned udělal to samé. Já jsem neřekl, že ten zákon z roku 2017 neměl pozitivní vliv. Jenom jsem řekl, že neměl ten zásadní vliv. Takže to, co říkal pan poslanec Nacher, já bych podepsal. A přitom současně říká, že se mnou nesouhlasí. Já jsem nic takového neřekl. (Poslanec Nacher vznáší námitku.) Ne, vy jste říkal, že mám částečně pravdu, ale že je pravda, že ten zákon přinesl nějaké zlepšení. Ale s tím já souhlasím. A neřekl jsem, že to nepřineslo. Jenom jsem řekl, že to nepřineslo zásadní zlepšení, na tom si trvám. Že to datové jaro nepřišlo, jak nám slibovali před volbami v roce 2016 jak premiér, tak ministr financí. Prostě nepřišlo. Ale souhlasím s tím, že k jistému snížení cen došlo a že to je správně. Tak jenom abychom si rozuměli.

Takže úplně stejnou politickou figuru udělal pan poslanec Nacher, na kterou si předtím stěžoval. Zkritizoval něco, co jsem neřekl. Tak jsem to chtěl uvést na pravou míru, že s tou poslední faktickou poznámkou pana poslance Nachera opravdu souhlasím a nejsme ve sporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. A můžeme tedy skončit s faktickými poznámkami. Na řadě je řádně přihlášený pan poslanec Petr Dolínek. V tuto chvíli poslední přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Dolínek: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, i sociální demokracie samozřejmě podporuje ty návrhy, které vedou k tomu, aby služby byly pro koncového klienta vstřícnější, příjemnější a cenově dostupnější. Nicméně i já samozřejmě v tomto případě řeknu to, co řada kolegů, a to je to, že toto je pouze jedno z dílčích řešení. Není to řešení celého problému, celého stavu. Je to pouze jeden z mnoha kroků, které jsou potřeba udělat pro to, aby zde byl koncový klient, student, senior, kdokoliv partnerem pro operátora. A to partnerem takovým, který nemusí každý půl rok vyhrožovat vypovězením nějaké smlouvy proto, aby mu někdo nabídl lepší podmínky, ale aby byl partnerem, podobně jako je tomu třeba u povinného ručení, kdy každý rok je běžné, že když se mu snižuje hodnota jeho automobilu, že je přepojištěn na nižší částku. Ten příměr je vzdálený, ale aby bylo běžné, že i v normálním smluvním vztahu se snižují ceny a napravují se ty smluvní podmínky tak, aby byly výhodné pro klienta a ne pro poskytovatele.

Z tohoto důvodu mohu říct, že sociální demokracie dlouhodobě usiluje o to, aby zde skončila ta zvláštní věc, která zde je, že zde mají banky největší zisky, že zde kvalita potravin není stejná jako v zahraničí a že zde operátoři mají někdy takzvaný, dá se říct, až klondike versus obyčejný spotřebitel, který musí využívat datové služby.

Uvědomme si, my se nebavíme o něčem, co můžete mít, ale v zásadě, co musíme mít, každý z nás. Podívejte se, jak se objednává k lékaři, podívejte se, jak se nyní objednávají třeba ve školních jídelnách obědy, podívejte se, jak plánuje Ministerstvo vnitra, aby byla komunikace pružnější, aby byla digitální. Digitalizace státní správy, samosprávy, všichni chceme, aby byla na daleko vyšší úrovni, než je nyní. To znamená, my se nebavíme o něčem, co je luxus, ale o něčem, co musíme mít. Proto sociální demokracie podpoří tento zákon.

Taktéž budeme velmi intenzivně jednat s kolegou Nacherem o jeho komplexním pozměňovacím návrhu, abychom zjistili, co vše v něm je. Případně bychom některé dílčí věci doplnili. Ale chtěl bych zde požádat, aby nově nastupující ministr - a my to samozřejmě řešíme v rámci koalice, ale je potřeba, aby ten příspěvek byl zde i nahlas zde na plénu - to měl jako jednu ze svých absolutních priorit a již v prvních hodinách po svém nástupu začal pracovat na takových změnách, které budou komplexní, které povedou k ochraně klienta a které budou zde projednány ještě v tomto volebním období.

Poslední věc, kterou je potřeba samozřejmě zmínit, je, že nemůžeme na podvýborech a výborech suplovat práci ministerstev, a proto je potřeba to tak brát, že pozměňovací návrhy jsou takové, které mají napomoci, ale nevyřešíme to sami za státní správu a ta to musí vždycky připravit.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Dolínkovi. Nyní v rozpravě ještě pan poslanec Martin Jiránek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Jiránek: Děkuji. Tak jenom v rychlosti, abych vyhověl žádosti organizačního. Mám přesně říci - podle § 86 odst. 6 jménem navrhovatelů beru sněmovní tisk 417 zpět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nemám žádnou další přihlášku do rozpravy. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Paní ministryně nemá zájem, pan zpravodaj má zájem. Prosím, pane zpravodaji, závěrečné slovo.

 

Poslanec Martin Jiránek: Opět velmi rychle. Myslím si, že debata byla věcná a konstruktivní. A upozorňuji, že je tady návrh na zkrácení doby jednání na třicet dní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, v rozpravě budeme hlasovat. Ale nejdříve se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání, protože nebyl návrh na vrácení ani na zamítnutí. Nejdříve tedy výbor garanční. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Má někdo jiný návrh na garanční výbor? Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování.

 

Rozhodneme o tom, že garančním výborem bude výbor hospodářský, v hlasování číslo 104, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 104 z přítomných 174 pro 135, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru hospodářskému jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalším výborům. Má někdo jiný návrh na další výbor? Není tomu tak. Můžeme tedy hlasovat ještě o návrhu na zkrácení lhůty k projednání mezi prvním a druhým čtením na třicet dnů.

 

Rozhodneme v hlasování číslo 105, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty k projednání. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 105 z přítomných 176 pro 151 poslanec, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji tedy, že návrh byl přikázán hospodářskému výboru jako výboru garančnímu a lhůta k projednání byla zkrácena na třicet dnů. Děkuji paní ministryni financí a děkuji zpravodaji. Končím bod 28.

 

Vzhledem k prohlášení předkladatelů bod 28 byl stažen v prvním čtení, budeme tedy pokračovat přímo bodem 29. Bodem 29 je

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.