Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

43.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb.,
o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů
(zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 338/ - prvé čtení

Stanovisko vlády máme k dispozici jako sněmovní tisk 338/1. Předložený návrh uvede pan senátor Jiří Vosecký, kterého tady vítám a kterému dávám slovo. Prosím, pane senátore.

 

Senátor Jiří Vosecký: Dobrý den, pane předsedající, děkuji za slovo. Dobrý den, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci.

K návrhu tohoto zákona Senát přistoupil, protože byl osloven skupinou deseti tisíc podpisů pod peticí cyklistů, kde se staly v minulém období takové drobné excesy, jako je, že policie dala dýchat na cyklostezkách a vinných stezkách a v podstatě tam vybírali pokuty. Já si myslím, že to k práci policie nepatří, že policie by opravdu měla chránit a některé věci řešit. A v tuto chvíli Senát přikročil k tomu, že je některé kompetence policii zapotřebí odebrat, a to v tom, že by cyklisté měli povoleno 0,5 promile na silnicích, na cyklostezkách, vinných stezkách, místních komunikacích a silnicích třetí třídy. S tím, že dosavadní úprava zákona o silničním provozu říká, že nikdo nesmí požít alkohol. Takže v tuto chvíli by z toho bylo akorát vyloučeno jednosměrné jízdní kolo, které pojede na vymezených komunikacích, cyklostezkách, účelových místních komunikacích a silnicích třetí třídy, nepřepravuje děti na sedadle ani na přívěsném vozíku, případně na žádném dalším kole nebo dvojkole. Budou-li tyto podmínky splněny, může mít řidič na jízdním kole před jízdou i během jízdy požit alkoholický nápoj, avšak za podmínky, že zjištěný obsah alkoholu u něj nebude vyšší než 0,5 promile.

Smyslem tohoto návrhu je prolomení něčeho, co vlastně neexistuje. Protože nulová tolerance alkoholu při řízení pro omezenou skupinu cyklistů v podstatě jde o to, že není, protože je prokázáno, že tělo samo si určitou část alkoholu vyrábí a je tam. Takže to bylo z tohoto, k tomuto bylo přikročeno. A pak je další problém, kterým je testování. Protože testy jsou nepřesné, dechový test s pohybuje v nějaké toleranci do 0,3 promile, tzn. že v současné době, když si dáte pivo v restauraci a uvidí vás policisté a na druhém konci někde vás zastaví a dají vám dýchnout, a zeptají se vás: Vy jste pil? A vy odpovíte, že jste nepil, a jste pod 0,3, tak v podstatě vám nemůžou nic udělat. Protože když půjdete na krev, tak se dostáváte do problému, že z krve, když nebudete nad 0,3, tak soudní znalci a protokoly, které jsou, tam napíšou, že jste měl nulu alkoholu. Nehledě k tomu, že v podstatě u cyklistů je v celé Evropě do 0,5 povoleno používat alkohol. Za podobných podmínek, jaké zde byly před to sděleny.

To je asi teď k tomu co bych asi k tomu chtěl říct. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane senátore. My jsme měli určeného zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Petra Pávka, ten zde není. Zpravodajské role se ujme pan poslanec Jiří Kohoutek. Já nicméně, pane zpravodaji, jsem rád, že jste se té role ujal, ale musíme to schválit hlasováním.

 

Takže požádám nyní Sněmovnu, abychom hlasovali o změně zpravodaje. Místo Petra Pávka to bude pan poslanec Jiří Kohoutek.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 103, přihlášeno 169 poslanců, pro 120, proti nikdo.

 

Pan zpravodaj Jiří Kohoutek, právě schválený Poslaneckou sněmovnou, se může ujmout slova, prosím.

 

Poslanec Jiří Kohoutek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Sněmovní tisk 338, novela o provozu na pozemních komunikacích, předložil Senátu návrh zákona 5. 4. 2018. Senát schválil návrh zákona usnesením číslo 30. Návrh zaslal vládě k vyjádření stanoviska, souhlasí s neutrálním stanoviskem. Organizační výbor určil hospodářský výbor jako garanční.

Návrh zákona vychází z toho, že je správné zrušit absolutní zákaz řízení pod vlivem alkoholu. Absolutní nula. Pro omezenou skupinu řidičů. Jedná se o cyklisty, tedy řidiče jízdních kol. Navrhovatel považuje za absurdní, že např. na Moravě byly vybudovány za užití veřejných peněz vinařské cyklostezky, které cíleně vedou vinohrady a v okolí vinných sklepů, a přitom veřejná moc i malé ochutnání vína cyklisty postihuje. Podmínkou navrhované úpravy však je, že cyklisté pojedou na kole sami, tedy nepovedou ani děti, ani nebudou řídit dvojsedadlové kolo. Další kumulativní podmínkou je, že toto bude umožněno jen na stezkách pro cyklisty, účelových a místních komunikacích a silnicích třetí třídy, tedy těch pozemních komunikacích, kde je slabší provoz proti jiným dopravně významnějším silnicím první a druhé třídy. Zbytek řekl pan senátor.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. S přednostním právem je do rozpravy přihlášen pan místopředseda Sněmovny Okamura. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, navrhovaná změna, aby si cyklisté na cyklostezkách a na silnicích třetí třídy mohli dát malé množství alkoholu do 0,5 promile, tzn. například malé pivo, v podstatě legalizuje standard, který již platí například v Německu a v Rakousku. Legalizovat alespoň jedno malé pivo na kole na nejméně frekventovaných komunikacích mi přijde méně pokrytecké než současný stav. Proto návrh podporuji.

Vláda ve svém stanovisku ale návrh kritizuje, když říká, že na každého člověka působí alkohol různým způsobem. Já na to říkám, že bychom se možná měli zamyslet nad jiným principem. Nám doufám nevadí to, že si někdo dá malé pivo, ale vadí, pokud je někdo pod vlivem alkoholu společensky nebezpečný, a je jedno, zda na silnici, nebo na chodníku, nebo v domě.

Jak jsem již uvedl, jsou země, které povolují, zda má někdo určité malé množství alkoholu v krvi na kole, nebo dokonce i za volantem. Ale pokud takový člověk spáchá přestupek, zaviní havárii a podobně, pak mu je alkohol přičten k tíži. Tedy ten, jehož malé napití není nebezpečné, není sankcionován, trestán je vždy jen ten, kdo způsobí okolí škodu. Měli bychom vědět, co je ve společenském zájmu víc, zda omezování svobod a nařízení na každém kroku, nebo vyšší míra svobody spojená s vyšší mírou osobní odpovědnosti za naše činy. Osobně se přikláním ke svobodě a odpovědnosti.

Na závěr si dovolím ještě jednu věc k vládnímu stanovisku, které poukazuje na to, že i na silnicích nižších tříd v rámci obcí je často velmi hustý provoz. Svatá pravda, ano, vesnicemi a městečky projíždí denně desetitisíce kamionů, které se buď vyhýbají placení mýtného, anebo jedou trasu, kde dálnice chybí. Je humorné to řešit tím, že nepovolím malé pivo cyklistům.

Milá vládo, šlápni na plyn a nastartuj budování obchvatů všech těch obcí a městeček, které se dnes doslova bortí pod náporem nákladní dopravy. Zaveď konečně satelitní mýtný systém, zpoplatni veškerou tranzitní dopravu, aby se nevyplácelo jezdit přes vesnice. Ulevíš místní dopravě, zlepšíš klima v regionech a nemusíš se starat, aby cyklista neskončil pod tirákem.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane místopředsedo. V obecné rozpravě nyní vystoupí paní poslankyně Jarošová, připraví se paní poslankyně Ožanová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Dobrý den. Vážené dámy a pánové, v navrhované novele zákona o provozu na pozemních komunikacích je v důvodové zprávě zmiňován případ moravských cyklostezek, když současná právní norma nulové úrovně alkoholu v krvi jde zcela proti duchu jejich výstavby. Původním záměrem zřizování moravských cyklostezek bylo mimo jiné podpořit turistický ruch a přiblížit zdejší vinařské oblasti turistům a především samozřejmě cyklistům. Pokud je však jakákoliv míra alkoholu v krvi cyklisty trestně postižitelná, pak ztrácejí cyklostezky v těchto lokalitách smysl, protože když chceme přiblížit naše kvalitní vína návštěvníkům a zároveň jim nastavíme bariéru, pak mi uniká smysl těchto projektů. (V sále je hluk.)

Je jasné, že nikdo nechce rušit omezení, která mají za cíl ochránit účastníky silničního provozu před opilými řidiči, ale určitá povolená míra alkoholu v krvi, tak jak je to běžné v mnoha zemích Evropy, by určitě situaci nijak dramaticky nezhoršila. Zvažovaná případná tolerance půl promile by podle mého názoru nepředstavovala žádný závažnější problém. To, že si dám jedno pivo nebo dvě deci vína, ještě neznamená, že budu mít omezené reakce při řízení. Jediné smysluplné omezení a nulovou úroveň alkoholu v krvi bych požadovala u osob doprovázejících cyklisty mladší deseti let. Zde je zachování přísné abstinence zcela pochopitelné.

Rozhodně tuto novelu podporuji. Znamená pro mě návrat zdravého selského rozumu a důvěry v naše občany. Každý normální člověk přece ví, že když jedu na kole, tak se nemůžu nezřízeně opít, ale naopak je rád, že si může beztrestně a v klidu dát svoje jedno nebo svoje dvě deci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní poslankyni. Nyní v rozpravě paní poslankyně Ožanová. Připraví se paní poslankyně Matušovská. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, když jsem si přečetla tento návrh zákona, tak jsem se trochu zděsila. Zjistila jsem, že třeba na místních komunikacích a silnicích třetí třídy je automaticky slabý provoz. Ptám se - odkdy? Já jsem z takového malého města, kde jezdí po místních komunikacích tramvaje, trolejbusy, autobusy i nákladní doprava. Ptám se - je toto slabý provoz? Tak si představujete místo, kde může jezdit cyklista pod vlivem alkoholu? (V sále je hluk a neklid.)

Další věc, která není v tomto návrhu zákona zcela dořešena, je, jak má cyklista poznat, po jakém druhu komunikace jede. Pokud mám pravidla silničního provozu, tak mám určité úpravy na silnicích pro motorová vozidla a dálnicích a ty pozná řidič podle dopravní značky. Pozná řidič, jestli jede po silnici první, druhé nebo třetí třídy místní komunikace a podobně? Já si tím nejsem jista. Mě by zajímalo, jak by se potom řešilo. V tomto je ten návrh zcela nedotažený. Cyklista nepozná, po jaké komunikaci jede, pouze zjistí, jestli jede na dálnici nebo rychlostní komunikaci, a tam snad nepojede, to už nemůže ani teď. Pokud se toho týče, měla by tam být právě ta předvídatelnost. A cyklista podle tohoto zákona neví, kde pojede.

Jestli si vzpomínám, pan senátor říkal, že když se v krvi zjistí 0,3 promile, že se automaticky napíše nula. Nenapíše. Prosím vás, pokud se v krvi analytickými zkouškami zjišťuje obsah alkoholu, tak je to vždy přesné číslo na dvě desetinná místa. Není to tak, že když by někomu změřili 0,3, že by napsali nulu. Já jsem viděla plno těchto protokolů a viděla jsem i protokol s jednou setinou alkoholu v krvi. Chtěla bych jenom dodat, že alkohol si tělo nevytváří. Pokud je tedy zjištěn alkohol v krvi, tak tam prostě je. Ve své praxi jsem se setkala s mnoha opilými cyklisty i s dopravními nehodami cyklistů. Vážení, cyklisté jsou nebezpeční nejenom sobě, ale především v provozu na pozemních komunikacích ostatním. Kličkující cyklista před autem je opravdu potěšení! A takový cyklista, když vám narazí do dítěte nebo do kočárku, může i zabít. Domnívám se, že bychom se neměli vzdávat výsady, kterou máme, a to je nula procent alkoholu v krvi jakéhokoliv řidiče, to znamená řidiče motorového či nemotorového vozidla nebo například i potahovaného vozidla.

Z těchto důvodů dávám návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona v prvním čtení. (Potlesk poslankyně Brzobohaté.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, paní poslankyně, rozumím a poznamenal jsem si. Na vaše vystoupení bude reagovat faktickou poznámkou pan poslanec Václav Klaus. Máte slovo, pane poslanče. (Hluk v sále je stále velký.)

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den. Je to samozřejmě názorová otázka, ale musíme si uvědomit, že účastníky silničního provozu jsou i například chodci, kde někdy máme ty rekordy pět promile, šest promile a podobně. Jsou účastníky silničního provozu, a když třeba bude někdo utíkat a narazí do druhého, tak ho také může zranit. Čili cyklisté jsou skutečně nebezpeční málo, případně jsou nebezpeční sami sobě. Hranice 0,5 promile je zcela přiměřená a tisíce lidí to tak dělají. Já znám spoustu cyklistů, málokdo z nich pije před jízdou, ale skoro všichni moji známí, když dojedou, tak si to pivo dají a pak jedou ty dva kilometry k domovu. Nevím, proč by jim fakt měly být odečítány body, nebo něco takového, že si dali dvě piva na těch 600 metrů, co jedou k baráku.

Čili ten senátní návrh je myslím velice vstřícný, je rozumný, ochraňuje i děti, že když povezete dítě, musíte mít jaksi nula. Velice bych uvítal, kdyby byl podpořen, protože to přispěje i třeba ke klidnému rodinnému životu, když jedou lidé na vinné stezce, celá rodinka, tatínek si tam dá dvě deci, bude spokojenější a pojede na ten výlet i příště, než když se tam bude děsit, že ho odchytne policejní hlídka. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V rozpravě nyní paní poslankyně Matušovská, po ní paní poslankyně Pastuchová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte i mně, abych se vyjádřila k tomuto tisku. Nedá mi to nepozastavit se nad tím, co vlastně přináší alkohol na pozemních komunikacích z pohledu řidiče a z pohledu cyklisty. Neexistuje snad jediná objektivní studie, která by mluvila o přínosu užití alkoholu pro řízení vozidla či jízdy na kole. S rostoucí hladinou alkoholu v krvi roste riziko dopravní nehody exponenciálně.

Předkladatelé návrhu argumentují rozvojem vinařských cyklostezek. Opravdu nám stojí podpora vinařů za ztráty na lidských životech? Cyklista primárně neohrožuje jen sebe, ale i ostatní účastníky silničního provozu, a to jak řidiče automobilů, tak i chodce. Bavíme se o hladině 0,5 promile. Ale je to tak, že cyklisté budou s sebou jezdit stále s alkohol testery, aby věděli, že mají pouze těch 0,5 promile? Není jednodušší při jízdě na kole či dopravním prostředku prostě nepít vůbec?

Argumentace, která tu zazněla od pana senátora ohledně užití silnic třetích tříd a samozřejmě i nižších, promiňte, nezlobte se, ale zdá se mi to komické. Tyto komunikace jsou zpravidla dle jejich charakteristik užší a mnohdy na nich v turistických oblastech je snad i větší provoz než na silnicích třeba druhých tříd, to znamená, že i řidič cyklista může být daleko nebezpečnější.

Nutné je hlavně dodat, že většina návrhů argumentuje západními zeměmi z pohledu povolení určitého množství alkoholu v krvi, ale bohužel zapomíná na daleko tvrdší postihy při spáchání přestupků zaviněných pod vlivem alkoholu, a to vůbec nehodnotím zavinění dopravní nehody. Pokud prolomíme tabu - alkohol za řídítka či volant nepatří - je nutné taky, aby k tomu byly odpovídající tresty a postihy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Přeji hezký večer. Přečtu omluvu. Ze zdravotních důvodů se omlouvá mezi 18.15 až do půlnoci paní poslankyně Markéta Adamová.

Nyní máme dvě faktické poznámky. Jako první vystoupí pan poslanec Radek Koten a připraví se pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Radek Koten: Dobrý den, dámy a pánové. Máme to tu. Máme to tu opět. Je to v podstatě velice podobný problém jako u zákona o vnitrostátní plavbě, kdy jsme chtěli vodákům povolit aspoň to jedno pivo. A já si myslím, že se dostáváme opět do podobné situace, která tady byla předtím. To, že tady máme vystavěné vinařské cyklostezky a další cyklostezky, které jsou poměrně bezpečné a kde bychom chtěli neustále kriminalizovat lidi, kteří si dají třeba to jedno pivo nebo dvě deci vína někde ve sklípku, to mi připadá opravdu velmi špatné, a to hlavně i z toho důvodu, že my tady říkáme, jaké jsou následky v případě toho, že ten člověk se nějakým způsobem zraní nebo zraní někoho jiného, ale na druhé straně jsme schopně tolerovat, že někdo, kdo je závislý na alkoholu, řídí Evropskou unii. A to mi připadá velmi bizarní. (Pobavení v sále.)

Takže já si dovoluji tvrdit, že skutečně to jedno pivo na kole... nebo na kolečkových bruslích, to tady nikdo neřeší, protože ten, kdo jede na kolečkových bruslích na cyklostezce, tak to je vlastně chodec, takže u toho to řešit nemusíme, a přitom i na těch kolečkových bruslích se dá dosáhnout poměrně dost velké rychlosti. Takže já bych asi zůstal při zemi a budu rozhodně podporovat tento návrh, protože si myslím, že je to hlavně o tom, zda budeme našim občanům něco stále dokola zakazovat, anebo jestli jim tedy něco povolíme pro změnu, protože mi připadá, že jsme spoutáni různými zákazy, příkazy daleko více, než tomu bylo možná v tom jiném režimu, na který jsme tady všichni nadávali.

Děkuji za pozornost. (Tleskají poslanci za SPD a pirát Jakub Michálek.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji také za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Připraví se pan poslanec Blaha.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěl bych stručně reagovat na kolegy, kteří upozorňují na to, co hrozí, když se tento zákon přijme. Tak bych chtěl upozornit na to, že dneska je naprosto běžné, že lidé si dají pivo a jedou na kole. Když jsou rozumní, tak jedou skutečně po těch silnicích třetích tříd a houby se děje. Takže si myslím, že schválit tenhle zákon a povolit jedno pivo na silnicích třetích tříd a na cyklostezkách je naprosto adekvátní. Je to v souladu s tím, jak se lidé dneska běžně chovají. Přestaňme kriminalizovat úplně normální chování, které nikoho neohrožuje. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní další s faktickou pan poslanec Blaha, připraví se pan poslanec Klaus. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Děkuji, pane předsedající. Myslím si, že je pravda, že ta debata opět kopíruje to povolování alkoholu u vodáků. Dostáváme se do úplně stejného problému. Rozdíl v tom, jestli má být absolutní nula, nebo jestli máme něco tolerovat, to je prostě možná i jakási životní filozofie a přístup k tomu, jestli má být člověk sám odpovědný za sebe, nebo je potřeba ho neustále hlídat.

To, že dnes v tom zákoně je nula, neznamená, že ti cyklisté si to pivo nedají. Z čeho by žily všechny ty hospůdky po trase, nebo po všech těch cyklotrasách? Samozřejmě ti lidé si to pivo dají. Tady jde o to uvolnit ruce policii, aby se mohla věnovat skutečným problémům a nemusela šikanovat lidi, kteří fakticky nic nedělají a mají svůj osud ve svých rukou.

My v okolí Uherského Hradiště jsme vybudovali spoustu vinařských cyklostezek, mnohdy za peníze Evropské unie. A stalo se nám, že na takovou jednu mírumilovnou akci nám krajské ředitelství policie udělalo policejní akci, takže policisté byli na všech možných místech po trase otevírání cyklostezek, které probíhaly, a nikdy se na nich nic mimochodem nestalo, a chyběli v buchlovských kopcích, kde každoročně umírají motorkáři a provádějí zde závody, a nevěnovali se tady této situaci. Takže prostě jde i o kapacity policie, aby skutečně řešila to, co má, a zbytečně nešikanovala lidi, kteří nikomu nic nedělají.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s faktickou pan poslanec Klaus. Připraví se paní poslankyně Procházková. Zatím poslední dvě přihlášky. Vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Václav Klaus: Jenom krátce zareaguji na předřečníky - na paní Matušovskou a pana Ferjenčíka. Kdyby se projednávalo jenom používání alkoholu, tak bych, jak tak koukám, mohl pomalu vstoupit do pirátského klubu. Ale pak jsou ještě i ty ostatní zákony, takže k tomu asi nedojde.

A k paní Matušovské. Ta bezpečnost není všechno, protože zaprvé třeba 93 % nehod způsobí střízliví řidiči, kdybychom se bavili takhle, a jenom 7 % ti podnapilí, a zadruhé pak bychom mohli měřit skutečně tu nebezpečnost a zjistíme, že nejnebezpečnější jsou tedy motorky na tisíc ujetých kilometrů, pak to nějak pokračuje, ti cyklisté jsou poměrně nedaleko, pak je ještě bezpečnější letecká doprava a nejbezpečnější jsou lanovky. Takže s takovouhle podobnou logikou bychom se mohli snažit zakázat úplně všechno kromě přepravy občanů lanovkami. A takhle to prostě není. Když chcete žít úplně bezpečně, tak je nejlepší se zabalit do nějakého igelitu nebo molitanu doma, vzít si telefon na záchrannou službu a čekat a nikam nevycházet, protože už jakékoli vyjetí na kole i za střízliva je daleko nebezpečnější, než když doma zůstanete sedět na židli v nějaké té klidové poloze. Takže tady skutečně to, že lidé si občas dají pivo na kole, ta společenská nebezpečnost je poměrně malá.

A znova opakuji, je to součást života spousty lidí, mladých, starých, nevím jakých, kteří někam jedou na kole, a protože nejsou autem, tak si dají jedno pivo nebo dvě a jedou spořádaně domů. Když něco způsobí, tak si to samozřejmě odskáčou, stejně jako když něco způsobí řidič střízlivý. Ale jaksi tu bezpečnost tlačit až donekonečna prostě nejde, protože to není jediná hodnota lidského života. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dále paní poslankyně Procházková na faktickou. Prosím. A připraví se ještě pan poslanec Ferjenčík. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Věra Procházková: Děkuju za slovo. Dobrý večer všem. Už jsem tady jednou vystupovala u těch vodáků. Já jsem zásadně proti alkoholu. Máme dneska birelly a nealkoholické nápoje, takže osvěžit se jistě cestou můžou. A nemyslím si, a to směrem k mým předřečníkům, že když je dneska už standardem, že se tedy na cyklostezce lidé napijou a jsou happy a mají z toho svátek, mně to tedy vyhovuje i bez toho piva, tak to bych mohla já říct klidně, dneska je standardem, že sem tam se vraždí, ale taky tu vraždu nelegalizujeme, že jo?

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní pan poslanec Mikuláš Ferjenčík na faktickou a připraví se paní poslankyně Ožanová. Zatím dvě faktické. Tak prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Asi stručně na kolegyni Procházkovou. Myslím si, že to srovnání s vraždou je vážně dost mimo mísu, že asi ani nemá smysl ho komentovat.

Ale chtěl jsem reagovat na kolegu Klause. Ano, skutečně kdyby šlo jenom o tyhle zákony, kde prostě nechceme kriminalizovat úplně běžné chování, kde člověk ohrožuje maximálně sebe, tak tam se shodujeme. Na co bych rád upozornil, je, že nejvíc nehod se ve skutečnosti lidem stane doma, takže ten příklad, co jste uváděl, vlastně neplatí. (Pobavení a potlesk poslanců Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Další a zatím poslední přihlášku - paní poslankyně Ožanová. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Dámy a pánové, jestli jste si všimli, ten návrh zákona, jak je napsán, tam se bavíme o silnicích i III. třídy. Chci se zeptat, zda z vás někdo pozná rozdíl, když pojede autem, mezi silnicí II. třídy a silnicí III. třídy? Já se cítím být odborníkem v oboru a tohle bych si fakt netroufla. Jak ten cyklista pozná, po čem jede? To se nejedná jenom o tu hladinu alkoholu, my se pořád bavíme, jestli nula, nebo nula celá pět desetin, ale tu se také jedná o to, že ten návrh je napsán tak, že je neaplikovatelný, a prostě právo by mělo být předvídatelné a jasné. Bude vyvolávat aplikační problémy!

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy mi naskočily tři faktické poznámky. Já to přečtu. Nejprve pan poslanec Jaroslav Holík, pak pan poslanec Mikuláš Ferjenčík, pak se připraví pan poslanec Jan Lipavský a nakonec ještě místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Pane poslanče - Jaroslav Holík - máte své dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte, abych zareagoval na slova své předřečnice. Silnice I. třídy mají vždy po kilometru označení a je to od čísel 1 do 100. Silnice II. třídy mají označení od stovky nahoru a silnice třetí třídy nejsou značeny.

A ještě bych jenom doplnil jednu věc. Tady zaznělo, že cyklisté na dálnici. Nezlobte se na mě, ale to je hodně úsměvné.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy nakonec jenom jedna faktická poznámka, takže místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo. A zatím tedy faktická, ostatní mezitím stáhli. Takže prosím, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, pane předsedající. Já jsem jenom chtěl reagovat na některé předřečníky, protože tady zaznělo, jak to ten cyklista nebo řidič pozná. Já tedy nejsem řidič, takže já to nepoznám jako řidič, a nepoznám to tím pádem ani jako cyklista, protože jsem nebyl v této oblasti vzdělán. Takže děkuji panu poslanci Holíkovi, že mi poskytl výklad, jak poznám rozdíl mezi II. a III. třídou silnice. Nicméně já bych chtěl říct, že jsem možná v opozici vůči některým členům klubu, protože mně to také s těmi silnicemi přijde možná za hranou, nicméně to není důvod ten návrh zákona zamítat přece v prvním čtení. Od toho máme další čtení, abychom případně ten návrh zákona opravili, vyjasnili si, co je a co není možné, co je přijatelné, navrhli pozměňovacími návrhy apod. Takže já bych chtěl podpořit propuštění do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Zatím to byla... Teď mi zrovna naskočila další faktická, takže pan poslanec Klaus. Prosím. Máte dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Václav Klaus: Já jenom reakce na pana poslance Ferjenčíka vaším prostřednictvím. Vy máte částečně pravdu, ale ten váš příměr je zavádějící, protože lidé jsou samozřejmě nejčastěji doma, tak z logiky věci se jim tam nejčastěji něco stane. Ale kdybychom třeba měřili, jestli je nebezpečnější sedět doma, nebo skákat nezajištěn z dvacetimetrové skály, tak je to za b), čili abychom si rozuměli, jak to v realitě je. (Pobavení.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní už nemám další faktickou poznámku, takže v obecné rozpravě paní poslankyně Pastuchová. Prosím. A připraví se pan poslanec Válek. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji za slovo. Já už jsem se také chtěla připravit k faktické, nicméně já zde vystupuji teď jako záchranář, ale i jako cyklistka. A jako obě tyto pozice neschvaluji ani 0,1, ani 0,5. Já jsem celé Velikonoce strávila na kole v Horních Věstonicích, kde je výborné víno, měli jsme tam celý sklípek pro sebe a každý den jsme dávali 50-60 kilometrů na kole přes vinice a projížděli jsme i mnoho otevřených sklípků a já jsem si prostě tu sklínku nedala a těšila jsem se na ni až večer. Dala jsem si, jak říkali kolegové, nealkoholické pivo Birell, kterých mají mnoho druhů, i ochucené. Ale je to každého věc.

Nemůžu tady souhlasit s paní kolegyní - prostřednictvím - Jarošovou, která mluvila, že cyklostezky jsou postaveny, a když nedovolíme alkohol, tak je to - nevím, jestli to řeknu dobře - padlé na hlavu. Mně to tak tedy nepřijde, protože já si myslím, že cyklisté nejezdí na cyklostezky pít, protože se, aspoň co znám své kolegy, kamarády, tak se těšíme právě na ten večer, až tu jízdu po cyklostezkách spláchneme ve vinném sklípku.

Já bych chtěla kolegu - vaším prostřednictvím - pana Voseckého třeba k cyklostezkám: Já jezdím na kole tam, kde pan kolega senátor bydlí. Je tam 13 kilometrů cyklostezky na Panskou skálu a nahoře bych si to pivo hrozně ráda dala, ale pak jedu z kopce na Polevsko. A nemyslím si, že když to vydýchám nahoru 13 kilometrů, tak je něco jiného, když s tím pivem jedu dolů. Je rozdíl mezi 18letým cyklistou, který bude stažen na cyklostezkách tím, že dej si tady vínko, i když nepije, a cyklistou, který na kolo jezdí každý den a to pivo si dává.

Takže jako v žádném případě nepodporuji cyklisty, a můžu říct za sebe, že je nezdravím, kdo nemá přilbu, tak nepodporuji ani alkohol. Uvědomme si, že nám začíná jezdit čím dál tím víc elektrokol, i na cyklostezkách. Je strašně úrazů na elektrokolech, protože někteří starší občané, kteří právě si myslí, že už mají své vypito, tak si v tom sklípku dají, tak si nenastaví to kolo tak dobře a rozjede se jim to tak strašně, že sebou na té cyklostezce fláknou také. Takže to je další věc. Jsou to elektrokola.

A takové to slovo, že šikanujeme nebo kriminalizujeme a že šikanujeme, já si to vůbec nemyslím. Já si nemyslím, že městští policisté budou teď na těch silnicích stát a kontrolovat daleko víc, než kontrolují teď. A pořád mi nikdo nevysvětlil, co je půl promile. Jak já jako cyklista poznám, že mám v sobě půl promile a ne víc? To by mě strašně zajímalo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní máme tři faktické poznámky. Takže jako první pan poslanec Feranec, připraví se pan poslanec Nacher a připraví se pan poslanec Munzar. Pan poslanec Feranec. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, dámy a pánové, dvě poznámky. První ke kolegům, myslím, ze strany Pirátů. Neustále používáte pojem kriminalizovat. Tak je potřeba se podívat, co tento pojem znamená. Já si nemyslím, že požití jednoho piva je kriminálním, to znamená trestným činem. Používejte ta slova správně v jejich významu.

Druhá poznámka. Já sám jsem byl předkladatelem, když jsme řešili vodáky, nějakého kompromisu, který z mého pohledu nejméně nebezpečným způsobem řešil ty vodáky. Možná jsem to dělat neměl, protože stalo se to, co někteří předvídali, že se tím otevírá Pandořina skříňka. A potvrdilo se to, otevírá se. Takže já určitě jsem pro to ji co nejdříve zavřít a určitě podpořím návrh na zamítnutí v prvním čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní pan poslanec Patrik Nacher na faktickou a připraví se pan poslanec Munzar. A ještě další faktická - pan poslanec Peksa. Prosím, máte dvě minuty.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, pěkný podvečer. Já bych se chtěl zeptat kolegyně Pastuchové, jak pak řeší tu situaci, když si tedy večer dá to víno a ráno má nějaký ten zbytkový, jak se tomu říká, a pak vyjede na kole, tak jak by tohle řešila. A mě to přivedlo na myšlenku, že vlastně všichni vy, co jste tady mluvili, tak máte střet zájmů, protože pijete, tak by bylo dobré, aby každý tady vždycky na mikrofon řekl, jestli tedy konzumuje alkohol, nebo ne. Já jsem abstinent, takže bych mohl být proti tomu, a i přesto mi to nevadí a podpořím to, aby to šlo do druhého čtení, a tam můžeme některé věci upřesnit. Takže by bylo dobré, aby se tady každý odhalil a řekl, jak je na tom. Děkuji. (Pobavení.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Další faktickou - pan poslanec Munzar a připraví se pan poslanec Peksa. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji, pane předsedající. Já tu rukavici pana kolegy Patrika Nachera zvednu. Já jsem byl o Velikonocích, bylo krásně, s rodinou na kolo výletě. Zastavil jsem se v jedné oblíbené zastávce. Já jsem měl tedy radlera, neměl jsem klasické pivo, jednoho. Ale koukal jsem se, co konzumují ostatní cyklisté. A ve většině případů to bylo právě pivo. Nebyla to žádná malinovka, žádná voda, bylo to pivo. Protože proč? Protože to je normální. A jaký smysl má zákon dneska, zákaz, který se dnes automaticky porušuje?

Paní kolegyně Pastuchová prostřednictvím pana předsedajícího, mně to její vystoupení připadalo ve smyslu když já ne, tak vy také ne. Ale řekla tady také jednu větu, že je to každého věc. Ono to dneska každého věc není, protože dneska s přílišnými zákony a regulacemi mluvíme lidem do života víc, než je nezbytně nutné. A já si, dámy a pánové, na rozdíl od některých z vás nemyslím, že odpovědnost člověka vznikne nějakým zákonem. Odpovědnost člověka skutečně nevznikne a nevzroste úměrně nějakou regulací, vzrůstajícím počtem nařízení, zákazů a příkazů. Naopak, čím bude větší omezení svobodné lidské vůle, tím větší bude neschopnost lidí, aby sami posoudili adekvátnost svého počínání. A čím více bude náš právní řád obsahovat podobné různé zákazy a příkazy, které lidé nebudou přirozeně respektovat, tím méně budou sami lidé respektovat celý právní řád jako celek. Proto já to vnímám ještě jako hlubší otázku než pouze nastavení hranice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A jako poslední faktickou zatím pan poslanec Mikuláš Peksa. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Děkuji. Já bych prostřednictvím vaším, pane předsedající, chtěl reagovat na kolegyni Pastuchovou. Myslím si, že náhodným vyhledáváním mi teď vypadl odkaz na alkohol tester za 260 korun, který dokáže zjistit, jestli jste pod vlivem alkoholu, tak jak ten zákon nebo ten návrh uvádí, nebo ne. Takže si myslím, že to odpovídá na vaši otázku, jak to ten cyklista zjistí v případě potřeby.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní ještě jedna faktická mi naskočila. Pan poslanec Roman Onderka. Prosím.

 

Poslanec Roman Onderka: Pro kolegu Patrika Nachera prostřednictvím pana předsedajícího. Já střet zájmů nemám, protože piju, ale nejezdím na kole. To je za prvé. Za druhé. Asi by si každý měl rozmyslet, jestli chce pít, anebo jezdit na kole. A když to zvládáme my na jižní Moravě, tak si myslím, že to zvládnou i všichni ostatní v celé České republice.

A k těm testerům - to ani nezkoušejte, protože jedinou jistotu máte u testerů, které jsou co? Certifikovány. Přesně tak. Děkuji, kolegové. Pěkný den. (Neklid v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní zpátky do obecné rozpravy. Pan poslanec Válek. Prosím, máte slovo. Prosím klid.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Člověk si vždycky něco nachystá, ono se to tak posune. Tak já prostřednictvím pana předsedajícího bych na kolegu Onderku mohl navázat, také se odhalit, ale neodhalím se. Jednak je tady chladno, jednak by to nebyl hezký pohled. Takže spíš k tomu alkoholu.

Tady se démonizuje alkohol, a přitom Ministerstvo zdravotnictví hradí alkohol, hradí použití alkoholu, a poměrně dobře. Já za to děkuji panu ministrovi. Prostřednictvím pana předsedajícího pan profesor Vyzula, pan poslanec Vyzula ví, o čem mluvím. Když jsem se vrátil z Japonska, tak jsem v České republice zavedl alkoholizaci a jsem na to velmi hrdý. Je metoda léčby hepatocelulárního karcinomu jater, a pokud by se alkoholizace perkutánně nepoužívala, tak by umíralo poměrně hodně lidí v Itálii, ve Španělsku, ve Francii, v Japonsku, v Číně, v Singapuru, na Tchaj-wanu a v těch zemích, kde je screening hepatocelulárního karcinomu. To znamená boj proti alkoholu, alespoň co se týče pacientů s hepatocelulárním karcinomem, není dobrým bojem.

Co se alkoholu jako takového týče, tak asi je nesmysl tady debatovat, jestli to je droga, nebo to není droga. Droga to je. To si asi nikdo netroufne zpochybnit. Že je to látka návyková, to je asi také fakt. A říkat, že alkohol a nápoj obsahující alkohol člověk nepožívá proto, aby jaksi uvolnil svoje jednání a spontánnost, to také není pravda. Ten alkohol tento účinek má. Na druhé straně to, že ten cyklista je trošku veselejší, to, že ten cyklista má poněkud horší reflexy, pokud má malou, já nevím, půl promile alkoholu, 0,3 promile alkoholu, to možná je problém. Ale já úplně nevím, jestli je to problém na cyklostezkách. Já si neuvědomuji, že bych četl jakoukoliv statistku o tom, jak se srážejí opilí cyklisté či chodci na cyklostezkách. Ano, na silnicích ano. Já studoval gymnázium v Břeclavi a znám opakované historky od svých rodičů o opilých cyklistech v příkopech, kteří leželi a stále ještě jeli na tom kole, byť už leželi na boku. Ale ty cyklostezky bych jako problém osobně neviděl.

Proto bych byl velmi rád, kdyby ten zákon prošel do dalšího čtení a mohli jsme o něm diskutovat. Já popravdě řečeno v této fázi nemám úplně jasno, kdybychom teď o tomto zákonu hlasovali, jestli bych hlasoval ano, nebo bych hlasoval ne, nebo jak bych hlasoval. Nemám v tom jasno. A proto bych velmi ocenil, kdyby byla debata v jednotlivých výborech, kde bychom mohli ve zdravotním výboru debatovat, protože k té problematice se cyklicky budeme vracet a je to téma, které prostě tady je. Já si pamatuji, když jsem začínal jako dobrovolná sestra, mladá dobrovolná sestra, když nás u Apolináře školili, jak máme přednášet našim kolegům gymnazistům o alkoholu, a ti tam byli ze škol z Hodonína, z Břeclavi a z Uherského Hradiště. A první nás testovali, kdo z nás tedy jaksi někdy požil alko, popil alkoholický nápoj, a postupně jsme prošli dotazníkem. A ten školitel usoudil, že jsme všichni notoričtí alkoholici, a nechtěl, abychom školili o těch rizicích, byť to z našeho pohledu takto nevypadalo.

Názor na to, kdy se člověk stane - jaká je hranice mezi alkoholikem, pijákem a konzumentem alkoholu, všichni z vás, co jste lékaři, víte, že se mění, historicky, že ten názor psychiatrie se na to vyvíjí. A prostě takhle paušálně se k tomu stavit a odsuzovat to na jednu stranu, nebo na druhou stranu to nějakým způsobem glorifikovat asi není správné. Ale z praktického hlediska alkohol se poměrně rychle spaluje. Alkohol se likviduje při pohybu, při energetickém vydání. To znamená, pokud ten cyklista opravdu šlape na kole, vypije jedno pivo, tak to pivo poměrně rychle spálí a zlikviduje. To zbytkové množství alkoholu, které mu zůstane, které by nějak zásadně ovlivňovalo jeho reakce, to je podle mě naprosto minimálně. Já jsem si teď velmi rychle procházel PubMed, našel jsem prakticky jenom čtyři odborné články, které se tím nějak zabývají, tím měřením, rychlostí spalování alkoholu při pohybu, při fyzických aktivitách. Já si úplně nemyslím, že nějaký cyklista na cyklostezce vymlaskne dvě sedmičky vína a pak někde bude šlapat. A pokud to udělá, tak o těch se pravděpodobně nebavíme. Ale bavíme o nějaké situaci, ať už je to ten zbytkový alkohol, což tady zaznělo. Prostě je to problém, pokud jezdíte nejenom na cyklostezkách vinařských, ale pokud máte jakoukoliv oslavu, tak byste druhý den v podstatě neměli sednout na kolo, že?

Bavíme se o tom, že nevím jak vy, ale já, ať se tedy přiznám, když jezdím na kole, jezdím poměrně hodně na kole, teď už sice méně, ale jezdím hodně na kole, tak pokud ujedu třicet čtyřicet kilometrů, tak vždycky si aspoň jedno pivo dám po těch třiceti kilometrech. Jezdím lesem po cyklostezkách, prakticky vůbec nejezdím po silnicích. A nikdy mě nenapadlo, že by to mohl být problém. To samozřejmě, pokud jedu nějaký downhill nebo pokud jedu nějakou těžší stezku, no tak nejsem blázen, abych u toho pil, protože člověk už tak ve svých letech to těžko zvládá, a ještě když by měl tedy horší reakce.

Na druhé straně faktem je, že cyklostezky existují. Faktem je, že ty cyklostezky vedou vinařskými obcemi. Faktem je, že podél všech cyklostezek, nejenom vinařských, jsou různá občerstvení, kde se podávají i alkoholické nápoje včetně piva. Faktem je, že jedno pivo, dvě piva když vypije ten člověk a jede na kole a přitom intenzivně šlape, tak spálí a zlikviduje velmi rychle a prakticky to na něm nezanechá žádné následky.

Nemyslím si, že je nezbytně nutné ten zákon zaříznout v prvním čtení a teď hned ho zlikvidovat a nebavit se o něm dál. Je to jakýsi návrh, je to jakýsi pracovní materiál, o kterém podle mého názoru může být velmi zajímavá diskuse.

Nemyslím si, že je nezbytně nutné ten zákon zaříznout v prvním čtení a teď hned ho zlikvidovat a nebavit se o něm dál. Je to jakýsi návrh, je to jakýsi pracovní materiál, o kterém podle mého názoru může být velmi zajímavá diskuse. Já si nemyslím, že musíme být free a že musíme být cool nebo in, jak to tady od některých zaznělo. Protože doufám, že nikdo z nás není, jak kdysi zpíval Folk Team, frikulín a z toho důvodu bych vás velmi poprosil, nechme to pustit dál a pojďme se o tom bavit, pojďme o tom debatovat. Bude to určitě velmi zajímavá a užitečná debata.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nemám nikoho dalšího přihlášeného do obecné rozpravy. Proto se táži na závěrečná slova a končím obecnou rozpravu. Pane senátore, máte zájem o závěrečné slovo? (Ano.) Jinak upozorňuji, že máme konec jednacího dne v 19 hodin.

 

Senátor Jiří Vosecký: Děkuji, pane předsedající. Já bych asi začal... některé věci už byly zodpovězeny. Silnice druhé, třetí třídy, první třídy, dálnice a místní komunikace jsou jasně rozlišeny. To je jedna věc. To je -

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás budu muset přerušit, pane senátore, protože máme 19 hodin. Takže já ještě přečtu jednu omluvu. Je to omluva předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pana Radka Vondráčka z jednání Poslanecké sněmovny dnes od 15 do 18 hodin z pracovních důvodů. A prosím o odstranění chyby ve stenozáznamu, protože tam došlo k nějakému nedorozumění.

Takže tímto končím dnešní program a uvidíme se zítra v 9.00 hodin. A přerušuji tento bod.

 

(Jednání skončilo v 19.02 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.