(17.40 hodin)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím.
Poslanec Pavel Jelínek: Na stránkách Ministerstva vnitra je dokument Možný vývoj sítě PEGAS. Ten dokument předpokládal přechod na IT Broadband a LTE Profession do roku 2020, což se určitě nestane, protože v podstatě se zadáním a podobně to stihnout již nejde. Nicméně studie z roku 2010 německého federálního ministerstva pro ekonomiku a technologie jednoznačně doporučuje přesun systému IZS do pásma nad 1 GHz, doporučení č. 2 hovoří o využívání frekvence dokonce 5 150 MHz pro systém PPDR 5250 a frekvenci 1 452 až 1 479 pro pokrytí velkých incidentů, nehod apod.
Jaká je tedy koncepce rozvoje systému PEGAS? Půjdeme cestou laciných neproduktivních řešení, nebo v době hospodářského rozvoje vybudujeme systém, který bude odpovídat třetímu tisíciletí, a využijeme např. doporučení z okolních zemí? Je to přece systém, který je plně pro bezpečnost naší země (upozornění na čas), pro policii, hasičský systém atd. a v konečném důsledku pro všechny naše občany. Děkuji.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Já musím zase odpovědět obecně bez konkrétních detailů. Určitě naším cílem je vybudovat zabezpečený moderní systém, který bude adekvátní pro toto století a tisíciletí. Nemohu vám říci, zda využijeme toho německého doporučení, protože v každém státě jdou trošku jinou cestou. Co máme připraveno, je ten přechodový model, kdy zajistíme funkčnost systému PEGAS do doby, než bude připraveno a vysoutěženo a zrealizováno konečné řešení, které využije moderních technologií a bude umožňovat i přenos dat. To je maximum, co mohu říci.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Věra Procházková stáhla svoji interpelaci, takže na řadě je paní poslankyně Lucie Šafránková s interpelací na pana ministra Adama Vojtěcha. Prosím.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený nepřítomný pane ministře, jen za první měsíce letošního roku ukončily praxi desítky zubařů zejména v odlehlých regionech. Odešli buď do důchodu, nebo do velkých měst. Dotčené obce za ně nemají náhradu. To však samozřejmě není jen otázkou tohoto roku. Dle oficiálních údajů je v Praze zubní péče téměř třikrát dostupnější než např. v Ústeckém kraji. Zatímco v hlavním městě se jeden zubař stará v průměru o 772 pacientů, na severu Čech má v kartotéce průměrně přes 2 000 lidí. Druhá nejhorší situace je ve Středočeském kraji. Tyto rozdíly mezi regiony se každý rok zvětšují. Ve venkovských oblastech je navíc vysoký počet zubařů v důchodovém nebo těsně předdůchodovém věku. Například na Karlovarsku vedení kraje odhaduje, že v poslední době zůstalo v regionu bez zubaře na 9 000 pacientů. Navíc pro starší a hendikepované pacienty je jakékoliv delší dojíždění mnohdy neřešitelným problémem.
Mnoho zubařů v uplynulých letech ukončilo praxi, aniž předalo kartotéku nějakému nástupci. Jde tedy o desetitisíce pacientů, kteří se ocitli bez svého stálého stomatologa. Například Moravskoslezský kraj spravuje zdravotnickou dokumentaci po 60 zubních lékařích, kteří skončili bez náhrady. Chronický nedostatek zubních lékařů v určitých oblastech tak vykrývají třeba zubní pohotovosti, kterých též ubývá, to ale není jejich primárním úkolem.
Vážený pane ministře, z výše uvedených důvodů se vás tedy táži, jaké kroky vaše ministerstvo, ať už samostatně, nebo v součinnosti se samosprávnými kraji a s jinými zřizovateli zdravotnických zařízení učinilo pro to, aby neuspokojivou situaci v oblasti dostupnosti stomatologické péče včetně jejích negativních důsledků změnilo. Dále by mě zajímalo, zda vaše ministerstvo připravuje nějaká systémová opatření, která by zlepšila situaci v oblasti odborného testování zahraničních stomatologů a minimalizaci rizik poskytování nekvalitní stomatologické péče. (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr odpoví v souladu s jednacím řádem písemně. V tuto chvíli je na řadě paní poslankyně Dana Balcarová s interpelací na pana ministra Richarda Brabce. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, obracím se na vás s otázkou, která se týká plánované výstavby spalovny nebezpečných odpadů v Ostravě, kterou chce realizovat společnost SUEZ, vlastně chce rozšířit svoji spalovnu na dvojnásobnou kapacitu. V tuto chvíli probíhá posuzování dopadů na životní prostředí a zdraví EIA. Nevíme, jak ty výsledky dopadnou, na to se ani nechci ptát pana ministra, ale chci se ho zeptat, co si myslí o tom, že v regionu, který je tak zatížen špatnou kvalitou ovzduší, se má postavit spalovna, která bude určitě produkovat nebezpečné látky, které budou kvalitu ovzduší ještě zhoršovat. To je moje otázka.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo. Málem jsem si také stoupl na můstek - odrazový.
Děkuji za dotaz. Ale vy, paní předsedkyně, dobře víte, že tato otázka se zodpovídá těžko. Protože já tady musím mluvit jako ministr životního prostředí, který nesmí zasahovat do procesu EIA, který probíhá. A mimochodem, to určitě víte, autor posudku Ing. Obluk, který byl pověřen zpracováním toho posudku, vrátil žadateli, investorovi, dokumentaci k zásadnímu přepracování, kde skutečně na základě veřejného projednání, ale nejenom na základě veřejného projednání, samozřejmě i celé řady námitek z města Ostrava, také z kraje, od celé řady občanů a dalších organizací, tak žádá investora, aby zásadním způsobem doplnil tu žádost. Například, a to bych chtěl z těch podmínek zdůraznit, se kterými to vrátil, aby vzhledem ke stavu znečištění ovzduší v zájmovém území navrhl reálná kompenzační opatření, která bude možno realizovat před zahájením realizace záměru a která prokazatelně povedou minimálně k eliminaci výše emisí těch znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší provozem záměru, zpřesněné v aktualizované rozptylové studii, u kterých jsou v zájmovém území překračovány imisní limity stanovené zákonem 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.
Mimo jiné se navrhuje také zpracování územní varianty řešení záměru, popř. zdůvodnění invariantního územního řešení. Znamená to, že už zpracovatel posudku, myslím, že v těch svých dotazech a požadavcích na zpřesnění jasně avizuje, kam směřuje, a svým způsobem to také odpovídá na vaši otázku. Protože je zřejmé, že Moravskoslezský kraj a město Ostrava především jsou prostě zatíženy výraznými emisemi i imisemi znečišťujících látek, překračují emisní limity. A je tak zřejmé, že jakýkoliv další zdroj samozřejmě musí být v té kumulativní studii, rozptylové studii a hlavně v kumulaci, ono to není jenom o těch emisích, je to i o dopravě, přirozeně, tak to musí být velmi bedlivě posouzeno.
Já opět říkám, že bych tady teď nechtěl říkat svůj názor, který by mohl být vyhodnocen jako ovlivňování, protože to samozřejmě v případě nějakých odvolání může skončit u mé rozkladové komise také, tak bych nechtěl být potom nějak nařčen pro podjatost. Já pevně věřím, že zpracovatelé jak posudků, tak i odbor EIA vyhodnotí všechny tyto informace, které přišly z veřejného projednání, to znamená, bude požadovat, aby tam byly zohledněny a aby se to potom objevilo nějakým způsobem a zohlednilo v konečném stanovisku EIA. ***