(17.10 hodin)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr odpoví. Prosím.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji za doplňující otázku. Chtěným zájmem vlády a v tomto případě i opozice je samozřejmě nedostatečnou kapacitu srovnat. Co se týká konkrétního pozměňovacího návrhu, v rozpočtu MŠMT na rok 2019 je ještě v rámci výzvy, tuším č. 6, Programu na rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol asi 340 mil. korun. Ale v souladu s logikou, na které jsme se shodli, s koncentrací těch zdrojů v rámci rezortu Ministerstva pro místní rozvoj, tak další kroky, které se týkají kapacit, jsou v gesci Ministerstva pro místní rozvoj, kde na letošek, pokud mám správné informace, bylo 600 mil. korun z IROPu. Shodneme se určitě na tom, že převis je velký, ale my se ho snažíme řešit. Takže to bude řešeno, ale program na Ministerstvu školství dobíhá a kapacity jsou řešeny v rámci Ministerstva pro místní rozvoj. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Jan Čižinský, který bude interpelovat opět pana ministra Roberta Plagu. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já bych se na vás rád obrátil ohledně Vyšší odborné školy publicistiky z Prahy. Vyšší odborná škola publicistiky má v akreditovaném programu publicistika obor 72-42-N čtyři zaměření. A jedno zaměření, audiovizuální a digitální média, které je široce poptáváno jak zaměstnavateli, tak studenty, bylo doprovázeno příplatkem k normativu, který vlastně zobrazoval náročnost individualizované a vysoce technologické výuky v zaměření. Nyní se škola dozvěděla, že tento příplatek by jí neměl být přiznán. Já to tady interpeluji i proto, že podobné nebezpečí hrozí například ve zdravotnických oborech, protože dochází k tomu, že v tabulce oborů je najednou změna interpretace, oborem je řádek, ale není to skupina oborů. A totéž se vlastně děje ve zdravotnických oborech.
Rád bych se zeptal, protože probíhá školní rok, teď začal druhý semestr, škola má samozřejmě povinnost dovést studenty do konce roku, a v polovině roku je najednou zásah do financí, který může být pro studenty a školu velmi zásadní. Tak bych se chtěl zeptat, jak se tato situace může řešit a jestli tedy není nějaký interpretační problém právě ve financování vyšších odborných škol. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, školský zákon v § 162 odst. 2 stanoví, že ministerstvo poskytuje finanční prostředky ze státního rozpočtu podle skutečného počtu žáků nebo studentů ve škole v jednotlivých oborech vzdělávání a formách vzdělávání. V odst. 3 tohoto ustanovení školský zákon dokonce říká, že ministerstvo stanoví tento normativ jako průměrný roční objem výdajů připadajících na jednotku výkonu v daném oboru vzdělávání a formě vzdělávání. Zákon je tedy podle mého postaven na principu, že každá škola realizující stejný obor vzdělávání obdrží nárokově ze státního rozpočtu stejný objem finančních prostředků na každého studenta.
A ke konkrétnímu případu. V rejstříku škol působí v současné době ještě tři další vyšší odborné školy se stejným oborem vzdělávání, a proto ministerstvo považovalo za diskriminační a nemající oporu v zákoně, který jsem před chvilkou citoval, prolongovat dříve používaný doplňkový příplatek, který byl určen speciálně pro vzdělávací program publicistika se specializací audiovizuální a digitální média akreditovaný pro Vyšší odbornou školu publicistiky, který byl zaveden do normativu církevních škol v roce 2009. Mám za to, že obecně, pokud mám vysvětlit postup ministerstva, by mělo být cílem, aby vyšší odborné školy zřizované kraji nebyly znevýhodňovány oproti vyšším odborným školám církevních zřizovatelů, což v současnosti s ohledem na nastavení krajských normativů... a fakt, že církevní školy dostávají automaticky sto procent stanovených normativů, se v některých případech děje. A jak říkám, v tomto případě byl ještě velmi vysoký příplatek, ve větší míře, než je ten normativ, to znamená, přímo na tuto školu přicházel zhruba jedenapůlnásobek normativu, aniž měl oporu v zákoně, přestože na ty ostatní ne. Tolik ke konkrétnímu programu či problému.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím.
Poslanec Jan Čižinský: Určitě. Chtěl bych se zeptat, když to vlastně v minulých letech probíhalo nějakým způsobem, jestli je v pořádku do toho teď v polovině roku zasáhnout a neřešit právě to, že by bylo podle mého názoru fér říci: dělali jsme to v minulých letech špatně, ale teď dojeďme semestr a od příštího semestru nebo školního roku to budeme dělat dobře.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím pana ministra.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Přiznám se, že na tento konkrétní dotaz, jak probíhala časová souslednost v jednání konkrétní školy s odborem Ministerstva školství, nedokážu odpovědět. Samozřejmě principiálně tím, že tento způsob financování je od ledna nového roku vždycky nový, nesedí s rokem školním, což může být problém, a to je tato záležitost. Takže konkrétní komunikaci, jestli bylo komunikováno včas a jestli byla dostatečně dopředu známa možnost, že dojde k úpravě, byť si myslím, že je se školou komunikováno systémově správným směrem, ověřím a případně vám to písemně doplním, pokud s tím souhlasíte.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Ondřej Polanský s interpelací na pana ministra Dana Ťoka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové. Vážený pane ministře, problém dostavby Pražského okruhu, která je stále v nedohlednu, je každému z nás všeobecně znám. Chybějící okruh ale způsobuje každodenní zásadní problémy občanům, například těm, kteří bydlí v obcích a městských částech na vjezdu dálnice D1 do Prahy. Podle měření z 9. října 2018 projede na úseku mezi 6. a 7. kilometrem D1 117 765 aut denně, z čehož cca polovina kamionů. Obce vás proto dopisem ze 27. února 2019 naléhavě žádají o řešení. A není to žádost první.
Mezi možná řešení patří snížení rychlosti na dotčeném úseku nebo posunutí nultého kilometru dálnice D1 na křížení D1 a Pražského okruhu. Tón dopisu, který podepsali starostové městských částí Šeberov a Újezd a obcí Čestlice a Průhonice, je skoro zoufalý. Bydlet v sousedství průhonického parku se může jevit jako dobrá adresa, ale zároveň to znamená bydlet v sousedství dálnice D1 na jejím nejvytíženějším úseku, a tedy v extrémně hlukové, imisní a emisní zátěži. Na to se ostatně, pane ministře, můžete nejznámějšího obyvatele Průhonic zeptat na kterékoliv schůzi vlády.
Chtěl bych se tedy zeptat, pane ministře, v jakém duchu starostům odpovíte a jestli připravujete řešení jejich situace. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.
Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Polanský prostřednictvím pana předsedajícího, uvědomuji si, že doprava, především ta těžká kamionová, má negativní dopad na životní prostředí a na obyvatele. Snahou Ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic České republiky je minimalizovat tyto negativní dopady, a to realizováním různých protihlukových opatření včetně použití nízkohlučných asfaltových směsí pro obrusné vrstvy, budováním obchvatu a podobně. Bohužel v některých případech nelze tato opatření realizovat dle aktuální potřeby, a to z rozličných důvodů.
Jedním z možných řešení, jak snížit hlukovou zátěž, je snížení nejvyšší dovolené rychlosti. Snížení dovolené rychlosti na dálnici D1 v kilometrech 2 až 8 na 80 km za hodinu lze teoreticky realizovat místní či přechodnou úpravou provozu. Podle § 18 odst. 3 zákona o silničním provozu smí řidič motorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti nepřevyšující 3,5 tis. kilogramů a autobusu jet mimo obec na dálnici rychlostí nejvýše 130 km za hodinu. ***