(16.20 hodin)
(pokračuje Ferjenčík)

Takže já se chci zeptat, jestli policie k tomu vydala nějakou metodiku, jak mají policisté postupovat. A dále jsem vás chtěl požádat, zda by nebylo možné zajistit, aby např. ty žádosti podávalo jenom ústřední pracoviště, nějaké specializované, k tomu určené policie, místo toho, aby to dávala ta obvodní pracoviště, která často nemají potřebnou expertizu na to posoudit dopady třeba těch jejich požadavků na fungování třeba i nesouvisejících webových služeb. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. A poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Policie České republiky zaznamenala, že po více než rok trvajícím legislativním procesu nabyla 1. února 2019 účinnosti novela zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním neboli trestní řád, a novela zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, jakož i dalších zákonů, a to i z důvodu, že předmětnou novelou byly do našeho právního řádu doplněny nástroje, které předpokládá Úmluva Rady Evropy o počítačové kriminalitě, vyhlášená pod č. 104/2013 Sb., týkající se Sbírky mezinárodních smluv, týkající se činnosti Policie České republiky při plnění úkolů na úseku předcházení, prověřování a vyšetřování kybernetické kriminality.

Ustanovení § 7b trestního řádu, jakož i § 65a a 65b zákona o mezinárodní justiční spolupráci představují významný nástroj v boji s tímto druhem závažné trestné činnosti, která se dynamicky rozvíjí a nezná státních hranic. Jiné země, které rovněž ratifikovaly tuto úmluvu, měly tato ustanovení ve svých právních řádech již podstatně delší dobu. Například § 90 - Uchovanie a vydanie počítačových údajov - slovenského trestného poriadku z roku 2005, tak tam se nachází obdobné ustanovení, které umožňuje např. nařízení urychleného uchování dat, znemožnění přístupu k těmto datům či nařízení odstranění takovýchto dat.

S ohledem na skutečnost, že v § 7b odst. 2 trestního řádu byla implementována možnost znemožnění přístupu jiných osob k datům formou zabránění v pokračování v trestné činnosti nebo jejím opakování, formou nařízení osobě, která drží nebo má pod svou kontrolou data, která jsou uložena v počítačovém systému nebo nosiči informací, bylo na základě četných dotazů krajských součástí kybernetické kriminality Policie České republiky vydáno metodické stanovisko k jeho výkladu a to bylo distribuováno příslušným součástem Policie České republiky.

Je nutné zdůraznit, že stanovisko se drží zákonného ustanovení a vychází zejména z důvodové zprávy k novelizaci samotné. Smyslem § 7b odst. 2 trestního řádu bylo stanovení výslovného postupu, který v případě páchání trestné činnosti, např. když na některé webové stránce je nabízena dětská pornografie, nelegální prodej zbraní nebo je šířen jistý počítačový virus, umožňuje orgánům činným v trestním řízení, aby mohly dát příkaz tomu, kdo taková data drží nebo je má pod svoji kontrolou, což je typicky poskytovatel služby, že musí zamezit přístup osob k takovýmto datům, samozřejmě pokud je to možné. Tím má být zabráněno tomu, aby bylo pokračováno v trestné činnosti nebo byla opakována. Standardně takovýto příkaz je možné vydat jen s předchozím příkazem státního zástupce nebo v řízení před soudem jej vydává předseda senátu. Pouze v neodkladných případech, kdy je třeba konat neprodleně, např. zamezit šíření příkazů z Command and Control serveru, zamezit další viktimizaci osoby zobrazené na audiovizuálním díle, jej může vydat sám policejní orgán.

Z pohledu Policie České republiky se v případě tohoto ustanovení spíše než o výraznou změnu jedná o zpřesnění stávající úpravy, kdy by takovýto požadavek mohl policejní orgán vznést např. podle § 8 odst. 1 trestního řádu v rámci žádosti o součinnost, kdy neuposlechnutí lze rovněž sankcionovat pořádkovou pokutou, přičemž takovou žádost o součinnost může policejní orgán vznést i sám bez souhlasu státního zástupce.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku. Ano, prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já bych tedy vás chtěl požádat o zaslání toho metodického pokynu na moji poslaneckou adresu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ano, pan ministr ještě odpoví.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Ano. Pokud to nebude v rozporu s nějakým naším právním předpisem, tak určitě.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak. Přesuneme se dál, k další interpelací, kterou přednese paní poslankyně Olga Richterová na nepřítomnou a omluvenou paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, ráda bych přednesla stručnou interpelaci k tématu pěstounské péče. A zajímají mě z Ministerstva práce informace, jak probíhá příprava novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

Jsem si dobře vědoma toho, že termín předložení novely vládě je až v září, ale současně tím, že jde o problematiku dost složitou, kde je potřeba vlastně konzultovat s řadou aktérů, tak by mě zajímalo, jaké konkrétní kroky ministerstvo podniká, protože už je březen. Já jsem v této oblasti velmi aktivní, velmi se o to zajímám, a zatím proběhl pouze jeden kulatý stůl iniciovaný neziskovou organizací. Čili za prvé prosím o informace, co tedy konkrétního se děje.

A potom chci upozornit, že vlastně v roce 2017 bylo v pěstounské péči přes 11 tisíc dětí a přitom 57 % pěstounů byli prarodiče. Celkově zhruba 8 tisíc obecně byli příbuzní. Tato tzv. nezprostředkovaná pěstounská péče si žádá zvláštní přípravu. Tito lidé, kteří neplánovali stát se pěstouny, potřebují úplně jiné doprovázení, úplně jiné vzdělávání nežli lidé, kteří učinili to rozhodnutí, že chtějí přijmout cizí dítě. A tam naopak máme obrovský deficit. Pokud mám správné informace, tak v 2017 bylo podáno pouze 379 žádostí o tu zprostředkovanou dlouhodobou pěstounskou péči. To je nesmírně málo a vůbec to nestačí pro to, abychom pomohli dětem, aby mohly vyrůstat v rodinách, a proto se ptám i na to, co ministerstvo dělá pro to, aby tento počet narostl, aby děti mohly vyrůstat pokud možno v rodinách a aby ten novelizovaný zákon byl co nejvstřícnější právě k dlouhodobým pěstounům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V souladu s jednacím řádem vám bude odpovězeno na vaši interpelaci písemně.

Dalším v pořadí je pan poslanec Jan Farský s interpelací na pana ministra Jana Hamáčka. Prosím.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já bych se chtěl připomenout a zeptat na situaci syrských dětí, a nejen syrských dětí, ale uprchlických dětí, které jsou v Řecku. Týká se to nějaké minimálně tisícovky dětí, které jsou na ulicích, protože tamní zařízení nemají dostačující kapacitu, aby jim poskytly slušné přístřeší. A byla tady diskutována otázka, jestli bychom byli schopni využít kapacitu našich zařízení, která je dostatečná k tomu, abychom alespoň částečně dětem, které dneska jsou v Řecku, pomohli. Tím, že bychom uvolnili kapacitu řeckých zařízení, tak bychom umožnili dalším dětem, které jsou dneska na ulici, aby jim bylo v Řecku pomoženo.

Chci se zeptat, jak se vyvíjí tato situace. Jaký je horizont toho, kdybychom v ČR mohli dětem ve složité životní situaci pomoci, a jak předpokládáte další kroky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane poslanče, dovolte mi na úvod připomenout, že případné přijetí nezletilých dětí bez doprovodu na území ČR podléhá schválení vládou ČR, která by musela rozhodnout o zrušení pozastavení relokací do ČR.

Navíc se jedná o velmi komplexní problematiku, neboť následný pobyt dětí na území spadá věcně do gesce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí. To znamená, že děti by po svém příjezdu nepobývaly v azylových zařízeních Ministerstva vnitra, nicméně v zařízeních Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro děti cizince. V záležitosti možného přijetí syrských sirotků či dětí bez doprovodu z Řecka jsem dne 15. listopadu 2018 oficiálně dopisem požádal řeckou ministryni práce, sociálního pojištění a společenské solidarity o poskytnutí oficiálních statistik nedoprovázených syrských dětí na území Řecka. Po několika urgencích ze strany českého velvyslanectví potvrdila na počátku minulého týdne řecká strana přijetí dopisu a přislíbila, že v brzké době vypraví odpověď.

Podle mých informací paní poslankyně Šojdrová ve spolupráci s dalšími aktéry dne 25. března tohoto roku organizuje na půdě Senátu kulatý stůl na téma pomoci České republiky dětským obětem války a samozřejmě svou účast potvrdilo i Ministerstvo vnitra. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP