(16.00 hodin)
(pokračuje Babiš)
Takže my jsme i potom, co jsme zavedli různá kontrolní hlášení, EET, co přineslo obrovské peníze do rozpočtu, tak ano, rezervy tam jsou. Zaměstnáváme plno lidí na čerpání měkkých programů. Já také snižuji na Úřadu vlády, máme tam různé agendy, které nevím, proč tam máme. Takže ano, my připravujeme rozpočet. Ještě je brzo. Já myslím, že si uvědomujeme, že to nebude jednoduché, protože zkrátka ty důchody, které jsou pro nás nejdůležitější, já bych chtěl znovu, aby důchodci měli 900 korun. To by bylo super, protože dneska platy určuje trh, ale důchody jsou podle vzorce a tam žádný - je tam sice vliv, ano, ale samozřejmě v posledních letech se ty nůžky rozevřely. Takže to řešíme, a pokud vy to nazýváte večírkem, tak já myslím, že to není správné. A měla byste mít radost, že naši důchodci mají vyšší důchody. Já nevím, proč vám to vadí tedy.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Končím interpelace na pana premiéra. Je 16 hodin, takže ukončuji v tuto chvíli interpelace na premiéra Andreje Babiše.
Zahajuji interpelace na ostatní členy vlády. Vyzývám pana poslance Jaroslava Martinů, aby přednesl interpelaci na místopředsedu vlády a ministra životního prostředí Richarda Brabce, a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se poslanec Dominik Feri a já vám všem přeji pěkné odpoledne.
Poslanec Jaroslav Martinů: Hezký dobrý den, vážení a milí kolegové. Dovolte mi krátký dotaz na pana ministra životního prostředí ve věci vysychání naší krajiny. Já myslím, že jsme si všichni všimli, že v posledních letech nám strašně rychle vysychá voda v krajině a voda celkově ubývá. Je nezpochybnitelné, že důvodů je mnoho, a já se ptám pana ministra, jestli má za to, že jedním z důvodů může být - může být, opakuji - i velké procento zornění zemědělské půdy v ČR, které dosahuje podle dostupných informací až 71 % z celkové výměry. Rakousko, Německo - je to kolem 50-60 %. Pochopitelně, že tato velká výměra zorané půdy má dopad i na erozi drahocenné zemědělské půdy. Tak bych rád slyšel názor pana ministra, jak na tuhle věc nahlíží a jestli bude nějaká snaha do budoucích let naše zemědělství upravit, ubrat orné půdy ve prospěch travnatých ploch. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za dotaz. Dobré odpoledne, dámy a pánové, kolegyně, kolegové.
Větší problém je podle mého názoru spíš kvalita zemědělské půdy, resp. její schopnost držet vodu, která je snížená. To je potřeba říct. Jsou na to různé názory. Někteří odborníci hovoří až o 50 % zemědělské půdy v ČR, která nějakým způsobem je ohrožena erozí, především vodní erozí, a někteří hovoří o tom, že to procento je o něco nižší, nicméně všichni se shodují na tom, že minimálně 25-30 % zemědělské půdy v ČR je ohroženo erozí.
My jsme po dohodě s Ministerstvem zemědělství, protože pro zjednodušení existuje taková i laická, ale myslím, že velmi seriózně podložená úvaha, že kdyby zemědělská půda v ČR měla dobrou schopnost držet vodu, tak by jí udržela zhruba o pět miliard kubíků více, což je samozřejmě několikanásobek vody, kterou dneska třeba udrží vltavská kaskáda, takže je to obrovské množství vody a je zřejmé, nebavíme se jenom o zemědělské půdě, bavíme se samozřejmě i o lesní půdě, i ta je ohrožena erozí, ale teď se Ministerstvo zemědělství ve spolupráci samozřejmě s námi, byť ta gesce - to je trošku pomotané historicky, protože my máme gesci za zákon o zemědělském půdním fondu, ale nemáme k tomu jako Ministerstvo životního prostředí takřka žádné nástroje. Ty nástroje má naopak Ministerstvo zemědělství, které má třeba i svůj výzkumný ústav VÚMOP, a my jsme v rámci poměrně řekněme minimálně roční debaty dospěli k názoru v rámci přípravy tzv. protierozní vyhlášky, že už od 1. 1. 2019 začíná fungovat tzv. DZES 5, tedy standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy, a ty už jsou rozšířeny, vlastně ty podmínky DZES 5, který samozřejmě omezuje určitým způsobem pěstování některých plodin nebo různé agrotechnické postupy, tak už rozšiřuje ten DZES vlastně řekněme z 11 % na 25 %. To znamená, už dnes je 25 % zemědělské půdy v ČR od 1. 1. 2019 hodnoceno jako erozně ohrožené, na které musí být aplikovány parametry DZES 5. Hovoří se i o tom, že od příštího roku by měl být zaveden DZES 7, což mimochodem by mělo znamenat, že na těch ohrožených půdách bude zmenšen rozměr jednoho půdního bloku na maximálně 30 hektarů. I to je postup. To znamená, nutně to procento zornění nemusí být problémem ve chvíli, kdy ta půda bude dobře obhospodařována, bude mít více organické hmoty a samozřejmě bude i udělána celá řada opatření, a tisíce z nich už podporujeme z operačního programu nebo z národního programu, například zatravňovací pruhy, remízy a další možnosti, které by měly zlepšit tento stav. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Vidím, že ano. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Martinů: Já bych poděkoval panu ministrovi. Souhlasím, samozřejmě jsem za to rád. A já často vzpomínám na loňskou návštěvu zemědělského výboru na vědeckém pracovišti na Ruzyni, kde provádějí vědci různý výzkum, a pamatuji si, že tam byl vědec, který měl navrtané sondy do půdy a zjišťoval rychlost úbytku půdní vláhy ve vztahu k našim moderním zemědělským postupům, a co mě velice udivilo, a ono to nakonec asi je logické, že on trval na svém zjištění, že daleko největší úbytek vláhy ve vztahu k dnešním moderním postupům je hluboká orba, že vlastně hlubokou orbou vyhodíme poslední zbytky vláhy na slunce a ta voda je za pár hodin ve výparu. Takže v podstatě já se tedy domnívám, že tohle může být jeden z velkých aspektů, že naše krajina ve vztahu k tomu velkému procentu zorněné půdy je prostě náchylná k tomu vysychání. A opakuji, je to jeden z aspektů. Netvrdím, že to je hlavní aspekt. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Dominik Feri s interpelací na paní ministryni Kláru Dostálovou. Prosím, máte slovo.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, do prvého čtení předkládá vláda zákon o realitním zprostředkování a u něj došlo při projednávání na vládě k velmi významné, ale k poněkud vizuálně nevýrazné změně. Ustanovení § 4 znělo v tom znění, které poslalo ministerstvo na vládu, takto: "Realitní zprostředkovatel v rámci zprostředkované záležitosti není oprávněn poskytovat úschovu za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy." Na vládě se z tohoto ustanovení ale stalo následující: "Realitní zprostředkovatel v rámci zprostředkovávané záležitosti není oprávněn nabízet úschovu za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy." Je to drobná změna, ale říká vlastně následující. Zatímco původní varianta, se kterou přišlo i vaše ministerstvo, jasně říká: Úschovu z realitní smlouvy může poskytovat toliko notář, advokát, banka nebo zahraniční banka, tak toto ustanovení říká, můžou to poskytovat tyto subjekty, ale zároveň to tedy nesmí nabízet ten zprostředkovatel, ale poskytovat to může.
A mě zajímá, co se na tom jednání vlády stalo, kdo snesl tak přesvědčivé argumenty, jaký lobbista, aby realitní zprostředkovatelé mohli poskytovat úschovy. A dále na čí straně, resp. kde stojí srdce ministerstva. Co budete prosazovat? To znamená, jestli chcete, aby realitní zprostředkovatelé mohli poskytovat úschovy, nebo je jenom tak nemohli nabízet, což je velmi takové jako impotentní ustanovení. A dále, co budete tedy v rámci tohoto projednávání prosazovat, pakliže byste chtěli navrátit tuto úpravu do té původní, ve které jste to předkládali na vládu. Již jsme do systému načetli pozměňovací návrh s kolegyní Kovářovou, můžete ho podpořit. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím, máte slovo. ***