(18.10 hodin)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan senátor Vladislav Vilímec. Nyní se tedy ptám, jestli k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu se chce vyjádřit zpravodaj garančního výboru rozpočtového výboru pan poslanec Jiří Dolejš. Nemáte zájem.
Tímto otevírám rozpravu. Do rozpravy mám s přednostním právem předsedu poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjuru a připraví se pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Tedy s prominutím ještě přečtu jednu omluvu, abych nezapomněl. Pan premiér se omlouvá od 18.00 hodin do konce jednání a pan ministr Dan Ťok se omlouvá od 18.15 hodin do ukončení jednacího dne z pracovních důvodů.
Prosím, pane předsedo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Paní ministryně, kolegyně, kolegové, začal bych tím, že v Senátu mají většinu opoziční strany z Poslanecké sněmovny. Senát mohl přistoupit k projednávání daňového balíčku - i když ten název je poměrně bombastický na to, že v původním vládním návrhu bylo pouze zdanění zahřívaného tabáku, o čemž není žádný politický spor, to podporují úplně všichni, jinak to moc daňový balíček není. Senát mohl přistoupit dvěma způsoby. Buď mohl prosadit, a tu sílu jsme na to měli v Senátu, vlajkové lodi našeho ekonomického programu: zrušení superhrubé mzdy, jednotnou sazbu daně z příjmu ze závislé činnosti ve výši 15 % z hrubé mzdy, zrušení třetí sazby DPH atd. Kdybychom sledovali politiku, tady bychom měli ohnivé projevy, obhajovali bychom své stranické ekonomické programy a stoprocentně by prošla sněmovní verze. Anebo druhá možnost, kterou zvolil Senát, a já jsem rád, pokusit se udělat něco menšího, ale něco smysluplného, zejména pro drobné podnikatele a živnostníky.
Já se ve svém vystoupení budu držet, stejně jako paní ministryně a pan senátor, předseda hospodářského výboru Senátu, těch jednotlivých, já bych řekl, že jsou čtyři základní témata - pomiňme legislativně technické úpravy, které navrhovala legislativa Senátu jako celku a ne jednotliví senátoři.
Možná bych začal pivem, protože to byl můj pozměňovací návrh v Poslanecké sněmovně. Chyběly mu dva hlasy. To je škoda, protože kdyby ty dva hlasy přišly, tak by to bylo u obou dvou verzí. Mluvil už o tom pan senátor Vilímec. Kdysi úřednická vláda v reakci na ekonomickou krizi přišla do Poslanecké sněmovny, kde na jedné straně navrhovala zvýšení daní a na druhé straně snížení výdajů. Poslanecká sněmovna - já jsem v ní v té době neseděl - vzala za své zvýšení daní a snížení výdajů už ne. Takže jediné opatření v té době, kterým se mělo reagovat na světovou hospodářskou krizi - abych byl spravedlivý, ne na krizi v České republice -, bylo zvýšení daní. K té rozpravě, a opět to citoval pan senátor, zaznělo, že ta daň je přechodná. Jak říká klasik: dávám tomu rok nebo dva. A už to platí devátý rok.
My jsme chtěli vyjít vstříc zejména minipivovarům. Bohužel spotřební daň na pivo je částečně harmonizovaná. To ví paní ministryně stejně jako my. To znamená, abychom mohli snížit spotřební daň na pivo těm nejmenším, musíme snížit základní sazbu, kterou platí ti největší, protože harmonizace spočívá v tom, že úleva pro malé může být maximálně ve výši 50 % toho, co platí ti největší. A z toho náš návrh vychází a jsem rád, že si ho osvojil i Senát.
Struktura výroby piva se změnila. V této chvíli v České republice funguje více než 400 minipivovarů. Průměrný počet zaměstnanců je deset až patnáct, jak v kterém. Tak si spočtěte, kolik lidí pracuje v minipivovarech. A to jsou lidé a vlastníci, kteří nebudou odcházet za investičními pobídkami do jiných zemí. To nejsou lidé, kteří budou odcházet kvůli daňovým prázdninám do jiných zemí. To jsou ti, kteří přispívají k pestrosti nabídky spotřebitelům. Odhadované výpadky na straně veřejných rozpočtů jsou tak zhruba na 800 milionech korun. Můžeme se přít. Zhruba možná 200 milionů, to Ministerstvo financí odhaduje víc, ale po pravdě řečeno, kdyby státní rozpočet skončil na straně příjmů nebo výdajů s odchylkou jedné miliardy, tak je to spíš zázrak, protože když si to spočtete procentuálně, tak by to bylo 99 celých něco, čím by se plnil státní rozpočet. Myslím si, přestože ty sliby učinila vláda a já nevím, jestli po ní přišlo pět nebo šest vlád, mohli bychom je splnit při tom, že podpoříme ty malé a drobné.
Říkal jsem paní ministryni, že jsem s úsměvem zaznamenal takový názorový veletoč hnutí ANO, které po pěti letech přijde na to, že živnostníci to mají těžké, jak říkal pan premiér. Teď jsme si všimli, jak to mají ti živnostníci těžké. Ale minipivovary provozují opravdu malí a drobní podnikatelé. Už jsem říkal, můžete se podívat, jaký mají objem, jaký mají počet zaměstnanců. A když jsme tady projednávali poprvé v minulém volebním období, tak mi zástupce Svazu minipivovarů - bohužel to nemám s sebou, ale kdyby vás to zajímalo, tak jsem to ještě schopen dohledat a přečíst - dal seznam možných kontrol, které mohou v jednom roce přijít na minipivovar. Pokud mne paměť neklame, to číslo bylo větší než dvacet. Tak takhle my se chováme k malým a drobným. A tady ten návrh jim vlastně vrací daň na úroveň o něco vyšší, než byla do roku 2010. Ani to nekopíruje. Rozumím tomu, že je nějaká inflace z roku 2010. Podle mého názoru je ten návrh správný, nijak neohrozí stability státního rozpočtu a zaslouží si podporu.
Elektronické daňové přiznání. Patřím k těm fyzickým osobám, které nepodnikají, které nejpozději ode dneška za devatenáct nebo dvacet dnů musí podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, a určitě bych to přivítal já osobně, a nejenom já. Nebudu si kvůli tomu zřizovat datovou schránku, abych měl tu možnost. Argument "my jsme proti, protože právnické osoby to už mají" mi přijde lichý, když i autoři tohoto návrhu říkají, že se to má týkat především fyzických osob. Víte moc dobře, že ti, kteří podnikají, mohou daňové poznání přidávat až 30. 6., pokud se tak rozhodnou. Tady vidíme problém. A jedním z těch argumentů je údajně to, že se nestačí stát a Finanční správa na to připravit. Ale jak správně říkal pan poslanec Vilímec, pokud bychom to dneska schválili, stát má takřka dva roky, aby to, dejme tomu, bylo k 1. 1. 2021 k dispozici, i když neznám nikoho, kdo by podával daň 2. 1., když teoreticky může, nebo 3. 1., ale neznám nikoho, kdo by to už měl hotovo. I od zaměstnavatelů potřebuje potvrzení o příjmu, musí mu přijít, pokud má hypotéku, potvrzení z hypoteční banky, pokud má důchodové připojištění, penzijní, tak musí přinést potvrzení atd. Ten návrh je opravdu správný a je dobře, že ho tam Senát dal.
Teď se dostávám k části, kde zdůvodňování paní ministryně, že je proti, je nejvíce komické. Když jsme projednávali daňový balíček, já a mnozí další jsme kritizovali, že snížení DPH není v daňovém balíčku, ale v EET. Politicky je to chytré. Já tomu rozumím, že tím chcete podvázat jakoby schválení EET tím, že tam je nějaké snížení daní. Ale tohle může platit za dva měsíce, jak říkal pan senátor. Kdy bude platit EET, si nedovolím odhadnout. Já tedy doufám, že to nebude brzo, že to nebude ani na podzim, možná až v zimě. Pak je tam ještě šest měsíců. Takže se obracím na kolegy z levé části politického spektra, kteří jste připraveni hlasovat proti snížení DPH na vodné a stočné. Tomu skutečně nerozumím. Zeptejte se svých voličů, jestli by to přivítali, nebo ne. Jste připraveni hlasovat proti snížení DPH na teplo a chlad od 1. července.
Já nevím, paní ministryně, já ty faktury fakt čtu a ještě jsem nezaznamenal, že by od 1. ledna nebyla jiná cena na energie až do 31. prosince. Víme moc dobře, že to jsou většinou regulované ceny, a ty se mění velmi často k 1. lednu. Argument, že když bude DPH nižší od ledna, že se to použije i na období do konce roku, podle mě neobstojí. Za odebrané teplo se bude platit zvýšená sazba DPH, pokud podpoříte sněmovní verzi, anebo 10 % DPH, snížená sazba, pokud podpoříte senátní verzi.
Když Ministerstvo financí vysvětlovalo zatím nelichotivý výsledek hospodaření po dvou měsících, mluvilo o mimořádných vlivech na příjmové straně státního rozpočtu v roce 2018. Na tom se shodujeme. První a největší mimořádný příjem byl vlastně doplatek za programovací období 2007 až 2013. Paní ministryně mě určitě opraví, já to číslo nevím z hlavy. Bylo to kolem 30 miliard, doplatek za to období 2007 až 2013, co bylo příjmem státního rozpočtu v roce 2018. ***